EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 30.9.2020

SWD(2020) 325 final

PRACOVNÍ DOKUMENT ÚTVARŮ KOMISE

Zpráva o právním státu 2020


Kapitola o stavu právního státu ve Finsku

Průvodní dokument ke

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ

Zpráva o právním státu 2020


Stav právního státu v Evropské unii

{COM(2020) 580 final} - {SWD(2020) 300 final} - {SWD(2020) 301 final} - {SWD(2020) 302 final} - {SWD(2020) 303 final} - {SWD(2020) 304 final} - {SWD(2020) 305 final} - {SWD(2020) 306 final} - {SWD(2020) 307 final} - {SWD(2020) 308 final} - {SWD(2020) 309 final} - {SWD(2020) 310 final} - {SWD(2020) 311 final} - {SWD(2020) 312 final} - {SWD(2020) 313 final} - {SWD(2020) 314 final} - {SWD(2020) 315 final} - {SWD(2020) 316 final} - {SWD(2020) 317 final} - {SWD(2020) 318 final} - {SWD(2020) 319 final} - {SWD(2020) 320 final} - {SWD(2020) 321 final} - {SWD(2020) 322 final} - {SWD(2020) 323 final} - {SWD(2020) 324 final} - {SWD(2020) 326 final}

I.Systém soudnictví 

Finský soudní systém se skládá z obecného soudnictví s dvaceti okresními soudy 1 , pěti odvolacími soudy a Nejvyšším soudem a ze správního soudnictví se šesti regionálními správními soudy a Nejvyšším správním soudem. Existují tři specializované soudy 2 . Nezávislá Národní správa soudů odpovídá za správu soudů, včetně správy rozpočtu, budov a systémů informačních a komunikačních technologií 3 . Nezávislá komise pro jmenování soudců 4 vládě připravuje návrhy na jmenování soudců, ale návrhy na soudce Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu předkládají přímo tyto soudy. 5 Soudce formálně jmenuje prezident republiky 6 . Národní státní zastupitelství je nezávislým státním orgánem 7 , v jehož čele stojí nejvyšší státní zástupce, kterého na návrh ministerstva spravedlnosti jmenuje prezident a který může být odvolán či suspendován vládou 8 . Finská advokátní komora je veřejným subjektem pověřeným profesionálním dohledem nad právníky. 9

Nezávislost

Finský soudní systém se vyznačuje velmi vysokou úrovní vnímané nezávislosti. Vnímaná nezávislost soudů a soudců je stabilně velmi vysoká, přičemž 84 % široké veřejnosti a 85 % podniků ji vnímá jako „docela nebo velmi dobrou“ – tato čísla jsou stabilní, u široké veřejnosti došlo od roku 2016 k mírnému zlepšení. U podniků jsou stabilní na vysoké úrovni od roku 2010. 10 I přes tuto vysokou úroveň vnímané nezávislosti soudnictví podniklo Finsko v nedávné době reformy, jejichž cílem je další posílení strukturálních záruk pro nezávislost soudnictví.

Za účelem zaručení nezávislosti soudnictví byl zřízen nový nezávislý orgán. Národní správa soudů, která se funkce ujala v lednu 2020, je novou nezávislou agenturou odpovědnou za správu soudů a převzala funkce, jež původně vykonávalo ministerstvo spravedlnosti. Byla zřízena prostřednictvím změn v zákoně o soudech, které byly přijaty v únoru 2019 11 , a je nezávislá na ministerstvu spravedlnosti. Cílem reformy, jež byla provedena v úzké konzultaci se soudy 12 , je posílit strukturální autonomii a nezávislost soudů, zvýšit kvalitu výkonu spravedlnosti a umožnit soudům, aby se namísto administrativních úkolů zaměřovaly na své klíčové funkce 13 . Pravomoci Národní správy soudů zahrnují předkládání návrhů o přidělování rozpočtu soudů ministerstvu spravedlnosti a rozhodování o jeho přidělení jednotlivým soudům, sledování výkonnosti soudů, správu soudních budov a systémů informačních a komunikačních technologií a organizaci odborné přípravy pro soudce a jiné zaměstnance soudů (ve spolupráci s radou pro justiční vzdělávání 14 ). Také má na starost zřizování pracovních míst u soudů, a to jak pro soudce, tak pro další zaměstnance. Rozhodovacím orgánem správy soudů je správní rada, která má osm členů (šest soudců ze soudů různých úrovní a dva členy, kteří nevykonávají funkci soudce 15 ), jmenovaných vládou na návrh soudů (v případě členů, kteří jsou soudci), což znamená, že většinu jejích členů tvoří soudci zvolení svými kolegy ze všech úrovní soudního systému, což je v souladu s doporučením Rady Evropy 16 . Evropská síť rad pro justici (ENCJ) přijala Národní správu soudů za plnohodnotného člena v červnu 2020. 17

Kvalita 

Za účelem zlepšení efektivity byla zreformována struktura státního zastupitelství. V září 2019 byl úřad nejvyššího státního zástupce sloučen s jedenácti místními státními zastupitelstvími do jediného Národního státního zastupitelství (National Prosecution Authority). 18 Cílem reformy je umožnit nejvyššímu státnímu zástupci důslednější dohled nad jednotností postupů trestního stíhání a centralizaci administrativních funkcí, jakož i některých trestních řízení. 19 Kromě toho usnadňuje převod případů mezi okresy, aby došlo k vyrovnání pracovní zátěže. V rámci reformy bylo rovněž stanoveno pevné funkční období pro vrchní okresní žalobce (pět let) a také nový titul „specializovaný státní zástupce“. Tato reforma neovlivnila počet státních zástupců ani jejich povinnosti a pravomoci, včetně těch, jež spadají pod úřad nejvyššího státního zástupce 20 .

Přetrvávají určité výzvy týkající se digitalizace soudního systému. On-line dostupnost rozsudků je nadále omezená, zejména co se týče rozsudků prvního stupně. 21 Nadto jsou omezená i opatření, která mají zajistit, aby rozsudky byly zveřejněny ve strojově čitelném formátu 22 . Judikatura Nejvyššího soudu, Nejvyššího správního soudu a v menší míře i odvolacích soudů a specializovaných soudů je zveřejněna na internetových stránkách vlády, u okresních soudů tomu tak ale není. Zatímco je navíc možné předložit věc i zaslat předvolání on-line, neexistuje možnost sledovat on-line jednotlivé fáze řízení 23 . Systémy správy případů existují u všech soudů a v současnosti se modernizují, a to také za účelem vylepšení shromažďování údajů. 24 Nástroje vytvářející statistiky o činnosti soudů však momentálně existují pouze u přibližně poloviny soudů. 25

Byly rozšířeny služby nabízené státními úřady pro právní pomoc a nyní je možné obdržet určité služby na dálku. Určité služby, jako jsou finanční poradenství a poradenství při řešení dluhů, byly dříve nabízeny na obecní úrovni a nyní je vykonávají státní úřady pro právní pomoc, aby v celé zemi bylo zajištěno jednotné poskytování služeb 26 . Nadto byla na ministerstvu spravedlnosti v červnu 2019 zahájena příprava služby právní pomoci po telefonu. Tento projekt má za cíl zřízení elektronického systému, který poskytuje právní pomoc efektivně na dálku. Telefonický systém zaručuje, že podezřelý nebo poškozená strana dostanou právního poradce také mimo běžnou pracovní dobu 27 .

Nová Národní správa soudů hrála důležitou úlohu při podpoře soudů během pandemie COVID-19. Finské soudy nebyly během pandemie COVID-19 zcela uzavřeny, ale jejich činnost byla ovlivněna 28 . Za této situace poskytla Národní správa soudů podporu soudům tím, že vytvořila pokyny ohledně využívání telekonferencí jako náhrady za běžné slyšení, ohledně toho, kdy se slyšení mají zrušit nebo odložit, a ohledně opatření k omezení fyzického kontaktu v soudních budovách 29 . Význam této podpory zdůraznily rovněž soudy 30 .

Účinnost

Soudní systém zvládá počet svých případů efektivně. Co se týče odhadované doby pro řešení občanskoprávních a obchodních sporů a správních případů, je výkon soudního systému na průměrné úrovni. Míra vyřešených případů se u první kategorie od roku 2016 poněkud snížila, ale stále zůstává nad 100 %, a míra vyřešených správních případů vykazuje značné zlepšení, od roku 2016 stoupla ze 79 % na 112 % v roce 2018. Počet projednávaných věcí je u občanskoprávních a obchodních sporů obzvláště nízký a u správních případů průměrný, což dokazuje, že soudní systém zvládá počet svých případů celkově dobře 31 .

II.Protikorupční rámec 

Finsko nemá oddělenou protikorupční agenturu, ale za boj proti korupci je společně odpovědných několik různých orgánů a subjektů. Oddělení pro politiku v oblasti trestního práva a trestní právo ministerstva spravedlnosti dohlíží na preventivní úsilí, odpovídá za mezinárodní spolupráci a spravuje vnitrostátní síť protikorupční spolupráce. Policie má pravomoc k vyšetřování korupce a veřejnost v ni má všeobecně důvěru. Dále jsou přijímána opatření zaměřená na zvýšení etiky a transparentnosti, jakož i regulaci lobbingu a „efektu otáčivých dveří“.

V indexu vnímání korupce, který zpracovává organizace Transparency International, dosahuje Finsko 86 bodů ze 100 a v Evropské unii je na druhém, celosvětově pak na třetím místě 32 . Asi pětina (22 %) respondentů zvláštního průzkumu Eurobarometr v roce 2020 považuje korupci za rozšířenou (průměr EU: 71 %) a pouze 8 % osob se cítí být korupcí ve svém každodenním životě osobně dotčeno (průměr EU: 26 %) 33 . Co se týče podniků, považuje 37 % společností korupci za rozšířenou (průměr EU: 63 %) a 13 % společností se domnívá, že korupce při podnikání představuje problém (průměr EU: 37 %). Něco přes třetinu (38 %) osob se domnívá, že stíhání trestných činů probíhá dostatečně úspěšně, aby lidi odradilo od korupčních praktik (průměr EU: 36 %), přičemž 53 % společností věří, že podniky a lidé přistižení při podplácení vyšších úředníků jsou odpovídajícím způsobem potrestáni (průměr EU: 31%) 34 .

Ve Finsku je právní rámec pro boj proti korupci do značné míry zaveden. Trestní zákoník kriminalizuje několik trestných činů úplatkářství 35 a několik dalších zákonů zahrnuje ustanovení související s prevencí korupce 36 . Kriminalizace obchodování s vlivem je však nadále předmětem diskuse v souvislosti s reformou trestního zákoníku 37 . I když nejsou zřejmé případy korupce rozšířené, mezi nejčastější formy patří nabízení a přijímání výhod 38 , střety zájmů a zvýhodňování a neetické kontakty při přípravě rozhodování 39 . V mezinárodních hodnoceních byly vyjádřeny obavy týkající se míry zproštění obžaloby u případů zahraničního podplácení, Finsko však uspořádalo zvláštní školení a posílilo zvyšování povědomí, aby došlo k řešení vnímaných procesních nedostatků u policie, v trestním stíhání a mezi soudci. 

Návrh protikorupční strategie na období 2017–2021, předložený ministerstvu spravedlnosti v roce 2017, musí být ještě přijat vládou. Poté, co nedošlo k přijetí strategie před demisí předchozí vlády, zahájila ministerská pracovní skupina pro právní stát a vnitřní bezpečnost v rámci nové vlády přípravu následující strategie proti korupci na období 2020–2023, která bude vycházet z původního návrhu a má v plánu vyjasnit povinnosti orgánů za účelem zvýšení spolupráce. Předchozí návrh protikorupční strategie z roku 2016 se zaměřoval na šest hlavních témat, včetně posílení struktur pro boj proti korupci, zvyšování povědomí, zvyšování transparentnosti, usnadňování odhalování korupce, tvorby právních předpisů týkajících se trestných činů úplatkářství a podpory výzkumu o korupci. Připravovaná strategie má za cíl zohlednit protikorupční doporučení adresovaná Finsku v rámci mezinárodních hodnocení. Kromě toho nadále probíhá hodnocení legislativních změn o ochraně oznamovatelů v rámci ministerstva spravedlnosti 40 .

Za úsilí v boji proti korupci je společně odpovědných několik různých orgánů. Oddělení pro politiku v oblasti trestního práva a trestní právo ministerstva spravedlnosti dohlíží na preventivní úsilí, odpovídá za mezinárodní spolupráci a spravuje vnitrostátní síť protikorupční spolupráce 41 . Síť koordinuje domácí protikorupční činnosti, podporuje vnitrostátní strategie a politiky a slouží jako fórum pro výměnu informací mezi příslušnými ministerstvy a zúčastněnými stranami. 42 Ministerstvo financí je hlavním koordinačním orgánem pro etiku veřejné služby. Zveřejnilo pokyny pro vládní úředníky ohledně pohostinnosti, výhod a darů, včetně cestování a dalšího zaměstnání. Národní kontrolní úřad kontroluje finance ústředních vládních institucí, sleduje fiskální politiku a dohlíží na financování politických stran a volebních kampaní. 

Národní vyšetřovací úřad má pravomoc k vyšetřování korupce. Pravomoc k vyšetřování korupce mají Národní vyšetřovací úřad a policejní jednotky pro finanční trestnou činnost, Národní síť odborníků pro boj proti podplácení a korupci pak zvyšuje spolupráci a koordinaci. V březnu 2020 bylo v rámci Národního vyšetřovacího úřadu nahlášeno 459 vyšetřovatelů finanční trestné činnosti a 60 pozic, jež podporují předcházení finanční trestné činnosti. Národní státní zastupitelství nedisponuje specializovanými jednotkami, ale všechna okresní státní zastupitelství mají specializované státní zástupce pro finanční trestnou činnost, kteří se zabývají trestnými činy úplatkářství. Různé okresy také mají státní zástupce, kteří se specializují na trestné činy spáchané osobami ve veřejné funkci. Oficiální statistiky ukazují, že ve Finsku je hlášen nízký počet trestných činů souvisejících s korupcí.

Připravuje se kodex chování pro úředníky a osoby ve vrcholných výkonných funkcích. Co se týče etického rámce pro úředníky, jsou celkové zásady řádné správy stanoveny v několika legislativních aktech. 43 Kromě toho podniká ministerstvo financí kroky k přípravě kodexu chování pro osoby, jimž jsou svěřeny vrcholné výkonné funkce, což bylo předmětem doporučení skupiny GRECO 44 . Návrh kodexu chování konsoliduje stávající pokyny týkající se hodnot, všeobecných povinností a sekundárních povolání, darů a výhod. Návrh obsahuje část, která se zaměřuje výhradně na povinnosti osob ve vrcholných výkonných funkcích přiznat majetek, příjem, závazky a kapitálové podíly. Chování proti tomuto kodexu bude posuzováno jako jednání v rozporu s povinnostmi úředníka. V takových případech budou platit zvláštní sankce, přičemž určitá porušení kodexu mohou představovat trestný čin, který je postihován podle trestního zákoníku. 45 Nový kodex chování se očekává na konci roku 2020 a bude závazný pro všechny úředníky, včetně osob ve vrcholných výkonných funkcích. Ministři ale nebudou spadat do jeho pole působnosti a úřad předsedy vlády bude nadále regulovat etické otázky pro členy vlády 46 .

V právních předpisech není uvedena výslovná definice střetu zájmů. Ústava stanoví, že ministr nesmí zastávat žádnou další veřejnou funkci nebo provádět jiný úkol, jenž by mohl bránit výkonu jeho funkce nebo ohrozit důvěryhodnost činností v pozici ministra. Zákon o veřejných činitelích v ústředních vládních institucích uvádí, že úředník nesmí požadovat, přijímat nebo obdržet finanční nebo jinou výhodu, pokud by v důsledku toho byla snížena důvěra v něj nebo v jeho úřad. Zákon o správním řízení (§ 27) a zákon o veřejných činitelích v ústředních vládních institucích rovněž ukládají omezení a ministerstvo financí vydalo podrobné pokyny o sekundárních povoláních. Navzdory stávajícím ustanovením bylo nicméně doporučeno, aby byl zřízen nebo posílen formální systém pro kontrolu prohlášení ministrů a zveřejnění jiných osob, jimž jsou svěřeny vrcholné výkonné funkce 47 .

Majetkové přiznání vysoce postavených vládních úředníků upravuje zákon o veřejných činitelích v ústředních vládních institucích 48 . Zákon uvádí, že před jmenováním musí osoba podat zprávu o svých obchodních činnostech, podílech ve společnostech a dalším majetku, jakož i o ostatních povinnostech, vztazích a závazcích, které jsou relevantní s ohledem na to, zda je daná osoba způsobilá k výkonu úkolů požadovaných ve funkci 49 . Ačkoli ministerstvo financí vydalo podrobné pokyny týkající se majetkového přiznání, bylo doporučeno, aby Finsko požadavky na majetkové přiznání standardizovalo 50 . Ve svém hodnocení stanovilo ministerstvo financí opatření potřebná ke splnění doporučení a to, jestli se má rozšířit rozsah vykazování 51 . Očekávané změny by mohly vejít v platnost na začátku roku 2021.

Práce na zavedení rejstříku transparentnosti pokračuje. V současnosti neexistují zvláštní pravidla regulující kontakty osob ve vrcholných výkonných funkcích se třetími stranami a lobbisty. Na ty, kteří chtějí ovlivnit činnosti a politiky vlády, se nevztahují žádné požadavky na podávání zpráv či zveřejnění. V březnu 2020 však byla zřízena parlamentní pracovní skupina, jejímž cílem je vytvořit rejstřík transparentnosti související s lobbingem. Rejstřík, který doplní právní předpisy o otevřenosti vlády a posílí správní transparentnost, bude vytvořen v konzultaci s občanskou společností a jeho účelem bude zlepšit transparentnost rozhodování a předcházet nepřípustnému ovlivňování. Za začátku se bude vztahovat na rozhodování na úrovni státu, ale později ho bude možné rozšířit i na obecní a regionální správy. Výsledné právní předpisy, které jsou očekávány do roku 2023, by lobbujícím organizacím a jednotlivcům uložily povinnost registrace.

Určitá omezení vedoucí ke snížení „efektu otáčivých dveří“ už existují a v současnosti se připravuje rozšíření těchto opatření. Požadavky na dobu po skončení pracovního poměru pro všechny úředníky kromě ministrů byly zavedeny zákonem v roce 2017. Zákon o veřejných činitelích v ústředních vládních institucích stanoví přechodné období po skončení funkce pro úředníky ve vrcholných výkonných funkcích. Na ministry se tento požadavek v současné době nevztahuje, ale platí pro ně doporučení Poradní komise pro etiku veřejné služby týkající se zveřejnění jakéhokoli záměru vykonávat jiné funkce po jmenování do funkce ministra 52 . Kromě toho vydala vláda v prosinci 2019 usnesení omezující „efekt otáčivých dveří“ v případě ministrů. Usnesení vyžaduje, aby ministři informovali předsedu vlády a vládní poradní výbor o možnosti převedení na jinou pozici během funkčního období vlády, jejímž jsou ministrem, a aby poradní výbor zhodnotil, zda doporučí přechodné období po skončení funkce v délce nejvýše šesti měsíců. Povinnost týkající se zveřejňování se vztahuje pouze na probíhající funkční období ministra a zaniká koncem tohoto období. Jelikož zavedení dalších omezení vyžaduje legislativní kroky, byla v této věci zahájena příprava návrhu zákona. Cílem je stanovit postupy, které mají předcházet a zabránit vzniku střetů zájmů u členů vlády. Vládní návrh má být předložen na jaře 2021. Ministerstvo financí nyní vyhodnocuje, zda je potřeba aktualizovat obecné pokyny s ohledem na doporučení skupiny GRECO týkající se stanovení standardů, postupů a případně právních předpisů a zda by doba omezení pro nejvyšší úředníky měla být prodloužena na dvanáct měsíců 53 .

III.Pluralita sdělovacích prostředků

Úkoly a pravomoci Finské agentury pro přepravu a komunikace (Traficom), regulačního orgánu pro sdělovací prostředky, jsou stanoveny zákonem. Pro akciové společnosti má Finsko obecná pravidla zveřejňování 54 . V současné době neexistují žádná pravidla, která by upravovala transparentnost vlastnictví sdělovacích prostředků. Přístup k veřejným dokumentům zaručuje ústava. Minulý rok byly navrženy nové právní předpisy 55 týkající se ochrany novinářů před protiprávními výhrůžkami a útoky 56 .

Po nedávném sloučení funguje Finská agentura pro přepravu a komunikace (Traficom) jako nezávislý regulační orgán pro sdělovací prostředky. Účelem sloučení Finského úřadu pro regulaci komunikací (FICORA) a Finského úřadu pro bezpečnost dopravy v lednu 2019 bylo vytvořit součinnost s ministerstvem dopravy a komunikací a poskytnout více služeb pod jednou střechou. Úkoly, pravomoci a postupy jmenování předsedy a členů kolektivního orgánu úřadu jsou stanoveny zákonem 57 . Vláda jmenuje generálního ředitele na pětileté období 58 . Zákon o veřejných činitelích v ústředních vládních institucích obsahuje ustanovení o ukončení pracovního poměru úředníka, která se vztahují rovněž na generálního ředitele agentury. Obecně lze říci, že nezávislost a efektivita agentury Traficom se jeví jako velmi dobré, jak vyplývá z analýzy posledního vydání nástroje pro sledování plurality sdělovacích prostředků pro rok 2020. Agentura však informovala o tom, že má v současnosti málo možností, jak účinně přispět k práci skupiny evropských regulačních orgánů pro audiovizuální mediální služby (ERGA), a to z důvodu omezených zdrojů 59 . V současné době probíhá provádění směrnice o audiovizuálních mediálních službách do vnitrostátního práva 60 . Kromě agentury Traficom je dalším nezávislým státním orgánem pro sdělovací prostředky Národní audiovizuální institut. Je pověřen klasifikací audiovizuálních programů pro účely ochrany nezletilých osob (zákon o Národním audiovizuálním institutu 61 ).

Finská rada pro hromadné sdělovací prostředky (Julkisen sanan neuvosto) je samoregulačním výborem zřízeným vydavateli a novináři. Jejím cílem je interpretovat osvědčené oborové postupy a bránit svobodu projevu a zveřejnění. Také se zaměřuje na metody, prostřednictvím kterých novináři získávají informace. Rada se skládá ze třinácti členů a předsedy a nemá soudní ani správní pravomoc. Většina finských sdělovacích prostředků podepsala základní dohodu rady, jejímž prostřednictvím se rada může zabývat stížnostmi, které se jich týkají. V omezených případech může také nezávisle zahájit vyšetřování 62 .

Neexistují zvláštní pravidla upravující transparentnost vlastnictví sdělovacích prostředků, ale je běžné dobrovolné zveřejňování. Obecná pravidla zveřejňování pro akciové společnosti se vztahují i na mediální společnosti. Na základě zákona o akciových společnostech 63 je seznam držitelů podílu přístupný všem a k dispozici je v ústředí společnosti. Neexistují zvláštní právní předpisy týkající se transparentnosti či koncentrace vlastnictví sdělovacích prostředků. Na základě výměn informací s finskými orgány se však zdá, že většina společností dobrovolně zveřejňuje údaje o svém vlastnictví na svých internetových stránkách. Finské orgány také informují, že probíhá provádění revidované směrnice o audiovizuálních mediálních službách, která členské státy vybízí k přijetí legislativních opatření stanovujících, že poskytovatelé mediálních služeb spadající do jejich pravomoci zpřístupní informace o své vlastnické struktuře. Provedení směrnice se plánuje v rámci zákona o elektronických komunikačních službách na podzim 2020. Na základě vládního návrhu by se od poskytovatelů mediálních služeb vyžadovalo, aby veřejně zpřístupnili informace týkající se jejich vlastnické struktury.

Finsko má dlouhou tradici transparentnosti ve vládě. Přístup k veřejným dokumentům zaručují ústava a zákon o otevřenosti vládních činností 64 . Každý finský občan má povoleno získat přístup k vládním dokumentům, pokud jejich zveřejnění nebylo z přesvědčivých důvodů omezeno některým zákonem. Stejné ustanovení rovněž chrání právo na vyjádření, zveřejnění a získání informací, názorů a dalších sdělení, aniž by jim bez ohledu na prostředek někdo s předstihem bránil. Podle nevládních organizací je právní rámec obecně dobrý a zajišťuje, že pravidla transparentnosti jsou potvrzována soudy. Toto hodnocení se navzdory trendu posledních let přiklání k přísnějšímu výkladu pravidel ze strany některých orgánů, včetně policie a místních vládních institucí 65 . Mohou být vyžadovány poplatky, které představují překážku pro přístup k některým veřejným dokumentům. Finské orgány uvádějí, že současná pravidla by v budoucnu mohla být reformována s ohledem na změny v organizaci veřejného sektoru, kde stát a obce privatizují své funkce. Za tímto účelem zadalo ministerstvo spravedlnosti studii o rozšíření institucionální působnosti tohoto zákona 66 . Modernizace těchto pravidel je nezbytná i z jiných důvodů, jako například digitalizace. Současný vládní program vyvolává potřebu opětovně zhodnotit institucionální oblast působnosti tohoto zákona a zajistit, aby se zásada otevřenosti uplatňovala také v budoucnu 67 .

Rámec pro ochranu novinářů se jeví jako pevný. Finsko nepřijalo žádná zvláštní opatření na základě doporučení Rady Evropy o ochraně žurnalistiky a bezpečnosti novinářů a dalších mediálních činitelů 68 . Každoroční světový index svobody tisku organizace Reportéři bez hranic ale umísťuje Finsko od své první zprávy v roce 2002 mezi prvních pět zemí. Nástroj pro sledování plurality sdělovacích prostředků pro rok 2020 poukazuje na pokračující kriminalizaci rouhání a vážné tresty za (závažnou) pomluvu 69 . V roce 2019 bylo na platformě Rady Evropy pro podporu ochrany žurnalistiky a bezpečnosti novinářů zveřejněno upozornění týkající se obvinění z trestného činu pomluvy, které má na svobodu sdělovacích prostředků odrazující účinek. Dotčený rozsudek je předmětem odvolání. 70 Trestněprávní ustanovení o pomluvě a šíření informací narušujících osobní soukromí v trestním zákoníku však byla v roce 2014 pozměněna a možnost trestu odnětí svobody byla odstraněna s výjimkou případů „závažné“ pomluvy, a to v návaznosti na případy projednávané u Evropského soudu pro lidská práva 71 .

Vláda uvažuje o dodatečných opatřeních k ochraně novinářů před on-line útoky. Ze strany nástroje pro sledování plurality sdělovacích prostředků pro rok 2020 ani platformy pro podporu ochrany žurnalistiky a bezpečnosti novinářů Rady Evropy nebylo hlášeno žádné fyzické vyhrožování novinářům. Kampaně zaměřené na on-line obtěžování existují, ale v posledních několika letech byly proti obtěžování podniknuty konkrétní kroky, jako například kriminalizace pronásledování v roce 2013. 72 Ministerstvo vnitra zřídilo pracovní skupinu (pro období od 1. června 2020 do 31. prosince 2020), jejímž úkolem je řešení otázek týkajících se toho, jak cílit na on-line útoky, jak lze zintenzivnit politická opatření a jak účinněji chránit oběti. Kromě toho se připravuje vzdělávací politika zaměřená na ochranu novinářů 73 . Zpětná vazba od nevládních organizací ukazuje, že loni byly navrženy nové právní předpisy týkající se ochrany novinářů před protiprávními výhrůžkami a útoky 74 a že se vyšetřování těchto případů a rozhodování o nich zlepšilo.

IV.Další institucionální záležitosti týkající se systému brzd a protivah

Finsko je parlamentní demokracie s jednokomorovým parlamentem, v níž mohou legislativní návrhy pocházet od vlády nebo parlamentu (v praxi se ale většina zákonů zakládá na vládních návrzích). V případě nepřítomnosti ústavního soudu provádí předběžný přezkum ústavnosti kancléř pro spravedlnost a ústavní výbor parlamentu. V konkrétních případech kromě toho mohou všechny soudy provést následný přezkum ústavnosti. 75 Důležitou úlohu v systému brzd a protivah hrají kancléř pro spravedlnost, Středisko pro lidská práva a parlamentní veřejný ochránce práv.

Součástí obzvláště inkluzivního rámce pro přijímání právních předpisů jsou rámec pro posouzení dopadů a komplexní konzultační postup. Postup přípravy a přijímání zákonů je popsán v „legislativních pokynech “ 76 , které zahrnují postup o více krocích, jenž zahrnuje přípravnou fázi, fázi vypracování návrhu včetně posouzení dopadů a konzultační fázi (minimálně šest týdnů). Rada pro analýzu dopadů regulace vydává stanoviska k vládním návrhům a posouzení dopadů. Je-li během procesu vyžadována širší účast, je možné jmenovat oddělený přípravný orgán se zúčastněnými stranami, zástupci ministerstev, odborníky a subjekty přijímajícími politická rozhodnutí. Takový přípravný orgán, který zahrnoval i zástupce soudnictví, byl zřízen pro tvorbu Národní správy soudů 77 . Na přípravném procesu nedávné reformy zákona o správním soudním řízení 78 se podílela síť zúčastněných stran.

V souvislosti s pandemií COVID-19 byly využity pravomoci pro případ nouze, jež jsou předmětem ústavního přezkumu. Zákon o nouzových pravomocech, který vládě během nouzového stavu svěřuje řadu pravomocí, byl uplatněn během pandemie COVID-19 v období od 16. března do 16. června 2020 79 . Nařízení přijatá vládou na základě těchto pravomocí musejí být předložena parlamentu, který je může schválit, změnit nebo odmítnout. Během pandemie COVID-19 vláda předložila parlamentu ke schválení řadu takových nařízení 80 . To zahrnovalo přezkum ze strany ústavního výboru, parlamentního výboru 81 , který posuzuje ústavnost návrhů předložených parlamentu a který poskytl stanovisko ke všem nařízením přijatým v rámci zákona o nouzových pravomocech a v některých případech vyžadoval změny 82 . Kancléř pro spravedlnost kromě toho přezkoumává ústavnost právních předpisů týkajících se nouzového stavu a zahájil alespoň dvanáct vyšetřování z vlastní iniciativy, jež se týkají využívání nouzových pravomocí a v nichž požadoval dodatečné objasnění ze strany orgánů 83 .

Byl zahájen proces reforem s cílem vyjasnit pravomoci různých nezávislých orgánů chránících základní práva. Ústava stanoví, že kancléř pro spravedlnost a parlamentní veřejný ochránce práv jsou dva nejvyšší strážci zákonnosti a základních práv s podobnými a souběžnými úkoly, jež spočívají v tom, že dohlížejí na činnosti veřejných orgánů a sledují dodržování zákonnosti a zásad právního státu při výkonu veřejné moci ze strany vlády, veřejných institucí a soudů 84 , i když v praxi existuje určitá specializace 85 . Od roku 2018 nadto kancléř pro spravedlnost zajišťuje předběžný přezkum zákonnosti návrhů právních předpisů, které se mají předložit parlamentu. Parlamentní veřejný ochránce práv a Středisko pro lidská práva (a jeho delegace) společně vytvářejí Národní instituci pro lidská práva, která v roce 2019 znovu získala akreditaci A od Globální aliance národních institucí pro lidská práva. Aby došlo k vyjasnění pravomocí a rozdělení kompetencí mezi parlamentním veřejným ochráncem práv a kancléřem pro spravedlnost, zahájila vláda v roce 2018 proces reforem a legislativní návrh má být parlamentu představen na podzim 2020 86 . Obě instituce vyjádřily reformě svou podporu a účastnily se přípravné fáze 87 .

Program národní demokracie má za cíl dále zlepšovat rámec pro občanskou společnost a participativní demokracii. Prostor pro občanskou společnost ve Finsku je považován za otevřený 88 . Existuje několik mechanismů, které občanskou společnost zahrnují do rozhodovacího procesu, jako je Poradní komise o politice občanské společnosti (jmenovaná v roce 2017), která podporuje interakci mezi veřejnými orgány a občanskou společností. Několik organizací občanské společnosti však oznámilo, že některé konzultace jsou za určitých okolností vedeny formalisticky nebo probíhají v pokročilé fázi procesu. 89 Program národní demokracie 2025, zahájený v roce 2019, má za cíl zlepšit rámec pro participativní demokracii, včetně zapojení občanské společnosti a konzultací s ní. Kromě toho má program posílit podmínky fungování občanské společnosti a podpořit vzdělávání o demokracii a lidských právech 90 .

Příloha I: Seznam zdrojů v abecedním pořadí*

* Seznam příspěvků přijatých v rámci konzultace ke zprávě o právním státu pro rok 2020 je k dispozici na (internetová stránka Komise).

CEPEJ (2020), Study on the functioning of the judicial systems in the EU Member States (Studie o fungování systémů soudnictví v členských státech EU).

CIVICUS, Profil země – Finsko, https://monitor.civicus.org/country/finland/ . 

ENCJ, National Court Administration of Finland joins ENCJ (Národní soudní správa Finska se připojuje k ENCJ).  https://www.encj.eu/node/560 . 

Evropská komise (2019, 2020), srovnávací přehled EU o soudnictví.

Evropská síť vnitrostátních institucí pro lidská práva (2020), příspěvek Evropské sítě vnitrostátních institucí pro lidská práva ke konzultaci se zúčastněnými stranami ke zprávě o právním státu pro rok 2020.

Finská vláda (2020), údaje poskytnuté Finskem pro účely zprávy o právním státu pro rok 2020.

Finská vláda, pokyny pro postup při navrhování zákonů.  http://lainvalmistelu.finlex.fi/en/.  

Generální ředitelství pro komunikaci (2020), zvláštní průzkum Eurobarometr 502 o korupci.

GRECO (2018), páté kolo hodnocení – hodnotící zpráva o Finsku týkající se prevence korupce a podpory integrity v ústředních vládních institucích (vrcholné výkonné funkce) a donucovacích orgánech.

Ministerstvo spravedlnosti, Pohotovostní systém. https://oikeusministerio.fi/en/project?tunnus=OM016:00/2019 .

Ministerstvo spravedlnosti, program národní demokracie 2025. https://oikeusministerio.fi/en/national-democracy-programme-2025 .  

Ministerstvo spravedlnosti, projekt pro zřízení soudního úřadu, https://oikeusministerio.fi/hanke?tunnus=OM001:00/2018 .

Ministerstvo spravedlnosti, Situační zpráva Finska o provádění doporučení vydaných v pátém kole hodnotící zprávy.

Ministerstvo spravedlnosti, Vyjasnění a hodnocení rozdělení povinností nejvyšších pracovníků donucovacích orgánů. https://oikeusministerio.fi/en/project?tunnus=OM044:00/2018 .

Ministerstvo spravedlnosti, zákon o správním postupu. https://oikeusministerio.fi/en/project?tunnus=OM014:00/2015 .  

Národní správa soudů, Soudy, které mají zůstat otevřené a na něž se vztahují nové pokyny ohledně ochrany klientů a zaměstnanců. https://tuomioistuinvirasto.fi/en/index/ajankohtaista/2020/457pl2ptq.html . 

Národní správa soudů, Statistika o pozastavení. https://tuomioistuinvirasto.fi/en/index/ajankohtaista/qwlqgymkm.html .

Nejvyšší soud a Nejvyšší správní soud (dne 14. dubna 2020), Silný právní stát krizi překoná. https://korkeinoikeus.fi/fi/index/ajankohtaista/tiedotteet/2020/04/kkojakhovahvaoikeusvaltiokantaaylikriisiajan.html .

Oikeus, Finanční poradenství a poradenství při řešení dluhů. https://oikeus.fi/oikeusapu/en/index/financial_and_debt_counselling.html .

Program vlády premiérky Sanny Marinové ze dne 10. prosince 2019. Inkluzivní a kompetentní Finsko – sociálně, ekonomicky a ekologicky udržitelná společnost. http://julkaisut.valtioneuvosto.fi/handle/10024/161935 .

Protikorupční Finsko, vnitrostátní právní předpisy. https://korruptiontorjunta.fi/en/national-legislation .

Rada Evropy, platforma pro podporu ochrany žurnalistiky a bezpečnosti novinářů. https://www.coe.int/en/web/media-freedom/the-platform . 

Rada Evropy: Výbor ministrů (2010), doporučení CM/Rec(2010)12 Výboru ministrů členským státům o soudcích: nezávislost, účinnost a odpovědnost.

Rada Evropy: Výbor ministrů (2016), doporučení CM/REC(2016)4 Výboru ministrů členským státům o ochraně žurnalistiky a bezpečnosti novinářů a dalších mediálních činitelů.

Středisko pro pluralitu a svobodu sdělovacích prostředků (2020), nástroj pro sledování plurality sdělovacích prostředků pro rok 2020.  https://cmpf.eui.eu/media-pluralism-monitor/mpm-2020.

Veřejný ochránce práv (19. května 2020), požadavek veřejného ochránce práv Tuomase Pöystiho na vyjasnění týkající se epidemie COVID-19. https://www.okv.fi/fi/tiedotteet-ja-puheenvuorot/538/oikeuskansleri-tuomas-poystin-selvityspyynnot-covid-19-epidemian-yhteydessa/ .

Veřejný ochránce práv (3. dubna 2020), šetření náměstka veřejného ochránce práv pro spravedlnost Puumalainena týkající se epidemie COVID-19. https://www.okv.fi/fi/tiedotteet-ja-puheenvuorot/535/apulaisoikeuskansleri-puumalaisen-selvityspyynnot-covid-19-epidemian-yhteydessa/ .

Virtuální návštěva Finska v rámci zprávy o právním státu pro rok 2020.

Zpráva 2/2020 vp – M1/2020 vp. https://www.eduskunta.fi/FI/vaski/Mietinto/Sivut/PeVM_2+2020.aspx . 

Příloha II: Návštěva Finska

Útvary Komise uspořádaly v květnu a červnu 2020 virtuální jednání s těmito účastníky:

·Kancléř pro spravedlnost

·Ústavní výbor parlamentu

·Rada pro hromadné sdělovací prostředky

·Finské sdružení soudců

·Finská mediální asociace

·Unie finských novinářů

·Komise pro jmenování soudců

·Ministerstvo zahraničních věcí

·Ministerstvo spravedlnosti

·Národní úřad pro vyšetřování

·Národní správa soudů

·Úřad předsedy vlády

·Státní zastupitelství

·Nejvyšší soud

·Transparency International Finsko

·Finská agentura pro přepravu a komunikace

* Komise se na řadě horizontálních jednání setkala rovněž s těmito organizacemi:

·Amnesty International

·Unie pro občanské svobody v Evropě

·Civil Society Europe

·Konference evropských církví

·EuroCommerce

·Evropské středisko pro právní záležitosti neziskového sektoru

·Evropské středisko pro svobodu tisku a sdělovacích prostředků

·Evropské občanské fórum

·Free Press Unlimited

·Front Line Defenders

·evropská pobočka Mezinárodní asociace leseb a gayů

·Mezinárodní výbor právníků

·Mezinárodní federace pro lidská práva

·Mezinárodní tiskový institut

·Platforma pro celoživotní učení

·Právní iniciativa nadace Open Society / Institut evropské politiky nadace Open Society

·Reportéři bez hranic

·Transparency International EU

(1)      Počet okresních soudů byl v roce 2019 snížen z 27 na 20, aby se mezi okresní soudy rovnoměrněji rozdělila pracovní zátěž a zdroje.

(2)      Obchodní soud, pracovní soud a pojišťovnický soud. CEPEJ (2020), Study on the functioning of the judicial systems in the EU Member States (Studie o fungování systémů soudnictví v členských státech EU).

(3)      Zákon o soudech, kapitola 19a, Národní správa soudů.

(4)      Má dvanáct členů – devět soudců ze soudů různých úrovní, které navrhují soudy, a tři členy, kteří nevykonávají funkci soudce (jeden právník, jeden státní zástupce, jeden člen zastupující právní výzkum a vzdělávání). Všechny členy jmenuje vláda na pětileté funkční období.

(5)      Této volby se účastní všichni soudci Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu. Zákon o soudech, kapitola 11, § 7.

(6)      Na každé volné místo je navržen pouze jeden kandidát. Ačkoli návrh není závazný, je v praxi téměř vždy přijat – existuje jediná výjimka pro soudce obecných soudů (v roce 2000, kdy byla zřízena komise pro jmenování soudců) a pro soudce Nejvyššího soudu (v 70. letech 20. století). 

(7)      Zákon o Národním státním zastupitelství (32/2019), kapitola 1 § 2.

(8)      Proti rozhodnutí o odvolání se lze odvolat u Nejvyššího správního soudu.

(9)      Zákon o advokátech (496/1958).

(10)      Grafy 44, 46 a 48, srovnávací přehled EU o soudnictví za rok 2020. Úroveň vnímané nezávislosti soudnictví se dělí do těchto kategorií: velmi nízká (méně než 30 % respondentů vnímá nezávislost soudnictví jako docela dobrou a velmi dobrou); nízká (30–39 %), průměrná (40–59 %), vysoká (60–75 %), velmi vysoká (více než 75 %).

(11)      Zákon o soudech, kapitola 19a, Národní správa soudů. 

(12)      Přípravný proces začal v roce 2013 a zahrnoval přípravnou komisi a komplexní konzultační postup. Ministerstvo spravedlnosti, projekt pro zřízení soudního úřadu.

(13)      Údaje poskytnuté Finskem pro účely zprávy o právním státu pro rok 2020, s. 6.

(14)      Rada pro justiční vzdělávání zodpovídá za organizaci justičního vzdělávání. Skládá se ze šesti soudců, státního zástupce, právníka, člena zastupujícího právní výzkum a vzdělávání a člena zastupujícího Národní správu soudů. Zákon o soudech, kapitola 21.

(15)      Jeden soudce Nejvyššího soudu nominovaný Nejvyšším soudem, jeden soudce Nejvyššího správního soudu nominovaný Nejvyšším správním soudem, vždy jeden soudce z odvolacích soudů, okresních soudů, správních soudů a specializovaných soudů (nominovaný vrchními soudci těchto soudů v návaznosti na výběrové řízení), jeden člen zastupující další soudní zaměstnance (nominovaný hlavním soudcem po konzultaci s organizacemi zaměstnanců) a jeden člen se zvláštní odborností v řízení veřejné správy. Zákon o soudech, kapitola 19a § 8.

(16)      Doporučení Výboru ministrů Rady Evropy CM/Rec(2010)12, body 26–27.

(17)      ENCJ: National Court Administration of Finland joins ENCJ (Národní správa soudů Finska se připojuje k ENCJ).

(18)      Zákon o Národním státním zastupitelství (32/2019). 

(19)      Informace získané v rámci návštěvy Finska a údaje poskytnuté Finskem pro účely zprávy o právním státu pro rok 2020, s. 7.

(20)      Nejvyšší státní zástupce má rozsáhlé pravomoci, včetně přeložení bez souhlasu, přijímání rozhodnutí o disciplinárních opatřeních a odejmutí jednotlivých případů přiřazených státnímu zástupci. Graf 56, srovnávací přehled EU o soudnictví za rok 2019.

(21)      Graf 28, srovnávací přehled EU o soudnictví za rok 2020.

(22)      Grafy 28 a 29, srovnávací přehled EU o soudnictví za rok 2020.  

(23)      Graf 27, srovnávací přehled EU o soudnictví za rok 2020.

(24)      Nadále probíhají dva projekty rozvoje pro obecné a správní soudy, které se zaměřují rovněž na poskytování lepších údajů, což umožní zaměřit se na přidělování zdrojů a najít cíle pro zlepšení. Údaje poskytnuté Finskem pro účely zprávy o právním státu pro rok 2020, s. 10.

(25)      Graf 40, srovnávací přehled EU o soudnictví za rok 2020.

(26)      Oikeus.fi, Finanční poradenství a poradenství při řešení dluhů a informace získané v rámci návštěvy země.

(27)      Ministerstvo spravedlnosti, Pohotovostní systém: projekt definující systém právní pomoci po telefonu.

(28)      Statistiky týkající se počtu pozastavených případů, které pravidelně poskytuje Národní správa soudů, uvedly přibližně 6 000 trestních věcí, 1 300 občanskoprávních věcí a 300 odvolacích věcí, jež byly pozastaveny k červnu 2020. Národní správa soudů, Statistika o přerušení řízení.

(29)      Národní správa soudů, Soudy, které mají zůstat otevřené a na něž se vztahují nové pokyny ohledně ochrany klientů a zaměstnanců.

(30)      Informace získané v rámci návštěvy země a stanovisko Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu ze dne 14. dubna 2020, Silný právní stát krizi překoná.

(31)      Grafy 5–15, srovnávací přehled EU o soudnictví za rok 2020.

(32)      Transparency International (2020), index vnímání korupce za rok 2019.

(33)      Zvláštní průzkum Eurobarometr 502 (2020) o korupci.

(34)      Bleskový průzkum Eurobarometr 482 (2019), Postoj podniků ke korupci v EU.

(35)      Trestní zákoník obsahuje ustanovení proti aktivní a pasivní korupci, zpronevěře, podvodu a zneužití funkce a osoby a podniky mohou být činěny odpovědnými za trestné činy. Platby za usnadnění jsou zakázány a charakter darů a projevů pohostinnosti se odvíjí od jejich hodnoty, záměru a možného získaného prospěchu.

(36)      Na veřejné činitele se dále vztahují podrobnější ustanovení v zákoně o veřejných činitelích v ústředních vládních institucích (1994/750), v zákoně o parlamentních úřednících (1197/2003) a v zákoně o úřednících v místních vládních institucích (304/2003). Příslušnými zákony pro prevenci korupce jsou také zákon o veřejných zakázkách (348/2007), zákon o hospodářské soutěži (948/2011), zákon o financování voleb kandidáta (273/2009), zákon o politických stranách (10/1969), zákon o zdanění zisků z podnikání a příjmů z profesní činnosti (360/1968), zákon o správním řízení (808/2019), zákon o rovnosti žen a mužů (609/1986) a zákon o zákazu diskriminace (1325/2014).

(37)      Páté kolo hodnocení skupiny GRECO – hodnotící zpráva, bod 12.

(38)      Přestože nemusejí nezbytně dosáhnout prahové hodnoty pro úplatkářství.

(39)      Údaje poskytnuté Finskem pro účely zprávy o právním státu pro rok 2020.

(40)      Údaje poskytnuté Finskem pro účely zprávy o právním státu pro rok 2020, s. 18.

(41)      Páté kolo hodnocení skupiny GRECO – hodnotící zpráva, bod 37.

(42)      Má dva členy na plný pracovní úvazek a roční rozpočet ve výši přibližně 250 000 EUR.

(43)      Současný etický kodex se skládá z řady „etických pokynů“, které se nacházejí v zákoně o veřejných činitelích v ústředních vládních institucích, zákoně o správním řízení, zákoně o otevřenosti vládních činností a trestním zákoníku Finska.

(44)      Situační zpráva Finska o provádění doporučení vydaných v pátém kole hodnocení skupiny GRECO – hodnotící zpráva. Doporučení skupiny GRECO se také vztahovalo na kodex chování pro ministry.

(45)      Podle zákona o veřejných činitelích v ústředních vládních institucích patří k sankcím, jež je možné použít, neformální varování, písemné varování, výpověď a zrušení služebního poměru úředníka (samozřejmě v závislosti na závažnosti porušení).

(46)      Situační zpráva Finska o provádění doporučení vydaných v pátém kole hodnotící zpráva, s. 6.

(47)      Páté kolo hodnocení skupiny GRECO – hodnotící zpráva, doporučení iii).

(48)      Zákon o veřejných činitelích v ústředních vládních institucích, § 8 a.

(49)      Zákon o veřejných činitelích v ústředních vládních institucích, § 18.

(50)      Páté kolo hodnocení skupiny GRECO – hodnotící zpráva, doporučení v).

(51)      Předloženou možností je upravit § 8 a zákona o veřejných činitelích v ústředních vládních institucích a následně aktualizovat pokyny a formu týkající se zveřejnění.

(52)      Doporučení Poradní komise pro etiku veřejné služby ze dne 22. září 2014.

(53)      Páté kolo hodnocení skupiny GRECO – hodnotící zpráva, doporučení iv).

(54)      Osakeyhtiölaki 624/2006.

(55)      Lakialoite LA 33 2019 vp https://www.eduskunta.fi/FI/vaski/Lakialoite/Sivut/LA_33+2019.aspx.

(56)      Každoroční světový index svobody tisku organizace Reportéři bez hranic umísťuje Finsko od své první zprávy v roce 2002 mezi prvních pět zemí, v současnosti je Finsko na druhém místě.

(57)      Zákon o agentuře pro přepravu a komunikace (Laki Liikenne- ja viestintävirastosta 935/2018).

(58)      § 9a zákona o veřejných činitelích v ústředních vládních institucích (Valtion virkamieslaki 750/1994) a § 28 první pododstavec bod 6 nařízení o veřejných činitelích v ústředních vládních institucích (Valtion virkamiesasetus 971/1994).

(59)      V této souvislosti je třeba poznamenat, že revidovaná směrnice o audiovizuálních mediálních službách vyžaduje, že členské státy „zajistí, aby vnitrostátní regulační orgány nebo subjekty měly odpovídající finanční a lidské zdroje a pravomoci k prosazování předpisů, jež jim umožní účinně plnit jejich funkci a přispět k práci skupiny ERGA“. Čl. 30 odst. 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/13/EU, o audiovizuálních mediálních službách, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1808.

(60)      Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1808 ze dne 14. listopadu 2018, kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/13/EU.

(61)      Laki Kansallisesta audiovisuaalisesta Instituutista 1434/2007.

(62)      Internetové stránky Rady pro hromadné sdělovací prostředky: http://www.jsn.fi/en/.

(63)      Kapitola 3 § 17 (Osakeyhtiölaki 624/2006).

(64)      § 12 druhý pododstavec Ústavy a zákon o otevřenosti vládních činností (Laki viranomaisten toiminnan julkisuudesta 621/1999).

(65)      Informace získané v rámci návštěvy země, například Unie finských novinářů, Finská mediální asociace a Finská rada pro hromadné sdělovací prostředky.

(66)      Údaje poskytnuté Finskem pro účely zprávy o právním státu pro rok 2020, s. 25.

(67)      Program vlády premiérky Sanny Marinové ze dne 10. prosince 2019. Inkluzivní a kompetentní Finsko – sociálně, ekonomicky a ekologicky udržitelná společnost.

(68)      Doporučení Výboru ministrů Rady Evropy CM/REC(2016)4.

(69)      Nástroj pro sledování plurality sdělovacích prostředků pro rok 2020.

(70)      Rada Evropy, platforma pro podporu ochrany žurnalistiky a bezpečnosti novinářů, Finsko: Soud odsoudil novinářku Johannu Vehkoovou za trestný čin pomluvy.

(71)      Například Juppala v. Finsko, č. 18620/03, ESLP 2008 a Ristamäki a Korvola v. Finsko, č. 66456/09, ESLP 2013.

(72)      Trestní zákoník, kapitola 25 § 7a.

(73)      Údaje poskytnuté Finskem pro účely zprávy o právním státu pro rok 2020, s. 25.

(74)      Lakialoite LA 33 2019 vp https://www.eduskunta.fi/FI/vaski/Lakialoite/Sivut/LA_33+2019.aspx.

(75)      Podle § 106 Ústavy platí, že pokud by ve věci projednávané soudem bylo uplatnění zákona ve zjevném konfliktu s ústavou, pak dá soud přednost ústavě.

(76)      Finská vláda, pokyny pro postup při navrhování zákonů.

(77)      Ministerstvo spravedlnosti, projekt pro zřízení soudního úřadu.

(78)      Ministerstvo spravedlnosti, zákon o správním řízení.

(79)      Použitelnost zákona o nouzových pravomocech (1552/2011) je omezena zákonem na maximální dobu šesti měsíců. Vláda se rozhodla jeho použitelnost zrušit ke dni 15. června 2020, nouzový stav odvolat ke dni 16. června 2020 a ke stejnému datu zrušila všechna nařízení, jež byla v jeho rámci přijata.

(80)      První dvě nařízení byla parlamentu předložena dne 17. března 2020 a schválena byla dne 18. března 2020.

(81)      Výbor je složen z členů parlamentu a pravidelně projednává ústavní právo s nezávislými odborníky.

(82)      Viz například zpráva 2/2020 vp o prvním nouzovém nařízení, v níž ústavní výbor považoval nařízení za ústavní s výjimkou jednoho ustanovení týkajícího se pracovní povinnosti pro pracovníky ve zdravotnictví, které bylo následně zrušeno.

(83)      Informace získané v rámci návštěvy země a stanoviska kancléře pro spravedlnost ze dne 3. dubna a 19. května 2020.

(84)      Oba orgány mohou obvinit soudce z nezákonného jednání ve funkci.

(85)      Kancléř pro spravedlnost je jmenován prezidentem republiky a má konkrétní povinnosti dohlížet na činnosti vlády. Veřejný ochránce práv je volen parlamentem a má širokou pravomoc při vyřizování stížností od občanů.

(86)      Ministerstvo spravedlnosti, Vyjasnění a hodnocení rozdělení povinností nejvyšších pracovníků donucovacích orgánů.

(87)      Informace získané v rámci návštěvy země a konzultačního postupu pro zprávu, například příspěvek od Evropské sítě vnitrostátních institucí pro lidská práva ke zprávě o právním státu pro rok 2020, s. 83–84.

(88)      Hodnocení společnosti CIVICUS; dle hodnocení je prostor na stupnici pěti kategorií definován jako: otevřený, úzký, omezený, potlačovaný a uzavřený.

(89)      Příspěvek od Evropské sítě vnitrostátních institucí pro lidská práva ke zprávě o právním státu pro rok 2020, s. 87.

(90)      Ministerstvo spravedlnosti, program národní demokracie 2025.