STANOVISKO EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY

ze dne 7. září 2021

k návrhu směrnice, kterou se mění směrnice 2013/34/EU, směrnice 2004/109/ES, směrnice 2006/43/ES a nařízení (EU) č. 537/2014, pokud jde o podávání zpráv podniků o udržitelnosti (CON/2021/27)

(2021/C 446/02)

Úvod a právní základ

Evropská centrální banka (ECB) obdržela dne 29. června 2021 žádost Evropského parlamentu o stanovisko k návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2013/34/EU, směrnice 2004/109/ES, směrnice 2006/43/ES a nařízení (EU) č. 537/2014, pokud jde o podávání zpráv podniků o udržitelnosti (1) (dále jen „navrhovaná směrnice“).

Pravomoc ECB zaujmout stanovisko je založena na čl. 127 odst. 4 a čl. 282 odst. 5 Smlouvy o fungování Evropské unie, neboť navrhovaná směrnice obsahuje ustanovení, která spadají do oblasti působnosti ECB a zahrnují zejména provádění měnové politiky ve smyslu čl. 127 odst. 2 první odrážky a čl. 282 odst. 1 Smlouvy, obezřetnostní dohled nad úvěrovými institucemi ve smyslu čl. 127 odst. 6 Smlouvy a příspěvek k řádnému provádění opatření, která přijímají příslušné orgány v oblasti stability finančního systému ve smyslu čl. 127 odst. 5 Smlouvy. V souladu s čl. 17.5 první větou jednacího řádu Evropské centrální banky přijala toto stanovisko Rada guvernérů.

1.   Obecné připomínky

1.1

ECB vítá cíl navrhované směrnice, kterým je zlepšit kvantitu, kvalitu a dostupnost informací souvisejících s udržitelností v rámci širší agendy Evropské komise v oblasti udržitelného financování (2) a v souladu s cíli Zelené dohody pro Evropu (3). ECB dále vítá harmonogram stanovený v navrhované směrnici, zejména přijetí prvního souboru standardů pro podávání zpráv o udržitelnosti do října 2022.

1.2

Stávající úprava Evropské unie (EU), pokud jde o zveřejňování informací podniků o udržitelnosti, nezajišťuje dostatečné, konzistentní a srovnatelné informace pro soukromý sektor nebo veřejné orgány. Zúčastněné strany nejsou schopny posoudit dopad podniků na udržitelnost, a zejména na změnu klimatu. Lepší zveřejňování výhledových ukazatelů by zúčastněným stranám umožnilo nejen sledovat pokrok podniků při sladění jejich obchodních modelů a operací s trajektoriemi, které jsou v souladu s nízkouhlíkovým hospodářstvím, a poté s hospodářstvím s nulovými emisemi uhlíku, jak se předpokládá v Zelené dohodě pro Evropu, ale také by pomohlo posoudit rizika, která pro podniky vyplývají z případného přecenění aktiv v případě chybných trajektorií. V této souvislosti navrhovaná směrnice podporuje a doplňuje informace, které podniky budou muset zveřejňovat podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 (4) (dále jen „nařízení o taxonomii“), a přibližuje hospodářství EU cílům Zelené dohody pro Evropu.

1.3

Normy pro zveřejňování informací o udržitelnosti, které v současné době převládají na finančních trzích, nepostačují k zajištění toho, aby všichni účastníci trhu řádně porozuměli finančním rizikům souvisejícím s udržitelností a plně je oceňovali. Omezená kvalita a kvantita informací o udržitelnosti na úrovni podniků omezuje informace dostupné investorům a účastníkům finančního trhu. Snižuje transparentnost, zvyšuje informační asymetrii, poškozuje srovnatelnost a obecně brání rozvoji udržitelného financování a informovaných investičních rozhodnutí. Kromě toho, jak je rovněž uvedeno v bodech odůvodnění navrhované směrnice, nahromadění mnoha investičních rozhodnutí, která náležitě nezohledňují rizika spojená s udržitelností, může vést k souhrnným a zesíleným účinkům, které mohou vytvářet systémová rizika ohrožující finanční stabilitu (5). Kromě toho špatný stav zveřejňování informací o udržitelnosti ze strany podniků brání regulačním orgánům, orgánům dohledu, orgánům finanční stability a centrálním bankám, aby náležitě posoudily expozici vůči udržitelnosti, a zejména rizika související s klimatem, kterým jsou vystaveny podniky a úvěrové a finanční instituce, které k přijímání rozhodnutí v oblasti financování využívají zveřejněné informace o podnicích. ECB se proto domnívá, že navrhovaná směrnice je nezbytným krokem k odstranění mezery v údajích, která v současné době brání rozvoji vhodné politiky udržitelnosti, hodnocení rizik a rámce pro monitorování rizik pro finanční sektor (6).

1.4

ECB považuje navrhovanou směrnici za důležitý krok k dokončení unie kapitálových trhů, a zejména k rozvoji integrovaných, rozsáhlých a vyspělých zelených kapitálových trhů EU, které přesahují hranice států (7). Unie zelených kapitálových trhů by dále posílila úlohu EU na zelených kapitálových trzích po celém světě (8), a posílila by tak úlohu eura jako globální měny. Vytvořením společných norem a infrastruktur pro zelené kapitálové trhy EU by tak tato unie mohla působit jako katalyzátor integrace kapitálového trhu EU obecně (9). Zejména standardizované a spolehlivé zveřejňování informací (o udržitelnosti) je předpokladem pro zajištění toho, aby investoři měli k dispozici spolehlivé a srovnatelné údaje, které budou podkladem pro jejich investiční rozhodnutí, a tudíž jsou zásadní pro usnadnění přidělování kapitálu na nejžádanější projekty v celé EU v souladu s cíli jednotného trhu. Výsledné posílené přidělování kapitálu může pomoci zlepšit soukromé přeshraniční sdílení rizik a odolnost hospodářství EU (10). V tomto ohledu ECB rovněž vítá skutečnost, že navrhovaná směrnice předpokládá, že je třeba, aby informace o udržitelnosti zveřejňované podniky byly zahrnuty do nadcházejícího jednotného evropského přístupového místa (11). Začleněním zveřejňovaných informací o udržitelnosti do finančních údajů by bylo vytvořeno „jednotné kontaktní místo“ pro všechny kritické informace o podniku, včetně jeho šetrnosti k životnímu prostředí, což by bylo přínosné nejen pro investory, ale pro všechny soukromé a veřejné zúčastněné strany, které mají zájem o podávání zpráv o financích a udržitelnosti.

1.5

ECB podporuje navrhované požadavky, aby velké podniky v EU a podniky kotované na regulovaných trzích EU, včetně úvěrových institucí, zveřejňovaly řadu cílů v oblasti udržitelnosti a pokrok při jejich plnění. Riziko dobré pověsti podniků, které neplní své závazky týkající se souladu s Pařížskou dohodou, pomůže podpořit tržní disciplínu a představuje významný příspěvek ke strategii řízení rizik a souladu úvěrových institucí.

1.6

S cílem zlepšit transparentnost a podpořit řádné sledování v oblasti dohledu, zejména pokud jde o rizika související s klimatem a životním prostředím, se ECB rovněž domnívá, že jak navrhuje nová strategie Komise pro udržitelné financování (12), měly by finanční instituce zveřejňovat své plány přechodu k udržitelnosti a dekarbonizace, včetně střednědobých a dlouhodobých cílů a informací o tom, jak plánují snížit svou environmentální stopu. Může se jednat o účinný nástroj, jehož prostřednictvím lze finanční systém nasměrovat k jasným milníkům, aby bylo dosaženo souladu s cílem omezit globální oteplování na 1,5 °C v souladu s Pařížskou dohodou. Příslušným orgánům by měly být poskytnuty nástroje ke sledování rizik vyplývajících z nesouladu portfolií úvěrových institucí s přechodovými cíli a k reakci na ně.

2.   Význam navrhované směrnice pro cíle a úkoly ECB a Eurosystému

2.1

Otázky související s udržitelností, a zejména změnou klimatu, mohou ovlivnit způsob, jakým centrální banky plní své mandáty, jak je uvedeno níže (13). V rámci svých úkolů obezřetnostního dohledu a svého příspěvku k finanční stabilitě ECB podporuje politické úsilí EU zaměřené na zlepšení identifikace a řízení finančních rizik souvisejících s udržitelností s cílem zvýšit bezpečnost a spolehlivost úvěrových institucí a stabilitu finančního systému. V této souvislosti dostatečně zastřešující a podrobné zveřejňování environmentálních rizik rovněž usnadní stanovení tržních cen souvisejících rizik v souladu se zásadou otevřeného tržního hospodářství (14). Tyto postupy zveřejňování by navíc posílily schopnost Eurosystému sledovat a hodnotit dopad změny klimatu na transmisi měnové politiky.

2.2   Význam pro měnovou politiku

2.2.1

Změna klimatu a přechod na udržitelnější ekonomiku ovlivňují výhled cenové stability, která je prvořadým cílem ESCB, a to svým dopadem na makroekonomické ukazatele, jako je inflace, produkt, zaměstnanost, úrokové sazby, investice a produktivita, finanční stabilita a transmise měnové politiky (15). Fyzická rizika a přechodná rizika spojená se změnou klimatu mohou mít mimo jiné dopad na oceňování a úvěruschopnost podniků s dominovým efektem na úvěrové instituce a finanční systém (16). Přestože se stále vyvíjejí metodiky pro posouzení rozsahu rizik spojených s klimatem pro banky a finanční stabilitu, dostupné odhady naznačují, že dopad těchto rizik bude pravděpodobně významný (17). To by zase mohlo ovlivnit transmisi měnové politiky, například ztrátou hodnoty aktiv a náhlým přeceněním finančních rizik souvisejících s klimatem. Kromě toho, pokud jde o bankovní sektor, může být snížena hodnota zajištění a mohou vzniknout úvěrové ztráty, což by mohlo narušit kapitálovou a likviditní pozici úvěrových institucí a dalších finančních zprostředkovatelů, čímž by se oslabila jejich schopnost směrovat finanční prostředky do reálné ekonomiky. Síť centrálních bank a orgánů dohledu pro ekologizaci finančního systému (NGFS) proto doporučuje, aby centrální banky zvážily možné dopady změny klimatu na hospodářství. NGFS tvrdí, že tyto účinky mohou být relevantní pro měnovou politiku, i když se projeví až nad rámec běžného střednědobého horizontu měnové politiky (18).

2.2.2

Kromě toho musí Eurosystém při plnění svého cíle cenové stability zajistit přiměřenou ochranu své rozvahy před riziky prostřednictvím svého rámce kontroly rizik. Eurosystém proto musí identifikovat, sledovat a zmírňovat rizika spojená se svými protistranami, zajištěním, které přijímá ve svých refinančních operacích, a držením aktiv vyplývajících z přímých transakcí, a to i v rámci svého neměnověpolitického portfolia.

2.2.3

V tomto ohledu by lepší postupy zveřejňování informací o udržitelnosti ze strany podniků výrazně posílily schopnost Eurosystému monitorovat a hodnotit dopad změny klimatu na transmisi měnové politiky, řešit finanční rizika související s klimatem, která Eurosystém již má v rozvaze, a zajistit přiměřenou ochranu rozvahy Eurosystému před riziky.

2.2.4

Kromě toho, jak oznámil ve svém akčním plánu zahrnout problematiku změny klimatu do své strategie měnové politiky (19), zavede Eurosystém požadavky na zveřejňování aktiv soukromého sektoru jako nové kritérium způsobilosti nebo jako základ pro diferencované zacházení se zajištěním a nákupy aktiv. Tyto požadavky zohlední politiky a iniciativy EU, včetně navrhované směrnice, a podpoří tak jednotné postupy zveřejňování informací na trhu.

2.3   Význam pro finanční stabilitu

2.3.1

Cíl navrhované směrnice, kterým je zajistit spolehlivé, konzistentní a srovnatelné informace o expozici podniků v různých odvětvích vůči rizikům spojeným se změnou klimatu, je nezbytným předpokladem pro přesné posouzení finančních rizik vyplývajících ze změny klimatu (20). Lepší zveřejňování informací souvisejících s udržitelností na základě jednotných standardů pro podávání zpráv a předložených ve strojově čitelné podobě by podstatně posílilo schopnost ECB monitorovat a řešit dopad změny klimatu na finanční stabilitu.

2.4   Význam pro obezřetnostní dohled nad úvěrovými institucemi

2.4.1

Očekává se, že významné instituce, nad nimiž ECB vykonává přímý dohled, budou zveřejňovat významná rizika související se změnou klimatu (21). Zejména se očekává, že zveřejní emise skleníkových plynů pro celou skupinu, včetně navazujících emisí, jakož i klíčové ukazatele výkonnosti a klíčové ukazatele rizik, které používají pro účely stanovení strategie a řízení rizik (22). ECB je navíc odhodlána vypracovat nové ukazatele, které pomohou posoudit uhlíkovou stopu úvěrových institucí (23).

2.4.2

Kromě toho v souladu s požadavky stanovenými v článku 449a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 (24) (dále jen „nařízení o kapitálových požadavcích“) zveřejnil Evropský orgán pro bankovnictví (EBA) v březnu 2021 návrh prováděcích technických norem (ITS) (25), v nichž navrhuje srovnatelné kvantitativní zveřejňování informací o transformačních a fyzických rizicích souvisejících se změnou klimatu pro některé úvěrové instituce, včetně informací o expozicích vůči aktivům souvisejícím s uhlíkem a aktivům, která jsou předmětem chronických a akutních událostí v oblasti změny klimatu.

2.4.3

Spolehlivé a srovnatelné údaje podniků týkající se klimatu a životního prostředí mají proto zásadní význam pro to, aby finanční instituce, včetně úvěrových institucí, mohly řádně vypočítat a následně zveřejňovat ukazatele týkají se klimatu a životního prostředí, včetně informací relevantních podle obezřetnostního rámce. Návrh rozšířit stávající oblast působnosti směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/95/EU (26) (dále jen „směrnice o vykazování nefinančních informací“) na všechny velké podniky podpoří úsilí institucí o shromažďování příslušných údajů. Podrobnější požadavky navrhované směrnice a navrhovaná digitalizace požadovaných údajů usnadní jejich shromažďování jednotným způsobem.

2.5   Význam pro shromažďování statistických informací

2.5.1

Článek 5 statutu Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky uděluje ECB pravomoc s pomocí národních centrálních bank shromažďovat statistické informace, které jsou nezbytné k plnění úkolů Evropského systému centrálních bank (ESCB), a podporovat harmonizaci pravidel a postupů, kterými se řídí shromažďování, sestavování a šíření statistických údajů v oblastech její působnosti. Aby omezila zátěž zpravodajských jednotek, opírá se ECB při plnění svých úkolů a činností v nejvyšší možné míře o existující údaje. Jak již bylo uvedeno, dostupnost vysoce kvalitních informací souvisejících s udržitelností na podrobné a agregované úrovni je nezbytná pro informovaná rozhodnutí týkající se provádění měnové politiky, obezřetnostního dohledu nad úvěrovými institucemi a příspěvku k řádnému provádění politik příslušných orgánů týkajících se stability finančního systému. V této souvislosti by vypracování standardů pro podávání zpráv o udržitelnosti, které specifikují informace, jež mají podniky zveřejňovat o faktorech udržitelnosti, ECB rovněž umožnilo, aby lépe plnila své funkce tím, že by sestavovala statistické ukazatele týkající se udržitelného financování (27). To by následně ECB umožnilo potenciálně posílit vlastní shromažďování statistických informací, které bude odrážet faktory environmentální udržitelnosti a zaměřovat se na ně.

2.5.2

Z těchto důvodů ECB vítá skutečnost, že podle navrhované směrnice budou podniky připravovat své zprávy o udržitelnosti v jediném elektronickém formátu pro podávání zpráv (XHTML) (28). Množství údajů, které budou získány prováděním navrhované směrnice, by mělo být v souladu s cíli strategie EU v oblasti dat a strategie v oblasti digitálních financí (29), zejména s cílem vytvořit jednotný trh, na němž mohou údaje proudit v rámci EU a napříč odvětvími, s cílem využít potenciál dat nové generace ve veřejném zájmu a podpořit financování založené na datech. Splnění těchto cílů by oficiálním statistikům pomohlo zlepšit význam, včasnost a hloubku jejich údajů a metadat.

2.5.3

Za tímto účelem ECB důrazně podporuje, aby zpravodajské subjekty jako jedinečné identifikátory ke splnění požadavků na podávání zpráv používaly mezinárodně dohodnuté normy, jako je celosvětový identifikátor právního subjektu, jak doporučila Evropská rada pro systémová rizika v roce 2020 (30), nebo jiné dohodnuté normy. ECB se domnívá, že používání těchto identifikátorů, je-li to možné ve standardech pro vykazování, jež mají být vypracovány, zlepší spolehlivost statistických informací i jejich rozsah tím, že umožní propojení údajů podniků o udržitelnosti s jinými zdroji statistických informací shromažďovanými ESCB (např. jednotlivé rozvahové údaje a/nebo údaje o jednotlivých bankovních úvěrech v rámci AnaCredit), čímž se usnadní analytická práce a podpoří tvorba politik.

2.6   Neměnověpolitická portfolia

2.6.1

Spolehlivé údaje o otázkách týkajících se udržitelnosti budou rovněž klíčové pro udržitelné investice do neměnověpolitických portfolií. Eurosystém se nedávno dohodl na společném postoji k udržitelným a odpovědným investicím souvisejícím se změnou klimatu do neměnověpolitických portfolií denominovaných v eurech, jehož cílem je zahájit zveřejňování informací týkajících se klimatu u těchto typů portfolií do dvou let (31).

3.   Uplatňování navrhované směrnice na centrální banky

3.1

Navrhovaná směrnice stanoví, že členské státy se mohou rozhodnout neuplatňovat povinnost zveřejňovat informace týkající se udržitelnosti na určité podniky vyňaté z oblasti působnosti směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU (32)(dále jen „směrnice o kapitálových požadavcích“), včetně centrálních bank (33). Vzhledem k tomu, že některé centrální banky mohou být skutečně považovány za podniky podle směrnice o účetnictví (34), a proto by v zásadě spadaly do oblasti působnosti navrhované směrnice, je třeba uvítat, že dotčené členské státy budou mít možnost centrální banky z této oblasti působnosti vyloučit.

3.2

Ačkoli ECB nespadá do oblasti působnosti navrhované směrnice, společné standardy pro vykazování podle navrhované směrnice by mohly být prospěšné pro vlastní zveřejňování ECB v rozsahu, v jakém je lze přizpůsobit konkrétním účelům ECB. ECB například již v roce 2021 zahájila činnost na rozšíření svého stávajícího rámce pro podávání zpráv o životním prostředí tak, aby zahrnoval hospodářské, správní a sociální záležitosti, a to s přihlédnutím k požadavkům směrnice o vykazování nefinančních informací (35). ECB má za cíl zahájit zveřejňování informací o udržitelnosti v roce 2022 s ohledem na plnění úkolů ECB v roce 2021 (36).

3.3

Jak je dále uvedeno výše, Eurosystém se zavázal, že v nadcházejících dvou letech začne zveřejňovat informace týkající se změny klimatu o svých neměnověpolitických portfoliích denominovaných v eurech (37) a že od prvního čtvrtletí 2023 bude zveřejňovat informace související se změnou klimatu o aktivech nakoupených v rámci programu korporátního sektoru pro nákup pro účely měnové politiky. Provádění nedávno předloženého akčního plánu ECB, jehož cílem je zahrnout hlediska změny klimatu do strategie měnové politiky ECB, bude navíc přinejmenším v souladu s pokrokem v oblasti politik a iniciativ EU, pokud jde o zveřejňování a podávání zpráv o udržitelnosti životního prostředí, včetně navrhované směrnice (38). Vzhledem k tomu, že v současné době nejsou k dispozici vysoce kvalitní údaje, by zveřejňování informací o udržitelnosti ze strany Eurosystému, jakmile budou k dispozici, značně profitovalo ze zveřejňování podniků, které spadají do oblasti působnosti navrhované směrnice. Tím, že se podpoří standardizace podávání zpráv souvisejících se změnou klimatu, by normy pro zveřejňování informací podle navrhované směrnice mohly následně usnadnit vlastní budoucí zveřejňování informací Eurosystému v souvislosti se změnou klimatu. ECB zváží, zda by společné zpravodajské standardy nebo jejich části mohly být v budoucnu použity jako základ pro vlastní zveřejňování informací souvisejících s klimatem, přičemž bude mít na paměti specifika úkolů a cílů ECB.

4.   Oblast působnosti navrhované směrnice

4.1

Podle navrhované směrnice by se zveřejňování informací týkajících se udržitelnosti stalo povinným od 1. ledna 2023 pro všechny velké podniky a od 1. ledna 2026 pro všechny malé a střední podniky, jejichž převoditelné cenné papíry jsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu EU (39). ECB vítá rozšíření oblasti působnosti navrhované směrnice na všechny velké podniky ve smyslu definice ve směrnici o účetnictví, a to ve srovnání s užší oblastí působnosti směrnice o vykazování nefinančních informací, která vyžadovala povinné zveřejňování informací pouze od velkých subjektů veřejného zájmu s nejméně 500 zaměstnanci (40). ECB rovněž vítá rozšíření navrhované směrnice tak, aby zahrnovala malé a střední podniky, které jsou kotovány na regulovaných trzích EU. Rozšíření rozsahu zveřejňování informací ze strany podniků je nezbytné k tomu, aby finanční instituce, a zejména úvěrové instituce, mohly lépe plnit své vlastní požadavky na zveřejňování informací o udržitelnosti a aby mohly řídit své vlastní expozice vůči rizikům souvisejícím s udržitelností, a zejména rizikům souvisejícím s klimatem. Zejména malé a střední podniky hrají v evropském hospodářství ústřední úlohu a jsou nejen vystaveny rizikům spojeným s klimatem, ale také hrají důležitou úlohu při zajišťování přechodu EU na nízkouhlíkové hospodářství. Získávání spolehlivých, konzistentních a srovnatelných informací týkajících se udržitelnosti od malých a středních podniků je proto důležité pro všechny zúčastněné strany, včetně, jak již bylo uvedeno, finančních institucí, které potřebují získat relevantní informace o svých protistranách, aby zlepšily své vlastní řízení rizik a učinily informovaná rozhodnutí o financování ve vztahu k malým a středním podnikům.

4.2

ECB zároveň uznává, že administrativní zátěž spojená s dodatečnými požadavky na podávání zpráv může mít nepřiměřený dopad na menší společnosti, a zdůrazňuje, že je důležité vyhnout se nadměrné administrativní zátěži pro malé a střední podniky. V tomto ohledu ECB vítá, že navrhovaná směrnice usiluje o zmírnění dodatečné zátěže pro podávání zpráv pro menší podniky tím, že stanoví postupný přístup pro provedení změn a zavádí zjednodušené standardy vykazování pro kotované malé a střední podniky, které vypracuje Evropská poradní skupina pro účetní výkaznictví (EFRAG) (41). Tento přiměřený přístup by měl rovněž zajistit, aby dodatečné požadavky na vykazování úvěrových institucí týkající se jejich protistran neměly nepříznivý dopad na přístup malých a středních podniků k financování.

4.3

I když ECB z výše uvedených důvodů obecně podporuje přiměřený přístup k malým a středním podnikům, zastává názor, že časový harmonogram pro uplatňování zjednodušených standardů vykazování by mohl být v porovnání s tím, co v současnosti předpokládá navrhovaná směrnice, posunut směrem dopředu. Dále bude důležité, aby zjednodušené normy pro podávání zpráv navržené pro malé a střední podniky zajistily dostatečnou úroveň srovnatelných a konzistentních informací, které umožní náležité posouzení rizik souvisejících s udržitelností a sladění příslušných malých a středních podniků s přechodem na nízkouhlíkové hospodářství.

4.4

ECB bere na vědomí, že většina částí navrhované směrnice by se vztahovala i na úvěrové instituce. Úvěrové instituce budou podle navrhované směrnice zejména povinny zveřejňovat informace týkající se udržitelnosti. Ze stávající formulace však není jasné, zda má navrhovaná směrnice zahrnovat všechny úvěrové instituce bez ohledu na jejich velikost, nebo pouze úvěrové instituce, které jsou považovány za velké podniky nebo podniky, jejichž převoditelné cenné papíry jsou přijaty k obchodování na regulovaných trzích EU. V bodech odůvodnění navrhované směrnice (42) se uvádí, že úvěrové instituce by měly podléhat požadavkům na podávání zpráv o udržitelnosti za předpokladu, že splňují určitá velikostní kritéria. Toto omezení použitelnosti na úvěrové instituce založené na určitých velikostních kritériích však jasně nevyplývá z článků navrhované směrnice (43). Příslušná ustanovení by spíše mohla být chápána tak, že stanoví, že se koordinační opatření budou na úvěrové instituce vztahovat bez ohledu na jejich velikost. V souladu s legislativním záměrem navrhované směrnice, který je vyjádřen v bodech odůvodnění této směrnice, ECB navrhuje vyjasnit tento bod tak, aby se požadavky na podávání zpráv o udržitelnosti vztahovaly pouze na úvěrové instituce, které splňují i velikostní kritéria (44). Kromě toho by mělo být zajištěno minimální sladění s rozsahem zveřejňování environmentálních a sociálních rizik a rizik v oblasti správy a řízení podle CRR, zejména s článkem 449a uvedeného nařízení, podle něhož se při posuzování toho, zda je úvěrová instituce považována za velkou, zohlední jak kritéria velikosti, tak kritéria složitosti.

5.   Povinné společné standardy pro podávání zpráv

5.1

Navrhovaná směrnice zavede povinné společné standardy pro podávání zpráv, které přijme Komise jako akty v přenesené pravomoci (45). Společné standardy pro podávání zpráv, které jsou dostatečně kvalitní a které jsou podkladem pro srovnatelné, transparentní a spolehlivé zveřejňování informací souvisejících s udržitelností, mají zásadní význam pro vypracování srovnatelnějších a spolehlivějších metrik udržitelnosti, správné posouzení (finančních a nefinančních) rizik souvisejících s udržitelností, a tudíž pro stanovení cen aktiv a nastavení opatření pro kontrolu rizik. To by bylo přínosné pro řízení rizik úvěrových institucí, interní podávání zpráv a zveřejňování informací o environmentálních a sociálních rizicích a rizicích v oblasti správy a řízení (rizicích ESG) a, jak již bylo uvedeno, i pro centrální banky a orgány dohledu při provádění analýz a začleňování aspektů souvisejících s klimatem do výkonu jejich mandátů (46).

5.2

V souladu s obsahem navrhované směrnice by společné standardy pro podávání zpráv, které mají být přijaty, měly rovněž obsahovat dvojí hledisko významnosti se zaměřením na otázky, které ovlivňují výkonnost, postavení a rozvoj společností („finanční významnost“), ale také na informace o širším environmentálním a sociálním dopadu podniků („environmentální a sociální významnost“). Společné standardy pro podávání zpráv by měly zahrnovat přinejmenším standardizované a srovnatelné datové položky, které jsou relevantní pro analýzu finančních rizik souvisejících s klimatem, a to jak přechodných, tak fyzických (47). Patří mezi ně například zeměpisná poloha a obchodní činnosti aktiv/zařízení a související environmentální tlaky, odvětvová klasifikace podniků a příslušná odvětvová koncentrace finančních expozic, emise skleníkových plynů (rozsah 1-3) (48) a uhlíková náročnost. Společné standardy pro podávání zpráv by měly obsahovat jasné pokyny k metodikám, které se používají ke kvantifikaci finančního dopadu rizik souvisejících se změnou klimatu na podnik, který poskytuje informace. ECB rovněž vítá skutečnost, že navrhovaná směrnice zakotvuje přijetí aktů v přenesené pravomoci, jež upřesní informace, které mají podniky zveřejňovat a které jsou specifické pro odvětví, v němž působí (49). V souladu s obsahem již obsaženým v navrhované směrnici by společné standardy pro podávání zpráv měly rovněž stanovit komplexní a srovnatelné zveřejňování informací o politikách, které podniky provádějí za účelem řešení a řízení možného dopadu těchto rizik (50). V této souvislosti by standardy pro podávání zpráv měly zahrnovat kvantitativní ukazatele, které jdou nad rámec převážně kvalitativní povahy stávajícího zveřejňování a které by usnadnily použitelnost a srovnatelnost zveřejňovaných informací souvisejících s udržitelností.

5.3

V tomto ohledu ECB rovněž vítá, že byly do návrhu začleněny výhledové cíle. Směrnice o vykazování nefinančních informací v současné době neobsahuje metriky udržitelnosti zaměřené na budoucnost, které jsou však zásadní složkou pro včasnou identifikaci rizik a proaktivní formulaci reakcí na zmírňování. Jedná se o nezbytnou složku pro stanovení cílů a analýzu scénářů. ECB proto důrazně podporuje ustanovení navrhované směrnice, že informace, které mají být vykazovány, by měly zahrnovat „plány... které mají zajistit, aby byly obchodní model a strategie podniku slučitelné s přechodem na udržitelné hospodářství a s omezením globálního oteplování na 1,5 °C v souladu s Pařížskou dohodou“ (51). Tyto výhledové informace by měly být vyjádřeny pomocí standardizovaných a snadno srovnatelných pojmů, které budou podloženy harmonizovanými metodikami, a v zájmu zajištění jejich důvěryhodnosti a spolehlivosti by měly být externě ověřeny třetími stranami, jak je stanoveno v navrhované směrnici.

5.4

Navrhovaná směrnice předpokládá konzultaci ECB ke standardům podávání zpráv o udržitelnosti a uvádí, že ECB by měla předložit své stanovisko k těmto standardům - pokud se rozhodne takové stanovisko předložit - do dvou měsíců ode dne, kdy ji Komise konzultuje (52). ECB je připravena vydat toto stanovisko v navrhované dvouměsíční lhůtě. ECB dále vítá, jak velký význam je při legislativním procesu týkajícím se aktů v přenesené pravomoci přikládán veřejným orgánům a evropským orgánům (53), a bude usilovat o spolupráci mezi nimi.

6.   Uvedení do souladu s jinými právními předpisy EU

6.1

ECB důrazně podporuje deklarovaný cíl navrhované směrnice, kterým je zajistit soulad standardů pro podávání zpráv o udržitelnosti s požadavky stanovenými v jiných právních předpisech EU (54). Standardy by měly být zejména sladěny s požadavky na zveřejňování informací stanovenými v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2088 (55) a měly by zohledňovat podkladové ukazatele a metodiky stanovené v různých aktech v přenesené pravomoci přijatých v souladu s nařízením o taxonomii, požadavky na zveřejňování informací vztahujícími se na administrátory referenčních hodnot podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1011 (56), minimálními standardy pro tvorbu referenčních hodnot EU pro transformaci klimatu a referenčních hodnot EU vázaných na Pařížskou dohodu a veškerou práci, kterou orgán EBA vykonal při provádění požadavků na zveřejňování v rámci pilíře III nařízení o kapitálových požadavcích (57). ECB podporuje iniciativy zaměřené na zajištění konzistentnosti a minimalizaci složitosti zpravodajských povinností vyplývajících z různých legislativních textů. Zdvojování povinností a nesoudržnost definic, rozsahu a cílů platných požadavků přináší podnikům zbytečné komplikace a způsobuje nejednoznačnost (58) a celkově snižuje transparentnost a mezinárodní atraktivitu regulačního rámce EU. Pokud taková nadbytečnost a nesrovnalosti nelze sladit prostřednictvím syntézy ve standardu EU pro podávání zpráv o udržitelnosti, jako je tomu v případě, kdy vyplývají z legislativních textů, měla by Komise zvážit celkový přezkum legislativního rámce pro udržitelné finance, včetně možných cílených novelizací s cílem zefektivnit a zjednodušit legislativní prostředí.

6.2

ECB zdůrazňuje, že navrhovaná směrnice by měla usilovat o úplný soulad s ostatními legislativními akty EU a měla by minimalizovat a v ideálním případě odstranit riziko stávajících nebo budoucích nesrovnalostí, k nimž může průběžně dojít, neboť různé legislativní nástroje se v průběhu času vyvíjejí souběžně. Vzhledem k tomu, že všechny výše uvedené legislativní nástroje jsou vzájemně propojeny a při správném fungování se spoléhají na požadavky na informace, které si vzájemně poskytují, nemusí být rámec odolný vůči nekoordinovaným změnám jednotlivých složek. Navrhovaná směrnice zejména zakotvuje přezkum standardů pro podávání zpráv o udržitelnosti každé tři roky (59), zatímco ostatní legislativní texty zůstanou nezměněny. To s sebou nese riziko, že v průběhu času dojde k nesrovnalostem. ECB podporuje komplexní přezkum rámce udržitelného financování jako celku ve srovnání se souběžnými a nekoordinovanými přezkumy každého legislativního nástroje jednotlivě.

6.3

Vzhledem k ústřednímu významu nařízení o taxonomii v programu EU pro udržitelné financování by informace zveřejňované podle navrhované směrnice o zveřejňování informací podniků o udržitelnosti měly být v souladu s požadavky na informace podle nařízení o taxonomii a měly by podnikům a dalším zástupcům, kteří spadají do oblasti působnosti povinností taxonomie podle nařízení o taxonomii, umožnit získat všechny relevantní informace, které potřebují k tomu, aby splnily povinnosti týkající se zveřejňování informací na úrovni produktů a podniků stanovené v nařízení o taxonomii.

7.   Uvedení do souladu s mezinárodními iniciativami

7.1

ECB rovněž vítá skutečnost, že navrhovaná směrnice stanoví, že standardy EU pro podávání zpráv o udržitelnosti by měly vycházet z mezinárodních iniciativ v oblasti podávání zpráv o udržitelnosti a přispívat k nim (60). Neexistence celosvětově standardizovaného rámce pro zveřejňování informací vede k nedostatečné srovnatelnosti a konzistentnosti mezi jurisdikcemi, může vytvářet zbytečné překážky pro mezinárodní toky udržitelného financování a může vést k nerovným podmínkám napříč jurisdikcemi, což může nepříznivě ovlivnit podniky z EU a může vést k vyšším nákladům pro podniky a finanční instituce v EU. ECB proto podporuje globálně koordinované úsilí zaměřené na sbližování směrem ke společným standardům transparentnosti a zveřejňování na celosvětové úrovni, zejména návrh nadace Mezinárodních standardů účetního výkaznictví (IFRS) na vytvoření nové Rady pro standardy udržitelnosti a vypracování norem pro podávání zpráv souvisejících s klimatem a další témata udržitelnosti. Nadace IFRS by měla vytvořit takový standard společně s EFRAG, aby zajistila soulad a slučitelnost mezi standardy IFRS a standardy EU. Každá mezinárodní norma by měla splňovat celosvětové osvědčené postupy a měla by v ideálním případě zahrnovat všechny aspekty udržitelnosti, což je v souladu s obsahem navrhované směrnice. Měla by vyžadovat, aby podniky zveřejňovaly nejen otázky, které ovlivňují hodnotu podniku, ale také informace o širším environmentálním a sociálním dopadu podniku („dvojí významnost“). Iniciativy přijaté na regionální nebo celosvětové úrovni by neměly bránit tomu, aby EU pokračovala v přizpůsobování svých standardů pro podávání zpráv o udržitelnosti podle navrhované směrnice v souladu s vlastními ambicemi a právním rámcem EU při současném zajištění přizpůsobení a souladu s mezinárodním základem.

8.   Ustanovení o auditu

8.1

ECB vítá zavedení ověřovacího procesu, pokud jde o podávání zpráv podniků o udržitelnosti, který byl zaveden povinným auditem (61). Rozšíření povinného auditu nejen na retrospektivní, ale i výhledové informace je zásadní pro poskytnutí jistoty všem zúčastněným stranám a pro zajištění důvěryhodnosti zveřejňování a závazků. Zvýšená spolehlivost poskytovaných informací podpoří rozvoj a následné prohlubování finančních trhů, a to nejen s ohledem na potřebné financování transformace, ale také s ohledem na zajištění rizik souvisejících s udržitelností. Konkrétní pozměňovací návrhy k těm ustanovením navrhované směrnice, která ECB doporučuje změnit, jsou uvedeny v samostatném technickém pracovním dokumentu včetně příslušného odůvodnění. Technický pracovní dokument je k dispozici v anglickém jazyce na internetových stránkách EUR-Lex.

---

(1)  COM(2021) 189 final.

(2)  Viz „Přehled udržitelného financování“, který je k dispozici na internetových stránkách Komise na adrese www.ec.europa.eu.

(3)  Komise zveřejnila své oznámení o „Zelené dohodě pro Evropu“ dne 11. prosince 2019, viz COM(2019) 640 final.

(4)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 ze dne 18. června 2020 o zřízení rámce pro usnadnění udržitelných investic a o změně nařízení (EU) 2019/2088 (Úř. věst. L 198, 22.6.2020, s 13).

(5)  Viz 12. bod odůvodnění. Viz také „Climate-related risks to financial stability“, Special Feature in ECB Financial Stability Review, květen 2021, k dispozici na internetových stránkách ECB na adrese www.ecb.europa.eu.

(6)  Viz s. 24 a násl. odpovědi Eurosystému na veřejné konzultace Evropské komise k obnovené strategii udržitelného financování a revizi směrnice o vykazování nefinančních informací, které jsou k dispozici na internetových stránkách ECB na adrese www.ecb.europa.eu.

(7)  Viz projev Christine Lagardeové „Towards a green capital markets union for Europe“, který je k dispozici na internetových stránkách ECB na adrese www.ecb.europa.eu.

(8)  Například přibližně 60 % všech zelených prioritních nezajištěných dluhopisů vydaných celosvětově v roce 2020 pochází z EU. Investice v oblasti životního prostředí, sociální oblasti a správy a řízení podniků jsou rovněž soustředěny v Evropě, přičemž více než polovina dluhopisových fondů má sídlo v eurozóně. V roce 2020 byla navíc přibližně polovina zelených dluhopisů na celém světě vydána v eurech.

(9)  Viz projevy Christine Lagardeové „Towards a green capital markets union for Europe“, a „Financing a green and digital recovery“, které jsou k dispozici na internetových stránkách ECB na adrese www.ecb.europa.eu.

(10)  Trh se zelenými dluhopisy již vykazuje téměř dvojnásobek objemu přeshraniční držby než zbytek evropských trhů s dluhopisy. To naznačuje, že další rozvoj trhu se zelenými dluhopisy by prohloubil finanční integraci EU. Viz kapitola 5 zprávy ECB o finanční stabilitě z listopadu 2020, listopad 2020, k dispozici na internetových stránkách ECB na adrese www.ecb.europa.eu.

(11)  Viz 48. bod odůvodnění navrhované směrnice.

(12)  Viz sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů ze dne 6. července 2021: Strategie financování přechodu k udržitelnému hospodářství, COM(2021) 390 final.

(13)  Viz odstavec 2.4 stanoviska CON/2021/12. Všechna stanoviska ECB jsou zveřejněna na internetových stránkách EUR-Lex.

(14)  Viz s. 2 odpovědi Eurosystému uvedené v poznámce pod čarou 6.

(15)  Viz tisková zpráva „ECB představila akční plán začlenění aspektů změny klimatu do své měnověpolitické strategie“ ze dne 8. července 2021, která je k dispozici na internetových stránkách ECB na adrese www.ecb.europa.eu.

(16)  Viz „Climate-related risks to financial stability“, Special Feature in ECB Financial Stability Review, květen 2021, k dispozici na internetových stránkách ECB na adrese www.ecb.europa.eu.

(17)  Viz odstavec 2.4 stanoviska CON/2021/12; odstavec 2.2 stanoviska CON/2021/22; Isabel Schnabel, „Never waste a crisis: COVID-19, climate change and monetary policy“, virtuální kulatý stůl na téma „Sustainable Crisis Responses in Europe“, INSPIRE Research Network, 17. července 2020, k dispozici na internetových stránkách ECB na adrese www.ecb.europa.eu.

(18)  Viz odstavec 2.4 stanoviska CON/2021/12; „Climate Change and Monetary Policy: Initial Takeaways“, červen 2020, k dispozici na internetových stránkách sítě centrálních bank a orgánů dohledu pro ekologizaci finančního systému na adrese www.ngfs.net, na s. 3.

(19)  Viz tisková zpráva „ECB představila akční plán začlenění aspektů změny klimatu do své měnověpolitické strategie“ ze dne 8. července 2021, která je k dispozici na internetových stránkách ECB na adrese www.ecb.europa.eu.

(20)  Viz projektový tým ECB/ESRB pro modelování klimatických rizik, „Climate-related risk and financial stability“, červenec 2021, s. 9, k dispozici na internetových stránkách ECB na adrese www.ecb.europa.eu.

(21)  Viz Bankovní dohled ECB, „Guide on climate-related and environmental risks“, květen 2020, k dispozici na internetových stránkách ECB na adrese www.ecb.europa.eu.

(22)  Viz Bankovní dohled ECB, „Guide on climate-related and environmental risks“, květen 2020, k dispozici na internetových stránkách ECB na adrese www.ecb.europa.eu.

(23)  Viz tisková zpráva „ECB představila akční plán začlenění aspektů změny klimatu do své měnověpolitické strategie“ ze dne 8. července 2021, která je k dispozici na internetových stránkách ECB na adrese www.ecb.europa.eu.

(24)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 1).

(25)  Viz „Implementing Technical Standards (ITS) on prudential disclosures on ESG risks in accordance with Article 449a CRR“, které jsou k dispozici na internetových stránkách orgánu EBA na adrese www.eba.europa.eu.

(26)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/95/EU ze dne 22. října 2014, kterou se mění směrnice 2013/34/EU, pokud jde o uvádění nefinančních informací a informací týkajících se rozmanitosti některými velkými podniky a skupinami (Úř. věst. L 330, 15.11.2014, s. 1).

(27)  Viz také tisková zpráva „ECB představila akční plán začlenění aspektů změny klimatu do své měnověpolitické strategie“, 8. července 2021, k dispozici na internetových stránkách ECB na adrese www.ecb.europa.eu, v níž se potvrzuje, že ECB vyvine ukazatele pro zelené finanční nástroje, expozice finančních institucí vůči fyzikálním rizikům změny klimatu, a to prostřednictvím jejich portfolií, i uhlíkovou stopu finančních institucí.

(28)  Viz 48. bod odůvodnění a čl. 1 odst. 4 navrhované směrnice, kterým se do směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU ze dne 26. června 2013 o ročních účetních závěrkách, konsolidovaných účetních závěrkách a souvisejících zprávách některých forem podniků, o změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES a o zrušení směrnic Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS (Úř. věst. L 182, 29.6.2013, s. 19) (dále jen „směrnice o účetnictví“) zavádí nový článek 19d.

(29)  Viz 48. bod odůvodnění navrhované směrnice.

(30)  Viz doporučení Evropské rady pro systémová rizika ze dne 24. září 2020 k identifikaci právnických osob (ESRB/2020/12).

(31)  Viz tisková zpráva „Eurosystem agrees on common stance for climate change-related sustainable investments in non-monetary policy portfolios“, 4. února 2021, která je k dispozici na internetových stránkách ECB www.ecb.europa.eu.

(32)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ze dne 26. června 2013 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi, o změně směrnice 2002/87/ES a zrušení směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 338).

(33)  Viz čl. 1 odst. 1 druhý pododstavec navrhované směrnice, který odkazuje na čl. 2 odst. 5 body 2 až 23 směrnice o kapitálových požadavcích.

(34)  Viz přílohy I a II směrnice o účetnictví.

(35)  Viz „Odpověď na podněty poskytnuté Evropským parlamentem jako součást jeho usnesení o výroční zprávě Evropské centrální banky za rok 2019“, která je k dispozici na internetových stránkách ECB na adrese www.ecb.europa.eu.

(36)  Viz „Odpověď na podněty poskytnuté Evropským parlamentem jako součást jeho usnesení o výroční zprávě Evropské centrální banky za rok 2019“, která je k dispozici na internetových stránkách ECB na adrese www.ecb.europa.eu.

(37)  Viz tisková zpráva „Eurosystem agrees on common stance for climate change-related sustainable investments in non-monetary policy portfolios“, 4. února 2021, která je k dispozici na internetových stránkách ECB www.ecb.europa.eu.

(38)  Viz tisková zpráva „ECB představila akční plán začlenění aspektů změny klimatu do své měnověpolitické strategie“ ze dne 8. července 2021, která je k dispozici na internetových stránkách ECB na adrese www.ecb.europa.eu.

(39)  Viz čl. 1 bod 3 navrhované směrnice, který nahrazuje článek 19a směrnice o účetnictví.

(40)  „Velké podniky“ jsou v čl. 3 odst. 4 směrnice o účetnictví definovány jako podniky, „které k rozvahovému dni překračují alespoň dvě z těchto tří hraničních hodnot: a) bilanční suma: EUR 20 000 000; b) čistý obrat: EUR 40 000 000; c) průměrný počet zaměstnanců během účetního období: 250“. Směrnice o vykazování nefinančních informací se naproti tomu vztahuje pouze na velké podniky s více než 500 zaměstnanci, které jsou subjekty veřejného zájmu ve smyslu čl. 2 odst. 1 směrnice o účetnictví (stávající čl. 19a odst. 1 směrnice o účetnictví).

(41)  Viz čl. 1 bod 4 navrhované směrnice, kterým se do směrnice o účetnictví vkládá článek 19c o standardech podávání zpráv o udržitelnosti pro malé a střední podniky.

(42)  Viz 23. bod odůvodnění navrhované směrnice.

(43)  Viz čl. 1 body 1 a 3 navrhované směrnice, kterými se mění článek 1 a nahrazuje článek 19a směrnice o účetnictví.

(44)  Jak je navrženo v technické příloze připojené k tomuto stanovisku.

(45)  Viz čl. 1 bod 4 navrhované směrnice, který do směrnice o účetnictví vkládá článek 19b.

(46)  Viz s. 26 odpovědi Eurosystému uvedené v poznámce pod čarou 6.

(47)  Viz také bankovní dohled ECB, „Guide on climate-related and environmental risks“, květen 2020, k dispozici na internetových stránkách ECB na adrese www.ecb.europa.eu.

(48)  Protokol o skleníkových plynech rozlišuje mezi přímými emisemi skleníkových plynů podniku, a to z podnikem vlastněných nebo kontrolovaných zdrojů (kategorie 1), nepřímými emisemi z nakoupené elektřiny, páry, topení nebo chlazení (kategorie 2) a všemi dalšími nepřímými emisemi, zejména včetně těch, k nimž dochází v rámci hodnotového řetězce podniku, a to směrem nahoru nebo dolů (kategorie 3), viz internetové stránky Protokolu o skleníkových plynech na adrese ghgprotocol.org.

(49)  Viz čl. 1 bod 4 navrhované směrnice, který do směrnice o účetnictví vkládá čl. 19b odst. 1 písm. b) bod ii).

(50)  Viz rovněž čl. 1 bod 3 navrhované směrnice, v němž se nahrazuje článek 19a směrnice o účetnictví a v odstavci 2 uvedeného článku se vkládá nové písmeno d).

(51)  Viz čl. 1 bod 3 navrhované směrnice, který nahrazuje čl. 19a odst. 2 směrnice o účetnictví.

(52)  Viz čl. 1 bod 11 navrhované směrnice, který mění článek 49 směrnice o účetnictví.

(53)  Viz čl. 1 bod 11 navrhované směrnice, který mění článek 49 směrnice o účetnictví.

(54)  Viz 35. bod odůvodnění navrhované směrnice.

(55)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2088 ze dne 27. listopadu 2019 o zveřejňování informací souvisejících s udržitelností v odvětví finančních služeb (Úř. věst. L 317, 9.12.2019, s. 1).

(56)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1011 ze dne 8. června 2016 o indexech, které jsou používány jako referenční hodnoty ve finančních nástrojích a finančních smlouvách nebo k měření výkonnosti investičních fondů, a o změně směrnic 2008/48/ES a 2014/17/EU a nařízení (EU) č. 596/2014 (Úř. věst. L 171, 29.6.2016, s. 1).

(57)  Viz 35. bod odůvodnění navrhované směrnice.

(58)  Viz s. 29 odpovědi Eurosystému uvedené v poznámce pod čarou 6.

(59)  Viz čl. 1 bod 4 navrhované směrnice, který do směrnice o účetnictví vkládá čl. 19b odst. 1.

(60)  Viz 37. bod odůvodnění navrhované směrnice.

(61)  Viz článek 3 navrhované směrnice, kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES ze dne 17. května 2006 o povinném auditu ročních a konsolidovaných účetních závěrek, o změně směrnic Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS a o zrušení směrnice Rady 84/253/EHS (Úř. věst. L 157, 9.6.2006, s. 87).