DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.SOUVISLOSTI NÁVRHU

•Odůvodnění a cíle návrhu

Dne 30. května 2018 přijala Evropská komise návrh nařízení o Evropském sociálním fondu plus (ESF+) 1 . Od té doby zažilo evropské hospodářství v důsledku pandemie COVID-19 silný a bezprecedentní vnější symetrický otřes, který zatěžuje ekonomiku, trh práce a sociální systémy i systémy zdravotní péče členských států. Tváří v tvář této výzvě by Unie měla přijmout vhodná opatření, jež by jí pomohla zotavit se ze zdravotních, sociálních a hospodářských otřesů způsobených pandemií COVID-19.

Dne 27. května 2020 přijala Komise revidovaný návrh příštího víceletého finančního rámce na období 2021–2027 2 . Tento návrh odráží evropskou odpověď na společenský a hospodářský dopad pandemie COVID-19.

Ve střednědobém až dlouhodobém horizontu budou mít přímé i nepřímé dopady pandemie COVID-19 nadále významný negativní vliv na všechny členské státy: prohloubí se sociálních nerovnosti, zvýší chudoba a nezaměstnanost mladých lidí. Komise se proto domnívá, že její návrh nařízení o Evropském sociálním fondu plus je nutné změnit, aby odpovídal novému balíčku na podporu oživení a současně aby bylo možné provádět strategické investice do politik a systémů v oblasti zaměstnanosti a sociální oblasti.

Aby se tyto investice mohly stát inkluzivními a udržitelnými prvky oživeného růstového modelu a respektovaly závazek Unie provádět Agendu OSN pro udržitelný rozvoj 2030 a Pařížskou dohodu, úpravy nařízení o ESF+ se v souladu s politickými směry předsedkyně Ursuly von der Leyenové zaměřují na:

• Zvýšení požadavků na tematické zaměření u zaměstnanosti mladých lidí. Jak se ukázalo při dřívějších recesích, zaměstnanost mladých lidí je na hospodářský cyklus citlivější než zaměstnanost dospělých a kvůli hospodářské recesi vyvolané pandemií COVID-19 se pravděpodobně znovu vrátí dramaticky vysoká míra nezaměstnanosti a NEET u mladých lidí. Za účelem další podpory inkluzivního hospodářského oživení a přechodu ze školy do zaměstnání v měnícím se světě práce a pro zajištění toho, aby mladí lidé co nejvíce využili příležitostí vyplývajících ze zelené a digitální transformace s posílenou odolností, by členské státy, ve kterých je podíl NEET (ve věkové skupině 15–29 let) vyšší než průměr EU, měly alespoň 15 % svých zdrojů ESF+ v rámci sdíleného řízení přidělit na cílené činnosti a strukturální reformy na podporu mladých lidí (zvýšení z 10 %).

• Řešení dětské chudoby: Podle logiky obnovy se v nadcházejících letech stane boj proti dětské chudobě ještě důležitějším, tak aby v důsledku koronavirové krize nedošlo k tomu, že budou některé děti opomenuty. Navrhuje se tudíž doplnit do návrhu bod odůvodnění a článek, které požadují, aby členské státy přidělily alespoň 5 % zdrojů ESF+ v rámci sdíleného řízení na řešení problému dětí žijících v chudobě.

• Podporu zelené a digitální transformace v souladu s průmyslovou strategií EU 3 , jež si vyžádá nové dovednosti pro nové druhy pracovní náplně. V „novém standardu“ po pandemii COVID-19 budou v evropských průmyslových ekosystémech zapotřebí jiné soubory dovedností a objeví se nové hospodářské a obchodní modely, včetně nových místních hodnotových řetězců – a ty by měl Evropský sociální fond podporovat.

Pandemie COVID-19 měla nepřiměřený socioekonomický dopad na ženy. Členské státy by proto měly řádně dohlédnout na to, aby opatření důsledně dodržovala horizontální zásadu rovnosti mužů a žen stanovenou v článku 6 nařízení o ESF+.

Komise rovněž navrhuje vytvořit výrazně posílený program Zdraví 4 , který by vzhledem ke své velikosti a rozsahu měl být samostatným programem. Program Zdraví tedy již není součástí Evropského sociálního fondu plus. V důsledku toho je nezbytné návrh nařízení o Evropském sociálním fondu plus změnit a odstranit všechny odkazy na složku Zdraví. Avšak vzhledem k tomu, že je třeba oba programy úzce koordinovat, obsahuje pozměněný návrh nařízení o ESF+ ustanovení, která vyzývají k zajištění součinnosti a doplňkovosti činností v rámci ESF+ a nového programu Zdraví.

Aby se bylo možné poučit ze současné krize, musí právní rámec politiky soudržnosti stanovit mechanismy, které lze rychle mobilizovat v případě, že v příštím desetiletí nastanou mimořádné okolnosti. Proto jsou navržena dočasná opatření pro využití fondu ESF+ v reakci na mimořádné a neobvyklé okolnosti s cílem zajistit, aby za omezených a specifických okolností mohly být stanoveny odchylky od určitých pravidel, jež by usnadnily reakci na tyto okolnosti.

To zahrnuje možnost rozšířit oblast působnosti ESF+, např. o podporu systémů zkrácených úvazků, které nejsou kombinovány s aktivními opatřeními, a podporu přístupu ke zdravotní péči, včetně přístupu osob, které nejsou bezprostředně socioekonomicky zranitelné, a v nezbytných případech rovněž umožnit zmírnění požadavků na tematické zaměření jakožto dočasné opatření k zajištění účinné reakce na tyto mimořádné a neobvyklé okolnosti.

•Soulad s platnými předpisy v této oblasti politiky

Tento návrh je v souladu se stávajícími ustanoveními v dané oblasti politiky a je omezen na cílenou změnu návrhu Komise o Evropském sociálním fondu plus (COM(2018) 382) s cílem umožnit účinnější přispění ESF+ k oživení ekonomiky v návaznosti na dopady pandemie COVID-19 na hospodářskou a sociální situaci v členských státech. Cílem ESF+ je dosáhnout vysoké úrovně zaměstnanosti a spravedlivé sociální ochrany a disponovat kvalifikovanou a odolnou pracovní silou relevantní pro potřeby trhu práce a připravenou pro budoucí svět práce, v souladu se zásadami stanovenými v evropském pilíři sociálních práv, a přispět tak k provádění Zelené dohody pro Evropu a nové průmyslové strategie.

•Soulad s ostatními politikami Unie

Návrh je omezen na cílené změny návrhu nařízení o Evropském sociálním fondu plus (COM(2018) 382) a zachovává soulad s ostatními politikami Unie. Zejména je v souladu se změnami návrhu nařízení o společných ustanoveních 5 a o Evropském fondu pro regionální rozvoj 6 [a především podporuje doplňkovost a součinnost s novým programem Zdraví 7 ]. Je rovněž v souladu se změnami, které Komise navrhla v nařízení o společných ustanoveních 8 na programové období 2014–2020 za účelem podpory zotavení z krize v souvislosti s pandemií COVID-19 a přípravy oživení ekonomiky.

2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA

•Právní základ

Navrhuje se změnit návrh Komise o Evropském sociálním fondu plus (COM(2018) 382) s cílem řešit současné specifické problémy.

Hlavy IX (Zaměstnanost) a X (Sociální politika) Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU), zejména články 46, 149, 153, 162 až 166, 174, 175 a 349 SFEU poskytují právní rámec pro opatření, na která se vztahuje tento návrh.

ESF+ obsahuje dvě složky. První složka, prováděná v rámci sdíleného řízení, se týká (bývalého) fondu ESF, který je založen na článcích 162 a 164 SFEU, a základní materiální pomoci nejchudším osobám na základě čl. 175 odst. 3 SFEU. Druhá složka, prováděná v rámci přímého a nepřímého řízení, se týká opatření zaměřených na podporu zaměstnanosti a sociálních inovací (EaSI) na základě čl. 46 písm. d), článku 149 a čl. 153 odst. 2 písm. a) SFEU.

Článek 349 byl doplněn s cílem pokrýt zvláštnosti nejvzdálenějších regionů pro účely první složky.

•Subsidiarita (v případě nevýlučné pravomoci)

Pozměněný návrh je v souladu se zásadou subsidiarity. Návrh zavádí mechanismus reakce na krize podle pravidel sdíleného řízení v podobě prováděcích pravomocí Komise s cílem zajistit, aby za mimořádných okolností mohly být v reakci na tyto události umožněny dočasné odchylky. Díky svěření prováděcích pravomocí bude Komise moci okamžitě jednat, aniž by bylo třeba měnit primární právní předpisy.

•Proporcionalita

Návrh je cílenou změnou, která nepřekračuje rámec toho, co je nezbytné pro dosažení cíle upravit návrh tak, aby byl v souladu s pozměněným návrhem víceletého finančního rámce, který předložila Komise.

Navržené zmocnění Komisi umožňuje, aby v případě budoucí krize přijala omezený soubor okamžitých opatření, a to na omezenou dobu a pod dohledem Rady a Parlamentu, které mohou vznést proti navrženým změnám námitku. Je proto v souladu se zásadou proporcionality.

•Volba nástroje

Navrhovaný nástroj: změna návrhu nařízení, který předložila Komise.

Komise prozkoumala možnosti, které skýtá právní rámec, a považuje za nutné návrh nařízení o Evropském sociálním fondu plus (COM(2018) 382) změnit tak, že se z něj odstraní program Zdraví, a zavést zmocnění pro případ budoucí krize.

3.VÝSLEDKY HODNOCENÍ EX POST, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

•Hodnocení ex post / kontroly účelnosti platných právních předpisů

Nevztahuje se na tento návrh.

•Konzultace se zúčastněnými stranami

Vzhledem k mimořádné naléhavosti situace neproběhla žádná konzultace s externími zúčastněnými stranami. Návrh však navazuje na rozsáhlé konzultace s členskými státy a s Evropským parlamentem, které byly vedeny během posledních týdnů v souvislosti s hospodářskými důsledky krize způsobené pandemií COVID-19.

•Sběr a využití výsledků odborných konzultací

Nevztahuje se na tento návrh.

•Posouzení dopadů

Posouzení dopadů bylo provedeno s cílem připravit návrh nařízení COM(2018) 382 ze dne 30. května 2018. Nynější omezené a cílené změny nevyžadují samostatné posouzení dopadů.

•Účelnost právních předpisů a zjednodušení

Nevztahuje se na tento návrh.

•Základní práva

Nevztahuje se na tento návrh.

4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

Rozpočtové prostředky související se složkou Zdraví byly zrušeny.

5.OSTATNÍ PRVKY

•Plány provádění a způsoby monitorování, hodnocení a podávání zpráv

Provádění opatření bude monitorováno a budou o něm podávány zprávy v rámci mechanismů pro podávání zpráv stanovených v návrhu nařízení COM(2018) 375 ze dne 29. května 2018 a návrhu nařízení COM(2018) 382 ze dne 30. května 2018.

•Informativní dokumenty (u směrnic)

Nevztahuje se na tento návrh.

•Podrobné vysvětlení konkrétních ustanovení návrhu

Navrhuje se změnit návrh nařízení o Evropském sociálním fondu plus ze dne 30. května 2018 takto:

– změnit právní základ zrušením článku 168 SFEU v souvislosti s odstraněním složky Zdraví,

– změnit 5., 14., 15., 16. a 23. bod odůvodnění týkající se hospodářského oživení,

– vložit nový bod odůvodnění 22a týkající se řešení problému dětské chudoby,

– změnit 9., 10., 11., 12., 21., 35. až 45., 47. a 51. bod odůvodnění v souvislosti s odstraněním složky Zdraví,

– vložit nový bod odůvodnění 20a týkající se součinnosti s novým programem Zdraví,

– změnit čl. 2 odst. 1 body 2 a 9, čl. 3 druhý pododstavec a třetí pododstavec písm. b), čl. 4 odst. 1 první větu a odst. 3, čl. 5 odst. 1, 3, 4 a 5, čl. 6 odst. 1, čl. 7 odst. 1 druhý pododstavec, články 26 až 29, název článku 30, čl. 30 odst. 1 první větu a odst. 2, čl. 31 odst. 1, 2, 4 a 5, článek 32, čl. 33 odst. 1 a 3, čl. 37 odst. 2, čl. 38 odst. 2, 3 a 6, název článku 42, čl. 42 odst. 1 a 2, jež všechny souvisejí se zrušením složky Zdraví,

– změnit čl. 2 odst. 1 bod 10 z důvodu jednotnosti nástrojů Unie,

– změnit čl. 5 odst. 2, jelikož se rozpočet pro ESF+ v rámci sdíleného řízení snížil,

– změnit článek 7 vložením nového odstavce 3a, který se týká požadavku na tematické zaměření na podporu dětí žijících v chudobě, a změnit odstavec 5 v souvislosti s požadavkem na větší tematické zaměření u zaměstnanosti mladých lidí,

– vložit nový 54. bod odůvodnění a nový článek 37a týkající se dočasných opatření pro využití ESF+ v reakci na mimořádné a neobvyklé okolnosti,

– zrušit přílohu III týkající se složky Zdraví.

Byl aktualizován rovněž legislativní finanční výkaz.

2018/0206 (COD)

Pozměněný návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o Evropském sociálním fondu plus (ESF+)

Návrh Komise COM(2018) 382 se mění takto:

1)Právní základ se mění takto:

„s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 46 písm. d), článek 149, čl. 153 odst. 2 písm. a), článek 164, čl. 175 odst. 3 a článek 349 této Smlouvy,“;

2)5. bod odůvodnění se nahrazuje tímto:

„(5) Nedávný i pokračující vývoj zhoršil strukturální problémy vyplývající z hospodářské globalizace, řízení migračních toků a nárůstu bezpečnostních hrozeb, z přechodu na čistou energii, technologických změn a stárnutí pracovní síly, jakož i ze zvyšujícího se nesouladu mezi nabídkou a poptávkou, pokud jde o dovednosti a pracovní síly v některých odvětvích a regionech, zejména v případě malých a středních podniků. Zelená a digitální transformace a transformace evropských průmyslových ekosystémů přinesou mnoho nových příležitostí, budou-li je doprovázet odpovídající soubory dovedností a politiky a opatření v oblasti zaměstnanosti a sociální oblasti. S přihlédnutím k měnícím se skutečnostem ve světě práce by Unie měla být připravena na současné a budoucí výzvy investováním do příslušných dovedností, intenzivnějším začleňováním růstu a zlepšováním politiky zaměstnanosti a sociální politiky, přičemž je třeba brát v úvahu hospodářskou a průmyslovou udržitelnost a mobilitu pracovních sil a usilovat o genderově vyvážený trh práce.“;

3)9. a 10. bod odůvodnění se nahrazují tímto:

„(9) Aby bylo zajištěno zjednodušení a zefektivnění struktury financování a vytvořily se další příležitosti pro synergie prostřednictvím integrovaných přístupů financování, měly by být činnosti, které byly podporovány Fondem evropské pomoci nejchudším osobám (FEAD) a programem Evropské unie pro zaměstnanost a sociální inovace, začleněny do jediného fondu ESF+. ESF+ by proto měl zahrnovat dvě složky: složku ESF+ v rámci sdíleného řízení a složku Zaměstnanost a sociální inovace prováděnou v rámci přímého a nepřímého řízení. To by mělo přispět ke snížení administrativní zátěže spojené s řízením různých fondů, a to zejména pro členské státy, při zachování jednodušších pravidel pro jednodušší operace, jako je distribuce potravin a/nebo základní hmotné pomoci.

(10) Vzhledem k širší oblasti působnosti ESF+ je vhodné, aby cíle, kterými jsou zvýšení účinnosti trhů práce, podpora přístupu ke kvalitnímu zaměstnání, zlepšení přístupu ke vzdělávání a odborné přípravě a zvýšení jejich kvality, jakož i podpora sociálního začleňování a přístupu ke zdravotní péči pro zranitelné osoby a snižování chudoby, byly prováděny nejen v rámci sdíleného řízení, ale také v rámci přímého a nepřímého řízení složky Zaměstnanost a sociální inovace v případě opatření vyžadovaných na úrovni Unie.“;

4)11. bod odůvodnění 11 se zrušuje;

5)12. bod odůvodnění se nahrazuje tímto:

„(12) Toto nařízení stanoví finanční krytí pro ESF+. Části tohoto finančního krytí by měly být použity pro činnosti, které mají být prováděny v rámci přímého a nepřímého řízení složky Zaměstnanost a sociální inovace.“;

6)14. až 16. bod odůvodnění se nahrazují tímto:

„(14) ESF+ by měl poskytovat podporu ke zvyšování kvality, účinnosti a relevantnosti systémů vzdělávání a odborné přípravy na trhu práce, a to i podporou digitálního učení, profesního rozvoje pedagogických pracovníků, aby bylo usnadněno získávání klíčových kompetencí, zejména pokud jde o základní dovednosti, včetně zdravotní gramotnosti, mediální gramotnosti, digitálních dovedností a schopností pro udržitelný rozvoj, které každý jednotlivec potřebuje k osobnímu naplnění a rozvoji, získání zaměstnání, sociálnímu začleňování a aktivnímu občanství. ESF+ by měl přispívat k pokroku v oblasti vzdělávání a odborné přípravy a při přechodu do zaměstnaneckého poměru, měl by podporovat celoživotní učení a zaměstnatelnost a pozitivně ovlivňovat konkurenceschopnost (mimo jiné sledováním uplatnění absolventů) a společenské a ekonomické inovace tím, že bude napomáhat rozšiřitelným a udržitelným iniciativám v těchto oblastech, přizpůsobeným různým cílovým skupinám, jako jsou osoby se zdravotním postižením. Toho by bylo možné dosáhnout například pomocí elektronického učení, výuky na pracovišti, stáží a učňovského vzdělávání 9 , celoživotního poradenství, předvídání potřeb v oblasti dovedností ve spolupráci s příslušným odvětvím, aktualizovaných školicích materiálů a metod, předvídání potřeb, pokud jde o absolventy, a sledování jejich uplatnění, vzdělávání pedagogů, validace výsledků vzdělávání a uznávání kvalifikací a odborných osvědčení.

(15) Podpora prostřednictvím fondu ESF+ by měla být využita k propagaci rovného přístupu pro všechny, zejména pro znevýhodněné skupiny, ke kvalitnímu nesegregovanému a inkluzivnímu vzdělávání a odborné přípravě, od vzdělávání a péče v raném dětství přes všeobecné a odborné vzdělávání a přípravu, zejména učňovské vzdělávání, až po terciární úroveň, a rovněž ke vzdělávání a učení dospělých. ESF+ by měl poskytovat cílenou podporu studentům, kteří ji potřebují, a snižovat nerovnosti v oblasti vzdělávání, včetně digitální propasti, dále předcházet předčasnému ukončování školní docházky, podporovat prostupnost mezi odvětvími vzdělávání a odborné přípravy, posilovat vazby na neformální a informální učení a usnadňovat vzdělávací mobilitu pro všechny. V tomto kontextu by se měla podporovat součinnost s programem Erasmus, s cílem zejména usnadnit účast znevýhodněných studentů na vzdělávací mobilitě.

(16) ESF+ by měl podporovat flexibilní příležitosti pro zvyšování kvalifikace a získávání nových, jiných dovedností pro všechny, zejména pokud jde o digitální dovednosti a klíčové základní technologie, jakož i dovednosti pro zelenou ekonomiku a průmyslové ekosystémy, jak je stanoveno v průmyslové strategii EU 10 . V souladu s agendou dovedností pro Evropu a doporučením o cestách prohlubování dovedností 11 by měl ESF+ podporovat flexibilní příležitosti (včetně přístupu ke krátkým specializovaným vzdělávacím modulům vedoucím ke kvalifikaci) s cílem poskytnout lidem dovednosti, které jsou přizpůsobené potřebám trhu práce a průmyslových ekosystémů, zelené a digitální transformaci, inovacím a sociálním a ekonomickým změnám, usnadňovat rekvalifikace a zvyšování kvalifikace a zaměstnatelnosti, kariérní změny, geografickou a odvětvovou mobilitu a podporovat zejména dospělé osoby s nízkou a/nebo špatnou kvalifikací. ESF+ by měl rovněž pomocí nástrojů, jako jsou individuální vzdělávací účty, usnadnit poskytování integrované podpory dovedností jednotlivcům, ať už zaměstnancům, nezaměstnaným nebo samostatně výdělečně činným osobám.“;

7)vkládá se nový bod odůvodnění 20a, který zní:

„(20a) Vzhledem k důležitosti přístupu ke zdravotní péči by měl ESF+ zajistit součinnost a doplňkovost s programem Zdraví a oblast působnosti ESF+ by měla zahrnovat přístup ke zdravotní péči pro osoby ve zranitelné situaci.“;

8)21. bod odůvodnění se nahrazuje tímto:

„(21) ESF+ by měl podporovat reformy politiky a systémové reformy v oblasti zaměstnanosti, sociálního začleňování, přístupu ke zdravotní péči pro zranitelné osoby, dlouhodobé péče a vzdělávání a odborné přípravy. V zájmu posílení souladu s evropským semestrem by členské státy měly vyčlenit odpovídající část svých finančních zdrojů ze složky ESF+ v rámci sdíleného řízení na provádění příslušných doporučení pro jednotlivé země týkajících se strukturálních problémů, které je vhodné řešit prostřednictvím víceletých investic spadajících do oblasti působnosti fondu ESF+. Komise a členské státy by měly zajistit soulad, koordinaci a doplňkovost mezi složkou ESF+ ve sdíleném řízení, [facilitou na podporu oživení a odolnosti a nástrojem pro technickou podporu]. Komise a členské státy by měly ve všech fázích procesu zajistit zejména účinnou koordinaci s cílem zaručit soudržnost, soulad, doplňkovost a součinnost zdrojů financování, včetně související technické pomoci.“;

9)vkládá se nový bod odůvodnění 22a, který zní:

„(22a) Za účelem řešení problému přetrvávající vysoké míry dětské chudoby v Unii a v souladu se zásadou 11 evropského pilíře sociálních práv, který stanoví, že děti mají právo na ochranu před chudobou a děti ze znevýhodněných prostředí mají právo na zvláštní opatření pro zvýšení rovných příležitostí, by členské státy měly vyčlenit nejméně 5 % prostředků ESF+ v rámci sdíleného řízení na podporu činností zabývajících se dětskou chudobou v souladu se specifickými cíli ESF+, jež umožňují programování zdrojů na opatření, jež přímo podporují děti, pokud jde o ranou péči o děti, vzdělávání, zdravotní péči, důstojné bydlení a odpovídající stravování.“;

10)23. bod odůvodnění se nahrazuje tímto:

„(23) V zájmu usnadnění inkluzivního hospodářského oživení po závažné krizi a podpory zaměstnanosti mladých lidí v měnícím se světě práce a vzhledem k přetrvávající vysoké míře nezaměstnanosti a neaktivity mladých lidí v řadě členských států a regionů je nutné, aby členské státy i nadále investovaly dostatečné zdroje z ESF+ do činností na podporu zaměstnanosti a dovedností mládeže, mimo jiné prostřednictvím provádění systému záruk pro mladé lidi. Na základě činností podporovaných Iniciativou na podporu zaměstnanosti mladých lidí v programovém období 2014–2020 a zaměřených na jednotlivce a získaných zkušeností by členské státy měly dále podporovat způsoby opětovného začlenění do zaměstnání a vzdělávání a investovat do včasné prevence a kontaktování tak, že budou v relevantních případech (mimo jiné při práci s mládeží) upřednostňovat dlouhodobě nezaměstnané, neaktivní a znevýhodněné mladé lidi. Členské státy by rovněž měly investovat do opatření zaměřených na usnadnění přechodu ze školy do zaměstnání, jakož i do odpovídajících kapacit služeb zaměstnanosti, aby mohly mladým lidem poskytovat individuálně uzpůsobenou, komplexní podporu a lépe zacílené nabídky.

Zlepšování dovedností a získávání nových, jiných dovedností pomůže mladým lidem využít příležitosti v rozvíjejících se odvětvích a připravit se na měnící se podoby pracovní náplně a také využít příležitosti, které vzniknou díky zelené a digitální transformaci a transformaci evropských průmyslových ekosystémů.

Proto by členské státy, ve kterých byl počet mladých lidí ve věku 15 až 29 let, kteří jsou bez zaměstnání a neúčastní se vzdělávání ani odborné přípravy, v roce 2019 vyšší než průměrný počet v rámci Unie (na základě údajů Eurostatu), měly na uvedené činnosti přidělit alespoň 15 % svých zdrojů ESF+ v rámci sdíleného řízení.“;

11)35. až 45. bod odůvodnění se zrušují;

12)47. bod odůvodnění se nahrazuje tímto:

„(47) Podle článku [94 rozhodnutí Rady 2013/755/EU 12 ] jsou osoby a subjekty usazené v zámořských zemích a územích způsobilé k financování, které podléhá pravidlům a cílům složky Zaměstnanost a sociální inovace a možným ujednáním platným pro členský stát, se kterým jsou dotčené zámořské země a území spojeny.“;

13)51. bod odůvodnění se nahrazuje tímto:

„(51) Jelikož cílů tohoto nařízení, kterými jsou zlepšení účinnosti trhů práce a podpora přístupu ke kvalitnímu zaměstnání, zlepšení dostupnosti a kvality vzdělávání a odborné přípravy, podpora sociálního začleňování a snižování chudoby, jakož i opatření v rámci složky Zaměstnanost a sociální inovace, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jich může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku toto nařízení nepřekračuje rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.“;

14)vkládá se 54. bod odůvodnění, který zní:

„(54) Aby bylo možno rychle reagovat na mimořádné a neobvyklé okolnosti uvedené v Paktu o stabilitě a růstu, které mohou nastat během programového období, měla by být stanovena dočasná opatření, která by usnadnila využívání podpory z ESF+ v reakci na tyto okolnosti. Prováděcí pravomoci ve vztahu k dočasným opatřením pro využívání fondu v reakci na mimořádné a neobvyklé okolnosti by dále měly být přijaty bez projednávání ve výborech, neboť oblast působnosti je určena Paktem o stabilitě a růstu a omezena na opatření stanovená v tomto nařízení.“;

15)čl. 2 odst. 1 se mění takto:

a)bod 2 se nahrazuje tímto:

„2) „přidruženou zemí“ třetí země, která je stranou dohody, jež byla uzavřena s Unií a jež umožňuje účastnit se složky Zaměstnanost a sociální inovace v rámci ESF+ v souladu s článkem 30;“;

b)bod 9 se zrušuje;

c)bod 10 se nahrazuje tímto:

„10) „právním subjektem“ jakákoli fyzická nebo právnická osoba založená a uznaná jako taková podle vnitrostátního práva, práva Unie nebo mezinárodního práva, která má právní subjektivitu a která je oprávněna vlastním jménem vykonávat práva a mít povinnosti, nebo subjekt bez právní subjektivity v souladu s čl. 197 odst. 2 písm. c) finančního nařízení;“;

16)článek 3 se mění takto:

a)druhý pododstavec se nahrazuje tímto:

„ESF+ podporuje, doplňuje a zvyšuje hodnotu politik členských států s cílem zajistit rovné příležitosti, přístup na trh práce, spravedlivé pracovní podmínky, sociální ochranu a začlenění.“;

b)třetí pododstavec písmeno b) se nahrazuje tímto:

„b) v rámci přímého a nepřímého řízení, pokud jde o část pomoci, která odpovídá cílům uvedeným v čl. 4 odst. 1 a článku 23 („složka Zaměstnanost a sociální inovace“).“;

17)článek 4 se mění takto:

a)v odstavci 1 se uvozující věta nahrazuje tímto:

„1. ESF+ podporuje následující specifické cíle v oblastech politiky, jako je zaměstnanost, vzdělávání a sociální začleňování, čímž se rovněž přispěje k obecnému cíli, kterým je „Sociálnější Evropa – provádění evropského pilíře sociálních práv“ a který je stanoven v článku [4] [budoucího nařízení o společných ustanoveních]“;

b)odstavec 3 se zrušuje;

18)článek 5 se mění takto:

a)odstavce 1 až 3 se nahrazují tímto:

„1. Celkové finanční krytí pro ESF+ pro období 2021–2027 činí 97 332 282 000 EUR v běžných cenách.

2. Část finančního krytí pro složku ESF+ v rámci sdíleného řízení spadající pod cíl Investice pro zaměstnanost a růst činí 96 571 282 000 EUR v běžných cenách, z čehož je 200 000 000 EUR v běžných cenách přiděleno na nadnárodní spolupráci na podporu inovativních řešení, jak je uvedeno v čl. 23 bodě i), a 400 000 000 EUR v běžných cenách jako dodatečné financování pro nejvzdálenější regiony uvedené v článku 349 SFEU a regiony úrovně NUTS 2 splňující kritéria stanovená v článku 2 protokolu č. 6 k aktu o přistoupení z roku 1994.

3. Finanční krytí pro složku Zaměstnanost a sociální inovace pro období 2021–2027 činí 761 000 000 EUR v běžných cenách.“;

b)odstavec 4 se zrušuje;

c)odstavec 5 se mění takto:

„5. Částku uvedenou v odstavci 3 lze použít také na technickou a správní pomoc určenou pro provádění programů, jako jsou přípravné, monitorovací, kontrolní, auditní a hodnotící činnosti, včetně systémů informačních technologií na úrovni organizace.“;

19)v článku 6 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1. Všechny programy prováděné ve složce ESF+ v rámci sdíleného řízení, jakož i operace podporované složkou Zaměstnanost a sociální inovace zajistí rovnost mužů a žen v průběhu jejich přípravy, provádění, monitorování a hodnocení. V průběhu jejich přípravy, provádění, monitorování a hodnocení rovněž podporují rovné příležitosti pro všechny, bez diskriminace na základě pohlaví, rasového nebo etnického původu, náboženství nebo přesvědčení, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace.“;

20)článek 7 se mění takto:

a)v odstavci 1 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

„Členské státy a případně Komise podporují součinnost a zajišťují koordinaci, doplňkovost a soudržnost mezi ESF+ a ostatními fondy, programy a nástroji Unie, jako je Erasmus, program Zdraví, Azylový a migrační fond, facilita na podporu oživení a odolnosti a nástroj pro technickou podporu, a to jak ve fázi plánování, tak během provádění. Členské státy a případně Komise optimalizují mechanismy koordinace, aby zabránily zdvojování úsilí a zajistily úzkou spolupráci mezi osobami odpovědnými za provádění, a zajistily tak provádění soudržných a efektivních podpůrných opatření.“;

b)vkládá se nový odstavec 3a, který zní:

„3a. Členské státy přidělí nejméně 5 % svých zdrojů ESF+ v rámci sdíleného řízení na podporu cílených opatření a strukturálních reforem pro boj proti dětské chudobě v rámci specifických cílů stanovených v čl. 4 odst. 1 bodech v) a vii) až x).“;

c)odstavec 5 se nahrazuje tímto:

„5. Členské státy, ve kterých byl počet mladých lidí ve věku 15 až 29 let, kteří jsou bez zaměstnání a neúčastní se vzdělávání ani odborné přípravy, v roce 2019 vyšší než průměrný počet v rámci Unie (na základě posledních dostupných údajů Eurostatu), přidělí alespoň 15 % svých zdrojů ESF+ v rámci sdíleného řízení pro období 2021–2025 na cílené činnosti a strukturální reformy na podporu zaměstnanosti mladých lidí, odborného vzdělávání a přípravy, zejména učňovského vzdělávání, a přechodu ze školy do zaměstnání, na podporu způsobů opětovného začlenění do vzdělávání nebo odborné přípravy a vzdělávání druhé šance, a to zejména v rámci provádění systému záruk pro mladé lidi.

Při přezkumu programů ESF+ v polovině období v souladu s článkem [14] [budoucího nařízení o společných ustanoveních] přidělí členské státy, ve kterých bude počet mladých lidí ve věku 15 až 29 let, kteří jsou bez zaměstnání a neúčastní se vzdělávání ani odborné přípravy, v roce 2024 vyšší než průměrný počet v rámci Unie (na základě údajů Eurostatu), na uvedené činnosti alespoň 15 % svých zdrojů ESF+ v rámci sdíleného řízení pro období 2026–2027.

Nejvzdálenější regiony, které splňují podmínky stanovené v prvním a druhém pododstavci, přidělí alespoň 15 % zdrojů ESF+ v rámci sdíleného řízení ve svých programech na cílené činnosti uvedené v prvním pododstavci. Toto přidělení se zohlední při ověřování, zda bylo minimální procento stanovené v prvním a druhém pododstavci na vnitrostátní úrovni dodrženo.

Členské státy musí při provádění těchto činností dávat přednost neaktivním a dlouhodobě nezaměstnaným mladým lidem a zavádět cílená informační opatření.“;

21)v části III – Provádění v rámci přímého a nepřímého řízení se zrušuje nadpis „Kapitola I – Zvláštní pravidla pro složku Zaměstnanost a sociální inovace“;

22)nadpis „Oddíl I: Obecná ustanovení“ se nahrazuje nadpisem „Kapitola I – Operační cíle“;

23)nadpis „Oddíl II – Způsobilost“ se nahrazuje nadpisem „Kapitola II – Způsobilost“;

24)kapitola II a články 26 až 29 uvedené kapitoly se zrušují;

25)nadpis „Kapitola III – Společná pravidla použitelná pro složku Zaměstnanost a sociální inovace a složku Zdraví“ se zrušuje;

26)článek 30 se mění takto:

a)název článku 30 se nahrazuje tímto:

„Účast třetích zemí“;

b)v odstavci 1 se uvozující věta nahrazuje tímto:

„Složka Zaměstnanost a sociální inovace je otevřena těmto přidruženým zemím:“;

c)odstavec 2 se zrušuje;

27)před článek 31 se vkládá nadpis „Kapitola III – Obecná ustanovení“;

28)článek 31 se mění takto:

a)odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1. Složka Zaměstnanost a sociální inovace může poskytovat finanční prostředky ve všech formách stanovených ve finančním nařízení, zejména formou grantů, cen, veřejných zakázek a dobrovolných plateb mezinárodním organizacím, jejichž členem je Unie nebo na jejichž práci se podílí.“;

b)v odstavci 2 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„2. Složka Zaměstnanost a sociální inovace se provádí přímo, jak je stanoveno ve finančním nařízení, nebo nepřímo se subjekty uvedenými v čl. [62 odst. 1 písm. c)] finančního nařízení.“;

c) odstavce 4 a 5 se zrušují;

29)článek 32 se nahrazuje tímto:

„Článek 32

Pracovní program

Složka Zaměstnanost a sociální inovace se provádí prostřednictvím pracovních programů uvedených v článku [110] finančního nařízení. V pracovních programech se případně stanoví celková částka vyhrazená pro operace kombinování zdrojů.“;

30)článek 33 se mění takto:

a)odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1. Stanoví se ukazatele, kterými se bude monitorovat provádění složky a její pokrok při plnění specifických cílů stanovených v článku 4 a operačních cílů stanovených v článku 23.“;

b)odstavec 3 se zrušuje;

31)v článku 37 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

„2. Komise provádí informační a komunikační opatření týkající se složky Zaměstnanost a sociální inovace, jakož i souvisejících činností a výsledků. Finanční zdroje vyčleněné na složku Zaměstnanost a sociální inovace rovněž přispívají ke sdělování politických priorit Unie na úrovni organizace, souvisejí-li s cíli uvedenými v článcích 4 a 23.“;

32)v části IV – Závěrečná ustanovení se vkládá nový článek 37a, který zní:

„Článek 37a

Dočasná opatření týkající se využívání ESF v reakci na mimořádné a neobvyklé okolnosti

Pokud Rada po [datum vstupu tohoto nařízení v platnost] uznala, že došlo k neobvyklé události, kterou jeden nebo více členských států nemůže ovlivnit a která má zásadní dopad na finanční situaci vládních institucí, nebo k závažnému hospodářskému útlumu v eurozóně nebo v Unii jako celku, které jsou uvedeny v čl. 5 odst. 1 desátém pododstavci, čl. 6 odst. 3 čtvrtém pododstavci, čl. 9 odst. 1 desátém pododstavci a čl. 10 odst. 3 čtvrtém pododstavci nařízení (ES) č. 1466/97(*), nebo že nastaly nepředvídané nepříznivé hospodářské okolnosti mající zásadní negativní důsledky pro veřejné finance uvedené v čl. 3 odst. 5 a čl. 5 odst. 2 nařízení (ES) č. 1467/97(**), může Komise prováděcím rozhodnutím a na dobu v něm stanovenou:

a) rozšířit rozsah podpory z ESF+ odchylně od čl. 4 odst. 1 tím, že se umožní podpůrná opatření, která jsou naprosto nezbytná pro reakci na takové mimořádné nebo neobvyklé okolnosti, zejména s cílem umožnit financování systémů zkrácených úvazků, aniž by musely být kombinovány s aktivními opatřeními, a financování přístupu ke zdravotní péči, včetně přístupu osob, které nejsou bezprostředně socioekonomicky zranitelné;

b) omezit požadavky na tematické zaměření odchylně od článku 7.

____________

(*) Nařízení Rady (ES) č. 1466/97 ze dne 7. července 1997 o posílení dohledu nad stavy rozpočtů a nad hospodářskými politikami a o posílení koordinace hospodářských politik (Úř. věst. L 209, 2.8.1997, s. 1).

(**) Nařízení Rady (ES) č. 1467/97 ze dne 7. července 1997 o urychlení a vyjasnění postupu při nadměrném schodku (Úř. věst. L 209, 2.8.1997, s. 6).“;

33)článek 38 se mění takto:

a)odstavce 2 a 3 se nahrazují tímto:

„2. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 15 odst. 6 a čl. 21 odst. 5 je svěřena Komisi na dobu neurčitou počínaje dnem vstupu tohoto nařízení v platnost.

3. Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 15 odst. 6 a čl. 21 odst. 5 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění rozhodnutí v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.“;

b)odstavec 6 se nahrazuje tímto:

„6. Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 15 odst. 6 a čl. 21 odst. 5 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament ani Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.“;

34)článek 42 se mění takto:

a)nadpis se nahrazuje tímto:

„Přechodná ustanovení pro složku Zaměstnanost a sociální inovace“;

b)odstavce 1 a 2 se nahrazují tímto:

„1. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1296/2013 13 se zrušuje s účinkem ode dne 1. ledna 2021.

2. Finanční krytí pro složku Zaměstnanost a sociální inovace může zahrnovat i výdaje na technickou a správní pomoc nezbytné pro zajištění přechodu mezi ESF+ a opatřeními přijatými v rámci předcházejícího programu: programu pro zaměstnanost a sociální inovace (EaSI).“;

35)příloha III se zrušuje.

V Bruselu dne

Za Evropský parlament Za Radu

předseda/předsedkyně předseda/předsedkyně

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

1.1.Název návrhu/podnětu

Pozměněný návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o Evropském sociálním fondu plus (ESF+) a o zrušení nařízení (EU) č. 1296/2013

1.2.Příslušné oblasti politik (skupina programů)

Investice do lidí, sociální soudržnosti a hodnot

Hlava 07

Kapitola 07 02 – ESF+

1.3.Návrh/podnět se týká:

☑ nové akce

◻ nové akce následující po pilotním projektu / přípravné akci 14

◻ prodloužení stávající akce

◻ sloučení jedné či více akcí v jinou/novou akci nebo přesměrování jedné či více akcí na jinou/novou akci

1.4.Odůvodnění návrhu/podnětu

1.4.1.Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu, včetně podrobného harmonogramu pro zahajovací fázi provádění podnětu

ESF+ je hlavním nástrojem EU pro investice do lidí a významně přispívá k vytvoření sociálnější Evropy, přičemž Evropu přibližuje občanům a je každodenním přínosem pro lidi, kteří to v naší společnosti nejvíce potřebují. ESF+ přispívá ke zvyšování sociálně-ekonomické konvergence mezi členskými státy, což je nezbytná podmínka pro řádné fungování EU jakožto stabilní a životaschopné hospodářské a politické unie.

Po přijetí nařízení ESF+ budou členské státy programovat své rozpočtové příděly v souladu s pokyny přijatými v kontextu evropského semestru v předchozím roce. Nové programové období začne dne 1. ledna 2021 a Komise přijala opatření s cílem co nejvíce urychlit provádění fondu, například zrušením požadavku oznamovat jmenování řídicích orgánů Komisi, čímž se zamezí zpoždění v období 2014–2020.

Provádění v rámci přímého řízení bude také zahájeno bezprostředně po vstupu programu v platnost.

1.4.2.Přidaná hodnota ze zapojení Unie (může být důsledkem různých faktorů, např. přínosů z koordinace, právní jistoty, vyšší účinnosti nebo doplňkovosti). Pro účely tohoto bodu se „přidanou hodnotou ze zapojení Unie“ rozumí hodnota plynoucí ze zásahu Unie, jež doplňuje hodnotu, která by jinak vznikla činností samotných členských států.

Důvody pro akci na evropské úrovni (ex ante): přidaná hodnota EU je vytvořena poskytnutím investic do oblastí a cílových skupin, které by se jinak neuskutečnily, rozšířením rozsahu stávajících opatření, větším začleňováním inovací a posílením kapacity správních orgánů členských států. Existují jasné důkazy o tom, že politiky EU zaměřené na podporu sociální soudržnosti a sociálních práv by nebyly prováděny bez dodatečných investic EU. Díky finančním prostředkům EU investovaly členské státy do oblastí, cílových skupin a reforem způsobem, který by nebyl možný pouze s vnitrostátními prostředky. Zatímco pravomoci v oblasti zaměstnanosti a sociálních věcí spočívají převážně na vnitrostátní úrovni, vzhledem k rozsahu a účinku výzev se opatření ukázalo být účinnější a efektivnější, pokud EU podporuje úsilí členských států a pomáhá podporovat reformy přínosné pro jednotlivé země a EU jako celek.

Očekávaná vytvořená přidaná hodnota Unie (ex post): Problémy, kterým čelí evropské ekonomiky a společnosti, zejména pokud jde o zaměstnanost, vzdělávání, dovednosti a sociální otázky, vyžadují další investice do těchto oblastí. Očekává se, že tato iniciativa přispěje k provádění politik a priorit EU v těchto oblastech (jako jsou hlavní směry politik zaměstnanosti a evropský pilíř sociálních práv), podpoří osvědčené postupy a spolupráci (aby se zlepšila tvorba politik a prováděcí kapacity a usnadnila se mezinárodní spolupráce) a bude prosazovat hodnoty EU (jako je rovnost a sociální spravedlnost). Z dlouhodobého hlediska se očekává, že tato iniciativa přispěje k sociálně-ekonomické konvergenci členských států a zvýší odolnost evropského hospodářství a společností.

1.4.3.Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti

Veškerá hodnocení stávajících a předchozích programových období, jakož i související studie potvrzují účinnost, efektivnost, relevanci, přidanou hodnotu EU a soudržnost fondů, na něž se vztahuje toto nařízení. Členské státy investovaly do oblastí politik, cílových skupin a reforem způsobem, který by nebyl možný pouze s vnitrostátními prostředky. Zejména:

• v hodnoceních ex post za období 2000–2006 a 2007–2013 týkajících se ESF jsou investice ESF uznány jako relevantní, efektivní a účinné. Soulad ESF s politikami a prioritami EU v rámci Lisabonské strategie a strategie Evropa 2020 pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění byl v průběhu času posílen. Zároveň ESF jako jeden ze strukturálních fondů přispívá k cílům Smlouvy v oblasti hospodářské, sociální a územní soudržnosti prostřednictvím větší koncentrace zdrojů. Například ESF (s odpovídajícím vnitrostátním financováním) tvoří 70 % aktivních opatření v 11 členských státech,

• díky podpoře mladých lidí, kteří nejsou zaměstnaní ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy (NEET) v konkrétních regionech EU, zvýšila YEI viditelnost politik zaměstnanosti mladých lidí, ale také přinesla posun v tvorbě politik v řadě členských států podporou zřizování a provádění systémů záruk pro mladé lidi,

• předběžné výsledky hodnocení FEAD v polovině období včetně zpětné vazby od zúčastněných stran naznačují, že opatření na podporu potravinové a materiální pomoci, jakož i sociálního začlenění, které tento fond podpořil, mají velký význam pro nejchudší osoby včetně těch, na které by se jinak běžná sociální podpora nevztahovala nebo které potřebují okamžitou pomoc,

• střednědobé hodnocení programu EaSI ukazuje, že jeho cíle jsou stále relevantní, zejména v náročném socioekonomickém kontextu charakterizovaném následky finanční a hospodářské krize, a že byl účinný při oslovení příslušných zúčastněných stran, což přineslo výsledky a napomohlo k dosažení jeho cílů.

Hodnocení a studie však rovněž dokládají řadu výzev, zejména pokud jde o potřebu větší soudržnosti a synergie, pružnosti a sladění politik, jakož i orientace na výkon a na výsledky a zjednodušení. Je třeba zjednodušit zejména financování a ve větší či menší míře i provádění fondů. Oblasti, které je třeba řešit, jsou shrnuty v posouzení dopadů, které je připojeno k legislativnímu návrhu.

1.4.4.Slučitelnost a možné synergie s dalšími vhodnými nástroji

Cílem iniciativy je zlepšit synergie a soudržnost mezi ESF+ a dalšími fondy, kterými se investuje do rozvoje lidského kapitálu.

Prostřednictvím EFRR sdílí ESF+ zejména cíl hospodářské a sociální soudržnosti. Koordinace je zajištěna díky společným pravidlům pro sdílené řízení v oblastech, jako je programování a finanční řízení. Programy financované z více fondů budou i nadále umožňovat integrované přístupy k programování a provádění. Společná pravidla zajistí také slučitelnost programů EFRR, ESF+ a EZFRV a ENRF.

Spolupráce mezi ESF+ a Erasmus+ a rovněž spolupráce s programem Zdraví bude aktivněji podporována začleněním vhodných ustanovení do nařízení, která budou podrobně rozpracována v pracovních programech a v příručkách k programu.

ESF+ bude i nadále podporovat dlouhodobou integraci migrantů, zatímco AMIF bude pokrývat krátkodobé potřeby. Jako hlavní nástroj EU pro investice do lidského kapitálu a dovedností bude ESF+ významně přispívat k rozvoji lidského kapitálu ve výzkumu a inovacích v součinnosti s programem Horizont Europa.

1.5.Doba trvání a finanční dopad návrhu/podnětu

☑ Časově omezená doba trvání

–☑ s platností od 1. 1. 2021 do 31. 12. 2027

–☑ finanční dopad od 2021 do 2027 u prostředků na závazky a od 2021 do 2030 u prostředků na platby.

◻ Časově neomezená doba trvání

–Provádění s obdobím rozběhu od RRRR do RRRR, poté plné fungování.

1.6.Předpokládaný způsob řízení 15

☑ Přímé řízení Komisí

–☑ prostřednictvím jejích útvarů, včetně jejích zaměstnanců v delegacích Unie,

– prostřednictvím výkonných agentur.

☑ Sdílené řízení s členskými státy

☑ Nepřímé řízení, při kterém jsou úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu pověřeny:

–◻ třetí země nebo subjekty určené těmito zeměmi,

–☑ mezinárodní organizace a jejich agentury (upřesněte),

–◻ EIB a Evropský investiční fond,

–☑ subjekty uvedené v článcích 70 a 71 finančního nařízení,

–☑ veřejnoprávní subjekty,

–☑ soukromoprávní subjekty pověřené výkonem veřejné služby v rozsahu, v jakém poskytují dostatečné finanční záruky,

–◻ soukromoprávní subjekty členského státu pověřené uskutečňováním partnerství soukromého a veřejného sektoru a poskytující dostatečné finanční záruky,

–◻ osoby pověřené prováděním specifických akcí v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky podle hlavy V Smlouvy o EU a určené v příslušném základním právním aktu.

–Pokud vyberete více způsobů řízení, upřesněte je v části „Poznámky“.

Poznámky

ESF+ bude rozdělen do dvou hlavních složek – jedna v rámci sdíleného řízení zahrnující předchozí programy ESF, FEAD a YEI a druhá v přímém i nepřímém řízení, seskupující aktivity z bývalého programu pro zaměstnanost a sociální inovace (EaSI).

Pokud jde o provádění ESF+, budou pokračovat současné činnosti s mezinárodními organizacemi, jako jsou agentury OSN nebo OECD a ILO.

V rámci nepřímého řízení by se mohly navíc provádět nové, plánované činnosti v oblasti nadnárodní spolupráce, přičemž bude možno se opřít o řídicí orgány ESF.

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

2.1.Pravidla pro sledování a podávání zpráv

Upřesněte četnost a podmínky.

V rámci sdíleného řízení budou společné ukazatele výstupů a výsledků definovány na úrovni programu. Údaje o společných ukazatelích výstupů a výsledků předají Komisi elektronicky šestkrát za rok orgány členských států. Jejich konzistence bude kontrolována. Spolehlivost systému pro shromažďování, zaznamenávání a uchovávání údajů pro sledování, hodnocení, finanční řízení a ověřování bude předmětem auditu.

V rámci přímého a nepřímého řízení budou na základě příslušných postupů bývalého rámce EaSI vyvíjeny rámce výkonnosti, čímž se zajistí, že budou údaje shromažďovány efektivně, účinně a včas.

2.2.Systémy řízení a kontroly

2.2.1.Odůvodnění navrhovaných způsobů řízení, mechanismů provádění financování, způsobů plateb a kontrolní strategie

Návrh nařízení o společných ustanoveních předpokládá platby od Komise ve formě předběžného financování, průběžných plateb a plateb po schválení účetní závěrky. Předběžné financování se vyplácí ročně podle procentních sazeb stanovených v nařízení o společných ustanoveních. Průběžné platby se vypočítávají podle dohodnutých sazeb spolufinancování, které jsou podle priorit dohodnuty v operačním programu. Na rozdíl od současného programového období je počet žádostí o průběžné platby omezen na čtyři žádosti ročně, které jsou předkládány čtvrtletně.

Návrh nařízení o společných ustanoveních stanoví různé způsoby zveřejňování průběžných plateb v závislosti na tom, zda je provádění programu založeno na skutečných nákladech vykázaných členským státem, nebo na základě „zjednodušeného vykazování nákladů“, nebo na základě splnění podmínek.

Návrh nařízení o společných ustanoveních (v rámci sdíleného řízení) vychází z návrhu zavedeného pro programové období 2014–2020. Existují však některá navrhovaná opatření, jejichž cílem je zjednodušit provádění a snížit zátěž, kterou představuje audit pro členské státy a jejich příjemce. Tato opatření souvisejí s řízením finančních prostředků ze strany řídicího orgánu, který, jak je navrženo, založí ověřování týkající se řízení na analýze rizik. Zadruhé, za určitých podmínek může řídicí orgán rozhodnout o použití posílených kontrolních opatření v souladu s vnitrostátními postupy bez předchozího schválení ze strany Komise. Také byl zrušen proces jmenování, což by mělo urychlit provádění programů.

V předloze návrhu nařízení o společných ustanoveních se nepočítá s certifikačním orgánem, ale spíše s účetní funkcí. To by totiž umožnilo snížit administrativní zátěž na vnitrostátní úrovni.

Pokud jde o audit vykázaných výdajů, návrh nařízení o společných ustanoveních obsahuje určité prvky, které mají za cíl vyhnout se více auditům pro stejnou operaci / výdaje.

Podle pravidel předlohy nařízení o společných ustanoveních budou průběžné platby potvrzeny Komisi poté, co byly provedeny kontroly řízení – na základě vzorku pro analýzu rizik spojených se žádostmi o úhradu výdajů předloženými příjemci –, ale často dříve, než se provedou hloubkové kontroly řízení na místě, nebo než se uskuteční následné auditní činnosti.

Za účelem zmírnění rizika proplacení neoprávněných výdajů bylo tudíž v návrzích stanoveno několik opatření.

1) Průběžné platby provedené Komisí nadále činí maximálně 90 % částky splatné členským státům, jelikož v tomto okamžiku byla provedena pouze část vnitrostátních kontrol. Zbývající zůstatek bude vyplacen po schválení roční účetní závěrky, jakmile řídicí orgán a auditní orgán předloží důkazní informace a poskytnou přiměřenou jistotu. Jakékoli nesrovnalosti zjištěné Komisí nebo Evropským účetním dvorem po předání roční ověřené účetní závěrky řídicím/certifikačním orgánem mohou vést k čisté opravě.

2) Pokud jde o pokračování roční účetní závěrky a každoročního uzavření dokončených operací nebo výdajů, jedná se o další způsob, jak přimět vnitrostátní a regionální orgány, aby prováděly kontroly kvality včas s ohledem na každoroční certifikaci účtů pro Komisi.

Složka Zaměstnanost a sociální inovace programu bude prováděna prostřednictvím přímého a nepřímého řízení s využitím způsobů provádění, které nabízí finanční nařízení, a to především formou grantů a zadávání veřejných zakázek. Přímé řízení umožňuje navázat přímé kontakty s příjemci/dodavateli přímo zapojenými do činností, které slouží politikám Unie. Komise zajišťuje přímé sledování výsledků financovaných akcí. Způsoby platby financovaných akcí budou přizpůsobeny rizikům spojeným s finančními transakcemi. Za účelem zajištění účinnosti, efektivnosti a hospodárnosti kontrol Komise bude strategie zaměřena na vyváženost kontrol ex ante a ex post.

Pokud jde o přímé a nepřímé řízení, audity ex post budou prováděny na místě také externími auditory, a sice na vzorku transakcí. Výběr těchto transakcí bude kombinovat hodnocení rizik a náhodný výběr.

2.2.2.Informace o zjištěných rizicích a systémech vnitřní kontroly zřízených k jejich zmírnění

Snížení kontrol může vést ke zvýšení chyb. Předpokládá se, že toto riziko je zmírněno omezením úhrad a schvalováním roční účetní závěrky. Je však pravděpodobné, že opravy na vnitrostátní úrovni budou vyšší, což povede k určitému stupni frustrace na úrovni členských států. Tato frustrace může být také posilována skutečností, že současná tvorba nařízení o společných ustanoveních ve skutečnosti ukládá řídicím orgánům, aby prováděly kontroly na základě přístupu založeného na rizicích spíše než na 100% základě, jak tomu bylo v minulosti. Tento požadavek může být také v rozporu s platnými vnitrostátními právními předpisy, které vyžadují vyčerpávající ověření vykázaných nákladů (a to i pro odpovídající vnitrostátní financování). To může být prvek, který nebyl v návrhu dostatečně zohledněn.

Vyloučením certifikačního orgánu se sníží dodatečný filtr v řízení a kontrole vynaložených výdajů. Během předchozích dvou programových období hrály certifikační orgány důležitou úlohu při filtrování nezpůsobilých výdajů a při provádění případných dodatečných finančních oprav. Současný návrh nařízení o společných ustanoveních toto riziko nezmírňuje.

Omezená auditorská činnost může vést k neidentifikování zbývajících chyb, což by mohlo postup Komise týkající se potvrzování věrohodnosti ohrozit. Podle našeho názoru toto riziko není zmírněno zejména proto, že přiměřená kontrolní opatření pravomoci Komise v oblasti auditu rovněž omezují. Proto se domníváme, že toto riziko zákonodárce akceptuje.

Pokud jde o rozpočet plněný prostřednictvím přímého a nepřímého řízení, provádění se zaměřuje na přidělování veřejných zakázek, zatímco se předpokládá řada grantů na konkrétní aktivity a organizace.

Smlouvy o veřejných zakázkách budou uzavírány hlavně v oblastech, jako jsou studie, sběr údajů, smlouvy o hodnocení, školení, informační kampaně, služby IT a komunikační služby, správa zařízení atd. Smluvními stranami jsou především poradenské firmy a další soukromé společnosti, z nich mnoho malých a středních podniků.

Granty budou poskytovány především na podpůrné aktivity nevládním organizacím, národním agenturám, univerzitám atd. Doba realizace podporovaných projektů a činností se většinou pohybuje od jednoho do tří let.

Hlavní rizika:

• riziko neefektivního nebo nehospodárného využívání finančních prostředků poskytnutých jak pro granty (složitost pravidel financování, zejména pro malé subjekty), tak i pro zadávání zakázek (omezený počet hospodářských subjektů s požadovanými odbornými znalostmi, které způsobují nedostatečné možnosti porovnávat nabídky cen v některých odvětvích),

• riziko ohrožení dobré pověsti Komise, pokud jsou objeveny podvody nebo trestné činy, skutečnost, že systémy vnitřní kontroly u třetích stran nabízejí pouze dílčí jistotu z důvodu relativně velkého počtu různých dodavatelů a příjemců, kteří mají každý svůj vlastní systém kontroly, jež je co do rozsahu často omezený.

Komise zavedla interní postupy, jejichž cílem je výše uvedená rizika pokrýt. Uvedené interní postupy jsou plně v souladu s finančním nařízením a zahrnují opatření proti podvodům a úvahy o poměru nákladů a přínosů. V tomto rámci Komise nadále zkoumá možnosti, jak zlepšit řízení a dosáhnout úspor z důvodu vyšší efektivity. Kontrolní rámec se vyznačuje těmito hlavními rysy:

Kontroly před uskutečněním projektů a během něj:

• používají se vzorové grantové dohody a smlouvy o poskytování služeb, které se vypracovávají v rámci Komise. Stanoví řadu kontrolních ustanovení, například osvědčení o auditu, finanční záruky, audity na místě i inspekce prováděné úřadem OLAF. Pravidla upravující způsobilost nákladů se zjednodušují například použitím jednotkových nákladů, paušálních částek, příspěvků nesouvisejících s náklady a dalších možností, které nabízí finanční nařízení. To umožní, aby se snížily náklady na kontroly a pozornost se zaměřila na ověřování a kontroly ve vysoce rizikových oblastech,

• všichni zaměstnanci podepisují kodex řádného úředního chování. Zaměstnanci, kteří se podílejí na výběrovém řízení nebo na řízení grantových dohod/smluv, (také) podepisují prohlášení o neexistenci střetu zájmů. Zaměstnanci jsou pravidelně školeni a využívají sítě k výměně osvědčených postupů.

Technické provádění projektu je předmětem pravidelných dokumentárních kontrol na základě zpráv dodavatelů a příjemců o technickém pokroku, kromě toho jsou případ od případu plánovány schůzky s dodavateli a příjemci a návštěvy na místě.

Kontroly na konci projektu: Kontroly ex post jsou prováděny, aby se na místě ověřila oprávněnost žádostí o náhradu nákladů. Cílem těchto kontrol je zabránit významným chybám týkajícím se zákonnosti a správnosti finančních transakcí, odhalit je a napravit je. S cílem dosáhnout vysokého dopadu kontrol se musí při výběru příjemců, u kterých má být proveden audit, kombinovat výběr založený na rizicích s namátkovým výběrem a věnovat během auditu na místě, kdykoliv je to možné, pozornost provozním aspektům.

2.2.3.Odhad a odůvodnění nákladové efektivnosti kontrol (poměr „náklady na kontroly ÷ hodnota souvisejících spravovaných finančních prostředků“) a posouzení očekávané míry rizika výskytu chyb (při platbě a při uzávěrce)

Možnost mít účetní funkci, která by členskému státu umožnila ušetřit podstatnou část 4 % stávajících nákladů spojených s certifikací v důsledku omezení funkcí systémů řízení a kontroly:

– využití zjednodušených nákladů a zjednodušeného vykazování nákladů, jež nesouvisí s náklady, což sníží administrativní náklady a administrativní zátěž na všech úrovních, jak pro správní orgány, tak pro příjemce,

– přiměřená kontrolní opatření u ověřování řídícím orgánem (založená na riziku) a u auditů,

– roční účetní závěrka, která sníží náklady orgánů veřejné správy a příjemců na uchovávání dokumentů pro účely kontroly.

Očekává se proto, že návrhy povedou spíše k přerozdělení nákladů na kontrolu (které budou nadále činit přibližně 2 % z celkových spravovaných finančních prostředků) než k jejich zvýšení či snížení.

Na základě zkušeností získaných při provádění (složek) předchozího programu v rámci přímého řízení a hlavních rysů nového programu jsou rizika provádění programu hodnocena jako nadále relativně stabilní. Díky kombinaci grantů a veřejných zakázek, kontrolám ex ante a ex post, jakož i dokumentárním kontrolám a auditům na místě se očekává, že měřitelná průměrná míra zbytkových chyb zůstane pod úrovní 2 %.

Pro přímé a nepřímé řízení jsou roční náklady na navrhovanou úroveň kontrol přibližně 3 % až 7% ročního rozpočtu provozních výdajů. To je odůvodněno vysokým množstvím transakcí, které mají být kontrolovány. V oblasti zaměstnanosti, sociálních věcí a zdraví skutečně přímé řízení zahrnuje přidělování četných smluv a grantů na akce a vyplácení četných provozních grantů nevládním organizacím a odborovým organizacím. Riziko související s těmito činnostmi se týká schopnosti (zejména) menších organizací účinně kontrolovat výdaje.

Za pětileté období činila míra chybovosti u auditů na místě, které se týkaly grantů v rámci přímého řízení, 1,8 % a celková míra při zohlednění nízké úrovně rizika pro veřejné zakázky, byla nižší než 1 %. Tato míra chyb je považována za přijatelnou, neboť je pod úrovní závažnosti 2 %.

Navrhované změny programu nebudou mít nepříznivý vliv na způsob, jakým jsou prostředky v současnosti spravovány. Prokázalo se, že stávající systém kontroly je schopen předcházet chybám a/nebo nesrovnalostem a/nebo je odhalovat a v případě jejich zjištění je schopen zajistit jejich nápravu. Proto se očekává, že míra chybovosti zůstane na stejné úrovni jako dosud.

2.3.Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

Upřesněte stávající či předpokládaná preventivní a ochranná opatření, např. opatření uvedená ve strategii pro boj proti podvodům.

Co se týče činností v rámci přímého, nepřímého a sdíleného řízení, Komise přijme vhodná opatření, která zajistí, že finanční zájmy Evropské unie budou chráněny uplatňováním preventivních opatření proti podvodům, korupci a jakýmkoli jiným protiprávním činnostem, účinnými kontrolami a pokud jsou zjištěny nesrovnalosti, navrácením nesprávně vyplacených částek a případně účinnými, přiměřenými a odstrašujícími sankcemi.

Komise nebo její zástupci a Účetní dvůr mají pravomoc provádět audit – na základě dokumentů a na místě – u všech příjemců grantů, dodavatelů a subdodavatelů, kteří obdrželi finanční prostředky Unie. OLAF je oprávněn provádět kontroly a inspekce na místě u hospodářských subjektů, kterých se toto financování týká přímo nebo nepřímo.

Komise rovněž provádí řadu opatření, jako jsou:

– rozhodnutí, dohody a smlouvy vyplývající z provádění programu budou Komisi, včetně úřadu OLAF a Účetního dvora, výslovně opravňovat k provádění auditů, kontrol a inspekcí na místě,

– ve fázi vyhodnocování výzev k předkládání návrhů/nabídek se žadatelé a uchazeči prověří podle zveřejněných kritérií pro vyloučení na základě prohlášení a systému včasného odhalování rizik a vylučování hospodářských subjektů (EDES),

– pravidla upravující způsobilost nákladů budou zjednodušena v souladu s ustanoveními finančního nařízení,

– pravidelná školení o otázkách spojených s podvody a nesrovnalostmi se poskytují všem zaměstnancům, kteří se zabývají řízením smluv, jakož i auditorům a kontrolorům, kteří ověřují prohlášení příjemců na místě.

GŘ EMPL provádí činnosti v rámci strategie Komise proti podvodům.

V případě přímého řízení bylo v roce 2019 aktualizováno posouzení rizika podvodů. Postup udělování grantů zahrnuje několik prvků zjišťování podvodů, jako je všeobecné použití zásady čtyř očí, ověřování správnosti a transparentnosti postupů při zadávání veřejných zakázek, podrobné postupy k vyloučení střetu zájmů, ověřování toho, zda žadatelé byli „na černé listině“ v souladu s nařízením č. 1605/2002, využívání nástrojů informačních technologií jako EDES a ARACHNE a sledování dalších „červených vlajek“ (ukazatelů podvodu).

V případě sdíleného řízení strukturálních fondů existuje více specifická Společná strategie pro boj proti podvodům (JAFS) 2015–2020 ze strany GŘ pro regionální a městskou politiku, GŘ pro zaměstnanost, sociální věci a sociální začleňování a GŘ pro námořní záležitosti a rybolov. U strukturálních fondů existuje zvláštní regulační požadavek na boj proti podvodům na období 2014–2020 v nařízení o společných ustanoveních, konkrétně v čl. 125 odst. 4 písm. c) uvedeného nařízení. GŘ EMPL prostřednictvím povinností spojených s kontrolou a auditem ověřuje, zda členské státy zřídily a účinně provádějí systémy řízení a kontroly, které zajišťují efektivní a správné využívání finančních prostředků, aby se zajistila legalita a správnost výdajů. Členské státy jsou povinny oznamovat problémy prostřednictvím systému pro řízení nesrovnalostí (IMS). GŘ EMPL sleduje vnitrostátní opatření pro boj proti podvodům a v případě potřeby uděluje sankce za nedostatečnou činnost prostřednictvím rozhodnutí o finančních opravách týkajících se podpory z ESF poskytnuté danému programu, například v rámci následných zpráv a doporučení úřadu OLAF. Kromě toho GŘ EMPL poskytuje řídicím orgánům pokyny, včetně nástroje pro posouzení rizika podvodu. GŘ EMPL aktivně rozšiřuje nástroj pro hodnocení rizik ARACHNE na členské státy.

Na základě studie externího dodavatele, která má být dokončena v polovině roku 2018, bude společná strategie boje proti podvodům (JAFS) přezkoumána a bude aktualizován příspěvek GŘ EMPL ke strategii Komise proti podvodům (CAFS).

Opatření přijatá GŘ EMPL jsou doplněna horizontálními opatřeními, jako je interní školení týkající se informovanosti o podvodech (červené vlajky) a předcházení podvodům.

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

3.1.Okruh víceletého finančního rámce a navržené nové výdajové rozpočtové položky

Okruh víceletého finančního rámce	Rozpočtová položka	Druh výdaje	Příspěvek
	Investice do lidí, sociální soudržnosti a hodnot	RP/NRP	zemí ESVO 16	kandidátských zemí 17	třetích zemí	ve smyslu čl. [21 odst. 2 písm. b)] finančního nařízení
2	07 01 01 01 Podpůrné výdaje na „Evropský sociální fond+ (ESF+) – sdílené řízení“	NRP	Ne	Ne	Ne	Ne
2	07 01 01 02 – Podpůrné výdaje na složku „Zaměstnanost a sociální inovace“	NRP	Ano	Ano	Ano	Ne
2	07 02 01 – Složka ESF+ v rámci sdíleného řízení – Operační výdaje	RP	Ne	Ne	Ne	Ne
2	07 02 02 – Složka ESF+ v rámci sdíleného řízení – Provozně-technická pomoc	RP	Ne	Ne	Ne	Ne
2	07 02 04 – ESF+ – Složka „Zaměstnanost a sociální inovace“	RP	Ano	Ano	Ano	Ne

3.2.Odhadovaný dopad na výdaje

3.2.1.Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Okruh víceletého finančního rámce

Investice do lidí, sociální soudržnosti a hodnot

CELKEM			2021	2022	2023	2024	2025	2026	2027	po roce 2027	CELKEM
07 02 01 – Složka ESF+ v rámci sdíleného řízení – Operační výdaje	Závazky	(1)	Zahrnuty v návrhu nařízení o společných ustanoveních COM(2018) 375
	Platby	(2)
07 02 02 – Složka ESF+ v rámci sdíleného řízení – Provozně-technická pomoc	Závazky	(1)
	Platby	(2)
07 01 01 01 Podpůrné výdaje na „Evropský sociální fond+ (ESF+) – sdílené řízení“	Závazky = platby	(3)
07 02 04 – ESF+ – Složka „Zaměstnanost a sociální inovace“	Závazky	(1)	99,944	101,993	104,083	106,214	108,389	110,606	112,271		743,500
	Platby	(2)	28,093	59,077	76,826	81,534	83,939	85,782	87,369	240,880	743,500


07 01 01 02 – Podpůrné výdaje na složku „Zaměstnanost a sociální inovace“ 18	Závazky = platby	(3)	2,500	2,500	2,500	2,500	2,500	2,500	2,500		17,500
Prostředky na krytí programu CELKEM	Závazky	=1+3	102,444	104,493	106,583	108,714	110,889	113,106	114,771	0,000	761,000
	Platby	=2+3	30,593	61,577	79,326	84,034	86,439	88,282	89,869	240,880	761,000

Prostředky pro část ESF+ v rámci sdíleného řízení jsou podrobně uvedeny v legislativním finančním výkazu nařízení o společných ustanoveních COM(2018) 375

Okruh víceletého finančního rámce

Správní výdaje

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

CELKEM		2021	2022	2023	2024	2025	2026	2027	po roce 2027	CELKEM
Lidské zdroje		91,207	91,207	91,207	91,207	91,207	91,207	91,207		638,448
Ostatní správní výdaje		5,073	5,073	5,073	5,073	5,073	5,073	5,073		35,514
Prostředky z OKRUHU 7 víceletého finančního rámce CELKEM	96,280	96,280	96,280	96,280	96,280	96,280	96,280	96,280		673,962

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

		2021	2022	2023	2024	2025	2026	2027	po roce 2027	CELKEM
Prostředky CELKEM ze všech OKRUHŮ víceletého finančního rámce	Závazky	198,724	200,773	202,863	204,994	207,169	209,386	211,051		1 434,963
	Platby	126,873	157,857	175,606	180,314	182,719	184,562	186,149	240,880	1 434,963

3.2.2.Odhadovaný souhrnný dopad na prostředky správní povahy

–◻ Návrh/podnět nevyžaduje využití prostředků správní povahy.

–☑ Návrh/podnět vyžaduje využití prostředků správní povahy, jak je vysvětleno dále:

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Rok

2021

2022

2023

2024

2025

2026

2027

CELKEM

Pokud jde o lidské zdroje, níže uvedené údaje vycházejí z přidělení poskytnutého GŘ EMPL v roce 2018 (SEC(2017) 528), z něhož jsou odečteni zaměstnanci přidělení do Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci, s výhradou samostatného návrhu COM(2018) 380.

U ostatních správních výdajů je níže uvedena celková částka, včetně výdajů souvisejících s EFG.

OKRUH 7 víceletého finančního rámce
Lidské zdroje	91,207	91,207	91,207	91,207	91,207	91,207	91,207	638,448
Ostatní správní výdaje	5,073	5,073	5,073	5,073	5,073	5,073	5,073	35,514
Mezisoučet za OKRUH 7 víceletého finančního rámce	96,280	96,280	96,280	96,280	96,280	96,280	96,280	673,962

Rok

2021

2022

2023

2024

2025

2026

2027

CELKEM

Mimo OKRUH 7 19 víceletého finančního rámce
Lidské zdroje
Ostatní výdaje správní povahy	2,500	2,500	2,500	2,500	2,500	2,500	2,500	17,500
Mezisoučet mimo OKRUH 7 víceletého finančního rámce	2,500	2,500	2,500	2,500	2,500	2,500	2,500	17,500

CELKEM

98,780

691,460

Potřebné prostředky na oblast lidských zdrojů a na ostatní výdaje správní povahy budou pokryty z prostředků GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přerozděleny v rámci GŘ a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

Prostředky pro část ESF+ v rámci sdíleného řízení jsou podrobně uvedeny v legislativním finančním výkazu nařízení o společných ustanoveních COM(2018) 375.

3.2.2.1.Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů

–◻ Návrh/podnět nevyžaduje využití lidských zdrojů.

–☑ Návrh/podnět vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je vysvětleno dále:

Odhad vyjádřete v přepočtu na plné pracovní úvazky

Rok		2021	2022	2023	2024	2025	2026	2027
• Pracovní místa podle plánu pracovních míst (místa úředníků a dočasných zaměstnanců)
Pracovní místa podle plánu pracovních míst (místa úředníků a dočasných zaměstnanců) CELKEM
v ústředí a v zastoupeních Komise		599	599	599	599	599	599	599
při delegacích		0	0	0	0	0	0	0
ve výzkumu		0	0	0	0	0	0	0
• Externí zaměstnanci (v přepočtu na plné pracovní úvazky: FTE) – SZ, MZ, VNO, ZAP a MOD 20 Okruh 7
GŘ EMPL
Financované z OKRUHU 7 víceletého finančního rámce	– v ústředí	71	71	71	71	71	71	71
	– při delegacích	nepoužije se	nepoužije se	nepoužije se	nepoužije se	nepoužije se	nepoužije se	nepoužije se
Financovaní z krytí programu 21	– v ústředí
	– při delegacích	nepoužije se	nepoužije se	nepoužije se	nepoužije se	nepoužije se	nepoužije se	nepoužije se
Jiné (upřesněte)		nepoužije se	nepoužije se	nepoužije se	nepoužije se	nepoužije se	nepoužije se	nepoužije se
Externí zaměstnanci v přepočtu na plné pracovní úvazky (FTE) – CELKEM		71	71	71	71	71	71	71
CELKOVÝ SOUČET		670	670	670	670	670	670	670

Potřeby v oblasti lidských zdrojů budou pokryty ze zdrojů GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přeobsazeny v rámci GŘ, a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

Popis úkolů:

Úředníci a dočasní zaměstnanci	Řízení programu, finance a audit
Externí zaměstnanci	Řízení programu, finance a audit

3.2.3.Příspěvky třetích stran

Návrh/podnět:

–☑ nepočítá se spolufinancováním od třetích stran.

–◻ počítá se spolufinancováním od třetích stran podle následujícího odhadu:

prostředky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Rok	2021	2022	2023	2024	2025	2026	2027	CELKEM
EHP/ESVO	p.m.	p.m.	p.m.	p.m.	p.m.	p.m.	p.m.	p.m.
Kandidátské země	p.m.	p.m.	p.m.	p.m.	p.m.	p.m.	p.m.	p.m.
Třetí země	p.m.	p.m.	p.m.	p.m.	p.m.	p.m.	p.m.	p.m.
Spolufinancované prostředky CELKEM	p.m.	p.m.	p.m.	p.m.	p.m.	p.m.	p.m.	p.m.

3.3.Odhadovaný dopad na příjmy

–☑ Návrh/podnět nemá žádný finanční dopad na příjmy.

–◻ Návrh/podnět má tento finanční dopad:

–◻ na vlastní zdroje

–◻ na jiné příjmy

uveďte, zda je příjem účelově vázán na výdajové položky ◻

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Příjmová rozpočtová položka:	Dopad návrhu/podnětu 22
	2021	2022	2023	2024	2025	2026	2027
Článek ………….

U účelově vázaných příjmů upřesněte dotčené výdajové rozpočtové položky.

[…]

Jiné poznámky (např. způsob/vzorec výpočtu dopadu na příjmy nebo jiné údaje).

[…]