EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 30.9.2020

SWD(2020) 318 final

PRACOVNÍ DOKUMENT ÚTVARŮ KOMISE

Zpráva o právním státu 2020



Kapitola o stavu právního státu v Nizozemsku

Průvodní dokument ke

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ

Zpráva o právním státu 2020
Stav právního státu v Evropské unii

{COM(2020) 580 final} - {SWD(2020) 300 final} - {SWD(2020) 301 final} - {SWD(2020) 302 final} - {SWD(2020) 303 final} - {SWD(2020) 304 final} - {SWD(2020) 305 final} - {SWD(2020) 306 final} - {SWD(2020) 307 final} - {SWD(2020) 308 final} - {SWD(2020) 309 final} - {SWD(2020) 310 final} - {SWD(2020) 311 final} - {SWD(2020) 312 final} - {SWD(2020) 313 final} - {SWD(2020) 314 final} - {SWD(2020) 315 final} - {SWD(2020) 316 final} - {SWD(2020) 317 final} - {SWD(2020) 319 final} - {SWD(2020) 320 final} - {SWD(2020) 321 final} - {SWD(2020) 322 final} - {SWD(2020) 323 final} - {SWD(2020) 324 final} - {SWD(2020) 325 final} - {SWD(2020) 326 final}

I.Systém soudnictví 

Systém soudnictví je tvořen systémem soudů, který se skládá z jedenácti okresních soudů, čtyř odvolacích soudů prvního stupně, dvou specializovaných soudů 1 , Státní rady 2 a Nejvyššího soudu. Klíčovou úlohu při zajišťování nezávislosti soudnictví plní nezávislá Rada pro soudnictví, jejímž úkolem je podporovat kvalitu systému soudnictví, včetně přidělování finančních zdrojů soudům. 3 Kandidáti na soudce jsou vybíráni Národní komisí pro výběr soudců 4 a jsou následně doživotně jmenováni výkonným orgánem 5 na návrh ministra spravedlnosti 6 . Státní zastupitelství je oddělené od ministerstva spravedlnosti, spadá však pod politickou odpovědnost ministra. Advokátní komora je zřízena zákonem. Je nezávislá na vládě a je financována výhradně z ročních příspěvků právníků. 7

Nezávislost

Úroveň vnímané nezávislosti soudnictví je velmi vysoká a úsilí o další posílení nezávislosti soudnictví pokračuje. Úroveň vnímané nezávislosti soudnictví je v posledních letech trvale velmi vysoká jak mezi běžnou populací (77 % obyvatel považuje nezávislost soudnictví za poměrně nebo velmi dobrou), tak i mezi společnostmi (81 % z nich ji považuje za poměrně nebo velmi dobrou). 8 I při takto vysoké úrovni vnímané nezávislosti soudnictví byly předloženy nové iniciativy k dalšímu posilování tradičně silné nezávislosti soudnictví. Ty odrážejí zvláštní úlohu nezávislých poradních orgánů a dialogu se soudnictvím.

Na začátku roku 2020 byl přijat nový kodex pro přidělování případů. Rada pro soudnictví po konzultaci se soudy, státními zastupitelstvími a advokátní komorou přijala nový kodex pro přidělování případů, jehož cílem je posílit transparentnost při přidělování případů soudům. Zatímco rozdělení jurisdikční pravomoci mezi soudy je stanoveno zákonem, přidělování případů nikoli. Kodex stanoví, že případy mají být mezi soudce v zásadě rozdělovány náhodně a jakákoli výjimka z tohoto pravidla se zveřejní ve správních předpisech, které vypracují správy soudů. 9 Kodex rovněž stanoví, že jakékoli předání případu jinému soudci je stranám oznámeno spolu s důvody předání. Správa soudů vypracuje podrobnější pravidla pro jednotlivé jurisdikce na základě nového kodexu pro přidělování případů.

Vláda oznámila plány na změnu postupu jmenování soudců Nejvyššího soudu. Na základě doporučení nezávislé státní komise 10 z roku 2018 vláda oznámila přípravu změny ústavy, která má změnit postup jmenování soudců Nejvyššího soudu. V současné době sestavuje výbor soudců Nejvyššího soudu seznam šesti kandidátů a předkládá jej Sněmovně reprezentantů, která vybírá tři kandidáty a přiřadí jim hodnocení, přičemž prvního z nich pozve na pohovor. Vybraný kandidát je poté nominován ministrem spravedlnosti ke jmenování orgánem výkonné moci. 11 Státní komise doporučila zřídit výbor tvořený jedním členem parlamentu jmenovaným Sněmovnou reprezentantů, členem Nejvyššího soudu jmenovaným jeho předsedou a odborníkem jmenovaným společně Sněmovnou reprezentantů a Nejvyšším soudem 12 . Tento výbor by byl pověřen nominováním nových soudců Nejvyššího soudu, což je v současné době výsada Sněmovny reprezentantů. Nominace by byla předložena ke jmenování orgánem výkonné moci, který by byl touto nominací vázán. Vláda vypracovala návrh koncepce změny ústavy za účelem provedení tohoto doporučení. Návrh byl zveřejněn pro on-line konzultaci se zúčastněnými stranami od prosince 2019 do března 2020. Cílem této plánované reformy je dále omezit úlohu výkonné i zákonodárné moci při jmenování soudců Nejvyššího soudu, což je v souladu s doporučeními Rady Evropy. 13

Pokračuje zvažování postupů pro jmenování členů Rady pro soudnictví a správních rad soudů. Rada pro soudnictví plní klíčovou úlohu při zajišťování nezávislosti soudnictví. Probíhají diskuse o tom, zda by soudci neměli mít větší vliv na postup jmenování členů správních rad soudů 14 a členů Rady pro soudnictví. 15 Byla zřízena pracovní skupina tvořená Radou a asociací soudců, která projednala nominace do správních rad soudů a zapojení soudců do tohoto postupu. Pokud jde o Radu, ministr pro právní ochranu oznámil právní předpisy, které mají změnit postup jmenování členů Rady. 16 V současné době ministr a Rada pro soudnictví společně sestavují seznam nejvýše šesti osob, které mají nastoupit na uvolněné místo. 17 Tento seznam se předkládá doporučujícímu výboru 18 , který sestaví seznam nejvýše tří osob a předloží jej ministrovi, který poté nominuje nového člena Rady, jenž je následně jmenován orgánem výkonné moci na šest let 19 . Ohlášené právní předpisy by omezily úlohu ministra v postupu jmenování, který by již nejmenoval členy výboru ani se nepodílel na sestavování seznamu šesti osob. 20 Parlamentní návrh 21 dále vyzval vládu, aby si vyžádala stanovisko Státní rady k možným nedostatkům v právním rámci, pokud jde o jmenování členů Rady pro soudnictví a členů soudních rad, a aby o tom podala zprávu senátu. V únoru 2020 požádal ministr v této souvislosti Státní radu o posudek. Cílem těchto úvah je dále omezit vliv výkonné nebo zákonodárné moci na jmenování členů Rady pro soudnictví, což je v souladu s doporučeními Rady Evropy 22 . 

Na pravomoc ministra spravedlnosti vydávat zvláštní pokyny státnímu zastupitelství jsou vázána ochranná opatření a tato pravomoc není v praxi využívána. Státní zastupitelství spadá pod politickou odpovědnost ministra spravedlnosti, ačkoli samo o sobě netvoří součást ministerstva. 23 Ministr je pravidelně informován státním zastupitelstvím o důležitých případech a disponuje pravomocí vydávat pokyny ke stíhání konkrétního případu nebo od stíhání upustit. Za účelem omezení možnosti svévolného zasahování jsou zavedeny zvláštní právní záruky: ministr je povinen informovat kolegium zástupců Nejvyššího státního zastupitelství a ke spisu se připojí písemný pokyn společně s názory kolegia. Pokyny k upuštění od trestního stíhání je rovněž třeba oznámit Sněmovně reprezentantů a Senátu společně s názory kolegia, pokud to není v rozporu se zájmy státu. V praxi nebyly už několik desetiletí vydány žádné zvláštní pokyny, jak uvedly nizozemské orgány. Tato ochranná opatření společně se skutečností, že ministr spravedlnosti výsady k vydávání pokynů státním zástupcům v jednotlivých případech nevyužívá, podle všeho zmírňují jakékoli potenciální riziko pro nezávislost státního zastupitelství. 24 Jak vyplývá z nedávné judikatury Soudního dvora Evropské unie týkající se evropského zatýkacího rozkazu 25 , vedla existence tohoto práva na vydání pokynu Nizozemsko k tomu, aby v roce 2019 změnilo postup vydávání těchto zatykačů. 26

Kvalita

Předpokládá se, že reforma systému právní pomoci bude dokončena do roku 2024. Systém právní pomoci je víceúrovňový. Kromě informací na internetu, které mají občané k dispozici, existují střediska právního poradenství, která nabízejí bezplatné poradenství („první linie“) a mohou předat případ soukromým právníkům a mediátorům („druhá linie“), kterým Rada pro právní pomoc hradí pevně stanovený poplatek podle druhu případu. Občané mohou rovněž přímo zažádat o dotovaného právníka nebo mediátora. Právní pomoc je financována především z veřejných prostředků a přibližně 38 % občanů by mělo nárok na bezplatnou právní pomoc. 27 Plánovaná reforma systému právní pomoci předpokládá další zlepšení v poskytování informací občanům i rozšíření počtu středisek právního poradenství. Reforma rovněž předpokládá větší zaměření na mimosoudní řešení a otevření „druhé linie“ i dalším poskytovatelům služeb, kromě právníků nebo mediátorů. Třebaže cílem reformy je přizpůsobit právní pomoc potřebám občanů, může mít zavedení poradního orgánu, jenž může přezkoumávat, které případy jsou pro dotovanou právní pomoc způsobilé, nepříznivý dopad na přístup ke spravedlnosti 28 . Zúčastněné strany včetně advokátní komory a asociace pro soudnictví plánovanou reformu kritizovaly a zdůraznily, že je třeba zachovat právo na přístup ke spravedlnosti. 29 Kromě toho byly vyjádřeny určité obavy ohledně financování, které má být tomuto systému právní pomoci poskytnuto. 30  

Stále existuje prostor pro zlepšení digitalizace systému soudnictví. Třebaže je poskytování informací o soudním systému pro širokou veřejnost prostřednictvím internetu ucelené, dostupnost elektronických prostředků pro předkládání případů, zasílání předvolání a sledování jednotlivých fází řízení je stále ještě neúplná. 31 Ačkoli rozsudky soudů všech instancí jsou přístupné on-line, míra zveřejňování je stále poměrně nízká 32 , i když úřady předpokládají v příštích třech letech její zvýšení. 33 Soudnictví zřídilo v roce 2018 program na zlepšení digitálního přístupu ke spravedlnosti 34 .

Probíhá řada menších projektů zaměřených na podporu přístupu ke spravedlnosti, které jsou zaváděny ve větším měřítku. Program „Společensky účinné soudnictví“ 35 se skládá z mnoha projektů, jejichž cílem je přizpůsobit systém soudnictví potřebám občanů. Program Společensky účinné soudnictví si klade za cíl rozšířit prostřednictvím zahájení řady místních pilotních projektů a jejich následného vyhodnocení projekty, které zlepšují přístup ke spravedlnosti u soudů v celém Nizozemsku. Mezi příklady takových projektů patří „soudce ze sousedství“, který pomáhá řešit spory v rané fázi, a „soudce pro dluhy“, který řeší všechny případy určitého dlužníka současně v rámci jedné restrukturalizace dluhu. Tím, že orgány poskytují rámec pro řadu malých projektů, jež jsou testovány, hodnoceny a případně následně rozšířeny, se snaží vytvořit příznivé prostředí pro neustálé zlepšování kvality a přístupu ke spravedlnosti.

Pandemie COVID-19 měla dopad na fungování systému soudnictví. Zúčastněné strany vyjádřily určité obavy ohledně účinného zabezpečení práva na spravedlivý proces a kvality soudnictví během pandemie COVID-19 36 , přičemž počet trestních případů, které čekají na slyšení, se kvůli krizi významně zvýšil. V tomto ohledu státní zastupitelství oznámilo plány, že hodlají po konzultaci se soudy více využívat své pravomoci rozhodovat samostatně o některých trestních věcech. 37 To by mohlo mít dopad na právo na spravedlivý proces, zejména pokud občané nebudou dostatečně informováni. 38 Na druhé straně pandemie COVID-19 vedla k většímu využívání digitálních nástrojů v řízeních, včetně živých přenosů a on-line soudních jednání.

Účinnost

Systém soudnictví se vyznačuje trvale vysokou úrovní účinnosti. Účinnost systému soudnictví byla v posledních letech trvale vysoká. 39 Doba vyřizování je krátká zejména u občanskoprávních a obchodních případů prvního stupně 40 a setrvalá míra uzavřených případů kolem 100 % je dokladem toho, že systém soudnictví je obecně schopen účinně zvládat množství příchozích případů. 41 To potvrzuje i skutečnost, že v občanskoprávních, obchodních a správních věcech nebyly celkově žádné závažné nevyřešené případy. 42 Účinnost soudnictví dále podporují projekty jako „Doba vyřizování v pohybu“, 43 který pomohl nalézt možné cesty ke zvýšení účinnosti soudnictví. Míra účinnosti v případech týkajících se práva hospodářské soutěže je vysoká, zatímco délka soudního přezkumu v případech týkajících se elektronických komunikací, ochrany spotřebitele a praní peněz je průměrná. Rada pro veřejnou správu však zdůrazňuje, že existují určité obavy, pokud jde o pracovní tlak, jemuž je soudnictví vystaveno. 44  

II.Protikorupční rámec

Pravomoci vyšetřovat a stíhat korupci jsou rozděleny mezi několik orgánů. Odbor interního vyšetřování národní policie vyšetřuje protiprávní jednání ve veřejné správě. Za vyšetřování finančních trestných činů, včetně podplácení zahraničních veřejných činitelů a korupce v obchodním styku, odpovídá fiskální zpravodajská a vyšetřovací jednotka. Celostátní zastupitelství se zaměřuje na vnitrostátní korupci veřejných činitelů a Celostátní zastupitelství pro závažné podvody, trestnou činnost proti životnímu prostředí a konfiskaci majetku je odpovědné za vyšetřování podplácení zahraničních veřejných činitelů a korupci v obchodním styku. Orgán pro oznamovatele poskytuje podporu a poradenství osobám, které chtějí oznámit zneužívání, k němuž dochází v rámci zaměstnání ve veřejném či soukromém sektoru. Nové iniciativy se zaměřují na posílení rámců profesní bezúhonnosti, které se vztahují na poslance, a zákon o financování politických stran je v současné době revidován.

V posledním indexu vnímání korupce organizace Transparency International dosáhlo Nizozemsko 82/100 a umístilo se na čtvrtém místě v Evropské unii a celosvětově na osmém místě. 45 I když si 47 % dotázaných v průzkumu Eurobarometr v Nizozemsku myslí, že korupce je v jejich zemi rozšířená (průměr EU je 71 %), pouze 4 % dotázaných v Nizozemsku jsou toho názoru, že korupce ovlivňuje jejich každodenní život (průměr EU je 26 %). 46 Stejně tak pouze 12 % podniků považuje korupci za problém při podnikání v Nizozemsku (průměr EU je 37 %). Kromě toho má 53 % osob za to, že je dostatek úspěšných trestních stíhání, které mohou odrazovat od korupčních praktik (průměr EU je 36 %), zatímco 38 % společností se domnívá, že osoby a podniky přistižené při podplácení vysoce postaveného státního úředníka jsou náležitě potrestány (průměr EU je 31 %). 47  

Právní rámec pro boj proti korupci je do značné míry zaveden. Trestní povaha jednotlivých činů korupce je stanovena trestním zákoníkem. 48 Všechna doporučení výboru Skupiny států proti korupci (GRECO) týkající se obvinění byla provedena do roku 2010. 49 Možnost trestního stíhání poslanců parlamentu, ministrů a státních tajemníků v souvislosti s trestnými činy souvisejícími s výkonem úřadu byla zakotvena v právních předpisech. 50 V případě porušení zákona, kterého se dopustí ministři, poslanci a státní tajemníci během výkonu funkce, se uplatňuje zvláštní postup podle článku 119 ústavy. Vztahuje se na řadu trestných činů, jako např. pasivní korupce či zneužití funkce. V takových situacích mohou být ministři, poslanci parlamentu a státní tajemníci souzeni pouze na základě rozhodnutí vlády nebo parlamentu a tyto případy projednává Nejvyšší soud. V roce 2018 vydala skupina GRECO doporučení, aby bylo zajištěno, že tento postup nebude bránit trestnímu řízení, pokud jde o trestné činy související s korupcí. 51 V současné době provádí zvláštní výbor přezkum tohoto postupu.

Za vyšetřování a stíhání trestných činů korupce je odpovědných několik orgánů. Odbor interního vyšetřování národní policie vyšetřuje protiprávní jednání ve veřejné správě, včetně případů, kdy je z trestného činu, jako např. podvod nebo podplácení, podezřelý státní zaměstnanec nebo policista. Jedná pod dohledem kolegia zástupců Nejvyššího státního zastupitelství. Fiskální zpravodajská a vyšetřovací jednotka je specializovaná vyšetřovací služba daňové a celní správy a je odpovědná za vyšetřování finančních trestných činů, včetně podplácení zahraničních veřejných činitelů a korupce v obchodním styku. Státní zastupitelství je vedeno kolegiem zástupců Nejvyššího státního zastupitelství a je odpovědné za vyšetřování a stíhání trestních věcí. Celostátní zastupitelství se zaměřuje na mezinárodní formy organizované trestné činnosti a na vnitrostátní korupci veřejných činitelů. Celostátní zastupitelství pro závažné podvody, trestnou činnost proti životnímu prostředí a konfiskaci majetku je odpovědné za vyšetřování podvodů a trestné činnosti proti životnímu prostředí, včetně podplácení zahraničních veřejných činitelů a korupce v obchodním styku.

Orgán pro oznamovatele působí jako centralizovaný úřad pro veřejný i soukromý sektor a poskytuje podporu a poradenství osobám, které chtějí oznámit zneužívání, k němuž dochází v rámci zaměstnání. Tento orgán, vytvořený v roce 2016, může rovněž provádět vyšetřování protiprávního jednání. Poskytování služby je důvěrné a bezplatné. V prvních letech svého fungování se však orgán potýkal s některými problémy, jako jsou např. zdlouhavé či neúčinné postupy, což bylo údajně způsobeno především starými a komplikovanými případy, jež orgán na začátku svého fungování zdědil. V roce 2019 zahájil orgán pro oznamovatele zkoumání 331 žádostí o poradenství, z nichž 27 vyhodnotil jako skutečné případy oznamovatelů s důvodným podezřením na zneužití. 52 Více než polovina (57 %) dotázaných v průzkumu Eurobarometr v Nizozemsku uvedla, že by nevěděli, kde nahlásit případ korupce, pokud by se s ní setkali nebo byli jejími svědky, a 49 % zdůraznilo, že by se mohli rozhodnout případ korupce neoznámit kvůli nedostatečné ochraně. 53 V současné době probíhá hodnocení zákona o oznamovatelích 54 . Zatímco závěrečná zpráva již byla předložena, další výzkumná zpráva má být zveřejněna v září. To by mohlo vést k revizi mandátu orgánu pro oznamovatele.

Cílem několika nedávných iniciativ je zlepšit institucionální kapacitu pro boj s korupcí. Z výroční zprávy státního zastupitelství za rok 2019 vyplývá, že odbor interního vyšetřování národní policie provedl 61 šetření trestných činů pracovníků veřejné správy v souvislosti s korupcí. Některá vyšetřování se týkala úniku citlivých informací a kontaktů se skupinami organizovaného zločinu. 55 V posledních letech byla posílena institucionální kapacita pro boj proti korupci. Vláda od roku 2016 mimo jiné navýšila finanční prostředky, což od roku 2018 vedlo k dodatečnému ročnímu objemu prostředků ve výši 20 milionů EUR pro státní zastupitelství a fiskální zpravodajskou a vyšetřovací jednotku v oblasti korupce a praní peněz. V září 2016 bylo v rámci fiskální zpravodajské a vyšetřovací jednotky zřízeno specializované Protikorupční centrum. V roce 2017 byl v rámci Celostátního zastupitelství pro závažné podvody, trestnou činnost proti životnímu prostředí a konfiskaci majetku zřízen „protikorupční tým“, který se zaměřuje na vyšetřování případů podplácení zahraničních veřejných činitelů a korupce v obchodním styku. Legislativní akt přijatý v listopadu 2019 umožňuje shromažďování „měkkých údajů“ o korupci veřejných činitelů v centrálním registru. Účelem nového rejstříku je umožnit uchovávání policejních údajů a jejich používat po delší dobu. To umožní odboru interního vyšetřování národní policie (NPIID) tyto údaje později použít při vyšetřování nebo zahájit nové vyšetřování na základě četných signálů.

K účinnějšímu boji proti korupci byly zavedeny inovativní nástroje, včetně projektu osvědčených postupů v případě oznámení podezřelého obchodu. Protikorupční centrum fiskální zpravodajské a vyšetřovací jednotky zahájilo za účelem odhalení obvyklých vodítek a opakujících se schémat projekt založený na přístupu křížové kontroly daní, bankovních a účetních údajů a toků. Příkladem osvědčeného postupu je společná analýza souborů Protikorupčním centrem a finanční zpravodajské jednotky, která zajišťuje sdílení know-how a účinnější a širší analýzu neobvyklých transakcí souvisejících s korupcí. Hlavní přidanou hodnotou projektu „oznámení podezřelého obchodu“ je zvyšování povědomí o různých formách, ukazatelích a vlastnostech korupce s cílem zvýšit počet oznámení a zlepšit jejich kvalitu, a tím zlepšit i účinnost a účelnost celého řetězce oznamování.

Za účelem posílení profesní bezúhonnosti v rámci finančního sektoru bylo vytvořeno partnerství veřejného a soukromého sektoru. Třebaže je celková míra vnímané korupce nízká, finanční sektor je považován za vysoce rizikový. 56 Cílem partnerství mezi orgány pověřenými úkoly v oblasti dohledu, kontroly, stíhání nebo vyšetřování ve finančním sektoru je přijímání preventivních opatření za účelem určování a potírání hrozeb pro profesní bezúhonnost v rámci odvětví. Odborné centrum pro finanční sektor rovněž plní klíčovou úlohu při šíření informací. V ročním plánu centra na rok 2020 je uvedena korupce jako jedno z prioritních témat a připomíná se zde konkrétní projekt, jehož cílem je posílení prevence a odhalování korupce ze strany bank. 57  

Profesní bezúhonnost je jednou z klíčových součástí rámce pro řízení veřejné správy. Zákon o státní službě 58 stanoví kodex chování pro pracovníky ve veřejné správě a pravidla pro majetkové přiznání. Pravidla profesní bezúhonnosti pro státní zaměstnance jsou obsažena v Kodexu chování sektoru vládních institucí pro profesní bezúhonnost. Kromě toho se v současné době čeká na přijetí nového zákona na podporu bezúhonnosti (kandidátů na členy) členů decentralizovaných, regionálních nebo místních samospráv. Mezirezortní platforma pro řízení profesní bezúhonnosti se zaměřuje na mezivládní politiku v oblasti profesní bezúhonnosti, monitorování a registraci porušování a vývoj nových nástrojů ve veřejné správě. Od roku 2015 poskytuje poradní tým pro vyšetřování profesní bezúhonnosti nezávislé poradenství politicky odpovědným úředníkům. Avšak 50 % dotázaných v rámci Eurobarometru je toho názoru, že korupce a zneužívání moci k osobnímu prospěchu jsou rozšířeny mezi úředníky, kteří udělují veřejné zakázky, a 55 % dotázaných je toho názoru, že jsou rozšířeny mezi úředníky vydávajícími stavební povolení. Na místní úrovni byly zřízeny inovativní nástroje na podporu profesní bezúhonnosti. Například Úřad pro profesní bezúhonnost 59 (odbor správy města Amsterdam) podporuje profesní bezúhonnost na místní politické a administrativní úrovni, ale také mezi poskytovateli služeb a podniky. Je to příklad osvědčeného postupu, zejména vzhledem k tomu, že zúčastněné strany uvádí, že proces decentralizace by měl být pečlivě posuzován s ohledem na možná rizika korupce.

I když nové iniciativy mají za cíl posílit rámce profesní bezúhonnosti platné pro poslance parlamentu, přetrvávají obavy ohledně osob, které vykonávají vrcholné výkonné funkce. Pro obě komory parlamentu byla zavedena nová opatření k zajištění profesní bezúhonnosti. V roce 2019 přijal Senát pro senátory kodex chování, který stanoví pokyny pro kontakty s třetími stranami, včetně lobbistů. Sněmovna reprezentantů právě v současnosti přijímá kodex chování a zavádí systém dohledu, pokud jde o požadavky na majetková přiznání. 60 Byly zjištěny určité nedostatky v oblasti profesní bezúhonnosti, pokud jde o osoby pověřené nejvyššími výkonnými funkcemi. Na tento problém upozornila také skupina GRECO, která doporučuje vydat vhodné pokyny pro účely záležitostí střetu zájmů a profesní bezúhonnosti a doporučuje, aby osoby pověřené vrcholnými výkonnými funkcemi zasílaly ad hoc prohlášení o jakémkoli střetu mezi soukromými zájmy a úředními funkcemi a rovněž aby pravidelně zveřejňovaly své finanční zájmy. 61  

Donucovací orgány se v oblasti boje proti korupci těší značné důvěře. Pokud jde o řešení případů korupce, 60 % dotázaných v rámci Eurobarometru nejvíce důvěřuje policii, 62 34 % dotázaných se však domnívá, že korupce a zneužívání moci k osobnímu prospěchu jsou mezi policií a celními orgány časté. 63 V tomto ohledu ze studie z roku 2017 vyplývá, že v boji proti korupci a dalšímu porušování profesní bezúhonnosti v rámci donucovacích orgánů by bylo možné udělat více. 64 Skupina GRECO například doporučila, aby prověřování a kontroly pracovníků donucovacích orgánů probíhaly v pravidelných intervalech v průběhu celé služby a aby byla posílena kontrolní opatření v souvislosti s přístupem k důvěrným informacím a jejich použitím s cílem zabránit neoprávněnému přístupu k informacím a jejich úniku. 65 Očekává se přijetí návrhu zákona, který rozšiřuje prověřování policistů a externích poradců před jmenováním i během výkonu povolání.

Pravidla, která mají zabránit „efektu otáčivých dveří“, zahrnují lobbing pro bývalé vysoké úředníky. Bývalí ministři a státní tajemníci nesmí po dobu dvou let po skončení své funkce žádným způsobem spolupracovat se zaměstnanci svého bývalého ministerstva jako lobbisté jménem žádné společnosti, poloveřejné organizace nebo lobbistické organizace. Nemohou také jednat jako zprostředkovatelé nebo agenti v obchodním styku s ministerstvem. Zúčastněné strany však poukazují na to, že neexistují žádná obecná pravidla pro jednání s lobbisty ani omezení po skončení pracovního poměru, pokud osoby vykonávající nejvyšší výkonné funkce usilují o zaměstnání v soukromém sektoru. Na to upozorňuje i skupina GRECO. 66  

Existuje jen málo omezení financování politických stran, a ta se nevztahují na místní strany nebo místní pobočky celostátních stran. To vyvolává otázky ohledně potřeby registrace darů a jejich kontroly. Probíhá diskuse o financování politických stran a zákon o financování politických stran je v současné době revidován. 67 Cílem pozměňovacích návrhů je například posílit transparentnost darů pro strany a zakázat dary pocházející ze zemí mimo Evropský hospodářský prostor. Předpokládá se, že dary pocházející ze zemí Evropského hospodářského prostoru budou zveřejněny bez prahové hodnoty. Prahová hodnota pro dary pocházející z Nizozemska, které je třeba zveřejnit, by byla i nadále 4 500 EUR. Revize zákona nezahrnuje pravidla financování místních a regionálních poboček politických stran. Některé z těchto problémů byly zmíněny i ve zprávách skupiny GRECO o transparentnosti financování stran. 68 V tomto ohledu se připravuje nový zákon o politických stranách. Očekává se, že návrh zákona bude obsahovat pravidla transparentnosti týkající se financování místních stran nebo místních orgánů celostátních stran. Polovina (50 %) dotázaných v průzkumu Eurobarometr v Nizozemsku zastává názor, že financování politických stran není dostatečně transparentní a chybí nad ním dostatečný dohled, a 43 % dotázaných se domnívá, že u politických stran je rozšířena korupce a zneužívání moci k osobnímu prospěchu. 69  

III.Pluralita sdělovacích prostředků

Právní rámec týkající se plurality sdělovacích prostředků je založen na souboru ústavních a legislativních záruk. Právo na informace je zakotveno v ústavě a zákon o otevřenosti veřejné správy 70 upravuje právo veřejnosti na přístup ke správním dokumentům v držení orgánů veřejné moci. Nezávislý regulační orgán pro audiovizuální sdělovací prostředky zajišťuje transparentnost vlastnictví sdělovacích prostředků. Úřady usilují o posílení ochrany novinářů před násilím a agresí, zejména prostřednictvím specializované řídící skupiny. 71  

Regulační orgán pro audiovizuální mediální služby Commissariaat voor de Media (CvDM) je nezávislý správní orgán zřízený zákonem podle zákona o sdělovacích prostředcích z roku 2008 jako veřejný subjekt s právní subjektivitou. Orgán má ze zákona povinnost zveřejňovat svá rozhodnutí a je považován za transparentní. 72 Nástroj pro sledování plurality sdělovacích prostředků (MPM) ohodnotil jeho nezávislost v letech 2018 a 2019 jako málo rizikovou. 73 Podle rámcového zákona o nezávislých správních orgánech 74 jmenuje předsedu a členy kolektivního orgánu pro sdělovací prostředky ministr školství, kultury a vědy. Připravované právní předpisy, které jsou v současnosti projednávány v parlamentu, navrhují revizi postupu jmenování: ministr by jmenoval předsedu a členy kolektivního orgánu na základě jednomyslného doporučení nezávislého jmenovacího výboru zřízeného orgánem pro sdělovací prostředky. Ministr by se od tohoto doporučení mohl odchýlit pouze v případě porušení jednacího řádu nebo pokud by jmenování bylo v rozporu se zákonem. K pozastavení výkonu funkce a propuštění může dojít pouze z důvodu nezpůsobilosti k výkonu funkce, nekompetentnosti nebo jiných závažných důvodů na straně dotčené osoby. Toto posílení záruk nezávislosti dále přispívá ke snížení rizika pro pluralitu sdělovacích prostředků. 75 Kromě toho je Rada pro žurnalistiku, působící jako samoregulační mechanismus, oprávněna vydávat stanoviska ke stížnostem týkajícím se činnosti novinářů. Rada se skládá rovným dílem z novinářů a dalších členů, zejména právních odborníků, a působí samostatně.

Vzhledem k tomu, že neexistují právní předpisy týkající se sdělovacích prostředků, které by zajišťovaly zveřejnění údajů o vlastnictví, jsou informace o vlastnictví sdělovacích prostředků poskytovány veřejnosti prostřednictvím platformy pro sledování sdělovacích prostředků, kterou zveřejňuje orgán Commissariaat voor de Media. Nástroj pro sledování plurality sdělovacích prostředků vyhodnotil riziko pro transparentnost vlastnictví sdělovacích prostředků v Nizozemsku jako střední z důvodu neexistence konkrétních ustanovení v oblasti sdělovacích prostředků, jež by vyžadovaly zveřejnění podrobných údajů o vlastnictví. V praxi jsou informace o vlastnictví sdělovacích prostředků poskytovány prostřednictvím každoroční platformy pro sledování sdělovacích prostředků, kterou zveřejňuje orgán Commissariaat voor de Media. 76 Kromě toho může po zaplacení malého poplatku veřejnost nahlédnout do záznamů obchodní a průmyslové komory a získat příslušné informace. 77 Jak uvedly zúčastněné strany 78 , tato transparentnost je o to důležitější, že vlastnictví sdělovacích prostředků je vysoce koncentrované, zejména v odvětví tisku. Orgán pro sdělovací prostředky sleduje dopad vývoje finančního a hospodářského trhu a konsolidace vlastnictví na pluralitu sdělovacích prostředků a nezávislost poskytování informací v Nizozemsku. Vláda přispívá k podpoře nezávislé žurnalistiky. Podpora je poskytována prostřednictvím Fondu žurnalistiky, spravovaného ministerstvem školství, kultury a vědy, které je odpovědné za politiku v oblasti sdělovacích prostředků, a prostřednictvím Fondu pro hloubkovou žurnalistiku a Fondu na podporu žurnalistiky 79 .

Právo na přístup k informacím je stanoveno zákonem. Právo veřejnosti na přístup ke správním dokumentům v držení orgánů veřejné moci je vymezeno v zákoně o otevřenosti vlády. Absolutní důvody pro odepření přístupu k dokumentům uvedené v zákoně vyvolávají určité pochybnosti o jejich souladu se zásadami proporcionality a nezbytnosti. 80 Některé zúčastněné strany uvádějí, že žádosti o přístup k informacím předkládané veřejným orgánům jsou vyřizovány rychle a že neexistují žádné zvláštní problémy. Zástupci novinářů však vyjadřují kritiku, pokud jde o dobu, v níž orgány veřejné moci reagují na žádosti o informace. Některé veřejné orgány uplatňují aktivní politiku transparentnosti a proaktivně zveřejňují informace o své činnosti.

Je zaveden rozsáhlý rámec na ochranu novinářů. Podle nástroje pro sledování plurality sdělovacích prostředků nejsou stávající trestní 81 ani občanskoprávní omezení, jako např. odpovědnost za pomluvu, v praxi zneužívána a nebrání velmi živému veřejnému projevování myšlenek. Rouhání – od roku 2014 – a urážka majestátu – od roku 2019 – už nepředstavují trestné činy. Zúčastněné strany uvádějí, že pracovníci sdělovacích prostředků, včetně novinářů, fotografů a karikaturistů, se občas potýkají s on-line i off-line hrozbami. V červenci 2018 uzavřela řídící skupina pro agresi a násilí vůči novinářům, kterou tvoří státní zastupitelství, policie, společnost šéfredaktorů a sdružení novinářů, dohodu o posílení postavení novinářů vůči násilí a agresi. 82 Výsledkem této dohody byl podpis protokolu PersVeilig, jehož cílem je snižování hrozeb, násilí a agrese vůči novinářům. Třebaže protokol PersVeilig nenavazuje přímo na doporučení Rady Evropy o ochraně žurnalistiky a bezpečnosti novinářů a dalších mediálních činitelů, je v souladu s jeho pokyny a odborníky v oblasti sdělovacích prostředků považován za dobrou praxi. Zúčastněné strany uvádějí, že s novým nástrojem mají dobré zkušenosti, a vítají nový zákon o ochraně zdrojů, který platí již druhý rok. Určité obavy vzbuzuje novelizovaný zákon o národních bezpečnostních službách (W.I.V) z července 2017, přezdívaný „zátahový zákon“. Zákon umožňuje národním bezpečnostním službám hromadně shromažďovat internetová a telefonní data občanů pro potřeby vyšetřování. 83 Sdružení novinářů vyjádřilo obavy, že by to mohlo ohrozit ochranu novinářských zdrojů. 84 V roce 2019 vydala platforma Rady Evropy na podporu ochrany žurnalistiky a bezpečnosti novinářů dvě varování pro Nizozemsko 85 , která se týkají jednoho televizního reportéra, který byl krátce zatčen, protože odmítl uvést zdroj v procesu vraždy, a nového zákona, který ukládá občanům cestujícím do oblastí „kontrolovaných teroristickými skupinami“ povinnost požádat ministerstvo spravedlnosti o povolení. 86 Podobné výstrahy byly zveřejněny na platformě Mapping Media Freedom. 87  

IV.Další institucionální otázky týkající se systému brzd a protivah

Nizozemsko má dvoukomorový parlamentní systém, který stanoví ex ante ústavní přezkum návrhů právních předpisů. Parlament je tvořen Senátem 88 a Sněmovnou reprezentantů 89 . Legislativní návrhy může předkládat vláda i poslanci Sněmovny reprezentantů. Státní rada vydává poradní stanoviska k návrhům právních předpisů. Důležitou úlohu v systému brzd a protivah plní nezávislé orgány a občanská společnost.

Provádění posouzení dopadů a konzultace se zúčastněnými stranami jsou řádně zavedené postupy pro přijímání právních předpisů. Legislativní návrh může pocházet od vlády nebo od poslanců Sněmovny reprezentantů a následně se předkládá k vyjádření poradnímu útvaru Státní rady. 90 Návrh pak schválí Sněmovna reprezentantů a následně Senát 91 a poté zákon podepíše král a odpovědný ministr. Než jsou legislativní návrhy předloženy parlamentu, jsou analyzovány prostřednictvím rámce pro posouzení dopadů. 92 Vláda při přípravě právních předpisů uplatňuje politiku předkládání návrhů k otevřené internetové konzultaci v délce minimálně čtyř týdnů. 93 Na internetu je zveřejněno krátké shrnutí obdržených komentářů a toho, jakým způsobem byly zohledněny. 94 Je třeba poznamenat, že nové zákony týkající se výkonu spravedlnosti jsou předkládány ke konzultaci Radě pro soudnictví. Stanoviska Rady jsou přijímána po konzultaci se soudy. Navíc v systému brzd a protivah hrají roli stálé poradní rady, jako např. Rada pro veřejnou správu, tím, že poskytují nezávislá stanoviska z vlastního podnětu nebo na žádost vlády nebo parlamentu.

Návrh zákona se snaží vytvořit zvláštní právní základ pro opatření v boji proti pandemii COVID-19. Vláda předložila v červenci 2020 parlamentu návrh dočasného zákona o opatřeních v boji proti pandemii COVID-19. Cílem zákona je poskytnout pevný právní základ pro opatření zaměřená na boj proti pandemii COVID-19, která byla dosud často přijímána prostřednictvím mimořádných nařízení 95 . Zákon rovněž uděluje parlamentu a zastupitelským orgánům na místní úrovni 96 větší pravomoci k přezkumu těchto opatření. Státní rada ve svém poradním stanovisku z května 2020 uvedla, že čím déle bude krizová situace trvat, tím silnější bude potřeba pevného právního základu pro tato opatření. 97 Předpokládá se, že zákon vstoupí v platnost na podzim 2020.

Dodržování základních a ústavních práv je zajištěno několika způsoby. Vysvětlující poznámka připojená k legislativním návrhům se zabývá ústavností a v tomto ohledu existují příručky pro státní zaměstnance. Státní rada ve svých stanoviscích rovněž zkoumá ústavnost návrhů právních předpisů. Ústavnost návrhů zákonů je pak předmětem rozpravy v parlamentu, rozsáhlé diskuse v tomto ohledu probíhají zejména v Senátu. Země nemá centralizovaný ústavní soud, decentralizovanou formu „ústavního“ přezkumu mohou provádět obecné soudy. I když u aktů parlamentu nelze přezkoumávat jejich ústavnost, je možný přezkum s ohledem na přímo účinné smlouvy. 98 V praxi to znamená, že všechny zákony lze přezkoumat mimo jiné s ohledem na Evropskou úmluvu o lidských právech a Listinu základních práv Evropské unie.

Nezávislé orgány hrají roli při ochraně základních práv. Mezi nezávislé orgány v Nizozemsku patří institut College voor de Rechten van de Mens, jehož cílem je ochrana lidských práv a zvýšení povědomí o normách v oblasti lidských práv a jejich dodržování, a vnitrostátní veřejný ochránce práv. Institut College je rovněž nezávislým orgánem pro rovnost žen a mužů, který je příslušný ke sledování a podpoře rovného zacházení. Má akreditaci statusu A Globální aliance národních institucí pro lidská práva (GANHRI), pokud jde o dodržování pařížských zásad OSN. Kromě jiných doporučení vybídla aliance GANHRI institut, aby se zasadil o formalizaci jasného, transparentního a participativního procesu výběru a jmenování. Vnitrostátní veřejný ochránce práv je nezávislý a v ústavě zakotvený úřad příslušný k vydávání nezávazných rozhodnutí týkajících se konkrétních opatření vládních orgánů. Veřejný ochránce práv může rovněž prošetřit stížnosti občanů a podávat zprávy o svých zjištěních, případně vydávat doporučení.

Vláda uplatňuje politiku dialogu s občanskou společností a zpřístupňování informací občanům. Nizozemsko je považováno za zemi s otevřeným prostorem pro občanskou společnost. 99 V roce 2019 zahájila vláda politiku týkající se rámce pro organizace občanské společnosti a zavádí partnerství (např. Power of Voices a Women, Peace and Security) v kontextu cílů udržitelného rozvoje. Parlamentu byly předloženy návrhy právních předpisů, jejichž cílem je zvýšit dostupnost správních rozhodnutí přijatých různými orgány prostřednictvím jediného přístupového portálu. Portál může také poskytovat individuálně uzpůsobená oznámení o právních předpisech nebo správních rozhodnutích, která se týkají konkrétního prostředí občanů.

V politice i ve společnosti je věnována velká pozornost tématům právního státu. Senát pořádá pravidelné politické diskuse o stavu právního státu 100 , které senátorům poskytují příležitost vést diskusi s ministry a předkládat návrhy k tématům týkajícím se právního státu. 101 Například v březnu 2020 představili senátoři osm nových návrhů souvisejících mimo jiné s autonomním řízením zdrojů pro soudnictví. Podobně jako Senát postupuje i Sněmovna reprezentantů. V lednu 2020 uspořádal sněmovní výbor pro spravedlnost a bezpečnost konferenci, na níž soudci, právníci a politici vedli rozpravu na téma „Právní stát v 21. století“. Tyto iniciativy představují fórum pro rozpravu o záležitostech týkajících se právního státu a pro zvyšování povědomí o těchto tématech. Vražda právníka v ostře sledovaném trestním případu v září 2019 byla navíc vnímána jako útok na právní stát, který vládu přiměl, aby přijala další opatření k boji proti organizované trestné činnosti a poskytla další finanční prostředky na ochranu místních politiků, soudců, státních zástupců, policistů, právníků a novinářů. 102 Řada soudních rozhodnutí, jež vzbudila značnou pozornost veřejnosti, 103 současně vyvolala politickou rozpravu o úloze soudnictví ve vztahu k ostatním složkám státní moci. 104 Tento vývoj vedl k úvahám a iniciativám týkajícím se další podpory kultury právního státu. Nedávné zprávy Rady pro veřejnou správu 105 a Státní rady 106 zdůrazňují, že právní stát se v posledních letech stal předmětem rozpravy. Rada pro veřejnou správu doporučuje vládě, aby vypracovala „program politiky právního státu“ na podporu kultury právního státu. 107 Státní rada oznámila svůj záměr uspořádat „rozhovory o právním státu“ s cílem usnadnit výměnu názorů mezi zástupci různých státních institucí, které jsou významné z hlediska právního státu.

Příloha I: Seznam zdrojů v abecedním pořadí.*

* Seznam příspěvků obdržených v souvislosti s konzultacemi ke zprávě o právním státu za rok 2020 se nachází na (internetových stránkách Komise).

Středisko pro pluralitu médií a svobodu sdělovacích prostředků (2020), nástroj pro sledování plurality sdělovacích prostředků 2020. https://cmpf.eui.eu/media-pluralism-monitor/mpm-2020.

CIVICUS, platforma monitorující občanský prostor: Nizozemsko.     https://monitor.civicus.org/country/netherlands/ .  

Poradní rada evropských soudců (2016), stanovisko CCJE č. 19: Úloha předsedů soudu.

Rada pro veřejnou správu (2020), Silnější právní stát – propojení a ochrana v pluralitní společnosti.

Rada Evropy, platforma na podporu ochrany žurnalistiky a bezpečnosti novinářů – Nizozemsko.     https://www.coe.int/en/web/media-freedom/all-alerts?p_p_id=sojdashboard_WAR_coesojportlet&p_p_lifecycle=0&p_p_col_id=column-4&p_p_col_count=1&_sojdashboard_WAR_coesojportlet_keywords=&_sojdashboard_WAR_coesojportlet_selectedStringFilters=year.2019&_sojdashboard_WAR_coesojportlet_selectedCategories=11709554 .

Rada Evropy: Výbor ministrů (2000), doporučení Rec(2000)19 Výboru ministrů členským státům o úloze státního zastupitelství v systému trestního soudnictví.

Rada Evropy: Výbor ministrů (2010), doporučení CM/Rec(2010)12 Výboru ministrů členským státům o soudcích: nezávislost, účinnost a odpovědnost.

Rada Evropy: Výbor ministrů (2016), doporučení CM/Rec(2016)4 členským státům o ochraně žurnalistiky a bezpečnosti novinářů a dalších mediálních činitelů.

Rada Evropy: Výbor ministrů (2018), doporučení CM/Rec(2018)1 Výboru ministrů členským státům o pluralitě sdělovacích prostředků a jejich transparentním vlastnictví.

Státní rada (2019), Výroční zpráva za rok 2019.

Státní rada, posudek W04.20.0139/I/Vo ze dne 25. května 2020.

Státní rada, rozsudek ze dne 29. května 2019, Akční program dusík, ECLI:NL:RVS:2019:1604.

Rada Evropské unie (2002), rámcové rozhodnutí Rady ze dne 13. června 2002 o evropském zatýkacím rozkazu a postupech předávání mezi členskými státy.

Soudní dvůr Evropské unie, rozsudek ze dne 19. listopadu 2019, C‑585/18, C‑624/18 a C‑625/18.

Soudní dvůr Evropské unie, rozsudek ze dne 27. května 2019 ve spojených věcech OG, C-508/18 a PI, C-82/19 PPU.

Soudní dvůr Evropské unie, rozsudek ze dne 9. července 2020, Land Hessen, C-272/19.

Soudní dvůr Evropské unie, probíhající případ C-510/19, Openbaar Ministerie (Faux en écritures).

Generální ředitelství pro komunikaci (2016–2020), Eurobarometr: vnímána nezávislost vnitrostátního soudního systému v EU u široké veřejnosti.

Generální ředitelství pro komunikaci (2019), bleskový průzkum Eurobarometr 482: postoje podniků ke korupci v EU.

Generální ředitelství pro komunikaci (2020), zvláštní průzkum Eurobarometr 502: korupce.

Nizozemské advokátní komory, Nizozemské asociace pro soudnictví, sdružení Sociální práce Nizozemsko (Social Work Netherlands), Federation on Shelter a aliance RIBW (2019), „Braňme právní stát!“  https://www.advocatenorde.nl/nieuws/gezamenlijke-verklaring-nova-nvvr-en-swn-sta-op-voor-de-rechtsstaat .

Nizozemská vláda (2020), Příspěvek Nizozemska ke zprávě o právním státu za rok 2020.

Nizozemská vláda, Financování pro sdělovací prostředky. https://www.government.nl/topics/the-media-and-broadcasting/funds-for-the-media .

Nizozemská vláda, Opatření proti trestné činnosti, která podrývá právní stát. https://www.rijksoverheid.nl/onderwerpen/ondermijning/maatregelen-tegen-ondermijnende-criminaliteit . 

Nizozemská vláda, Zajišťování svobody tisku. https://www.government.nl/topics/the-media-and-broadcasting/safeguarding-press-freedom .

Nizozemský orgán pro sdělovací prostředky, platforma pro sledování sdělovacích prostředků: Koncentrace sdělovacích prostředků. https://www.mediamonitor.nl/mediabedrijven/ .

Evropská audiovizuální observatoř (2019), IRIS Special 2019-1: Nezávislost regulačních orgánů pro sdělovací prostředky v Evropě. https://rm.coe.int/the-independence-of-media-regulatory-authorities-in-europe/168097e504 .

Evropské středisko pro svobodu tisku a sdělovacích prostředků, Mapping Media Freedom: Nizozemsko. https://mappingmediafreedom.org/country-profiles/netherlands/ .

Evropská komise (2013, 2014, 2015, 2016, 2017, 2018, 2019, 2020), srovnávací přehled EU o soudnictví.

Evropská komise (2020), zpráva o provádění rámcového rozhodnutí Rady ze dne 13. června 2002 o evropském zatýkacím rozkazu a postupech předávání mezi členskými státy.

Evropská komise, zpráva Komise Evropskému Parlamentu a Radě o hodnocení, do jaké míry členské státy přijaly opatření nezbytná k dosažení souladu s rámcovým rozhodnutím 2003/568/SVV ze dne 22. července 2003 o boji proti korupci v soukromém sektoru COM(2019) 355 final.

Evropská síť rad pro soudnictví (2013–2014), Příprava minimálních justičních norem IV: přidělování případů.

Odborné centrum pro finanční sektor (2019), roční plán FEC na rok 2020.

Skupina GRECO (2008), třetí kolo hodnocení – hodnotící zpráva o Nizozemsku o obviněních (ETS 173 a 191, GPC 2).

Skupina GRECO (2008), třetí kolo hodnocení – hodnotící zpráva o Nizozemsku o transparentnosti financování politických stran.

Skupina GRECO (2010), třetí kolo hodnocení – zpráva o plnění o Nizozemsku: Obvinění (ETS 173 a 191, GPC 2), Transparentnost financování politických stran.

Skupina GRECO (2012), čtvrté kolo hodnocení – hodnotící zpráva o Nizozemsku o předcházení korupci ve vztahu k poslancům, soudcům a státním zástupcům.

Skupina GRECO (2012), třetí kolo hodnocení – druhá zpráva o plnění o transparentnosti financování politických stran v Nizozemsku.

Skupina GRECO (2015), čtvrté kolo hodnocení – zpráva o plnění o Nizozemsku o předcházení korupci ve vztahu k poslancům, soudcům a státním zástupcům.

Skupina GRECO (2018), páté kolo hodnocení – hodnotící zpráva o Nizozemsku o předcházení korupci a podpoře integrity v ústředních vládách (vrcholných řídících funkcích) a donucovacích orgánech.

Dům pro oznamovatele (2019), výroční zpráva programu Dům pro oznamovatele za rok 2019.

Poslanci Sněmovny reprezentantů Maarten Groothuizen a Michiea van Nispen (2019), návrh týkající se potenciálních zranitelných míst v zákoně o organizaci soudnictví.

Ministr spravedlnosti a bezpečnosti Ferdinand Grapperhaus (2020), odpověď na otázku poslance Sněmovny reprezentantů Groothuizena o zprávě o nečinnosti ministerstva spravedlnosti v případech korupce v podnicích.

Ministr spravedlnosti a bezpečnosti Ferdinand Grapperhaus a ministr pro právní ochranu Stander Dekker (2020), odpověď na otázky poslanců Sněmovny reprezentantů Buitenwegové a Van den Bergeho týkající se trestního soudnictví v době pandemie COVID-19.

Ministr spravedlnosti a bezpečnosti Ferdinand Grapperhaus a ministr pro právní ochranu Stander Dekker (2020), dopis Sněmovně reprezentantů týkající se hlavních rysů přístupu k řešení nevyřešených případů v trestním soudnictví.

Ministr pro právní ochranu Sander Dekker (17. září 2019), dopis Sněmovně reprezentantů o způsobech, jak vytvořit silný systém soudnictví.

Ministr pro právní ochranu Sander Dekker (2020), odpověď na otázky poslance Sněmovny reprezentantů Groothuizena ohledně algoritmické analýzy rozsudků.

Ministerstvo spravedlnosti a bezpečnosti, Integrovaný rámec pro hodnocení politiky a regulace.  https://www.kcwj.nl/kennisbank/integraal-afwegingskader-voor-beleid-en-regelgeving .

Vnitrostátní veřejný ochránce práv (2020), Řádné poskytování informací je základem přístupu ke spravedlnosti – překážky v poskytování informací o rozhodnutích o sankcích a zamítnutí žaloby.

Nizozemský výbor právníků pro lidská práva (2020), dopis týkající se obav ohledně opatření v souvislosti s onemocněním COVID-19 v trestním soudnictví. https://njcm.nl/wp-content/uploads/2020/05/NJCM-brief-aan-minister-Grapperhaus-gewijzigde-aanhef.pdf .

OECD (2015), Nizozemsko: opatření navazující na zprávu a doporučení ze 3. fáze.

Úřední věstník Nizozemského království (2019), nařízení ze dne 28. listopadu 2019, kterým se mění nařízení o policejních údajích týkajících se zpracování informací v rámci boje proti podplácení úředníků a kterým se mění nařízení o policejních údajích pro zvláštní vyšetřovací síly týkajících se zpracování informací v rámci boje proti obchodování s lidmi.

Předseda Rady pro soudnictví (2018), dopis ministrovi pro právní ochranu týkající se zbývající části digitalizace soudnictví.

Press Freedom Associations (2019), nizozemský Senát: jednoznačná výjimka pro novináře. https://www.freepressunlimited.org/en/news/dutch-senate-make-a-clear-exemption-for-journalists .

Profesor Tarlach McGonagle (2018), Dohoda řídící skupiny pro agresi a násilí vůči novinářům. https://www.ivir.nl/publicaties/download/Agreement-of-the-Steering-Group-on-Aggression-and-violence-against-journalists-EN-translation.pdf .

Státní komise pro parlamentní systém v Nizozemsku (2018), Rovnováha mezi demokracií a právním státem – závěrečná zpráva Státní komise pro parlamentní systém v Nizozemsku.

Řídící skupina pro dobu vyřizování (2019), Doba vyřizování v pohybu! – závěrečná zpráva projektu Doba vyřizování v pohybu.

Nejvyšší soud Nizozemska, rozsudek ze dne 13. září 2019, Urgenda, ECLI:NL:HR:2019:2007.

Tax Justice Network (2020), Index finančního tajemství (Financial Secrecy Index) za rok 2020.

Výbor OSN pro lidská práva (2019), Mezinárodní pakt o občanských a politických právech: závěrečné připomínky k páté pravidelné zprávě o Nizozemsku.

Virtuální návštěva Nizozemska v souvislosti se zprávou o právním státu za rok 2020.

Světové ekonomické fórum (2013–2015), Zpráva o globální konkurenceschopnosti.

Příloha II: Návštěva Nizozemska

Útvary Komise uspořádaly v květnu a červnu 2020 virtuální jednání s těmito účastníky:

·akademický odborník

·Dům pro oznamovatele

·Institut pro finanční trestnou činnost

·Ministerstvo spravedlnosti a bezpečnosti

·Ministerstvo vnitra a vztahů v království

·Ministerstvo zahraničních věcí

·Nizozemská advokátní komora

·Nizozemská asociace pro soudnictví

·Nizozemské sdružení novinářů

·Nizozemský orgán pro sdělovací prostředky

·Rada pro soudnictví

·Rada pro veřejnou správu

* Komise se na řadě horizontálních jednání setkala rovněž s těmito organizacemi:

·Amnesty International

·Civil Society Europe

·EuroCommerce

·evropská pobočka Mezinárodní asociace leseb a gayů (ILGA-Europe)

·Evropské občanské fórum (European Civic Forum)

·Evropské středisko pro právní záležitosti neziskového sektoru (European Center for Not-for-Profit Law)

·Evropské středisko pro svobodu tisku a sdělovacích prostředků (European Centre for Press and Media Freedom)

·Free Press Unlimited

·Front Line Defenders

·Konference evropských církví (Conference of European Churches)

·Mezinárodní federace pro lidská práva (International Federation for Human Rights)

·Mezinárodní tiskový institut (International Press Institute)

·Mezinárodní výbor právníků (International Commission of Jurists)

·Platforma pro celoživotní učení (Lifelong learning Platform)

·Právní iniciativa nadace Open Society / Institut evropské politiky nadace Open Society (Open Society Justice Initiative / Open Society European Policy Institute)

·Reportéři bez hranic (Reporters without Borders)

·Transparency International EU

·Unie pro občanské svobody v Evropě (Civil Liberties Union for Europe)

(1)      Ústřední tribunál pro odvolání a Tribunál pro odvolání ve věcech obchodu a průmyslu.

(2)      Soudní složka Státní rady působí v některých případech jako nejvyšší správní soud. Rada má také poradní složku, která vydává stanoviska k návrhům právních předpisů.

(3)      Zákon o organizaci soudnictví.

(4)      Národní komise pro výběr soudců se skládá ze šesti soudců a šesti členů, kteří nejsou soudci a z kterých je nejméně jeden státním zástupcem a jeden advokátem.

(5)      Rozhodnutí o jmenování se přijímá královským nařízením, které je podepsáno králem a spolupodepsáno ministrem spravedlnosti a bezpečnosti. Ministr pouze ověřuje, zda žadatel splňuje zákonné požadavky na jmenování, přičemž ve všech případech se řídil doporučením Rady pro soudnictví.

(6)      Zákon o právním postavení soudnictví; Rada tento úkol delegovala na Národní komisi pro výběr soudců, která se skládá ze soudců, státních zástupců, právníků, příslušníků veřejné správy a výzkumných pracovníků. Ministr spravedlnosti a bezpečnosti se ve všech případech řídil doporučením Rady pro soudnictví.

(7)      Zákon o právnících.

(8)      Srovnávací přehledy EU o soudnictví za roky 2013 až 2020; Světové ekonomické fórum, zprávy o globální konkurenceschopnosti; průzkumy Eurobarometr. Zatímco 27 % běžné populace a 37 % společností uvádí, že vnímá úroveň nezávislosti soudnictví jako „velmi dobrou“, a 50 % běžné populace a 44 % společností ji vnímá jako „poměrně dobrou“, pouze 10 % běžné populace a 7 % společností uvádí, že úroveň nezávislosti soudnictví vnímá jako „poměrně nebo velmi špatnou“. Obrázky 44 a 46, srovnávací přehled EU o soudnictví za rok 2020; průzkum Eurobarometr. Úroveň vnímané nezávislosti soudnictví se dělí do následujících kategorií: velmi nízká (méně než 30 % dotázaných vnímá nezávislost soudnictví jako poměrně dobrou a velmi dobrou); nízká (30–39 %), průměrná (40–59 %), vysoká (60–75 %), velmi vysoká (více než 75 %).

(9)      Podle norem Rady Evropy se přidělování případů v rámci soudu řídí objektivními, předem stanovenými kritérii za účelem zaručení práva na nezávislého a nestranného soudce. Viz zejména odstavec 24 doporučení CM/Rec (2010)12 Výboru ministrů Rady Evropy; stanovisko CCJE N19 (2016) – Úloha předsedů soudů; ENCJ, Minimální justiční normy IV – přidělování případů: Zpráva ENCJ za období 2013–2014.

(10)      Státní komise pro parlamentní systém v Nizozemsku.

(11)      Rozhodnutí o jmenování se přijímá královským nařízením. Viz výše.

(12)      Státní komise pro parlamentní systém v Nizozemsku (2018), Rovnováha mezi demokracií a právním státem – závěrečná zpráva Státní komise pro parlamentní systém v Nizozemsku, s. 216.

(13)      Doporučení CM/Rec (2010)12 Výboru ministrů Rady Evropy, bod 47. Ohledně postupu jmenování soudců z hlediska nezávislosti a nestrannosti soudců viz též rozsudek Soudního dvora ze dne 19. listopadu 2019 ve spojených věcech C-585/18, C-624/18 a C-625/18, body 124–125 a 133–134; rozsudek Soudního dvora ze dne 9. července 2020, Land Hessen, C-272/19, body 54–60.

(14)      Existují tříčlenné soudní rady složené ze dvou soudců a jednoho člena, který není soudcem, pověřené řízením soudu. Členové soudní rady jsou jmenováni orgánem výkonné moci na základě nominace ministra spravedlnosti v návaznosti na doporučení Rady pro soudnictví, která vyslechne soudní radu příslušného soudu.

(15)      Dopis ministra pro právní ochranu Sněmovně reprezentantů ze dne 17. září 2019: Jak vytvořit silný systém soudnictví.

(16)      Dopis ministra pro právní ochranu Sněmovně reprezentantů ze dne 17. září 2019: Jak vytvořit silný systém soudnictví, s. 10.

(17)      Zákon o organizaci soudnictví.

(18)      Doporučující výbor se skládá z jednoho předsedy soudu, zástupce Nizozemské asociace pro soudnictví, člena Kolegia zástupců soudů, člena soudní správy, který není soudcem, a jedné osoby jmenované ministrem.

(19)      Rozhodnutí o jmenování se přijímá královským nařízením.

(20)      Dopis ministra pro právní ochranu Sněmovně reprezentantů ze dne 17. září 2019: Jak vytvořit silný systém soudnictví, s. 10.

(21)      Návrh poslanců Sněmovny reprezentantů Maartena Groothuizena a Michiela van Nispena týkající se potenciálních zranitelných míst v zákoně o organizaci soudnictví.

(22)      Doporučení CM/Rec(2010)12 Výboru ministrů Rady Evropy, body 27, 46 a 47. V souvislosti se jmenováním soudců výkonnou mocí na žádost Rady pro soudnictví Soudní dvůr uvedl, že má-li Rada přispět k většímu zobjektivnění postupu, měla by být dostatečně nezávislá na zákonodárné a výkonné moci a na orgánu, jemuž má takový návrh na jmenování předložit (rozsudek Soudního dvora ze dne 19. listopadu 2019 ve spojených věcech C‑585/18, C‑624/18 a C‑625/18, body 137–138).

(23)      Je třeba poznamenat, že projednávaná žádost o rozhodnutí o předběžné otázce před Soudním dvorem řeší otázku, zda nizozemské státní zastupitelství spadá pod pojem justičního orgánu ve smyslu čl. 6 odst. 2 rámcového rozhodnutí Rady ze dne 13. června 2002 o evropském zatýkacím rozkazu a postupech předávání mezi členskými státy, viz: Soudní dvůr, věc C-510/19, Openbaar Ministerie (Faux en écritures).

(24)      Doporučení Výboru ministrů Rec(2000)19, bod 13 písm. d): „pokud má vláda pravomoc vydávat pokyny ke stíhání konkrétního případu, musí tyto pokyny provázet odpovídající záruky, že bude respektována transparentnost a spravedlnost v souladu s vnitrostátními právními předpisy.“ Pokud jde o ochranná opatření, viz bod 13 (písm. d) až e)).

(25)      Rozsudek Soudního dvora ze dne 27. května 2019 ve spojených věcech OG, C-508/18 a PI, C-82/19 PPU.

(26)      Od 13. července 2019 je příslušným orgánem pro vydání evropského zatýkacího rozkazu vyšetřující soudce na žádost státního zástupce, viz zákon o vydávání osob, články 17–18. Viz též zpráva Evropské komise o provádění rámcového rozhodnutí Rady ze dne 13. června 2002 o evropském zatýkacím rozkazu a postupech předávání mezi členskými státy, s. 5–6.

(27)      Další informace najdete ve srovnávacím přehledu EU o soudnictví za rok 2020.

(28)      Mezinárodní akt o občanských a politických právech Organizace spojených národů (2019) – Nizozemsku bylo doporučeno, aby přezkoumalo probíhající reformní opatření systému právní pomoci s cílem zajistit, aby lidé, včetně nejzranitelnějších osob ve všech správních obvodech, mohli využívat nový systém za stejných podmínek, a s cílem zlepšit přístup ke spravedlnosti pro všechny, včetně správních obvodů.

(29)      „Braňme právní stát!“, společné prohlášení Nizozemské advokátní komory, Nizozemské asociace pro soudnictví, sdružení Sociální práce Nizozemsko (Social Work Netherlands) a aliance RIBW.

(30)      Mezinárodní akt o občanských a politických právech Organizace spojených národů (2019) – Nizozemsku bylo doporučeno, aby přezkoumalo probíhající reformní opatření systému právní pomoci s cílem zajistit, aby lidé, včetně nejzranitelnějších osob ve všech správních obvodech, mohli využívat nový systém za stejných podmínek, a s cílem zlepšit přístup ke spravedlnosti pro všechny, včetně správních obvodů.

(31)      Obrázky 22 a 28, srovnávací přehled EU o soudnictví za rok 2020.

(32)      Stávající míra zveřejňování je přibližně 2–3 %.

(33)      Odpověď ministra pro právní ochranu na parlamentní otázku ze dne 27. března 2020: v příštích třech letech se předpokládá zvýšení na 5 %.

(34)      Dopis předsedy Rady pro soudnictví ministrovi pro právní ochranu ze dne 10. dubna 2018: „Co je ještě třeba udělat při digitalizaci soudnictví“.

(35)      Maatschappelijk Effectieve Rechtspraak.

(36)      Informace získané v rámci virtuální návštěvy země. Viz též např.: Nizozemský výbor právníků pro lidská práva (2020), dopis týkající se obav ohledně opatření v souvislosti s onemocněním COVID-19 v trestním soudnictví.

(37)      Prostřednictvím těchto rozhodnutí státního zastupitelství nelze ukládat trest odnětí svobody a mohou být napadena u soudu. Viz dopis ministra spravedlnosti a bezpečnosti a ministra pro právní ochranu Sněmovně reprezentantů ze dne 25. června 2020: „Hlavní rysy přístupu k řešení nevyřešených případů v trestním soudnictví.“ Viz též oznámení soudů a státního zastupitelství ze dne 25. června 2020: https://www.rechtspraak.nl/Organisatie-en-contact/Organisatie/Raad-voor-de-rechtspraak/Nieuws/Paginas/Rechtspraak-en-OM-werken-corona-achterstanden-weg.aspx; https://www.om.nl/onderwerpen/coronavirus/nieuws/2020/06/25/wegwerken-corona-achterstanden-strafrechtketen-voor-eind-2021.

(38)      V této souvislosti viz: Vnitrostátní veřejný ochránce práv, Řádné poskytování informací je základem přístupu ke spravedlnosti – překážky v poskytování informací o rozhodnutích o sankcích a zamítnutí žaloby.

(39)      Srovnávací přehledy EU o soudnictví za období 2013–2020:

(40)      Obrázek 5 a 6, srovnávací přehled EU o soudnictví za rok 2020.

(41)      Obrázek 10, srovnávací přehled EU o soudnictví za rok 2020.

(42)      Obrázek 13, srovnávací přehled EU o soudnictví za rok 2020.

(43)      Řídící skupina pro dobu vyřizování (2019), Doba vyřizování v pohybu! – závěrečná zpráva projektu Doba vyřizování v pohybu.

(44)      Doporučení Rady pro veřejnou správu: „Silnější právní stát – propojení a ochrana v pluralitní společnosti.“

(45)      Transparency International (2020), Index vnímání korupce za rok 2019.

(46)      Zvláštní průzkum Eurobarometr 502 (2020).

(47)      Bleskový průzkum Eurobarometr 482 (2019).

(48)      Wetboek van Strafrecht.

(49)      Třetí kolo hodnocení skupiny GRECO – hodnotící zpráva a zpráva o plnění.

(50)      Zákon o odpovědnosti poslanců Sněmovny reprezentantů, ministrů a státních tajemníků.

(51)      Páté kolo hodnocení skupiny GRECO – hodnotící zpráva.

(52)      Dům pro oznamovatele (2019), výroční zpráva za rok 2019.

(53)      Zvláštní průzkum Eurobarometr 502 (2020).

(54)      Wet Huis voor Klokkenluiders.

(55)      Openbaar Ministerie, Jaarbericht 2019, s. 22–23.

(56)      Tax Justice Network, Index finančního tajemství (Financial Secrecy Index) za rok 2020 – index nejvíce utajovaných jurisdikcí na světě v oblasti finančních služeb.

(57)      Financieel Expertise Centrum, roční plán 2020.

(58)      Ambtenarenwet.

(59)      Bureau Integriteit.

(60)      Tyto reformy navazují na doporučení skupiny GRECO: čtvrté kolo hodnocení skupiny GRECO předcházení korupci u poslanců, soudců a státních zástupců – hodnotící zpráva a zpráva o plnění.

(61)      Páté kolo hodnocení skupiny GRECO – hodnotící zpráva.

(62)      Zvláštní průzkum Eurobarometr 502 (2020).

(63)      Zvláštní průzkum Eurobarometr 502 (2020).

(64)      Organizovaná trestná činnost a porušování profesní bezúhonnosti v rámci donucovacích orgánů (2017).

(65)      Páté kolo hodnocení skupiny GRECO – hodnotící zpráva.

(66)      Páté kolo hodnocení skupiny GRECO – hodnotící zpráva.

(67)      Wet financiering politieke partijen.

(68)      Třetí kolo hodnocení skupiny GRECO – hodnotící zpráva a zpráva o plnění. Skupina GRECO například doporučuje snížit prahovou hodnotu 4 500 EUR pro zveřejnění darů a rozšířit použitelnost ustanovení o darech na místní a regionální pobočky politických stran.

(69)      Zvláštní průzkum Eurobarometr 502 (2020).

(70)      Wet Openbaarheid van Bestuur.

(71)      V roce 2020 se Nizozemsko umístilo na pátém místě na světě v indexu svobody tisku vydávaného organizací Reportéři bez hranic. Viz: https://rsf.org/en/ranking.

(72)      Zveřejněná rozhodnutí jsou dostupná na internetové adrese: https://www.cvdm.nl/ .

(73)      Nástroj pro sledování plurality sdělovacích prostředků, 2020.

(74)      Kaderwet zelfstandige bestuursorganen.

(75)      Revidovaná směrnice o audiovizuálních mediálních službách stanoví řadu konkrétních záruk nezávislosti a účinnosti vnitrostátních regulačních orgánů pro sdělovací prostředky.

(76)      Orgán pro sdělovací prostředky, platforma pro sledování sdělovacích prostředků: Koncentrace sdělovacích prostředků. V tomto ohledu je třeba připomenout, že požadavky na transparentnost jsou uvedeny v doporučení CM/Rec(2018)1 Výboru ministrů Rady Evropy členským státům týkajícím se plurality sdělovacích prostředků a jejich transparentního vlastnictví.

(77)      Revidovaná směrnice o audiovizuálních mediálních službách vybízí členské státy, aby přijaly právní předpisy, které budou poskytovatelům mediálních služeb ukládat povinnost zpřístupnit informace týkající se jejich vlastnické struktury, včetně skutečných majitelů.

(78)      Informace získané v rámci virtuální návštěvy země. Viz též např.: Nizozemský výbor právníků pro lidská práva (2020), dopis týkající se obav ohledně opatření v souvislosti s onemocněním COVID-19 v trestním soudnictví. 

(79)      Nizozemská vláda, Zajišťování svobody tisku. 

(80)      Nástroj pro sledování plurality sdělovacích prostředků, 2020.

(81)     Plánované sankce za pomluvu zahrnují trest odnětí svobody.

(82)      Profesor Tarlach McGonagle (2018), Dohoda řídící skupiny pro agresi a násilí vůči novinářům. https://www.ivir.nl/publicaties/download/Agreement-of-the-Steering-Group-on-Aggression-and-violence-against-journalists-EN-translation.pdf.

(83)      Wet op de inlichtingen- en veiligheidsdiensten. Zákon byl přijat a proveden, přestože byl v poradním referendu z března 2018 odmítnut.

(84)      V tomto ohledu je třeba připomenout, že v souladu s normami Rady Evropy se doporučuje komplexní legislativní rámec, který umožňuje novinářům a dalším mediálním činitelům účinně a beze strachu přispívat k veřejné diskusi. Viz doporučení Výboru ministrů CM/Rec(2016)4 o ochraně žurnalistiky a bezpečnosti novinářů a dalších mediálních činitelů.

(85)      Podobné výstrahy byly zveřejněny na platformě Mapping Media Freedom, viz Evropské středisko pro svobodu tisku a sdělovacích prostředků, Mapping Media Freedom: Nizozemsko.

(86)      Rada Evropy, platforma na podporu ochrany žurnalistiky a bezpečnosti novinářů.

(87)      Evropské středisko pro svobodu tisku a sdělovacích prostředků, Mapping Media Freedom: Nizozemsko.

(88)      Eerste Kamer der Staten-Generaal.

(89)      Tweede Kamer der Staten-Generaal.

(90)      Stanovisko je směrodatné, avšak nezávazné.

(91)      Senát může návrh pouze schválit nebo zamítnout; nemá právo podávat pozměňovací návrh ani právo podnětu.

(92)      https://www.kcwj.nl/kennisbank/integraal-afwegingskader-voor-beleid-en-regelgeving.

(93)      Ve výjimečných případech může být tato lhůta zkrácena nebo může být od internetové konzultace upuštěno.

(94)      S výjimkou anonymních komentářů.

(95)      Vychází z již existujícího zákona o veřejném zdraví.

(96)      „Gemeenteraden“ (obecní zastupitelstva).

(97)      Poradní stanovisko W04.20.0139/I/Vo Státní rady ze dne 25. května 2020.

(98)      Všechny ostatní právní nástroje mohou být přezkoumány s ohledem na ústavu a další vyšší právní normy.

(99)      Viz hodnocení aliance CIVICUS; hodnocení používá stupnici pěti kategorií, které definují prostor pro občanskou společnost jako: otevřený, zúžený, omezený, potlačený a uzavřený.

(100)      Staat van de Rechtsstaat.

(101)      Tato politická rozprava byla uspořádána v letech 2014, 2018, 2019 a 2020.

(102)      Nizozemská vláda, Opatření proti trestné činnosti, která podrývá právní stát.

(103)      Včetně rozsudku Nejvyššího soudu Nizozemska ze dne 13. září 2019, Urgenda, ECLI:NL:HR:2019:2007, a rozsudku Státní rady ze dne 29. května 2019, Akční program pro dusík, ECLI:NL:RVS:2019:1604.

(104)      Doporučení Rady pro veřejnou správu, Silnější právní stát – propojení a ochrana v pluralitní společnosti.

(105)      Viz předchozí poznámka pod čarou.

(106)      Státní rada – výroční zpráva za rok 2019.

(107)      Doporučení Rady pro veřejnou správu, Silnější právní stát – propojení a ochrana v pluralitní společnosti.