Závěry Rady o ochraně svobodného a pluralitního mediálního systému

(2020/C 422/08)

RADA EVROPSKÉ UNIE,

PŘIPOMÍNAJÍC SOUVISEJÍCÍ DOKUMENTY UVEDENÉ V PŘÍLOZE,

PŘIPOMÍNAJÍC STÁVAJÍCÍ POLITICKÝ KONTEXT, V NĚMŽ:

—	má udržitelný (A), pluralitní (B) a důvěryhodný (C) mediální systém nezastupitelný význam, zejména pak v dobách krize,

—	pandemie COVID-19 zesiluje zranitelnost mediálního odvětví v EU, jež je poznamenáno drastickým poklesem hlavních zdrojů příjmů z reklamy, a to v situaci, kdy současně významně roste poptávka po spolehlivých informacích a obsahu;

—	globalizace a digitalizace vytváří mediální prostředí, jehož charakteristickou součástí jsou online platformy poskytující uživatelům na celém světě přeshraniční přístup k nepřebernému množství mediálního obsahu a služeb soutěžících o pozornost uživatelů, jejíž kapacita je omezena;

A. Udržitelnost

UZNÁVÁ, ŽE:

pandemie COVID-19 zhoršila některé z hlavních problémů, jimž mediální odvětví čelí již poměrně dlouho, včetně těchto:

—

prudký pokles příjmů zaznamenaný zejména místními, regionálními a tradičními médii a stále větší výzvy, pokud jde o celkovou udržitelnost mediálního odvětví. Jedná se o odvětví z většiny tvořené společnostmi, jež reprezentují kulturní a jazykovou rozmanitost Evropy, avšak často jsou příliš malé nebo nemají dostatečnou finanční váhu na to, aby mohly působit na celoevropském a globálním trhu;

—

tradiční modely financování médií stále více ustupují obchodním modelům založeným na datech, jichž využívají online platformy (např. nástroje pro doporučování obsahu, personalizace obsahu a veškeré formy cílené reklamy). Očekává se, že v blízké budoucnosti převýší prostředky vynakládané na digitální reklamu na platformách výdaje na reklamu v tradičních médiích;

poskytovatelé mediálních služeb do vytváření obsahu investují a podléhají přísným podmínkám, zatímco online platformy poskytující přístup k obsahu třetích stran jej často zpeněžují, přičemž tytéž podmínky plnit nemusí. Výsledkem může být nedostatečné zajištění rovných podmínek, jež může některým hráčům na trhu poskytnout konkurenční výhodu;

je nezbytné připomenout význam klíčových zásad financování mediálního obsahu, o něž se opírá celý hodnotový řetězec a jež zajišťují pluralitu médií. Pro odvětví audiovizuálních médií může mít například často zásadní význam udělení územních a výhradních licenčních práv. Velmi důležitý je i vývoj nových inovativních obchodních modelů;

4.	finanční zájmy Unie musí být chráněny v souladu s obecnými zásadami zakotvenými v unijních Smlouvách, a zejména s hodnotami uvedenými v článku 2 Smlouvy o EU;

VYZÝVÁ ČLENSKÉ STÁTY, ABY:

poskytly vhodný a nezávislý rámec pro zajištění hospodářské udržitelnosti vnitrostátního mediálního prostředí, včetně státní podpory, s cílem podpořit oživení po krizi, a zajistit tak pluralitní mediální systém v dlouhodobém horizontu. Veškeré státní financování a podpora by měly být založeny na předem stanovených, objektivních a transparentních kritériích a měly by být nezávislé na jakémkoliv politickém vlivu;

posoudily i jiné možnosti a pobídky na vnitrostátní úrovni s cílem usnadnit další podporu oživení mediálního odvětví;

VYZÝVÁ EVROPSKOU KOMISI, ABY:

zmírnila negativní dopady pandemie na mediální odvětví (zejména pak na pluralitu médií) tím, že přispěje k úsilí vynakládanému členskými státy v oblasti státní podpory a bude vytvářet synergie mezi evropskými iniciativami, včetně víceletého finančního rámce, nástroje na podporu oživení „Next Generation EU“ a případně dalšími příslušnými programy EU;

informovala aktéry o možnostech financování, které EU poskytuje tvůrčímu a mediálnímu odvětví, a to prostřednictvím online portálu s celoevropským dosahem;

prováděla průběžné hodnocení pravidel pro poskytování státní podpory a zajistila řádné provádění unijních pravidel platných pro státní podporu v mediálním odvětví;

10.

v zájmu usnadnění podpory ze strany vnitrostátních orgánů provedla hodnocení uplatňování pravidel pro poskytování státní podpory pro odvětví tisku za účelem provedení vhodných úprav, například v rámci nařízení o blokových výjimkách. Tato pravidla by za žádných okolností neměla umožnit či odůvodnit přímé či nepřímé zásahy státu do redakční nezávislosti médií;

11.

posílila odolnost mediálního odvětví, jež bylo vážně zasaženo krizí, podpořila jeho přizpůsobení se s ohledem na digitální a ekologickou transformaci a prostřednictvím akčního plánu pro média a audiovizuální odvětví se zasazovala o dostupnost rozmanitého a nezávislého mediálního obsahu ve spravedlivém a konkurenčním mediálním prostředí;

12.

v rámci aktu o digitálních službách zpřesnila povinnosti online platforem. Veškeré nové zvláštní povinnosti pro online platformy by měly být vhodné a přiměřené a měly by řádně zohledňovat možné dopady na zajištění rovných podmínek a ochranu plurality médií. Nové horizontální právní předpisy EU by měly být v souladu s aktuálně platnými odvětvovými právními nástroji, mezi něž patří směrnice o audiovizuálních mediálních službách a směrnice o autorském právu;

VYZÝVÁ ČLENSKÉ STÁTY A KOMISI, ABY V RÁMCI SVÝCH PŘÍSLUŠNÝCH PRAVOMOCÍ A S NÁLEŽITÝM ZOHLEDNĚNÍM ZÁSADY SUBSIDIARITY:

13.

zajistily právní a hospodářský rámec, jenž poskytovatelům mediálních služeb umožní v dostatečné míře zpeněžit jejich obsah, a to prostřednictvím

—	podpory a stimulace vytváření nových udržitelných obchodních modelů založených na spolupráci, zejména pro místní, regionální a tradiční média;

—	uznání významu reklamy pro mediální odvětví a její zásadní úlohy při zajišťování svobodného přístupu uživatelů k informacím;

—	posouzení předpisů upravujících reklamu a souvisejících opatření na ochranu údajů v digitálním věku s cílem zajistit, aby usnadňovaly financování mediálního obsahu;

—	výzkumu zaměřeného na úlohu internetové reklamy, využívání dat, spolupráci v oblasti datových inovací a inovace médií;

—	vybízení platforem k tomu, aby poskytovatele mediálního obsahu a autory odpovídajícím způsobem finančně odměňovaly za obsah, který zpeněžily, a aby dodržovaly práva duševního vlastnictví;

—	posouzení potřeb a možností usnadnění přístupu médií k možnostem financování s cílem překonat deficit likvidity;

B. Pluralita

UZNÁVÁ, ŽE:

14.

ochrana plurality médií primárně spadá do pravomoci členských států EU, přičemž orgány EU by měly při výkonu svých příslušných pravomocí svobodu a pluralitu médií rovněž respektovat. Rozmanitost jednotlivých vnitrostátních mediálních prostředí v EU je důležitým projevem kulturní rozmanitosti jejích členských států a musí se jí dostat patřičného uznání;

15.

svoboda projevu a svoboda a pluralita sdělovacích prostředků patří mezi demokratické hodnoty Evropské unie zakotvené v článku 11 Listiny základních práv Evropské unie. Jejich ochrana je jedním ze zastřešujících cílů právní úpravy mediálního odvětví. Pro dynamickou demokracii, kde jsou tyto zásady a základní práva dodržovány, mají klíčový význam;

16.

koncept plurality médií je tvořen mnoha aspekty a jeho součástí jsou i veškerá opatření, jež zajišťují přístup k různým zdrojům informací a obsahu a poskytují rozmanitým aktérům zastávajícím odlišné názory rovné příležitosti oslovit veřejnost prostřednictvím médií;

17.

klíčový význam má pro poskytovatele mediálního obsahu překlenutí rozdílu mezi tím, co uživatelé na internetu hledají, a nabízeným obsahem. Do souboru základních dovedností každého poskytovatele online mediálního obsahu tak patří plné porozumění problematice řízení informací, indexace vyhledávačů a párování klíčových slov;

ZDŮRAZŇUJE, ŽE:

18.

žijeme v hybridním – offline a online – mediálním systému, v němž všechny typy mediálních služeb a všechny formy obsahu přispívají k pluralitnímu mediálnímu prostředí. Informace, zprávy a aktuality, jakož i kulturní, místní, regionální, vzdělávací a zábavní obsah jsou nositeli hodnot naší společnosti a tyto hodnoty se v nich odrážejí;

19.

duální mediální systém, jehož součástí jsou stabilní, přiměřeně financovaná a na budoucnost orientovaná veřejnoprávní média a soukromá média, má dobré předpoklady k tomu, aby přispíval k pluralitě médií. K rozmanitosti obsahu v online mediálním ekosystému navíc rovněž přispívá rostoucí množství obsahu vytvářeného uživateli, který je však třeba odlišovat od redakčního mediálního obsahu;

20.

silné síťové účinky v rámci ekonomiky platforem přispívají k vytváření nových forem koncentrace trhu a pozorovat lze i tendence k monopolizaci, což může mít na pluralitu médií negativní dopad. K dřívějším problémům způsobeným omezenými přenosovými kapacitami nyní přibyly problémy týkající se transparentnosti, nediskriminace, dohledatelnosti a objevitelnosti;

SOUHLASÍ S TÍM, ŽE:

21.

vývoj v digitální oblasti a sbližování médií mají za následek stále složitější mediální prostředí, a nástroje k zajištění plurality médií tak musí být neustále přehodnocovány a upravovány. S ohledem na stávající kontext by budoucí mediální politika měla brát v úvahu níže uvedené zásadní otázky;

Přístupnost a nediskriminace

—	jak zajistit přítomnost (dostupnost) a jednoduchost používání (přístupnost) rozmanitého obsahu online;

—	nediskriminační pravidla pro online platformy, které sehrávají úlohu „strážců“, pokud jde o přístup a rovné zacházení s poskytovateli mediálního obsahu;

Transparentnost a autonomie uživatele

—

právní úprava týkající se transparentnosti pro online platformy, která vede ke zveřejnění ústředních kritérií pro agregaci, výběr a prezentaci mediálního obsahu a jejich váhu, včetně informací o fungování použitých algoritmů, při současném respektování obchodního tajemství, ochraně integrity služeb a zohlednění stávajících předpisů, jako je nařízení P2B a obecné nařízení o ochraně osobních údajů;

—	zveřejňování informací v jazyce, který je pro uživatele jednoduchý, stručný a srozumitelný, aby mohli přijímat informovaná rozhodnutí;

—	nabídky personalizovaného obsahu by měly být založeny na kritériích dobrovolně poskytnutých či zvolených uživatelem, aby byla posílena jeho autonomie;

Dohledatelnost a objevitelnost

—	algoritmy ovlivňující výsledky, které uživatelé aktivně vyhledávají (dohledatelnost), a mediální obsah, jemuž jsou uživatelé pasivně vystaveni (objevitelnost), jakož i jejich dopad na mediální spotřebu uživatele;

—

opatření, jako jsou pravidla povinného zobrazení určitých výsledků (tzv.„must-show rules“) zaměřená na pluralitu (posílená dohledatelnost a objevitelnost) pro aktéry, kteří poskytují přístup k mediálnímu obsahu a organizují jej, přičemž se zohlední nové technologie, jako je například hlasový asistent;

—	veškerá kritéria pro lepší dohledatelnost a objevitelnost mediální nabídky by měla upřednostňovat pluralitu a kulturní rozmanitost a neměla by souviset se samotným obsahem;

Koncentrace mediálního trhu a přístup k údajům

—	přístupy týkající se posuzování mediálních trhů a koncentrace mediálního trhu s ohledem na sbližování médií, globalizaci a digitalizaci při zohlednění významu dostupnosti údajů o podílu na trhu mediálních aktérů;

—	v souladu s platnými právními předpisy o ochraně osobních údajů, spravedlivý přístup pro tvůrce obsahu, sdělovací prostředky a regulační orgány k příslušným údajům shromážděným dominantními účastníky trhu, aby mohli účinně oslovit příslušné cílové skupiny a reklamní skupiny;

—

pokud jde o právní předpisy v oblasti hospodářské soutěže, umožnění spolupráce mezi veřejnoprávními a soukromými poskytovateli mediálních služeb s cílem vytvořit aliance pro úspěšné vytváření a šíření mediálního obsahu v otázkách obecného zájmu, aniž by byli závislí na velkých platformách, přičemž je třeba pečlivě zohlednit možný dopad na pluralitu médií;

KONSTATUJE, ŽE:

22.

existuje rostoucí tematické překrývání činnosti Pracovní skupiny pro audiovizuální média s činnostmi dalších pracovních skupin, jakož i potřeba zajistit dostatečnou výměnu názorů s těmi, které se zabývají otázkami týkajícími se médií. Kromě toho je vhodné upravit název Pracovní skupiny pro audiovizuální média tak, aby odrážel změny vyplývající ze sbližování médií;

VYZÝVÁ ČLENSKÉ STÁTY, ABY:

23.

pokračovaly v hodnocení a tvorbě vnitrostátních opatření za účelem posouzení plurality médií, aby bylo zajištěno, že uživatelé budou vystaveni rozmanitému obsahu a že budou moci plně využívat své svobody projevu a svého práva na informace;

24.

zjištění obsažená v těchto závěrech Rady řádně zohlednily ve svých budoucích vnitrostátních regulačních a politických opatřeních v oblasti médií, a zajistily tak pluralitu médií v přiměřené míře;

VYZÝVÁ EVROPSKOU KOMISI, ABY:

25.

pokračovala a dále rozvíjela výzkum s cílem určit možná rizika pro pluralitu médií a lépe porozumět změněnému postavení redakčních médií ve vztahu k sociálním médiím, vyhledávačům, platformám pro sdílení videonahrávek a dalším mediálním platformám; přičemž by se měly výslovně zohlednit koncepce informační vědy;

26.

s cílem zachovat přístup veřejnosti k rozmanitým informacím a obsahu zohlednila pravomoci členských států přijímat opatření zaměřená na dosažení sociálních, kulturních a demokratických cílů na základě jejich jazykové rozmanitosti, vnitrostátních a regionálních zvláštností a jejich zájmu;

27.

podporovala komplexní přístup s přihlédnutím k právním, politickým a ekonomickým proměnným, které jsou důležité pro zajištění plurality médií a svobody médií a zejména si uvědomovala možné účinky regulačních iniciativ, které se obvykle nepovažují za regulaci médií, ale mají významný vliv na pluralitu médií; rozvíjela tento komplexní přístup počínaje avizovaným evropským akčním plánem pro demokracii, akčním plánem pro média a audiovizuální odvětví a balíčkem aktu o digitálních službách;

28.

posílila horizontální soudržnost regulačního rámce tím, že při posuzování dopadu regulačních iniciativ výslovně a strukturálně zohlední pluralitu médií v legislativním procesu;

29.

vytvořila „Evropské mediální fórum“, v rámci něhož by příslušné zúčastněné strany každoročně diskutovaly o aktuálních politických otázkách týkajících se médií;

C. Důvěryhodnost

UZNÁVÁ, ŽE:

30.

dezinformace představují hrozbu pro demokratické procesy, veřejné zdraví a společnosti a mohou podporovat nenávistné projevy a podněcování k násilí on-line i off-line, jakož i narušování důvěry v demokratické státní struktury a procesy, které mají zásadní význam pro zaručení svobody tisku a svobody médií;

31.

ochrana důvěryhodného mediálního systému má zásadní význam, jak bylo zdůrazněno během krize COVID-19, aby se zabezpečilo, že všichni občané se mohou zapojit do demokratické diskuze prostřednictvím informovaného rozhodování bez nepatřičného politického vlivu, tlaku politik třetích stran, manipulativních zásahů a dopadů dezinformací;

32.

poskytovatelé redakčních mediálních služeb soutěží o pozornost uživatelů na platformách s jinými tvůrci obsahu, kteří často nedodržují stejné redakční normy. V zájmu maximalizace míry zapojení a příjmů z reklamy se často využívá senzacechtivý a provokativní obsah;

ZDŮRAZŇUJE, ŽE:

33.

ochrana plurality médií znamená rovněž zajištění svobody uživatelů zapojovat se do mediálního obsahu online a vstupovat do mediálních interakcí online beze strachu nebo rizika obtěžování, a to prostřednictvím zaručení společných základních hodnot systému svobodných médií, včetně ochrany svobody projevu, ochrany před násilím a nenávistí, ochrany lidské důstojnosti, ochrany nezletilých osob a ochrany spotřebitelů;

34.

roste míra šíření mediálního obsahu pocházejícího z evropských i mimoevropských zemí, jehož součástí je stále častěji obsah, který porušuje klíčové základní hodnoty evropských a vnitrostátních mediálních systémů;

35.

několik online platforem, původně neevropských, stále více ovlivňuje přístup uživatelů k mediálnímu obsahu v celé EU;

SE DOHODLA, ŽE:

36.

účinné prosazování práva je obtížné, neboť stávající postupy přeshraniční spolupráce v oblasti vymáhání práva jsou často složité, dlouhodobé, neefektivní a není jimi dostatečně zajištěna účinná ochrana veřejnosti. Vnitrostátní regulační orgány by proto měly usilovat o nalezení efektivnějších společných pravidel a postupů prosazování týkající se mediálního obsahu, který je dostupný on-line a který se šíří přes hranice států;

37.

hlavní platformy, které působí jako „strážci“, často vykonávají „sekundární“ kontrolu nad obsahem, který je již v souladu s redakčními normami a platnými právními předpisy;

38.

rozlišení různých projevů lživého a zavádějícího obsahu a určení typických metod šíření dezinformací (např. prostřednictvím koordinovaného neautentického jednání) je zásadní pro nalezení vhodných a individuálních reakcí;

39.

s ohledem na význam svobody projevu by se státy a správní regulační orgány, jakož i soukromí poskytovatelé platforem měli zdržet vymezení kvalitního obsahu nebo spolehlivosti samotného obsahu. To by nemělo bránit platformám v tom, aby podporovaly informování veřejnosti a veřejná oznamování v případě krizových nebo mimořádných situací;

VYZÝVÁ ČLENSKÉ STÁTY, ABY:

40.

podporovaly mediální gramotnost, jak je uvedeno v závěrech Rady o mediální gramotnosti v neustále se měnícím světě, a zejména prosazovaly opatření zaměřená na zvýšení mediální gramotnosti prováděná na vnitrostátní úrovní, která bojují proti dezinformacím, posilují odolnost publika a zaměřují se na občany na občany všech věkových skupin;

41.

podněcovaly své vnitrostátní regulační orgány ke spolupráci s jinými vnitrostátními regulačními orgány, zejména v rámci skupiny evropských regulačních orgánů pro audiovizuální mediální služby (ERGA) a vyhodnotily vnitrostátní pravidla týkající se právní a správní spolupráce, jakož i vhodnost pravomocí nezávislých vnitrostátních mediálních orgánů při řešení digitálních výzev a prosazování stávajících právních předpisů;

VYZÝVÁ EVROPSKOU KOMISI, ABY:

42.

přijala vhodná opatření na základě předchozích posouzení provádění kodexu zásad boje proti dezinformacím a v souladu s obecnou zásadou svobody projevu s cílem určit stávající nedostatky a předcházet poškození veřejného zájmu tím, že se budou zabývat manipulativními technikami šíření dezinformací, mimo jiné v rámci avizovaného evropského akčního plánu pro demokracii;

43.

posilovala regulaci evropských médií s ohledem na nové digitální výzvy s důrazem na přeshraniční šíření obsahu, a to prostřednictvím optimalizace postupů a fungování zásady země původu s cílem zajistit, aby přeshraniční prosazování právních předpisů týkajících se médií přispělo k účinné ochraně mediálních uživatelů, spotřebitelů a nezletilých osob;

44.

posílila účinnou právní vymahatelnost stávajících pravidel v přeshraničních případech, podpořila memorandum o porozumění o zjednodušených procesních pravidlech pro přeshraniční vymáhání práva, které vypracovaly vnitrostátní regulační orgány v rámci skupiny ERGA a zvýšila podporu pro správu, provádění a přijetí této dohody o spolupráci;

VYZÝVÁ ČLENSKÉ STÁTY A KOMISI, ABY V RÁMCI SVÝCH PŘÍSLUŠNÝCH PRAVOMOCÍ A S NÁLEŽITÝM ZOHLEDNĚNÍM ZÁSADY SUBSIDIARITY:

45.

podporovaly rozvoj strukturálních a procesních ukazatelů důvěryhodnosti zpravodajství a sdělovacích prostředků, a tím podporovaly dodržování norem profesionálního chování novinářů a etických kodexů;

46.

spolupracovaly s organizacemi občanské společnosti, výzkumnými pracovníky, profesionálními novináři a dalšími příslušnými odborníky na vývoji nástrojů pro odhalování dezinformací (tj. prostřednictvím technických postupů ověřování faktů) s cílem informovat občany o jakýchkoli obavách týkajících se důvěryhodnosti daných informací;

47.

podporovaly rozvoj Evropské observatoře digitálních médií (EDMO) v úsilí o odhalování dezinformačních kampaní v různých sociálních sítích a digitálních médiích a upozorňování na tyto kampaně, jak je stanoveno v akčním plánu EU proti dezinformacím.

PŘÍLOHA

Související dokumenty

Evropská rada

—	Závěry přijaté na mimořádném zasedání ve dnech 1. a 2. října 2020 (EUCO 13/20).

Rada Evropské unie

—	Závěry Rady a zástupců vlád členských států zasedajících v Radě o svobodě a pluralitě sdělovacích prostředků v digitálním prostředí (Úř. věst. C 32, 4.2.2014, s. 6).

—	Obecné zásady EU v oblasti lidských práv ohledně svobody projevu online a offline, přijaté Radou pro zahraniční věci dne 12. května 2014.

—	Závěry Rady o intenzivnějším poskytování evropského obsahu v rámci digitální ekonomiky (Úř. věst. C 457, 19.12.2018, s. 2).

—	Závěry Rady o mediální gramotnosti v neustále se měnícím světě (Úř. věst. C 193, 9.6.2020, s. 23).

Evropská komise

—	Pluralita sdělovacích prostředků v členských státech Evropské unie, SEC(2007) 32.

—	Pokyny týkající se podpory svobody a integrity sdělovacích prostředků v zemích procesu rozšíření ze strany EU v období 2014–2020, GŘ pro rozšíření, 2014.

—	Posouzení kodexu zásad boje proti dezinformacím - výsledky a oblasti pro další zlepšení (SWD(2020) 180 final).

—	Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů: Zpráva o právním státu 2020. Stav právního státu v Evropské unii, COM(2020)580 final.

Evropská komise / vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku

—	Společné sdělení Evropskému parlamentu, Evropské radě, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů: Boj proti dezinformacím o COVID-19 – pravda a mýty, JOIN(2020) 8 final.

Rada Evropy

—	Doporučení Výboru ministrů CM/Rec(2018)1[1] určené členským státům o pluralitě a transparentnosti vlastnictví sdělovacích prostředků.

—	Doporučení Výboru ministrů CM/Rec(2018)2 určené členským státům o úlohách a úkolech zprostředkovatelů internetu.

—	Prohlášení Výboru ministrů o finanční udržitelnosti kvalitní žurnalistiky v digitálním věku, Decl(13/02/2019)2.

—	Doporučení Výboru ministrů CM/Rec(2020)1 určené členským státům o dopadech algoritmických systémů na lidská práva.

Centrum pro pluralitu a svobodu sdělovacích prostředků

—	European Union competencies in respect of media pluralism and media freedom (Kompetence Evropské unie, pokud jde o pluralitu a svobodu sdělovacích prostředků), Centre for Media Pluralism and Media Freedom, 2013.

—	Parcu, P. L., New digital threats to media pluralism in the information age (Nové digitální hrozby pro pluralitu sdělovacích prostředků v informačním věku), RSCAS 2019/19, European University Institute.

—	Stasi, M. L., Ensuring Pluralism in Social Media Markets: Some Suggestions (Jak zajistit pluralitu na trzích sociálních médií: několik návrhů), RSCAS 2020/05; European University Institute.

—

Brogi, E., Carlini, R., Nenadic, I., Parcu, P. L., de Azevedo Cunha, M. V., Monitoring Media Pluralism in the Digital Era. Application of the Media Pluralism Monitor in the European Union, Albania and Turkey in the years 2018-2019 (Sledování plurality sdělovacích prostředků v digitální éře. Používání nástroje pro sledování plurality sdělovacích prostředků v Evropské unii, Albánii a Turecku v letech 2018–2019), RSCAS, European University Institute, 2020.

Další studie

—

Independent Study on Indicators for Media Pluralism in the Member States – Towards a Risk-Based Approach (Nezávislá studie ukazatelů plurality médií – přístup založený na posouzení rizik), K. U. Leuven – ICRI, Jönköping International Business School – MMTC, Central European University - CMCS, Ernst & Young Consultancy Belgium, 2009.

—	A free and pluralistic media to sustain European democracy (Svobodná a pluralitní média v zájmu zachování evropské demokracie), skupina na vysoké úrovni pro svobodu a pluralitu sdělovacích prostředků, 2013.

—	Internal Media Plurality in Audiovisual Media Services in the EU: Rules & Practices (Vnitřní mediální pluralita v audiovizuálních mediálních službách v EU: pravidla a postupy), (zpráva skupiny ERGA), 2018.

—	Zpráva skupiny ERGA o dezinformacích: Posouzení provádění kodexu zásad, 2020.