Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ke sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Zajištění spravedlnosti v EU – Strategie evropského justičního vzdělávání na období 2021–2024

[COM(2020) 713 final]

(2021/C 286/24)

Zpravodajka:

Elena CALISTRU

Žádost o vypracování stanoviska	Evropská komise, 24. 2. 2021
Právní základ	Článek 304 Smlouvy o fungování Evropské unie
Odpovědná sekce	Zaměstnanost, sociální věci, občanství
Přijato v sekci	16. 4. 2021
Přijato na plenárním zasedání	27. 4. 2021
Plenární zasedání č.	560
Výsledek hlasování (pro/proti/zdrželi se hlasování)	240/3/0

1. Závěry a doporučení

1.1.

Justiční vzdělávání v oblasti práva EU zlepšilo správné a jednotné uplatňování práva EU a vybudovalo vzájemnou důvěru v přeshraničním soudním řízení, což přispělo k rozvoji prostoru práva EU. Tato strategie staví na úspěchu předchozích snah a usiluje o to, aby justiční vzdělávání zůstalo na předním místě agendy EU, se zvláštním zaměřením na řešení nových výzev, jako je ekologická transformace nebo nové pracovněprávní vztahy a přizpůsobení se nové technologické éře.

1.2.

Poskytnutím odpovídajících zdrojů, podpory a vzdělávání mohou odborníci z praxe v oblasti justice ve všech členských státech reagovat na potřeby občanů, pracovníků a podniků v celé EU. Dobře vyškolení pracovníci hrají důležitou roli při posilování kultury právního státu a prosazování jeho zásad, evropských hodnot a principů, jako je soudní nezávislost, a při podpoře účinného dodržování základních práv na unijní i vnitrostátní úrovni.

1.3.

Probíhající vývoj na trhu práce stále více vyvolává otázky týkající se stavu a pravidel vztahujících se na pracovníky a nadcházející nové formy práce. Rozhodnutí soudů členských států se v podobné nebo totožné situaci v této věci liší, a to i v případech týkajících se stejné společnosti. V zájmu zajištění jednotné judikatury a řádného fungování vnitřního trhu je nezbytné zajistit pokyny a vzdělávání pro soudce.

1.4.

EHSV plně chápe a uznává, že Komise má v justičním vzdělávání pouze podpůrnou úlohu, přičemž primární odpovědnost mají zúčastněné strany na vnitrostátní úrovni. Společným zájmem by však měla být odpovídající strategická integrace a finanční podpora při provádění této strategie.

1.5.

Vzhledem k výzvám na úrovni EU a rostoucímu počtu otázek s unijním rozměrem (tj. ochrana finančních zájmů EU v rámci nových finančních mechanismů a digitální a ekologická transformace) je však stále důležitější stanovit pravidla pro jednotnější přístup vůči justičnímu vzdělávání ve všech členských státech.

1.6.

Ve stejné míře Výbor uznává důležitost, kterou Komise přikládá pravidelnému sledování provádění strategie a spolupráci s ostatními orgány EU s cílem zajistit potřebnou politickou podporu pro dosažení cílů. EHSV důrazně doporučuje, aby Komise našla způsoby, jak by mohly být organizace občanské společnosti a sociální partneři zapojeni do monitorování provádění strategie, a to jak na úrovni EU, tak na úrovni členských států.

1.7.

V zájmu ochrany finančních zájmů EU, životního prostředí a práv Unie se EHSV domnívá, že ochrana a práva oznamovatelů, kteří hrají klíčovou roli v prevenci zneužívání souvisejícího s podvody a korupcí, jakož i s jakýmkoli jiným porušováním práva Unie, by měly být zahrnuty do vzdělávání odborníků z praxe v oblasti justice.

1.8.

Evropské justiční vzdělávání by mělo jít nad rámec právního vzdělávání a Výbor proto zvláště vítá zaměření na oblast „profesních dovedností soudců“ jako zásadní prvek účinnosti soudnictví. EHSV podporuje rozvoj odborných dovedností v doplňkových oborech, jako je etika, forenzní věda a psychologie, a zajištění toho, aby právníci porozuměli technickým prvkům, které se většinou řeší v různých oblastech právních předpisů EU, jako je životní prostředí, infrastruktura nebo finance/bankovnictví.

1.9.

Stejně tak v souvislosti s digitalizací, a zejména při používání nástrojů umělé inteligence v rámci soudního systému, doporučuje EHSV zvláštní vzdělávání. Zejména znalost a uplatňování zásad Evropské etické charty o používání umělé inteligence v systémech soudnictví by mělo být důsledně uplatňováno a doporučováno.

2. Souvislosti

2.1.

Z hodnocení strategie evropského justičního vzdělávání na období 2011–2020 vyplývá, že pomohla zlepšit vzdělávání právníků (zejména soudců a státních zástupců) v oblasti práva EU, vybudovat kapacity sítí, jako je Evropská síť pro justiční vzdělávání, a posílit sítě a poskytovatele vzdělávání na úrovni EU.

2.2.

Nové trendy a výzvy je třeba řešit justičním vzděláváním na úrovni EU. Patří mezi ně zhoršující se stav právního státu, útoky na základní práva v některých členských státech, nové oblasti regulace na unijní úrovni, ale také digitální transformace.

2.3.

Cílem strategie evropského justičního vzdělávání na období 2021–2024 je upevnit společnou evropskou justiční kulturu založenou na zásadách právního státu, základních právech a vzájemné důvěře. Navrhuje rámec a soubor klíčových opatření na podporu správného a účinného uplatňování práva EU. Členské státy, poskytovatelé vzdělávání, vnitrostátní a evropské profesní organizace v oblasti justice a EU jsou vyzváni, aby na základně sdílené odpovědnosti řešily následující priority:

—	justiční vzdělávání na podporu společné kultury právního státu,

—	uplatňování základních práv a zajištění toho, aby byla práva stanovená v Listině základní práv EU skutečnou součástí každodenního života lidí, s důrazem na ochranu obětí a zranitelných jedinců,

—	zintenzivnění digitalizace justice,

—	sledování trendů v oblasti práva EU, včetně přeshraniční justiční spolupráce,

—	vybavení odborníků pro řešení nových problémů, zejména v souvislosti s pandemií,

—	vzdělávání nad rámec práva EU, jako „profesní dovednosti soudců“ a znalosti a dovednosti mimo oblast práva,

—	vytvoření a provádění více osobního, praktického a přizpůsobeného programu vzdělávání pro justiční pracovníky,

—	četnější, širší a cílenější vzdělávání pro různé kategorie justičních pracovníků,

—	podpora vysoce kvalitních a účinných vzdělávacích aktivit, včetně různých forem učení s důrazem na hybridní metody a/nebo metody elektronického učení a používání osvědčených osnov,

—	podpora justičního vzdělávání mladých odborníků,

—	posílení sdílené odpovědnosti zúčastněných stran na vnitrostátní úrovni, sítí odborníků na právo EU, Evropské sítě pro justiční vzdělávání, dalších aktérů na úrovni EU a Komise,

—	zacílení na justiční pracovníky mimo EU, zejména ze západního Balkánu.

3. Obecné připomínky

3.1.

Krize COVID-19 přinesla mnoho problémů z hlediska fungování soudnictví, ale také vytvořila několik nových výzev, kterým musí justiční pracovníci čelit. EHSV vítá pozornost věnovanou potřebě zajistit nejen infrastrukturu pro digitalizaci, ale také investice do dovedností pracovníků, kteří budou muset být součástí této digitální transformace.

3.2.

Je zde však důležitá výhrada – provádění strategie není možné bez účasti všech zúčastněných stran, včetně ministerstev spravedlnosti, rad pro soudnictví a státní zastupitelství, rad samoregulovaných povolání, evropských sdružení odborníků v oblasti justice, poskytovatelů vzdělávání na vnitrostátní a evropské úrovni, orgánů a institucí EU. EHSV se připojuje k výzvě Komise, aby se tito aktéři zavázali k dosažení kvantitativních a kvalitativních cílů strategie.

3.3.

EHSV připomíná závěry z řady předchozích stanovisek (1), v nichž uvádí, že soudržnost přístupu k právní ochraně v celé EU je nezbytným faktorem, který tvoří základ jednotného trhu, posiluje jednotné uplatňování právních předpisů EU v Unii a zajišťuje nezbytnou jasnost a jistotu pro občany a podniky, jelikož při uplatňování acquis EU stále existují značné rozdíly mezi členskými státy. Za tímto účelem je nezbytné podpořit členské státy na vnitrostátní úrovni a poskytnout jim nejen nezbytné doplňkové finanční prostředky (mimo jiné prostřednictvím prostředků pro oživení a odolnost), ale také nástroje, které zajistí, aby všechny zúčastněné strany a subjekty působící v oblasti spravedlnosti byly připraveny se k tomuto úsilí připojit.

3.4.

Ve stejné míře uznáváme důležitost, kterou Komise přikládá pravidelnému sledování provádění strategie a spolupráci s ostatními orgány EU s cílem zajistit potřebnou politickou podporu pro dosažení cílů. EHSV vyzývá Komisi, aby našla způsoby, jak by mohly být organizace občanské společnosti a sociální partneři zapojeni do monitorování provádění strategie, a to jak na úrovni EU, tak na úrovni členských států.

3.5.

EHSV souhlasí s tím, že dobře vyškolení pracovníci hrají důležitou roli při posilování kultury právního státu a prosazování jeho zásad, evropských hodnot a principů, jako je soudní nezávislost, a při podpoře účinného dodržování základních práv na unijní i vnitrostátní úrovni. Zdůrazňujeme však, že je důležité poskytnout odpovídající zdroje, podporu a vzdělání jako součást většího úsilí o zajištění toho, aby justiční pracovníci ve všech členských státech mohli reagovat na potřeby občanů a podniků v celé EU při dodržení stejných standardů a hodnot.

3.6.

Od svého založení v roce 2018 věnovala skupina EHSV Základní práva a právní stát pozornost názorům zúčastněných stran na otázky týkající se kvality a nezávislosti soudnictví. EHSV souhlasí s tím, že dobře vyškolení pracovníci hrají důležitou roli při posilování kultury právního státu a prosazování jeho zásad, evropských hodnot a principů, jako je soudní nezávislost, a při podpoře účinného dodržování základních práv na unijní i vnitrostátní úrovni.

4. Konkrétní připomínky

4.1.

Vítáme trvalý závazek k zásadnímu vzdělávání justičních pracovníků v členských státech, zejména prostřednictvím sledování acquis EU v oblasti právního státu a účinného provádění závazků členských států v oblasti základních práv (včetně práv konkrétních zranitelných skupin, jako jsou děti, osoby se zdravotním postižením, oběti genderově podmíněného násilí, rasismu a diskriminace).

4.2.

4.3.

Dalším zdůrazněným prvkem je potřeba pokračovat ve vzdělávacích činnostech v oblastech považovaných za problematické v rámci programu EU pro bezpečnost, jako je kyberkriminalita, organizovaná trestná činnost a hospodářské trestné činy, které mají dopad na rozpočet EU, zejména nově v souvislosti s vytvořením Úřadu evropského veřejného žalobce. Ta by měla být trvalým zájmem všech zúčastněných stran a za tímto účelem by měly být vyčleněny odpovídající zdroje.

4.4.

Pokud jde o ochranu finančních zájmů EU a jejích zájmů v oblasti životního prostředí, má EHSV za to, že vzdělávání odborníků z praxe v oblasti justice musí zahrnovat ochranu oznamovatelů, jejichž práva jsou stále nepříliš známá a kteří prostřednictvím svých oznámení sehrávají klíčovou roli při prevenci zneužívání souvisejícího s podvody, korupcí a jakýmkoli jiným porušováním práva Unie.

4.5.

Jedna z nejdůležitějších otázek bude souviset s pokrokem justice v digitální oblasti. EHSV však konstatuje, že ve vnitrostátních souvislostech existují značné rozdíly a že soudní systémy v členských státech se nacházejí v různých fázích digitalizace. Navržená strategie zohledňuje vnitrostátní pravomoci a respektuje zásadu subsidiarity. Zároveň je důležité, aby všechny členské státy pracovaly na snižování stávajících rozdílů v digitalizaci nejen zajištěním investic do infrastruktury, ale také dovedností justičních pracovníků, kteří budou muset digitální transformaci uskutečnit.

4.6.

Bez digitalizace justice na vnitrostátní úrovni a investic do vzdělávání odborníků z praxe v oblasti justice ohledně používání digitálních nástrojů a technologií v jejich každodenní praxi bude obtížné usnadnit užší přeshraniční spolupráci mezi justičními orgány. Navíc bez odpovídajících a soudržných investic do vzdělávání nejen v oblasti digitálních dovedností, ale také informovanosti, bude obtížné řešit nové výzvy (jak problémy, jako je přiměřená ochrana práv jednotlivců a osobních údajů v digitálním prostoru, tak i nové problémy jako např. počítačová kriminalita).

4.7.

V souvislosti s digitalizací, a zejména při používání nástrojů umělé inteligence v rámci soudního systému, doporučuje EHSV zvláštní vzdělávání v této oblasti. Dodržování základních práv, předcházení diskriminaci, využívání kvalitních údajů v soudních rozhodnutích a dodržování přístupu „člověk ve velení“ jsou mimo jiné obsaženy v Evropské etické chartě o používání umělé inteligence v systémech soudnictví (2). Je nanejvýš důležité, aby tyto zásady vešly prostřednictvím vzdělávání ve známost a byly dodržovány.

4.8.

Uznání, že evropské justiční vzdělávání by mělo jít nad rámec právního vzdělávání a podporovat rozvoj odborných dovedností, je vítáno. Zejména si všímáme zaměření na vzdělávání v oblasti „profesních dovedností soudců“ jakožto ústředního prvku pro účinnost soudnictví, vztah důvěry mezi justičními systémy a veřejností a pro důvěru mezi odborníky v oblasti přeshraniční spolupráce.

4.9.

Dalším klíčovým bodem, který je třeba řešit, je vzdělávání odborníků z praxe v oblasti justice v doplňkových oborech, jako je etika, forenzní věda a psychologie, a zajištění toho, aby právníci porozuměli technickým prvkům, které se většinou řeší v různých oblastech právních předpisů EU, jako je životní prostředí, infrastruktura nebo finance/bankovnictví.

4.10.

EHSV rovněž oceňuje zaměření na širší okruh justičních pracovníků, kteří uplatňují právo EU, včetně – v prvé řadě – soudce, státní zástupce a soudní úředníky, ale také na profese, jako jsou právníci, notáři, soudní vykonavatelé, mediátoři, soudní tlumočníci/překladatelé či soudní znalci, a v určitých situacích i na zaměstnance věznic a probační úředníky. Zvláštní pozornost by nicméně měla být věnována velmi různorodé situaci v jednotlivých členských státech, která se vyznačuje různorodou škálou specifických vnitrostátních podmínek, které by mohly dosti ztížit provádění strategie.

4.11.

EHSV rovněž souhlasí s tím, že vzdělávání by mělo být dostatečně kvalitní, aby bylo možné dosáhnout jeho cílů, že posouzení potřeb je povinné, ale také s tím, že odborníci z praxe v oblasti justice musí být vystaveni různým formám učení, včetně kombinace pobytových akcí s osobní účastí, nástrojů elektronického učení a profesní přípravy na pracovišti. EHSV je však znepokojen tím, že společné metodiky ani vnitrostátní poskytovatelé vzdělávání nebudou v tomto ohledu stačit a že ačkoli v současné době existuje mnoho zdrojů, osvědčených postupů a pokynů na úrovni EU, členské státy nejsou plně odhodlány je využívat.

4.12.

Jedinečná úloha a výsledky Evropské sítě pro justiční vzdělávání představují aktuální zkušenosti, z nichž se můžeme poučit, a vítáme důraz na roli, kterou mají hrát aktéři na unijní úrovni při podpoře a organizaci přeshraničních vzdělávacích aktivit, přičemž znásobují dopad tohoto vzdělávání.

4.13.

Úloha evropského justičního vzdělávání při prosazování společné kultury právního státu je také přítomna v zaměření na justiční pracovníky mimo EU nebo ve zvláštním důrazu na zajištění toho, aby noví justiční pracovníci nabyli základů právního systému EU a právní kultury v průběhu jejich počátečního vzdělávání.

4.14.

Vítáno je rovněž úsilí Komise o podporu účasti justičních pracovníků ze zemí mimo EU, zejména z regionu západního Balkánu, na vzdělávání v oblasti acquis v oblasti právního státu nebo přeshraniční justiční spolupráce. EHSV opakovaně zdůrazňuje (3) potřebu podpory právního státu a nezávislého soudnictví v kandidátských zemích a potenciálních kandidátských zemích na členství v EU.

4.15.

EHSV rovněž upozorňuje na potřebu uznat výzvy v období po brexitu, kterým by mohli pracovníci v soudním systému čelit. To je zvláště důležité v souvislosti s uzavřenou dohodou o obchodu a spolupráci mezi EU a Spojeným královstvím, ale také pro vymáhání práva a justiční spolupráci v trestních věcech a pro zajištění dodržování základních práv.

4.16.

V neposlední řadě, aby byla zajištěna udržitelnost navrhovaných opatření, EHSV zdůrazňuje potřebu zapojit kromě zúčastněných stran z oblasti soudnictví i organizace občanské společnosti a profesní sdružení odborníků v oblasti justice a osoby usilující o spravedlnost z určitých oblastí (životní prostředí, zadávání veřejných zakázek, zdravotní péče, ochrana spotřebitelů, práva pracovníků a pracovněprávní vztahy atd.). Výrazné zapojení občanské společnosti a sociálních partnerů může být dalším příspěvkem k posílení demokracie, lidských práv a právního státu.

V Bruselu dne 27. dubna 2021.

Předsedkyně Evropského hospodářského a sociálního výboru

Christa SCHWENG

(1) Stanovisko EHSV Přístup k právní ochraně na vnitrostátní úrovni v souvislosti s opatřeními provádějícími právní předpisy EU v oblasti životního prostředí (sdělení) (Úř. věst. C 129, 11.4.2018, s. 65); stanovisko EHSV Opatření EU ke zlepšení dodržování právních předpisů v oblasti životního prostředí a správy věcí veřejných v této oblasti (Úř. věst. C 283, 10.8.2018, s. 83); stanovisko EHSV Použití Aarhuské úmluvy – přístup k právní ochraně v záležitostech životního prostředí (Úř. věst. C 123, 9.4.2021, s. 66).

(2) https://rm.coe.int/ethical-charter-en-for-publication-4-december-2018/16808f699c.

(3) Stanovisko EHSV Posílení přístupového procesu – přesvědčivá perspektiva EU pro západní Balkán, REX/533 (Úř. věst. C 220, 9.6.2021, s. 88).; stanovisko EHSV Strategie rozšíření EU (Úř. věst. C 133, 14.4.2016, s. 31).