DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.SOUVISLOSTI NÁVRHU

Dne 11. prosince 2019 přijala Komise sdělení o Zelené dohodě pro Evropu, v němž předkládá plán nové politiky růstu pro Evropu. Tato politika růstu je založena na ambiciózních cílech v oblasti klimatu a životního prostředí a na participačních procesech, které spojují občany, města a regiony v boji proti změně klimatu a při ochraně životního prostředí. V Zelené dohodě pro Evropu bylo v souladu s cílem dosáhnout do roku 2050 účinným a spravedlivým způsobem klimatické neutrality EU oznámeno vytvoření mechanismu pro spravedlivou transformaci, který má poskytnout prostředky k řešení problému změny klimatu, při kterém nebude nikdo opomenut. Nejzranitelnějšími regiony a občany jsou ti, kdo jsou nejvíce ohroženi škodlivými dopady změny klimatu a zhoršováním životního prostředí. Zvládnutí transformace zároveň vyžaduje významné strukturální změny. Občané a pracovníci budou dotčeni různým způsobem a ne všechny členské státy, regiony a města začínají s transformací ze stejné výchozí pozice a ne všechny jsou schopny reagovat stejně.

Jak je dále podrobněji uvedeno ve sdělení o investičním plánu Zelené dohody pro Evropu 1 , přijatém dne 14. ledna 2020, mechanismus pro spravedlivou transformaci se zaměří na regiony a odvětví, které jsou transformací nejvíce postiženy z důvodu závislosti na fosilních palivech, včetně uhlí, rašeliny a ropné břidlice, nebo na průmyslových procesech s vysokými emisemi skleníkových plynů, a které nemají k řešení problémů spojeným s transformací dostatečnou kapacitu. Mechanismus pro spravedlivou transformaci sestává ze tří pilířů: z Fondu pro spravedlivou transformaci prováděného v rámci sdíleného řízení, ze zvláštního režimu pro spravedlivou transformaci v rámci Programu InvestEU a z úvěrového nástroje pro veřejný sektor s cílem mobilizovat pro dotčené regiony dodatečné investice.

Komise přijala návrh na zřízení Fondu pro spravedlivou transformaci 2 dne 14. ledna 2020. Je v něm stanoven zejména obsah, oblast působnosti a pravidla použitelná při provádění fondu. Pro tvorbu programů a provádění fondu jsou zásadní územní plány spravedlivé transformace, v nichž musí být stanoveny klíčové kroky a harmonogram procesu transformace a určena území, která jsou přechodem na klimaticky neutrální ekonomiku nejvíce postižena.

Návrh týkající se Fondu pro spravedlivou transformaci také obsahuje (v příloze I) metodiku, která se použije pro výpočet podílů pro příděly členským státům v rámci tohoto fondu.

Oblast působnosti a cíl návrhu

Třetí pilíř mechanismu pro spravedlivou transformaci tvoří úvěrový nástroj pro veřejný sektor stanovený v tomto návrhu. Jeho úkolem je prostřednictvím preferenčních úvěrových podmínek podporovat veřejné investice. Tyto investice budou přínosem pro území, která jsou v územních plánech spravedlivé transformace pro účely Fondu pro spravedlivou transformaci určena jako území, která jsou přechodem na klimatickou neutralitu nejvíce postižena.

Tento nástroj bude tvořen grantovou a úvěrovou složkou. Grant, financovaný z rozpočtu EU z účelově vázaných příjmů a rozpočtových zdrojů, sníží finanční zátěž příjemců plynoucí z úhrady úvěru, který poskytne finanční partner. Grantová složka ve výši 1,525 miliardy EUR má být prováděna s Evropskou investiční bankou (EIB) coby finančním partnerem, který poskytne 10 miliard EUR, je ovšem stanovena i možnost spolupráce s dalšími finančními partnery s cílem v průběhu času prozkoumat další způsoby spolupráce, zejména v případě možného budoucího navýšení zdrojů Unie, nebo v případě, že nastanou specifické problémy při provádění. Pomocí příspěvku ve výši 1,525 miliardy EUR na grantovou složku z podpory Unie a úvěru EIB ve výši 10 miliard EUR z vlastních zdrojů je cílem úvěrového nástroje pro veřejný sektor mobilizace částky ve výši 25–30 miliard EUR veřejných investic v období 2021–2027. Veřejné subjekty v méně rozvinutých regionech se obvykle potýkají s menší kapacitou v oblasti veřejných investic. Proto by měly být sazby grantů poskytovaných na projekty podporované těmito subjekty poměrně vyšší, avšak neměly by přesáhnout 20 % úvěru (tj. pokrytí grantem vyšší o maximálně 5 procentních bodů). Méně rozvinuté regiony jsou ty, jejichž HDP na obyvatele je nižší než 75 % průměru HDP EU-27 definovaného v rámci pravidel politiky soudržnosti.

Pracovní program nástroje stanoví kritéria pro výběr projektů a pro jejich prioritizaci, jestliže poptávka převyšuje finanční zdroje v rámci vnitrostátních přídělů. Uvedená kritéria mohou být dále upřesněna ve výzvě k podávání návrhů. Kritéria zohlední příspěvek projektu k cílům stanoveným v územních plánech spravedlivé transformace, k celkovému cíli podpory regionální a územní konvergence a k příspěvku grantu k životaschopnosti projektů. Přednost by měla být dána projektům přímo přispívajícím k přechodu na klimatickou neutralitu. Kritéria mohou rovněž zahrnovat zásadu „energetická účinnost v první řadě“ vymezenou v nařízení o správě energetické unie 3 a odrážet zásady a pokyny uvedené v oddíle 4.2 sdělení o investičním plánu Zelené dohody pro Evropu.

Podpora v rámci nástroje se poskytuje pouze členským státům s alespoň jedním územním plánem spravedlivé transformace vypracovaným v souladu s článkem 7 nařízení [nařízení o FST] a schváleným Komisí v rámci programu nebo změny programu. Aby byl zajištěn přístup k nástroji, bude grantová složka k dispozici způsobilým projektům členských států prostřednictvím vnitrostátně vyčleněných přídělů, které musí být v první fázi dodrženy (vyjádřených jako podíl celkového dostupného rozpočtu nástroje). Tyto vnitrostátní podíly budou určeny na základě metodiky přidělování podrobně popsané v příloze I nařízení [nařízení o FST].

Aby však byl tento cíl uveden do souladu s potřebou optimalizovat hospodářský dopad tohoto nástroje a jeho provádění, měly by být tyto vnitrostátní příděly vyčleněny pouze do 31. prosince 2024. Po tomto datu budou zbývající zdroje podpory Unie grantové složce nástroje k dispozici bez předem stanovených vnitrostátních podílů a na konkurenčním základě na úrovni Unie. Komise i EIB zabezpečí, aby přidělování mezi členskými státy během posledních tří let období 2021–2027 zajišťovalo předvídatelnost pro investice a řídilo se přístupem založeným na potřebách a regionální konvergenci.

Nástroj bude podporovat veřejné subjekty a pokrývat širokou škálu investic pod podmínkou, že tyto investice přispějí k plnění rozvojových potřeb vyplývajících z problémů spojených s přechodem na klimaticky neutrální ekonomiku popsaných v územních plánech spravedlivé transformace. Koncepce těchto investic bude v souladu s Úmluvou OSN o právech osob se zdravotním postižením zohledňovat přístupnost pro osoby se zdravotním postižením.

Podporou investic, které negenerují dostatečné příjmy a které by bez grantové složky nezískaly finanční podporu, má nástroj subjektům veřejného sektoru poskytnout dodatečné zdroje potřebné k řešení sociálních, ekonomických a environmentálních problémů vyplývajících z přechodu na klimatickou neutralitu. Dále těmto veřejným subjektům, které těží z vyšších dotací veřejného majetku, do budoucna zajistí větší odolnost vůči symetrickým i asymetrickým otřesům, včetně katastrof.

Kromě toho jsou zdroje vyčleněny na poradenskou podporu s cílem podpořit přípravu, rozvoj a provádění způsobilých projektů.

Doplňkovost s prvním a druhým pilířem mechanismu pro spravedlivou transformaci

Oblast působnosti podpory z Fondu pro spravedlivou transformaci (první pilíř mechanismu pro spravedlivou transformaci) se omezuje na investice zmírňující sociální a hospodářské náklady přechodu na klimatickou neutralitu pro určená území. Podpora z tohoto fondu se zaměřuje se na hospodářskou diverzifikaci těchto území a na rekvalifikaci, pomoc při hledání zaměstnání a začlenění dotčených pracovníků na trh práce zejména prostřednictvím grantů. Druhý a třetí pilíř mechanismu pro spravedlivou transformaci bude moci podpořit širší škálu investic jak z odvětvového, tak z geografického hlediska s cílem posílit opatření a cíle Fondu pro spravedlivou transformaci. Širší pokrytí rozvojových potřeb proto bude možné, pokud bude podpora přínosná pro regiony určené v územních plánech spravedlivé transformace.

Podpora v rámci úvěrového nástroje pro veřejný sektor bude rovněž doplňovat finanční produkty nabízené zvláštním režimem pro spravedlivou transformaci v rámci Programu InvestEU (druhý pilíř mechanismu pro spravedlivou transformaci). Zatímco se uvedený režim zaměřuje na zapojení soukromých investic a podporu veřejných investic, které generují dostatečné příjmy, aby byly finančně životaschopné, úvěrový nástroj pro veřejný sektor se bude zaměřovat na veřejné investice s nedostatečnými příjmy, které by bez grantové složky nebyly prostřednictvím úvěru financovány.

Vzhledem k rozdílům mezi projekty, jejich hospodářskými rysy a příjemci, na které se zaměřují, by se intervence v rámci těchto tří pilířů měly vzájemně doplňovat.

2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA

•Právní základ

Opatření na úrovni EU je odůvodněno čl. 174 odst. 1 SFEU: „Unie rozvíjí a prosazuje svou činnost vedoucí k posilování hospodářské, sociální a územní soudržnosti. Unie se především zaměří na snižování rozdílů mezi úrovní rozvoje různých regionů a na snížení zaostalosti nejvíce znevýhodněných regionů.“

V čl. 175 odst. 3 SFEU se rovněž stanoví, že „ukáží-li se specifické činnosti mimo fondy jako nezbytné, aniž jsou dotčena opatření, o nichž bylo rozhodnuto v rámci jiných politik Unie, mohou být takové činnosti přijaty Evropským parlamentem a Radou řádným legislativním postupem po konzultaci s Evropským hospodářským a sociálním výborem a Výborem regionů“.

Podpora Unie je založena na čl. 322 odst. 1 SFEU: „Evropský parlament a Rada stanoví řádným legislativním postupem a po konzultaci s Účetním dvorem formou nařízení: a) finanční pravidla stanovící zejména podrobnosti týkající se sestavování a plnění rozpočtu a předkládání účetnictví a jeho auditu; b) pravidla pro kontrolu odpovědnosti účastníků finančních operací, a zejména schvalujících osob a účetních.“

•Subsidiarita a proporcionalita

Rozsah problémů, které vyvstávají v souvislosti s přechodem na klimaticky neutrální ekonomiku a kterými se zabývá mechanismus pro spravedlivou transformaci, vyžaduje opatření na úrovni EU. Problémy spojené s tímto přechodem mají celounijní rozměr a rozsah, a mohou proto být účinněji řešeny na úrovni EU.

Zejména by měla být prostřednictvím grantové podpory posílena kapacita veřejných subjektů k získání přístupu k financování s cílem uskutečnit investice, které negenerují dostatečné příjmy.

Poskytování této grantové podpory na úrovni EU prostřednictvím přímého řízení zajišťuje rovný přístup veřejných subjektů ze všech členských států ve prospěch území, která jsou přechodem na klimatickou neutralitu nejvíce postižena a která byla určena v územních plánech spravedlivé transformace. Spolu s úvěrem poskytnutým EIB zvyšuje grantová složka tohoto nástroje atraktivitu dotčených investic i pro jiné zdroje financování nebo instituce.

Kromě toho dodržuje návrh nástroje zásadu proporcionality poskytnutím dočasně vyčleněných vnitrostátních podílů a diferenciovaných úrovní grantové podpory v závislosti na úrovni rozvoje daného území.

•Volba nástroje

V souladu s řádným legislativním postupem stanoveným v čl. 175 odst. 3 Smlouvy je zvoleným nástrojem nařízení Evropského parlamentu a Rady.

3.Posouzení dopadů a konzultace se zúčastněnými stranami

•Konzultace se zúčastněnými stranami

V květnu a červnu 2018 přijala Komise své návrhy dlouhodobého rozpočtu na období po roce 2020 a další generaci programů a fondů. Jako nedílnou součást tohoto procesu vedla Komise řadu veřejných konzultací k hlavním výdajovým programům s cílem shromáždit názory všech zúčastněných stran na to, jak co nejlépe využít každé euro z rozpočtu EU.

V rámci veřejné konzultace o dlouhodobém rozpočtu EU v oblasti soudržnosti, která probíhala od 10. ledna do 9. března 2018, bylo získáno 4 395 stanovisek. 85 % respondentů se domnívalo, že přechod na nízkouhlíkové a oběhové hospodářství, který zajistí ochranu životního prostředí a odolnost vůči změně klimatu, je důležitou výzvou. Nicméně pouze 42 % respondentů se domnívalo, že je tato výzva v rámci stávajících programů/fondů adekvátně řešena.

V souvislosti s jednáními o dlouhodobém rozpočtu na období po roce 2020 vyzval Evropský parlament ve svém usnesení ze dne 14. listopadu 2018 k zavedení zvláštního přídělu (4,8 mld. EUR) pro nový „Fond pro spravedlivou transformaci energetiky“ s cílem řešit společenské, socioekonomické a environmentální dopady, které má na pracovníky a komunity přechod od závislosti na uhlí a uhlíku.

Tato výzva byla podpořena Výborem regionů, který vydal stanovisko 4 k socioekonomické strukturální změně v evropských uhelných regionech, v němž vyzývá k poskytnutí dodatečných finančních prostředků na pomoc při řešení zvláštních potřeb uhelných regionů. Ve stanovisku se v tomto ohledu navrhuje přidělit 4,8 mld. EUR pro nový „Fond pro spravedlivou transformaci energetiky“, jehož účelem je zmírnit společenské, socioekonomické a environmentální dopady transformace těchto regionů.

Evropská Rada ve svých závěrech ze dne 18. října 2019 zdůraznila své odhodlání zajistit, aby EU při provádění Pařížské dohody i nadále stála v čele úsilí o sociálně spravedlivou a řádnou ekologickou transformaci. Prostřednictvím svých závěrů ze dne 12. prosince 2019 Evropská rada rovněž potvrdila cíl dosáhnout do roku 2050 klimaticky neutrální EU, a to v souladu s cíli Pařížské dohody. Kromě toho schválila zásadu zajištění podpory přizpůsobené na míru regionům a odvětvím, které budou transformací nejvíce postiženy, prostřednictvím mechanismu pro spravedlivou transformaci, včetně Fondu pro spravedlivou transformaci, spolu se zvláštním režimem pro spravedlivou transformaci v rámci Programu InvestEU a úvěrovým nástrojem pro veřejný sektor.

•Posouzení dopadů

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o Evropském fondu pro regionální rozvoj a o Fondu soudržnosti 5 byl doprovázen posouzením dopadů 6 , které potvrdilo systém plnění navrhovaný pro tyto fondy.

V posouzení dopadů byly rovněž zkoumány výzvy, které je třeba řešit v příštím víceletém finančním rámci a v politice soudržnosti. Posouzení dopadů v souladu s výsledky veřejných konzultací potvrdilo, že je třeba podporovat spravedlivý přechod na čistou energii prostřednictvím specifického politického cíle a odpovídajícího mechanismu tematického zaměření (viz kapitoly 2.2 a 3.2).

Cíl mechanismu pro spravedlivou transformaci je tudíž oprávněný, neboť má zajistit spravedlivou transformaci energetiky tím, že zmírní hospodářské a sociální náklady vyplývající z přechodu na klimaticky neutrální ekonomiku. Mechanismus pro spravedlivou transformaci bude v rámci svého třetího pilíře podporovat nejvíce postižená území, bude se zabývat problémy v oblasti rozvoje spojenými s transformací a poskytovat subjektům veřejného sektoru zdroje na investice do projektů usnadňujících přechod na klimatickou neutralitu.

V posouzení dopadů se poukázalo také na to, že účinky transformace energetiky jsou rozloženy nerovnoměrně (viz kapitola 3.3). Zejména bylo upozorněno na problémy, se kterými se nejvíce postižené regiony potýkají kvůli závislosti na výrobě pevných paliv a vysokém podílu pevných paliv v jejich skladbě zdrojů výroby elektřiny. Uvedené posouzení odůvodňuje navrhované zaměření třetího pilíře mechanismu pro spravedlivou transformaci na nejvíce postižená území a navrhované dočasné vyčlenění vnitrostátních podílů na grantovou složku v souladu s metodikou navrženou v rámci Fondu pro spravedlivou transformaci.

Výše uvedené analýzy a prvky posouzení dopadů podporují cíle a hlavní rysy třetího pilíře mechanismu pro spravedlivou transformaci.

Očekává se, že investiční podpora bude přínosem pro širokou škálu odvětví, která potenciálně zahrnuje všechny veřejné investice spadající do působnosti veřejných subjektů, které se mohou týkat například energetické a dopravní infrastruktury, sítí dálkového vytápění, veřejné dopravy, opatření v oblasti energetické účinnosti včetně renovace budov, investic podporujících přechod na oběhové hospodářství, rekultivace a dekontaminace půdy a rovněž prohlubování dovedností, změny kvalifikace, odborné přípravy a sociální infrastruktury. Podporované činnosti budou určovány na míru s ohledem na zvláštní rozvojové potřeby popsané v rámci každého územního plánu spravedlivé transformace.

Tento návrh je doplněn pracovním dokumentem útvarů, který podrobně uvádí zdůvodnění a opodstatnění pro zřízení tohoto nástroje spolu s mechanismy pro monitorování a hodnocení jeho výsledků.

4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

Celkový rozpočet navrhovaný pro grantovou složku nástroje činí 1,525 miliardy EUR. Tato částka má být financována zejména účelově vázanými příjmy ve výši 1,275 miliardy EUR a částečně prostředky plánovanými v rámci víceletého finančního rámce (VFR) na období 2021–2027 ve výši 250 milionů EUR.

1 miliarda EUR z plánovaných účelově vázaných příjmů by pocházela z odhadovaných přebytků rezerv Evropského fondu pro strategické investice (EFSI) po jeho ustavení, které by mělo být dokončeno v roce 2022. Nařízení o EFSI stanoví míru tvorby rezerv záruky EU ve výši 26 miliard EUR na 35 %, což představuje 9,1 miliardy EUR, které mají být v záručním fondu EFSI drženy. Ustavení rezerv bylo naplánováno pro závazky na období 2015–2020 a pro platby na období 2016–2022. Konec investičního období stanoveného v nařízení o EFSI pro schválení je 31. prosince 2020 a pro podpisy smluv mezi EIB a Evropským investičním fondem (EIF) a příjemci nebo finančními zprostředkovateli 31. prosince 2022. Míra tvorby rezerv ve výši 35 % byla stanovena na základě hodnocení provedeného Komisí v září 2016, ve kterém byly potenciální ztráty odhadnuty na 33,4 %. Současný odhad potenciálních ztrát založený na údajích poskytnutých EIB a EIF ke dni 31. prosince 2019 je nižší než tento procentní podíl. Nižší procento tvorby rezerv je způsobeno zejména těmito okolnostmi:

·celková částka záruk ve výši 180,2 milionu EUR čerpaných v prvních čtyřech letech je nižší, než byly konzervativní předpoklady použité k odhadu potenciálních ztrát,

·skutečné náklady na financování kryté zárukou EU jsou v důsledku příznivého prostředí pro úrokové sazby dosud nižší, než se očekávalo,

·měnová expozice je nižší, než se očekávalo, zejména kvůli vystoupení Spojeného království z EU.

V této souvislosti lze předpokládat, že záruka EU by nespotřebovala 1,17 miliardy EUR rezerv, a proto by 1 miliarda EUR mohla být účelově vázána na navrhovaný nástroj. Plánuje se, že tyto příjmy budou účelově vázány od roku 2023, jakmile bude celkové portfolio EFSI podepsáno EIB a EIF a bude možné provést přesnější odhad potenciálních ztrát. Do té doby by ustavování rezerv pro záruku EFSI mělo pokračovat podle původního plánu, jelikož nízká míra ztrát v prvních čtyřech letech nepředjímá budoucí vývoj portfolia EFSI.

Zbývajících 525 milionů EUR bude z části financováno zdroji z rozpočtu Unie, a sice částkou 250 milionů EUR v běžných cenách. Návrh bude podkladem pro jednání o příštím VFR a bude zřejmě zahrnut do celkové dohody o příštím VFR.

V neposlední řadě bude návrh financován částkou 275 milionů EUR účelově vázaných příjmů plynoucích z prostředků vrácených z finančních nástrojů zřízených programy uvedenými v příloze I tohoto nařízení. Bylo navrženo financovat rovněž 1 miliardu EUR rezerv Programu InvestEU prostředky získanými z dřívějších operací z týchž finančních nástrojů. Současný odhad prostředků vrácených z těchto finančních nástrojů v období 2021–2032 činí 2,1 miliardy EUR, z 5,9 miliardy EUR aktiv předpokládaných do 31. prosince 2020, což představuje dostatečné pokrytí potřeb Programu InvestEU a úvěrového nástroje pro veřejný sektor.

V souladu s čl. 21 odst. 6 a článkem 22 finančního nařízení bude v rozpočtových položkách zaznamenávajících účelově vázané příjmy úvěrového nástroje pro veřejný sektor a Programu InvestEU odhadovaná částka příjmů na daný rok, která má být přidělena na úvěrový nástroj pro veřejný sektor a Program InvestEU, uvedena zvlášť pro zmíněný nástroj a program v obecných poznámkách obsažených v návrhu ročního rozpočtu předkládaného Komisí.

Z finančního krytí pro grantovou složku bude až 25 milionů EUR z účelově vázaných příjmů přiděleno na poradenské služby na podporu přípravy a provádění způsobilých projektů.

5.OSTATNÍ PRVKY

•Podrobné vysvětlení konkrétních ustanovení návrhu

Právní rámec sestává ze specializovaného návrhu nařízení o úvěrovém nástroji pro veřejný sektor a zaměřuje se na tyto aspekty:

·stanovení předmětu a rozsahu nástroje,

·stanovení cílů nástroje,

·podrobné uvedení rozpočtových zdrojů a postupného přístupu k dočasně vyčleněným vnitrostátním podílům,

·stanovení způsobu provádění v rámci přímého řízení,

·stanovení podmínek způsobilosti,

·stanovení podmínky pro ukončení grantových dohod,

·stanovení formy podpory a příslušných sazeb grantů.

2020/0100 (COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o úvěrovém nástroji pro veřejný sektor v rámci mechanismu pro spravedlivou transformaci

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 175 třetí pododstavec a čl. 322 první pododstavec této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru 7 ,

s ohledem na stanovisko Výboru regionů 8 ,

s ohledem na stanovisko Účetního dvora,

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)Komise přijala dne 11. prosince 2019 sdělení Zelená dohoda pro Evropu 9 , které představilo plán na vytvoření nové politiky růstu pro Evropu a vytyčilo ambiciózní cíle v boji proti změně klimatu a pro ochranu životního prostředí. V Zelené dohodě pro Evropu bylo v souladu s cílem dosáhnout do roku 2050 účinným a spravedlivým způsobem klimatické neutrality v Unii oznámeno vytvoření mechanismu pro spravedlivou transformaci, který má poskytnout prostředky k řešení problému změny klimatu, při kterém nebude nikdo opomenut. Nejzranitelnějšími regiony a občany jsou ti, kdo jsou nejvíce ohroženi škodlivými dopady změny klimatu a zhoršováním životního prostředí. Zvládnutí transformace zároveň vyžaduje významné strukturální změny.

(2)Komise přijala dne 14. ledna 2020 sdělení o investičním plánu Zelené dohody pro Evropu 10 , kterým se zřizuje mechanismus pro spravedlivou transformaci, jenž se zaměřuje na regiony a odvětví, které jsou transformací nejvíce postiženy z důvodu závislosti na fosilních palivech, včetně uhlí, rašeliny a ropné břidlice, nebo na průmyslových procesech s vysokými emisemi skleníkových plynů, a které nemají dostatečnou kapacitu k financování potřebných investic. Mechanismus pro spravedlivou transformaci sestává ze tří pilířů: Fondu pro spravedlivou transformaci prováděného v rámci sdíleného řízení, ze zvláštního režimu pro spravedlivou transformaci v rámci Programu InvestEU a z úvěrového nástroje pro veřejný sektor s cílem mobilizovat pro dotčené regiony dodatečné investice.

(3)Návrh na zřízení Fondu pro spravedlivou transformaci Komise přijala dne 14. ledna 2020 11 . V zájmu lepší tvorby programů a provádění fondu mají být přijaty územní plány spravedlivé transformace, které stanoví klíčové kroky a harmonogram procesu transformace a v nichž jsou určena území, která jsou přechodem na klimaticky neutrální ekonomiku nejvíce postižena a která nemají dostatečnou kapacitu se s problémy spojenými s transformací vypořádat.

(4)Měl by být stanoven úvěrový nástroj pro veřejný sektor (dále jen „nástroj“). Nástroj představuje třetí pilíř mechanismu pro spravedlivou transformaci a podporuje investice subjektů veřejného sektoru. Tyto investice by měly odpovídat rozvojovým potřebám vyplývajícím z problémů spojených s transformací popsaným v územních plánech spravedlivé transformace přijatých Komisí. Plánované činnosti v oblasti podpory by měly být v souladu s činnostmi podporovanými v rámci dalších dvou pilířů mechanismu pro spravedlivou transformaci a měly by je doplňovat.

(5)S cílem posílit hospodářskou diverzifikaci území zasažených transformací by se nástroj měl vztahovat na širokou škálu investic pod podmínkou, že tyto investice přispívají ke splnění rozvojových potřeb při přechodu na klimaticky neutrální ekonomiku popsaných v územních plánech spravedlivé transformace. Podporované investice se mohou vztahovat na energetickou a dopravní infrastrukturu, sítě dálkového vytápění, zelenou mobilitu, inteligentní nakládání s odpady, opatření v oblasti čisté energie a energetické účinnosti, včetně renovací a přestaveb budov, podporu přechodu na oběhové hospodářství, rekultivaci a dekontaminaci půdy a rovněž prohlubování dovedností, změnu kvalifikace, odbornou přípravu a sociální infrastrukturu, včetně sociálního bydlení. Rozvoj infrastruktury může rovněž zahrnovat řešení vedoucí k její větší odolnosti vůči katastrofám. Zejména na územích s významnými transformačními potřebami by měl být upřednostňován komplexní investiční přístup. Mohly by být podporovány rovněž investice do jiných odvětví, jestliže jsou v souladu s přijatými územními plány spravedlivé transformace. Podporou investic, které negenerují dostatečné příjmy, se nástroj zaměřuje na poskytování dodatečných zdrojů subjektům veřejného sektoru potřebných k řešení sociálních, ekonomických a environmentálních problémů vyplývajících z adaptace na přechod na klimatickou neutralitu. S cílem pomoci určit investice s vysokým pozitivním dopadem na životní prostředí způsobilé v rámci nástroje může být použita taxonomie EU pro environmentálně udržitelné ekonomické činnosti.

(6)Na toto nařízení se použijí horizontální finanční pravidla přijatá Evropským parlamentem a Radou na základě článku 322 Smlouvy o fungování Evropské unie. Tato pravidla jsou stanovena ve finančním nařízení a stanoví zejména podrobnosti týkající se sestavování a plnění rozpočtu prostřednictvím grantů, zadávání zakázek, cen a nepřímého řízení a stanoví kontroly odpovědnosti účastníků finančních operací. Pravidla přijatá na základě článku 322 SFEU se rovněž vztahují na ochranu rozpočtu Unie v případě všeobecných nedostatků týkajících se právního státu v členských státech, neboť dodržování zásad právního státu je základním předpokladem pro řádné finanční řízení a účinné financování z prostředků Unie.

(7)Nástroj by měl zajišťovat podporu ve formě grantů poskytovaných Unií v kombinaci s úvěry poskytnutými finančním partnerem. Finanční krytí grantové složky prováděné Komisí v rámci přímého řízení by mělo mít formu financování, které není spojeno s náklady, v souladu s článkem 125 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (dále jen „finanční nařízení“) 12 . Tato forma financování by měla pomoci motivovat předkladatele projektů k účasti a přispět k účinnému dosažení cílů nástroje v poměru k výši úvěru. Úvěrovou složku by měla poskytovat Evropská investiční banka (dále jen „EIB“). Nástroj může být rozšířen i na další finanční partnery poskytující úvěrovou složku, jestliže budou k dispozici dodatečné zdroje pro grantovou složku nebo je-li to vyžadováno pro správné provádění.

(8)Očekává se, že [250 000 000] EUR z grantové složky nástroje bude v souladu s [novým návrhem VFR] financováno z rozpočtu Unie a mělo by pro Evropský parlament a Radu během ročního rozpočtového procesu představovat hlavní referenční částku ve smyslu bodu 17 interinstitucionální dohody ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení 13 .

(9)Částka 275 000 000 EUR grantové složky nástroje má být financována z prostředků vrácených z finančních nástrojů zřízených v rámci programů uvedených v příloze I tohoto nařízení. Tyto příjmy pocházejí z ukončených programů nezávislých na nástroji a měly by být považovány za vnější účelově vázané příjmy odchylně od čl. 21 odst. 3 písm. f) finančního nařízení na základě čl. 322 odst. 1 SFEU.

(10)Částka 1 000 000 000 EUR grantové složky nástroje by měla být financována předvídatelným přebytkem rezerv pro záruku EU zřízenou nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1017, kterým se rovněž zřizuje Evropský fond pro strategické investice (dále jen „nařízení o EFSI“) 14 . Proto by měla být stanovena odchylka od ustanovení čl. 213 odst. 4 písm. a) finančního nařízení, které stanoví povinnost vrátit případný přebytek rezerv na rozpočtovou záruku do rozpočtu, aby bylo možné uvedený přebytek účelově navázat na uvedený nástroj. Tyto účelově vázané příjmy by měly být považovány za vnější účelově vázané příjmy odchylně od čl. 21 odst. 3 písm. f) finančního nařízení na základě čl. 322 odst. 1 SFEU.

(11)V souladu s čl. 12 odst. 4 písm. c) finančního nařízení by měly být prostředky odpovídající vnějším účelově vázaným příjmům automaticky přeneseny do nástupnického programu nebo akce. Uvedené ustanovení umožňuje sladit víceletý rozpis účelově vázaných příjmů s prováděním projektů financovaných z tohoto nástroje.

(12)Rovněž by měly být zajištěny zdroje na poradenskou podporu s cílem podpořit přípravu, rozvoj a provádění projektů.

(13)Aby bylo zajištěno, že všechny členské státy budou mít možnost využívat grantovou složku, měl by být vytvořen mechanismus, pomocí něhož se stanoví vyčleněné vnitrostátní podíly, které musí být v první fázi dodrženy, a to na základě distribučního klíče navrženého v nařízení o Fondu pro spravedlivou transformaci. Aby však byl zmíněný cíl uveden do souladu s potřebou optimalizovat hospodářský dopad nástroje a jeho provádění, neměly by být tyto vnitrostátní příděly vyčleněny déle než do 31. prosince 2024. Po tomto datu by měly být zbývající zdroje, které jsou k dispozici pro grantovou složku, poskytovány bez předem přiděleného vnitrostátního podílu a na konkurenčním základě na úrovni Unie, a současně by měla být zajištěna předvídatelnost pro investice a sledován přístup založený na potřebách a regionální konvergenci.

(14)V pracovním programu a ve výzvě k podávání návrhů by měly být stanoveny zvláštní podmínky způsobilosti a kritéria pro udělení grantu. Tyto podmínky způsobilosti a kritéria pro udělení grantu by měly zohledňovat relevanci projektu v souvislosti s rozvojovými potřebami popsanými v územních plánech spravedlivé transformace, celkový cíl podpory regionální a územní konvergence a význam grantové složky pro životaschopnost projektu. Podpora Unie stanovená tímto nařízením by tedy měla být zpřístupněna pouze členským státům s alespoň jedním přijatým územním plánem spravedlivé transformace. Pracovní program a výzvy k podávání návrhů rovněž zohlední územní plány spravedlivé transformace předložené členskými státy, aby byla zajištěna soudržnost a soulad mezi jednotlivými pilíři mechanismu.

(15)Podpora v rámci tohoto nástroje by měla být poskytována pouze projektům, které negenerují dostatečný tok vlastních příjmů, jež by jim umožnily finanční životaschopnost a financování výhradně úvěry poskytovanými za tržních podmínek. Vlastní příjmy by měly odpovídat příjmům, s výjimkou převodů rozpočtových prostředků, generovaným přímo činnostmi prováděnými v rámci projektu, jako je prodej, poplatky nebo taxy a jako poměrné úspory dosažené modernizací stávajících aktiv.

(16)Jelikož by grantová složka měla odrážet rozdílné rozvojové potřeby regionů v členských státech, měla by být tato podpora náležitě uzpůsobena. Vzhledem k tomu, že subjekty veřejného sektoru v méně rozvinutých regionech, vymezených v čl. 102 odst. 2 nařízení [nové nařízení o společných ustanoveních], se obecně potýkají s nižší kapacitou veřejných investic, měly by být sazby grantů uplatňované na úvěry poskytnuté těmto subjektům poměrně vyšší.

(17)Aby bylo zajištěno účinné provádění nástroje, může být nezbytné poskytovat poradenskou podporu při přípravě, rozvoji a provádění projektů. Tato podpora by měla být poskytována prostřednictvím Poradenského centra InvestEU.

(18)S cílem provádění urychlit a zajistit, aby byly zdroje využívány včas, mělo by toto nařízení stanovit zvláštní záruky, které mají být obsaženy v grantových dohodách. S ohledem na tento cíl by Komise měla mít možnost v souladu se zásadou proporcionality v případě závažného nedostatečného pokroku při provádění projektu jakoukoli podporu Unie snížit nebo ukončit. Pravidla pro plnění rozpočtu Unie stanoví finanční nařízení. Aby byla zajištěna soudržnost při provádění programů financování Unie, mělo by se finanční nařízení vztahovat na grantovou složku a na zdroje pro poradenskou podporu poskytovanou v rámci tohoto nástroje.

(19)V souladu s finančním nařízením a nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013, nařízením Rady (ES, Euratom) č. 2988/95, nařízením Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 a nařízením Rady (EU) 2017/1939 mají být finanční zájmy Unie chráněny prostřednictvím přiměřených opatření, včetně prevence, odhalování, nápravy a vyšetřování nesrovnalostí, včetně podvodů, zpětného získávání ztracených, neoprávněně vyplacených či nesprávně použitých finančních prostředků a případného ukládání správních sankcí. Zejména v souladu s nařízením (Euratom, ES) č. 2185/96 a nařízením (EU, Euratom) č. 883/2013 může Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) provádět správní vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, s cílem zjistit, zda nedošlo k podvodu, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání ohrožujícímu finanční zájmy Unie. V souladu s nařízením (EU) 2017/1939 může Úřad evropského veřejného žalobce (EPPO) vyšetřovat a stíhat trestné činy proti finančním zájmům Unie, jak je stanoveno ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371. V souladu s finančním nařízením musí osoby nebo subjekty, kterým jsou poskytovány finanční prostředky Unie, plně spolupracovat na ochraně finančních zájmů Unie a udělit nezbytná práva a potřebný přístup Komisi, úřadu OLAF, úřadu EPPO v případě členských států účastnících se posílené spolupráce podle nařízení (EU) 2017/1939 a Evropskému účetnímu dvoru (EÚD) a zajistit, aby rovnocenná práva udělily i třetí osoby podílející se na vynakládání finančních prostředků Unie.

(20)Za účelem doplnění a změny jiných než podstatných prvků tohoto nařízení by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 SFEU, pokud jde o přenesení některých dalších úkolů souvisejících s prováděním na výkonné agentury a o změnu prvků obsažených v příloze II tohoto nařízení týkajících se klíčových ukazatelů výkonnosti. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti mohla vést odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na zasedání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

(21)V zájmu stanovení vhodného finančního rámce pro grantovou složku tohoto nástroje do 31. prosince 2024 by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci s cílem stanovit dostupné vnitrostátní příděly vyjádřené jako podíly celkového finančního krytí nástroje pro každý členský stát v souladu s metodikou stanovenou v příloze I nařízení [nařízení o FST]. Prováděcí pravomoci by měly být svěřeny bez postupu projednávání ve výborech, jelikož uvedené podíly jsou odvozeny přímo z použití předem stanovené metodiky výpočtu.

(22)Cíle tohoto nařízení, a sice podpořit veřejné investice na územích, která jsou přechodem na klimatickou neutralitu nejvíce postižena, řešením odpovídajících rozvojových potřeb, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států. Je to hlavně z toho důvodu, že podpora investic, které negenerují dostatečné toky vlastních příjmů a jsou přínosné pro území, která jsou přechodem na klimatickou neutralitu nejvíce postižena, je pro veřejné subjekty bez grantové podpory EU problematická, a dále z toho důvodu, že je zapotřebí soudržného prováděcího rámce v rámci přímého řízení. Jelikož uvedených cílů může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 SEU. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení uvedeného cíle,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I
OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1
Předmět a oblast působnosti

Toto nařízení stanoví úvěrový nástroj pro veřejný sektor (dále jen „nástroj“) na podporu subjektů veřejného sektoru kombinací grantů z rozpočtu Unie s úvěry poskytnutými finančními partnery a určuje cíle nástroje. Stanoví pravidla pro grantovou složku podpory Unie poskytované v rámci tohoto nástroje vztahující se zejména na jeho rozpočet na období 2021–2027, formy podpory Unie a ustanovení týkající se způsobilosti.

Nástroj poskytuje podporu ve prospěch území Unie, která se potýkají se závažnými sociálními, environmentálními a ekonomickými problémy vznikajícími v souvislosti s procesem přechodu na klimaticky neutrální ekonomiku Unie do roku 2050.

Článek 2
Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

1.„správní dohodou“ právní nástroj, který vytváří rámec pro spolupráci mezi Komisí a finančním partnerem a který vymezuje příslušné úkoly a povinnosti pro provádění nástroje v souladu s ustanoveními tohoto nařízení;

2.„příjemcem“ právní subjekt veřejného sektoru usazený v členském státě jako veřejnoprávní subjekt nebo jako soukromoprávní subjekt, který byl pověřen výkonem veřejné služby, s nímž byla v rámci nástroje podepsána grantová dohoda;

3.„finančními partnery“ EIB, další mezinárodní finanční instituce, národní podpůrné banky a finanční instituce, s nimiž Komise podepisuje správní dohodu o spolupráci v rámci nástroje;

4.„projektem“ jakákoli akce, kterou Komise označila jako způsobilou, finančně a technicky nezávislou, která má předem stanovený cíl a období, během kterého musí být provedena a dokončena;

5.„územním plánem spravedlivé transformace“ plán vypracovaný v souladu s článkem 7 nařízení [nařízení o FST] a schválený Komisí;

6.„úvěrovým režimem“ úvěr poskytnutý příjemci finančními partnery, jehož cílem je financovat soubor několika předem identifikovatelných projektů v rámci nástroje.

Článek 3
Cíle

1.Obecným cílem nástroje je řešit závažné socioekonomické problémy, které vznikají v souvislosti s procesem přechodu na klimaticky neutrální ekonomiku, ve prospěch území Unie určených v územních plánech spravedlivé transformace vypracovaných členskými státy v souladu s článkem 7 nařízení [nařízení o FST].

2.Specifickým cílem nástroje je zvýšit investice veřejného sektoru, které se zaměřují na rozvojové potřeby regionů určených v územních plánech spravedlivé transformace, a sice usnadněním financování projektů, které negenerují dostatečný tok vlastních příjmů a které by bez grantové podpory z rozpočtu Unie nebyly financovány.

3.Při naplňování specifického cíle uvedeného v odstavci 2 je cílem tohoto nařízení rovněž poskytovat poradenskou podporu při přípravě, rozvoji a provádění způsobilých projektů, kdykoli je to třeba. Tato poradenská podpora je poskytována v souladu s pravidly a metodami provádění pro Poradenské centrum InvestEU zřízené článkem [20] nařízení [nařízení o InvestEU].

Článek 4
Rozpočet

1.Aniž jsou dotčeny dodatečné zdroje přidělené v rozpočtu Unie na období 2021–2027, je grantová složka podpory poskytované v rámci tohoto nástroje financována:

a)zdroji z rozpočtu Unie ve výši 250 000 000 EUR v běžných cenách a

b)účelově vázanými příjmy uvedenými v odstavci 2 do maximální výše 1 275 000 000 EUR v běžných cenách.

2.Zdroje uvedené v odst. 1 písm. b) jsou pokrývány z prostředků vrácených z finančních nástrojů zřízených v rámci programů uvedených v příloze I tohoto nařízení do maximální výše 275 000 000 EUR a z přebytku rezerv pro záruku EU zřízenou nařízením o EFSI do maximální výše 1 000 000 000 EUR.

3.Zdroje uvedené v odstavci 1 mohou být doplněny finančními příspěvky členských států, třetích zemí a subjektů mimo Unii. Uvedené zdroje představují vnější účelově vázané příjmy ve smyslu čl. 21 odst. 5 finančního nařízení.

4.Odchylně od čl. 21 odst. 3 písm. f) finančního nařízení představují zdroje plynoucí z vrácených prostředků uvedené v odst. 1 písm. b) vnější účelově vázané příjmy ve smyslu čl. 21 odst. 5 finančního nařízení. Odchylně od čl. 213 odst. 4 písm. a) finančního nařízení představují zdroje plynoucí z přebytku rezerv EFSI uvedené v odst. 1 písm. b) vnější účelově vázané příjmy ve smyslu čl. 21 odst. 5 finančního nařízení.

5.Částku do výše 2 % zdrojů uvedených v odstavci 1 lze použít na technickou a správní pomoc určenou na provádění nástroje, jako jsou přípravné, monitorovací, kontrolní, auditní a hodnoticí činnosti, včetně podnikových informačních a technologických systémů, a rovněž na správní výdaje a poplatky finančních partnerů.

6.Zdroje do výše 25 000 000 EUR zahrnuté ve zdrojích uvedených v odstavci 1 se poskytují na činnosti uvedené v čl. 3 odst. 3.

7.Rozpočtové závazky na akce trvající déle než jeden rozpočtový rok mohou být rozděleny na roční splátky v průběhu několika let.

KAPITOLA II
PODPORA UNIE

Článek 5
Formy podpory Unie a metody provádění

1.Podpora Unie poskytovaná v rámci nástroje se poskytuje ve formě grantů v souladu s hlavou VIII finančního nařízení.

2.Podpora Unie poskytovaná v rámci nástroje se provádí přímým řízením v souladu s finančním nařízením.

3.Komise může v souladu s článkem 69 finančního nařízení za účelem optimálního řízení a efektivnosti nástroje prováděním úkolů podpory Unie poskytované v rámci nástroje pověřit výkonné agentury.

Článek 6
Dostupnost zdrojů

1.Zdroje uvedené v čl. 4 odst. 1, po odečtení rezervy na technické a správní výdaje uvedené v čl. 4 odst. 5, se použijí k financování projektů v souladu s odstavci 2 a 3.

2.U grantů udělených na základě výzev k podávání návrhů zahájených nejpozději 31. prosince 2024 nepřesáhne podpora Unie pro způsobilé projekty v členském státě vnitrostátní podíly stanovené v rozhodnutí, které má Komise přijmout podle odstavce 4.

3.U grantů udělených na základě výzev k podávání návrhů zahájených od 1. ledna 2025 je podpora Unie pro způsobilé projekty poskytována bez předem přiděleného vnitrostátního podílu a na konkurenčním základě na úrovni Unie až do vyčerpání zbývajících zdrojů. Při udělování těchto grantů se zohlední potřeba zajistit předvídatelnost investic a podpora regionální konvergence.

4.Komise přijme prostřednictvím prováděcího aktu rozhodnutí stanovící na základě metodiky uvedené v příloze I nařízení [nařízení o FST] příslušné podíly pro každý členský stát formou procentního podílu celkových dostupných zdrojů.

Článek 7
Správní dohody s finančními partnery

Před prováděním nástroje finančním partnerem bude podepsána správní dohoda mezi Komisí a uvedeným finančním partnerem. Dohoda stanoví příslušná práva a povinnosti stran dohody, včetně pravidel týkajících se auditu a komunikace.

KAPITOLA III
ZPŮSOBILOST

Článek 8
Způsobilé projekty

Pro podporu Unie v rámci nástroje jsou způsobilé pouze projekty přispívající k cílům uvedeným v článku 3 a splňující všechny níže uvedené podmínky:

a)projekty dosahují měřitelného dopadu při řešení závažných sociálních, ekonomických nebo environmentálních problémů vznikajících v souvislosti s procesem přechodu na klimaticky neutrální ekonomiku a jsou přínosem pro území určená v územním plánu spravedlivé transformace, i když se nekonají na těchto územích;

b)projekty nedostávají podporu v rámci jiných programů Unie;

c)projekty dostávají úvěr od finančního partnera v rámci nástroje a

d)projekty negenerují dostatečný tok vlastních příjmů, které by bez podpory Unie umožnily jejich financování.

Článek 9
Způsobilé osoby a subjekty

Bez ohledu na kritéria stanovená v článku 197 finančního nařízení jsou k podání žádosti coby potenciální příjemci podle tohoto nařízení způsobilé pouze právní subjekty veřejného sektoru usazené v členském státě jako veřejnoprávní subjekt nebo jako soukromoprávní subjekt, který byl pověřen výkonem veřejné služby.

KAPITOLA IV
GRANTY

Článek 10
Granty

1.Granty mají formu financování, které není spojeno s náklady, v souladu s čl. 125 odst. 1 písm. a) finančního nařízení.

2.Částka grantu nepřesáhne 15 % částky úvěru poskytnutého finančním partnerem v rámci tohoto nástroje. U projektů konajících se na územích v regionech úrovně NUTS 2, jejichž HDP na obyvatele nepřesahuje 75 % průměru HDP EU-27, jak je uvedeno v čl. [102 odst. 2] nařízení [nové nařízení o společných ustanoveních], nepřesáhne částka grantu 20 % částky úvěru poskytnutého finančním partnerem.

3.Vyplacení uděleného grantu může být rozděleno do několika splátek spojených s pokrokem v provádění, jak je stanoveno v grantové dohodě.

Článek 11
Snížení výše grantu nebo jeho ukončení

1.Kromě důvodů uvedených v čl. 131 odst. 4 finančního nařízení a po konzultaci s finančním partnerem může být částka grantu snížena nebo může být grantová dohoda ukončena, jestliže do dvou let ode dne podpisu grantové dohody nebyla podepsána z ekonomického hlediska nejvýznamnější veřejná zakázka na dodávky, stavební práce nebo služby, v případech, kdy je uzavření takové zakázky předpokládáno v grantové dohodě.

2.Odstavec 1 se nepoužije, pokud je podpora Unie kombinována s úvěrovými režimy a pokud veřejná zakázka na dodávky, stavební práce nebo služby není předpokládána.

V takových případech a po konzultaci s finančním partnerem může být částka grantu snížena nebo může být grantová dohoda ukončena a jakékoli vyplacené částky mohou být získány zpět v souladu s podmínkami stanovenými v grantové dohodě.

KAPITOLA V
SLUŽBY PORADENSKÉ PODPORY

Článek 12
Služby poradenské podpory

1.Poradenská podpora podle tohoto nařízení je prováděna v rámci nepřímého řízení v souladu s pravidly a metodami provádění pro Poradenské centrum InvestEU zřízené článkem [20] nařízení [nařízení o InvestEU].

2.K získání poradenské podpory jsou způsobilé činnosti nezbytné pro podporu přípravy, rozvoje a provádění projektů.

KAPITOLA VI
TVORBA PROGRAMŮ, MONITOROVÁNÍ, HODNOCENÍ A KONTROLA

Článek 13
Pracovní programy

Nástroj je prováděn prostřednictvím pracovních programů zřízených v souladu s článkem 110 finančního nařízení. Pracovní programy stanoví vnitrostátní podíly zdrojů, včetně případných dodatečných zdrojů, pro každý členský stát v souladu s čl. 4 odst. 1 a čl. 6 odst. 2 tohoto nařízení.

Článek 14
Monitorování a podávání zpráv

1.Klíčové ukazatele výkonnosti pro monitorování provádění a pokroku nástroje při dosahování cílů stanovených v článku 3 jdou uvedeny v příloze II.

2.Systém vykazování výkonnosti zajistí, aby údaje týkající se ukazatelů uvedených v odstavci 1 byly shromažďovány účinně, efektivně a včas. Příjemci ve spolupráci s finančními partnery poskytnou Komisi údaje týkající se těchto ukazatelů.

3.Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 17 za účelem změny přílohy II úpravou ukazatelů uvedených v odstavci 1.

Článek 15
Hodnocení

1.Hodnocení provádění nástroje a jeho kapacity dosáhnout cílů stanovených v článku 3 se provádí dostatečně včas tak, aby je bylo možné promítnout do rozhodovacího procesu.

2.Průběžné hodnocení nástroje se provede do 30. června 2025; očekává se, že k tomuto datu budou k dispozici dostatečné informace o provádění nástroje. Hodnocení zejména doloží, jak podpora Unie poskytovaná v rámci nástroje přispívá k řešení potřeb území provádějících územní plány spravedlivé transformace.

3.Na konci prováděcího období a nejpozději do 31. prosince 2031 se vypracuje závěrečná hodnotící zpráva o výsledcích a dlouhodobém dopadu nástroje.

Článek 16
Audity

1.Audity týkající se využití podpory Unie poskytované v rámci nástroje prováděné osobami nebo subjekty včetně těch, jež nebyly pověřeny orgány či institucemi Unie, jsou základem celkové jistoty podle článku 127 finančního nařízení.

2.Finanční partneři poskytnou Komisi a všem určeným auditorům veškeré dostupné dokumenty, které jsou nezbytné k tomu, aby tyto orgány mohly plnit své povinnosti.

Článek 17
Výkon přenesené pravomoci

1.Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v článku 14 je Komisi svěřena do 31. prosince 2028.

3.Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v článku 14 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.

5.Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

KAPITOLA VII
PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 18
Informace, komunikace a propagace

1.Příjemci a finanční partneři zajistí viditelnost podpory Unie poskytované v rámci nástroje, zejména při propagaci projektů a jejich výsledků, poskytováním relevantních informací různým cílovým skupinám včetně médií a veřejnosti.

2.Komise provádí informační a komunikační kampaně týkající se nástroje, financovaných projektů a jejich výsledků. Finanční zdroje vyčleněné na nástroj rovněž přispívají k institucionální komunikaci o politických prioritách Unie, souvisejí-li s cíli uvedenými v článku 3.

Článek 19
Přechodná ustanovení

V případě potřeby mohou být do rozpočtu na období po roce 2027 zapsány prostředky na pokrytí platby splátek grantové podpory Unie poskytované v souladu s čl. 6 odst. 2 s cílem umožnit řízení akcí, které nebyly dokončeny do 31. prosince 2027.

Článek 20
Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost […] [dvacátým] dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne

Za Evropský parlament Za Radu

předseda/předsedkyně předseda/předsedkyně

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

1.1.Název návrhu/podnětu

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o úvěrovém nástroji pro veřejný sektor v rámci mechanismu pro spravedlivou transformaci

1.2.Příslušné oblasti politik (skupina programů)

Životní prostředí a oblast klimatu podléhající schválení návrhů VFR

1.3.Návrh/podnět se týká:

X nové akce

◻ nové akce následující po pilotním projektu / přípravné akci 15

◻ prodloužení stávající akce

◻ sloučení jedné či více akcí v jinou/novou akci nebo přesměrování jedné či více akcí na jinou/novou akci

1.4.Odůvodnění návrhu/podnětu

1.4.1.Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu, včetně podrobného harmonogramu pro zahajovací fázi provádění podnětu

Druhé pololetí roku 2020 – přijetí nařízení

Počínaje rokem 2020 – příprava územních plánů spravedlivé transformace v členských státech

První pololetí roku 2021 – podpis správní dohody s Evropskou investiční bankou

První pololetí roku 2021 – přijetí víceletého pracovního programu coby prováděcího aktu

Druhé pololetí roku 2021 – zahájení prvních výzev k podávání návrhů

1.4.2.Přidaná hodnota ze zapojení Unie (může být důsledkem různých faktorů, např. přínosů z koordinace, právní jistoty, vyšší účinnosti nebo doplňkovosti). Pro účely tohoto bodu se „přidanou hodnotou ze zapojení Unie“ rozumí hodnota plynoucí ze zásahu Unie, jež doplňuje hodnotu, která by jinak vznikla činností samotných členských států.

Opatření EU pro úvěrový nástroj pro veřejný sektor (dále jen „nástroj“) jsou odůvodněna cíli stanovenými v článku 174 SFEU, v němž se uvádí, že zvláštní pozornost je věnována oblastem postiženým průmyslovými přeměnami a regionům, které jsou závažně a trvale znevýhodněny.

Přechod na klimaticky neutrální ekonomiku je pro všechny členské státy výzvou. Bude obzvláště náročná pro ty členské státy, které jsou silně závislé na fosilních palivech nebo uhlíkově náročných odvětvích, která budou utlumena nebo která budou transformací vážně zasažena, a které nemají dostatečné finanční prostředky, aby se mohly s ohledem na dosažení klimatické neutrality přizpůsobit. Nástroj pomáhá překonat problémy spojené s transformací na nejvíce postižených územích podporou investic ve veřejném sektoru prostřednictvím preferenčních podmínek financování.

1.4.3.Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti

Nepoužije se

1.4.4.Slučitelnost a možná synergie s dalšími vhodnými nástroji

Nástroj bude prováděn v součinnosti s ostatními pilíři mechanismu pro spravedlivou transformaci, jako je Fond pro spravedlivou transformaci (první pilíř) a zvláštní režim pro spravedlivou transformaci v rámci Programu InvestEU (druhý pilíř), a bude se s nimi doplňovat.

Oblast působnosti podpory z Fondu pro spravedlivou transformaci se omezuje na investice zmírňující sociální a hospodářské náklady přechodu na klimatickou neutralitu pro určená území. Zaměřuje se na hospodářskou diverzifikaci těchto území a na rekvalifikaci, pomoc při hledání zaměstnání a začlenění dotčených pracovníků na trh práce zejména prostřednictvím grantů. Druhý a třetí pilíř mechanismu pro spravedlivou transformaci budou moci podpořit širší škálu investic jak z odvětvového, tak z geografického hlediska s cílem posílit opatření a cíle Fondu pro spravedlivou transformaci. Širší pokrytí rozvojových potřeb bude proto možné.

Podpora v rámci nástroje bude rovněž doplňovat finanční produkty nabízené zvláštním režimem pro spravedlivou transformaci v rámci Programu InvestEU. Zatímco se uvedený režim zaměřuje ekonomicky životaschopné investice, nástroj se bude zaměřovat spíše na investice s nedostatečnými příjmy, které by bez grantové složky nebyly financovány.

1.5.Doba trvání a finanční dopad

◻ Časově omezená doba trvání

–◻ s platností od [DD.MM.]RRRR do [DD.MM.]RRRR,

–X finanční dopad od roku 2021 do roku 2027 u prostředků na závazky a od roku 2021 do období po roce 2027 u prostředků na platby.

◻ Časově neomezená doba trvání

–Provádění s obdobím rozběhu od RRRR do RRRR,

–poté plné fungování.

1.6.Předpokládaný způsob řízení 16

X Přímé řízení Komisí

–X prostřednictvím jejích útvarů,

–X prostřednictvím výkonné agentury (viz níže).

◻ Sdílené řízení s členskými státy

◻ Nepřímé řízení, při kterém jsou úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu pověřeny:

–◻ třetí země nebo subjekty určené těmito zeměmi,

–◻ mezinárodní organizace a jejich agentury (upřesněte),

–◻ EIB a Evropský investiční fond,

–◻ subjekty uvedené v článcích 70 a 71 finančního nařízení,

–◻ veřejnoprávní subjekty,

–◻ soukromoprávní subjekty pověřené výkonem veřejné služby v rozsahu, v jakém poskytují dostatečné finanční záruky,

–◻ soukromoprávní subjekty členského státu pověřené uskutečňováním partnerství soukromého a veřejného sektoru a poskytující dostatečné finanční záruky,

–◻ osoby pověřené prováděním specifických akcí v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky podle hlavy V Smlouvy o EU a určené v příslušném základním právním aktu.

–Pokud vyberete více způsobů řízení, upřesněte je v části „Poznámky“.

Poznámky

V závislosti na výsledku nadcházející analýzy nákladů a přínosů by většina rozpočtu mohla být plněna pověřením výkonné agentury; v takovém případě by útvary Komise přímo řídily pouze posuzování výzev k podávání návrhů.

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

2.1.Pravidla pro sledování a podávání zpráv

Upřesněte četnost a podmínky.

Nástroj bude předmětem hodnocení v polovině období, které proběhne do 30. června 2025, s cílem posoudit efektivnost, účelnost, relevantnost a soudržnost nástroje a doložit, jak podpora Unie přispívá k řešení rozvojových potřeb území zapojených do spravedlivé transformace.

Systém vykazování výkonnosti zajistí, aby údaje pro monitorování provádění a výsledků byly shromažďovány účinně, efektivně a včas. Za tímto účelem budou příjemcům grantové složky nástroje uloženy přiměřené požadavky na podávání zpráv.

Cílem tohoto podávání zpráv bude rovněž plán vyplácení rozdělených prostředků grantové složky spojený s pokrokem při provádění, v souladu s postupy podrobně popsanými v grantových dohodách.

2.2.Systémy řízení a kontroly

2.2.1.Odůvodnění navrhovaných způsobů řízení, mechanismů provádění financování, způsobů plateb a kontrolní strategie

Nástroj bude podléhat přímému řízení. Na základě výsledku analýzy nákladů a přínosů a s ohledem na související rozhodnutí, která mají být přijata, může být prováděním financování pověřena výkonná agentura s cílem zajistit solidní přípravu projektů.

Financování nástroje bude prováděno kombinací grantů udělovaných příjemcům, kteří budou rovněž příjemci půjčky úvěrové složky, buď pomocí individuálních nebo rámcových úvěrů.

Odpovídajícím způsobem bude nastavena kontrolní strategie, která se v souladu s finančním nařízením zaměří na tři klíčové fáze poskytování grantu:

– organizaci výzev a výběr návrhů, které odpovídají politickým cílům nástroje,

– provozní kontroly, kontroly monitorování a předběžné kontroly týkající se provádění projektu, zadávání zakázek, předběžného financování, průběžných a konečných plateb atd.,

– kontroly projektů a plateb ex post.

2.2.2.Informace o zjištěných rizicích a systémech vnitřní kontroly zřízených k jejich zmírnění

Zjištěná rizika jsou tato:

– prodlevy při podávání žádostí, zejména pokud jde o rámcové úvěry,

– prodlevy v provádění projektů,

– možné chyby nebo chybné řízení finančních prostředků EU.

Tato rizika je třeba řešit prostřednictvím souboru opatření:

– zapojení zúčastněných stran od počáteční fáze a příprava územních plánů spravedlivé transformace,

– poradenská podpora při přípravě projektů na základě poptávky,

– optimalizace organizace výzev k podávání návrhů projektů,

– vhodná rozpočtová flexibilita, zejména pokud jde o vyplácení rozdělených splátek grantové podpory,

– možnost ukončit grantové dohody a snížit částky grantové podpory v případě neuspokojivého provádění a tempa projektů.

Tyto kontroly budou podporovány každoročním posouzením rizik zdola nahoru, systematickým posouzením rámce pro kontrolu, náležitým podáváním zpráv o odchylkách (rejstřík nedodržení a výjimek) a nápravnými opatřeními přijatými s ohledem na doporučení vydaná útvarem interního auditu, Evropským účetním dvorem nebo orgánem příslušným pro udělení absolutoria.

2.2.3.Odhad a odůvodnění nákladové efektivnosti kontrol (poměr „náklady na kontroly ÷ hodnota souvisejících spravovaných finančních prostředků“) a posouzení očekávané míry rizika výskytu chyb (při platbě a při uzávěrce)

Náklady na kontroly a jejich přínos

Za předpokladu, že nástroj by byl řízen Komisí, by náklady na kontroly mohly být nižší než 0,5 % prostředků na platby.

Přínosy kontrol jsou tyto:

– vyvarování se výběru slabších či nedostatečných návrhů,

– optimalizace plánování a využití finančních prostředků EU, aby se zachovala přidaná hodnota EU,

– zajištění kvality grantových dohod, vyvarování se chyb v označení právních subjektů, které jsou příjemci,

– odhalení chyb, které mají vliv na legalitu a správnost operací ve fázi auditu.

Odhadovaná míra chyb:

– vzhledem k tomu, že se jedná o nový nástroj, není možné míru chyb náležitě odhadnout,

– vezmou-li se však v potaz podobné programy podléhající přímému řízení, může se míra odhadované zbytkové chyby pohybovat v rozmezí 1–2 %.

2.3.Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

Upřesněte stávající či předpokládaná preventivní a ochranná opatření, např. opatření uvedená ve strategii pro boj proti podvodům.

Generální ředitelství Komise odpovědné za granty podle tohoto nařízení je odhodláno chránit finanční zájmy Unie v souladu se „Strategií Komise proti podvodům: další opatření na ochranu rozpočtu EU“ COM(2019) 196 final ze dne 29. dubna 2019. Opatření proti podvodům zahrnují především použití preventivních opatření pro boj proti podvodům, korupci a veškerým dalším protiprávním jednáním; účinné kontroly; získání neoprávněně vyplacených částek zpět, a jsou-li zjištěny nesrovnalosti, účinné, odrazující a přiměřené sankce v souladu s nařízeními Rady (ES, Euratom) č. 2988/95, (Euratom, ES) č. 2185/96 a nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013.

Útvary Komise zajistí, aby byl jejich přístup k řízení rizika podvodu použit k odhalování oblastí s vysokým rizikem, přičemž bude brán ohled i na analýzu nákladů a přínosů pro dané odvětví a prevenci podvodů a analýzu rizika ze strany Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF).

Grantové smlouvy a veřejné zakázky uzavřené provádějícím generálním ředitelstvím budou vycházet ze standardních vzorů, které stanoví obecně použitelná opatření pro boj proti podvodům, včetně výše uvedené pravomoci provádět audit, kontroly a inspekce na místě. Komise, její představitelé a Účetní dvůr budou mít pravomoc provádět audity, a to jak z dokumentů, tak přímo na místě, u všech příjemců grantů, dodavatelů i subdodavatelů, kteří získali finanční prostředky z Unie.

OLAF může provádět kontroly a inspekce na místě u hospodářských subjektů, jichž se toto financování přímo nebo nepřímo týká, postupy stanovenými v nařízení (EU, Euratom) č. 883/2013 s cílem zjistit, zda v souvislosti s grantovou dohodou, rozhodnutím o grantu nebo smlouvou o financování Unií nedošlo k podvodu, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání ohrožujícímu finanční zájmy Evropské unie. Úřad evropského veřejného žalobce (EPPO) může vyšetřovat a stíhat podvody a jiné protiprávní jednání poškozující finanční zájmy Unie, jak je stanoveno ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371.

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

3.1.Okruh víceletého finančního rámce a nově navržené výdajové rozpočtové položky

Okruh víceletého finančního rámce	Rozpočtová položka	Druh výdaje	Příspěvek
		RP/NRP 17	zemí ESVO 18	kandidátských zemí 19	třetích zemí	ve smyslu [čl. 21 odst. 2 písm. b)] finančního nařízení
03. Přírodní zdroje a životní prostředí	XX.YY.01 [mechanismus pro spravedlivou transformaci – úvěrový nástroj pro veřejný sektor]	RP	NE	NE	NE	NE
	XX.YY.01 [mechanismus pro spravedlivou transformaci – úvěrový nástroj pro veřejný sektor, administrativní podpora]	NRP	NE	NE	NE	NE

3.2.Odhadovaný dopad na výdaje

3.2.1.Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Okruh víceletého finančního
rámce

„Přírodní zdroje a životní prostředí“

2021

2022

2023

2024

2025

2026

2027

Po roce 2027

CELKEM

Operační prostředky (rozdělené podle rozpočtových linií uvedených v bodě 3.1)

Závazky

(1)

0

0

50,000

50,000

50,000

50,000

50,000

250,000

Platby

(2)

0

0

50,000

50,000

50,000

50,000

50,000

250,000

Prostředky na krytí programu CELKEM

Závazky

=1+3

0

0

50,000

50,000

50,000

50,000

50,000

250,000

Platby

=2+3

0

0

50,000

50,000

50,000

50,000

50,000

-

250,000

Částka ve výši 250 000 000 EUR z finančního krytí pro úvěrový nástroj pro veřejný sektor v rámci mechanismu pro spravedlivou transformaci bude financována v rámci stropu okruhu 3 víceletého finančního rámce na období 2021–2027.

Hlavní část finančního krytí tohoto nástroje, tj. zbývající částka ve výši 1 275 000 000 EUR, bude financována z vnějších účelově vázaných příjmů plynoucích z odhadovaných přebytků rezerv Evropského fondu pro strategické investice a z prostředků vrácených z finančních nástrojů. Z této částky smí být až 25 000 000 EUR vynaloženo na podpůrné činnosti uvedené v čl. 3 odst. 3 (poradenská podpora) a 29 700 000 EUR musí být vynaloženo na správní výdaje, včetně nákladů na externí zaměstnance.

Níže je uvedeno orientační rozdělení výdajů (závazků a plateb), včetně financování z vnějších účelově vázaných příjmů:

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

	2021	2022	2023	2024	2025	2026	2027	Celkem
	9,100	9,100	600,000	502,000	201,600	101,600	101,600	1 525,000
Z toho prostředky na správní výdaje	4,100	4,100	4,100	4,100	4,100	4,600	4,600	29,700

Okruh víceletého finančního
rámce

7

„Správní výdaje“

Tento oddíl se vyplní pomocí „rozpočtových údajů správní povahy“, jež se nejprve uvedou v příloze legislativního finančního výkazu , která se pro účely konzultace mezi útvary vloží do aplikace DECIDE.

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

		2021	2022	2023	2024	2025	2026	2027	Po roce 2027	CELKEM
Lidské zdroje
Ostatní správní výdaje
Prostředky z OKRUHU 7 víceletého finančního rámce CELKEM	(Závazky celkem = platby celkem)

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

		2021	2022	2023	2024	2025	2026	2027	Po roce 2027	CELKEM
prostředky ze všech OKRUHŮ víceletého finančního rámce CELKEM	Závazky			50,000	50,000	50,000	50,000	50,000		250,000
	Platby			50,000	50,000	50,000	50,000	50,000		250,000

3.2.2.Odhadovaný souhrnný dopad na správní prostředky

–◻ Návrh/podnět nevyžaduje využití prostředků správní povahy.

–X Návrh/podnět vyžaduje využití prostředků správní povahy, jak je vysvětleno dále:

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Roky

2021

2022

2023

2024

2025

2026

2027

CELKEM

OKRUH 7 víceletého finančního rámce
Lidské zdroje
Ostatní správní výdaje
Mezisoučet za OKRUH 7 víceletého finančního rámce

Mimo OKRUH 7 20 víceletého finančního rámce

Lidské zdroje

1,600

1,600

1,600

1,600

1,600

1,600

1,600

11,200

Ostatní výdaje
správní povahy

2,500

2,500

2,500

2,500

2,500

3,000

3,000

18,500

Mezisoučet
mimo OKRUH 7
víceletého finančního rámce

4,100

4,100

4,100

4,100

4,100

4,600

4,600

29,700

CELKEM

4,100

4,100

4,100

4,100

4,100

4,600

4,600

29,700

Potřebné prostředky na oblast lidských zdrojů a na ostatní výdaje správní povahy budou pokryty z prostředků GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přerozděleny v rámci GŘ a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

3.2.2.1.Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů

–◻ Návrh/podnět nevyžaduje využití lidských zdrojů.

–X Návrh/podnět vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je vysvětleno dále:

Odhad vyjádřete v přepočtu na plné pracovní úvazky

Roky		2021	2022	2023	2024	2025	2026	2027
• Pracovní místa podle plánu pracovních míst (místa úředníků a dočasných zaměstnanců)
v ústředí a zastoupeních Komise
při delegacích
ve výzkumu
• Externí zaměstnanci (v přepočtu na plné pracovní úvazky: FTE) - SZ, MZ, VNO, ZAP a MOD 21 Okruh 7
Financováno z OKRUHU 7 víceletého finančního rámce	– v ústředí
	– při delegacích
Financováno z krytí programu 22	– v ústředí
	– při delegacích
ve výzkumu
Jiné (účelově vázané příjmy)		20	20	20	20	20	20	20
CELKEM

Potřeby v oblasti lidských zdrojů budou pokryty ze zdrojů GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přeobsazeny v rámci GŘ, a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení. Další zaměstnanci budou pouze externí a budou financováni výhradně z účelově vázaných příjmů.

Popis úkolů:

Úředníci a dočasní zaměstnanci

(současní zaměstnanci)

·Rozvoj politik a strategie

·Koordinace a součinnost se všemi zúčastněnými stranami (členské státy, třetí strany, ostatní generální ředitelství a další instituce EU, tematická a regionální fóra atd.).

·Vypracování ročního pracovního programu, proces výběru

·Koncepce každoročních výzev k podávání návrhů, hodnocení

Externí zaměstnanci

·Podpora procesu výběru

·Podpora řízení procesu podávání každoročních výzev k podávání návrhů a výběru projektů určených pro finanční podporu z EU

·Podpora finančního a projektového řízení

·Podpora organizace hodnocení

3.2.3.Příspěvky třetích stran

Návrh/podnět:

–X nepočítá se spolufinancováním grantu od třetích stran

–◻ počítá se spolufinancováním od třetích stran podle následujícího odhadu:

prostředky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Roky	2021	2022	2023	2024	2025	2026	2027	CELKEM
Upřesněte spolufinancující subjekt
Spolufinancované prostředky CELKEM

3.3.Odhadovaný dopad na příjmy

–X Návrh/podnět nemá žádný finanční dopad na příjmy.

–◻ Návrh/podnět má tento finanční dopad:

–◻ na vlastní zdroje

–◻ na jiné příjmy

uveďte, zda je příjem účelově vázán na výdajové položky X

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Příjmová rozpočtová položka:	Dopad návrhu/podnětu 23
	2021	2022	2023	2024	2025	2026	2027

U účelově vázaných příjmů upřesněte dotčené výdajové rozpočtové položky.

XX.YY.01 [mechanismus pro spravedlivou transformaci – úvěrový nástroj pro veřejný sektor]

Jiné poznámky (např. způsob/vzorec výpočtu dopadu na příjmy nebo jiné údaje).

[…]

Mimo OKRUH 7 20 víceletého finančního rámce
Lidské zdroje	1,600	1,600	1,600	1,600	1,600	1,600	1,600	11,200
Ostatní výdaje správní povahy	2,500	2,500	2,500	2,500	2,500	3,000	3,000	18,500
Mezisoučet mimo OKRUH 7 víceletého finančního rámce	4,100	4,100	4,100	4,100	4,100	4,600	4,600	29,700