Závěry Rady a zástupců vlád členských států, zasedajících v Radě, o podpoře demokratické informovanosti a demokratické angažovanosti mladých lidí v Evropě

(2020/C 415/09)

RADA A ZÁSTUPCI VLÁD ČLENSKÝCH STÁTŮ, ZASEDAJÍCÍ V RADĚ,

UZNÁVAJÍCE, ŽE:

Evropská unie je založena na hodnotách, mezi něž patří demokracie, pluralismus, rovnost a právní stát. Dodržování lidských práv, svoboda, nepřípustnost diskriminace, tolerance a ochrana menšin představují nezbytné složky evropské myšlenky (1).

Demokracie a společnost vyznačující se pluralismem, nepřípustností diskriminace, tolerancí, spravedlností, zásadami právního státu a solidaritou nesmí být nikdy považovány za samozřejmost; chránit, posilovat a prosazovat je musí politické subjekty, společnost, podnikatelská sféra, akademická obec, média, oficiální i neformální vzdělávání a odborná příprava i každý z nás společně.

Mladí lidé by měli mít možnost smysluplně se podílet na rozhodování o všech záležitostech, které se jich týkají. Mají právo na svobodu projevu, na přístup k informacím a na ochranu před diskriminací. Mají nárok na vzdělávání, odbornou přípravu a práci s mládeží, jež jim umožní dozvědět se mimo jiné o lidských právech a základních svobodách a připraví je na odpovědný život ve svobodné společnosti.

Kreativita mladých lidí má zásadní význam pro živoucí demokracii v Evropě. Kultura mladých lidí, jejich hnutí, skupiny, organizace a iniciativy mohou mít rozhodující vliv na politický vývoj a změny ve společnosti. Iniciativy zaměřené na ochranu životního prostředí a klimatu, boj proti rasismu a podporu rozmanité společnosti představují jen několik příkladů otázek, v nichž se mladí lidé v Evropě často angažují.

Mládí je rozhodující fází v životě a zasluhuje si z politické perspektivy zvláštní pozornost. Pro mladé lidi v celé Evropě je typická velká rozmanitost prostředí, z nichž pocházejí, zájmů a schopností. Potýkají se s řadou problémů na individuální úrovni i v rámci společnosti. Zpřístupnění životních příležitostí jednotlivcům, zejména mladým lidem, kteří jich mají méně, a podpora demokratické informovanosti jsou úkoly, které vyžadují širokou podporu společnosti a vhodná politická opatření.

Média a digitální technologie mají velký potenciál pro zvýšení důvěry v demokracii díky tomu, že mladým lidem poskytují významné příležitosti k získání informací nezbytných pro demokratickou angažovanost, k interakci s dalšími lidmi na velké vzdálenosti, vyjádření jejich názorů, výkonu jejich práv a k aktivnímu občanství. Digitalizace současně přináší i negativní prvky, které mohou pro demokracii představovat problém: dezinformace, polarizaci, propagandu a nenávistné verbální projevy.

Evropská unie usiluje o podporu účasti mladých lidí na demokratickém životě Evropy (2).

Podpora inkluzivní participativní demokracie představuje jednu z hlavních zásad strategie EU pro mládež (2019–2027). Cílem strategie EU pro mládež je pomoci mladým lidem v Evropě, aby se zapojili do utváření společnosti a politiky. V této souvislosti jsou názory mladých lidí zohledňovány například v rámci dialogu EU s mládeží a 11 evropských cílů v oblasti mládeže (3). Pokud jde o demokratickou účast mladých lidí, jsou obzvláště relevantní evropské cíle v oblasti mládeže č. 1 (Propojit EU s mládeží) a č. 9 (Prostor a účast pro všechny).

BEROU NA VĚDOMÍ:

Myšlenky a názory, které mladí lidé vyjádřili na konferenci EU o mládeži konané v říjnu 2020, byly zaměřeny na téma prostoru a účasti pro všechny; poskytují cennou inspiraci pro opatření na podporu demokratické informovanosti a demokratické angažovanosti mladých lidí v Evropě. Uvedené myšlenky a názory mladých lidí se týkají těchto oblastí:

—	kritické myšlení jako povinná součást školních osnov;

—	postupy spolurozhodování na všech úrovních se zapojením mladých lidí a mládežnických organizací, prováděné prostřednictvím přístupu založeného na právech;

—	snížení minimálního věku pro výkon aktivního a pasivního volebního práva ve všech volbách na 16 let, odstranění všech překážek pro hlasování a podpora účasti ve volbách;

—	zvláštní procesy zdůrazňující názory příslušníků menšin z řad mladých lidí a zajišťující, aby se přímo zapojili;

—	financování stálých struktur účasti;

—	nové příležitosti financování z EU pro zřizování a provoz prostor pro mládež;

—	prioritizace na evropské úrovni a meziodvětvový přístup pro vytváření bezpečných digitálních prostor pro mladé lidi a podpora digitální gramotnosti.

JSOU TOHO NÁZORU, ŽE

10.

Mladí lidé musí mít možnost zažít seberealizaci, iniciativnost a spoluvytváření, aby se u nich rozvinula demokratická informovanost. Získávají přitom zkušenost s demokratickými procesy a kompetence, které tvoří základ živoucí demokracie. Zásadními součástmi tohoto inkluzivního procesu jsou zážitek otevřené diskusní kultury, větší tolerance různých názorů a životních stylů a rozvoj schopnosti akceptovat kompromis a většinová rozhodnutí a chránit menšiny.

11.

Podpora demokratické angažovanosti znamená stimulovat mladé lidi, aby mysleli samostatně, kriticky a nuancovaně a aby byli aktivními občany, jakož i povzbuzovat je k tomu, aby posuzovali, zda jejich prostředí chrání společné evropské hodnoty a zaručuje jejich práva. To může posílit samostatnost mladých lidí, jejich schopnost činit vlastní rozhodnutí a jejich občanskou odvahu; mohou díky tomu získat sebedůvěru, jež jim umožní utvářet nejen svůj vlastní život, ale i politiku a společnost v Evropě v souladu s demokratickými zásadami a v duchu solidarity.

12.

Evropská spolupráce staví na rozmanitosti, porozumění a otevřeném dialogu. Tento základní konsensus přispívá k demokratické kultuře a soudržnosti v Evropě a tvoří pevný základ pro demokratickou angažovanost mladých lidí. Pomáhá bojovat proti antidemokratickým, nelidským, sexistickým, rasistickým, diskriminačním a vylučujícím tendencím v naší společnosti a může rovněž přispět k předcházení násilnému extremismu.

13.

Všichni mladí lidé potřebují možnost přístupu, podporu a příležitosti, aby mohli převzít odpovědnost za svá rozhodnutí, vyjádřit se, zažít seberealizaci a svobodně přispívat k demokratickému životu v Evropě. Na vytváření digitálních i fyzických prostor pro mladé lidi by se měli podílet sami mladí lidé; tyto prostory by měly poskytovat vládní i nevládní subjekty a měly by být propagovány všemi formami oficiálního i neformálního vzdělávání a odborné přípravy. To rovněž vyžaduje silnou a nezávislou občanskou společnost. Obzvláště důležité jsou ty podoby sebeorganizace a prosazování zájmů, jako jsou mládežnické organizace a rady mládeže, v nichž se mladí lidé učí převzít odpovědnost za sebe i za ostatní.

14.

K tomu, aby všichni mladí lidé mohli poznat demokracii, je nutný inkluzivní přístup, který v mnoha ohledech zohledňuje jejich rozmanitost. Zvláštní pozornost by měla být věnována mladým lidem, kteří mají v důsledku individuálního nebo strukturálního znevýhodnění pouze omezený přístup k participativním procesům, příležitostem v oblasti práce s mládeží a interakci s jinými subjekty občanské společnosti; přitom je třeba mít na paměti riziko diskriminace z důvodu příslušnosti ke dvěma či více skupinám.

ZDŮRAZŇUJÍ, ŽE:

15.

Zásady neformálního a informálního učení, a zejména hodnoty a postupy práce s mládeží, nabízejí mnoho příležitostí k posílení demokratické informovanosti a demokratické angažovanosti mladých lidí. To je možné především proto, že činnosti v oblasti práce s mládeží jsou ze své povahy zaměřené na procesy a participaci, cílí jak na organizovanou, tak i neorganizovanou mládež, a jsou úzce propojeny s potřebami a zájmy mladých lidí. Odborné znalosti a metody používané při práci s mládeží mohou sloužit jako inspirace pro další odvětví. Práce s mládeží má proto potenciál sehrát sjednocující a koordinační úlohu při podpoře demokracie a politické účasti mladých lidí, od místní až po evropskou úroveň.

16.

Kromě toho by v rámci odvětví práce s mládeží měly být rozvíjeny inovativní koncepce a postupy s kritickým a emancipačním přístupem, které by se zaměřovaly na samostatnost mladých lidí, jejich smysl pro iniciativu a příležitosti ke spoluvytváření. Výchozím bodem mohou být stávající koncepce, jako je vzdělávání v oblasti lidských práv, mezikulturní a globální učení, digitální a mediální gramotnost a občanská výchova. Mladé lidi by měli těmito zkušenostmi provázet placení i dobrovolní pracovníci s mládeží, jimž by se měla dostat podpora při výměně osvědčených postupů a získávání osobních dovedností a kompetencí.

17.

Demokratickou informovanost a angažovanost prosazují různé evropské programy. Obzvláště vhodné rámce pro cílenou podporu zapojení mladých lidí prostřednictvím mezikulturního dialogu a vzájemného učení, zejména pokud jde o společné evropské hodnoty a témata, představují program Erasmus+ a Evropský sbor solidarity.

18.

Demokratická informovanost a demokratická angažovanost mladých lidí pomáhají zvyšovat odolnost společnosti. To je patrné zejména v situacích, kdy jsou základní demokratické zásady a práva v důsledku mimořádných okolností omezeny (např. pandemie COVID-19). Mladí lidé, kteří demokracii dobře chápou, jsou totiž lépe schopni rozlišovat mezi těmi strategiemi pro řešení podobných problémů, které jsou s demokracií slučitelné, a těmi, které nejsou. Kromě toho je nezbytné, aby byly práva a svobody mladých lidí během dočasných omezení zaručeny a aby byly plně a okamžitě obnoveny, jakmile tato omezení skončí. To platí zejména proto, že mladí lidé, zejména lidé s omezenými příležitostmi, často patří mezi skupiny nejvíce postižené krizemi.

VYZÝVAJÍ ČLENSKÉ STÁTY, ABY V SOULADU SE ZÁSADOU SUBSIDIARITY A NA PŘÍSLUŠNÝCH ÚROVNÍCH:

19.

Ve vhodných případech zavedly, případně udržovaly odvětvové a meziodvětvové programy financování a iniciativy na všech úrovních v rámci členských států, aby mladí lidé lépe chápali a oceňovali demokracii a rozmanitost. Ty by měly poskytnout prostor a příležitosti k učení se o demokratické angažovanosti a k jejímu prožívání, a to jak v rámci skupiny, tak jednotlivě, a současně zajistit přístup všem mladým lidem, zejména těm, kteří mají méně příležitostí. Zejména by měla být posílena kapacita za účelem podpory tohoto úsilí v případě mládežnických organizací a iniciativ mládeže, jež jsou vyjádřením schopnosti mladých lidí organizovat se.

20.

Podporovaly demokracii a vzdělávání v oblasti lidských práv ve všech odvětvích a úrovních vzdělávání, odborné přípravy a celoživotního učení a podporovaly těsnou a trvalou spolupráci v těchto otázkách napříč odvětvími. Zvláštní pozornost by měla být věnována vzdělávání k aktivnímu občanství a vzdělávání k demokracii, a to zvážením široké škály postupů a vzdělávacích prostředí a podporou rozvoje klíčových kompetencí pro občanství, jak je uvedeno v doporučení Rady o klíčových kompetencích pro celoživotní učení (4) a v doporučení Rady o podpoře společných hodnot, inkluzivního vzdělávání a evropského rozměru ve výuce (5).

21.

Umožnily mladým lidem reagovat na potenciál a výzvy digitalizace a aktivně a sebereflexivně se účastnit online komunikace (6). Za tímto účelem je nutné podporovat zejména digitální a mediální gramotnost mladých lidí a osob, které je podporují (např. pracovníci s mládeží, učitelé), zejména schopnost vypořádat se s přetížením informacemi, dezinformacemi, nenávistnými verbálními projevy a dalšími formami škodlivého obsahu. Zvláštní důraz by měl být kladen na poskytování vhodných podpůrných nástrojů a na zajištění vysoké úrovně kvality inteligentních řešení v oblasti práce s mládeží a digitálních participačních procesů. Všem mladým lidem, zejména těm, kteří mají méně příležitostí, musí být zajištěn bezbariérový přístup k digitálním médiím.

22.

Uznaly zvláštní zájem a aktivní občanskou angažovanost, které mladí lidé prokazují v oblastech, jako je environmentální, sociální a ekonomická udržitelnost, lidská práva, mezigenerační rovnost, rovnost žen a mužů a dopad digitalizace, a aktivně je podporovat v jejich úsilí o utváření relevantních politických a sociálních procesů. Zejména by mělo být podporováno zapojení mladých lidí na místní úrovni, například ve studentských radách, místních mládežnických organizacích nebo iniciativách mládeže.

23.

Náležitě prosazovaly a podporovaly přístupné fyzické a digitální struktury práce s mládeží a inteligentní řešení práce s mládeží, zejména s ohledem na opatření proti šíření onemocnění COVID-19, s cílem poskytnout mladým lidem bezplatné, otevřené a bezpečné prostory a příležitosti pro osobní rozvoj.

VYZÝVAJÍ ČLENSKÉ STÁTY A EVROPSKOU KOMISI, ABY V RÁMCI SVÝCH PŘÍSLUŠNÝCH PRAVOMOCÍ A NA PŘÍSLUŠNÝCH ÚROVNÍCH A S NÁLEŽITÝM ZOHLEDNĚNÍM ZÁSADY SUBSIDIARITY:

24.

Dále rozvíjely účast mladých lidí na politických procesech v souladu s usnesením Rady o podpoře politické účasti mladých lidí na demokratickém životě Evropy (7), a tím dále posilovaly smysluplnou a udržitelnou účast všech mladých lidí na rozhodovacích procesech na všech úrovních.

25.

Je-li to na místě, aby zajistily přístupnost, transparentnost a srozumitelnost politických procesů a rozhodování na všech úrovních s využitím informací a komunikace vhodných pro mládež. To by mělo zahrnovat zejména informování mladých lidí o výsledcích procesů zapojení mládeže. Tyto informace je třeba šířit cíleně, aby se dostaly ke všem mladým lidem bez ohledu na prostředí, z něhož pocházejí. Ve spolupráci s informačními sítěmi pro mládež a dalšími zúčastněnými stranami z odvětví mládeže, jako je Evropská informační a poradenská agentura pro mládež a síť Eurodesk, by měly být na evropské úrovni vypracovány vhodné komunikační strategie.

26.

Zavedly a propagovaly u mladých lidí koncepty demokratické informovanosti a demokratické angažovanosti jakožto soustavnou a zásadně důležitou součást práce s mládeží a uznaly, že odvětví práce s mládeží představuje vhodný prostor pro poskytování příležitostí, díky nimž se mladí lidé mohou rozvíjet a přispívat k demokratické společnosti. To zahrnuje poskytování vhodných rámcových podmínek a odpovídajících finančních zdrojů na všech úrovních v rámci stávajících struktur, jakož i zvýšenou tematickou odbornou přípravu, dovednosti a kvalifikace pracovníků s mládeží.

27.

Podporovaly další rozvoj a přetváření přístupů při zvyšování demokratické informovanosti a demokratické angažovanosti mladých lidí. Ty mohou vycházet ze stávajících koncepcí pedagogiky (8) a demokracie, aktivního občanství a vzdělávání / odborné přípravy v oblasti lidských práv, jakož i z činnosti Rady Evropy a organizací občanské společnosti v této oblasti. Tyto přístupy by měly být předávány odborníkům prostřednictvím pravidelných programů odborné přípravy a mohou sloužit jako inspirace pro provádění programů EU pro mládež nebo pro rozvoj rámce založeného na kompetencích pro oficiální i neformální vzdělávání a odbornou přípravu v oblasti práce s mládeží (9). Měly by být rovněž vytvářeny příležitosti pro činnosti vzájemného učení v rámci odvětví práce s mládeží, a to jak mezi odborníky z praxe, akademickými pracovníky, tvůrci politik a mladými lidmi, tak mezi odvětvími.

VYZÝVAJÍ EVROPSKOU KOMISI, ABY:

28.

Zohledňovala zájmy mladých lidí a jejich demokratickou angažovanost jakožto průřezovou otázku v evropských procesech a programech, mezi něž patří konference o budoucnosti Evropy, akční plán digitálního vzdělávání nebo Evropský prostor vzdělávání, a při provádění příslušných aktivních programů EU, Zelené dohody pro Evropu, evropského pilíře sociálních práv a Agendy pro udržitelný rozvoj 2030 a v posílené spolupráci s Radou Evropy.

29.

Zdůrazňovala výzkumné činnosti a nástroje pro shromažďování důkazů, které analyzují dopad programů financování EU na podporu demokratické informovanosti a demokratické angažovanosti mladých lidí.

30.

Posilovala evropské aktivity spoluprací s partnerskými zeměmi, jež jsou příjemci finančních prostředků z programů EU, aby se dále prosazovala demokratická informovanost a demokratická angažovanost mladých lidí, a pokračovala v rozvoji práce s mládeží prostřednictvím spolupráce a výměn.

VYZÝVAJÍ VŠECHNY SUBJEKTY ZAPOJENÉ DO ČINNOSTÍ EVROPSKÉ SPOLUPRÁCE V OBLASTI MLÁDEŽE, ABY USILOVALY O NÁSLEDUJÍCÍ:

31.

Zdůrazňování otázek, jako jsou evropské hodnoty a identita, demokracie, akceptace rozmanitosti, lidská práva, rovnost žen a mužů, ochrana menšin, kritické myšlení, nové formy účasti a občanské aktivity při provádění programů, z nichž se financuje Erasmus+ a Evropský sbor solidarity. Pro projekty, které mohou mladým lidem nabídnout možnost projevit iniciativu, přispět a vyjádřit svůj názor, by měl být zajištěn inkluzivní a otevřený přístup, jednoduché postupy a odpovídající zdroje. To by mělo být zohledněno zejména v případě specializovaných akcí zaměřených na participaci a solidaritu.

32.

Zajištění toho, aby programy EU pro mládež zohledňovaly potřeby, zájmy a rozmanitost mladých lidí. To zahrnuje vhodné a snadno přístupné informace o financování pro mládež, podporu projektových iniciativ, s nimiž přicházejí sami mladí lidé, a zohlednění organizátorů programů a jejich potřeb. Tam, kde je to na místě, by programy měly být schopny dosáhnout zlepšení, díky nimž budou dále upřednostněny iniciativy mladých lidí, a tím i jejich demokratická angažovanost a zkušenosti.

(1) Článek 2 Smlouvy o Evropské unii.

(2) Ustanovení čl. 165 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie.

(3) Příloha 3 usnesení Rady o rámci evropské spolupráce v oblasti mládeže: strategie Evropské unie pro mládež na období let 2019–2027 (2018/C 456/01).

(4) Doporučení Rady o klíčových kompetencích pro celoživotní učení (Úř. věst. C 189, 4.6.2018, s. 1).

(5) Doporučení Rady o podpoře společných hodnot, inkluzivního vzdělávání a evropského rozměru ve výuce (Úř. věst. C 195, 7.6.2018, s. 1).

(6) Závěry Rady o inteligentní práci s mládeží (Úř. věst. C 418, 7.12.2017, s. 2) a závěry Rady o digitální práci s mládeží (Úř. věst. C 414, 10.12.2019, s. 2).

(7) Usnesení Rady o podpoře politické účasti mladých lidí na demokratickém životě Evropy (Úř. věst. C 417, 15.12.2015, s. 10).

(8) Zejména koncepty kritické a emancipační pedagogiky.

(9) Závěry Rady o vzdělávání a odborné přípravě pracovníků s mládeží (Úř. věst. C 412, 9.12.2019, s. 12).