EVROPSKÁ KOMISE
V Bruselu dne 30.9.2020
SWD(2020) 303 final
PRACOVNÍ DOKUMENT ÚTVARŮ KOMISE
Zpráva o právním státu 2020
Kapitola o stavu právního státu v Dánsku
Průvodní dokument k
SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ
Zpráva o právním státu 2020
Stav právního státu v Evropské unii
{COM(2020) 580 final} - {SWD(2020) 300 final} - {SWD(2020) 301 final} - {SWD(2020) 302 final} - {SWD(2020) 304 final} - {SWD(2020) 305 final} - {SWD(2020) 306 final} - {SWD(2020) 307 final} - {SWD(2020) 308 final} - {SWD(2020) 309 final} - {SWD(2020) 310 final} - {SWD(2020) 311 final} - {SWD(2020) 312 final} - {SWD(2020) 313 final} - {SWD(2020) 314 final} - {SWD(2020) 315 final} - {SWD(2020) 316 final} - {SWD(2020) 317 final} - {SWD(2020) 318 final} - {SWD(2020) 319 final} - {SWD(2020) 320 final} - {SWD(2020) 321 final} - {SWD(2020) 322 final} - {SWD(2020) 323 final} - {SWD(2020) 324 final} - {SWD(2020) 325 final} - {SWD(2020) 326 final}
Shrnutí
Dánské soudnictví je trvale vnímáno jako vysoce nezávislé a v roce 2019 byly podniknuty kroky k dalšímu zkvalitnění rámce pro disciplinární opatření a odpovědnost soudců. Systém soudnictví se vyznačuje dobrou účinností, byť v uplynulých letech došlo k mírnému prodloužení dispozičního času. Zároveň zúčastněné subjekty vyjádřily určité obavy ohledně nedostatku prostředků, a navíc přetrvávají některé problémy v oblasti digitalizace soudnictví. Několik vládních iniciativ a Dánská soudní správa se snaží tyto problémy řešit, mimo jiné v rámci projektu, který bude pomocí digitálních nástrojů sledovat průměrnou dobu projednávání věcí.
Dle průzkumů je Dánsko vnímáno jako jedna z nejméně zkorumpovaných zemí v EU i na celém světě. Ačkoli Dánsko nemá zavedenou žádnou zvláštní strategii ani agenturu pro boj proti korupci, zřídilo Protikorupční fórum, které zlepšuje koordinaci orgánů při vytváření jejich vlastních protikorupčních opatření. Dánské veřejné instituce si vybudovaly dobrou pověst díky transparentní správě a spolehlivému a funkčnímu rámci pro předcházení korupci. Ústředním aspektem systému bezúhonnosti je nízká míra formalizace protikorupčních pravidel v oblasti etiky a bezúhonnosti, přičemž je zavedeno jen málo právních předpisů a kontrolních opatření zaměřených na předcházení korupci, především pak v případě osob ve vrcholných výkonných funkcích. Dosavadní výsledky Dánska v oblasti provádění nejnovějších mezinárodních doporučení, zejména pokud jde o financování politických stran a dohled nad poslanci parlamentu, jsou omezené.
Vnitrostátní orgán pro regulaci sdělovacích prostředků, Dánská rada pro rozhlasové a televizní vysílání, působí nezávisle a disponuje silnou organizační strukturou. Neexistují zvláštní zákony upravující transparentnost vlastnictví sdělovacích prostředků, některé informace však bylo možno získat z dánského centrálního obchodního rejstříku. Byly zavedeny určité výjimky ze zákona o přístupu k dokumentům veřejné správy, které v praxi částečně omezují právo na přístup k informacím. Byla ustavena zvláštní Komise pro svobodu projevu, jejímž cílem je podporovat debatu o rámci a všeobecných podmínkách svobody projevu, což je svoboda, která je chráněna ústavou a která již staví na síle demokratické tradice a demokratických institucí v Dánsku.
Systém brzd a protivah se vyznačuje inkluzivním procesem přijímání právních předpisů s komplexním rámcem pro přípravu právních předpisů, který zahrnuje konzultaci se zúčastněnými subjekty. Parlamentní veřejný ochránce práv má osvědčenou úlohu při zajišťování dohledu nad rozhodnutími veřejných orgánů. Nejnovější kampaně Dánské soudní správy cílí na zvýšení povědomí o významu právního státu a o úloze soudnictví a využívají mimo jiné vzdělávací videa, osnovy pro učitele a specializované internetové stránky pro novináře. Dánský institut pro lidská práva zapojuje celou řadu organizací občanské společnosti do své Rady pro lidská práva, která má klíčovou poradní funkci.
I.Systém soudnictví
Dánský soudní systém sestává z 24 okresních soudů, dvou vrchních soudů (odvolacích soudů), Nejvyššího soudu a dvou zvláštních soudů
. Nezávislá Dánská soudní správa odpovídá za správu a rozvoj soudů, což zahrnuje rozdělování rozpočtových prostředků mezi soudy a správu budov a systémů informačních a komunikačních technologií. Nezávislá Rada pro jmenování do soudních funkcí
předkládá nezávazné návrhy na jmenování soudců Ministerstvu spravedlnosti, které následně navrhuje soudce k jejich formálnímu jmenování výkonnou mocí (královnou)
. Na volné pracovní místo rada navrhuje jediného soudce. Dosud nebyl zaznamenán žádný případ, kdy by výkonná moc její návrh nerespektovala. V zájmu zajištění transparentnosti vydává Rada pro jmenování do soudních funkcí současně s předložením návrhu na obsazení volného pracovního místa tiskovou zprávu. Státní zastupitelství je nezávislou institucí, která působí pod dohledem Ministerstva spravedlnosti a v jejímž čele stojí nejvyšší státní zástupce
. Advokátní a právní komora je nezávislým orgánem, který upravuje právnickou profesi a zajišťuje její nezávislost
.
Nezávislost
Soudnictví je vnímáno jako vysoce nezávislé. Celkově považuje 86 % široké veřejnosti a 80 % podniků nezávislost soudů a soudců za „poměrně dobrou nebo velmi dobrou“, přičemž za „velmi dobrou“ považuje nezávislost významně vysoké procento široké veřejnosti (41 %). U široké veřejnosti se tyto údaje celkově pohybují stabilně na vysoké úrovni od roku 2016 a v případě podniků jsou podobně konzistentní od roku 2010
.
Byla přijata řada opatření k posílení rámce odpovědnosti soudců a souvisejících záruk. Ve vztahu k soudcům existují dva typy disciplinárních opatření: předsedové soudů mohou soudci udělit výstrahu za nedbalost či neopatrnost při výkonu jeho funkce a Zvláštní soud pro kárné řízení a obnovu řízení v trestních věcech
může soudci udělit výstrahu, uložit pokutu a v případě hrubé nedbalosti jej odvolat nebo dočasně zprostit výkonu funkce, bylo-li proti němu zahájeno trestní řízení
. Od roku 2019 se lze proti výstraze udělené předsedou soudu také odvolat ke Zvláštnímu soudu pro kárné řízení a obnovu řízení v trestních věcech
, což do systému zavádí další záruku, která je v souladu s doporučeními Rady Evropy
. Tuto reformu iniciovalo mimo jiné sdružení soudců, a to na základě konkrétního případu, kdy předseda udělil soudci výstrahu, kterou soudce považoval za nepodloženou, avšak neměl možnost přezkumu. Další významný pokrok v souvislosti s rámcem odpovědnosti soudců nastal, když sdružení soudců (ve spolupráci s Dánskou soudní správou) přijalo vysvětlující poznámky k etickým zásadám pro soudce. Tyto poznámky, které byly přijaty v roce 2019, blíže objasňují etické zásady pro soudce z roku 2014 tím, že poskytují konkrétní případy jejich uplatnění. Zároveň jsou reakcí na doporučení Skupiny států proti korupci (GRECO)
.
Pravomoc ministra spravedlnosti udělovat v individuálních případech pokyny státnímu zastupitelství je doplněna zárukami a v praxi se nevyužívá. Podle zákona o organizaci soudnictví může ministr spravedlnosti vydávat obecné pokyny k tomu, jak má státní zastupitelství vykonávat své úkoly, a rovněž může v individuálních případech vydávat pokyny státním zástupcům, které mohou zahrnovat i pokyn k nestíhání
. Pokyn musí být vydán písemně, musí být odůvodněný a musí být písemně zaslán předsedovi parlamentu
. V praxi podle orgánů existuje zřejmě jen jediný případ, kdy ministr spravedlnosti takový pokyn vydal: stalo se tak v roce 1995, když pokyn nemohl vydat nejvyšší státní zástupce z důvodu střetu zájmů. Zdá se, že tyto postupy spolu se zavedenými právními zárukami zmírňují riziko ohrožení autonomie státního zastupitelství
. Na základě nedávné judikatury Soudního dvora Evropské unie v oblasti evropského zatýkacího rozkazu
vedla existence tohoto práva na vydání pokynu Dánsko k tomu, že v roce 2020 svůj postup vydávání těchto zatýkacích rozkazů změnilo
.
–
Kvalita
Byly vyjádřeny určité obavy ohledně klesajících výdajů na soudní systém. Výdaje Dánska na soudy vyjádřené jako procento HDP jsou nízké a v posledních letech klesají
. Výrazně nízký je i počet soudců na jednoho obyvatele
. Zpráva sdružení soudců o pracovních podmínkách soudců z roku 2020 přináší podrobnou analýzu pracovního vytížení soudců a zdůrazňuje, že počet soudců stagnuje a od roku 2011 se pomalu ztenčují prostředky, přestože zátěž v souvislosti s projednáváním věcí se zvyšuje
. Zaznívají především obavy ze snižování počtu řadových zaměstnanců soudu, které způsobuje větší pracovní zátěž soudců. V červnu 2020 poskytla vláda soudům dodatečné finanční prostředky, aby se mohly vypořádat s nárůstem počtu nevyřešených případů způsobeným uzavřením soudů během pandemie COVID-19, čímž vznikla další pracovní místa pro soudce
.
Probíhají některé iniciativy, jejichž cílem je řešení přetrvávajících problémů v oblasti digitalizace soudnictví. Elektronické prostředky umožňující podávat věci a předvolání on-line a sledovat fáze řízení jsou u soudů dostupné jen v omezené míře
. Zveřejňují se sice všechny rozsudky vydané ve třetím stupni, avšak o rozsudcích vydaných ve stupni prvním a druhém to platí jen zčásti a opatření zajišťující strojovou čitelnost rozsudků jsou omezená
. Podle informací poskytnutých Dánskou soudní správou se na rok 2021 připravuje vytvoření rozsáhlé on-line databáze rozsudků, jejíž součástí bude i anonymizace rozsudků. Dánská soudní správa zároveň zavádí projekt, který bude pomocí digitálních nástrojů sledovat průměrnou délku projednávání věcí, což by mělo pomoci odhadnout čas potřebný k projednávání věcí v budoucnu
.
Účinnost
Systém soudnictví účinně zvládá svou zátěž v souvislosti s projednáváním věcí, avšak míra vyřešených věcí poněkud klesá. Odhadovaná doba potřebná k vyřešení občanskoprávních, obchodních, správních a dalších věcí je velmi krátká a u sporných občanskoprávních a obchodních věcí zůstává ve všech stupních kratší než průměr, byť se v posledních letech mírně prodloužila
. Zároveň se v případě sporných občanskoprávních a obchodních věcí v posledních letech poněkud snížila míra jejich vyřešení, která klesla ze 102 % v roce 2017 na 95 % v roce 2018 a 94 % v roce 2019. Projednávaných věcí je i nadále málo, zejména pokud jde o sporné věci občanskoprávní a obchodní
.
II.Protikorupční rámec
Protikorupční systém je do značné míry založen na neformálních pravidlech v oblasti etiky a bezúhonnosti a také na společenských normách a na veřejné kontrole. Do předcházení korupci je zapojeno několik orgánů, které prosazují řádnou správní praxi a soulad s právním rámcem. Patří mezi ně Úřad pro finanční dohled, parlamentní veřejný ochránce práva generální auditor. Za prosazování bezúhonnosti mezi státními zaměstnanci a ministry odpovídá Agentura pro zaměstnávání a kvalifikace a Úřad premiéra. Zvláštní pravomoci k vyšetřování závažných případů korupce jsou svěřeny specializovanému útvaru pro boj proti případům korupce a zahraničního podplácení při úřadu Státního zástupce pro závažné hospodářské a mezinárodní trestné činy. Předcházení korupci státních zaměstnanců podléhá všeobecné regulaci, avšak Dánsko v současné době nemá žádný zvláštní zákon na ochranu oznamovatelů.
Podle indexu vnímání korupce organizace Transparency International se Dánsko řadí na 1. místo v Evropské unii i na celém světě
. Pouhých 35 % respondentů průzkumu Eurobarometr považuje korupci za rozšířenou (průměr EU: 72 %) a jen 7 % uvádí, že se jich korupce osobně dotýká v každodenním životě (průměr EU: 26 %). Pokud jde o podniky, 16 % společností považuje korupci za rozšířenou (průměr EU: 63 %) a jen 5 % společností má za to, že korupce představuje problém při podnikání (průměr EU: 37 %). Celkem 25 % lidí si myslí, že stíhání trestných činů probíhá dostatečně úspěšně, aby lidi odradilo od korupčního jednání (průměr EU: 36 %), a 51 % společností má za to, že občany a podniky přistižené při podplácení vyššího úředníka stihne náležitý trest (průměr EU: 31 %)
.
Dánský trestní zákoník korupci a související trestné činy staví mimo zákon. Trestní sankcí za aktivní korupci a pasivní korupci
ve veřejném sektoru je pokuta nebo odnětí svobody až na šest let a za korupci v soukromém sektoru
hrozí pokuta nebo odnětí svobody až na čtyři roky. Pokud jde o právnické osoby, mohou jim být za trestný čin uloženy pokuty podle ustanovení trestního zákoníku
. V roce 2018 přijalo Dánsko změnu trestního zákoníku týkající se praní peněz, která příslušné tresty prodlužuje (u maximálního trestu ze 6 na 8 let)
.
V roce 2014 přehodnotilo Dánsko svůj celkový přístup k prosazování práva a vytvořilo specializovaný útvar pro boj proti případům korupce a zahraničního podplácení při úřadu Státního zástupce pro závažné hospodářské a mezinárodní trestné činy (SØIK). Orgány příslušnými k vyšetřování a stíhání korupce jsou policie, státní zastupitelství a specializovaný útvar při úřadu Státního zástupce pro závažné hospodářské a mezinárodní trestné činy (SØIK). SØIK je specializované oddělení státního zastupitelství, které funguje rovněž jako koordinační subjekt. SØIK také zahrnuje národní finanční zpravodajskou jednotku a od roku 2015 jednotku pro mezinárodní případy, včetně případů týkajících se podplácení zahraničních veřejných činitelů
. Policie v poslední době zintenzivnila zadávací řízení a snahy zacílené na informování a proškolování příslušníků policie v oblasti etického kodexu přijatého v roce 2015
. Systém oznamovatelů, který byl zřízen v roce 2019, umožňuje ohlašovat trestné činy a případy porušení správního práva, včetně střetů zájmů. Občané mohou stížnosti adresovat nezávislému policejnímu orgánu pro řešení stížností, který vykonává externí dohled a kontrolu nad policií a státním zastupitelstvím
. Skupina GRECO však doporučila, aby orgány analyzovaly potřebu zavést požadavek, podle kterého musí příslušníci policie pravidelně vydávat prohlášení o finančních zájmech, a také opatření ke zvýšení povědomí zaměstnanců policie o jejich povinnosti oznamovat nevhodné korupční počínání v rámci policejního útvaru
.
Dánsko nemá zvláštní orgán pro prosazování bezúhonnosti a předcházení korupci, nýbrž několik orgánů pověřených různými úkoly. Ačkoli Dánsko nemá zavedenou žádnou zvláštní protikorupční agenturu ani strategii, zřídilo Protikorupční fórum
, které se schází ad hoc, aby pomáhalo orgánům zlepšovat koordinaci a sdílet informace. Ministerstva navzájem spolupracují a navrhují protikorupční zákony. Úřad pro finanční dohled vydal pokyny, návody a doporučení týkající se etického jednání a finančních aspektů boje proti korupci. Úřad generálního auditora provádí audity státních institucí a prověřuje výdaje schválené parlamentem a státními podniky. Další orgány, jako jsou Agentura pro zaměstnávání a kvalifikace při Ministerstvu pro daňové záležitosti a Úřad premiéra, jsou navíc pověřeny úkoly spjatými s prosazováním bezúhonnosti a předcházením korupci v oblasti řízení veřejné správy
. Dánská tradice vysokých etických norem a transparentnosti při veřejných řízeních vedla k malému počtu formálních pravidel a kontrolních opatření pro předcházení korupci, především pak u osob pověřených vrcholnými výkonnými funkcemi; skupina GRECO proto doporučila formulovat závaznější pravidla
.
Agentura pro zaměstnávání a kvalifikace vydala etické kodexy pro státní zaměstnance a ministrům jsou po jejich jmenování předány pokyny upravující otázky bezúhonnosti. Revidovaná verze kodexu chování ve veřejném sektoru, která byla zveřejněna v prosinci roku 2017, obsahuje pravidla ohledně vedlejšího pracovního poměru a požadavku na korektní jednání zaměstnanců veřejné správy. Agentura pro zaměstnávání a kvalifikace zveřejnila v roce 2017 revidovaný „Kodex chování ve veřejném sektoru“ a v roce 2015 „Kodex VII – 7 klíčových povinností“, které stanoví etické normy a pravidla chování pro zaměstnance veřejné správy. Doplnily je kurzy elektronického učení připravené pro všechny zaměstnance ústředních správních orgánů. Tyto kodexy se však nevztahují na ministry, kterým je po jmenování předána příručka s pokyny upravujícími otázky bezúhonnosti. Dánsko také nemá žádný etický kodex pro poslance ani pro osoby ve vrcholných výkonných funkcích
, ačkoli jim je adresován otevřený dopis poslancům parlamentu, který je informuje o jejich povinnostech v oblasti etického chování a udržování důvěry veřejnosti. Skupina GRECO doporučila vytvořit kodexy chování pro poslance parlamentu i členy vlády, zejména v oblasti střetů zájmů, a vypracovat celkovou strategii pro bezúhonnost osob ve vrcholných výkonných funkcích
.
Veřejná správa je vázána předpisy o nestrannosti, což zahrnuje povinnost oznamovat veškeré potenciální střety zájmů. Podle zákona o veřejné správě se žádná osoba zaměstnaná v orgánu státní správy nebo jednající jeho jménem nesmí účastnit konkrétního případu, u něhož mohou vzniknout pochybnosti ohledně nestrannosti. Aby se zamezilo střetu zájmů, požaduje se po ministrech, aby se po nástupu do úřadu vzdali veškerých (placených i neplacených) pozic v soukromých i veřejných podnicích
. To se však nevztahuje na samostatnou výdělečnou činnost, finanční zájmy, čestné funkce nebo funkce spjaté s politickou stranou ministra. Ačkoli se na ministry vztahují ustanovení zákona o veřejné správě, v oblasti oznamování potenciálních či zdánlivých střetů zájmů je jim ponechána značná volnost, a zároveň jim nejsou poskytnuty žádné konkrétnější pokyny. Navíc tato ustanovení nezahrnují žádná donucovací opatření
. Pokud jde o poslance parlamentu, neexistuje obecná definice střetu zájmů a současný rámec nestanoví žádný mechanismus oznamování. Skupina GRECO doporučila zavést požadavek na zveřejnění informací ad hoc v případě, kdy ke střetu zájmů může dojít v souvislosti se záležitostí projednávanou v parlamentní rozpravě
.
Ačkoli existuje systém podávání majetkových přiznání, není systematicky kontrolován ani prosazován. Pro poslance parlamentu existuje povinnost pravidelné veřejné registrace zaměstnání a finančních zájmů, která podléhá veřejné kontrole na internetových stránkách parlamentu. Skupina GRECO však doporučila zajistit, aby se na ně v případě potřeby vztahoval kodex chování
. I když poslanci parlamentu registraci hospodářských zájmů obecně převážně dodržují, neplatí to zcela
. Stejně tak neexistují obecné předpisy ohledně povinnosti vrcholných státních zaměstnanců podávat prohlášení o finančních zájmech, ačkoli se po všech ministrech požaduje, aby prohlášení o svých finančních zájmech podali pomocí standardního formuláře, který se předkládá po nástupu do úřadu a každoročně se aktualizuje. Ačkoli tento režim nevychází z právních předpisů, po sobě následující vlády jej dodržovaly, jako by byl stanoven zákonem
. Parlamentní režim přiznání a prohlášení se nevztahuje na ministry, kteří jsou zároveň poslanci parlamentu. Na rozdíl od režimu zavedeného pro poslance parlamentu tento režim výslovně zahrnuje určité finanční zájmy manželů nebo partnerů. Skupina GRECO však doporučila tyto pokyny zapracovat do právních předpisů, rozšířit oblast působnosti přiznání a prohlášení a zavést materiální kontroly
.
Dánský systém nemá jasné předpisy ani pokyny upravující kontakt osob pověřených vrcholnými výkonnými funkcemi s lobbisty. Neexistují ani požadavky na oznamování či zveřejňování, které by se vztahovaly na ty, kdo se snaží ovlivnit vládní opatření a politiky. Přestože se tedy ve všech 27 členských státech EU většina respondentů domnívá, že příliš úzké vazby mezi podnikáním a politikou vedou v jejich zemi ke korupci, byly v Dánsku zaznamenány nejnižší hodnoty (47 %) (průměr EU: 76 %)
. Lobbing, ať už v jakékoli podobě (především ze strany zájmových skupin), je přípustnou součástí rozhodovacího procesu, jež má rozhodnutím zajistit širokou podporu. Bylo nicméně doporučeno zavést předpisy a pokyny upravující kontakty s lobbisty a třetími stranami, které se snaží ovlivnit vládní postupy a rozhodnutí, a tím zvýšit transparentnost těchto kontaktů
.
Neexistují jasná pravidla ohledně „efektu otáčivých dveří“. Jelikož neexistuje žádná konkrétní politika pro přechodné období po skončení funkce, již několikrát se objevily zprávy o ministrech, kteří odešli přímo do vrcholných politickolobbistických pozic. Přestože skupina GRECO doporučila zavedení předpisů upravujících zaměstnávání osob pověřených vrcholnými výkonnými funkcemi po skončení jejich služby ve veřejném sektoru, v současné době žádné konkrétní plány na zavedení této úpravy neexistují
.
Existují zvláštní mechanismy na ochranu oznamovatelů, nikoli však zastřešující právní předpisy. Dánsko v současné době nemá žádný zvláštní zákon na ochranu oznamovatelů. Ve finančním sektoru však existují právní předpisy v rámci provedení směrnice o kapitálových požadavcích IV
ve vnitrostátním právu. Sdružení dánských podniků nezávazně doporučuje podnikům přijímat dobrovolná opatření, pokud si to přejí. Navíc jsou ve veřejném sektoru nebo v určitých odvětvově specifických oblastech zavedeny další systémy, včetně externích a interních postupů Úřadu pro finanční dohled, režimu externích oznamovatelů Dánského úřadu pro podnikání, který upravuje problémy spojené s možným porušením právních předpisů v oblasti auditu, a režimu v oblasti Evropského fondu pro regionální rozvoj a Evropského sociálního fondu
.
Mezinárodní hodnocení poukázala na problémy spjaté s financováním politických stran, přičemž většina doporučení dosud nebyla zavedena. Tato doporučení se týkají mimo jiné řešení vnímaných nedostatků, jako je neexistence povinnosti oznamovat dary v hodnotě nad určitý limit, a zajištění nezávislého sledování ve věcech financování politických stran a volebních kampaní
. Podle údajů Eurobarometru je Dánsko jedinou zemí, v níž podíl respondentů, kteří souhlasí s tvrzením, že je zajištěna dostatečná transparentnost financování politických stran i dohled nad tímto financováním, od roku 2013 klesl (ze 41 % v roce 2013 na 34 % v roce 2019 (průměr EU: 32 %))
.
Ačkoli se zdá, že jsou náležitě uplatňována represivní opatření, nejsou obecně dostupné statistické údaje o korupci. Ačkoli v poslední době došlo k několika odsouzením za korupční trestné činy
a důležitá rozhodnutí soudu jsou zveřejňována v oficiálním soudním věstníku s placeným přístupem, nezveřejňuje Dánsko statistiky týkající se vyšetřování zahraničního podplácení ani zahájených a uzavřených případů
.
III.Pluralita sdělovacích prostředků
Ústava poskytuje celkový rámec pro ochranu svobody projevu. Úkoly, organizační struktura a jednací řád vnitrostátního orgánu pro regulaci sdělovacích prostředků, Dánské rady pro rozhlasové a televizní vysílání, jsou předepsány zákonem. Neexistují zvláštní zákony upravující transparentnost vlastnictví sdělovacích prostředků ani zadávání státní reklamy. Přístup k dokumentům je regulován zákonem o přístupu k dokumentům veřejné správy z roku 2014
.
Dánská rada pro rozhlasové a televizní vysílání funguje nezávisle. Úkoly a organizační struktura tohoto nezávislého orgánu jsou stanoveny v dánském zákoně o rozhlasovém a televizním vysílání. Sekretariátem Rady pro rozhlasové a televizní vysílání je mediální oddělení v rámci Agentury pro kulturu a správu paláců. Podle vyjádření rady je jeho organizační struktura silná, byť některá rozhodnutí vzbudila značný politický zájem
. Velmi nízkého rizika ohrožení nezávislosti a efektivnosti orgánu pro sdělovací prostředky si všimlo i nejnovější vydání zprávy nástroje pro sledování plurality sdělovacích prostředků (dále jen „nástroj MPM 2020“). Jednací řád rady je stanoven prováděcím nařízením, které bylo aktualizováno v návaznosti na revizi směrnice o audiovizuálních mediálních službách. Ministr jmenuje osm členů rady, včetně předsedy a místopředsedy, na čtyři roky. Členy lze do funkce jmenovat opakovaně. Jednoho člena jmenuje Fórum pro spolupráci organizací posluchačů a diváků a jednoho sdružení soudců. Odvolání ředitele, resp. členů kolegiálního orgánu musí probíhat podle pravidel stanovených příslušným správním aktem. Před rozhodnutím o odvolání je nutné příslušného člena vyslechnout. Rozhodnutí musí být písemné a musí obsahovat odůvodnění. Dále musí příslušný člen dostat možnost podat proti rozhodnutí stížnost a odvolat se proti němu k soudu. Proti rozhodnutím Rady pro rozhlasové a televizní vysílání se nelze odvolat k ministerstvu, ale pouze k soudům. Stejně jako u všech správních rozhodnutí může stížnosti na správu věcí řešit parlamentní veřejný ochránce práv.
Dánská tisková rada (Presse Nævnet) je nezávislý samoregulační orgán v rámci Ministerstva spravedlnosti zřízený zákonem
. Zabývá se stížnostmi na dánské hromadné sdělovací prostředky a sestává z osmi členů jmenovaných ministrem spravedlnosti, kteří zastupují novináře, veřejnost a vedení tiskových, rozhlasových a televizních redakcí. Předseda a místopředseda jsou jmenováni na doporučení předsedy dánského Nejvyššího soudu. Tisková rada se může kriticky vyjádřit k případům týkajícím se etiky tisku a může nařídit redaktorovi daného sdělovacího prostředku, aby zveřejnil odpověď nebo rozhodnutí rady. Nemůže však uvalit sankci nebo poskytnout stěžovateli finanční náhradu
.
Neexistují zvláštní předpisy upravující transparentnost vlastnictví sdělovacích prostředků ani zadávání státní reklamy. Státní reklama musí splňovat obecné předpisy stanovené v zákoně o rozhlasovém a televizním vysílání a v souvisejících sekundárních právních předpisech, které vycházejí ze směrnice o audiovizuálních mediálních službách. Zpráva nástroje MPM 2020 upozorňuje, že vlastnictví podílů ve výši nad 20 % musí být vykázáno v roční účetní závěrce všech podniků, včetně mediálních společností, avšak na mediální společnosti nejsou kladeny žádné zvláštní požadavky. Dánské zúčastněné subjekty v oblasti sdělovacích prostředků uvedly, že i přes neexistenci zvláštních předpisů považují úroveň transparentnosti vlastnictví vnitrostátních sdělovacích prostředků v praxi za poměrně uspokojivou, a to především díky dánskému Centrálnímu obchodnímu rejstříku, a pokud jde o vlastníky hlavních médií
.
Právo na informace podléhá určitým omezením. Zákon o přístupu k dokumentům veřejné správy, který pro všechny orgány veřejné správy a ministerstva stanoví předpisy upravující přístup veřejnosti k informacím a dokumentům, byl v roce 2014 změněn tak, že následně došlo k omezení přístupu veřejnosti a novinářů k jistým vládním spisům
. Článek 7 zákona stanoví, že kdokoli si může vyžádat zveřejnění dokumentů, které uzavřel nebo vytvořil orgán veřejné správy v rámci svých správních postupů v souvislosti s činnostmi, které jakožto orgán vykonává. Tento přístup je však u některých typů věcí, dokumentů nebo informací omezen, především v případě interních pracovních dokumentů orgánů nebo dokumentů, k jejichž výměně dochází, když některý z ministrů potřebuje poradenství a konzultaci od svých zaměstnanců
. Zúčastněné subjekty uvádějí, že výjimky v případech zahrnujících asistenci a poradenství poskytované ministrovi a komunikaci s poslanci parlamentu v rámci legislativního procesu mohou způsobovat, že základ některých politických dohod zůstává důvěrný
. Parlamentní veřejný ochránce práv také shledal, že výjimka udělená ministerským útvarům v praxi omezuje právo na přístup
.
Dánsko má silnou tradici svobody projevu. Celkový rámec pro ochranu svobody projevu je zakotven v ústavě
. Výroční světový index svobody tisku organizace Reportéři bez hranic trvale řadí Dánsko k nejlepším zemím, přičemž aktuálně je celosvětově na třetím místě
. Nicméně za pomluvu lze v Dánsku vyměřit i trest odnětí svobody
. Podle nástroje MPM 2020 je ochrana svobody projevu vystavena velmi malému riziku díky celkové síle demokratické tradice a demokratických institucí v Dánsku. Platforma Rady Evropy pro podporu ochrany žurnalistiky a bezpečnosti novinářů nezveřejnila v letech 2019 a 2020 žádnou výstrahu týkající se Dánska
. V letech 2017–2018 byla ustavena zvláštní Komise pro svobodu projevu
, aby zhodnotila rámec a obecné podmínky svobody projevu. V dubnu 2020 vydala zprávu, která přispěla k široké politické diskusi na téma stavu svobody projevu v dánské společnosti
.
IV.Další institucionální otázky týkající se systému brzd a protivah
Dánsko má jednokomorový parlamentní systém vládnutí, v němž mohou navrhovat právní předpisy vláda i poslanci parlamentu, ačkoli návrhy zákonů jsou obecně předkládány vládou. Jelikož neexistuje ústavní soud, mohou kontrolu ústavnosti ex post provádět v konkrétních případech všechny soudy
. Parlamentní veřejný ochránce práv zajišťuje dohled nad rozhodnutími veřejných orgánů a Dánský institut pro lidská práva sleduje dodržování základních práv.
Postup zavádění právních předpisů zahrnuje komplexní proces přípravy. Pokyny Ministerstva spravedlnosti ke kvalitě právních předpisů
poskytují podrobná vodítka k procesu přípravy právních předpisů, včetně legislativního plánování a přípravných kroků, jako jsou potenciální přípravné komise a povinná posouzení dopadů (mimo jiné hospodářského a environmentálního dopadu a správních důsledků pro občany). Vládní návrhy zákonů jsou obecně zveřejňovány k otevřené konzultaci na portálu vlády (po doporučenou dobu nejméně čtyř týdnů) a za účelem externí konzultace odesílány přímo příslušným orgánům a organizacím
. Návrhy zákonů procházejí také technickým legislativním přezkumem Ministerstva spravedlnosti, jehož cílem je mimo jiné zajistit soulad s mezinárodními závazky v oblasti ochrany lidských práv
.
Parlamentní veřejný ochránce práv hraje klíčovou roli při zajišťování dohledu nad správními rozhodnutími. Parlamentní veřejný ochránce práv, který je volen parlamentem po každých všeobecných volbách
, funguje jako odvolací orgán pro správní rozhodnutí a zajišťuje posouzení souladu jednání veřejných orgánů se stávajícími právními předpisy či řádnou správní praxí. Veřejný ochránce práv může jednat na základě stížnosti nebo vést vyšetřování z vlastního podnětu. V roce 2019 veřejný ochránce práv řešil 5 368 stížností, z nichž se jich mnoho týkalo otázek přístupu k veřejným záznamům, a vedl 163 vyšetřování z vlastního podnětu, která se soustředila na obecnější problémy postihující velký počet občanů
. Stanoviska veřejného ochránce práv, která mohou zahrnovat doporučení orgánům opětovně otevřít případ či změnit rozhodnutí, nejsou závazná. Podle informací od příslušných orgánů i veřejného ochránce práv se orgány veřejné správy těmito doporučeními v praxi obecně řídí. Kromě veřejného ochránce práv působí v roli národní instituce pro lidská práva Dánský institut pro lidská práva, který byl v roce 2018 znovu akreditován Globální aliancí národních institucí pro lidská práva se statusem A. Funguje také jako vnitrostátní orgán pro rovné zacházení.
Prostor pro občanskou společnost je v Dánsku považován za otevřený
a organizace občanské společnosti jsou úzce zapojovány prostřednictvím Rady pro lidská práva. Dánský institut pro lidská práva zapojuje velký počet organizací občanské společnosti z různých tematických oblastí prostřednictvím své Rady pro lidská práva, která hodnotí navrhování a provádění činností institutu, může doporučovat nové činnosti a jmenuje šest ze 14 členů představenstva
.
Rozhodovací proces, který vedl k pozastavení činnosti soudů během pandemie COVID-19, je předmětem diskuse. Mimořádná opatření v reakci na pandemii COVID-19 byla přijata na základě změny zákona o epidemiích, která přenesla pravomoc k přijímání nařízení pro boj proti pandemii na ministra zdravotnictví. Zákon byl parlamentem schválen jednomyslně dne 12. března 2020
. V tentýž den oznámila Dánská soudní správa, že vzhledem k pandemii COVID-19 budou zachovány jen nejnutnější funkce soudů a přednost budou mít urgentní a zásadně důležité věci
. Následně vznikla určitá debata o tom, zda bylo toto rozhodnutí přijato v souladu s ústavními ustanoveními ohledně nezávislosti soudů. Studie analytické skupiny Justitia
namítá, že Dánská soudní správa možná zašla příliš daleko s ohledem na to, že podle ústavy a zákona o organizaci soudnictví není Dánská soudní správa oprávněna přijímat namísto soudů rozhodnutí ohledně upřednostňování věcí. Ve veřejných prohlášeních vyjádřili znepokojení i akademici a sdružení soudců, avšak zároveň připustili mimořádnost situace, jež vyžadovala rychlé jednání. Ministerstvo spravedlnosti a Dánská soudní správa těmto názorům oponovaly
. Parlament jmenoval panel nezávislých odborníků, který přezkoumá celkové vládní řešení pandemie a měl by předložit výsledky do konce roku 2020.
Dánská soudní správa aktivně prosazuje právní stát. V posledních letech vyvíjela Dánská soudní správa soustavné úsilí o prosazování právního státu, o podporu lepšího pochopení systému soudnictví mezi různými cílovými skupinami a o zlepšení orientace systému soudnictví na uživatele. Patřily mezi ně iniciativy oslovující širokou veřejnost prostřednictvím vzdělávacích videí, školáky pomocí modelových osnov pro učitele, novináře pomocí zvláštních internetových stránek a přísedící u soudu prostřednictvím ucelených informačních materiálů, které jim byly poskytovány před jejich nástupem do funkce
.
Příloha I: Seznam zdrojů v abecedním pořadí*
* Seznam příspěvků obdržených v rámci konzultace pro zprávu o právním státu pro rok 2020 je k dispozici na (internetové stránky Komise).
Centrum pro pluralitu a svobodu sdělovacích prostředků (2020), zpráva nástroje pro sledování plurality sdělovacích prostředků pro rok 2020,
https://cmpf.eui.eu/media-pluralism-monitor/mpm-2020
.
CEPEJ (2020), „Study on the functioning of judicial systems in the EU Member States“ (Studie o fungování systémů soudnictví v členských státech EU).
CIVICUS, monitorování občanského prostoru: Dánsko,
https://monitor.civicus.org/country/denmark/
.
Rada Evropy: Výbor ministrů (2000), doporučení Výboru ministrů Rec(2000)19 členským státům o úloze veřejné žaloby v systému trestní justice.
Rada Evropy: Výbor ministrů (2010), doporučení Výboru ministrů CM/Rec(2010)12 členským státům o soudcích: nezávislost, účinnost a odpovědnost.
Rada Evropy: Výbor ministrů (2016), doporučení Výboru ministrů CM/REC(2016)4 členským státům o ochraně žurnalistiky a bezpečnosti novinářů a dalších mediálních aktérů.
Rada Evropy, Platforma pro podporu ochrany žurnalistiky a bezpečnosti novinářů – Dánsko,
https://www.coe.int/en/web/media-freedom
.
Soudní dvůr Evropské unie, rozsudek ze dne 25. července 2018, LM, C-216/18 PPU.
Soudní dvůr Evropské unie, rozsudek ze dne 27. května 2019 ve spojených věcech OG, C-508/18, a PI, C-82/19 PPU.
Sdružení dánských soudců (2020), „The judges’ working conditions“ (Pracovní podmínky soudců).
Dánské soudy (2020), Občanskoprávní věci,
https://domstol.dk/om-os/tal-og-fakta/civile-sager/
.
Dánská vláda (2020), údaje poskytnuté Dánskem pro účely zprávy o právním státu pro rok 2020.
Dánská vláda (2019), „Strengthening action against financial crime“ (Posilování opatření proti finančním trestným činům),
https://www.regeringen.dk/media/6607/aftale-om-styrkelse-af-indsatsen-mod-finansiel-kriminalitet-270319_endelig.pdf
.
Danske Medier (1. května 2020), „Danske Medier welcomes the publication of the Freedom of Expression Commission's report on Thursday“ (Sdružení Danske Medier vítá čtvrteční zveřejnění zprávy Komise pro svobodu projevu),
https://danskemedier.dk/aktuelt/journalistik-og-redaktion/danske-medier-glaeder-sig-over-offentliggoerelsen-af-ytringsfrihedskommissionens-betaenkning/
.
Dánský svaz novinářů, „Open Administration“ (Otevřená správa),
https://journalistforbundet.dk/offentlighedslov
.
Evropská komise (2020), Srovnávací přehled EU o soudnictví.
Evropská komise (2020), zpráva o provádění rámcového rozhodnutí Rady ze dne 13. června 2002 o evropském zatýkacím rozkazu a postupech předávání mezi členskými státy.
Evropský soud pro lidská práva, rozsudek ze dne 9. ledna 2013, Oleksandr Volokov v. Ukrajina, žádost č. 21722/11.
GRECO (2014), čtvrté kolo hodnocení – „Evaluation Report on Denmark on preventing corruption in respect of members of parliament, judges and prosecutors“ (Hodnoticí zpráva o Dánsku zaměřená na předcházení korupci ve vztahu k poslancům parlamentu, soudcům a státním zástupcům).
GRECO (2019), třetí kolo hodnocení – „Second Compliance Report on Denmark on transparency of party funding“ (Druhá zpráva o plnění doporučení v Dánsku zaměřená na transparentnost financování politických stran).
GRECO (2019) páté kolo hodnocení – „Evaluation Report on Denmark on preventing corruption and promoting integrity in central governments (top executive functions) and law enforcement agencies“ (Hodnoticí zpráva o Dánsku zaměřená na předcházení korupci a prosazování bezúhonnosti v ústředních vládních institucích (vrcholné výkonné funkce) a donucovacích orgánech).
GRECO (2020), čtvrté kolo hodnocení – „Interim Compliance Report on Denmark on preventing corruption in respect of members of parliament, judges and prosecutors“ (Průběžná zpráva o plnění doporučení v Dánsku zaměřená na předcházení korupci ve vztahu k poslancům parlamentu, soudcům a státním zástupcům).
Information (6. července 2020), „Mails cast doubt on whether the closure of the courts was in accordance with the Constitution“ (E-maily zpochybňují, zda uzavření soudů bylo v souladu s ústavou),
https://www.information.dk/indland/2020/07/mails-saar-tvivl-hvorvidt-nedlukningen-domstolene-overensstemmelse-grundloven?lst_mst
.
Justitia (2020), „Rule of Law and COVID-19“ (Právní stát a COVID-19),
http://justitia-int.org/retsstaten-og-covid-19
.
Ministerstvo spravedlnosti, „Legal Quality Guidelines“ (Pokyny ke kvalitě legislativy),
https://lovkvalitet.dk/
.
Ministerstvo spravedlnosti (24. června 2020), „New judges must relieve the pressure on courts“ (Noví soudci musí zmírnit tlak na soudy),
https://www.justitsministeriet.dk/nyt-og-presse/pressemeddelelser/2020/nye-dommere-skal-lette-presset-paa-domstolene
.
Dánská soudní správa, „Emergency preparedness at the Courts of Denmark: Further information“ (Připravenost dánských soudů na mimořádné situace: další informace),
https://www.domstol.dk/aktuelt/2020/3/noedberedskab-ved-danmarks-domstole-yderligere-information/
.
Parlamentní veřejný ochránce práv (2020), výroční zpráva za rok 2019.
Parlamentní veřejný ochránce práv (2017), výroční zpráva za rok 2016.
Reportéři bez hranic, „2020 World Press Freedom Index“ (Světový index svobody tisku 2020).
Transparency International (2018), „Exporting corruption – progress report 2018: assessing enforcement of the OECD anti-bribery convention“ (Vývoz korupce – průběžná zpráva za rok 2018: hodnocení prosazování Úmluvy OECD o boji proti podplácení),
https://images.transparencycdn.org/images/2018_Report_ExportingCorruption_English_200402_075046.pdf
.
Úmluva OSN proti korupci (2017), „UNCAC implementation review – country review report of Denmark“ (Přezkum provádění Úmluvy OSN proti korupci – zpráva o přezkumu v Dánsku),
https://www.unodc.org/documents/treaties/UNCAC/CountryVisitFinalReports/2017_10_21_Denmark_Final_Country_Report.pdf
.
Virtuální návštěva Dánska v souvislosti se zprávou o právním státu pro rok 2020.
Příloha II: Návštěva Dánska
Útvary Komise uspořádaly v červnu 2020 virtuální jednání s těmito účastníky:
·Dánský svaz novinářů
·Sdružení dánských soudců
·Danske Medier
·Dánská tisková rada
·Ministerstvo spravedlnosti
·Dánská soudní správa
·Parlamentní veřejný ochránce práv
·Státní zastupitelství
·Úřad zvláštního státního zástupce
·Nejvyšší soud
·Transparency International Dánsko
Kromě toho Agentura pro kulturu a správu paláců namísto účasti na virtuálním jednání zaslala písemný příspěvek.
Komise se na řadě horizontálních jednání setkala rovněž s těmito organizacemi:
·Amnesty International
·Unie pro občanské svobody v Evropě (Civil Liberties Union for Europe)
·Civil Society Europe
·Konference evropských církví (Conference of European Churches)
·EuroCommerce
·Evropské středisko pro právní záležitosti neziskového sektoru (European Center for Not-for-Profit Law)
·Evropské středisko pro svobodu tisku a sdělovacích prostředků (European Centre for Press and Media Freedom)
·Evropské občanské fórum (European Civic Forum)
·Free Press Unlimited
·Front Line Defenders
·evropská pobočka Mezinárodní asociace leseb a gayů (ILGA-Europe)
·Mezinárodní výbor právníků (International Commission of Jurists)
·Mezinárodní federace pro lidská práva (International Federation for Human Rights)
·Mezinárodní tiskový institut (International Press Institute)
·Platforma pro celoživotní učení (Lifelong learning Platform)
·Právní iniciativa nadace Open Society / Institut evropské politiky nadace Open Society (Open Society Justice Initiative / Open Society European Policy Institute)
·Reportéři bez hranic (Reporters without Borders)
·Transparency International EU