|
23.11.2020 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 398/21 |
Zveřejnění žádosti o schválení změny specifikace produktu podle čl. 50 odst. 2 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin, která není menšího rozsahu
(2020/C 398/18)
Tímto zveřejněním se přiznává právo podat proti žádosti námitku podle článku 51 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 (1) do tří měsíců ode dne tohoto zveřejnění.
ŽÁDOST O SCHVÁLENÍ ZMĚNY SPECIFIKACE PRODUKTU U CHRÁNĚNÉHO OZNAČENÍ PŮVODU / CHRÁNĚNÉHO ZEMĚPISNÉHO OZNAČENÍ, KTERÁ NENÍ MENŠÍHO ROZSAHU
Žádost o schválení změny v souladu s čl. 53 odst. 2 prvním pododstavcem nařízení (EU) č. 1151/2012
„Münchener Bier“
EU č.: PGI-DE-0516-AM04 – 25.7.2019
CHOP ( ) CHZO (X)
1. Seskupení žadatelů a oprávněný zájem
Název: Verein Münchener Brauereien e.V.
Adresa: Oskar-von-Miller-Ring 1, 80333 München, Německo
Tel. +49244184770
Fax +49244184780
E-mail: Manfred.newrzella@muenchener-bier.de
Oprávněný zájem:
Žadatel je stejný jako u původní žádosti. Spolek je sdružením producentů nebo zpracovatelů daného produktu.
2. Členský stát nebo třetí země
Německo
3. Položka specifikace produktu, jíž se změna (změny) týká (týkají)
|
☐ |
Název produktu |
|
☒ |
Popis produktu |
|
☐ |
Zeměpisná oblast |
|
☐ |
Důkaz původu |
|
☒ |
Metoda produkce |
|
☒ |
Souvislost se zeměpisnou oblastí |
|
☐ |
Označování |
|
☐ |
Jiná [uveďte] |
4. Druh změny (změn)
|
☒ |
Změna specifikace produktu se zapsaným CHOP nebo CHZO, která nemá být kvalifikována jako změna menšího rozsahu podle čl. 53 odst. 2 třetího pododstavce nařízení (EU) č. 1151/2012. |
|
☐ |
Změna specifikace produktu se zapsaným CHOP nebo CHZO, pro nějž nebyl zveřejněn jednotný dokument (nebo jeho ekvivalent), která nemá být kvalifikována jako změna menšího rozsahu podle čl. 53 odst. 2 třetího pododstavce nařízení (EU) č. 1151/2012. |
5. Změny
b) Popis
|
1) |
Bod 3.2 specifikace – jednotný dokument |
U uvedených druhů piva se požaduje vypustit druh nebo slovo „Diät-Pils“ (dietní pivo plzeňského typu) s úplným popisem uvedeným níže.
|
i) |
Původní znění „Diät-Pils (dietní pivo plzeňského typu) Obsah původní mladiny v %: 8,5–9,3 Obsah alkoholu v % obj.: 4,3–4,9 Barva (EBC): 5,0–6,5 jednotky Hořké látky (EBU): 26,0–30,0 jednotek nízký obsah uhlohydrátů, jemně hořké, suché chuti;“ |
|
ii) |
Nové znění Žádný text! |
|
iii) |
Odůvodnění: Šestnáctým nařízením ke změně nařízení ze dne 1. října 2010 (BGBl. I s. 1306) bylo ustanovení § 12 nařízení o dietetických potravinách (Diätverordnung) zrušeno. Podle § 28 odst. 4 nařízení o dietetických potravinách mohly být dietetické potraviny pro diabetiky, které byly v souladu s tímto nařízením ve znění platném do 8. října 2010, uváděny na trh až do 9. října 2012. Po skončení přechodného období mohou být dietetické potraviny pro diabetiky, které nejsou v souladu s tímto nařízením, prodávány až do data jejich minimální trvanlivosti. Dlouho po uplynutí přechodných období již nelze produkt pod názvem „Diet-Pils“ uvádět na trh, a je proto ze specifikace odstraněn. |
|
2) |
Bod 3.2 specifikace – jednotný dokument |
U uvedených druhů piva se požaduje vypustit druh nebo slovo „ICE-Bier“ s úplným popisem uvedeným níže.
|
i) |
Původní znění „ICE-Bier Obsah původní mladiny v %: 11,2 Obsah alkoholu v % obj.: 4,9 Barva (EBC): 6,5 jednotky Hořké látky (EBU): 20,0 jednotek vyvážené, oblé, plné chuti;“ |
|
ii) |
Nové znění Žádný text! |
|
iii) |
Odůvodnění: Druh „ICE-Bier“ se již několik let nevyrábí. Z důvodu zachování tradice je tento druh ze specifikace odstraněn. |
|
3) |
Bod 3.2 specifikace – jednotný dokument |
U uvedených druhů piva se požaduje vypustit druh nebo slovo „Oktoberfestbier“ s úplným popisem uvedeným níže.
|
i) |
Původní znění „Oktoberfestbier Obsah původní mladiny v %: 13,6–14,0 Obsah alkoholu v % obj: 5,3–6,6 Barva (EBC): 6,0–28,0 jednotek Hořké látky (EBU): 16,0–28,0 jednotek světlé, zlatavé, jantarové nebo tmavé barvy, od plného, velmi oblého, jemného nebo sladově aromatického až po jemně chmelené s velmi jemnou hořkostí nebo silnou, mírně nasládlou chutí;“ |
|
ii) |
Nové znění Žádný text! |
|
iii) |
Odůvodnění: „Oktoberfestbier“ nepožívá žádné vlastní ochrany, nýbrž pouze CHZO „Münchener Bier“. Žadatel mezitím požádal o ochranu vlastního zeměpisného označení „Oktoberfestbier“. V rámci tohoto řízení o žádosti o vlastní CHZO „Oktoberfestbier“ považovala Komise skutečnost, že produkt „Oktoberfestbier“ je zařazen na seznam piv „Münchener Bier“, za rozporný požadavek podle nařízení (EU) č. 1151/2012. Aby bylo označení „Oktoberfestbier“ zapsáno jako samostatné CHZO, nemělo by již být uvedeno pod označením „Münchener Bier“. |
|
4) |
Bod 3.2 specifikace – jednotný dokument |
Požaduje se, aby po shrnutí uvedených druhů piva byl za seznamem druhů piva (tj. za oddílem „Nähr-/Malzbier (sladové pivo)“) na konci tohoto bodu vložen následující text uvedený v podbodě ii).
|
i) |
Původní znění Žádný text! |
|
ii) |
Nové znění „Uvedené hodnoty podléhají zákonem stanoveným tolerancím uznaným příslušnými bavorskými orgány pro dohled nad potravinami, které musí být zohledněny rovněž při analýze uvedených hodnot.“ |
|
ii-2) |
Nové znění pouze ve specifikaci, nikoli v jednotném dokumentu „Přehled: Analytické a zákonem stanovené tolerance
|
|
iii) |
Odůvodnění: Zákonem stanovené tolerance a rozpětí uznané příslušnými bavorskými orgány pro dohled nad potravinami jsou vyšetřovacími orgány při ověřování tolerancí chybně uznány pouze tehdy, pokud jsou uvedeny ve specifikaci nebo pokud se na ně odkazuje. Evropská komise naproti tomu zastává jednoznačně názor, že tyto tolerance platí v každém případě a musí být respektovány. Neměly by proto být uvedeny v „jednotném dokumentu“, nýbrž by v zájmu vyjasnění měly být zahrnuty do specifikace. Pokud orgány považují odkaz na tolerance za nezbytný, uvedou se. |
|
5) |
Bod 3.3 jednotný dokument |
Požaduje se, aby bylo stávající znění nahrazeno zněním uvedeným níže v podbodě ii).
|
i) |
Původní znění: „Přísadami musí být slad, chmel, kvasnice a voda. Voda musí pocházet z území města Mnichova z třetihorních vrstev půdy v oblasti „Münchener Schotterebene“.“ |
|
ii) |
Nové znění: „Výrobní proces probíhá v souladu s mnichovským nařízením o čistotě z roku 1487 ve formě § 9 prozatímního zákona o pivu (VorlBierG). Přísadami musí být slad, chmel, kvasnice a voda. Voda musí být přitom získána z vlastních hlubinných studen ležících na území města Mnichova z vodonosné vrstvy sestávající z pískovců a konglomerátů třetihorní molasy. Podle lokality dosahují tyto hlubinné studny v současnosti hloubky přibližně od 140 m do 250 m. Mnichovská městská voda tyto požadavky nesplňuje.“ |
|
iii) |
Odůvodnění: |
Omezení na kvantitativně hlavní přísadu se nejeví jako vhodné a neodpovídá smyslu nařízení (EU) č. 1151/2012. Orgány a zástupci EU mimoto navrhli, aby byly uvedeny všechny složky. Rovněž Evropská komise navrhla, aby toto znění nebylo zahrnuto do bodu 3.2, jak bylo původně požadováno, nýbrž aby bylo shrnuto v bodě 3.3.
Kromě toho je zapotřebí jednoznačnější odlišení od ostatních pivovarů, co se týká použité suroviny „voda“, zejména pokud jde o mnichovskou městskou vodu používanou jinými pivovary, která pochází z jiných oblastí mimo Mnichov.
e) Metoda produkce
Specifikace
Požaduje se, aby byla třetí věta tohoto bodu nahrazena jinou větou a doplněny dvě nové věty.
|
i) |
Původní znění: „Voda používaná mnichovskými pivovary pochází z oblasti „Münchener Schotterebene“ z vlastních hlubinných studen ležících na území města Mnichova. Studny sahají z větší části až do třetihorních vrstev půdy.“ |
|
ii) |
Nové znění: „Voda musí být přitom získána z vlastních hlubinných studen ležících na území města Mnichova z vodonosné vrstvy sestávající z pískovců a konglomerátů třetihorní molasy. Podle lokality dosahují tyto hlubinné studny v současnosti hloubky přibližně od 140 m do 250 m. Mnichovská městská voda tyto požadavky nesplňuje.“ |
|
iii) |
Odůvodnění: Upřesnění suroviny „voda“ musí být v celém dokumentu upraveno jednotně. |
f) Souvislost se zeměpisnou oblastí
|
1) |
Jednotný dokument, druhý podnadpis „Specifičnost produktu“, druhý odstavec, první a druhá věta |
Požaduje se změna druhé poloviny první věty a druhé věty a doplnění nové třetí věty.
|
i) |
Původní znění: „[…] především ze skutečnosti, že mnichovské pivovary používají k vaření piva vodu z vlastních hlubinných studen z rovinné oblasti Münchner Schotterebene. Tyto studny sahají až do třetihorních vrstev půdy v hloubce 250 m.“ |
|
ii) |
Nové znění: „[…] především ze skutečnosti, že mnichovské pivovary získávají vodu k vaření piva z vlastních hlubinných studen ležících na území města Mnichova z vodonosné vrstvy sestávající z pískovců a konglomerátů třetihorní molasy. Podle lokality dosahují tyto hlubinné studny v současnosti hloubky přibližně od 140 m do 250 m. Mnichovská městská voda tyto požadavky nesplňuje.“ |
|
iii) |
Odůvodnění: Upřesnění suroviny „voda“ musí být v celém dokumentu upraveno jednotně. |
|
2) |
Specifikace – jednotný dokument, třetí podnadpis „Příčinná souvislost“, desátý odstavec (= jedna věta) Požaduje se, aby byla dvě slova tohoto odstavce (věty) nahrazena jiným slovem.
Je-li odstraněno slovo „Oktoberfest“, jsou důvody související s tímto pivem nebo odkazující na toto pivo zbytečné. V zájmu jasnosti by proto znění mělo být upraveno. |
|
3) |
Specifikace – jednotný dokument, třetí podnadpis „Příčinná souvislost“, dvanáctý odstavec |
Požaduje se vypuštění tohoto odstavce.
|
i) |
Původní znění: „Jako inspirace, která však nebyla nikdy překonána, také slouží pivní slavnost zvaná „Oktoberfest“, která vznikla z koňských závodů a poprvé byla pořádána v roce 1810. V současné době existuje na celém světě více než 2 000 slavností typu „Oktoberfest“. Oktoberfest a při něm čepované pivo, tzv. „Oktoberfestbier“, které mohou vařit jen mnichovské pivovary, se na celosvětové dobré pověsti produktu „Münchner Bier“ také podílejí. Každý rok přijíždí do Mnichova na Oktoberfest průměrně více než 6 milionů návštěvníků, aby si zde toto světově známé pivo vychutnali. Oktoberfest se svým pivem „Oktoberfestbier“ představuje v souvislosti s produktem „Münchner Bier“ vrcholnou událost. Zemský soud v Mnichově dokonce jednou rozhodl, že „Oktoberfest“ je slavností piva „Münchner Bier“.“ |
|
ii) |
Nové znění: |
Žádný text!
|
iii) |
Odůvodnění: |
Je-li odstraněno slovo „Oktoberfest“, jsou důvody související s tímto pivem nebo odkazující na toto pivo zbytečné. V zájmu jasnosti by proto znění mělo být upraveno.
|
4) |
Specifikace – jednotný dokument, třetí podnadpis „Příčinná souvislost“, dvacátý první odstavec, druhá věta |
Požaduje se, aby bylo z druhé věty vypuštěno dvanáct slov.
|
i) |
Původní znění: „Jednoznačně o tom svědčí rostoucí vývozy v posledních 30 letech, zejména známého produktu „Oktoberfestbier“, které tak mohou označovat pouze mnichovské pivovary.“ |
|
ii) |
Nové znění „Jednoznačně o tom svědčí rostoucí vývozy v posledních 30 letech.“ |
|
iii) |
Odůvodnění: |
Je-li odstraněno slovo „Oktoberfest“, jsou důvody související s tímto pivem nebo odkazující na toto pivo zbytečné. V zájmu jasnosti by proto znění mělo být upraveno.
|
5) |
Specifikace – jednotný dokument, třetí podnadpis „Příčinná souvislost“, dvacátý první odstavec, třetí a čtvrtá věta |
Požaduje se, aby byly tyto věty vypuštěny.
|
i) |
Původní znění: „Pivní slavnost produktu „Münchner Bier“ nazývaná „Oktoberfest“ je známá na celém světě. Její zahájení, průvod tradičních krojů a vojenských uniforem a každodenní zpravodajství ze stanů výrazně zvyšují povědomí o produktu „Münchner Bier“.“ |
|
ii) |
Nové znění: |
Žádný text!
|
iii) |
Odůvodnění: |
Je-li odstraněno slovo „Oktoberfest“, jsou důvody související s tímto pivem nebo odkazující na toto pivo zbytečné. V zájmu jasnosti by proto znění mělo být upraveno.
JEDNOTNÝ DOKUMENT
„Münchener bier“
EU č.: PGI-DE-0516-AM04 – 25. 7. 2019
CHOP ( ) CHZO (X)
1. Název (názvy)
„Münchener Bier“
2. Členský stát nebo třetí země
Německo
3. Popis zemědělského produktu nebo potraviny
3.1. Druh produktu
Třída 2.1 Pivo
3.2. Popis produktu, k němuž se vztahuje název uvedený v bodě 1
|
Helles (světlé) |
|
|
Obsah původní mladiny v %: |
11,4–11,9 |
|
Obsah alkoholu v % obj.: |
4,7–5,4 |
|
Barva (EBC): |
5,0–8,5 jednotky |
|
Hořké látky (EBU): |
14,0–25,0 jednotek |
světle žluté, světlé, chutné, čisté, lahodné, jemné, příjemně chmelené, jemně kořeněné až kořeněné s příjemnou hořkostí podle příslušného pivovarnického postupu;
|
Export Hell (vývozní světlé) |
|
|
Obsah původní mladiny v %: |
12,5–12,8 |
|
Obsah alkoholu v % obj.: |
5,5–6,0 |
|
Barva (EBC): |
5,5–7,5 jednotky |
|
Hořké látky (EBU): |
15,0–26,0 jednotek |
světle žluté, svrchně kvašené (až čiré), plné chuti od jemné, příjemně plné až výrazně kořeněné, částečně jemně chmelené, částečně mírně hořké;
|
Export Dunkel (vývozní tmavé) |
|
|
Obsah původní mladiny v %: |
12,5–13,7 |
|
Obsah alkoholu v % obj.: |
5,0–5,9 |
|
Barva (EBC): |
42,0 až ≤ 60,0 jednotek |
|
Hořké látky (EBU): |
15,0–24,0 jednotek |
plné, lahodné, sladově aromatické až silné, částečně dominuje mnichovský slad;
|
Pils (pivo plzeňského typu) |
|
|
Obsah původní mladiny v %: |
11,5–12,5 |
|
Obsah alkoholu v % obj.: |
4,9–5,8 |
|
Barva (EBC): |
5,5–7,0 jednotek |
|
Hořké látky (EBU): |
30,0–38,0 jednotek |
jemně hořké, jemná ušlechtilá chmelová hořkost, chmelový nádech až chmelové aroma, lehké, elegantní, výrazné;
|
Alkoholfreies Weißbier (nealkoholické bílé pivo) |
|
|
Obsah původní mladiny v %: |
3,5–8,0 |
|
Obsah alkoholu v % obj.: |
< 0,5 |
|
Barva (EBC): |
8,0–21,0 jednotek |
|
Hořké látky (EBU): |
7,0–19,0 jednotek |
typický charakter bílého piva, perlivé, sladké, plné chuti, světlé, zlatavé až jantarové barvy, se zákalem přecházejícím od jemného kvasničného zakalení, přirozeného zákalu až po kvasničný zákal, lehce chmelené až mírně hořké;
|
Leichtes Weißbier (lehké bílé pivo) |
|
|
Obsah původní mladiny v %: |
7,7–8,4 |
|
Obsah alkoholu (% obj.): |
2,8–3,2 |
|
Barva (EBC): |
11,0–13,0 jednotek |
|
Hořké látky (EBU): |
13,0–15,0 jednotek |
osvěžující, šumivé, perlivé, s kvasničným zákalem, typická chuť svrchně kvašeného bílého piva;
|
Kristall Weizen (typ pšeničného piva) |
|
|
Obsah původní mladiny v %: |
11,5–12,4 |
|
Obsah alkoholu v % obj.: |
4,9–5,5 |
|
Barva (EBC): |
7,5–12,5 jednotky |
|
Hořké látky (EBU): |
12,0–16,0 jednotek |
šumivé, velmi perlivé, filtrované, čiré, jasné, výrazné, nádech svrchně kvašeného piva, typicky svrchně kvašené pivo;
|
Hefeweizen Hell (světlé kvasnicové pšeničné) |
|
|
Obsah původní mladiny v %: |
11,4–12,6 |
|
Obsah alkoholu v % obj.: |
4,5–5,5 |
|
Barva (EBC): |
11,0–20,0 jednotek |
|
Hořké látky (EBU): |
12,0–20,0 jednotek |
svrchně kvašené, s přirozeným zákalem, typický charakter svrchně kvašeného piva, perlivé, osvěžující, šumivé, výrazné, částečně kvasnicové, aroma bílého piva;
|
Hefeweizen Dunkel (tmavé kvasnicové pšeničné) |
|
|
Obsah původní mladiny v %: |
11,6–12,4 |
|
Obsah alkoholu v % obj.: |
4,5–5,3 |
|
Barva (EBC): |
29,0–45,0 jednotek |
|
Hořké látky (EBU): |
13,0–16,0 jednotek |
s přirozeným zákalem, plné chuti se sladovým aroma, popř. sladovým charakterem, nádech, popř. charakter svrchně kvašeného piva;
|
Märzen |
|
|
Obsah původní mladiny v %: |
13,2–14,0 |
|
Obsah alkoholu v % obj.: |
5,3–6,2 |
|
Barva (EBC): |
8,0–32,5 jednotky |
|
Hořké látky (EBU): |
21,0–25,0 jednotek |
velmi plné, lahodné, jemné, aromatické starobavorské až sladově aromatické, velmi jemná hořkost;
|
Bockbier (silné pivo) |
|
|
Obsah původní mladiny v %: |
16,2–17,3 |
|
Obsah alkoholu v % obj.: |
6,2–8,1 |
|
Barva (EBC): |
7,5–40,0 jednotek |
|
Hořké látky (EBU): |
18,0–32,5 jednotky |
svrchně kvašené, od plného, oblého, lahodného, jemného, aromatického přes jemně chmelené, mírně hořké až po výrazně chmelené s částečně kořeněným charakterem;
|
Doppelbock |
|
|
Obsah původní mladiny v %: |
18,2–18,7 |
|
Obsah alkoholu v % obj.: |
7,2–7,7 |
|
Barva (EBC): |
44,0–75,0 jednotek |
|
Hořké látky (EBU): |
18,0–28,0 jednotek |
silné, intenzivní, kořeněné, výrazné a bohaté chuti se sladovým aroma;
|
Alkoholfreies Bier (nealkoholické pivo) |
|
|
Obsah původní mladiny v %: |
1,0–8,0 |
|
Obsah alkoholu v % obj.: |
< 0,5 |
|
Barva (EBC): |
4,0–13,0 jednotek |
|
Hořké látky (EBU): |
13,0–29,0 jednotek |
typický charakter piva od piva suchého po sladké, svěží, oblé, jemné až plné chuti, jasné, čiré, světlé až zlatavě žluté barvy, jemně kořeněné až kořeněné aroma, lehce chmelené až chmelově aromatické;
|
Leichtbier (lehké pivo) |
|
|
Obsah původní mladiny v %: |
7,5–7,7 |
|
Obsah alkoholu v % obj.: |
2,7–3,2 |
|
Barva (EBC): |
5,5–7,0 jednotek |
|
Hořké látky (EBU): |
24,0–26,5 jednotky |
jemně hořká ušlechtilá chuť;
|
Schwarz-Bier (černé pivo) |
|
|
Obsah původní mladiny v %: |
11,3 |
|
Obsah alkoholu v % obj.: |
4,8 |
|
Barva (EBC): |
70,0 jednotek |
|
Hořké látky (EBU): |
17,0 jednotek |
jemně kořeněné sladové aroma;
|
Nähr-/Malzbier (sladové pivo) |
|
|
Obsah původní mladiny v %: |
12,3–12,7 |
|
Obsah alkoholu v % obj.: |
0,0–1,2 |
|
Barva (EBC): |
65,0–90,0 jednotek |
|
Hořké látky (EBU): |
8,0–15,0 jednotek |
nízký obsah alkoholu, velmi jemně kvašené, sladové, kořeněné chuti, velmi slabě chmelené.
Uvedené hodnoty podléhají zákonem stanoveným tolerancím uznaným příslušnými bavorskými orgány pro dohled nad potravinami, které musí být zohledněny rovněž při analýze uvedených hodnot.
3.3. Krmivo (pouze u produktů živočišného původu) a suroviny (pouze u zpracovaných produktů)
Výrobní proces probíhá v souladu s mnichovským nařízením o čistotě z roku 1487 ve formě § 9 prozatímního zákona o pivu (VorlBierG).
Přísadami musí být slad, chmel, kvasnice a voda. Voda musí být přitom získána z vlastních hlubinných studen ležících na území města Mnichova z vodonosné vrstvy sestávající z pískovců a konglomerátů třetihorní molasy. Podle lokality dosahují tyto hlubinné studny v současnosti hloubky přibližně od 140 m do 250 m. Mnichovská městská voda tyto požadavky nesplňuje.
3.4. Specifické kroky při produkci, které se musejí uskutečnit v označené zeměpisné oblasti:
Celý výrobní proces produktu „Münchener Bier“ musí probíhat na území města Mnichova.
Začíná šrotováním sladu a rmutováním a končí skladováním, při kterém se mladé pivo přirozeně obohatí oxidem uhličitým a dozrává, dokud nedosáhne plné chuti.
Stejným způsobem se postupuje i během celého výrobního procesu spodně a svrchně kvašených nealkoholických piv „Münchener Bier“. Zde však v závislosti na způsobu výroby ještě přichází na řadu vakuová destilace a odpaření, popř. dřívější ukončení stupně kvašení.
3.5. Zvláštní pravidla pro krájení, strouhání, balení atd. produktu, k němuž se vztahuje zapsaný název
—
3.6. Zvláštní pravidla pro označování produktu, k němuž se vztahuje zapsaný název
Označování piva vychází z označení produktu „Münchener Bier“, resp.„Münchener Bier“ ve spojení s druhem piva uvedeným v bodě 3.2.
4. Stručné vymezení zeměpisné oblasti
Metropolitní oblast Mnichova.
5. Souvislost se zeměpisnou oblastí
5.1. Specifičnost zeměpisné oblasti
Označení „Münchener Bier“ používají mnichovské pivovary již po staletí, a to bez jakýchkoli námitek třetích stran. Dlouhou tradici dokládá například urbář vévody Ludvíka Přísného z roku 1280, který mnichovským sládkům ukládal peněžní a naturální dávky (srov. „München und sein Bier“, Heckhorn/Wiehr, Mnichov 1989, nebo dizertace Dr. Karin HACKEL-STEHROVÉ, bod 4, a publikace „Die ‚prewen‘ Münchens“, Sedlmayr/Grohsmann, Norimberk 1969, přiloženy jsou výňatky. Dále srov. „125 Jahre Verein Münchener Brauereien e. V.“, Dr. Christine RÄDLINGEROVÁ, sborník 1996).
Nealkoholická piva mají v Mnichově rovněž dlouhou tradici. Skutečnost, že se v Bavorsku vyrábělo nealkoholické pivo, dokládá informace na straně 1928 novin Allgemeine Brauer- und Hopfen-Zeitung ze dne 17. srpna 1898. Ve stejných novinách ze dne 9. července 1898 lze na straně 1590 nalézt zmínku o nealkoholickém pivu v Mnichově. Hovoří se zde o žádosti majitele školy „Praktische Brauerschule“ v Mnichově pana Karla MICHELA, který chtěl nealkoholické pivo uvést na trh (srov. „Münchner Brauindustrie 1871–1945“, s. 105 od Christiana SCHÄDERA). Ačkoli byla žádost ve své době zamítnuta, od myšlenky nealkoholického piva se v Mnichově neupustilo. Přispěl k tomu zejména fakt, že v dobách nouze během dvou světových válek a následně kvůli obecnému nedostatku surovin se vařila piva s nízkým obsahem alkoholu. Nealkoholické pivo, příp. nealkoholické bílé pivo se v mnichovských pivovarech každopádně opět nepřetržitě vyrábí od roku 1986.
5.2. Specifičnost produktu
Pro spotřebitele má pivo vyrobené v Mnichově zvláště dobrou pověst a očekává od něj prvotřídní kvalitu.
Tato kvalita nevychází pouze z dodržování mnichovského nařízení o čistotě piva z roku 1487, které bylo vydáno 29 let před bavorským nařízením o čistotě z roku 1516, nýbrž především ze skutečnosti, že mnichovské pivovary používají k vaření piva vodu z vlastních hlubinných studen ležících na území města Mnichova z vodonosné vrstvy sestávající z pískovců a konglomerátů třetihorní molasy. Podle lokality dosahují tyto hlubinné studny v současnosti hloubky přibližně od 140 m do 250 m. Mnichovská městská voda tyto požadavky nesplňuje.
5.3. Příčinná souvislost mezi zeměpisnou oblastí a specifickou jakostí, pověstí nebo jinou vlastností produktu
Silné spojení obyvatelstva s produktem „Münchener Bier“ a jeho související pověst vychází v mnichovské oblasti právě z dlouhé tradice výroby piva v Mnichově a z historických souvislostí. Díky rostoucí prosperitě dosáhl produkt „Münchner Bier“ nejdříve místního, později regionálního, poté národního a nakonec i mezinárodního uplatnění se světovým ohlasem.
Pivo se v Mnichově od počátků setkávalo s pozitivním ohlasem. Již v roce 815 se v díle „Historia Frisingensis“ v rukopise „Kozrah“ uvádí, že kostel Svatého Jana v Oberföhringu byl jako léno propůjčen jáhnovi Huwetzimu, který musel jako roční „Gilt“ (daň) odvádět kapitole dómu jednu fůru piva.
V urbáři města Mnichova z roku 1280 se uvádí, že již v této době byla mnichovským měšťanům udělována tzv. várečná oprávnění.
V roce 1372 reformoval vévoda Štěpán II. várečné právo v Mnichově a na základě první várečné ústavy povolil každému prostému občanu vařit tzv. „Greußing“ (zřejmě druh domácího piva – „Nachbier“ – s nízkým obsahem původní mladiny), „zachce-li se mu onoho“. Za zmínku stojí především skutečnost, že toto právo, vztahovalo-li se na osobu, bylo prodejné a dědičné.
Ve 14. a 15. století se lidé pokoušeli prodloužit trvanlivost svého piva přidáváním všelijakých, částečně i jedovatých látek. Proto kolem roku 1453 vydal magistrát města Mnichova ustanovení o pivu, podle kterého se pivo a „Greußing“ smí vařit „pouze a jedině z ječmene, chmelu a vody a jinak ničeho jiného“. Bylo tak poprvé vytvořeno jakési „nařízení o čistotě“.
Text ustanovení o pivu poté dne 30. listopadu 1487 v lehce pozměněném znění vydal v Mnichově vévoda Albrecht IV. Bavorský jako „mnichovské nařízení o čistotě piva“. Pivo se smělo nadále čepovat a vařit jen z chmele, ječmene a vody. V rámci tohoto úředního výnosu bylo také nařízeno, že pivo musí podléhat prohlídce, což lze srovnat s dnešní kontrolou jakosti. Tím bylo na konci 15. století u jedné potraviny poprvé zavedeno prověřování kvality. Mnichovské nařízení o čistotě piva zaručuje vysokou jakost piva a představuje nejdůležitější základní kámen úspěchu a dobré pověsti produktu „Münchner Bier“.
V roce 1493 vydal vévoda Jiří Bohatý obdobné nařízení o čistotě pro Dolní Bavorsko. Po jeho smrti a landshutské válce o následnictví trůnu prohlásili v roce 1516 bavorští vévodové Vilém IV. a Ludvík X., synové vévody Albrechta IV., „mnichovské nařízení o čistotě piva“ v prakticky stejné podobě za bavorské nařízení o čistotě. To přes různé zákony proniklo do německého zákona o dani z piva z roku 1906 a do dnešního prozatímního zákona o pivu. Mnichovské nařízení o čistotě piva proto platí ještě dnes.
Dobrá pověst produktu „Münchner Bier“ se v průběhu století stále více rozšiřovala. V 16. století ji například šířili kočí a vozkové, kteří mohli v pivovarech ustájit své koně. V té době se koneckonců počítalo s jedním pivovarem zhruba na 250 obyvatel.
Jak moc jsou mnichovští spojeni se svým pivem, se projevuje také tím, že jsou kvůli němu schopni vyjít do ulic. V roce 1844 tak například došlo k tzv. pivní válce, když se za pivo najednou muselo místo dřívějších 6 krejcarů platit 6,5 krejcaru. Naproti tomu v květnu 1995 demonstrovalo 25 000 lidí proti rozhodnutí soudu, podle kterého měly pivní zahrádky v Mnichově zavírat ve 21:30 hodin.
K šíření dobré pověsti produktu „Münchner Bier“ v celém světě přispěly samozřejmě také pivní zahrádky, pivní slavnosti nebo i samotné restaurace a hostince.
V souvislosti s opravdovými pivními zahrádkami stojí za to zmínit známé právo, resp. oblíbený zvyk obyvatel Mnichova přinést si do pivní zahrádky nebo, jak se jim říkalo dříve, do pivního sklípku své vlastní jídlo.
Z hostinců stačí jmenovat jen světově proslulý „Hofbräuhaus“. Jistě není třeba poukazovat na to, že píseň „In München steht ein Hofbräuhaus…“ (V Mnichově stojí dvorní pivovar), jakož i samotný hostinec dělají produktu „Münchner Bier“ jméno i ve světě.
Vedle těchto dějin přispěly k šíření dobré pověsti produktu „Münchner Bier“ zejména i technické inovace.
V 19. století začali mnichovští sládkové vařit ve skutečných nadzemních, popř. podzemních ledárnách. Technické požadavky na tyto stavby byly natolik komplexní, že se stavba pivních sklepů stala učební látkou královské stavební školy „Königliche Baugewerkeschule“.
V roce 1873 vyvinul Carl von Linde pro mnichovský pivovar „Spatenbrauerei“ první chladicí stroj na světě. Významné přitom bylo, že pivo se od té doby mohlo vařit nepřetržitě ve stálé kvalitě a libovolném množství bez ohledu na klima a venkovní teplotu.
Mnichovský pivovar „Hacker-Brauerei“ dokonce nechal kolem roku 1900 zabudovat po vzoru systému Linde chladírny do dvou holandských lodí a vyvážel jimi produkt „Münchner Bier“ a jeho pověst do zámoří.
Kromě toho vlastnil od 19. století každý mnichovský pivovar až 90 chladicích železničních vagonů pro přepravu svých produktů do vzdálených odbytišť. Tyto vagony, sloužící současně jako reklamní prostředek pivovarů, jezdily po celé evropské železniční síti, která se tehdy obrovským tempem rozvíjela. Mnohem důležitějším úkolem těchto vagonů, než bylo šíření reklamy, však bylo s tím spojené zachování kvality. V souvislosti s trvanlivostí piva se jednalo o obrovský pokrok. Produkt „Münchner Bier“ do zahraničí dorazil v dobré kvalitě a mohl tak být správně vychutnán, což dále posilovalo jeho dobrou pověst. Údaje z té doby o stále rostoucím vývozu svědčí o renomé produktu „Münchner Bier“.
Aby bylo možno vytvářet stabilní teplotu a zajišťovat trvalou neměnnou kvalitu, zavedlo v 19. století mnoho mnichovských pivovarů parní stroje k získávání energie. S tím spojené bezpečnostní otázky a technické problémy mělo za úkol řešit sdružení „Dampfkessel-Revisionsverein“ (sdružení pro revizi parních kotlů), které bylo za účasti mnichovských pivovarů za tímto účelem zřízeno. Z něj se vyvinulo dnešní světově známé Technické kontrolní sdružení („Technischer Überwachungsverein“ – TÜV). Díky pozornosti, kterou věnovaly bezpečnosti, mnichovské pivovary dále posílily svou pověst a dobré jméno svého piva.
S vývojem vědeckých metod začaly v 19. století vznikat i obory pivovarské technologie na zemědělských školách, univerzitách, jakož i soukromé výzkumné ústavy a odborná učiliště. Také je třeba zmínit počátky zveřejňování odborných publikací o pivovarnictví, jehož centrum se nacházelo v Mnichově. Od této doby lze o Mnichově hovořit jako o tzv. univerzitním městě piva („Cerevisial“-Universitätsstadt). Ještě dnes patří pivovarnická fakulta technické univerzity München-Weihenstephan a institut Doemens k vedoucím vzdělávacím institucím pro sládky a techniky v oblasti pivovarnictví, kteří poté pracují po celém světě.
Jak je výše znázorněno, povědomí o produktu „Münchner Bier“ v Německu a v Evropské unii v posledních 550 letech nepřetržitě rostlo a stejně tak se šířila i jeho dobrá pověst. Jednoznačně o tom svědčí rostoucí vývozy v posledních 30 letech. V rámci sportovního sponzoringu např. německého národního bobového týmu nebo v olympijské hale byl, resp. je, název produktu „Münchner Bier“ přenášen televizními kamerami do celého světa. V posledních desetiletích se rozhlas, televize a především internet zasloužily o to, že produkt „Münchner Bier“ zná stále více lidí na celém světě. O produktu „Münchner Bier“ se diskutuje na internetových fórech a ve fanklubech. Internetové stránky mnichovských pivovarů jsou velmi často navštěvovány a objevují se na nich dotazy z celého světa.
Odkaz na zveřejnění specifikace
(Čl. 6 odst. 1 druhý pododstavec prováděcího nařízení Komise (EU) č. 668/2014)
Markenblatt č. 07 ze dne 15. února 2019, část 7a-bb, s. 3197 https://register.dpma.de/DPMAregister/geo/detail.pdfdownload/41737