PŘÍLOHA

Seznam zkratek

AIFM – správce alternativních investičních fondů

nástroje AT1 – nástroje vedlejšího kapitálu tier 1 uvedené v čl. 52 odst. 1 CRR

BRRD – směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU (1), ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/879 (2)

BRRD I – směrnice 2014/59/EU, bez jakýchkoli změn

CBR – požadavek kombinovaných kapitálových rezerv, jak je definován v čl. 128 bodě 6 CRD

kapitál CET1 – kmenový kapitál tier 1 uvedený v článku 50 CRR

CRD – směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU (3), ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/878 (4)

CRR – nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 (5), ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/876 (6)

EBA – Evropský orgán pro bankovnictví

ESMA – Evropský orgán pro cenné papíry a trhy

externí MREL – minimální požadavek na kapitál a způsobilé závazky použitelný na subjekty řešící krizi a uvedený v článku 45e BRRD

G-SVI – globální systémově významná instituce

interní MREL – minimální požadavek na kapitál a způsobilé závazky použitelný na dceřiné podniky subjektu řešícího krizi nebo subjektu ze třetí země, které však nejsou samy subjektem řešícím krizi, a uvedený v článku 45f BRRD

M-MDA – nejvyšší rozdělitelná částka související s minimálním požadavkem na kapitál a způsobilé závazky uvedená v článku 16a BRRD

MiFID – směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU (7)

MPE – zahájení řešení krize ve více okamžicích

MREL – minimální požadavek na kapitál a způsobilé závazky

NCWO – zásada, že se žádný věřitel nesmí dostat do méně výhodného postavení, než do jakého by se dostal při běžném úpadkovém řízení

SEL – podřízený způsobilý závazek, který splňuje podmínky stanovené v článku 72a CRR, kromě těch stanovených v čl. 72a odst. 1 písm. b) a čl. 72b odst. 3 až 5 CRR

SRB – Jednotný výbor pro řešení krizí

SRM – jednotný mechanismus pro řešení krizí

SRMR – nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 806/2014 (8), ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/877 (9)

SRMR I – nařízení (EU) č. 806/2014, bez jakýchkoli změn

TEM – celková míra expozic vypočítaná v souladu s články 429 a 429a CRR

nástroje T2 – nástroje kapitálu tier 2 uvedené v čl. 2 odst. 1 bodě 73 BRRD

TLAC – celková kapacita pro absorpci ztrát

minimální požadavek TLAC – harmonizovaná minimální úroveň standardu TLAC pro G-SVI uvedená v článcích 92a a 92b CRR a v čl. 45d odst. 1 písm. a) a odst. 2 písm. a) BRRD

standard TLAC – specifikace celkové kapacity pro absorpci ztrát, vydaná Radou pro finanční stabilitu v listopadu 2015

nejvýznamnější banky – subjekty řešící krizi v rámci skupin řešících krizi s aktivy převyšujícími 100 miliard EUR uvedené v čl. 45c odst. 5 BRRD

TREA – celkový objem rizikové expozice vypočtený v souladu s čl. 92 odst. 3 CRR

SKIPCP – subjekty kolektivního investování do převoditelných cenných papírů

Pokud nebude uvedeno jinak, všechny odkazy na právní ustanovení v této příloze je třeba chápat jako odkazy na právní ustanovení BRRD.

A.   OTÁZKY TÝKAJÍCÍ SE DEFINIC

1.   Otázka (článek 2)

Zahrnují „podřízené způsobilé nástroje“ uvedené v čl. 2 odst. 1 bodě 71b také „podřízené způsobilé závazky“ uvedené v článku 44a?

Odpověď

„Podřízené způsobilé závazky“ uvedené v článku 44a BRRD jsou zahrnuty v „podřízených způsobilých nástrojích“ uvedených v čl. 2 odst. 1 bodě 71b BRRD. Druhý pojem je širší než ten první, jelikož „podřízené způsobilé nástroje“ zahrnují také nástroje T2, které splňují podmínky čl. 72a odst. 1 písm. b) CRR.

2.   Otázka (článek 2)

Za jakých podmínek a které subjekty ze třetích zemí budou zahrnuty do skupiny řešící krizi podle definice „skupiny řešící krizi“ uvedené v čl. 2 odst. 1 bodě 83b?

Odpověď

Zahrnutí či nezahrnutí subjektů ze třetích zemí do skupiny řešící krizi závisí na strategii řešení krize, která je uvedena ve skupinovém plánu řešení krize. Tuto strategii stanoví svým rozhodnutím dotčený orgán příslušný k řešení krize v souladu s čl. 12 odst. 1 a 3 a čl. 45e odst. 2 in fine.

Pokud skupinový plán řešení krize stanoví, že v případě selhání dceřiného podniku ve třetí zemi mateřský podnik v Unii poskytne podporu dotyčnému dceřinému podniku, měl by být tento dceřiný podnik zahrnut do skupiny řešící krizi vedené předmětným mateřským podnikem v Unii. Pokud by naopak mělo být selhání dceřiného podniku ve třetí zemi řešeno podle skupinového plánu řešení krize příslušnými orgány třetí země v rámci řešení krize ve třetí zemi nebo jinými postupy této třetí země, neměl by být dceřiný podnik zahrnut do skupiny řešící krizi vedené mateřským podnikem v Unii.

3.   Otázka (článek 2)

Jaký smysl má odkaz na článek 7 uvedený v definici „dceřiného podniku“ v čl. 2 odst. 1 bodě 5?

Odpověď

Definice „dceřiného podniku“ uvedená v BRRD byla v čl. 2 odst. 1 bodě 5 změněna směrnicí (EU) 2019/879 s cílem vyjasnit postup týkající se úvěrových institucí trvale přidružených k ústřednímu subjektu, ústředního subjektu jako takového a jejich příslušných dceřiných podniků s ohledem na specifickou strukturu jejich skupiny.

Přidáním druhé části definice „dceřiného podniku“ bylo upřesněno, že při použití článků 7, 12, 17, 18, 45 až 45m, 59 až 62, 91 a 92 by měl být jakýkoli odkaz na „dceřiný podnik“ chápán tak, že zahrnuje i subjekty, které jsou součástí skupin řešících krizi, uvedené v čl. 2 odst. 1 bodě 83b písm. b) – tj. úvěrové instituce trvale přidružené k ústřednímu subjektu, ústřední subjekt jako takový a jejich příslušné dceřiné podniky. Vzhledem ke specifické vlastnické struktuře těchto skupin tyto subjekty obvykle nespadají pod první část definice „dceřiného podniku“. Tato rozšířená definice pojmu „dceřiný podnik“ by se však měla použít pouze ve vhodných případech, s přihlédnutím k tomu, které subjekty těchto skupin řešících krizi by měly v souladu s rozhodnutím orgánu příslušného k řešení krize dodržovat čl. 45e odst. 3.

Odkaz na článek 7 ve druhé části definice pojmu „dceřiný podnik“ upřesňuje, že toto ustanovení vyžadující sestavení skupinových ozdravných plánů, které stanoví opatření, jejichž provedení může být vyžadováno na úrovni mateřského podniku v Unii a každého jednotlivého dceřiného podniku, platí i pro subjekty, které jsou součástí skupin řešících krizi uvedených v čl. 2 odst. 1 bodě 83b písm. b). Ačkoli jsou ozdravné plány sestavovány v rámci celé skupiny, a nikoli v rámci skupin řešících krizi určených orgánem příslušným k řešení krize ve skupinových plánech řešení krize, bylo legislativním záměrem vyjasnit, že odkazy na „dceřiný podnik“ v článku 7 mohou také případně zahrnovat subjekty patřící do výše zmíněných skupin řešících krizi.

4.   Otázka (článek 2)

Jaká je definice pojmu „ústřední subjekt“ uvedeného v čl. 2 odst. 1 písm. a) bodě 5 BRRD?

Odpověď

Směrnice BRRD pojem „ústřední subjekt“ nedefinuje, jelikož se tento pojem může lišit v závislosti na vnitrostátních právních předpisech členského státu. Každý členský stát může definovat ústřední subjekt podle svých právních předpisů, pokud je k němu přidruženo několik institucí. Ačkoli lze vycházet ze znaků uvedených v čl. 10 odst. 1 CRR, které se odrážejí v čl. 45g písm. a) až d) BRRD, není zde uvedena žádná definice „ústředního subjektu“, ale pouze podmínky spojené s přidružením k ústřednímu subjektu. To v praxi znamená, že subjekty, které by podle vnitrostátního práva mohly být považovány za ústřední subjekty, mohou těžit z upuštění od uplatňování požadavků stanovených v těchto ustanoveních, pokud splňují podmínky v nich obsažené.

Odkazy na ústřední subjekty nejsou nové, jelikož BRRD I již tyto odkazy obsahovala, zejména v čl. 4 odst. 8 a 9.

B.   OTÁZKY TÝKAJÍCÍ SE PRAVOMOCI ZAKÁZAT URČITÁ ROZDĚLENÍ VÝNOSŮ, KTEROU STANOVÍ ČLÁNEK 16A BRRD

5.   Otázka (článek 16a)

Jak by měl být článek 16a použit na subjekty, jejichž plán řešení krize stanoví jejich likvidaci v rámci běžného úpadkového řízení a kdy je jejich minimální požadavek na kapitál a způsobilé závazky stanoven na úrovni převyšující částku k absorpci ztrát podle čl. 45c odst. 2 druhého pododstavce?

Odpověď

Ustanovení čl. 16a odst. 1 BRRD stanoví, že tuto pravomoc omezit určitá rozdělení výnosů lze použít v situaci, kdy subjekt splňuje požadavek kombinovaných kapitálových rezerv navíc k požadavkům na kapitál uvedeným v čl. 141a odst. 1 písm. a), b) a c) CRD, avšak nesplňuje požadavek kombinovaných kapitálových rezerv navíc k požadavkům uvedeným v článcích 45c a 45d BRRD (tj. MREL). Toto ustanovení se vztahuje rovněž na subjekty uvedené v čl. 45c odst. 2 druhém pododstavci BRRD, jelikož tyto subjekty nejsou vyňaty z oblasti působnosti čl. 16a odst. 1 BRRD.

6.   Otázka (článek 16a)

Článek 16a poskytuje orgánům příslušným k řešení krize zvláštní pravomoc zakázat rozdělení výnosů vyšších, než je M-MDA, pouze v případě, že se příslušná instituce nachází v situaci, kdy nesplňuje CBR, je-li zvažován v kombinaci s MREL vypočítaným na základě TREA.

Zahrnuje tato situace také případy, kdy subjekt nesplňuje CBR v kombinaci s průběžnými cílovými úrovněmi MREL stanovenými podle čl. 45m odst. 1 druhého pododstavce? Měla by být tato pravomoc použitelná pouze v případě, že subjekt nesplňuje CBR v kombinaci s konečnou cílovou úrovní MREL?

Odpověď

Pravomoc orgánů příslušných k řešení krize omezit určitá rozdělení výnosů subjektů, která je uvedena v čl. 16a odst. 1, se aktivuje pouze tehdy, pokud subjekt splňuje CBR v kombinaci s příslušnými požadavky na kapitál, ale nikoli v kombinaci s MREL. Vzhledem k tomu, že průběžná cílová úroveň MREL uvedená v čl. 45m odst. 1 druhém pododstavci je v souladu s uvedeným ustanovením pro subjekt závazná, aktivuje se pravomoc orgánů příslušných k řešení krize uvedená v čl. 16a odst. 1 rovněž tehdy, pokud subjekt splňuje CBR v kombinaci s příslušnými požadavky na kapitál, ale nikoli v kombinaci s průběžnou cílovou úrovní MREL. Tato pravomoc je diskreční a vztahují se na ni podmínky stanovené v čl. 16a odst. 2 a 3.

7.   Otázka (článek 16a)

Znamená použití čl. 16a odst. 1 písm. b), že závazek k výplatě pohyblivé složky odměny nelze zakázat, pokud vznikl v době předtím, než subjekt přestal splňovat CBR v situaci uvedené v tomto ustanovení?

Odpověď

Pokud jsou splněny podmínky pro výkon pravomoci zakázat určitá rozdělení výnosů svěřené orgánům příslušným k řešení krize, má orgán příslušný k řešení krize pravomoc subjektu zakázat, aby rozdělil vyšší částku než M-MDA prostřednictvím:

—	rozdělení výnosů souvisejících s kapitálem CET1,

—	výplaty pohyblivé složky odměny nebo zvláštních důchodových dávek,

—	provedení plateb na nástroje AT1.

Ustanovení čl. 16a odst. 1 písm. b) výslovně stanoví, že omezení se vztahují k novým závazkům k výplatě pohyblivé složky odměny nebo ke stávajícím závazkům k výplatě pohyblivé složky odměny, „pokud tento závazek k výplatě vznikl v době, kdy subjekt nesplňoval požadavek kombinovaných kapitálových rezerv“. Pokud tedy závazek k výplatě pohyblivé složky odměny vznikl v době předtím, než subjekt přestal splňovat CBR, omezení stanovená v čl. 16a odst. 1 se na tuto výplatu nevztahují.

C.   OTÁZKY TÝKAJÍCÍ SE PLÁNOVÁNÍ ŘEŠENÍ KRIZE

8.   Otázka (článek 12)

Ustanovení čl. 12 odst. 3 písm. e) BRRD stanoví, že skupinový plán řešení krize „stanoví dodatečná opatření, která v této směrnici nejsou uvedena a která relevantní orgány příslušné k řešení krize zamýšlí přijmout ve vztahu k subjektům v rámci každé skupiny řešící krizi“. Na jaké druhy opatření se toto ustanovení vztahuje?

Odpověď

Dodatečná opatření stanovená ve skupinovém plánu řešení krize uvedená v čl. 12 odst. 3 písm. e) BRRD se obecně vztahují k nástrojům a pravomocím stanoveným vnitrostátními právními předpisy, které z BRRD podle čl. 1 odst. 2 a čl. 37 odst. 9 BRRD nevyplývají.

Tento prvek skupinového plánu řešení krize byl již stanoven v rámci BRRD I. Změny, které směrnice (EU) 2019/879 zavedla v čl. 12 odst. 3 písm. e), pouze doplnily odkaz na skupiny řešící krizi.

9.   Otázka (články 17 a 18)

Směrnice (EU) 2019/879 pozměnila články 17 a 18 směrnice BRRD týkající se pravomocí orgánů příslušných k řešení krize řešit nebo odstraňovat překážky způsobilosti k řešení krize tak, že nahradila odkazy na „instituci“ odkazy na „subjekt“.

Vzhledem k tomu, že pojem „instituce“ označuje pouze úvěrové instituce a investiční podniky a pojem „subjekty“ označuje všechny subjekty uvedené v čl. 1 odst. 1 písm. a) až d) BRRD, znamená to, že pozměněné články 17 a 18 BRRD nyní stanoví použití pravomocí k řešení nebo odstranění překážek způsobilosti k řešení krize ve vztahu k jakémukoli subjektu uvedenému v čl. 1 odst. 1 písm. a) až d) BRRD?

Odpověď

Změny obsažené ve směrnici (EU) 2019/879 rozšířily oblast působnosti článků 17 a 18, které nyní umožňují orgánům příslušným k řešení krize použít ustanovení v nich obsažené na subjekty uvedené v čl. 1 odst. 1 písm. a) až d) (tj. instituce, finanční instituce a určité holdingové společnosti).

10.   Otázka (článek 17)

Pokud jsou subjektu oznámeny podstatné překážky k řešení krize v souladu s čl. 17 odst. 3, musí dotyčný subjekt navrhnout orgánu příslušnému k řešení krize možná opatření k řešení nebo odstranění těchto překážek. Orgán příslušný k řešení krize poté musí posoudit, zda navržená opatření dotyčnou podstatnou překážku účinně řeší či odstraňují.

Přijme-li orgán příslušný k řešení krize navrhovaná opatření, jsou pro subjekt závazná a jsou orgánem příslušným k řešení krize vymahatelná?

Odpověď

BRRD výslovně neuvádí, jaký by měl být právní účinek opatření navrhovaných subjektem k řešení nebo odstranění podstatných překážek bránících způsobilosti k řešení krize stanovených orgánem příslušným k řešení krize poté, co orgán příslušný k řešení krize posoudí tato opatření jako účinná.

Pro zajištění účinného řešení nebo odstranění podstatných překážek však musí být opatření navržená subjektem závazná a vymahatelná rovnocenným způsobem jako alternativní opatření stanovená orgánem příslušným k řešení krize podle čl. 17 odst. 4 a 5. Orgán příslušný k řešení krize by proto měl mít možnost požadovat, aby subjekt všechna nesprávně nebo nedostatečně provedená opatření navrhovaná subjektem napravil.

BRRD nespecifikuje, jak by měla být vymahatelnost zajištěna. Tato oblast je proto ponechána na uvážení vnitrostátních normotvůrců. Členský stát může například ve svých vnitrostátních právních předpisech provádějících BRRD stanovit, že opatření navrhovaná subjektem se po přijetí orgánem příslušným k řešení krize stanou závaznými. Vnitrostátní právní předpisy mohou také vyžadovat, aby orgány příslušné k řešení krize přijaly správní rozhodnutí určené dotčeným subjektům, kterým navrhovaná opatření schválí a uloží jejich provedení.

11.   Otázka (článek 17)

Ustanovení čl. 17 odst. 4 stanoví, že při posuzování určitých opatření k odstranění překážek bránících způsobilosti k řešení krize „[o]rgán příslušný k řešení krize zohlední, jak dané překážky způsobilosti k řešení krize ohrožují finanční stabilitu a jaký dopad by daná opatření měla na obchodní činnost daného subjektu, na jeho stabilitu a schopnost přispívat k hospodářství.“

Jaká opatření uvedená v čl. 17 odst. 4 druhém pododstavci poslední větě musí orgán příslušný k řešení krize zohlednit: opatření pro odstranění překážek bránících způsobilosti k řešení krize původně navržená subjektem nebo alternativní opatření navržená orgánem příslušným k řešení krize?

Odpověď

„Opatřeními“ uvedenými v čl. 17 odst. 4 druhém pododstavci poslední větě, jejichž dopad na obchodní činnost a stabilitu daného subjektu a na jeho schopnost přispívat k hospodářství musí orgán příslušný k řešení krize zohlednit, se rozumí alternativní opatření, která musí orgán příslušný k řešení krize podle první věty téhož ustanovení stanovit. Pro stanovení alternativních opatření orgánem příslušným k řešení krize se použije čl. 17 odst. 4 druhý pododstavec.

12.   Otázka (článek 18)

Pokud jde o odstranění překážek způsobilosti k řešení krize na úrovni skupiny, čl. 18 odst. 4 druhá věta odkazuje na „orgány příslušné k řešení krize na úrovni skupiny“. Zahrnuje tento odkaz také orgán příslušný k řešení krize příslušného subjektu řešícího krizi?

Odpověď

Ustanovení čl. 18 odst. 4 druhé věty zahrnuje orgány příslušné k řešení krize mateřského podniku a všech dceřiných subjektů, na které se vztahuje BRRD. Na orgány příslušné k řešení krize subjektů řešících krizi, které samy nejsou mateřskými podniky v Unii, se vztahuje odkaz „orgány příslušné k řešení krize dceřiných podniků“.

13.   Otázka (článek 18)

Pokud orgán příslušný k řešení krize předloží některou ze záležitostí zmíněných v odstavci 9 tohoto článku orgánu EBA k závaznému zprostředkování dosažení dohody podle čl. 18 odst. 6, 6a a 7 týkajících se odstranění překážek způsobilosti k řešení krize na úrovni skupiny na konci příslušné lhůty k dosažení společného rozhodnutí uvedené v odstavci 5 tohoto článku, odloží orgán příslušný k řešení krize na úrovni skupiny, orgán příslušný k řešení krize subjektu řešícího krizi nebo orgán příslušný k řešení krize dceřiného podniku přijetí svého rozhodnutí a vyčká rozhodnutí, které může EBA přijmout.

Může záležitosti uvedené v čl. 18 odst. 9 předložit orgánu EBA jakýkoli orgán příslušný k řešení krize, včetně orgánu, který musí přijmout rozhodnutí, pokud nebude přijato společné rozhodnutí?

Odpověď

Přijetí rozhodnutí uvedených v čl. 18 odst. 6, 6a a 7 musí být odloženo, pokud orgán příslušný k řešení krize předloží záležitost uvedenou v čl. 18 odst. 9 orgánu EBA k závaznému zprostředkování dosažení dohody ve lhůtě uvedené v čl. 18 odst. 5. Tímto orgánem příslušným k řešení krize může být jakýkoli orgán příslušný k řešení krize, včetně orgánu, který přijímá rozhodnutí uvedené v čl. 18 odst. 6, 6a nebo 7, pokud nebude přijato společné rozhodnutí.

14.   Otázka (články 13, 16, 18 a 45h)

V souladu s čl. 13 odst. 4, čl. 16 odst. 3 a čl. 18 odst. 1 je přijímání skupinových plánů řešení krize, posouzení způsobilosti skupiny k řešení krize a přijímání opatření pro řešení nebo odstranění podstatných překážek způsobilosti k řešení krize realizováno prostřednictvím jediného společného rozhodnutí přijatého na úrovni skupiny jako celku.

Článek 45h naopak stanoví, že společná rozhodnutí týkající se MREL se přijímají na úrovni skupiny řešící krizi, ale vždy za účasti orgánu příslušného k řešení krize na úrovni skupiny, i když není totožný s orgánem příslušným k řešení krize subjektu řešícího krizi.

Znamená to, že u skupin se strategií MPE nejsou orgány příslušné k řešení krize odpovědné za dceřiné podniky, které nepatří do skupiny řešící krizi, zapojeny do přijímání společných rozhodnutí týkajících se MREL pro tuto skupinu řešící krizi?

Odpověď

Změny provedené v BRRD směrnicí (EU) 2019/879 zavedly odlišný rozhodovací postup pro plány řešení krize a pro stanovení MREL pro skupiny MPE (tj. pokud má skupina více než jeden subjekt řešící krizi).

Podle čl. 12 odst. 3 písm. a) a aa) musí skupinové plány řešení krize stanovit opatření k řešení krize, která mají být přijata pro každý subjekt řešící krizi tvořící tuto skupinu. Podobně čl. 13 odst. 4 stanoví, že skupinové plány řešení krize se přijímají formou společného rozhodnutí orgánu příslušného k řešení krize na úrovni skupiny a orgánů příslušných k řešení krize dceřiných podniků a že plánování opatření k řešení krize pro každý ze subjektů řešících krizi skupiny je součástí tohoto společného rozhodnutí. Je tedy pouze jeden skupinový plán řešení krize, který se přijímá formou jednoho společného rozhodnutí bez ohledu na počet skupin řešících krizi. To platí také v případě posouzení způsobilosti skupiny k řešení krize podle článku 16 a přijetí opatření k řešení nebo odstranění překážek způsobilosti k řešení krize uvedených v článku 18.

Rozhodovací postup se však mění v případě stanovení MREL: místo toho, aby byl založen na struktuře skupiny jako celku, je založen na struktuře každé skupiny řešící krizi. Ustanovení čl. 45h odst. 1 stanoví, že MREL každého subjektu řešícího krizi a jeho dceřiných podniků patřících do stejné skupiny řešící krizi by měl být stanoven formou společného rozhodnutí. Toto společné rozhodnutí by mělo být přijato orgánem příslušným k řešení krize subjektu řešícího krizi, orgánem příslušným k řešení krize na úrovni skupiny (není-li totožný s prvně uvedeným orgánem) a orgány příslušnými k řešení krize odpovědnými za dceřiné podniky skupiny řešící krizi, které individuálně podléhají MREL. Proto v případě strategie MPE, ačkoli je orgán příslušný k řešení krize na úrovni skupiny vždy zapojen do společného rozhodovacího postupu týkajícího se MREL pro každou skupinu řešící krizi, orgány příslušné k řešení krize dceřiných podniků, které patří do jiné skupiny řešící krizi, nejsou do tohoto postupu zapojeny.

D.   OTÁZKY TÝKAJÍCÍ SE ÚPADKOVÉHO ŘÍZENÍ VE VZTAHU K INSTITUCÍM A SUBJEKTŮM, JEŽ NEPODLÉHAJÍ OPATŘENÍM K ŘEŠENÍ KRIZE

15.   Otázka (článek 32b)

Článek 32b stanoví, že u instituce nebo subjektu musí být provedena řádná likvidace v souladu s platným vnitrostátním právem, pokud jsou v selhání nebo je jejich selhání pravděpodobné a pokud by alternativní opatření soukromého sektoru nebo opatření dohledu tomuto selhání včas nezabránila a opatření k řešení krize by nebyla ve veřejném zájmu.

Článek 32b odkazuje na podmínky stanovené v čl. 32 odst. 1 písm. a) až c) ve vztahu k subjektům uvedeným v čl. 1 odst. 1 písm. b), c) a d). Ustanovení čl. 32 odst. 1 se však vztahuje pouze na instituce (tj. subjekty uvedené v čl. 1 odst. 1 písm. a). Ustanovení čl. 32 odst. 1 se vztahuje pouze na subjekty uvedené v písmenech b), c) a d) nepřímo formou křížového odkazu na toto ustanovení v článku 33. Měl by být u těchto subjektů uveden v článku 32b odkaz na článek 33, a nikoli na článek 32?

Odpověď

Článek 32b pouze odkazuje na podmínky uvedené v čl. 32 odst. 1 písm. a) až c), a nikoli na celý čl. 32 odst. 1. Správně je odkaz na čl. 32 odst. 1, jelikož podmínky uvedené v tomto ustanovení se vztahují také na subjekty uvedené v čl. 1 odst. 1 písm. b), c) a d), a to formou odkazu na ně obsaženého v článku 33.

16.   Otázka (článek 32b)

Jak by měly členské státy provést článek 32b BRRD ve svých vnitrostátních právních předpisech a jaká je interakce tohoto článku s odebráním povolení subjektu?

Odpověď

Znění článku 32b BRRD je široké na to, aby odráželo rozdíly mezi vnitrostátními právními předpisy upravujícími platební neschopnost institucí a jiných finančních subjektů uvedených v čl. 1 odst. 1 písm. b), c) a d) BRRD. Při neexistenci veřejného zájmu na řešení subjektu v selhání by se tedy úpadkové řízení na vnitrostátní úrovni mělo použít v rozsahu, v jakém:

—	splňuje kritéria uvedená v čl. 47 odst. 2 BRRD týkající se běžného úpadkového řízení a

—	vede k likvidaci subjektu v souladu s článkem 32b BRRD.

Pokud jde o odebrání povolení subjektu splňujícímu podmínky popsané v článku 32b BRRD, toto ustanovení nestanoví žádný konkrétní požadavek na odebrání povolení po splnění těchto podmínek, ani nemění ustanovení upravující odebrání povolení. Základem pro odebrání povolení je proto i nadále článek, který byl přijat před vstupem článku 32b BRRD v platnost – konkrétně článek 18 CRD a jakákoli platná vnitrostátní ustanovení.

Členské státy by měly posoudit, zda neodebrání povolení brání správnému provedení článku 32b BRRD a zda je v tomto ohledu možné a nezbytné přijetí opatření na vnitrostátní úrovni.

E.   OTÁZKY TÝKAJÍCÍ SE PRAVOMOCI POZASTAVIT POVINNOST PLATBY NEBO PLNĚNÍ PODLE ČLÁNKŮ 33A A 69

17.   Otázka (článek 33a)

Ustanovení čl. 33a odst. 1 stanoví, že členské státy „zajistí, aby orgány příslušné k řešení krize měly po konzultaci s příslušnými orgány, které poskytují svou odpověď včas, pravomoc pozastavit povinnost platby nebo plnění“.

Ustanovení čl. 45d odst. 4 dále stanoví, že „v případech, kdy je subjektem řešícím krizi více než jeden subjekt G-SVI patřící k téže G-SVI, vypočítají relevantní orgány příslušné k řešení krize pro účely čl. 45h odst. 2 částku uvedenou v odstavci 3“.

Mohla by BRRD v případě přeshraniční finanční instituce nebo skupiny požadovat, aby členské státy uložily v prováděcích právních předpisech závazný požadavek pro příslušné orgány nebo orgány příslušné k řešení krize mimo jurisdikci členského státu?

Odpověď

Při provádění BRRD jsou povinnosti členského státu omezeny na to, co je možné v rámci jurisdikční působnosti a pravomocí daného členského státu.

Ustanovení čl. 33a odst. 1 a čl. 45d odst. 4 proto nevyžadují, aby členský stát ukládal orgánům mimo svou jurisdikci povinnosti, které jsou v nich stanoveny.

18.   Otázka (článek 33a)

Článek 33a BRRD dává vnitrostátním orgánům příslušným k řešení krize pravomoc pozastavit určité povinnosti (moratorium), pokud bylo prohlášeno, že subjekt je v selhání nebo je jeho selhání pravděpodobné. Podle čl. 33a odst. 3 mohou členské státy stanovit, že orgány příslušné k řešení krize zajistí, aby vkladatelé měli přístup k náležitému dennímu obnosu.

V závislosti na způsobu provedení článku 33a na vnitrostátní úrovni může vnitrostátní právo buď přesně stanovit, jak by měla být vykonávána pravomoc zajistit přístup k dennímu obnosu, a kvantifikovat tento obnos přímo v zákoně, nebo může místo toho stanovit kritéria, podle kterých orgán příslušný k řešení krize tento obnos určí v jednotlivých případech. Orgán příslušný k řešení krize by měl při výkonu své pravomoci tato kritéria dodržovat.

V kontextu SRM by u institucí spadajících pod přímou odpovědnost SRB měla být pravomoc moratoria vykonávána vnitrostátními orgány příslušnými k řešení krize za účelem provedení všech rozhodnutí, jež jim určil SRB.

Který orgán v členských státech, které provádějí čl. 33a odst. 3 tak, že zmocňují orgány příslušné k řešení krize rozhodovat o tom, zda a do jaké míry by měl být zajištěn přístup k dennímu obnosu z vkladů, by přijímal tato rozhodnutí pro subjekty v přímé působnosti SRB: vnitrostátní orgány příslušné k řešení krize nebo samotný SRB?

Odpověď

Pokud je článek 33a proveden tak, že orgánu příslušnému k řešení krize dává pravomoc rozhodnout o tom, zda bude zajištěn přístup vkladatelů k dennímu obnosu a jak vysoký by tento obnos měl být, může tuto pravomoc vykonávat SRB v souladu s postupy stanovenými v SRMR pro subjekty v přímé působnosti SRB. Toto ustanovení nijak nebrání tomu, aby SRB rozhodnutím ohledně denního obnosu pověřil vnitrostátní orgány příslušné k řešení krize, aniž by s výší tohoto obnosu musel SRB vyslovit souhlas.

Vzhledem ke zvláštní povaze tohoto úkolu a vzhledem k tomu, že stanovení náležitého denního obnosu závisí na vnitrostátních specifikách, měl by SRB při stanovení příslušného obnosu v souladu s článkem 30 SRMR spolupracovat s vnitrostátními orgány příslušnými k řešení krize.

19.   Otázka (články 33a a 69)

Podle čl. 33a odst. 3 a čl. 69 odst. 5 třetího pododstavce „členské státy mohou stanovit, že v případě uplatnění pravomoci pozastavit povinnost platby nebo plnění ve vztahu k pojištěným vkladům zajistí orgány příslušné k řešení krize, aby vkladatelé měli přístup k náležitému dennímu obnosu z uvedených vkladů.“ Jak by měl být tento denní obnos vypočítán?

Na stranách 3 a 4 stanoviska orgánu EBA k výplatám ze systému pojištění vkladů ze dne 30. října 2019 je dále uvedeno následující: „Je zapotřebí pozměnit právní rámec EU tak, aby byl zajištěn přístup vkladatelů, kteří nemají přístup k vkladům, které jsou splatné a vymahatelné, ale jejichž vklady nebyly označeny jako nedisponibilní, k náležitému dennímu obnosu ze svých vkladů. Tento náležitý denní obnos by neměl být poskytnut z finančních prostředků ze systému pojištění vkladů, ale měl by být poskytnut z finančních prostředků dané instituce.“ Znamená to, že není možné použít finanční prostředky ze systému pojištění vkladů k výplatě denních obnosů uvedených v článcích 33a a 69?

Odpověď

Způsob stanovení denního obnosu určí členský stát. Členský stát může buď upřesnit tento obnos v prováděcím právním předpisu, nebo může delegováním úkolu na orgán příslušný k řešení krize přijímat individuální rozhodnutí.

Smyslem poskytování denního obnosu je zajistit vkladatelům přístup k části jejich vkladů v instituci v průběhu řešení krize. Finanční prostředky pro výplatu denního obnosu by proto měly pocházet od instituce, a to do výše částky dostupné na účtu vkladatele. Článek 11 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/49/EU (10) se nejeví být základem na podporu skutečnosti, že by se denní obnos měl vyplácet z finančních prostředků systému pojištění vkladů v průběhu řešení krize instituce.

20.   Otázka (článek 33a)

Zahrnuje čl. 33a odst. 8 také případy, kdy bylo zjištěno, že subjekt uvedený v čl. 1 odst. 1 písm. b), c) nebo d) (finanční instituce nebo některé holdingové společnosti) je v selhání nebo je jeho selhání pravděpodobné?

Odpověď

Článek 33a se včetně odstavce 8 vztahuje na subjekty uvedené v čl. 1 odst. 1 písm. b), c) a d). Pokud bylo zjištěno, že tyto subjekty jsou v selhání nebo je jejich selhání pravděpodobné, odkazuje čl. 33a odst. 8 na podmínku uvedenou v čl. 32 odst. 1 písm. a), která se na tyto subjekty rovněž vztahuje prostřednictvím křížového odkazu obsaženého v článku 33.

F.   OTÁZKY TÝKAJÍCÍ SE PRODEJE PODŘÍZENÝCH ZPŮSOBILÝCH ZÁVAZKŮ NEPROFESIONÁLNÍM ZÁKAZNÍKŮM

21.   Otázka (článek 44a)

SEL může prodávat jakákoli osoba, která je k prodeji těchto závazků oprávněna a která je má v držení, např. nefinanční subjekt nebo fyzická osoba. Musí v tomto případě všechny tyto subjekty a osoby splňovat čl. 44a odst. 1 až 4?

Odpověď

Článek 44a BRRD se vztahuje na investiční podniky ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 1 MiFID, úvěrové instituce, správcovské společnosti SKIPCP a správce alternativních investičních fondů, kteří poskytují investiční služby nebo vykonávají investiční činnosti, jež vedou k převodu podřízených způsobilých závazků na neprofesionální zákazníky. Tyto subjekty jsou „prodávajícími“ ve smyslu článku 44a BRRD, jelikož pouze tyto subjekty jsou způsobilé splnit podmínky obsažené v článku 44a, zejména provést posouzení vhodnosti v souladu s čl. 44a odst. 1 (viz otázka č. 10 sdělení Komise ze dne 29. září 2020). Na prodej SEL neprofesionálním zákazníkům, který nezahrnuje žádnou z těchto institucí jako prodávající, se čl. 44a odst. 1 až 4 nevztahuje a v tom případě se na prodávající SEL nevztahují ani požadavky v nich obsažené.

22.   Otázka (článek 44a)

Otázka č. 10 sdělení Komise ze dne 29. září 2020 zahrnuje do pojmu „prodávající“ uvedeného v čl. 44a odst. 1 směrnice BRRD – „správcovské společnosti SKIPCP a správce alternativních investičních fondů, kteří poskytují investiční služby nebo vykonávají investiční činnosti, jež vedou k převodu podřízených způsobilých závazků na neprofesionální zákazníky“. Je možné potvrdit, že se to týká pouze případů, kdy správcovské společnosti SKIPCP a správci alternativních investičních fondů nabízejí služby v souladu s MiFID jednotlivým neprofesionálním zákazníkům, a nikoli kdy nabízejí kolektivní správu portfolií?

Odpověď

Článek 44a BRRD se vztahuje na investiční podniky ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 1 MiFID, úvěrové instituce, správcovské společnosti SKIPCP a správce alternativních investičních fondů, kteří poskytují investiční služby nebo vykonávají investiční činnosti, jež vedou k převodu podřízených způsobilých závazků na neprofesionální zákazníky. Tyto subjekty jsou „prodávajícími“ ve smyslu článku 44a BRRD (viz otázka č. 10 sdělení Komise ze dne 29. září 2020).

V této souvislosti, jak je uvedeno v čl. 44a odst. 1 až 4 BRRD, by takto definovaní prodávající měli poskytovat investiční služby nebo vykonávat investiční činnosti ve vztahu k neprofesionálnímu zákazníkovi, a to i v případě, že jsou protistranou při prodeji SEL neprofesionálnímu zákazníkovi.

23.   Otázka (článek 44a)

Pokud jde o výklad pojmu „prodávající“ v otázce č. 10 sdělení Komise ze dne 29. září 2020, jak mohou členské státy uložit povinnosti uvedené v čl. 44a odst. 1 až 4 investičním podnikům, správcovským společnostem SKIPCP a správcům AIF, když nespadají do působnosti BRRD podle článku 1 a tyto povinnosti nejsou obsaženy v právních aktech, které se na tyto subjekty vztahují?

Odpověď

V článku 44a není uveden žádný konkrétní orgán, který by byl za toto vymáhání odpovědný. To znamená, že členské státy mohou pro vymáhání článku 44a určit jakýkoliv odpovědný orgán nebo orgány, včetně orgánů určených podle směrnice MiFID (orgány pro dohled nad tržním chováním). Orgány odpovědné za vymáhání článku 44a by měly pro zajištění účinného uplatňování článku 44a prodávajícími a jejich neprofesionálními zákazníky použít všechna opatření a sankce, které mají k dispozici. Tyto sankce by měly být přiměřené a měly by respektovat základní práva zakotvená v právu Unie. Viz také otázka č. 13 sdělení Komise ze dne 29. září 2020.

24.   Otázka (článek 44a)

V odpovědi na otázku č. 10 sdělení Komise ze dne 29. září 2020 se uvádí, že se článek 44a BRRD vztahuje na řadu subjektů, včetně investičních podniků, ale nezahrnuje „investiční zprostředkovatele“. Vztahuje se článek 44a BRRD na osoby vyňaty z oblasti působnosti MiFID na základě jejího článku 3?

Odpověď

Osoby, které jsou vyňaty z oblasti působnosti MiFID na základě jejího článku 3, podléhají vnitrostátnímu režimu a nevyužívají na základě MiFID volného pohybu služeb nebo výkonu činností ani svobody zřizování poboček v jiných členských státech. Tento vnitrostátní režim musí být alespoň srovnatelný s režimem podle MiFID, například pokud jde o posouzení vhodnosti podle čl. 25 odst. 2 MiFID.

Pokud jde konkrétně o SEL, článek 44a BRRD tyto požadavky na vhodnost zpřísnil. Pro zajištění vysoké úrovně ochrany investorů v souladu s článkem 3 MiFID by měly členské státy rovněž stanovit požadavky, které jsou alespoň srovnatelné s přísnějšími požadavky obsaženými v článku 44a BRRD, osobám, které jsou při prodeji SEL neprofesionálním zákazníkům vyňaty z oblasti působnosti MiFID (investiční zprostředkovatelé).

25.   Otázka (článek 44a)

Ustanovení čl. 44a odst. 1 druhého pododstavce poskytuje členským státům možnost použít ustanovení tohoto článku na jiné nástroje, které jsou kapitálem nebo závazky použitelnými k rekapitalizaci z vnitřních zdrojů.

Pokud při provedení BRRD na vnitrostátní úrovni členský stát využije možnosti podle čl. 44a odst. 1 a zahrne do oblasti působnosti tohoto ustanovení akcie, co by se stalo v případě, že úvěrová instituce nabídne stávajícím akcionářům emisi s přednostním právem, kterou by upisovatelé místo dividend obdrželi nové akcie? Byl by v takovém případě prodávající povinen provést u těchto upisovatelů posouzení vhodnosti podle čl. 44a odst. 1?

Odpověď

Ustanovení čl. 44a odst. 1 druhého pododstavce stanoví, že členské státy mohou rozšířit oblast působnosti tohoto ustanovení na kapitál nebo jiné závazky použitelné k rekapitalizaci z vnitřních zdrojů definované v čl. 2 odst. 1 bodě 71 (viz otázka č. 14 sdělení Komise ze dne 29. září 2020). Do oblasti působnosti čl. 44a odst. 1 lze akcie zahrnout. Ustanovení 16. bodu odůvodnění směrnice (EU) 2019/879 v tomto ohledu stanoví, že:

„Dále by členské státy rovněž měly mít možnost dále omezit uvádění na trh a prodej některých jiných nástrojů určitým investorům.“

Rozšířená oblast působnosti čl. 44a odst. 1 by se tedy mohla potenciálně vztahovat na jakoukoli transakci vedoucí k převodu akcií na neprofesionálního zákazníka, a to při respektování hospodářských a majetkových práv akcionářů.

26.   Otázka (článek 44a)

Jak postupovat v případě, že prodávající v době posouzení vhodnosti podle čl. 44a odst. 1 BRRD nebo později zjistí, že informace poskytnuté neprofesionálním zákazníkem podle odstavce 3 uvedeného článku jsou nepřesné? Jelikož se posouzení vhodnosti provádí podle ustanovení směrnice MiFID, bylo by vhodné postupovat podle čl. 25 odst. 3 MiFID, což by znamenalo, že prodávající by byl povinen zákazníka pouze upozornit, že investiční podnik není schopen určit, zda jsou pro něj navrhovaný produkt nebo navrhovaná služba přiměřené, ale přesto by službu mohl poskytnout?

Mohou členské státy zavést přísnější opatření v případě nedodržení čl. 44a odst. 3 ze strany neprofesionálního zákazníka, tj. odmítnout poskytnutí služby, nebo z čl. 44a odst. 3 BRRD vyplývá, že za nesplnění povinnosti poskytovat prodávajícímu přesné informace by neprofesionálním zákazníkům měly ukládat sankce příslušné orgány?

Odpověď

V souladu s čl. 44a odst. 1 písm. b) směrnice BRRD může k prodeji SEL neprofesionálním zákazníkům dojít pouze tehdy, pokud je prodávající na základě posouzení vhodnosti podle čl. 25 odst. 2 směrnice MiFID přesvědčen, že tyto závazky jsou pro daného neprofesionálního zákazníka vhodné (viz odpověď na otázku č. 15 sdělení Komise ze dne 29. září 2020).

Podle čl. 44a odst. 2 BRRD musí prodávající zajistit, aby investice neprofesionálních zákazníků do SEL nepřekročily určité částky.

Pokud tedy informace poskytnuté neprofesionálním zákazníkem nejsou k provedení posouzení vhodnosti nebo ověření částek uvedených v čl. 44a odst. 2 BRRD přesné nebo dostatečné, neměl by prodávající neprofesionálnímu zákazníkovi SEL prodat.

Pravidla vhodnosti nestanoví žádné sankce, které by mohly být neprofesionálním zákazníkům uloženy. Prodávající musí přijmout veškerá přiměřená opatření k tomu, aby v souvislosti s posouzením vhodnosti zajistil spolehlivost shromážděných informací o zákaznících. To zahrnuje zajištění toho, aby:

—	si zákazníci uvědomili význam poskytnutí přesných a aktuálních informací,

—	všechny nástroje k posouzení znalostí a zkušeností zákazníka byly vhodné pro daný účel a aby byly vhodně navržené pro použití u zákazníků,

—	bylo pravděpodobné, že zákazníci chápou otázky, a

—	byly přijaty kroky učiněné za účelem zajištění konzistentnosti informací zákazníků, jako je zvážení, zda se v informacích od zákazníků nevyskytují zjevné nepřesnosti.

Článek 54 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/565 (11) rovněž uvádí důsledek v případě, že podnik nezíská nezbytné informace: podnik investiční službu nebo finanční nástroje zákazníkovi nebo potenciálnímu zákazník nedoporučí.

Další informace o tom, jak by mělo být sebehodnocení zákazníků vyváženo objektivními kritérii stanovenými podniky, poskytují obecné pokyny orgánu ESMA (12) k některým aspektům směrnice MiFID II ohledně posouzení vhodnosti:

„(…) Podniky však musejí přijmout přiměřené kroky k tomu, aby ověřily spolehlivost, přesnost a konzistenci shromážděných informací o zákaznících. Podniky jsou i nadále odpovědné za zajištění, že mají nezbytné informace k provedení posouzení vhodnosti. V tomto ohledu se bude mít za to, že žádná dohoda podepsaná zákazníkem nebo sdělení informací ze strany podniku, jehož cílem by bylo omezit odpovědnost podniku v souvislosti s posouzením vhodnosti, není v souladu s příslušnými požadavky směrnice MiFID II a souvisejícího nařízení v přenesené pravomoci.“

27.   Otázka (článek 44a)

Podle čl. 44a odst. 2 musí prodávající SEL zajistit, aby investice do SEL neprofesionálním zákazníkem nepřekročila určitou částku jeho portfolia finančních nástrojů.

Podle čl. 44a odst. 4 zahrnuje portfolio finančních nástrojů neprofesionálního zákazníka hotovostní vklady a finanční nástroje, ale nezahrnuje finanční nástroje, které byly poskytnuty jako zajištění. Zahrnuje pojem „finanční nástroje, které byly poskytnuty jako zajištění“ finanční nástroje, které zákazník poskytl jako zajištění, nebo také finanční nástroje, které klient obdržel jako zajištění?

Odpověď

Pojmem „poskytnuté zajištění“ uvedeným v čl. 44a odst. 4 se rozumí finanční nástroje poskytnuté jako zajištění neprofesionálnímu zákazníkovi.

Finanční nástroje poskytnuté jako zajištění třetí stranou neprofesionálnímu zákazníkovi by měly být pro účely stanovení výše investice do SEL podle čl. 44a odst. 2 vyňaty z jejich portfolia finančních nástrojů. Případná ztráta u těchto finančních nástrojů nebude mít přímý dopad na finanční situaci neprofesionálního zákazníka, jelikož nástroje poskytnuté jako zajištění jsou pouhým podpůrným zajištěním dluhu třetí strany vůči neprofesionálnímu zákazníkovi. Zajištění poskytnuté neprofesionálnímu zákazníkovi by tedy mělo být vyňato z portfolia finančních nástrojů pro účely výpočtu povolené výše investice do SEL.

Z finančního portfolia neprofesionálního zákazníka by však neměly být vyňaty finanční nástroje poskytnuté jako zajištění neprofesionálním zákazníkem k zajištění jeho vlastního dluhu vůči třetí straně, jelikož veškerou ztrátu u těchto nástrojů nese neprofesionální zákazník. Tyto nástroje budou muset být neprofesionálnímu zákazníkovi po splacení dluhu neprofesionálního zákazníka vůči třetí straně vráceny. Zajištění poskytnuté neprofesionálním zákazníkem je tedy pro účely výpočtu povolené výše investice do SEL relevantní.

28.   Otázka (článek 44a)

Lze při provedení BRRD ve vnitrostátním právu kombinovat možnosti uvedené v čl. 44a odst. 1 až 4 a odst. 5? Lze například minimální jmenovitou hodnotu uvedenou v odstavci 5 ještě zvýšit uplatněním další podmínky investice nepřesahující 10 % celkového investičního portfolia, jak je uvedeno v čl. 44a odst. 2 písm. b)?

Odpověď

V 16. bodě odůvodnění směrnice (EU) 2019/879 se upřesňuje, že čl. 44a odst. 1 až 4 a čl. 44a odst. 5 nemají být prováděny kumulativně, ale jedná se o dvě alternativní možnosti. Za účelem posílení ochrany neprofesionálních investorů však může členský stát stanovit částku minimální jmenovité hodnoty SEL vyšší než 50 000 EUR, pokud se rozhodne provést čl. 44a odst. 5 (viz rovněž odpověď na otázku č. 16 sdělení Komise ze dne 29. září 2020).

29.   Otázka (článek 44a)

Vztahuje se minimální jmenovitá hodnota činící alespoň 50 000 EUR uvedená v čl. 44a odst. 5 na jeden závazek nebo na skupinu závazků (jako hodnota celé skupiny)?

Odpověď

Pravidlo minimální jmenovité hodnoty platí pro každý jednotlivý finanční nástroj, který spadá pod SEL. Toto pravidlo je odůvodněno v 16. bodě odůvodnění směrnice (EU) 2019/879:

„S cílem zajistit, aby neprofesionální investoři neinvestovali nadměrně do některých dluhových nástrojů, které jsou způsobilé pro minimální požadavek na kapitál a způsobilé závazky, měly by členské státy zajistit, aby minimální jmenovitá hodnota takových nástrojů byla poměrně vysoká (…) (zvýraznění doplněno).“

30.   Otázka (článek 44a)

V případě, že se členský stát rozhodne provést čl. 44a odst. 6, bude možné provést i požadavky uvedené v čl. 44a odst. 1, odst. 2 písm. a) a odst. 3 a 4?

Odpověď

Možnost stanovenou v čl. 44a odst. 6 lze využít, pokud je splněn limit 50 miliard EUR v ní stanovený (viz otázka č. 19 sdělení Komise ze dne 29. září 2020). V rámci této možnosti musí členský stát kromě obecných pravidel ochrany investorů stanovených ve směrnici MiFID uplatnit pouze požadavek na počáteční investici v minimální výši 10 000 EUR uvedený v čl. 44a odst. 2 písm. b).

Tento členský stát však může uplatnit i některé další požadavky stanovené v čl. 44a odst. 1 až 5, např. posouzení vhodnosti uvedené v čl. 44a odst. 1 nebo pravidlo minimální jmenovité hodnoty činící alespoň 50 000 EUR pro SEL. To je odůvodněno tím, že čl. 44a odst. 6 poskytuje ve srovnání se dvěma hlavními možnostmi stanovenými v čl. 44a odst. 1 až 4 a čl. 44a odst. 5 nižší ochranu neprofesionálních zákazníků.

Současně je třeba tuto možnost uplatnit společně s jednou z možností uvedených v čl. 44a odst. 1 až 4 nebo čl. 44a odst. 5 v případě SEL vydaných subjekty usazenými v jiném členském státě, na něž se nevztahuje postup vyplývající z možnosti uvedené v čl. 44a odst. 6 (viz otázka č. 12 sdělení Komise ze dne 29. září 2020).

31.   Otázka (článek 44a)

Pokud se členský stát rozhodne provést čl. 44a odst. 6 směrnice BRRD, bude jakýkoli zákazník zamýšlející zakoupit SEL zákazníkem ve smyslu čl. 44a odst. 2 písm. b)?

Odpověď

Pokud není kupující SEL neprofesionálním zákazníkem ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 11 MiFID, čl. 44a odst. 6 se nepoužije, jelikož se na prodej zákazníkům, kteří nejsou neprofesionálními zákazníky, nevztahuje oblast působnosti čl. 44a odst. 1, od kterého se čl. 44a odst. 6 odchyluje. Dále se uplatní požadavky na ochranu investorů stanovené ve směrnici MiFID.

32.   Otázka (článek 44a)

Měl by se limit ve výši 50 miliard EUR uvedený v čl. 44a odst. 6 vypočítat s ohledem na hodnotu celkových aktiv subjektů před řešením krize, v době řešení krize nebo v době vydání SEL?

Odpověď

V čl. 44a odst. 6 BRRD je stanovena konkrétní možnost omezenějšího provedení určená pro členské státy s malými a méně likvidními trhy, jež se odráží ve zde uvedeném limitu 50 miliard EUR. Tento limit by měl členský stát posoudit v okamžiku provedení směrnice (EU) 2019/879. Jelikož je tento způsob provedení podmíněn tímto limitem, je tudíž povinností členských států pravidelně monitorovat a posuzovat, zda jejich trhy splňují limit 50 miliard EUR a zda je využívání možnosti uvedené v čl. 44a odst. 6 BRRD nadále odůvodněné. Pokud již limit není plněn, měly by si členské státy vybrat mezi dvěma hlavními alternativními možnostmi provedení článku 44a BRRD a zakotvit tato pravidla do vnitrostátních právních předpisů (viz otázka č. 20 sdělení Komise ze dne 29. září 2020).

G.   OTÁZKY TÝKAJÍCÍ SE MINIMÁLNÍHO POŽADAVKU NA KAPITÁL A ZPŮSOBILÉ ZÁVAZKY

a)    Způsobilé závazky

33.   Otázka (články 45b a 45f)

Články 45b a 45f BRRD stanovují kritéria týkající se způsobilých závazků pro subjekty řešící krizi a pro dceřiné podniky subjektů řešících krizi, které samy nejsou subjekty řešícími krizi. Jaká kritéria způsobilosti se vztahují na subjekty, jejichž plán řešení krize stanoví, že musí být provedena jejich likvidace v rámci běžného úpadkového řízení? Jak by měly být při stanovení cíle MREL u těchto subjektů řešeny dodatečné kapitálové požadavky stanovené v článku 104a CRD, pokud tyto dodatečné kapitálové požadavky nebyly u těchto subjektů stanoveny jednotlivě?

Odpověď

Směrnice BRRD stanoví pro účely dodržování MREL pouze dva druhy kritérií způsobilosti:

—	ustanovení čl. 45b odst. 1 až 3 BRRD stanoví kritéria způsobilosti vztahující se na subjekty řešící krizi a

—	ustanovení čl. 45f odst. 2 BRRD stanoví kritéria způsobilosti vztahující se na instituce, které jsou dceřinými podniky subjektu řešícího krizi nebo subjektu ze třetí země, avšak nejsou samy subjekty řešícími krizi.

V případě neexistence konkrétních kritérií způsobilosti vztahujících se na subjekty, jejichž plán řešení krize stanoví provedení jejich likvidace v souladu s čl. 45c odst. 2 druhým pododstavcem BRRD, měly by být příslušným způsobem uplatněny tyto dva druhy kritérií. V případě subjektů, které nejsou dceřinými podniky subjektu řešícího krizi, by byla uplatněna kritéria uvedená v čl. 45b odst. 1 až 3 BRRD. Tato kritéria se vztahují na subjekty, které jsou mateřskými podniky, jež nejsou součástí skupiny podléhající dohledu na konsolidovaném základě, nebo které jsou dceřinými podniky mateřského podniku, jehož plán řešení krize rovněž stanoví provedení jeho likvidace. V případě subjektů, které jsou dceřinými podniky subjektu řešícího krizi, by se měla uplatnit kritéria uvedená v čl. 45f odst. 2 BRRD.

Kritéria způsobilosti by se v každém případě měla uplatnit s přihlédnutím ke konkrétním okolnostem případu. Kritérium uvedené v čl. 72b odst. 2 písm. b) bodu i) CRR (použitelné prostřednictvím čl. 45b odst. 1 BRRD), které nedovoluje, aby byly způsobilé závazky vlastněny subjekty, které jsou součástí téže skupiny řešící krizi, se například nemusí použít u subjektů, které nejsou dceřinými podniky subjektu řešícího krizi, jelikož v tomto případě není subjekt, na který se vztahuje likvidace, součástí skupiny řešící krizi. Obdobně pro subjekty, které jsou dceřinými podniky subjektu řešícího krizi, neplatí omezení stanovená v čl. 45f odst. 2 BRRD týkající se vlastnictví způsobilých závazků subjektem řešícím krizi a stávajícími akcionáři a vlastnictví kapitálu třetích stran. V těchto případech není nezbytné zajistit, aby výkon pravomoci k odpisu a konverzi neměl vliv na kontrolu subjektu řešícího krizi nad daným dceřiným podnikem, jelikož se u dceřiného podniku provede v případě selhání likvidace.

Pokud příslušný orgán nestanovil žádné dodatečné požadavky na kapitál podle článku 104a CRD na stejném základě, na kterém bude přijato rozhodnutí ohledně MREL, měly by orgány příslušné k řešení krize považovat dodatečné kapitálové požadavky pro tento subjekt za rovnající se nule. Pokud se však orgány příslušné k řešení krize domnívají, že stanovení MREL pouze s ohledem na obezřetnostní požadavky použitelné na individuálním základě by dostatečně neodráželo mimo jiné model podnikání nebo rizikový profil subjektu, jak je uvedeno v čl. 45c odst. 1 písm. d) BRRD, mohou v souladu s čl. 45c odst. 2 BRRD posoudit, zda by MREL neměl být omezen na částku k absorpci ztrát a zvýšit MREL, aby přiměřeně odrážel příslušnou část konsolidovaného dodatečného kapitálového požadavku stanoveného příslušným orgánem podle článku 104a CRD. Viz rovněž odpověď na otázku 35 uvedenou v příloze sdělení Komise ze dne 29. září (13).

34.   Otázka (článek 45b)

Jaká je případná interakce mezi možným snížením 8 % celkových závazků včetně kapitálu podle čl. 45b odst. 4 BRRD a možnou povolenou hodnotou prioritních závazků až do výše 3,5 % za účelem splnění minimálního požadavku TLAC stanoveného v čl. 72b odst. 3) CRR? Platí, že u G-SVI musí být vždy použity společně, byť jen částečně v rámci povolené hodnoty, pokud to posouzení podle zásady NCWO umožňuje?

Odpověď

Povolenou hodnotu prioritních závazků až do výše 3,5 % TREA za účelem splnění minimálního požadavku TLAC stanoveného v čl. 72b odst. 3 CRR a snížení požadavku minimální podřízenosti uvedeného v čl. 45b odst. 4 BRRD lze použít společně.

Důvody pro použití povolené hodnoty i snížení jsou totožné, tj. podmínky uvedené v čl. 72b odst. 3 písm. a) až c) CRR, které se týkají neexistence rizika porušení zásady NCWO. Povolená hodnota a snížení se však týkají různých požadavků, které by se mohly promítnout do různých jmenovitých hodnot. Může tedy dojít k tomu, že i v případě splnění podmínek stanovených v čl. 72b odst. 3 CRR u jednoho požadavku nemusí být splněny u druhého požadavku nebo mohou být splněny pouze částečně.

I když tedy lze povolenou hodnotu a snížení použít za účelem dodržení minimálního požadavku TLAC podle článku 92a CRR a stanovení příslušné úrovně podřízenosti podle čl. 45b odst. 4 BRRD, směrnice BRRD nevyžaduje, aby byly použity společně. V obou případech musí být splněny příslušné zákonné podmínky uvedené v čl. 72b odst. 3 písm. a) až c) CRR.

35.   Otázka (článek 45b)

Směrnice BRRD nyní používá výhradně výraz „celkové závazky včetně kapitálu“, přičemž dříve čl. 45 odst. 1 BRRD I používal výraz „celkové závazky a kapitál“. Byla tato změna ryze sémantického charakteru nebo představuje podstatnou změnu ve způsobu výpočtu částek?

Odpověď

Anglická verze směrnice BRRD I obsahovala v čl. 45 odst. 1 výraz „celkové závazky a kapitál“, tato verze však byla nahrazena směrnicí (EU) 2019/879. Směrnicí (EU) 2019/879 byla zajištěna konzistentnost jazyka se zbývajícími ustanoveními směrnice BRRD I a směrnice BRRD ve znění směrnice (EU) 2019/879, ve které se používá výraz „celkové závazky včetně kapitálu“. Tato změna význam tohoto výrazu nemění. Měl by být tedy vykládán totožným způsobem v celém znění směrnice BRRD.

b)    Stanovení minimálního požadavku na kapitál a způsobilé závazky (MREL)

36.   Otázka (článek 45c)

Lze potvrdit, že výraz „zásadní hospodářské funkce“ použitý v článku 45c není novým pojmem a že má stejný význam jako pojem „zásadní funkce“, který je použit a definován v jiných ustanoveních BRRD?

Odpověď

Výraz „zásadní hospodářské funkce“ použitý v čl. 45c odst. 3 osmém pododstavci a čl. 45c odst. 7 osmém pododstavci by měl být vykládán totožným způsobem jako výraz „zásadní funkce“ používaný v celém znění směrnice BRRD I, který je definován v čl. 2 odst. 1 bodě 35.

37.   Otázka (článek 45c)

Ustanovení čl. 45c odst. 2 stanoví, že v případě, kdy je likvidace subjektu upřednostňovanou strategií řešení krize, orgán příslušný k řešení krize „posoudí, zda je opodstatněné omezit“ jeho MREL na částku k absorpci ztrát.

Pokud orgán příslušný k řešení krize posoudí, že není opodstatněné omezit MREL pro tyto subjekty na částku k absorpci ztrát, je správné, že čl. 45c odst. 2 nevyžaduje změnu strategie v plánu řešení krize z likvidace na řešení krize, ale místo toho umožňuje orgánu příslušnému k řešení krize stanovit požadavek MREL vyšší, než je částka k absorpci ztrát?

Odpověď

Ustanovení čl. 45c odst. 2 druhého a třetího pododstavce stanoví, jak určit MREL pro subjekty, jejichž plán řešení krize stanoví v případě selhání provedení jejich likvidace.

Podle tohoto ustanovení je orgán příslušný k řešení krize povinen posoudit, zda je pro tyto subjekty opodstatněné omezit MREL na částku k absorpci ztrát uvedenou v čl. 45c odst. 2 prvním pododstavci písm. a). V rámci tohoto posouzení musí orgány příslušné k řešení krize zejména vyhodnotit možný dopad tohoto omezeného MREL na finanční stabilitu a na riziko šíření krize ve finančním systému. Pokud po provedení tohoto posouzení dospěje orgán příslušný k řešení krize k závěru, že omezit MREL pro tyto subjekty na částku k absorpci ztrát není opodstatněné, může stanovit MREL vyšší, než je částka, která by vyplývala z čl. 45c odst. 3 písm. a) bodu i) a písm. b) bodu i) nebo z čl. 45c odst. 7 písm. a) bodu i) a písm. b) bodu i). Viz také otázka č. 37 sdělení Komise ze dne 29. září 2020 (14).

38.   Otázka (článek 45c)

Podle čl. 45c odst. 2 druhého pododstavce orgány příslušné k řešení krize posoudí, zda je opodstatněné omezit MREL pro subjekty, které mají být likvidovány v běžném úpadkovém řízení, na částku k absorpci ztrát. Třetí pododstavec uvedeného ustanovení dále vyžaduje, aby orgány příslušné k řešení krize vyhodnotily možný dopad omezení na finanční stabilitu a na riziko šíření krize ve finančním systému.

Měl by tento možný dopad být vyhodnocen s použitím:

—	obecného přístupu, při kterém se vypočítá jediné navýšení, které se poté přičte k částce k absorpci ztrát každého subjektu, který má být likvidován v běžném úpadkovém řízení v působnosti dotyčného orgánu příslušného k řešení krize, nebo

—	konkrétního přístupu, při kterém se rozhodnutí o stanovení navýšení a jeho kalibraci přijímají případ od případu?

Odpověď

Ustanovení čl. 45c odst. 2 druhého a třetího pododstavce stanoví, že se MREL pro subjekty, jejichž plán řešení krize stanoví v případě selhání provedení jejich likvidace, určí případ od případu. V obecné rovině se jedná o hlavní princip ustanovení BRRD týkající se stanovení MREL.

Není jím však dotčena možnost orgánů příslušných k řešení krize přijmout v této oblasti vnitřní zásady, které se pak použijí na jednotlivé případy.

39.   Otázka (článek 45c)

Je při výpočtu rekapitalizační částky právně možné stanovit přísné limity pro možné snížení hodnot TREA a TEM po vyřešení krize pro účely čl. 45c odst. 3 pátého pododstavce, nebo by se hodnoty TREA a TEM měly vždy vypočítat na základě faktického snížení rozvahy po zohlednění výše částky k absorpci ztráty?

Odpověď

V souladu s čl. 45c odst. 3 prvním pododstavcem by rekapitalizační částka měla po provedení upřednostňované strategie k řešení krize obnovit soulad s požadavky na celkový kapitálový poměr a pákový poměr subjektu.

Ustanovení čl. 45c odst. 3 pátého pododstavce při stanovování rekapitalizační částky v rámci kalibrace MREL vyžaduje, aby byly hodnoty TREA a TEM upravené s ohledem na jakékoli změny vyplývající z opatření k řešení krize stanovených v plánu řešení krize (tj. rozhodnutí zavést v instituci režim řešení krize, použití nástroje k řešení krize nebo výkon jedné nebo více pravomocí k řešení krize, jak jsou definovány v čl. 2 odst. 1 bodě 40).

Z toho vyplývá, že jakákoli úprava rekapitalizační částky by měla být prováděna případ od případu a měla by odrážet všechny změny pramenící z plánovaných opatření k řešení krize. V okamžiku plánování řešení krize a kalibrace MREL musí být úprava rekapitalizační částky založena na odhadech potřeb rekapitalizace po vyřešení krize (tj. odhadech jakéhokoli zvýšení nebo snížení celkového objemu rozvahy a dalších faktorů změn požadavků na kapitál subjektu a požadavků na pákový poměr po vyřešení krize). Proto by použití čl. 45c odst. 3 způsobem, který je v souladu s legislativním záměrem a strukturou požadavku MREL, znamenalo, že by při výpočtu rekapitalizační částky byly očekávané ztráty při řešení krize vedoucí ke snížení rozvahy, jak je uvedeno v pátém pododstavci písm. a), rovny částce k absorpci ztrát vypočtené podle prvního pododstavce písm. a) bodu i) a písm. b) bodu i).

40.   Otázka (článek 45c)

Podle čl. 45c odst. 3 a 7 je kalibrace externího MREL a interního MREL totožná. Je pro subjekty v působnosti orgánu příslušného k řešení krize právně možné, aby tento orgán příslušný k řešení krize zahrnoval v konkrétních případech pouze rezervu tržní důvěry uvedenou v šestém pododstavci těchto ustanovení (např. s využitím kritérií souvisejících se spoléháním se dceřiného podniku na velkoobchodní financování)?

Odpověď

Ustanovení čl. 45c odst. 3 a 7 při kalibraci externího i interního požadavku MREL stanoví, že orgán příslušný k řešení krize má pravomoc zvýšit rekapitalizační částku vypočtenou na základě TREA o částku dostatečnou k udržení důvěry trhu. Na základě těchto ustanovení se jedná o zvláštní pravomoc, kterou by měl orgán příslušný k řešení krize uplatnit individuálně. Není tím však dotčena možnost orgánů příslušných k řešení krize přijmout v této oblasti vnitřní zásady, které se pak použijí na jednotlivé případy.

41.   Otázka (článek 45c)

Mohli byste objasnit, jak by měl orgán příslušný k řešení krize zohlednit kritéria uvedená v čl. 45c odst. 6 při rozhodování o tom, zda uplatnit požadavky uvedené v odstavci 5 uvedeného článku na subjekt řešící krizi, který není G-SVI, součástí G-SVI ani nejvýznamnější bankou?

Odpověď

Při rozhodování o tom, zda uplatnit požadavky stanovené v čl. 45c odst. 5 na subjekt řešící krizi, který není G-SVI, součástí G-SVI ani součástí skupiny řešící krizi, jejíž celková aktiva převyšují 100 miliard EUR (nejvýznamnější banka), je klíčovým faktorem při rozhodování orgánu příslušného k řešení krize vyhodnocení, zda by dotčený subjekt řešící krizi s přiměřenou pravděpodobností mohl v případě selhání představovat systémové riziko.

Kromě tohoto vyhodnocení orgán příslušný k řešení krize rovněž zohlední následující kritéria:

—	převahu vkladů a absenci dluhových nástrojů v modelu financování,

—	rozsah, v jakém je omezen přístup na kapitálové trhy se způsobilými závazky,

—	rozsah, v jakém dotčený subjekt řešící krizi závisí na kapitálu CET1 při plnění MREL.

Vzhledem k tomu, že se na základě rozhodnutí přijatého orgánem příslušným k řešení krize budou na dotčený subjekt řešící krizi vztahovat přísnější požadavky, pokud jde o kalibraci MREL (čl. 45c odst. 5) a podřízenost (čl. 45b odst. 4, 7 a 8), tato kritéria pomáhají zajistit, aby bylo toto rozhodnutí přiměřené sledovaným cílům a zohledňovalo prvky dotyčného subjektu. Lze tedy předpokládat, že pokud jsou výše uvedená kritéria ve vztahu k subjektu řešícímu krizi splněna (tj. převaha vkladů v modelu financování, omezený přístup na dluhové trhy, závislost na CET1 při plnění MREL), neměl by orgán příslušný k řešení krize požadavky stanovené v čl. 45c odst. 5 na tento subjekt uplatnit, pokud by to vedlo k nepřiměřenému požadavku MREL. Tento závěr by neměl být vyvozen automaticky a měl by se odvíjet od konkrétních okolností daného případu.

Tři výše uvedená kritéria lze rovněž nalézt v čl. 45m odst. 7, ve kterém se používají k obecnému stanovení přiměřené délky přechodných období. Na kritéria obsažená v čl. 45m odst. 7 je rovněž odkazováno v čl. 45m odst. 1 třetím pododstavci, ve kterém se týkají stanovení přechodných období končících po 1. lednu 2024. Při přijímání rozhodnutí o prodloužení přechodného období po 1. lednu 2024 však orgány příslušné k řešení krize rovněž zohlední:

—	vývoj finanční situace subjektu,

—	vyhlídky, že subjekt bude v přiměřené lhůtě schopen zajistit soulad s MREL a jeho složkou podřízenosti,

—	schopnost nahradit závazky, které přestaly splňovat kritéria způsobilosti nebo splatnosti, a v případě neschopnosti, zda je tato neschopnost individuální povahy, nebo je způsobena narušením na úrovni celého trhu.

Stanovení přechodných období končících po 1. lednu 2024 podle čl. 45m odst. 1 třetího pododstavce v zásadě nebrání orgánu příslušnému k řešení krize rozhodnout o uplatnění požadavků stanovených v čl. 45c odst. 5 na stejný subjekt příslušný k řešení krize. Stejně tak může mít subjekt řešící krizi, na který byly uplatněny požadavky uvedené v čl. 45c odst. 5, stanovené přechodné období končící po 1. lednu 2024 podle čl. 45m odst. 7.

42.   Otázka (článek 45c)

Měly by se pro účely čl. 45c odst. 10 orgány příslušné k řešení krize a příslušné orgány navzájem konzultovat, nebo by měly orgány příslušné k řešení krize požadovat od dotyčné instituce nezbytné informace?

Odpověď

Ustanovení čl. 45c odst. 1 upřesňuje, že požadavek MREL, jehož kalibrace je podrobně popsána v následujících odstavcích článku 45c, určí orgán příslušný k řešení krize po konzultaci s příslušným orgánem. Za účelem kalibrace požadavku MREL mají dále orgány příslušné k řešení krize možnost požadovat od příslušných orgánů informace potřebné pro plnění svých úkolů podle BRRD v souladu s čl. 3 odst. 4 a čl. 90 odst. 1.

c)    Určení MREL pro subjekty řešící krizi patřící k G-SVI

43.   Otázka (článek 45d)

Co znamená výraz „součástí G-SVI“ v čl. 45d odst. 1?

Odpověď

G-SVI jsou definovány v čl. 2 odst. 1 bodě 83c BRRD křížovým odkazem na čl. 4 odst. 1 bod 133 CRR. Ustanovení čl. 4 odst. 1 bod 133 CRR definuje G-SVI jako globální systémově významnou instituci, která byla určena v souladu s čl. 131 odst. 1 CRD. Ustanovení čl. 131 odst. 1 CRD vyžaduje, aby členské státy určily orgány odpovědné za to, že jsou na konsolidovaném základě určeny globální systémově významné instituce v rámci svých jurisdikcí. Ustanovení čl. 131 odst. 2 stanoví za tímto účelem metodiku.

Ustanovení čl. 131 odst. 1 CRD stanoví, že G-SVI se rozumí:

a)	skupina vedená mateřskou institucí v EU, mateřskou finanční holdingovou společností v EU nebo mateřskou smíšenou finanční holdingovou společností v EU nebo

b)	instituce, která není dceřiným podnikem mateřské instituce v EU, mateřské finanční holdingové společnosti v EU ani mateřské smíšené finanční holdingové společnosti v EU.

Možnost obsažená ve výše uvedeném písmenu b) byla zahrnuta, aby se vztahovala na teoretický případ, kdy by G-SVI byla samostatná banka. Subjektem řešícím krizi, který je „součástí G-SVI“, je tedy subjekt, který není G-SVI v souladu s čl. 131 odst. 1 písm. b) CRD, ale je součástí obezřetnostní konsolidace G-SII v souladu s písmenem a) uvedeného ustanovení. V praxi to má význam, když je jako subjekt řešící krizi určen nejen subjekt uvedený v čl. 131 odst. 1 písm. a) CRD, ale také jiný subjekt ze skupiny G-SVI, tj. v případě, že je stanovena strategie řešení krize MPE. V takovém případě by se na oba subjekty řešící krizi měl vztahovat článek 45d BRRD.

44.   Otázka (články 45d a 45h)

Co znamená „subjekt G-SVI náležící ke stejné G-SVI“ uvedený v čl. 45d odst. 4 a čl. 45h odst. 2 BRRD?

Odpověď

G-SVI jsou definovány v čl. 2 odst. 1 bodě 83c BRRD a čl. 4 odst. 1 bodě 133 CRR odkazem na čl. 131 odst. 1 bod 2 CRD.

V ustanovení čl. 4 odst. 1 bodu 136 CRR se subjektem G-SVI rozumí „subjekt s právní subjektivitou, který je G-SVI nebo je součástí G-SVI či součástí G-SVI mimo EU“.

Tyto definice jsou při použití čl. 45d odst. 4 a čl. 45h odst. 2 BRRD důležité. Tato ustanovení se v praxi týkají případů, kdy skupina vedená G-SVI zahrnuje více než jeden subjekt řešící krizi (obvykle samotnou G-SVI a jeden nebo více dalších subjektů), tj. případů, kdy se realizuje strategie řešení krize MPE.

45.   Otázka (článek 45d)

Co znamená pojem „mateřský podnik v Unii“ v čl. 45d odst. 4 písm. b)? Jde o mateřský podnik v Unii, nebo o mateřskou instituci v Unii?

Odpověď

Pojem „mateřský podnik v Unii“ v čl. 45d odst. 4 písm. b) znamená mateřský podnik v Unii definovaný v čl. 2 odst. 1 bodě 85.

d)    Použití interního MREL na subjekty, které samy nejsou subjektem řešícím krizi

46.   Otázka (článek 45f)

Podle čl. 45f odst. 2 písm. a) bodu ii) BRRD je pro splnění interního MREL zapotřebí, aby závazek splňoval kritéria podřízenosti podle čl. 72b odst. 2 písm. d) CRR.

Současně čl. 45f odst. 2 písm. a) bod iii) stanoví, že způsobilé závazky pro interní MREL „se v běžném úpadkovém řízení řadí pod závazky, které nesplňují podmínku uvedenou v bodě i) a nejsou způsobilé pro kapitálové požadavky“.

Kritérium uvedené v bodě i) se však nevztahuje k pořadí v úpadkovém řízení. Týká se závazků, „které jsou vydány subjektu řešícímu krizi a zakoupeny tímto subjektem buď přímo, nebo nepřímo prostřednictvím jiných subjektů v téže skupině řešící krizi, které koupily dané závazky od subjektu, na který se vztahuje tento článek, nebo jsou vydány stávajícímu akcionáři, který není součástí téže skupiny řešící krizi, nebo jsou tímto stávajícím akcionářem zakoupeny, a to pokud výkon pravomoci k odpisu nebo konverzi v souladu s články 59 až 62 nemá vliv na kontrolu subjektu řešícího krizi nad daným dceřiným podnikem“. Proto mohou mít závazky uvedené v čl. 45f odst. 2 písm. a) bodě i) téměř jakékoli pořadí.

Je správné, že pořadí vyplývající z čl. 45f odst. 2 písm. a) bodu iii) BRRD závisí na pořadí nástrojů, které nesplňují kritérium obsažené v bodě i) téhož ustanovení, tj. že pořadí požadované pro nástroje interního MREL závisí na pořadí nástrojů, které dceřiný podnik skutečně vydal mimo skupinu řešící krizi? To by znamenalo, že pořadí nutné pro splnění interního MREL je třeba u každé instituce posuzovat individuálně.

Odpověď

Společným výkladem čl. 45f odst. 2 písm. a) bodů i), ii) a iii) BRRD se dospěje k následujícím požadavkům týkajícím se pořadí způsobilých závazků pro interní MREL v úpadkovém řízení:

—	musí splňovat obecné kritérium podřízenosti podle čl. 72b odst. 2 písm. d) CRR, tj. podřízenost vyloučeným závazkům uvedeným v čl. 72a odst. 2 CRR, na základě čl. 45f odst. 2 písm. a) bodu ii) BRRD,

—	musí splňovat další kritérium podřízenosti na základě čl. 45f odst. 2 písm. a) BRRD bodů i) a iii) v tom smyslu, že musí být podřízeny všem závazkům, které nejsou způsobilé pro interní MREL a které nejsou kapitálem.

Účelem požadavku na tuto podřízenost je zajistit, aby způsobilé závazky pro interní MREL neměly stejné pořadí jako podřízené závazky, které nejsou způsobilé pro interní MREL podle čl. 45f odst. 2 písm. a) bodu i). Sníží se tak riziko pro pohledávky podle zásady NCWO v případě, že způsobilé závazky pro interní MREL budou odepsány nebo konvertovány podle čl. 59 odst. 1 písm. a) a odst. 1a) nezávisle na opatření k řešení krize (tj. v okamžiku neživotaschopnosti), protože by v takovém případě mohly být odepsány nebo konvertovány pouze tyto způsobilé závazky.

47.   Otázka (článek 45f)

Jsou od částek kapitálu CET1 a jiného kapitálu uvedeného v čl. 45f odst. 2 písm. b) BRRD odečteny odpočty provedené v souladu s články 36, 56 a 66 CRR?

Odpověď

Pro účely splnění externího i interního MREL by odkazy na „kapitál“ měly být vykládány v souladu s čl. 2 odst. 1 bodem 38 BRRD, který odkazuje na definici uvedenou v čl. 4 odst. 1 bodě 118 CRR, přičemž musí být splněny jakékoli další podmínky stanovené v BRRD, například podmínky uvedené v čl. 45f odst. 2 písm. b) bodě ii).

V této souvislosti čl. 4 odst. 1 bod 118 CRR stanoví, že „kapitálem“ se rozumí součet kapitálu tier 1 a kapitálu tier 2. Z příslušných ustanovení CRR týkajících se výpočtu kapitálu tier 1 (článek 25) a kapitálu tier 2 (článek 71) vyplývá, že částky jsou vyjádřeny po odečtení odpočtů podle článků 56 a 66 CRR.

Ustanovení čl. 2 odst. 1 bodu 68a BRRD dále definuje „kmenový kapitál tier 1“ křížovým odkazem na článek 50 CRR, přičemž tento článek upřesňuje, že vypočtený kapitál CET1 je očištěn od odpočtů uvedených v článku 36 CRR.

48.   Otázka (článek 45f)

Jaký je rozdíl mezi čl. 45f odst. 3 a čl. 45f odst. 4?

Odpověď

Rozdíl mezi čl. 45f odst. 3 a čl. 45f odst. 4 souvisí s vlastnickým vztahem mezi dceřiným podnikem, u kterého lze upustit od uplatňování interního MREL, a jeho zprostředkujícím nebo nejvyšším mateřským podnikem.

Odstavec 3 se týká možnosti upustit od uplatňování interního MREL, pokud jsou dceřiný podnik a subjekt řešící krizi usazeny ve stejném členském státě, a stanoví podmínky tohoto upuštění od uplatňování.

Odstavec 4 se týká možnosti upustit od uplatňování interního MREL, pokud jsou dceřiný podnik a zprostředkující mateřský podnik usazeny ve stejném členském státě, zatímco nejvyšší mateřský podnik (subjekt řešící krizi) je usazen v jiném členském státě. Odstavec 3 tedy stanoví přímou vlastnickou strukturu, zatímco odstavec 4 stanoví tzv. řetězcovou strukturu (typu daisy-chain) ve více než jednom členském státě.

49.   Otázka (článek 45f)

Podle článku 45f může orgán příslušný k řešení krize upustit od uplatňování interního MREL ve dvou případech:

—	pokud jsou subjekt řešící krizi i dceřiný podnik usazeny v tomtéž členském státě (odstavec 3);

—	pokud jsou dceřiný podnik a jeho mateřský podnik usazeny v tomtéž členském státě, i když subjekt řešící krizi není usazen v tomtéž členském státě, pokud mateřský podnik plní mimo jiné subkonsolidovaný interní MREL (odstavec 4).

Pokud však jde o záruky stanovené v čl. 45f odst. 5, jejich poskytnutí BRRD výslovně předpokládá pouze v prvním případě, tj. pokud jsou subjekt řešící krizi i dceřiný podnik usazeny v tomtéž členském státě.

Není zřejmé, proč je v případě přeshraničních skupin řešících krizi možné upustit od jejich uplatňování (což lze považovat za „rizikovější“ přístup), avšak není možné splnění interního MREL se zárukou (což je „méně riskantní“ přístup).

Může orgán příslušný k řešení krize dceřiného podniku povolit úplné nebo částečné splnění požadavku uvedeného v čl. 45 odst. 1 se zárukou poskytnutou jeho mateřským podnikem za podmínek stanovených v čl. 45f odst. 5, i když subjekt řešící krizi není usazen v tomtéž členském státě jako dceřiný podnik?

Odpověď

Ustanovení čl. 45f odst. 3 se týká upuštění od uplatňování interního MREL v případě přímého vlastnického vztahu mezi dceřiným podnikem a subjektem řešícím krizi usazenými v tomtéž členském státě, zatímco čl. 45f odst. 4 se týká upuštění od uplatňování interního MREL v případě, kdy dceřiný podnik a jeho zprostředkující mateřský podnik jsou usazeny ve stejném členském státě, ale subjekt řešící krizi může nebo nemusí být usazen v tomtéž členském státě.

Pokud jde o možnost, aby dceřiný podnik částečně nebo úplně splnil interní MREL se zajištěnými zárukami (čl. 45f odst. 5), toto ustanovení je výslovně určeno pro případ přímého vlastnického vztahu mezi dceřiným podnikem a subjektem řešícím krizi, které jsou usazeny v tomtéž členském státě, nestanoví však obdobné ustanovení pro případ, kdy jsou dceřiný podnik a její zprostředkující mateřský podnik usazeny v tomtéž členském státě.

Ve druhém případě by však mělo být použití zajištěných záruk ke splnění interního MREL rovněž možné. Pokud lze upustit od uplatňování mezi dceřiným podnikem a jejím zprostředkujícím mateřským podnikem, které jsou usazeny v tomtéž členském státě, mělo by být obdobně v podobném případě možné použít zajištěnou záruku, zejména proto, že by poskytla dceřinému podniku větší ochranu při zajišťování příslušných zdrojů než úplné upuštění od uplatňování požadavku MREL.

50.   Otázka (článek 45f)

Jaká je – při posuzování kritérií pro upuštění od uplatňování požadavků interního MREL uvedených v čl. 45f odst. 3 písm. b) a čl. 45f odst. 4 BRRD nebo pro použití zajištěných záruk podle čl. 45f odst. 5 – cílová úroveň MREL, podle které má být splnění posuzováno během fáze navyšování MREL do roku 2024? Mělo by být splnění posouzeno podle konečného cíle MREL pro rok 2024 nebo průběžného cíle pro rok 2022?

Může během případně stanoveného přechodného období orgán příslušný k řešení krize povolit splnění interního MREL se zárukami, pokud jsou splněny všechny další podmínky (kromě splnění cíle externího MREL)?

Odpověď

Při posuzování splnění požadavku MREL subjektem řešícím krizi nebo mateřským podnikem dle článku 45e a čl. 45 odst. 1, případně dle čl. 45f odst. 3 písm. b) a odst. 4 písm. b), se zohlední přechodná období stanovená v článku 45m.

Před rokem 2024 by proto měl být soulad s čl. 45f odst. 3 písm. b) a odst. 4 písm. b) posouzen na základě průběžného závazného cíle stanoveného podle čl. 45m odst. 1 druhého pododstavce.

To znamená, že upuštění od uplatňování interního MREL by mohlo být povoleno dceřinému podniku, který není subjektem řešícím krizi, pokud subjekt řešící krizi nebo jeho mateřský podnik splňují průběžný požadavek na konsolidovaném základě a pokud jsou všechny další podmínky uvedené v čl. 45f odst. 3 nebo 4 splněny v okamžiku přijetí rozhodnutí o upuštění od uplatňování.

Totéž platí i v případě splnění podmínky uvedené v čl. 45f odst. 3 písm. b) při posuzování, zda je možné povolit, aby byl z části nebo celý interní MREL splněn prostřednictvím zajištěných záruk v souladu s čl. 45f odst. 5 prvním pododstavcem.

51.   Otázka (článek 45f)

Ustanovení čl. 45f odst. 3 a 4 stanoví řadu podmínek, které umožňují upustit od uplatňování článku 45f. Ze znění směrnice však jasně nevyplývá, zda mají být tyto podmínky splněny kumulativně nebo individuálně.

Jsou podmínky uvedené v čl. 45f odst. 3 a 4 kumulativní nebo je splnění některé z podmínek uvedených v těchto odstavcích dostatečné k tomu, aby mohlo být upuštěno od uplatňování článku 45f na dceřiný podnik, který není subjektem řešícím krizi?

Odpověď

Pro zajištění uspokojivé úrovně obezřetnosti a záruk při upuštění od uplatňování interního MREL nebo při povolení použití zajištěných záruk musí být podmínky uvedené v čl. 45f odst. 3, 4 a 5 splněny kumulativně.

52.   Otázka (článek 45f)

Mohli byste objasnit účel podmínek stanovených v čl. 45f odst. 5, po jejichž splnění je možné interní MREL splnit prostřednictvím zajištěných záruk?

Odpověď

Ustanovení čl. 45f odst. 5 umožňuje orgánu příslušnému k řešení krize dceřiného podniku povolit, aby byl interní MREL zcela nebo zčásti splněn prostřednictvím záruky poskytnuté příslušným subjektem řešícím krizi, pokud jsou subjekt řešící krizi a dceřiný podnik usazeny v tomtéž členském státě, pokud jsou součástí stejné skupiny řešící krizi a pokud subjekt řešící krizi splní svůj externí MREL (viz také výše uvedená odpověď na otázku č. 49 objasňující případy, kdy jsou dceřiný podnik a jeho zprostředkující mateřský podnik usazeny v tomtéž členském státě).

Ustanovení čl. 45f odst. 5 stanoví soubor podmínek, které musí záruky splňovat, aby byly v případě jejich poskytnutí při absorbování ztrát dceřiného podniku a jeho rekapitalizaci účinné, bez ohledu na to, zda je samotný subjekt řešící krizi v daném okamžiku v režimu řešení krize či nikoli. Tyto podmínky stanoví, že:

—	Výše záruky odpovídá výši interního MREL, jejž nahrazuje (písmeno a)).

—	Záruka je zajištěna nejméně do 50 % její částky (písmeno c)).

—	Záruka se uplatní dle uvážení (tj. při zjištění, že dceřiný podnik již není životaschopný – v okamžiku neživotaschopnost) a automaticky (tj. v případě neschopnosti platit dluhy nebo jiné závazky), podle toho, co nastane dříve (písmeno b)).

—

Akceptováno je pouze finanční zajištění v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2002/47/ES (15), tj. dohoda o finančním zajištění s převedením vlastnického práva nebo dohoda o finančním zajištění s poskytnutím jistoty (zástavy). Tím je zajištěna zvýšená ochrana držitele zajištění, jelikož je podle podmínek této směrnice toto zajištění vymahatelné, i když je subjekt řešící krizi v platební neschopnosti nebo v režimu řešení krize (písmeno c));

—	Zajištění je vysoce kvalitní (nezatížené, vztahují se na ně srážky) (písmena d) a e)).

—	Skutečná splatnost zajištění splňuje stejnou podmínku splatnosti jako způsobilé závazky (písmeno f)) a

—	převodu zajištění by neměly bránit žádné překážky, včetně situací, kdy je vůči subjektu řešícímu krizi přijato opatření k řešení krize (písmeno g)).

53.   Otázka (články 45f a 45g)

Vztahuje se výraz „okamžitý“ použitý v čl. 45f odst. 3 písm. c) a 4 písm. c) a v čl. 45g písm. f) nejen na převod kapitálu, ale také na splacení závazků subjektem řešícím krizi dceřinému podniku?

Odpověď

Podmínka upuštění od uplatňování interního MREL uvedená v čl. 45f odst. 3 písm. c) a odst. 4 písm. c) a v čl. 45g písm. f) zajišťuje, že neexistují ani se nepředpokládají žádné překážky (věcné nebo právní), které by bránily okamžitému převodu kapitálu dceřinému podniku a okamžitému splacení jeho závazků subjektem řešícím krizi nebo zprostředkujícím mateřským podnikem.

e)    Postup při určování MREL

54.   Otázka (článek 45h)

Ustanovení čl. 45h odst. 1 stanoví, že orgán příslušný k řešení krize subjektu řešícího krizi, orgán příslušný k řešení krize na úrovni skupiny, není-li totožný s prvně uvedeným orgánem, a orgány příslušné k řešení krize odpovědné za dceřiné podniky skupiny řešící krizi, které podléhají požadavku uvedenému v článku 45f na individuálním základě, učiní vše, co je v jejich silách, aby dosáhly společného rozhodnutí. Bylo by v případě přeshraničních skupin vhodné zahrnout do prováděcího vnitrostátního právního předpisu ustanovení, které by vnitrostátnímu orgánu příslušnému k řešení krize umožnilo spolupracovat se všemi příslušnými orgány?

Odpověď

Ustanovení čl. 88 odst. 5 druhého pododstavce již stanoví, že členové účastnící se kolegia k řešení krize úzce spolupracují. Tato povinnost spolupracovat se týká výkonu všech úkolů uvedených v čl. 88 odst. 1, které zahrnují i určení MREL (bod i) uvedeného ustanovení).

Ustanovení, kterým by vnitrostátním orgánům příslušným k řešení krize bylo umožněno spolupracovat s jinými příslušnými orgány, by tedy nebylo v rozporu se stávajícími pravidly BRRD.

55.   Otázka (článek 45h)

Ustanovení čl. 45h odst. 2 BRRD odkazuje na článek 12 CRR. Nařízením (EU) 2019/876, kterým bylo změněno CRR, však byl tento článek 12 zrušen.

Můžete potvrdit, že čl. 45h odst. 2 BRRD by měl místo toho odkazovat na článek 12a CRR?

Odpověď

Odkaz na článek 12 CRR uvedený v čl. 45h odst. 2 BRRD by měl být chápán jako odkaz na článek 12a CRR.

56.   Otázka (článek 45h)

Ustanovení čl. 45h odst. 4 a 5 se použijí na rozhodnutí orgánů příslušných k řešení krize v případě neshody týkající se konsolidovaného požadavku MREL pro skupinu řešící krizi (externí MREL) a individuálního požadavku MREL pro subjekty skupiny řešící krizi (interní MREL).

Použije se čl. 45h odst. 6, není-li společné rozhodnutí přijato ohledně žádného z výše uvedených požadavků současně?

Odpověď

Ustanovení čl. 45h odst. 6 se týká případů, kdy mezi orgány příslušnými k řešení krize panuje neshoda ohledně úrovně konsolidovaného požadavku pro skupinu řešící krizi a požadavků dceřiných podniků, které nejsou subjekty řešícími krizi. V tomto případě orgány příslušné k řešení krize dceřiných podniků přijmou rozhodnutí týkající se úrovně individuálního požadavku MREL pro dceřiné podniky v souladu s odstavcem 5 (tj. náležitě zohlední názory vyjádřené orgánem příslušným k řešení krize subjektu řešícího krizi). Orgán příslušný k řešení krize subjektu řešícího krizi rovněž přijme rozhodnutí týkající se úrovně konsolidovaného požadavku pro skupinu podle postupu uvedeného v odstavci 4.

f)    Přechodná opatření a opatření po vyřešení krize

57.   Otázka (článek 45m)

Podle čl. 45m odst. 8 mohou orgány příslušné k řešení krize následně přezkoumat přechodné období nebo plánované cíle MREL. Týká se toto ustanovení pouze plánovaných cílů MREL podle čl. 45m odst. 6 nebo lze následně přezkoumat přechodné období stanovené podle čl. 45m odst. 1, o kterém bylo původně rozhodnuto?

Odpověď

Orgány příslušné k řešení krize mohou podle čl. 45m odst. 1 přezkoumat přechodné období, o kterém bylo původně rozhodnuto, nikoli pouze plánované MREL sdělené podle čl. 45m odst. 6.

Výraz „s výhradou odstavce 1“ na začátku čl. 45m odst. 8 byl uveden, aby bylo zajištěno, že orgán příslušný k řešení krize dodržuje při přezkumu přechodného období pravidla a kritéria v tomto odstavci stanovená.

58.   Otázka (článek 45m)

Může být průběžná cílová úroveň stanovená podle čl. 45m odst. 1 druhém pododstavci prodloužena, pokud orgány příslušné k řešení krize stanoví přechodné období končící po 1. lednu 2024 podle třetího pododstavce tohoto ustanovení?

Odpověď

Průběžnou cílovou úroveň stanovenou v čl. 45m odst. 1 druhém pododstavci musí subjekty splnit ke dni 1. ledna 2022, přičemž orgán příslušný k řešení krize ji nemůže prodloužit. Možnost stanovit přechodné období končící po 1. lednu 2024 stanovená v čl. 45m odst. 1 třetím pododstavci se vztahuje pouze na konečný MREL.

K tomu je ale třeba dodat, že průběžná cílová úroveň musí zpravidla zajistit rovnoměrné navyšování kapitálu a způsobilých závazků na požadovanou úroveň MREL. Prodloužení přechodného období týkající se konečného MREL po 1. lednu 2024 má tedy dopad na průběžný cíl stanovený orgány příslušnými k řešení krize, jelikož vede ke stanovení nižšího průběžného cíle, než jaký by byl stanoven v případě, kdyby přechodné období skončilo ke dni 1. ledna 2024.

59.   Otázka (článek 45m)

V čl. 45m odst. 1 druhém pododstavci se uvádí: „Tyto průběžné cílové úrovně zpravidla zajistí rovnoměrné navyšování kapitálu a způsobilých závazků na požadovanou úroveň.“

Můžete potvrdit, že se v tomto ustanovení pojem „požadovaná úroveň“ nevztahuje pouze na celkovou kvantitativní úroveň, ale také na podřízenost?

Odpověď

Podle čl. 45m odst. 1 druhého pododstavce první věty se průběžné cílové úrovně, které stanoví orgán příslušný k řešení krize, vztahují na požadované úrovně uvedené v článcích 45e nebo 45f (externí nebo interní MREL) a na požadované úrovně, které podle okolností vyplývají z použití čl. 45b odst. 4, 5 nebo 7 (podřízenost).

Pravidlo vyžadující, aby orgány příslušné k řešení krize zajistily rovnoměrné navyšování, se vztahuje na všechny průběžné cílové úrovně, které stanoví orgán příslušný k řešení krize. Průběžná cílová úroveň týkající se celkové kalibrace MREL by proto měla zajistit rovnoměrné navyšování na úroveň konečného externího nebo interního MREL stanoveného orgánem příslušným k řešení krize. I v případě podřízenosti by měl být podřízený průběžný cíl stanoven s ohledem na konečný cíl podřízenosti stanovený orgánem příslušným k řešení krize. Je rovněž zapotřebí zohlednit minimální požadavek TLAC, stejně jako minimální úroveň požadavků uvedených v čl. 45c odst. 5 nebo 6, které je třeba splnit do 1. ledna 2022, jelikož průběžnou cílovou úroveň nelze stanovit na částku nižší, než jsou tyto minimální požadované úrovně (průběžná cílová úroveň by mohla být na základě pravidla rovnoměrného navyšování stanovena na částku vyšší, než jsou tyto minimální požadované úrovně).

H.   OTÁZKY TÝKAJÍCÍ SE SMLUVNÍHO UZNÁNÍ REKAPITALIZACE Z VNITŘNÍCH ZDROJŮ

60.   Otázka (článek 55)

Ustanovení čl. 55 odst. 1 prvního pododstavce stanoví, že závazky, které nejsou vyloučeny z rekapitalizace z vnitřních zdrojů a řídí se právem třetí země, musí zahrnovat smluvní podmínku, podle níž smluvní strana uznává, že tento závazek může podléhat pravomocem k odpisu a konverzi orgánů příslušných k řešení krize EU a souhlasí, že pro ni tyto pravomoci budou závazné.

Ustanovení čl. 55 odst. 1 druhého pododstavce dále poskytuje orgánu příslušnému k řešení krize pravomoc umožnit upuštění od uplatňování tohoto požadavku pro subjekty, jejichž požadavky MREL se rovnají částce k absorpci ztrát, za předpokladu, že příslušné závazky pro účely splnění požadavků MREL nejsou započteny.

Mělo by se uvážení orgánu příslušného k řešení krize podle čl. 55 odst. 1 druhého pododstavce použít individuálně nebo obecně na všechny subjekty splňující příslušná kritéria?

Odpověď

Posouzení uvedené v čl. 55 odst. 1 druhém pododstavci by mělo být prováděno individuálně. Toto ustanovení umožňuje orgánům příslušným k řešení krize použít výjimku („mohou rozhodnout“) na subjekty spadající do příslušné kategorie v ní uvedené.

Výjimku lze navíc použít pouze v případě, pokud instituce může splnit požadavek MREL se zbývajícími závazky. Tento prvek je třeba před použitím výjimky prověřit a toto prověření je patrně možné provést pouze individuálně.

61.   Otázka (článek 55)

Odkazuje den uvedený v čl. 55 odst. 1 písm. d) na směrnici (EU) 2019/879 nebo na směrnici BRRD I?

Odpověď

Ustanovení čl. 55 odst. 1 písm. d) odkazuje na směrnici BRRD I, která již obsahovala článek 55, jelikož odkazuje na provedení oddílu BRRD obsahujícího tento článek, nikoli na provedení samotného článku. Nový článek 55 zavedený směrnicí (EU) 2019/879 nahrazuje předchozí článek 55 novým zněním tohoto ustanovení, nenahrazuje však celý oddíl, ke kterému článek 55 patří.

62.   Otázka (článek 55)

Jak by měl být vykládán pojem „třída“ uvedený v čl. 55 odst. 2 pátém pododstavci? Vztahuje se na pořadí závazků v úpadkovém řízení nebo na druh příslušného finančního nástroje?

Měly by být dále odkazy na „třídu“ v čl. 45b odst. 5 vykládány stejným způsobem jako v čl. 55 odst. 2?

Odpověď

Výraz „třída“ v čl. 55 odst. 2 pátém pododstavci se vztahuje na pořadí závazků v úpadkovém řízení. Tento výklad je v souladu s významem tohoto pojmu a jeho použitím v dalších ustanoveních BRRD (např. čl. 34 odst. 1 písm. f), který se týká zásady NCWO). Pojem „třída“ uvedený v čl. 45b odst. 5 je proto nezbytné vykládat stejným způsobem.

63.   Otázka (článek 55)

Ustanovení čl. 55 odst. 2 pátého pododstavce stanoví, že pokud orgán příslušný k řešení krize v rámci posouzení způsobilosti k řešení krize nebo kdykoli jindy zjistí, že ve třídě závazků dosahuje výše závazků, které nezahrnují smluvní podmínku z důvodu neproveditelnosti, spolu se závazky, jež jsou vyloučeny z uplatnění nástroje k rekapitalizaci z vnitřních zdrojů nebo by mohly být vyloučeny v souladu s čl. 44 odst. 2 a 3, více než 10 % této třídy, okamžitě vyhodnotí dopad této konkrétní skutečnosti na způsobilost daného subjektu k řešení krize. V tomto ustanovení však chybí odkaz na závazky, u nichž instituce nezahrnuje smluvní podmínku (tj. porušení povinnosti podle čl. 55 odst. 1) při posuzování překročení limitu 10 %.

Bylo by správné provést směrnici BRRD bez zahrnutí závazků, u nichž instituce nezahrnuje smluvní podmínku při výpočtu limitu ve výši 10 %?

Odpověď

Znění použité v čl. 55 odst. 2 pátém pododstavci stanoví závazky, u kterých orgán příslušný k řešení umožnil z důvodu neproveditelnosti zahrnutí smluvní podmínky, spolu se závazky, jež jsou vyloučeny nebo by mohly být vyloučeny z uplatnění nástroje k rekapitalizaci z vnitřních zdrojů podle čl. 44 odst. 2 a 3. Zmíněnou povinnost vyhodnotit dopad na způsobilost k řešení krize na základě tohoto pododstavce lze proto pouhým odkazem na tyto závazky provést.

Směrnice BRRD však členským státům nebrání, aby ji provedli rozsáhleji a zahrnuli rovněž závazky, u nichž banka smluvní podmínku nezahrnuje. Tento přístup by byl v souladu s cíli řešení krize i směrnicí BRRD, jelikož by to posílilo dohled nad způsobilostí instituce k řešení krize.

Povinností obsaženou v tomto ustanovení navíc není dotčena obecná povinnost orgánu příslušného k řešení krize zajistit způsobilost instituce k řešení krize podle článku 17. V rámci obecného posouzení způsobilosti k řešení krize by měl orgán příslušný k řešení krize rovněž zohlednit dopad závazků, které nezahrnují smluvní podmínku, jelikož instituce nebo subjekt nesplnily povinnost podle čl. 55 odst. 1.

64.   Otázka (článek 55)

Za jakých podmínek může orgán příslušný k řešení krize vyjádřit svůj nesouhlas s posouzením neproveditelnosti podniku? Při uzavírání smlouvy mohou nastat určité komplikace, přičemž orgán příslušný k řešení krize následně rozhodne, že by měla být zahrnuta smluvní podmínka uvedená v čl. 55 odst. 1.

Pokud dále subjekt dospěje k závěru, že je zahrnutí smluvní podmínky neproveditelné, a oznámí orgánu příslušnému k řešení krize výsledek tohoto posouzení podle čl. 55 odst. 2 prvního pododstavce, v jakém okamžiku může tento subjekt uzavřít dotyčnou smlouvu?

Odpověď

Kritéria pro posouzení neproveditelnosti budou upřesněna v nařízení v přenesené pravomoci, kterým se stanoví regulační technické normy vypracované orgánem EBA na základě pověření obsaženého v čl. 55 odst. 6.

Pokud jde o okamžik uzavření smlouvy, instituce nemůže smlouvu uzavřít dříve, než o tom uvědomí orgán příslušný k řešení krize. Může ji však uzavřít, aniž by musela vyčkat na odpověď orgánu příslušného k řešení krize ohledně existence podmínky neproveditelnosti, jelikož čl. 55 odst. 2 druhý pododstavec stanoví, že povinnost zahrnout smluvní podmínku je pozastavena okamžikem oznámení ze strany instituce.

65.   Otázka (článek 55)

Jak by měl být vykládán výraz „v přiměřené lhůtě“ v čl. 55 odst. 2?

Vztahuje se výraz „přiměřená lhůta“, zejména v prvním pododstavci uvedeného ustanovení, na subjekt (který musí v této lhůtě poskytnout informace požadované orgánem příslušným k řešení krize) nebo na orgán příslušný k řešení krize (který musí o poskytnutí těchto informací v této lhůtě požádat)?

Odpověď

„Přiměřená lhůta“ se vztahuje na orgán příslušný k řešení krize, který v této lhůtě požádá o nezbytné informace (v čl. 55 odst. 2 prvním pododstavci) a zahrnutí podmínky (ve třetím pododstavci téhož odstavce).

Ustanovení čl. 55 odst. 2 prvního pododstavce umožňuje na vnitrostátní úrovni vymezit přiměřenou lhůtu, v níž má orgán příslušný k řešení krize požadovat, aby subjekt poskytl nezbytné informace. Tato lhůta by měla být každopádně vymezena konzistentně se lhůtou, která bude stanovena podle čl. 55 odst. 2 třetího pododstavce v souvislosti s žádostí o zahrnutí podmínky. Tato oblast bude upřesněna v nařízení v přenesené pravomoci prostřednictvím regulační technické normy vypracované orgánem EBA v souladu s pověřením obsaženým v čl. 55 odst. 6.

66.   Otázka (články 55 a 59)

Ustanovení čl. 55 odst. 2 pátého pododstavce odkazuje na článek 73 „při uplatnění pravomoci k odpisu nebo konverzi způsobilých závazků“. Článek 73 stanoví záruky pro akcionáře v případě „částečných převodů“ a „použití nástroje rekapitalizace z vnitřních zdrojů“.

Má být toto ustanovení vykládáno tak, že se tyto záruky uvedené v článku 73 rovněž použijí při odpisu a konverzi způsobilých závazků „nezávisle na opatření k řešení krize“ podle čl. 59 odst. 1 písm. a) a odst. 1a?

Odpověď

Článek 73 se vztahuje pouze na nástroj rekapitalizace z vnitřních zdrojů, který představuje jednu z možností, jak uplatnit pravomoc k odpisu a konverzi vykonávanou ve vztahu k „závazkům instituce v režimu řešení krize“.

Zásada zakotvená v čl. 73 odst. 1 písm. b) – týkající se použití zásady NCWO – se však uplatní také v případě, že odpis nebo konverze jsou provedeny nezávisle na řešení krize podle čl. 59 odst. 1 písm. a). Ustanovení čl. 59 odst. 1 třetího pododstavce především stanoví, že „po výkonu pravomoci k odpisu nebo konverzi příslušných kapitálových nástrojů nebo způsobilých závazků nezávisle na opatření k řešení krize se provede ocenění podle článku 74 a použije se článek 75“. Z obou článků, tj. článku 74 i 75, vyplývá použití zásady NCWO.

I.   OTÁZKY TÝKAJÍCÍ SE ODEPISOVÁNÍ NEBO KONVERZE KAPITÁLOVÝCH NÁSTROJŮ A ZPŮSOBILÝCH ZÁVAZKŮ

67.   Otázka (článek 59)

Co znamenají „výjimečné okolnosti“ uvedené v čl. 59 odst. 1b, které mohou umožnit odchýlit se od plánu řešení krize?

Odpověď

Ustanovení 54. bodu odůvodnění a čl. 87 písm. j) směrnice BRRD stanoví, že při přijímání opatření k řešení krize by měly orgány příslušné k řešení krize postupovat podle opatření stanovených v plánech řešení krize, pokud s ohledem na okolnosti případu nevyhodnotí, že účelu řešení krize bude účinněji dosaženo přijetím opatření, která v plánech řešení krize uvedena nejsou. „Výjimečné okolnosti“ uvedené v čl. 59 odst. 1b by proto měly být vykládány s ohledem na 54. bod odůvodnění a čl. 87 písm. j). To platí jak v případě, kdy je třeba přijmout opatření pouze ve vztahu k dceřinému podniku, tak v případě, kdy je potřeba zavést program řešení krize na úrovni skupiny podle čl. 91 odst. 6 písm. a).

68.   Otázka (článek 59)

Po změně článku 59 BRRD mohou být způsobilé závazky, které splňují podmínky uvedené v čl. 45f odst. 2 písm. a) BRRD, s výjimkou podmínky týkající se zbytkové splatnosti závazků stanovené v čl. 72c odst. 1 CRR, rovněž odepsány nebo konvertovány v okamžiku neživotaschopnosti.

Lze pravomoc odepsat nebo konvertovat tyto nástroje uplatnit pouze v případech, kdy vydávající dceřiný podnik subjektu řešícího krizi je součástí stejné skupiny řešící krizi jako dotyčný subjekt řešící krizi? Nebo lze tuto pravomoc použít také v případech, kdy je dceřiný podnik subjektem řešícím krizi, a není tedy součástí stejné skupiny řešící krizi jako mateřský subjekt, a kdy dceřiný podnik – na který se nevztahuje interní MREL – má k dispozici nástroje, které splňují požadavky na interní MREL?

Odpověď

Pravomoc odepsat nebo konvertovat způsobilé závazky v okamžiku neživotaschopnosti uvedenou v čl. 59 odst. 1a BRRD je možné použít pouze ve vztahu k subjektům, které samy nejsou subjekty řešícími krizi.

To vyplývá přímo z čl. 59 odst. 1a směrnice BRRD, který vyžaduje, aby byly splněny podmínky obsažené v čl. 45f odst. 2 písm. a), s výjimkou podmínky týkající se zbytkové splatnosti závazků. Ustanovení článku 45f se vztahují pouze na subjekty, které samy nejsou subjekty řešícími krizi.

Úvodní věta čl. 45f odst. 2 BRRD navíc upřesňuje, že ustanovení v něm uvedená se vztahují na subjekty podle čl. 45f odst. 1 BRRD. Druhé ze zmíněných ustanovení vymezuje oblast působnosti interního MREL a upřesňuje, že se interní MREL na subjekty řešící krizi nevztahuje.

Proto lze způsobilé závazky dceřiných podniků, které jsou subjekty řešícími krizi, odepisovat nebo konvertovat v režimu řešení krize pouze pomocí nástroje rekapitalizace z vnitřních zdrojů, a nikoli v okamžiku neživotaschopnosti.

J.   OTÁZKY TÝKAJÍCÍ SE SMLUVNÍHO UZNÁNÍ PRAVOMOCÍ POZASTAVIT NEBO OMEZIT PRÁVA A POVINNOSTI

69.   Otázka (článek 71a)

Ustanovení čl. 71a odst. 2 umožňuje členským státům vyžadovat, aby mateřské podniky v Unii zajistily, aby jejich dceřiné podniky ve třetích zemích zahrnuly do určitých finančních smluv smluvní podmínky, které vyloučí, že výkon pravomocí k řešení krize představuje důvod pro ukončení nebo jiná donucovací opatření týkající se těchto smluv. Tento požadavek se může vztahovat na dceřiné podniky ve třetích zemích, kterými jsou úvěrové instituce, investiční podniky (nebo které by byly investičními podniky, pokud by měly sídlo v příslušném členském státě) nebo finanční instituce.

Mohou se členské státy při uplatnění této možnosti rozhodnout použít požadavek uvedený v čl. 71a odst. 2 prvním pododstavci pouze na jednu nebo dvě z vyjmenovaných kategorií subjektů (např. pouze na dceřiné podniky ve třetích zemích, které jsou úvěrovými institucemi)?

Odpověď

Ustanovení čl. 71a odst. 2 lze provést tak, že se vyžaduje zahrnutí podmínky v něm uvedené pouze v případě některých kategorií subjektů uvedených ve druhém pododstavci písm. a) až c), pokud to není v rozporu s jinými ustanoveními BRRD.

K.   OTÁZKY TÝKAJÍCÍ SE OSTATNÍCH USTANOVENÍ BRRD

70.   Otázka (článek 33)

Neměl by čl. 33 odst. 4 odkazovat na odstavec 2 téhož článku, nikoli na odstavec 3? Ustanovení čl. 33 odst. 2 stanoví, že opatření k řešení krize ve vztahu k subjektům uvedeným v čl. 1 odst. 1 písm. c) nebo d) by měla být přijata pouze v případě, že jsou splněny podmínky uvedené v čl. 32 odst. 1. Ustanovení odstavce 4 představuje výjimku z tohoto pravidla.

Odpověď

Výraz „s výhradou odstavce 3“ uvedený v čl. 33 odst. 4 znamená, že je při použití čl. 33 odst. 4 třeba podle okolností splnit podmínky uvedené v čl. 33 odst. 3.

Pokud jsou tedy dceřiné podniky holdingové společnosti se smíšenou činností přímo nebo nepřímo drženy zprostředkující finanční holdingovou společností a jsou splněny podmínky stanovené v čl. 33 odst. 4 písm. b) a c), měl by být subjekt uvedený pod podmínkou a) uvedeného ustanovení vykládán jako finanční holdingová společnost, nikoli jako holdingová společnost se smíšenou činností. Výraz „s výhradou odstavce 3“ tedy představuje nezbytné upřesnění, jelikož se ustanovení čl. 1 odst. 1 písm. c) a d) vztahují na oba typy holdingových společností.

71.   Otázka (článek 36)

Neměl by se v čl. 36 odst. 11 písm. a) nahradit výraz „kapitálové nástroje“ výrazem „kapitálové nástroje a způsobilé závazky“?

Odpověď

Uvedení odkazu na „způsobilé závazky“ není v čl. 36 odst. 11 písm. a) nutný, jelikož se toto ustanovení vztahuje na možnost odpisu pohledávek až po použití nástroje rekapitalizace z vnitřních zdrojů, nikoli po uplatnění pravomoci k odpisu nebo konverzi podle článku 59.

V každém případě je však po konečném ocenění možné provést zvýšení hodnoty nástrojů, které byly odepsány v souladu s články 59 až 62, a to podle čl. 46 odst. 3 a čl. 60 odst. 2 písm. a).

72.   Otázka (článek 47)

Článek 47 stanoví pravidla týkající se zacházení s akcionáři při rekapitalizaci z vnitřních zdrojů, odpisu nebo konverzi kapitálových nástrojů. Směrnicí (EU) 2018/879 však byly pravomoci k odpisu a konverzi podle článku 59 rozšířeny i na určité způsobilé závazky. Proč se tato změna nepromítla do článku 47?

Odpověď

Článek 47 se týká použití nástroje rekapitalizace z vnitřních zdrojů nebo výkonu pravomocí k odpisu a konverzi podle článku 59 ve vztahu k „akcionářům a držitelům jiných nástrojů účasti“.

Směrnice (EU) 2018/879 rozšířila oblast působnosti pravomocí k odpisu a konverzi tak, že zahrnula držitele určitých způsobilých závazků. Jelikož však tyto držitele nelze na základě definic obsažených v čl. 2 odst. 1 bodech 61 a 62 považovat za „akcionáře a držitele jiných nástrojů účasti“, není třeba upravovat oblast působnosti článku 47.

Obdobně se článek 47 nevztahuje ani na držitele příslušných kapitálových nástrojů (již spadajících do oblasti působnosti článku 59 BRRD I), jelikož ani oni nejsou na základě výše uvedených definic „akcionáři a držiteli jiných nástrojů účasti“.

Odkaz uvedený v čl. 47 odst. 1 písm. b) bodě i) na naředění podílů akcionářů prostřednictvím konverze příslušných kapitálových nástrojů na základě pravomoci uvedené v čl. 59 odst. 2 je třeba vykládat tak, že zahrnuje konverzi způsobilých závazků v souladu s článkem 59. Ustanovení čl. 60 odst. 1 týkající se posloupnosti odepisování a konverze příslušných kapitálových nástrojů a způsobilých závazků v písmenu a) odkazuje na potřebu přijmout při snižování položek CET1 jedno nebo obě z opatření uvedených v čl. 47 odst. 1, než dojde k ovlivnění jiných typů nástrojů.

73.   Otázka (článek 108)

Ustanovení čl. 108 odst. 2 písm. c) BRRD stanoví, že „příslušná smluvní dokumentace a případně prospekt týkající se jejich emise výslovně uvádí nižší stupeň priority podle tohoto odstavce“. Měla by vnitrostátní prováděcí opatření provádějící čl. 108 odst. 2 písm. c) ve vnitrostátním právu vyžadovat, aby emitenti odkazovali ve své dokumentaci na toto vnitrostátní prováděcí opatření nebo na čl. 108 odst. 2 BRRD?

Odpověď

Nižší stupeň priority závazku požadovaný podle čl. 108 odst. 2 písm. c) by měl být ve smluvní dokumentaci uveden s odkazem na vnitrostátní opatření provádějící čl. 108 odst. 2 v členském státě emitenta dluhových nástrojů. Další odkaz na čl. 108 odst. 2 BRRD uvedený ve smluvní podmínce by s ním však nebyl v rozporu.

74.   Otázka (obecně)

Zahrnuje pojem „subjekt“, pokud se nepoužívá společně s pojmem „instituce“ (tj. ve výrazu „instituce nebo subjekt uvedený v čl. 1 odst. 1 písm. b), c) a d)“), instituce uvedené v čl. 1 odst. 1 písm. a) kromě subjektů uvedených v písmenech b) až d) uvedeného ustanovení?

A vztahuje se pojem „subjekt“ uvedený v čl. 16a odst. 1 na instituci nebo finanční holdingovou společnost, která musí na konsolidovaném základě splnit obezřetnostní požadavky?

Odpověď

Konkrétní význam pojmu „subjekt“ závisí na ustanoveních, v nichž se používá, a na tom, na koho se vztahují příslušné povinnosti obsažené v těchto ustanoveních nebo ustanoveních v nich uvedených. Měl by zohledňovat oblast působnosti směrnice BRRD v souladu čl. 1 odst. 1. Tento pojem se může vztahovat na všechny nebo část subjektů uvedených v čl. 1 odst. 1 písm. a) až d), včetně institucí uvedených v písmenu a).

V článku 16a má pojem „subjekt“ zahrnovat všechny subjekty uvedené v čl. 1 odst. 1 písm. a) až d), které jsou podle článku 45 povinny plnit CBR a MREL, a to bez ohledu na to, zda na individuálním nebo konsolidovaném základě (tj. externí a interní MREL).

L.   OTÁZKY TÝKAJÍCÍ SE SRMR

75.   Otázka (článek 3 SRMR)

Definice „subjektu řešícího krizi“ uvedená v čl. 3 odst. 1 bodě 24a SRMR odkazuje pouze na výbor SRB, nikoli na vnitrostátní orgány příslušné k řešení krize. Tato definice se používá v několika článcích SRMR (např. článcích 12k, 16, 21 a 27). Lze ustanovení SRMR obsahující pojem „subjekt řešící krizi“ použít na subjekty řešící krizi a na skupiny uvedené v čl. 7 odst. 3, které nespadají do přímé působnosti výboru SRB?

Odpověď

Ustanovení čl. 3 bodu 24a SRMR (ustanovení odrážející čl. 2 bod 83a BRRD) nezmocňuje SRB k identifikaci subjektu jako subjektu řešícího krizi. Spíše to vyplývá z příslušného plánu řešení krize, který stanoví opatření k řešení krize ve vztahu k danému subjektu.

Ustanovení čl. 9 odst. 1 SRMR vyžaduje, aby vnitrostátní orgány příslušné k řešení krize vypracovaly a přijaly plány řešení krize pro subjekty uvedené v čl. 7 odst. 3 SRMR v souladu s čl. 8 odst. 5 až 13 SRMR. Podle čl. 8 odst. 6 SRMR plán řešení krize stanoví opatření k řešení krize, která lze použít v případě selhání. Ustanovení čl. 8 odst. 10 druhého pododstavce SRMR navíc obsahuje požadavek na identifikaci subjektů řešících krizi a skupin řešících krizi v rámci každé skupiny.

76.   Otázka (článek 10a SRMR)

Ustanovení čl. 10a odst. 1 SRMR stanoví, že nachází-li se subjekt v situaci, kdy splňuje CBR, ale nesplňuje svůj externí nebo interní MREL při výpočtu na základě TREA, má výbor SRB pravomoc subjektu zakázat, aby rozdělil vyšší než nejvyšší rozdělitelnou částku související s minimálním požadavkem na kapitál a způsobilé závazky (M-MDA). Týká se pravomoc SRB podle tohoto ustanovení všech subjektů, na které se vztahuje nařízení SRMR, nebo jen těch, za které je výbor SRB přímo odpovědný v souladu s čl. 7 odst. 2, 4 písm. b) a odst. 5 SRMR?

A jak by měl výbor SRB uplatňovat pravomoci uvedené v článku 10a SRMR? Měly by konkrétně v takovém případě vnitrostátní orgány příslušné k řešení krize rovněž provádět pokyny výboru SRB v souladu s článkem 29 SRMR?

Odpověď

V souladu s rozdělením úkolů stanoveným v článku 7 SRMR může výbor SRB uplatňovat pouze pravomoci svěřené článkem 10a SRMR subjektům v jeho přímé působnosti (tj. subjektům a skupinám uvedeným v čl. 7 odst. 2 SRMR a subjektům a skupinám uvedeným v čl. 7 odst. 4 písm. b) a odst. 5 SRMR, jsou-li splněny podmínky pro použití těchto odstavců). U zbývajících subjektů uvedených v čl. 7 odst. 3 by měl pravomoc týkající se omezení rozdělení výnosů vykonávat příslušný vnitrostátní orgán příslušný k řešení krize.

Článek 10a SRMR výslovně neuvádí, komu by mělo být určeno rozhodnutí výboru SRB týkající se zákazu rozdělení výnosů vyšších než M-MDA. Toto rozhodnutí nicméně úzce souvisí s uplatňováním MREL, jelikož pravomoc uvedená v článku 10a SRMR je podle čl. 12j odst. 1 písm. b) SRMR jedním z opatření, na základě kterého by mělo být porušení MREL řešeno. Dále úzce souvisí s odstraněním podstatných překážek způsobilosti k řešení krize, jelikož čl. 10 odst. 9 druhý pododstavec SRMR určuje situaci, kdy instituce splňuje CRB společně s kapitálovými požadavky, nikoli však CBR současně s MREL, což by mohlo představovat podstatnou překážku způsobilosti k řešení krize. V obou případech jsou rozhodnutí výboru SRB určena vnitrostátním orgánům příslušným k řešení krize, které jsou povinny je provádět v souladu s článkem 29 SRMR– viz čl. 12 odst. 5 a čl. 10 odst. 10 až 12 SRMR.

V souladu s těmito ustanoveními a s ohledem na jejich účel, jenž podporuje spolupráci mezi výborem SRB a vnitrostátními orgány příslušnými k řešení krize, by měl být článek 10a SRMR vykládán v tom smyslu, že by rozhodnutí výboru SRB v něm uvedená měla být určena příslušným vnitrostátním orgánům příslušným k řešení krize, které by je měly provádět v souladu s článkem 29 SRMR.

77.   Otázka (článek 10a SRMR)

Nachází-li se subjekt v situaci, kdy nesplňuje CBR společně se svými požadavky MREL, má výbor SRB pravomoc subjektu zakázat, aby rozdělil vyšší než nejvyšší rozdělitelnou částku související s minimálním požadavkem na kapitál a způsobilé závazky (M-MDA) na základě článku 10a SRMR prostřednictvím kteréhokoli z opatření v něm uvedených.

Článek 10a SRMR však odkazuje pouze na výbor SRB, nikoli na vnitrostátní orgány příslušné k řešení krize. Článek 10a SRMR navíc není uveden v čl. 7 odst. 3 třetím pododstavci SRMR. Mohou vnitrostátní orgány příslušné k řešení krize přijmout opatření na základě článku 10a SRMR ve vztahu k subjektům a skupinám uvedeným v čl. 7 odst. 3 SRMR?

Odpověď

Vzhledem k rozdělení úkolů stanovenému v článku 7 SRMR může výbor SRB uplatňovat pravomoci svěřené článkem 10a SRMR pouze na subjekty v jeho přímé působnosti (tj. subjekty a skupiny uvedené v čl. 7 odst. 2 SRMR a subjekty a skupiny uvedené v čl. 7 odst. 4 písm. b) a odst. 5 SRMR, jsou-li splněny podmínky pro použití těchto odstavců) (viz také odpověď na otázku č. 80). I když článek 10a SRMR není zahrnut do seznamu ustanovení v čl. 7 odst. 3 čtvrtém pododstavci SRMR, jsou vnitrostátní orgány příslušné k řešení krize i tak oprávněny vykonávat pravomoc zakázat určitá rozdělení výnosů na základě vnitrostátního provedení článku 16a BRRD.

I když článek 10a SRMR není zahrnut do seznamu ustanovení v čl. 7 odst. 3 čtvrtém pododstavci SRMR, je třeba uvést, že odkazy na tento článek jsou obsaženy v jiných ustanoveních, která jsou výslovně použitelná na vnitrostátní orgány příslušné k řešení krize podle článku 7 odst. 3 SRMR:

—	ustanovení čl. 10 odst. 9 druhého pododstavce bodu i) SRMR obsahuje okolnosti popsané v čl. 10a odst. 1 SRMR jako situaci, která vede ke vzniku podstatné překážky způsobilosti k řešení krize,

—	ustanovení čl. 12j odst. 1 písm. b) SRMR uvádí pravomoci obsažené v článku 10a SRMR jako jedno z opatření, která mají být použita k řešení porušení MREL.

78.   Otázka (článek 12k SRMR)

V souladu s čl. 12k odst. 1 SRMR výbor SRB určí průběžné cílové úrovně pro požadavky obsažené v článcích 12f nebo 12g SRMR nebo pro požadavky vyplývající podle okolností z použití čl. 12c odst. 4, 5 nebo 7 SRMR, které subjekty uvedené v čl. 12 odst. 1 a 3 SRMR musí splňovat ke dni 1. ledna 2022.

Mělo by toto ustanovení být vykládáno v tom smyslu, že požaduje, aby výbor SRB určil průběžné cílové úrovně také pro subjekty uvedené v čl. 7 odst. 3 SRMR, pro něž vnitrostátní orgány příslušné k řešení krize určí MREL (tj. subjekty uvedené v čl. 12 odst. 3 SRMR)?

Odpověď

Pro subjekty uvedené v čl. 12 odst. 3 SRMR by průběžné cíle uvedené v čl. 12k odst. 1 druhém pododstavci SRMR měl stanovit vnitrostátní orgán příslušný k řešení krize s ohledem na rozdělení úkolů stanovené v čl. 7 odst. 3 SRMR.

79.   Otázka (článek 18 SRMR)

Podle čl. 18 odst. 1a SRMR má SRB pravomoc přijmout program řešení krize ve vztahu k ústřednímu subjektu a všem trvale přidruženým úvěrovým institucím, které jsou součástí téže skupiny řešící krizi, pokud tato skupina řešící krizi jako celek splňuje podmínky stanovené v čl. 18 odst. 1 prvním pododstavci SRMR.

Ustanovení čl. 18 odst. 1a SRMR však odkazuje pouze na výbor SRB, nikoli na vnitrostátní orgány příslušné k řešení krize. Ustanovení čl. 18 odst. 1a SRMR navíc není uvedeno v čl. 7 odst. 3 čtvrtém pododstavci SRMR. Mají vnitrostátní orgány příslušné k řešení krize na základě SRMR pravomoc přijmout program řešení krize ve vztahu k ústřednímu subjektu a všem trvale přidruženým úvěrovým institucím, které jsou součástí téže skupiny řešící krizi?

Odpověď

Ustanovení čl. 7 odst. 3 čtvrtého pododstavce SRMR neobsahuje odkaz na čl. 18 odst. 1a SRMR týkající se uplatňování opatření k řešení krize ve vztahu k ústřednímu subjektu a všem trvale přidruženým úvěrovým institucím, které jsou součástí téže skupiny řešící krizi.

Vnitrostátní orgány příslušné k řešení krize jsou však i tak oprávněny přijímat opatření k řešení krize za podmínek uvedených v čl. 18 odst. 1a SRMR, jelikož čl. 7 odst. 3 písm. e) SRMR vyžaduje, aby vnitrostátní orgány příslušné k řešení krize přijímaly rozhodnutí o řešení krize a používaly nástroje k řešení krize v souladu s příslušnými postupy a zárukami ve vztahu k subjektům a skupinám, které spadají do jejich přímé působnosti. Ustanovení čl. 18 odst. 1a SRMR lze považovat za upřesnění podmínek stanovených v čl. 18 odst. 1 SRMR.

Vnitrostátní ustanovení provádějící článek 32a BRRD by bylo rovněž použitelné, protože by nebylo v rozporu se SRMR.

80.   Otázka (článek 33 BRRD)

Proč není čl. 33 odst. 3 BRRD zohledněn v SRMR a jaké důsledky by z toho mohly vyplynout?

Odpověď

K zohlednění došlo již v případě SRMR I a BRRD I.

Ustanovení čl. 33 odst. 3 BRRD stanoví, že pokud dceřiné instituce holdingové společnosti se smíšenou činností drží zprostředkující finanční holdingová společnost, musí být opatření k řešení krize za účelem řešení krize na úrovni skupiny přijímána ve vztahu k této zprostředkující finanční holdingové společnosti, nikoli holdingové společnosti se smíšenou činností. Tento článek byl změněn směrnicí (EU) 2019/879, ale pouze za účelem doplnění znění, že během fáze plánování řešení krize musí být zprostředkující finanční holdingová společnost identifikována jako subjekt řešící krizi.

Holdingové společnosti se smíšenou činností spadají do oblasti působnosti BRRD prostřednictvím odkazu na ně uvedeného v čl. 1 odst. 1 písm. c). Článek 2 SRMR však na holdingové společnosti se smíšenou činností neodkazuje, což znamená, že nespadají do oblasti působnosti SRMR. Nebylo tedy nutné čl. 33 odst. 3 BRRD v SRMR zohlednit. Je třeba uvést, že čl. 17 odst. 5 písm. k) BRRD, který orgánům příslušným k řešení krize umožňuje požadovat, aby holdingové společnosti se smíšenou činností založily samostatnou finanční holdingovou společnost za účelem řešení krize nebo odstranění podstatných překážek způsobilosti k řešení krize, v čl. 10 odst. 11 SRMR rovněž nebyl zohledněn.

81.   Otázka (článek 45b)

Je možné objasnit význam výrazu „subjekty, na které se vztahuje SRMR“ obsaženého v odpovědi poskytnuté na otázku č. 34 sdělení Komise ze dne 29. září 2020?

Pokud dále členské státy využijí možnosti uvedené v čl. 45b odst. 8 posledním pododstavci BRRD a stanoví procentní hodnotu na úrovni vyšší než 30 %, bude se tato procentní hodnota vztahovat na subjekty uvedené v čl. 7 odst. 3 SRMR, které jsou v přímé působnosti vnitrostátních orgánů příslušných k řešení krize?

Odpověď

Subjekty, na které se vztahuje SRMR, jsou uvedeny v článku 2 SRMR. Pro účely posouzení toho, na které subjekty se SRMR vztahuje, není relevantní rozdělení úkolů mezi výborem SRB a vnitrostátními orgány příslušnými k řešení krize dle článku 7 SRMR.

Pokud zúčastněný členský stát využije možnosti uvedené v čl. 45b odst. 8 čtvrtém pododstavci BRRD a zvýší procentní hodnotu na úroveň vyšší než 30 %, bude se toto zvýšení vztahovat pouze na subjekty, které nespadají do oblasti působnosti SRMR, jak stanoví článek 2 SRMR. Důvodem je skutečnost, že SRMR je použitelné pro všechny subjekty spadající do jeho oblasti působnosti, bez ohledu na rozdělení úkolů mezi výborem SRB a vnitrostátními orgány příslušnými k řešení krize. Pokud vnitrostátní orgán příslušný k řešení krize plní své úkoly ve vztahu k subjektu uvedenému v čl. 7 odst. 3 SRMR, musí uplatňovat pravidla stanovená v SRMR, přičemž může vykonávat pravomoci svěřené vnitrostátními pravidly provádějícími BRRD. To vyplývá z článku 7 SRMR, konkrétněji z čl. 7 odst. 3 prvního pododstavce písm. d) a z čl. 7 odst. 3 čtvrtého pododstavce.

Nařízení SRMR svěřilo výboru SRB centralizovanou pravomoc k řešení krize a jeho cílem bylo rovněž přizpůsobit pravidla a zásady BRRD zvláštnostem mechanismu SRM a zajistit, aby výbor SRB i vnitrostátní orgány příslušné k řešení krize uplatňovaly při přijímání rozhodnutí podle nařízení SRMR stejná věcná pravidla. Tento přístup je objasněn v 18., 21., 23., a zejména 28. bodě odůvodnění SRMR, jehož poslední věta stanoví, že „za určitých okolností by měly vnitrostátní orgány příslušné k řešení krize plnit své úkoly na základě tohoto nařízení a v souladu s ním a vykonávat přitom pravomoci, které jim byly svěřeny vnitrostátními právními předpisy, kterými se provádí směrnice 2014/59/EU, a v souladu s nimi, pokud to není v rozporu s tímto nařízením.“ Tento přístup se rovněž odráží v čl. 1 prvním pododstavci SRMR, který uvádí, že SRMR „stanoví jednotná pravidla a jednotný postup pro řešení krize subjektů“ v oblasti působnosti SRMR.

Pokud se tedy nařízení SRMR a vnitrostátní pravidla provádějící směrnici BRRD odlišují, musí se ve vztahu k subjektům spadajícím do jeho působnosti podle článku 2 SRMR přednostně použít nařízení SRMR.

---

(1)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU ze dne 15. května 2014, kterou se stanoví rámec pro ozdravné postupy a řešení krize úvěrových institucí a investičních podniků a kterou se mění směrnice Rady 82/891/EHS, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/24/ES, 2002/47/ES, 2004/25/ES, 2005/56/ES, 2007/36/ES, 2011/35/EU, 2012/30/EU a 2013/36/EU a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 a (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 190).

(2)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/879 ze dne 20. května 2019, kterou se mění směrnice 2014/59/EU, pokud jde o schopnost úvěrových institucí a investičních podniků absorbovat ztráty a schopnost rekapitalizace, a směrnice 98/26/ES (Úř. věst. L 150, 7.6.2019, s. 296).

(3)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ze dne 26. června 2013 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky, o změně směrnice 2002/87/ES a zrušení směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 338).

(4)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/878 ze dne 20. května 2019, kterou se mění směrnice 2013/36/EU, pokud jde o osvobozené subjekty, finanční holdingové společnosti, smíšené finanční holdingové společnosti, odměňování, opatření a pravomoci v oblasti dohledu a opatření na zachování kapitálu (Úř. věst. L 150, 7.6.2019, s. 253).

(5)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 1).

(6)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/876 ze dne 20. května 2019, kterým se mění nařízení (EU) č. 575/2013, pokud jde o pákový poměr, ukazatel čistého stabilního financování, požadavky na kapitál a způsobilé závazky, úvěrové riziko protistrany, tržní riziko, expozice vůči ústředním protistranám, expozice vůči subjektům kolektivního investování, velké expozice, požadavky na podávání zpráv a zpřístupňování informací, a nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 150, 7.6.2019, s. 1).

(7)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů a o změně směrnic 2002/92/ES a 2011/61/EU (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 349).

(8)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 806/2014 ze dne 15. července 2014, kterým se stanoví jednotná pravidla a jednotný postup pro řešení krize úvěrových institucí a některých investičních podniků v rámci jednotného mechanismu pro řešení krizí a Jednotného fondu pro řešení krizí a mění nařízení (EU) č. 1093/2010 (Úř. věst. L 225, 30.7.2014, s. 1).

(9)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/877 ze dne 20. května 2019, kterým se mění nařízení (EU) č. 806/2014, pokud jde o schopnost absorbovat ztráty a schopnost rekapitalizace úvěrových institucí a investičních podniků (Úř. věst. L 150, 7.6.2019, s. 226).

(10)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/49/EU ze dne 16. dubna 2014 o systémech pojištění vkladů (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 149).

(11)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/565 ze dne 25. dubna 2016, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU, pokud jde o organizační požadavky a provozní podmínky investičních podniků a o vymezení pojmů pro účely zmíněné směrnice (Úř. věst. L 87, 31.3.2017, s. 1).

(12)  Obecné pokyny k některým aspektům požadavků směrnice MiFID II ohledně vhodnosti ze dne 6. listopadu 2018, ESMA35-43-1163.

(13)  Sdělení Komise o výkladu některých právních ustanovení revidovaného rámce pro řešení krize bank v reakci na otázky vznesené orgány členských států (Úř. věst. C 321, 29.9.2020, s. 1).

(14)  Sdělení Komise o výkladu některých právních ustanovení revidovaného rámce pro řešení krize bank v reakci na otázky vznesené orgány členských států (Úř. věst. C 321, 29.9.2020, s. 1).

(15)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/47/ES ze dne 6. června 2002 o dohodách o finančním zajištění (Úř. věst. L 168, 27.6.2002, s. 43).