Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Taxonomie EU, podávání zpráv podniků o udržitelnosti, preference v oblasti udržitelnosti a fiduciární povinnosti: Nasměrování finančních prostředků na Zelenou dohodu pro Evropu

(COM(2021) 188 final)

(2021/C 517/11)

Zpravodaj:

Stefan BACK

Žádost o vypracování stanoviska	Evropská komise, 31. 5. 2021
Právní základ	Článek 304 Smlouvy o fungování Evropské unie
Odpovědná sekce	Hospodářská a měnová unie, hospodářská a sociální soudržnost
Přijato v sekci	8. 9. 2021
Přijato na plenárním zasedání	22. 9. 2021
Plenární zasedání č.	563
Výsledek hlasování (pro/proti/zdrželi se hlasování)	191/1/10

1. Závěry a doporučení

1.1.

EHSV vítá balíček návrhů v oblasti udržitelného financování a zdůrazňuje potenciální klíčovou úlohu nařízení Komise v přenesené pravomoci (1) (dále jen „nařízení v přenesené pravomoci“) při vytváření jasného, soudržného a komplexního rámce s cílem vyzdvihnout ambiciózní rozvoj ekologičtější ekonomiky bez blokačních účinků a s technickými kritérii jasně vymezujícími zelené investice, které přímo přispívají k evropským cílům v oblasti klimatu a u nichž lze sladit postupy mezi příslušnými podnikatelskými odvětvími a finančním sektorem.

1.2.

EHSV vyzdvihuje naléhavost, s jakou je potřeba provést účinná opatření k řešení změny klimatu a snížení emisí, jež jsou stanovena v evropském právním rámci pro klima a s ohledem na šestou zprávu IPCC (2) (Mezivládního panelu pro změnu klimatu). Právě z tohoto důvodu je nezbytné, aby byly využívány účinné, snadno uplatnitelné, inovativní a konstruktivní nástroje, které přinesou rychlé a čitelné výsledky. V tomto duchu by mělo být vedeno posouzení nařízení v přenesené pravomoci.

1.3.

EHSV uznává zásadní úlohu nařízení v přenesené pravomoci při vytváření transparentnosti prostřednictvím jasných kritérií pro udržitelné investice, a to na pomoc těm, kdo chtějí do těchto projektů investovat, což umožňuje jednak předcházet lakování nazeleno (tzv. „greenwashingu“) a jednak zlepšovat informovanost o udržitelných projektech a přilákat k nim investice. Jako takové může vytvářet spravedlivé a transparentní rovné podmínky pro ekologické financování v EU.

1.4.

Jasná a přesná definice technických kritérií stanovených v nařízení v přenesené pravomoci, která odpovídají snaze dosáhnout v Evropě nízkouhlíkového hospodářství, je proto základním předpokladem přiměřeného, realistického a přijatelného závazku, bez rizika lakování nazeleno. Vzhledem k ústřední úloze nařízení v přenesené pravomoci, pokud jde o důvěryhodnost taxonomie – která je pro úspěch tohoto v podstatě dobrovolného systému naprosto nezbytná –, představuje získání tohoto závazku zásadní výzvu.

1.5.

EHSV je tudíž toho názoru, že hospodářské činnosti a projekty, které nařízení v přenesené pravomoci definuje jako „udržitelné“, musí být atraktivní pro investory v reálné ekonomice, a předpokládá, že investoři budou očekávat, že udržitelný projekt bude realistický, dosažitelný, přiměřeně ziskový a předvídatelný pro subjekty na trhu. Jinými slovy musí být atraktivní, aniž by hrozilo lakování nazeleno.

1.6.

Obecně se vysoká úroveň ambicí ohledně opatření v oblasti zmírňování změny klimatu nebo rozsáhlých požadavků na informace s dlouhodobými projekcemi do budoucna týkajícími se přizpůsobování se změně klimatu mohou ukázat jako složitý a nákladný problém, a to zejména pro malé a střední podniky v tržním hospodářství. To rovněž vyvolalo otázku širšího uznání přechodných řešení jako ekologické cesty, která zajistí hladký přechod. Je však nezbytné zabránit blokačním účinkům.

1.7.

EHSV bere na vědomí obavy subjektů reálné ekonomiky týkající se negativních dopadů nařízení v přenesené pravomoci na možnosti financování a náklady. Výbor proto zdůrazňuje význam odpovídajícího monitorování ze strany orgánů dohledu, aby se zabránilo narušení finančních trhů, zejména s ohledem na rozšíření oblasti působnosti taxonomie tak, aby zahrnovala například nefinanční výkaznictví a navrhovaný standard pro evropské zelené dluhopisy.

1.8.

EHSV dále upozorňuje na nebezpečí přílišných nákladů při zavádění taxonomických kritérií v té podobě, jak jsou stanovena v nařízení v přenesené pravomoci. EHSV proto zdůrazňuje, že je zapotřebí vytvořit zelené pojištění pro malé a střední podniky, aby se toto riziko z hlediska nákladů omezilo.

1.9.

Nařízení v přenesené pravomoci stanoví environmentální normy, které jsou často ambicióznější než normy odvětvových právních předpisů EU. Vzhledem k potřebě jasnosti a atraktivity uvedené výše to může vést k matoucí situaci, včetně problémů s financováním u subjektů, které dodržují nejpřísnější environmentální normy podle odvětvových právních předpisů EU. EHSV souhlasí s tím, že je zapotřebí vysoké úrovně ambicí, avšak z praktických důvodů a s cílem zabránit nejasnostem přesto doporučuje uplatňovat nejpřísnější environmentální normy stanovené v právních předpisech EU úrovně 1 i na taxonomii. Kromě toho se zdá, že nařízení v přenesené pravomoci (akt úrovně 2) obsahuje některá ustanovení, která jsou nekonzistentní, nejasná a nebyla plně posouzena. To spolu s výše uvedenými skutečnostmi (zejména v odstavcích 1.5–1.10) vede EHSV k vyslovení pochybností ohledně toho, zda je nařízení v přenesené pravomoci ve své současné podobě i přes svůj chvályhodný cíl vhodné pro daný účel. EHSV důrazně doporučuje, aby Komise předložila návrhy na zpřísnění norem uvedených v právních předpisech EU v oblasti životního prostředí.

1.10.

EHSV by uvítal iniciativy na zlepšení systému taxonomie v souladu s výše uvedenými pokyny s cílem rozšířit oblast, kterou pokrývá, a zdokonalit jej coby prostředek podpory cílů politiky EU v oblasti klimatu prostřednictvím účinného provádění právních předpisů EU v oblasti životního prostředí a vyzývá Komisi, aby v tomto směru podnikla další kroky. Výbor bere na vědomí, že zůstává otevřená důležitá otázka taxonomie EU, pokud jde o činnosti škodlivé pro klima a životní prostředí. Je třeba se jí naléhavě zabývat.

2. Souvislosti

2.1.

Dne 21. dubna 2021 zveřejnila Evropská Komise balíček návrhů v oblasti udržitelného financování (dále jen „balíček“), který obsahuje následující:

—	sdělení Taxonomie EU, podávání zpráv podniků o udržitelnosti, preference v oblasti udržitelnosti a fiduciární povinnosti: Nasměrování finančních prostředků na Zelenou dohodu pro Evropu (3),

—

nařízení v přenesené pravomoci doplňující dva ze šesti environmentálních cílů stanovených v článcích 10 a 11 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 (4) (dále jen „nařízení o taxonomii“) prostřednictvím technických screeningových kritérií, jež budou sloužit k určení toho, za jakých podmínek se konkrétní hospodářská činnost kvalifikuje jako významně přispívající ke zmírňování změny klimatu (článek 10) a jako významně přispívající k přizpůsobování se změně klimatu (článek 11), a rovněž kritérií, na jejichž základě se bude určovat, zda hospodářská činnost významně poškozuje environmentální cíle (článek 17). Nařízení v přenesené pravomoci bylo oficiálně přijato dne 4. června 2021,

—	návrh nové směrnice o podávání zpráv podniků o udržitelnosti,

—	pozměněné akty v přenesené pravomoci týkající se směrnice o trzích finančních nástrojů (MiFID II) a směrnice o distribuci pojištění (IDD). Tyto akty zavádějí udržitelnost jako součást informací, jež mají být poskytnuty zákazníkům před tím, než učiní investiční rozhodnutí,

—	další změny aktů v přenesené pravomoci týkajících se fiduciárních povinností a aktů v přenesené pravomoci týkajících se správy aktiv, pojištění, zajištění a investic s cílem začlenit rizika v oblasti udržitelnosti do hodnoty investic.

3. Obecné připomínky

3.1.

Podle sdělení má balíček sloužit jako prostředek ke stimulaci soukromých investic do udržitelných projektů a k zajištění rozsáhlých finančních zdrojů potřebných k dosažení cíle klimatické neutrality stanoveného v Zelené dohodě, nad rámec zdrojů vyčleněných k podpoře oživení evropského hospodářství po krizi COVID-19.

3.2.

Toto sdělení zdůrazňuje význam nařízení v přenesené pravomoci při stanovování kritérií, která definují ekologické hospodářské činnosti, jež podstatným způsobem přispějí k dosažení cílů Zelené dohody.

3.3.

EHSV vítá balíček a zdůrazňuje potenciální klíčovou úlohu nařízení v přenesené pravomoci při vytváření jasného, soudržného a komplexního rámce s cílem umožnit ambiciózní rozvoj ekologičtější ekonomiky bez blokačních účinků a s jasnými a transparentními technickými kritérii vymezujícími zelené investice, které přímo přispívají k evropským cílům v oblasti klimatu a u nichž lze sladit postupy mezi příslušnými podnikatelskými odvětvími a finančním sektorem.

3.4.

EHSV vyzdvihuje naléhavost, s jakou je potřeba provést účinná opatření k řešení změny klimatu a snížit emise, jak je stanoveno v evropském právním rámci pro klima a s ohledem na šestou zprávu IPCC (5) (Mezivládního panelu pro změnu klimatu). Právě z tohoto důvodu je nezbytné, aby byly využívány účinné, snadno uplatnitelné, inovativní a konstruktivní nástroje, které přinesou rychlé a čitelné výsledky. V tomto duchu by mělo být vedeno posouzení nařízení v přenesené pravomoci.

3.5.

3.6.

Přesto však EHSV vítá ambice vyjádřené v nařízení v přenesené pravomoci týkající se stanovení jednotného standardu EU, který by definoval činnosti, jež se kvalifikují jako významně přispívající ke zmírňování změny klimatu nebo k přizpůsobování se změně klimatu. Technická kritéria by měla vytvořit jasný rámec pro zelené investice s cílem nastavit na finančních trzích rovné podmínky a vyvarovat se projektů lakovaných nazeleno. Názory se liší, pokud jde o rozsah a užitečnost přechodných možností. EHSV je toho názoru, že technická kritéria by měla poskytnout širší možnosti, jak uznat přechodná řešení jakožto cestu umožňující plynulý přechod. Je však nezbytné zabránit blokačním účinkům.

3.7.

EHSV bere na vědomí prohlášení ve sdělení, že nařízení v přenesené pravomoci je třeba vnímat jako živý dokument, který se bude časem vyvíjet z hlediska rozsahu i úrovně.

3.8.

EHSV proto uznává důležitou úlohu nařízení v přenesené pravomoci při vytváření transparentnosti, pokud jde o činnosti, jež splňují stanovená kritéria a přitahují investory, kteří chtějí investovat do udržitelných projektů. Tvoří tedy základ pro definování určité hospodářské činnosti jako environmentálně udržitelné i pro uplatňování povinných ustanovení o transparentnosti a zveřejňování informací stanovených v nařízení o taxonomii. Mohlo by být významné z hlediska šíření povědomí o udržitelných projektech a přitahování investic do nich a z hlediska předcházení lakování nazeleno.

3.9.

Nařízení v přenesené pravomoci je popisováno jako nástroj umožňující transparentnost a je součástí dobrovolného systému v tom smyslu, že tržní subjekty nejsou povinny dodržovat normy, které stanoví, a investoři nejsou povinni investovat do hospodářských činností nebo projektů splňujících tyto normy.

3.10.

Proto, jak již bylo uvedeno, musí být hospodářské činnosti a projekty, které jsou podle nařízení v přenesené pravomoci definovány jako udržitelné, pro investory v reálné ekonomice jasně atraktivní. Je také rozumné předpokládat, že investoři budou investovat do realistických, ziskových a předvídatelných udržitelných zelených projektů. Očekávání ohledně ziskovosti se mohou různit a budou často nižší v situacích, které zahrnují financování prostřednictvím družstevních bank nebo bank ve vlastnictví místních či regionálních subjektů, nebo to může být 5–6 % namísto 11–15 %, jak se obecně očekává. Vyšší ziskovost obecně přitáhne velké kapitálové toky, zatímco výběr družstevních nebo regionálních bank se může obvykle týkat projektů menšího rozměru.

3.11.

Je klíčové, aby se kritéria stanovená v nařízení v přenesené pravomoci pro hospodářské činnosti nebo projekty, které mají být pokládány za environmentálně udržitelné, jevila jako dosažitelná za rozumnou cenu, zisková a přiměřeně předvídatelná, nebo jinými slovy jako atraktivní z komerčního hlediska. V této souvislosti je však důležité mít na paměti, že zejména malé a střední podniky mohou často potřebovat podporu, aby zvládly ekologickou transformaci. Přesto by se taxonomie jako taková měla omezit na stanovení technických kritérií.

3.12.

Pokud taxonomie nesplní kritéria stanovená ve dvou předchozích odstavcích, lze pochybovat o vyhlídkách celého projektu. Dobrovolný systém musí být atraktivní, aby vedl k transformaci, o niž usiluje.

3.13.

Na základě výše uvedených klíčových prvků se řada ustanovení nařízení v přenesené pravomoci jeví jako sporná. Obecně se vysoká úroveň ambicí ohledně opatření v oblasti zmírňování změny klimatu nebo rozsáhlých požadavků na informace s dlouhodobými projekcemi do budoucna týkajícími se přizpůsobování se změně klimatu může v tržním hospodářství jevit jako příliš obtížně dosažitelná, příliš složitá, nákladná nebo nedostatečně zisková, což neplatí u několika málo velmi velkých subjektů, přičemž praktickým dopadům je věnována malá pozornost, zejména pokud jde o malé a střední podniky. To by znamenalo, že nedojde k širokému využití, které je zjevně cílem, a zároveň by to způsobilo obtíže s financováním společnostem, které dodržují příslušné právní předpisy EU v oblasti životního prostředí, nikoli však nařízení v přenesené pravomoci. EHSV proto zdůrazňuje, že je zapotřebí vytvořit zelené pojištění pro malé a střední podniky, aby se toto riziko související s náklady omezilo. Několik příkladů tohoto jevu bude uvedeno níže v kapitole „Konkrétní připomínky“.

3.14.

Subjekty v reálné ekonomice vyjádřily obavy, že technická kritéria stanovená v nařízení v přenesené pravomoci by mohla vést k obtížím s financováním činností, které nejsou v souladu s nařízením. EHSV souhlasí s tím, že takové riziko může existovat vzhledem k tomu, že rozsah působnosti taxonomie se rozšiřuje tak, aby sloužil jako základ pro nefinanční výkaznictví podle článku 8 nařízení o taxonomii, jakož i pro navrhovaný standard pro evropské zelené dluhopisy (6).

3.15.

EHSV proto zdůrazňuje, že je důležité, aby orgány dohledu sledovaly uplatňování nařízení v přenesené pravomoci, aby se zabránilo diskriminačním účinkům na úvěrové možnosti a úvěrové náklady v případě podniků, které nesplňují kritéria taxonomie. S těmito subjekty by se mělo při získávání nezbytných finančních prostředků stále zacházet spravedlivě.

3.16.

V této souvislosti EHSV odkazuje na odbornou zprávu vědecké rady německého ministerstva financí, z níž vyplývá, že snaha řídit využívání kapitálových toků v reálné ekonomice prostřednictvím finanční regulace je velmi obtížná a vyžaduje dalekosáhlé, podrobné a velmi kompletní právní předpisy a že taková taxonomie s sebou nese riziko přílišné komplexnosti a nadměrných administrativních nákladů (7).

3.17.

Jedinými povinnými prvky balíčku, pokud jde o toto stanovisko, jsou ustanovení o transparentnosti uvedená v článcích 4 až 7 nařízení o taxonomii a ustanovení pozměněných aktů v přenesené pravomoci týkajících se trhů finančních nástrojů, distribuce pojištění a různých fiduciárních povinností, jejichž úkolem je zvyšovat povědomí o možnostech a rizicích spojených s udržitelnými investicemi a zajistit, aby byli klienti a potenciální klienti v tomto ohledu dostatečně informováni.

3.18.

Akty v přenesené pravomoci týkající se finančního trhu se celkově jeví jako vhodné pro daný účel, a jsou tedy odpovídajícími nástroji pro zvyšování povědomí o udržitelných investicích, čímž mohou otevírat cestu pro směrování tolik potřebných zdrojů do těchto investic.

3.19.

Nařízení v přenesené pravomoci stanoví environmentální normy, které jsou často ambicióznější než normy odvětvových právních předpisů EU. Vzhledem k potřebě jasnosti uvedené v odstavci 3.6 může tento dvojí standard vést k matoucí situaci, včetně problémů s financováním u subjektů, které dodržují nejpřísnější environmentální normy podle odvětvových právních předpisů EU. EHSV souhlasí s tím, že je zapotřebí vysoké úrovně ambicí, avšak z praktických důvodů a s cílem zabránit nejasnostem přesto doporučuje používat nejpřísnější environmentální normy stanovené v právních předpisech EU úrovně 1 i pro taxonomii, aby mohla účinně plnit svou povinnost, jíž je zajišťovat transparentnost finančních produktů a předcházet lakování nazeleno. Tyto důvody spolu se skutečnostmi uvedenými výše v odstavcích 3.6 a 3.13–3.16 vedou EHSV k vyslovení pochybností ohledně toho, zda je nařízení v přenesené pravomoci (akt úrovně 2) ve své současné podobě i přes svůj chvályhodný cíl vhodné pro daný účel (8). EHSV důrazně doporučuje, aby Komise předložila návrhy na zpřísnění norem uvedených v právních předpisech EU v oblasti životního prostředí.

3.20.

Je dobře známou skutečností, že zelené finanční produkty jsou pro finanční trhy atraktivní. EHSV proto oceňuje základní záměr taxonomie spočívající ve vytváření transparentnosti, předcházení lakování nazeleno a upozorňování na zelené finanční produkty, přesto však varuje před nebezpečím vzniku škodlivých bublin na finančních trzích.

3.21.

EHSV by uvítal iniciativy na zlepšení systému taxonomie v souladu s výše uvedenými pokyny s cílem rozšířit oblast, kterou pokrývá, a zdokonalit jej coby významný prostředek podpory dohodnutých cílů politiky EU v oblasti klimatu prostřednictvím účinného provádění právních předpisů EU v oblasti životního prostředí a vyzývá Komisi, aby v tomto směru podnikla další kroky.

3.22.

Výbor bere na vědomí, že zůstává otevřená důležitá otázka taxonomie EU, pokud jde o činnosti škodlivé pro klima a životní prostředí. Je třeba se jí naléhavě zabývat.

4. Konkrétní připomínky

Nařízení v přenesené pravomoci

4.1.

EHSV zdůrazňuje klíčovou úlohu energie z obnovitelných zdrojů v rámci přechodu k udržitelnosti a upozorňuje na to, že je třeba zajistit vhodná přechodná řešení, jak je požadováno mimo jiné proto, aby bylo možné zajistit řádné fungování logistických hodnotových řetězců, přičemž je třeba věnovat pozornost nezbytné potřebě zabránit blokačním účinkům.

4.2.

Zdá se, že z odstavce 6.3 přílohy 1 k nařízení v přenesené pravomoci vyplývá, že autobusy, které splňují kritérium nulových emisí výfukových plynů, budou považovány za udržitelné pouze tehdy, budou-li provozovány v městské a příměstské dopravě, zatímco ostatní provozování autobusů bude do 31. prosince 2025 způsobilé pouze pro tzv. přechodné činnosti, a to v případě, že budou odpovídat kategorii nejvyšší třídy EURO (EURO VI). V opačném případě bude použito kritérium nulových emisí výfukových plynů, ale z textu vyplývá, že posouzení, zda může být činnost považována za přechodnou, podléhá přezkumu, který se provádí alespoň každé tři roky v souladu s článkem 19 nařízení o taxonomii. Zdá se, že nařízení neobsahuje žádný odkaz na normy stanovené ve směrnici o čistých vozidlech. Kdo by se vzhledem k nejisté situaci po 31. prosinci 2025 odvážil investovat do autobusové společnosti? Zařazení nejvyšších požadavků týkajících se životního prostředí v právních předpisech EU – EURO VI – mezi přechodné činnosti se zdá podivné a pravděpodobně to způsobí zmatek.

4.2.1.

Těžká užitková vozidla – těžká nákladní vozidla (kategorie N2 a N3) v silniční nákladní dopravě (bod 6.6) se považují za udržitelná, jsou-li ve smyslu čl. 3 bodu 11 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1242 (9) pokládána za vozidla s nulovými emisemi, jejichž emise činí méně než 1 g CO2/km, nebo, jde-li o vozidla nad 7,5 tuny a „není-li technicky a ekonomicky proveditelné“ dosáhnout nulových emisí, splňují-li jako přechodná činnost nízkoemisní normy ve smyslu čl. 3 bodu 12 uvedeného nařízení. U lehkých užitkových vozidel s celkovou přípustnou hmotností do 3,5 tuny (N1) platí nulové emise výfukových plynů. Všechny ostatní činnosti v silniční nákladní dopravě jsou přechodné.

4.2.2.

Zacházení s těžkými nákladními vozidly ukazuje na pragmatický přístup, který měl být v nařízení v přenesené pravomoci využíván častěji. Požadavek nulových emisí výfukových plynů kladený na lehká užitková vozidla (N1) v bodu 6.6 se zdá být v rozporu s bodem 6.5 o přepravě motocykly, osobními automobily a lehkými užitkovými vozidly, kde bez zjevného důvodu platí mírnější ustanovení.

4.2.3.

Dohromady vzato se rozdílné zacházení se silničními vozidly při různých činnostech zdá nekonzistentní a chaotické, přičemž není podáno vysvětlení tohoto velmi rozdílného přístupu v různých kontextech.

4.3.

Opakující se ustanovení v bodu 6 (Doprava) přílohy 1 vylučuje vozidla nebo plavidla určená k přepravě fosilních paliv, jelikož přístup k těmto palivům by neměl být umožňován. Podle 35. bodu odůvodnění však lze posoudit „použitelnost“ tohoto požadavku. Jeví se jako pochybné zahrnout požadavek, existují-li pochyby ohledně jeho užitečnosti. Tento požadavek navíc není jasný. Vozidlo může často přepravovat fosilní i alternativní paliva. Není jasné, zda se požadavek vztahuje ke konstrukci nebo k využívání vozidla nebo plavidla, takže není jasný výklad ani dopad.

4.4.

Další příklady nabízejí ustanovení o analýze přínosů v oblasti klimatu v bodech 1.1, 1.2 a 1.3 přílohy 1, která doplňují například plány zalesňování, plány na obnovu lesů a lesní hospodářské plány, a která se vztahují i na malé podniky o rozloze 13 hektarů. Požadavky se jeví jako poměrně složité a odkaz na dostupné online nástroje poskytované Organizací OSN pro výživu a zemědělství bude pro malé účastníky pravděpodobně malou útěchou a ukazuje nevýhodnou situaci, kterou pro menší podniky vytváří přístup shora dolů použitý v nařízení v přenesené pravomoci.

4.5.

Ochrana lesů, včetně propadů uhlíku, je jistě podstatným prvkem politiky EU v oblasti životního prostředí, avšak správní povinnosti musí zůstat úměrné zdrojům těch, na které se zaměřují. Zásady uplatňované Radou pro správu lesů jsou příkladem jasných a přiměřených zásad pro využívání a obhospodařování lesů (10).

4.6.

Pokud jde o přizpůsobování se změně klimatu, lze zmínit ustanovení v odstavci 1.3 přílohy 2 ohledně hospodaření v lesích a v odstavci 6.3 ohledně městské, příměstské a meziměstské silniční osobní dopravy, která stanoví, že bude provedena analýza dopadů velkých investic na klima vyčleněných v horizontu 10 až 30 let.

4.7.

Prohlášení ve sdělení, že taxonomie nepřijímá činnosti, které zvyšují stávající úrovně environmentální výkonnosti, avšak nedosahují úrovně významného přínosu, je v rozporu s čl. 10 odst. 2 nařízení o taxonomii. Proto by mělo být poskytnuto více prostoru pro přechodná řešení, jak již bylo navrženo.

V Bruselu dne 22. září 2021.

Předsedkyně Evropského hospodářského a sociálního výboru

Christa SCHWENG

(1) Nařízení Komise v přenesené pravomoci, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852, pokud jde o stanovení technických screeningových kritérií pro určení toho, za jakých podmínek se hospodářská činnost kvalifikuje jako významně přispívající ke zmírňování změny klimatu nebo k přizpůsobování se změně klimatu, a toho, zda tato hospodářská činnost významně nepoškozuje některý z dalších environmentálních cílů (C(2021)2800 final).

(2) Climate Change 2021 – The Physical Science Basis (Změna klimatu v roce 2021 – Fyzikální základy), 2021.

(3) COM(2021) 188 final.

(4) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 o zřízení rámce pro usnadnění udržitelných investic a o změně nařízení (EU) 2019/2088 (Úř. věst. L 198, 22.6.2020, s. 13).

(5) Climate Change 2021 – The Physical Science Basis (Změna klimatu v roce 2021 – Fyzikální základy), 2021.

(6) Komise: návrh nařízení o evropských zelených dluhopisech (COM(2021) 391 final – 2021/0191 (COD)).

(7) Grüne Finanzierung und Grüne Staatsanlehen – Geeignete Instrumente für eine wirksame Umweltspolitik? (Ekologické financování a veřejné úvěry – vhodné nástroje pro účinnou environmentální politiku?) – Vědecká rada při Spolkovém ministerstvu financí, expertiza 02/2021.

(8) Sustainable finance – Eine kritische Würdigung der deutschen und europäischen Vorhaben (Udržitelné financování – Kritické posouzení německých a evropských projektů), Obchodní a průmyslová komora Mnichova a Horního Bavorska, Leibnitz – Ústav pro hospodářský výzkum Univerzity v Mnichově, 2020.

(9) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1242 ze dne 20. června 2019, kterým se stanoví výkonnostní normy pro emise CO2 pro nová těžká vozidla a kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 595/2009 a (EU) 2018/956 a směrnice Rady 96/53/ES (Úř. věst. L 198, 25.7.2019, s. 202).

(10) www.fsc.org.