Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Přezkum obchodní politiky – Otevřená, udržitelná a sebevědomá obchodní politika

(COM(2021) 66 final)

(2021/C 374/12)

Zpravodaj:	Timo VUORI
Spoluzpravodaj:	Christophe QUAREZ

Žádost o vypracování stanoviska	Evropská komise, 26. 3. 2021
Právní základ	Článek 304 Smlouvy o fungování Evropské unie
Odpovědná sekce	Vnější vztahy
Přijato v sekci	16. 6. 2021
Přijato na plenárním zasedání	8. 7. 2021
Plenární zasedání č.	562
Výsledek hlasování (pro/proti/zdrželi se hlasování)	208/2/1

1.   Závěry a doporučení

1.1.

Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) vítá zahájení nové strategie EU v oblasti obchodní politiky. Vedle globální pandemie existují příležitosti a rizika spojená se světovým obchodem a evropským hospodářstvím. Nastal čas přehodnotit globální obchodní pravidla i pravidla obchodování v EU. K navržení správných nástrojů musí EU nejprve analyzovat a kvantifikovat změny, k nimž v obchodu došlo, a odlišit změny dočasné a změny způsobené pandemií COVID-19 od změn trvalých.

1.2.

EHSV podporuje zásadu prosazování „otevřené, strategické a sebevědomé“ obchodní politiky jako cestu ke zlepšení přístupu na trh a vytvoření rovných podmínek. Ta musí v praxi podporovat udržitelný růst, konkurenceschopnost, důstojná pracovní místa a lepší rozhodování pro spotřebitele v Evropě. Předpokladem pozitivního hospodářského rozvoje je vhodná kombinace vnějších a vnitřních politik. Obchodní politika je pouze jednou ze součástí celkového řešení (1).

1.3.

EHSV souhlasí s tím, že vzhledem k ústřednímu postavení Světové obchodní organizace (WTO) v otázce vybudování účinné multilaterální struktury pro moderní obchodní agendu zohledňující environmentální a sociální problematiku je prioritou modernizace této organizace. EU proto musí stát v čele reforem WTO a prosazovat pro ni moderní agendu, prolomit tabuizaci některých témat (např. sociálních aspektů obchodu) a řešit aktuální i nadcházející výzvy udržitelným způsobem. Z toho důvodu EHSV vyzývá EU a její členské státy k navázání strategické spolupráce s klíčovými obchodními partnery k řešení prioritních multilaterálních otázek (2).

1.4.

EHSV se domnívá, že EU by měla prosazovat lepší multilaterální a bilaterální obchodní režimy a normy týkající se výzev v oblasti klimatu a sociálních změn, zemědělství, boje proti korupci, ekonomických a daňových otázek, digitalizace, ochrany životního prostředí, biologické rozmanitosti, oběhového hospodářství a zdravotní bezpečnosti (3).

1.5.

EHSV již delší dobu vyzývá k tomu, aby se udržitelnost stala jednou z hnacích sil obchodní politiky vzhledem k tomu, že obchod může sehrát klíčovou úlohu při plnění cílů OSN v oblasti udržitelného rozvoje. Vítá proto zaměření obchodní politiky EU na udržitelnost i skutečnost, že se Pařížská dohoda stává zásadní součástí budoucích obchodních a investičních dohod. EHSV znovu vyzývá k rozšíření tohoto podstatného prvku na hlavní úmluvy Mezinárodní organizace práce (MOP) (4).

1.6.

EHSV vyzývá k ambicióznímu posílení kapitol o obchodu a udržitelném rozvoji a jejich účinné vymahatelnosti v bilaterálních obchodních a investičních dohodách EU. Nadcházející přezkum kapitol o obchodu a udržitelném rozvoji (5) je nedílnou součástí obchodní strategie EU.

1.7.

EHSV plně podporuje záměr posílit udržitelnost v globálních hodnotových řetězcích (6). Obchodní politika EU musí podporovat mezinárodní úsilí o vytvoření rovných podmínek v globálních dodavatelských řetězcích pomocí nových nástrojů proti korupci a porušování předpisů v oblasti životního prostředí, pracovního práva a sociálních a lidských práv. EHSV se domnívá, že EU musí vytvořit ambiciózní právní předpisy, např. o náležité péči v dodavatelských řetězcích a udržitelnosti ve veřejných zakázkách.

1.8.

EHSV s politováním konstatuje, že není zmíněna zásadní úloha občanské společnosti v oblasti obchodu. Zdůrazňuje, že spolupráci s občanskou společností je nutno výrazně posílit na mnoha úrovních od přípravy po monitorování obchodních nástrojů a dohod. Vyzývá k obnovení činnosti expertní skupiny pro dohody o volném obchodu, která byla zdrojem jedinečných a velice potřebných podrobných a pravidelných příspěvků ke konkrétním obchodním otázkám. Zdůrazňuje též, že je třeba posílit interní poradní skupiny, jež tvoří institucionální pilíře monitorování moderních dohod o volném obchodu.

1.9.

EHSV podotýká, že EU musí lépe porozumět významu globálních hodnotových řetězců a jejich dopadu na podniky i lidi. Diverzifikace zdrojů zásobování může být silnějším faktorem budování odolnosti než jejich omezení. Užitečné by bylo též vytvoření monitorovacích mechanismů, které by bránilo koncentraci zdrojů zásobování na úrovni podniků a ve veřejných zakázkách.

1.10.

EHSV podporuje zvyšování odolnosti hodnotových řetězců, především skrze jejich udržitelnost. Hospodářství EU závisí na globálních dodavatelských řetězcích a „autonomie EU“ musí tuto skutečnost brát v potaz. Krize COVID-19 ukázala, že EU musí svoji autonomii posílit v kritických a strategických oblastech. Důležité je, aby EU nejprve vyhodnotila svá slabá místa. EHSV podporuje snahu EU o zavedení povinné náležité péče v dodavatelských řetězcích jako prostředku ke zvýšení jejich odolnosti, který podnikům pomůže odhalit rizika týkající se sociálních a environmentálních norem. V této souvislosti EHSV podporuje přípravu nové smlouvy OSN o podnikání a lidských právech a úmluvy MOP o důstojné práci v globálních dodavatelských řetězcích (7).

1.11.

EHSV zdůrazňuje význam široké škály dohod EU o volném obchodu odpovídajících hodnotám EU a mezinárodním normám. V případech, kdy WTO nemůže jednat nebo plně zajistit ochranu zájmů EU, by měla mít EU možnost spolehnout se na tyto dohody s předními i rozvíjejícími se ekonomikami v mezinárodním obchodu. I přes širokou síť vazeb se přes 60 % zahraničního obchodu EU odehrává mimo preferenční dohody, podle obecných pravidel WTO.

1.12.

EHSV vyzývá EU, aby zajistila ambiciózní dohody EU o volném obchodu s obchodními partnery zejména v Asii a Americe. Co se týče navazování strategických partnerství se zeměmi sousedícími s EU a zeměmi procesu rozšíření, včetně zemí středomořských a afrických, zdůrazňuje EHSV strategický význam prohlubování partnerství zejména s USA. EU musí i nadále usilovat o zlepšování obchodních vztahů a vytvoření rovných podmínek s Asií a Latinskou Amerikou.

1.13.

EHSV konstatuje, že EU musí zajistit hladší proces mezi jednáním o obchodních a investičních dohodách EU a jejich ratifikací v zájmu pověsti EU jako obchodního partnera. Od počátku mandátu musí Komise v průběhu vyjednávací fáze (8) spolupracovat s Evropským parlamentem a občanskou společností, zejména prostřednictvím EHSV, shromáždit témata hodná pozornosti a jejich řešením zajistit co nejhladší průběh ratifikačních procesů.

1.14.

EHSV vítá konkrétní opatření zaměřená na provádění, rozvoj a účinné uplatňování stávajících dohod EU o volném obchodu. Jedná se o cenný nástroj EU na podporu toku zboží a služeb v globálních dodavatelských řetězcích a zajištění vyšší odolnosti EU. Vrchní úředník pro dodržování obchodních dohod by měl posílit soudržnost provádění a dodržování dohod EU a WTO včetně kapitol o obchodu a udržitelném rozvoji.

1.15.

EHSV vítá skutečnost, že EU je asertivní v jednostranné obraně hodnot a obchodních závazků EU tam, kde selžou všechny ostatní možnosti. Měla by též vzít v potaz všechny potenciální politické a hospodářské dopady takových rozhodnutí.

1.16.

EHSV podporuje skutečnost, že EU nadále využívá pomoc na podporu obchodu ve prospěch provádění obchodních dohod v rozvíjejících se zemích a na podporu dodržování pravidel a norem, zvláště pokud jde o udržitelný rozvoj.

1.17.

EHSV zdůrazňuje, že je nutné zajistit rovné podmínky pro zemědělství EU. Evropské zemědělské produkty by měly mít lepší přístup na trh třetích zemí a vzájemně dovážené produkty ze třetích zemí musí splňovat evropské normy pro udržitelnost a bezpečnost potravin. Dohody EU o volném obchodu musí dodržovat sanitární a fytosanitární ustanovení EU a zásadu předběžné opatrnosti (9).

1.18.

EHSV vítá skutečnost, že je v nové obchodní politice kladen zvláštní důraz na malé a střední podniky, a to na všech úrovních (10). Výbor znovu vyzývá ke zlepšení komunikace o dopadu mezinárodního obchodu na podniky a občany.

2.   Obecné připomínky

2.1.

EHSV vítá žádost Komise o sdílení názorů a podnětů k tématu, jak zajistit, aby nová obchodní politika EU byla přínosem pro podniky i lidi. Zvláště pak souhlasí s tím, že provedení tohoto přezkumu je naléhavě potřebné vzhledem k tomu, že obchod se může konkrétně zapojit do oživení po pandemii Covid-19. Obchod je pro EHSV prioritou, proto se výrazně zapojil do široké veřejné konzultace (11).

2.2.

Mezinárodní obchod je pro evropské hospodářství a občany životně důležitým prvkem. Podporuje přes 35 milionů pracovních míst v EU, z nichž 45 % závisí na zahraničních investicích. Malé a střední podniky pak představují více než 85 % všech vývozců z EU. Mezinárodní obchod zajišťuje 43 % hrubého domácího produktu EU. Jednotný trh EU se 450 miliony spotřebitelů a HDP na obyvatele ve výši 25 000 EUR činí z EU největší a nejatraktivnější spotřebitelský trh na světě. EU je světovým lídrem obchodu se zemědělsko-potravinářskými produkty a hlavním obchodním partnerem pro více než 80 zemí. To z ní úhrnem činí největší subjekt mezinárodního obchodu. Hospodářství EU je hluboce provázáno se zbytkem světa.

Význam otevřeného a inkluzivního mezinárodního obchodu pro evropské hospodářství a občany

2.3.

EHSV podporuje EU při dalším plnění jejího hlavního poslání v oblasti obchodní politiky, které tvoří otevření trhů pro evropské zboží, služby, investice a veřejné zakázky, snižování a odstraňování nedůvodných obchodních bariér v třetích zemích a vytváření rovných podmínek zaváděním mezinárodních a bilaterálních obchodních režimů. EHSV dále považuje za zásadně důležité, aby obchodní politika prosazovala hodnoty EU a mezinárodní normy, podporovala udržitelný rozvoj, působila proti změně klimatu a posilovala bezpečnost.

2.4.

EHSV s potěšením konstatuje, že obchodní strategie reaguje na některé připomínky vyslovené zúčastněnými stranami při veřejné konzultaci. Neobsahuje však úvahy, jak do obchodní politiky lépe zapojit občanskou společnost (12). EHSV zdůrazňuje, že je na vnitrostátní i unijní úrovni třeba trvale spolupracovat s občanskou společností i nad rámec přezkumu aktuálního dialogu s občanskou společností tak, aby obchodní politika přinášela přidanou hodnotu pro každodenní život nás všech.

2.5.

Krize COVID-19 zviditelnila slabá místa celosvětového obchodního systému a rizika ohrožující pracovníky dodavatelských řetězců (13) vlivem zdravotní krize. Ztráta kontroly nad dodavatelskými řetězci a odhalení průmyslové závislosti EU vyvolalo otázky týkající se vazeb mezi zdravím a obchodem.

3.   Konkrétní připomínky

Obratné využití „otevřené strategické autonomie“

3.1.

EHSV podporuje myšlenku otevřené strategické autonomie EU. EU musí zaujmout strategický přístup k zachování otevřenosti a rovných podmínek prostřednictvím moderních obchodních a investičních politik EU. Musí podporovat otevřený a spravedlivý obchod založený na pravidlech a chránit podniky, pracovníky i spotřebitele proti jakýmkoli nekalým obchodním praktikám.

3.2.

Posílení odolnosti a udržitelnosti je pro EU strategickou volbou. Je třeba nalézt rovnováhu mezi otevřeností a autonomií evropského hospodářství. Cesta k odolnosti vede pouze přes udržitelnost.

Lepší porozumění posilování odolnosti a udržitelnosti hodnotových řetězců

3.3.

Vzhledem k hluboké integraci našeho hospodářství s globálními hodnotovými řetězci může obchodní politika EU sehrát klíčovou úlohu v oživení po krizi COVID-19.

3.4.

EU musí provést důkladnou analýzu své závislosti na okolním světě a globálních dodavatelských řetězcích. Dovoz může zvýšit odolnost diverzifikací zdrojů zásobování (14).

3.5.

Je třeba zlepšit koordinaci a odolnost na multilaterální úrovni, zejména pak v OSN a rovněž v MOP, WTO a Organizaci pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). EU musí například lépe využívat mezinárodní nástroje, jako je deklarace MOP o nadnárodních společnostech (15) nebo nová zpráva OECD o kvalitativních ukazatelích dopadů přímých zahraničních investic na udržitelný rozvoj (16). Musí podpořit rozšíření dohody WTO o léčivech o další produkty a země. Dále by měla pokračovat liberalizace obchodu se zdravotnickými technologiemi a výrobky.

3.6.

EU bude i nadále závislá na dovozu různého zboží a služeb od surovin po špičkovou techniku. Je životně důležité zajistit, aby trh EU zůstal otevřený. V digitální ekonomice musí EU podporovat „inteligentní technologickou suverenitu“, v níž digitální obchod umožňuje hladký tok inovací a špičkového technologického zboží a služeb za současné ochrany evropských hodnot a norem v oblasti ochrany údajů a kybernetické bezpečnosti.

3.7.

EU může podpořit relokalizaci výroby do Evropy vytvořením lepšího podnikatelského prostředí pro investice, inovace a výrobu. Důležitým krokem na cestě k posílení odolnosti může být diverzifikace dodavatelských řetězců. EU proto musí podporovat podniky v jejich obchodních rozhodnutích tím, že jim připraví solidní a spravedlivé podmínky pro podnikání pomocí dohod EU o volném obchodu a jednotného trhu EU.

Potřebná reforma WTO a globální pravidla pro udržitelnější a spravedlivější globalizaci

3.8.

EHSV podporuje aktivní úlohu EU při formování globálních pravidel (17). Rok 2021 by mohl být pro řízení obchodu bodem obratu. EHSV proto podporuje závazek EU k prosazování otevřeného, multilaterálního obchodního systému založeného na pravidlech v kombinaci s reformovanou WTO (18). EU a její členské státy musí využít pákového efektu, jímž disponují, a proaktivně se zapojit utvářením strategických aliancí s podobně smýšlejícími partnery. Cílem je zajistit, aby součástí diskuse o reformě WTO bylo také dodržování mezinárodních pracovních norem stanovených a monitorovaných MOP. EHSV vítá nedávný návrh USA, aby se v rámci probíhajících jednání WTO o subvencích na rybolov (19) řešil celosvětový problém, který představuje nucená práce na rybářských plavidlech. Výbor považuje tento návrh za pozitivní příklad a za příležitost, jak toto ambiciózní přehodnocení posílit.

Možnosti podpory zelené transformace a prosazování odpovědných a udržitelných hodnotových řetězců

3.9.

Obchodní politika EU by měla být v souladu s politikou EU v oblasti Zelené dohody pro Evropu včetně nových požadavků na digitální, zelenou a spravedlivou transformaci. Proto je důležité připravit nové nástroje, jako je mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích, který musí být slučitelný s pravidly WTO, účinný v boji proti změně klimatu a užitečný pro konkurenceschopnost průmyslu EU (20). EHSV podporuje navázání dialogu se zeměmi mimo EU a hlavními obchodními partnery, jako jsou USA a Čína (21).

3.10.

Globální dodavatelské řetězce jsou základními prvky mezinárodního obchodu a hospodářství. Jsou složité, nestejnorodé a fragmentované“ – se všemi příležitostmi a výzvami. EHSV vyzývá EU, aby shromáždila více dat o pozitivních a negativních dopadech globálních dodavatelských řetězců na EU (22).

Využití regulačního vlivu EU

3.11.

EU je největším obchodníkem se službami na světě. Obchodní politika EU může podporovat takové globální podnikatelské prostředí, v němž budou poskytovatelé služeb z EU moci růst, inovovat a konkurovat ostatním. V celosvětovém měřítku je dnes důležitý digitální obchod, zejména vlivem změn způsobených pandemií COVID-19. EU musí usilovat o uzavření rychlé a ambiciózní dohody WTO o digitálním obchodě.

3.12.

Obchodní politika EU by měla doplňovat opatření přijatá na úrovni dalších mezinárodních regulačních organizací, jako je činnost OECD týkající se hospodářských a daňových režimů. Měla by podporovat vznik účinných systémů spolupráce daňových, donucovacích a soudních orgánů v partnerských zemích.

3.13.

Strategie EU by měla optimalizovat schopnost EU aktivovat všechny její jednostranné, dvoustranné a mnohostranné nástroje: závaznou povahu kapitol obchodních a investičních dohod o udržitelném rozvoji, nástroje na ochranu obchodu, filtrování zahraničních investic, odstraňování obchodních bariér, postoupení sporů k řešení u příslušného orgánu WTO nebo mechanismy určené ke konzultacím a urovnání sporů z bilaterálních obchodních dohod.

3.14.

EU potřebuje účinné nástroje na ochranu obchodu: kratší lhůty na použití prozatímních opatření, nižší zátěž pro průmyslová odvětví v EU z hlediska administrativního šetření a silnější nástroje zahraničních dotací. EU by mohla použít nástroj ad hoc, který by přesahoval rámec nařízení o prosazování pravidel a umožňoval úpravu podmínek pro přístup na trh tam, kde neplatí reciproční závazky, pokud by praktiky výrazně poškozovaly obchodní zájmy EU.

3.15.

Nové partnerské země ucházející se o dohody o volném obchodu s EU by jako podmínku před uzavřením obchodní dohody měly prokázat shodu s hlavními úmluvami MOP, a to v plném rozsahu. Tyto úmluvy musí patřit mezi základní součásti každé dohody o volném obchodu. Jestliže partnerská země tyto úmluvy nemá ratifikovány nebo řádně provedeny, nebo neprokázala odpovídající úroveň ochrany, vyzývá EHSV k přijetí závazného a vymahatelného plánu ratifikace za technické pomoci MOP. Tento plán by měl být rovněž začleněn do kapitol o obchodu a udržitelném rozvoji tak, aby uvedené povinnosti byly včas splněny.

3.16.

Každá dohoda EU o volném obchodu musí vedle toho vycházet z účinnějšího posouzení ze strany EU, která ve své politice v této oblasti zlepší posouzení dopadů na hospodářství a udržitelný rozvoj i posouzení ex-post po pěti letech (23). Nutnou součástí musí být vyrovnávací opatření zaměřená na zmírnění případných negativních dopadů. EU musí v neposlední řadě též posílit a lépe využívat své nástroje zaměřené na zajištění podmínek spravedlivé hospodářské soutěže se zeměmi mimo EU.

3.17.

Veřejné zakázky EU by měly být přístupné pouze podnikům ze zemí, které dodržují hlavní úmluvy MOP a Pařížskou klimatickou dohodu. EU svoje veřejné zakázky otevřela pro země mimo EU, řada z nich však dosud tento přístup neoplácí. To poškozuje evropské podniky. Je třeba dokončit nařízení o mezinárodním nástroji pro zadávání veřejných zakázek, který by posílil postavení EU. Dohody EU o volném obchodu musí podporovat osvědčené postupy, pokud jde o uplatňování environmentálních a sociálních kritérií při zadávání veřejných zakázek (24).

3.18.

EU musí i nadále využívat pomoc na podporu obchodu ve prospěch provádění obchodních dohod v rozvíjejících se zemích a na podporu dodržování pravidel a norem, zvláště pokud jde o udržitelný rozvoj. Musí budovat spravedlivé a prosperující hospodářské vztahy mezi EU a rozvíjejícími se zeměmi s cílem snižovat chudobu a vytvářet důstojná pracovní místa. Musí budovat pevnější vazbu mezi preferenčním přístupem a dodržováním mezinárodních norem např. v pracovněprávní a lidskoprávní oblasti.

---

(1)  Úř. věst. C 364, 28.10.2020, s. 108, Úř. věst. C 47, 11.2.2020, s. 38.

(2)  Úř. věst. C 364, 28.10.2020, s. 53.

(3)  Úř. věst. C 364, 28.10.2020, s. 37.

(4)  Úř. věst. C 129, 11.4.2018, s. 27.

(5)  Na září 2021 je plánováno přijetí stanoviska z vlastní iniciativy REX/535 k tomuto tématu.

(6)  Úř. věst. C 429, 11.12.2020, s. 197.

(7)  Úř. věst. C 97, 24.3.2020, s. 9.

(8)  Na počátek roku 2022 je plánováno přijetí stanoviska z vlastní iniciativy REX/536 k tomuto tématu.

(9)  Úř. věst. C 429, 11.12.2020, s. 66.

(10)  Úř. věst. C 429, 11.12.2020, s. 210.

(11)  Příspěvek monitorovacího výboru EHSV Mezinárodní obchod k přezkumu obchodní politiky, září 2020.

(12)  Na počátek roku 2022 je plánováno přijetí stanoviska z vlastní iniciativy REX/536 k tomuto tématu.

(13)  Úř. věst. C 429, 11.12.2020, s. 197.

(14)  Publikace ECIPE Occasional paper 06/2020 Globalization Comes to the Rescue: How Dependency Makes Us More Resilient (Globalizace jako záchrana – Jak díky závislosti posilujeme vlastní odolnost); Kommers Kollegium Report on Improving Economic Resilience Through Trade, 2020 (Zpráva Kommers Kollegium o zlepšení ekonomické odolnosti prostřednictvím obchodu, 2020).

(15)  Tripartitní deklarace zásad o nadnárodních podnicích a sociální politice (2017).

(16)  https://www.oecd.org/investment/fdi-qualities-indicators.htm.

(17)  Úř. věst. C 364, 28.10.2020, s. 53.

(18)  Úř. věst. C 159, 10.5.2019, s. 15.

(19)  The Use of Forced Labor on Fishing Vessels (Využívání nucené práce na rybářských plavidlech), příspěvek Spojených států na jednání WTO, 26. května 2021 https://ustr.gov/sites/default/files/IssueAreas/Trade%20Organizations/WTO/US.Proposal.Forced.Labor.26May2021.final%5B2%5D.pdf.

(20)  Úř. věst. C 429, 11.12.2020, s. 122; připravované stanovisko NAT/834 Mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích.

(21)  Úř. věst. C 364, 28.10.2020, s. 37.

(22)  Úř. věst. C 429, 11.12.2020, s. 197.

(23)  Úř. věst. C 47, 11.2.2020, s. 38.

(24)  Úř. věst. C 429, 11.12.2020, s. 197.