Závěry Rady „Demografické výzvy – další postup“

(2020/C 205/03)

UZNÁVAJÍC, ŽE:

ve strategické agendě na období 2019–2024 se stanoví, že je třeba oživit základ pro dlouhodobě udržitelný a inkluzivní růst a posílit soudržnost v EU. To vyžaduje dosažení vzestupné konvergence našich ekonomik a řešení řady výzev, mimo jiné i demografických změn.

Jako vodítko na cestě k efektivním výsledkům v oblasti zaměstnanosti a v sociální oblasti v zájmu sociálně spravedlivého a řádného přechodu ke klimatické neutralitě, digitalizace a demografických změn slouží evropský pilíř sociálních práv.

Výskyt a šíření pandemie způsobené onemocněním COVID-19 představují bezprecedentní globální výzvu, jež různými způsoby ovlivní nejrůznější složky našich společností, různá odvětví hospodářství, trhy práce, systémy zdravotní a sociální péče, rodinné rozpočty a každodenní život našich občanů a možná povedou k novým demografickým výzvám.

Změna klimatu a technologické a demografické změny ovlivňují a mění naše společnosti a náš životní styl. (1) Vzhledem k tomu, že udržitelný rozvoj a inkluzivní hospodářský růst vyžadují lidský kapitál a nová inovativní řešení, musí být ve všech členských státech podporována demografická obnova, jež by na úrovni EU měla mít stejnou prioritu jako klimatická neutralita a digitalizace. Měla by být horizontálně předjímána a zohledňována ve všech budoucích iniciativách Komise.

Mobilita pracovníků uvnitř EU a demografická změna se vzájemně ovlivňují, v důsledku čehož v některých regionech dochází ke zmírnění demografických tlaků, zatímco v jiných regionech se situace zhoršuje. Volný pohyb osob je a měl by i nadále zůstat jednou ze základních svobod Evropské unie. Usnadňuje mobilitu pracovníků uvnitř EU, avšak v některých regionech Unie vede rovněž ke vzniku různých jevů, jako jsou odliv mozků, příliv mozků, opětovné získávání mozků, cirkulace mozků a úbytek obyvatelstva obecně. Pro zaostávající regiony je důležité zajistit podmínky, které povedou k jejich oživení a zvýší jejich atraktivitu, a tak přispět k jejich udržitelnému rozvoji.

Během globální pandemie způsobené onemocněním COVID-19 by měl být volný pohyb pracovníků v plném rozsahu zachován a současně by měla být přijata veškerá nezbytná opatření s cílem zamezit šíření viru a chránit práva a zdraví zranitelných pracovníků.

Předpokládá se, že v letech 2023 až 2060 evropská pracovní síla (ve věku 20–64 let) poklesne o 8,2 % (přibližně 19 milionů lidí). Tato postupně ubývající populace v produktivním věku by měla zajistit prostředky na důchody a služby zdravotní péče pro rychle rostoucí věkovou kohortu důchodců, což bude představovat výzvu, pokud jde o udržitelnost a přiměřenost důchodových systémů. (2) V zájmu udržení hospodářského růstu je třeba investovat do dovedností s cílem podpořit růst produktivity a plně využívat disponibilní pracovní sílu zapojením žen a v současné době nedostatečně zastoupených skupin, zejména mladých lidí, starších osob a osob se zdravotním postižením, a tam, kde je to považováno za vhodné, zvážit legální migraci, jež by zmírnila úbytek obyvatelstva v produktivním věku, přičemž by měly být respektovány pravomoci členských států.

Demografické trendy v EU jasně ukazují na stárnutí populace, přičemž míra plodnosti je někdy výrazně pod úrovní obnovy populace 2,1. (3) Téměř jedna pětina (19,7 %) celkového počtu obyvatel EU je starší 65 let a předpokládá se, že podíl této věkové kohorty dosáhne do roku 2050 výše 28,5 % (4). To poukazuje na nepřetržitý nárůst indexu závislosti. Stárnoucí společnost přináší výzvy, ale také příležitosti, pro hospodářský a společenský rozvoj a pro společnost jako celek. Tato skutečnost by mohla hrát významnou úlohu při tvorbě pracovních míst i při podpoře činností v řadě různých odvětví. Jelikož díky pokroku, mimo jiné v oblasti medicíny a veřejné zdravotní péče, sociálního zabezpečení a vymýcení chudoby, žijeme déle a těšíme se pevnějšímu zdraví, budou se objevovat nové příležitosti v oblasti stříbrné ekonomiky a pečovatelských služeb. „Stříbrná ekonomika“ by měla být, odhlédneme-li od jejího hospodářského významu, v Evropě považována za známku společenského a kulturního pokroku a měla by být spojována s pozitivní a sociálně inkluzivní identitou starších osob. Prodloužení střední délky a kvality života je třeba považovat za úspěch sociálního modelu založeného na klíčových hodnotách EU. S ohledem na stárnutí obyvatelstva je tedy prvořadým úkolem zaměřit se na dobře cílené politiky a poskytování komplexního systému zdravotní péče přiměřeného věku v průběhu celého života, především v případě závislých osob.

Starší lidé jsou pro společnost cenní a měli by se proto v plném rozsahu účastnit života společnosti a žít svůj život důstojně a v co největší míře nezávisle, což platí i pro osoby, které mají zdravotní postižení. Z demografických trendů včetně rychlého stárnutí obyvatelstva a prodlužující se střední délky života vyplývá, že v Evropě bude narůstat potřeba podpory zdraví a kvality života, dlouhodobé péče, jakož i tlak na systémy zdravotní péče a důchodového zabezpečení. Tato výzva by měla být chápána jako příležitost k rozvoji nových služeb, nových pracovních míst a nových forem spolupráce, jakož i příležitost pro sociální rozvoj. K řešení těchto výzev mohou přispět dostupné technologie pro kvalitní život a digitalizace.

10.

Zásadní význam má aktivní začleňování mladých lidí na trh práce a do společnosti. Mladí lidé mohou být obzvláště zranitelní, protože se nacházejí v přechodném životním období, nemají odborné zkušenosti, někdy dokonce ani základní dovednosti, dostatečné vzdělání nebo odbornou přípravu, často se na ně nevztahuje dostatečné sociální zabezpečení, mají omezený přístup k finančním zdrojům a jsou vystaveni nejistým pracovním podmínkám (5).

11.

Výchova dětí představuje dlouhodobé úsilí a aby byly demografické politiky účinné, musejí být spolehlivé a dlouhodobé. K demografické obnově mohou přispět investice do dostupného a vysoce kvalitního předškolního vzdělávání a péče, jež mohou mít značný pozitivní dopad zejména na socioekonomicky znevýhodněné děti, čímž napomohou ke zvýšení odolnosti budoucí pracovní síly v souvislosti s demografickými výzvami i k dosažení lepších sociálních výsledků během celého života.

12.

V zájmu zajištění vzestupné konvergence by v členských státech, které požadovaných úrovní ještě nedosahují, měly být dále prováděny barcelonské cíle, pokud jde o dosažitelnost vysoce kvalitních a cenově dostupných zařízení předškolního vzdělávání a péče (předškolní zařízení by mělo navštěvovat 90 % dětí ve věku od tří let do věku povinné školní docházky a 33 % dětí mladších tří let).

13.

Veřejné politiky by měly být koncipovány tak, aby vytvářely podmínky, mimo jiné hospodářské prostředí, umožňující jednotlivcům a rodinám mít děti, které si přejí, žít kvalitnější život v bezpečí a dosáhnout rovnováhy mezi pracovními, rodinnými a pečovatelskými povinnostmi.

14.

Cílem směrnice o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem z roku 2019 je dosáhnout toho, aby ženy a muži měli na trhu práce rovné příležitosti a aby se jim na pracovišti dostávalo rovného zacházení prostřednictvím podpory sladění pracovních, rodinných a pečovatelských povinností pracovníků, kteří jsou rodiči nebo pečujícími osobami, jakož i prosazovat rovnoměrné rozdělení těchto povinností, jak je zakotveno rovněž v zásadě č. 9 evropského pilíře sociálních práv.

15.

V důsledku urbanizace, nedostatku pracovních příležitostí, nízkých příjmů a neodpovídajících služeb čelí řada venkovských oblastí a ostrovních regionů poklesu populace, což zvyšuje rozdíly mezi městem a venkovem a vyžaduje přijetí integrované strategie zaměřené na oživení udržitelného růstu těchto regionů na základě jejich specifického potenciálu.

16.

Posílení dopravního propojení a další rozvoj veřejné dopravy lidem umožní volně se pohybovat, což přispěje k řešení nedostatečné konektivity a podpoří sociální soudržnost.

17.

Demografické změny nabízejí příležitost upravit systémy důchodového zabezpečení a zdravotní a dlouhodobé péče. Zásadní význam při zajišťování udržitelnosti systémů sociálního zabezpečení a péče má aktivní a zdravé stárnutí podporované efektivními systémy zdravotní péče a pružné, přiměřené a individuálně přizpůsobené modely péče, stejně jako zaměstnatelnost stárnoucí populace. Klíčový význam pro modernizaci systémů sociální ochrany (6) a pro posílení jejich odolnosti v souvislosti s krizemi v oblasti zdraví a sociálních systémů, jako je globální pandemie způsobená onemocněním COVID-19, má zlepšení jejich pokrytí, dostupnosti, přiměřenosti a udržitelnosti.

18.

EU se v současné době vyvíjí směrem ke společnostem charakteristickým vyšší délkou života, nižší plodností a lepší úrovní vzdělání. Komplexní, přesný a fakticky podložený přehled současného stavu i prognózy budoucího vývoje lze získat prostřednictvím analýzy údajů týkajících se migrace, plodnosti a úmrtnosti (7) ve spojení s dosaženým vzděláním a současnou úrovní dovedností, mírou ekonomické aktivity a jinými sociodemografickými ukazateli. Tvorba fakticky podložených politik vyžaduje validní, relevantní a aktuální údaje roztříděné podle pohlaví a věku. Základním nástrojem pro tvorbu demografických politik a hodnocení jejich výsledků jsou průběžně aktualizované údaje týkající se demografických procesů a faktorů, které tyto procesy ovlivňují, jakož i specifických potřeb a preferencí žen a mužů všech věkových skupin.

19.

Při koncipování demografických politik je velmi potřebná koordinace a spolupráce jednotlivých odvětví a služeb v oblasti sociálního zabezpečení, rodiny, zdraví, zaměstnanosti, vzdělávání a péče, včetně všech odvětví hospodářství, a je třeba zohlednit hospodářskou situaci jednotlivých členských států.

20.

Klíčem k úspěchu je účinná koordinace a součinnost všech úrovní správy – celostátní, regionální a místní, jakož i zapojení sociálních partnerů, občanské společnosti a dalších relevantních zúčastněných subjektů, spolupracujících na všech úrovních.

VZHLEDEM K TOMU, ŽE:

21.

v průzkumném stanovisku Evropského hospodářského a sociálního výboru s názvem „Demografické výzvy v EU s ohledem na hospodářské a rozvojové nerovnosti“ se zdůrazňuje, že určující význam pro řešení demografických výzev a podporu růstu počtu obyvatel mají vysoce kvalitní, přístupné a cenově dostupné vzdělávání, péče a pomoc (pro děti, osoby se zdravotním postižením a starší osoby). (8)

22.

Stále platí myšlenka sdílená v rámci Evropského roku aktivního stárnutí (2012), a sice že ve zkoušce, již představuje stárnutí obyvatelstva, lze obstát díky solidaritě mezi generacemi.

23.

V závěrech Rady o ekonomice blahobytu (2019) je zdůrazněno několik klíčových prvků pro odolnost našich ekonomik a společností a jejich budoucí prosperitu, mimo jiné dostupné a vysoce kvalitní vzdělávání a odborná příprava a celoživotní učení, politiky v oblasti spravedlivého sladění soukromého a pracovního života, přiměřené a udržitelné systémy sociální ochrany, přístup ke službám, digitalizace a další technologický rozvoj,

RADA EVROPSKÉ UNIE,

VYZÝVÁ ČLENSKÉ STÁTY, ABY:

24.

v souladu se svými pravomocemi ROZVÍJELY a AKTUALIZOVALY rámec pro demografické politiky a zapojily do tohoto procesu sociální partnery, občanskou společnost a další relevantní subjekty;

25.

ŘEŠILY stávající a budoucí nesoulad mezi nabídkou práce a poptávkou po ní, neboť digitální transformace, globalizace a demografické změny utvářejí požadavky trhu práce prostřednictvím tvorby a rušení pracovních míst, jakož i změnou povahy stávajících profesí, a aby při tom zohledňovaly dopad demografických změn na procesy trhu práce s cílem využívat výhod digitální transformace a globalizace pro vytváření nových pracovních příležitostí ve všech regionech;

26.

MOTIVOVALY ke zvyšování úrovně dovedností prostřednictvím cenově dostupného, přístupného, inkluzivního a kvalitního vzdělávání a odborné přípravy, a rovněž prostřednictvím celoživotního učení, včetně digitálních dovedností, s cílem pomoci zlepšit přístup na trh práce a udržet hospodářský růst, jakož i sociální začlenění a osobní naplnění žen i mužů;

27.

PODPOROVALY a PROSAZOVALY osvojování dovedností v oblasti přírodních věd, technologií, inženýrství a matematiky (STEM) tím, že budou motivovat mladé lidi, zejména mladé ženy, aby volili profesní dráhu v těchto oborech, a dále investice do vzdělávání a odborné přípravy, výzkumu, inovací a umělé inteligence, což může EU pomoci řešit demografické výzvy, zvýšit produktivitu a udržet hospodářský růst tváří v tvář úbytku obyvatelstva v produktivním věku a současně vytvářet vysoce kvalitní pracovní místa, která přilákají talentované lidi;

28.

ZVYŠOVALY informovanost o významu začlenění žen a nedostatečně zastoupených skupin, zejména mladých lidí, starších pracovníků a osob se zdravotním postižením, a zvyšovaly tak účast na trhu práce ve všech věkových kategoriích a skupinách s cílem napomoci zmírnění dopadů demografického stárnutí na udržitelnost systémů sociální ochrany a prosazovat rovnost;

29.

PROVÁDĚLY inkluzivní sociální politiky a politiky zaměstnanosti na základě rovných příležitostí, a zejména politiky v oblasti rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem prostřednictvím podpory účasti žen na trhu práce, pružného uspořádání práce pro ženy a muže, zajištění přístupných a cenově dostupných vysoce kvalitních služeb péče o děti a dlouhodobé péče, jakož i rovnoměrného rozdělení povinností v domácnosti a oblasti péče mezi ženy a muže, což rodičům či osobám s pečovatelskými povinnostmi umožní účast na trhu práce i ve společnosti;

30.

POKROČILY v provádění a zajištění zásady stejné odměny žen a mužů za stejnou nebo rovnocennou práci s cílem odstranit genderové rozdíly v zaměstnávání, odměňování a důchodových dávkách;

31.

MOTIVOVALY k investování do dětí jako formy sociálních investic, jež budou mít v budoucnosti nejvyšší návratnost. To zahrnuje úsilí o prolomení bludného kruhu chudoby přenášející se z generace na generaci využitím cílených investic zaměřených na snížení dětské chudoby;

32.

PROSAZOVALY a KLADLY DŮRAZ na přiměřené a koordinované politiky, jež zajišťují různé druhy finanční a jiné podpory pro rodiny, především rodiny vychovávající děti (jako jsou například placená dovolená, přídavky na děti, vhodné systémy daní a dávek, dotované možnosti bydlení a podpora pro studenty), včetně inovativních řešení;

33.

KLADLY DŮRAZ na význam mezigenerační solidarity, PODPOROVALY aktivní a zdravé stárnutí a ZAJISTILY pro stárnoucí obyvatele a jejich rodiny přístup k nezbytné podpoře, zahrnující mimo jiné adaptabilní obytné prostory, elektronické zdravotnictví a umělou inteligenci, neboť tyto skutečnosti mají značný dopad na řešení výzev souvisejících se stárnutím obyvatel a ztrátou soběstačnosti;

34.

POSILOVALY informovanost obyvatel o právu starších osob na soběstačnost a důstojný život a právu rozhodovat o svém životě, jakož i o právu účastnit se života společnosti, a to i v době krize, jakou je současná globální pandemie způsobená onemocněním COVID-19, podporovaly zdravé a aktivní stárnutí a investice do sociální ochrany a ve všech ohledech věnovaly pozornost pozitivnímu přístupu ke starším osobám;

35.

HÁJILY práva starších občanů se zdravotním postižením, aby měli zajištěné důstojné životní podmínky a plné zapojení do komunitního života, a ZKOUMALY soulad mezi invalidními a starobními důchody;

36.

ŘEŠILY výzvy a VYUŽÍVALY VÝHODY plynoucí z příležitostí, jež přináší rostoucí poptávka po službách dlouhodobé péče v důsledku stárnutí populace, a ZKOUMALY, jak lze do pečovatelských služeb lépe zapojit digitalizaci a technologie pro kvalitní život v zájmu zlepšení dostupnosti a poskytování těchto služeb;

37.

URČILY, ve kterých oblastech a regionech by mohlo [být potřeba provést opatření v oblasti dopravní dostupnosti, neboť nedostatečný přístup k dopravě v mnoha případech znamená nedostupnost vysoce kvalitního vzdělávání a odborné přípravy, kultury, trhů práce či služeb zdravotní péče;

38.

s ohledem na vnitrostátní okolnosti ZAJISTILY přístup všech pracovníků k přiměřené sociální ochraně bez ohledu na druh a trvání pracovního poměru a za srovnatelných podmínek rovněž přístup pro osoby samostatně výdělečně činné (9) (10);

39.

tam, kde je to vhodné, a při respektování pravomocí členských států ZVÁŽILY legální migraci, jež by zmírnila úbytek obyvatelstva v produktivním věku;

VYZÝVÁ ČLENSKÉ STÁTY A EVROPSKOU KOMISI, ABY V SOULADU SE SVÝMI PŘÍSLUŠNÝMI PRAVOMOCEMI, S PŘIHLÉDNUTÍM K VNITROSTÁTNÍM OKOLNOSTEM A PŘI SOUČASNÉM RESPEKTOVÁNÍ ÚLOHY A NEZÁVISLOSTI SOCIÁLNÍCH PARTNERŮ:

40.

PROSAZOVALY provádění zásad evropského pilíře sociálních práv jakožto nezbytného kroku směřujícího k zajištění rovných příležitostí a přístupu na trh práce, spravedlivých pracovních podmínek, sociální ochrany a sociálního začlenění;

41.

na vnitrostátní i unijní úrovni PROVÁDĚLY fakticky podložené a účinné politické intervence s cílem řešit společné výzvy vyplývající z demografických změn, a to včetně dostupnosti vysoce kvalitní dlouhodobé péče a udržitelnosti a přiměřenosti systémů sociální ochrany;

42.

ZABÝVALY SE nerovnováhami v rámci mobility v EU s cílem zvýšit sociální soudržnost a transformovat odliv mozků v cirkulaci či příliv mozků a ZAJIŠŤOVALY další prohlubování dovedností a změnu kvalifikace pracovní síly s ohledem na dynamickou povahu trhu práce a environmentální, technologickou a demografickou transformaci, a to s cílem řešit regionální rozdíly, vylidňování venkova a problémy měst;

43.

ZLEPŠOVALY znalostní základnu a porozumění v souvislosti se „stříbrnou ekonomikou“ a ZVYŠOVALY povědomí o tom, jaký význam „stříbrná ekonomika“ má a jaké příležitosti skýtá její celkově pozitivní vliv, jenž by měl být založený na rovnováze mezi potřebami hospodářství a lidí;

44.

ve všech politikách PODNĚCOVALY inovativní řešení, jež usnadňují účast starších osob na životě společnosti a na trhu práce v souladu s jejich schopnostmi a zájmy, zvyšují hodnotu této účasti a podněcují a podporují zdravé a aktivní stárnutí, a PROSAZOVALY práva starších osob se zdravotním postižením;

45.

ZLEPŠILY dosažitelnost cenově dostupných, vysoce kvalitních a ve vhodných případech integrovaných služeb v oblasti sociálního zabezpečení, rodiny, zdraví, zaměstnanosti, vzdělávání, bydlení, péče a dopravy, jež mohou představovat významné faktory pro zmírňování rozdílů mezi městem a venkovem;

46.

POSILOVALY schopnost zmírňovat případné nové demografické výzvy, které se mohou objevit se v důsledku šíření globální pandemie způsobené onemocněním COVID-19, a ZAJISTILY odolnost společnosti;

47.

MONITOROVALY pokrok v provádění společného evropského plánu cesty k dosažení odolnější, udržitelné a spravedlivé Evropy (11), jehož cílem je koordinovaná a inkluzivní strategie pro překonání současné fáze globální pandemie COVD-19, a POSÍLILY koordinaci hospodářských strategií v zájmu oživení výrobních činností a fungování trhů práce;

VYZÝVÁ EVROPSKOU KOMISI, ABY:

48.

DÁLE ROZPRACOVALA společný základ a interaktivní celounijní zdroj pro získávání aktuálních, soudržných, spolehlivých, srovnatelných a přístupných údajů, roztříděných podle pohlaví a věku, pro účely řešení demografické situace, a PODPOROVALA vnitrostátní politiky k řešení demografických výzev, a zohledňovala při tom demografické prognózy a zjištěné dopady demografických změn na evropskou společnost, zejména s ohledem na oživení po skončení pandemie COVID-19;

49.

ve vhodných případech VYPRACOVALA přiměřenou a diferencovanou strategii, včetně možností cíleného evropského financování, pro členské státy, jejich venkovské oblasti, ostrovy a další regiony naléhavě postižené úbytkem obyvatelstva, zejména pokud jde o důsledek nedostatku pracovních příležitostí, služeb či dopravních spojení, jež by byla koncipována se specifickým cílem přilákat lidi do těchto regionů;

50.

ZAJISTILA komplexní posouzení demografického a územního dopadu všech politických návrhů a iniciativ, jež budou vypracovávána souběžně s posouzeními hospodářského, environmentálního a sociálního dopadu, s cílem oživit a zatraktivnit zaostávající regiony, a přispět tak k sociální a územní soudržnosti Unie;

51.

ZAHÁJILA komplexní posouzení stárnutí obyvatelstva a všech jeho důsledků, včetně dlouhodobých dopadů na hospodářství a společnost EU, po němž by následovaly konkrétní iniciativy s náležitým ohledem na pravomoci členských států, s cílem přeměnit tuto výzvu v nové příležitosti a zaměřit se tak v dlouhodobém horizontu na zajištění inkluzivního a udržitelného hospodářského růstu a systémů sociální ochrany;

52.

NAVRHLA samostatnou strategii dlouhodobé péče, jejímž cílem je zvýšit účast žen na trhu práce v zájmu udržení inkluzivního a nediskriminačního hospodářského růstu a zmírnění rizik a tlaků na veřejné finance a sociální výdaje, jež obecněji souvisejí se stárnutím populace, a dbala při tom na rovnováhu mezi pracovním a rodinným životem;

53.

včas PŘEDLOŽILA návrh evropských záruk pro děti;

54.

NAVRHLA, aby rok 2023 byl vyhlášen Evropským rokem boje proti dětské chudobě;

55.

ZAJISTILA, aby investice z fondů EU skutečně přispěly k řešení demografických výzev na celostátní a regionální úrovni při zohlednění mobility v rámci EU, a to stanovením konkrétních opatření ke zmírnění nejnaléhavějších dopadů demografických trendů a vytvořením prostředků pro sdílení osvědčených postupů, aby se relevantní zúčastněné subjekty mohly vzájemně učit ze získaných zkušeností;

56.

ZAJISTILA, aby demografické výzvy byly vhodným způsobem zohledňovány v rámci evropského semestru, zejména pokud jde o jejich dopad na hospodářství a na systémy sociální ochrany, a brala při tom v úvahu specifickou situaci v jednotlivých členských státech;

VYZÝVÁ VÝBOR PRO ZAMĚSTNANOST A VÝBOR PRO SOCIÁLNÍ OCHRANU, ABY:

57.

USILOVALY o to, aby na základě v současné době užívaných ukazatelů vytvořily a aktualizovaly vhodné soubory demografických ukazatelů, roztříděné podle pohlaví a věku, a v případě potřeby VYVINULY soubory nové, a to s ohledem na trh práce a socioekonomickou soudržnost, a ve vhodných případech ve spolupráci s ostatními relevantními přípravnými orgány Rady příslušnými zejména v oblasti hospodářství a financí;

58.

MOTIVOVALY členské státy k výměně osvědčených postupů při řešení demografických výzev, s ohledem na trh práce a socioekonomickou soudržnost;

VYZÝVÁ KOMISI A VÝBOR PRO SOCIÁLNÍ OCHRANU, ABY:

59.

PROVEDLY studii dopadu demografického vývoje na přiměřenost důchodů a dlouhodobé péče.

(1) Politické směry pro příští Evropskou komisi, 2019–2024.

(2) Evropský parlament, podrobná analýza: „Demographic outlook for the European Union 2019“ (Demografický výhled pro Evropskou unii (2019)).

(3) Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů: „Silná sociální Evropa pro spravedlivou transformaci“, 14. ledna 2020.

(4) „Ageing Europe, Looking at the lives of older people in the EU (Stárnoucí Evropa, analýza života starších osob v EU)“, 2019.

(5) Doporučení Rady ze dne 22. dubna 2013 o zavedení záruk pro mladé lidi (2013/C 120/01).

(6) Společná zpráva o zaměstnanosti – dokument 6346/20.

(7) https://ec.europa.eu/eurostat/web/population/overview

(8) https://www.eesc.europa.eu/cs/our-work/opinions-information-reports/opinions/demographic-challenges-eu-light-economic-and-development-inequalities-exploratory-opinion-request-croatian-presidency.

(9) Doporučení Rady ze dne 8. listopadu 2019 o přístupu pracovníků a osob samostatně výdělečně činných k sociální ochraně (2019/C 387/01).

(10) Evropský pilíř sociálních práv.

(11) https://ec.europa.eu/info/sites/info/files/communication_-_a_european_roadmap_to_lifting_coronavirus_containment_measures_0.pdf