V Bruselu dne 24.8.2020

COM(2020) 439 final

2020/0211(NLE)

Návrh

PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ RADY,

kterým se Rumunsku poskytuje dočasná podpora podle nařízení Rady (EU) 2020/672 na zmírnění rizik nezaměstnanosti v mimořádné situaci v důsledku rozšíření onemocnění COVID-19


DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.SOUVISLOSTI NÁVRHU

•Odůvodnění a cíle návrhu

Nařízení Rady (EU) 2020/672 (dále jen „nařízení SURE“) stanoví právní rámec pro poskytování finanční pomoci Unie členským státům, které zažívají nebo jimž hrozí vážné narušení ekonomiky v důsledku rozšíření onemocnění COVID-19. Podpora v rámci nástroje SURE slouží především k financování režimů zkrácené pracovní doby nebo podobných opatření, jejichž cílem je ochránit zaměstnance a osoby samostatně výdělečně činné, a tím snížit výskyt nezaměstnanosti a ztrátu příjmů, jakož i doplňkově k financování některých opatření souvisejících se zdravím, a to zejména na pracovišti.

Dne 7. srpna 2020 Rumunsko požádalo o finanční pomoc Unie podle nařízení SURE. V souladu s čl. 6 odst. 2 nařízení SURE Komise konzultovala rumunské orgány, aby ověřila náhlý a prudký nárůst skutečných a plánovaných výdajů v důsledku pandemie COVID-19, který přímo souvisí s rumunskými režimy zkrácené pracovní doby a podobnými opatřeními. Konkrétně jde o tyto programy:

1)Dávka pro zaměstnance zaměstnavatelů, kteří omezují nebo dočasně přerušují svou činnost v důsledku rozšíření onemocnění COVID-19. Po dobu nouzového stavu je dávka omezena na 75 % jejich základního platu (ale nejvýše 75 % průměrného hrubého platu v hospodářství).

2)Dávka pro osoby, jejichž pracovní smlouva byla během nouzového stavu nebo stavu pohotovosti pozastavena na dobu nejméně 15 dnů, za předpokladu, že jejich pracovní poměr je zachován do 31. prosince 2020. Dávka činí 41,5 % hrubého základního platu (ale nejvýše 41,5 % průměrného hrubého platu v hospodářství).

3)Režim zkrácené pracovní doby, v jehož rámci má zaměstnavatel v případě dočasného omezení činnosti způsobeného nouzovým stavem nebo stavem pohotovosti možnost zkrátit pracovní dobu zaměstnanců až o 50 %. Během období zkrácení pracovní doby by postižení zaměstnanci měli prospěch z odškodnění ve výši 75 % rozdílu mezi hrubým platem za běžnou pracovní dobu a skutečným platem.

4)Dvě opatření týkající se osob samostatně výdělečně činných a svobodných povolání: těm, kteří v důsledku dopadů rozšíření onemocnění COVID-19 zcela přestali pracovat, stát poskytuje dávku ve výši 75 % jejich průměrné hrubé mzdy. Osobám, které zkracují svou pracovní dobu, poskytuje stát dávku až do výše 41,5 % jejich průměrného hrubého platu.

5)Opatření o poskytnutí příspěvku na podporu ve výši 35 % splatné odměny za pracovní den po dobu nejvýše tří měsíců pro pracovníky, kteří přestanou pracovat v důsledku pozastavení obchodních činností souvisejícího se šířením onemocnění COVID-19.

6)Bonus za dodatečnou práci pro pracovníky specializovaných struktur Národního institutu pro veřejné zdraví a okresních ředitelství pro veřejné zdraví a/nebo ředitelství pro veřejné zdraví v Bukurešti, které slouží ke koordinaci a provádění opatření prevence a omezení událostí, které Světová zdravotnická organizace prohlásila za mimořádnou situaci v oblasti veřejného zdraví v důsledku infekce COVID-19. Opatření poskytuje dávku ve výši 75 % základního platu za odpracované hodiny za běžnou pracovní dobu a 100 % základního platu za hodiny odpracované o víkendech, státních svátcích a jiných dnech, které nejsou počítány jako pracovní dny.

7)Bonus za péči o děti pro zaměstnance vnitrostátního systému obrany, věznic, jednotek veřejného zdraví a dalších kategorií stanovených ministerskými nařízeními. Dávka je podmíněna tím, že druhý rodič nevyužívá alternativních práv, která rodičům přiznávají dny pro dohled nad dětmi v případě dočasného uzavření vzdělávacích jednotek.

8)Bonus za zvláště nebezpečné podmínky ve výši až 30 % jejich platu pro zdravotnické pracovníky, kteří se podílejí na lékařských opatřeních proti onemocnění COVID-19.

Rumunsko poskytlo Komisi veškeré příslušné informace.

S přihlédnutím k dostupným důkazům Komise navrhuje Radě, aby přijala prováděcí rozhodnutí o poskytnutí finanční pomoci Rumunsku podle nařízení SURE na podporu výše uvedených opatření.

•Soulad s platnými předpisy v této oblasti politiky

Tento návrh je plně v souladu s nařízením Rady (EU) 2020/672, na jehož základě se předkládá.

Tento návrh doplňuje další nástroj práva Unie, jehož účelem je poskytovat podporu členským státům v případě mimořádných událostí, a sice nařízení Rady (ES) č. 2012/2002 ze dne 11. listopadu 2002 o zřízení Fondu solidarity Evropské unie (EUSF) (dále jen „nařízení (ES) č. 2012/2002“). Dne 30. března bylo přijato nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/461, které uvedený nástroj mění za účelem rozšíření jeho oblasti působnosti tak, aby zahrnovala i případy závažného ohrožení veřejného zdraví, a vymezení konkrétních opatření způsobilých pro financování.

•Soulad s ostatními politikami Unie

Návrh je součástí řady opatření vypracovaných v reakci na současnou pandemii COVID-19, jako je například investiční iniciativa pro reakci na koronavirus, a doplňuje další nástroje, které podporují zaměstnanost, jako je Evropský sociální fond a Evropský fond pro strategické investice (EFSI) nebo Program InvestEU. Vzhledem k tomu, že tento návrh využívá k podpoře členských států v tomto konkrétním případě spojeném s rozšířením onemocnění COVID-19 výpůjčky a úvěry, představuje druhou obrannou linii k financování režimů zkrácené pracovní doby a podobných opatření, která pomáhá chránit pracovní místa, a tím zaměstnance a osoby samostatně výdělečně činné proti riziku ztráty zaměstnání.

2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA

•Právní základ

Právním základem tohoto nástroje je nařízení Rady (EU) 2020/672.

•Subsidiarita (v případě nevýlučné pravomoci)

Tento návrh vychází z žádosti členského státu a projevuje evropskou solidaritu poskytnutím finanční pomoci Unie v podobě dočasných půjček členskému státu, který je zasažen rozšířením onemocnění COVID-19. Uvedená finanční pomoc představuje druhou obrannou linii, která dočasně podpoří zvýšené veřejné výdaje vládních institucí určené na režimy zkrácené pracovní doby a podobná opatření, s jejichž pomocí budou moci chránit pracovní místa, a tím zaměstnance a osoby samostatně výdělečně činné proti riziku ztráty zaměstnání a ztráty příjmu.

Tato podpora pomůže postiženým obyvatelům a přispěje ke zmírnění přímého sociálního a hospodářského dopadu, který tato krize související s pandemií COVID-19 způsobila.

•Proporcionalita

Návrh je v souladu se zásadou proporcionality. Nepřekračuje rámec toho, co je nezbytné pro dosažení cílů daného nástroje.

3.VÝSLEDKY HODNOCENÍ EX POST, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

•Konzultace se zúčastněnými stranami

Vzhledem k tomu, že je naléhavě nutné připravit návrh tak, aby jej mohla Rada přijmout včas, nebylo možné provést konzultaci se zúčastněnými stranami.

•Posouzení dopadů

Vzhledem k naléhavé povaze návrhu nebylo posouzení dopadů provedeno.

4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

Komise by měla mít možnost sjednávat na finančních trzích výpůjčky a ty následně dále poskytnout členskému státu, který požádá o finanční pomoc v rámci nástroje SURE.

Kromě poskytnutí záruk členskými státy jsou do daného rámce zabudovány další ochranné prvky zajišťující finanční spolehlivost systému:

·důkladný a konzervativní přístup k finančnímu řízení,

·struktura úvěrového portfolia, která omezuje riziko koncentrace, roční expozici a nadměrnou expozici vůči jednotlivým členským státům a zároveň zajišťuje, aby bylo možné poskytnout nejpotřebnějším členským státům dostatečné prostředky, a

·možnosti refinancování dluhu.

2020/0211 (NLE)

Návrh

PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ RADY,

kterým se Rumunsku poskytuje dočasná podpora podle nařízení Rady (EU) 2020/672 na zmírnění rizik nezaměstnanosti v mimořádné situaci v důsledku rozšíření onemocnění COVID-19

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Rady (EU) 2020/672 ze dne 19. května 2020 o zřízení evropského nástroje pro dočasnou podporu na zmírnění rizik nezaměstnanosti v mimořádné situaci (SURE) v důsledku rozšíření onemocnění COVID-19 1 , a zejména na čl. 6 odst. 1 uvedeného nařízení,

s ohledem na návrh Evropské komise,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)Dne 7. srpna 2020 Rumunsko požádalo Unii o finanční pomoc, která by doplnila jeho vnitrostátní úsilí při řešení dopadu rozšíření onemocnění COVID-19 a jeho socioekonomických důsledků pro pracovníky.

(2)Předpokládá se, že rozšíření onemocnění COVID-19 a mimořádná opatření, která Rumunsko provedlo s cílem omezit výskyt onemocnění a jeho socioekonomické a zdravotní důsledky, budou mít dramatický dopad na veřejné finance. Podle prognózy Komise z jara 2020 mělo Rumunsko ke konci roku 2020 vykazovat schodek veřejných financí a veřejný dluh ve výši 9,2%, resp. 46,2% hrubého domácího produktu (HDP). Podle předběžné prognózy Komise z léta 2020 se předpokládá, že se HDP Rumunska v roce 2020 sníží o 6,0%.

(3)Rozšíření onemocnění COVID-19 v Rumunsku imobilizovalo značnou část pracovní síly. To v Rumunsku vedlo k náhlému a prudkému nárůstu veřejných výdajů, který souvisel s režimy zkrácené pracovní doby a podobnými opatřeními, jak uvádí 4. až 11. bod odůvodnění.

(4)„Mimořádné nařízení vlády č. 30/2020 2 “, jak je uvedeno v žádosti Rumunska ze dne 7. srpna 2020, přiznává dávku zaměstnancům zaměstnavatelů, kteří omezují nebo dočasně přerušují svou činnost v důsledku dopadů rozšíření onemocnění COVID-19. Po dobu nouzového stavu je dávka omezena na 75 % jejich základního platu (ale nejvýše 75 % průměrného hrubého platu v hospodářství).

(5)„Mimořádné nařízení vlády 92/2020“ 3 , jak je uvedeno v žádosti Rumunska ze dne 7. srpna 2020, zavedlo dávku pro osoby, jejichž pracovní smlouva byla během nouzového stavu nebo stavu pohotovosti pozastavena na dobu nejméně 15 dnů, za předpokladu, že jejich pracovní poměr je zachován do 31. prosince 2020. Dávka činí 41,5 % hrubého základního platu (nejvýše 41,5 % průměrného hrubého platu v hospodářství).

(6)„Mimořádné nařízení vlády 132/2020“ 4 zavedlo režim zkrácené pracovní doby, v jehož rámci má zaměstnavatel v případě dočasného omezení činnosti způsobeného nouzovým stavem nebo stavem pohotovosti možnost zkrátit pracovní dobu zaměstnanců až o 50 %. Během období zkrácení pracovní doby mají dotčení zaměstnanci nárok na odškodnění ve výši 75 % rozdílu mezi hrubým platem za běžnou pracovní dobu a jejich skutečným platem.

(7)V případě osob samostatně výdělečně činných a svobodných povolání byla zavedena dvě opatření. Těm, kteří v důsledku dopadů rozšíření onemocnění COVID-19 zcela přestali pracovat, stát poskytuje dávku ve výši 75 % jejich průměrné hrubé mzdy 5 . U osob, které zkracují svou pracovní dobu, poskytuje stát dávku až do výše 41,5 % jejich průměrného hrubého platu.

(8)V případě pomocných pracovníků, kteří přestanou pracovat na základě přerušení obchodních činností v důsledku dopadů rozšíření onemocnění COVID-19, zavedly orgány opatření poskytující příspěvek na podporu ve výši 35 % splatné odměny za pracovní den po dobu nejvýše tří měsíců.

(9)„Mimořádné nařízení vlády č. 11/2020“ 6 , jak je uvedeno v žádosti Rumunska ze dne 7. srpna 2020, poskytuje bonus za dodatečnou práci pracovníkům specializovaných struktur Národního institutu pro veřejné zdraví a okresních ředitelství pro veřejné zdraví a/nebo ředitelství pro veřejné zdraví Bukurešti, které mají za cíl koordinovat a provádět opatření prevence a omezení událostí, které WHO v důsledku infekce COVID-19 vyhlásila celosvětovou mimořádnou situaci v oblasti veřejného zdraví. Opatření poskytuje dávku ve výši 75 % základního platu za odpracované hodiny za běžnou pracovní dobu a 100 % základního platu za hodiny odpracované o víkendech, státních svátcích a jiných dnech, které nejsou počítány jako pracovní dny. Toto opatření lze považovat za opatření související se zdravím podle nařízení (EU) 2020/672.

(10)V případě zaměstnanců vnitrostátního systému obrany, věznic, jednotek veřejného zdraví a dalších kategorií stanovených ministerskými nařízeními poskytly orgány bonus za péči o děti. Dávka je podmíněna tím, že druhý rodič nevyužívá alternativních práv, která rodičům přiznávají dny pro dohled nad dětmi v případě dočasného uzavření vzdělávacích jednotek. Toto opatření lze považovat za opatření podobné režimům zkrácené pracovní doby podle nařízení (EU) 2020/672, neboť poskytuje podporu příjmu zaměstnancům, která pomůže s hrazením nákladů na péči o děti v době uzavření škol, a proto pomáhá rodičům pokračovat v práci a předchází ohrožení pracovního poměru.

(11)„Zákon č. 56/2020“ 7 , jak je uvedeno v žádosti Rumunska ze dne 7. srpna 2020, zavádí bonus za zvláště nebezpečné podmínky až do výše 30 % jejich platu pro zdravotnické pracovníky, kteří se podílejí na lékařských opatřeních proti onemocnění COVID-19.

(12)Rumunsko splňuje podmínky pro žádost o finanční pomoc, které stanoví článek 3 nařízení (EU) 2020/672. Rumunsko předložilo Komisi příslušné důkazy, že skutečné a plánované veřejné výdaje od 1. února 2020 vzrostly o 4 370 779 006 EUR z důvodu zvýšení částek přímo souvisejících s technickými dávkami v nezaměstnanosti pro zaměstnance a jiné kategorie, než jsou zaměstnanci, dávkami pro znovu zaměstnané zaměstnance a jiné kategorie, než jsou zaměstnanci, nadcházejícím režimem krátkodobé práce, příspěvkem na podporu pomocných pracovníků a bonusem na péči o děti pro určité zaměstnance. To představuje náhlý a prudký nárůst, neboť se vztahuje na nová opatření, jež se týkají významného podílu podniků a pracovní síly v Rumunsku. Rumunsko hodlá financovat 271 534 419 EUR ze zvýšené částky výdajů z finančních prostředků Unie.

(13)Komise Rumunsko konzultovala a ověřila náhlý a prudký nárůst skutečných a plánovaných veřejných výdajů přímo související s režimy zkrácené pracovní doby a podobnými opatřeními, jakož i využití příslušných opatření souvisejících se zdravím v návaznosti na šíření onemocnění COVID-19, jak je uvádí žádost ze dne 7. srpna 2020, v souladu s článkem 6 nařízení Komise (EU) 2020/672.

(14)Měla by tudíž být poskytnuta finanční pomoc s cílem pomoci Rumunsku řešit socioekonomické dopady vážného narušení ekonomiky způsobeného rozšířením onemocnění COVID-19.

(15)Toto rozhodnutí by nemělo předjímat výsledek případných řízení o narušení fungování vnitřního trhu, která mohou proběhnout, a to zejména na základě článků 107 a 108 SFEU. Nemělo by rovněž zprošťovat členské státy povinnosti oznamovat Komisi záměry poskytnout státní podporu podle článku 108 SFEU.

(16)Rumunsko by mělo Komisi pravidelně informovat o provádění plánovaných veřejných výdajů, aby mohla Komise posoudit rozsah, v němž Rumunsko tyto výdaje provedlo.

(17)Rozhodnutí o poskytnutí finanční pomoci je přijato se zohledněním stávajících a očekávaných potřeb Rumunska, jakož i žádostí o finanční pomoc podle nařízení (EU) 2020/672, které již podaly nebo plánují podat další členské státy, přičemž byly uplatněny zásady rovného zacházení, solidarity, proporcionality a transparentnosti,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Rumunsko splňuje podmínky stanovené v článku 3 nařízení (EU) 2020/672.

Článek 2

1.Unie poskytne Rumunsku půjčku v maximální výši 4 099 244 587 EUR. Půjčka má průměrnou dobu splatnosti nejvýše patnáct let.

2.Období dostupnosti pro finanční pomoc poskytnutou tímto rozhodnutím činí osmnáct měsíců počínaje prvním dnem po vstupu tohoto rozhodnutí v platnost.

3.Komise poskytne Rumunsku finanční pomoc Unie v nejvýše osmi splátkách. Splátka může být vyplacena v jedné nebo více tranších. Splatnost tranší v rámci první splátky může být delší než maximální průměrná splatnost uvedená v odstavci 1. V takových případech se splatnost dalších tranší stanoví tak, aby byla po vyplacení všech splátek dodržena maximální průměrná splatnost uvedená v odstavci 1.

4.První splátka bude uvolněna v závislosti na vstupu dohody o půjčce podle čl. 8 odst. 2 nařízení (EU) 2020/672 v platnost.

5.Rumunsko uhradí náklady financování Unie podle článku 4 nařízení (EU) 2020/672 za každou splátku plus veškeré poplatky, náklady a výdaje Unie vyplývající z jakéhokoli financování.

6.Komise rozhodne o výši a vyplacení splátek, jakož i o výši tranší.

Článek 3

1. Rumunsko může financovat tato opatření:

1)technické dávky v nezaměstnanosti pro zaměstnance zaměstnavatelů, kteří omezují nebo dočasně přerušují svou činnost, jak stanoví článek 11 mimořádného nařízení vlády č. 30/2020;

2)dávky uplatňované na osoby, jejichž pracovní smlouva byla pozastavena, jak stanoví článek 1 mimořádného nařízení vlády 92/2020;

3)režim zkrácení pracovní doby, jak stanoví článek 1 mimořádného nařízení vlády č. 132/2020;

4)dávky podobné dávkám uvedeným v písmenu a) pro jiné kategorie, než jsou zaměstnanci, včetně osob samostatně výdělečně činných a svobodných povolání, jak stanoví článek 15 mimořádného nařízení vlády č. 30/2020;

5)dávky stanovené zákonem č. 6/2020 o státním rozpočtu sociálního pojištění na rok 2020 pro jiné kategorie než zaměstnance (včetně osob samostatně výdělečně činných a svobodných povolání), jak stanoví článek 3 mimořádného nařízení vlády č. 132/2020;

6)příspěvek na podporu pomocných pracovníků stanovený v článku 4 mimořádného nařízení vlády č. 132/2020;

7)bonus za dodatečnou práci pro pracovníky specializovaných struktur Národního institutu pro veřejné zdraví a okresních ředitelství pro veřejné zdraví a/nebo ředitelství pro veřejné zdraví Bukurešti, jak stanoví čl. 8 odst. 6 mimořádného nařízení vlády č. 11/2020;

8)bonus za péči o děti poskytnutý zaměstnancům vnitrostátního systému obrany, vězení, jednotek veřejného zdraví a dalších kategorií stanovených ministerskými nařízeními, jak stanoví čl. 1 odst. 6 mimořádného nařízení vlády č. 30/2020, ;

9)bonus za zvláště nebezpečné podmínky přiznaný za uznání zásluh zdravotnického personálu, jak stanoví článek 7 zákona č. 56/2020.

Článek 4

Rumunsko informuje Komisi do [DATUM: šesti měsíců po datu zveřejnění tohoto rozhodnutí] a následně každých šest měsíců o provádění plánovaných veřejných výdajů, a to až do doby, kdy budou tyto plánované veřejné výdaje v plné výši provedeny.

Článek 5

Toto rozhodnutí je určeno Rumunsku.

Článek 6

Toto rozhodnutí bude zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie.

V Bruselu dne

   Za Radu

   předseda/předsedkyně

(1)    Úř. věst. L 159, 20.5.2020, s. 1.
(2)    Zveřejněno v  Úředním věstníku č. 231 ze dne 21. března 2020.
(3)    Zveřejněno v  Úředním věstníku 459 ze dne 29. května 2020.
(4)    Zveřejněno v Úředním věstníků č. 720 ze dne 10. srpna 2020.
(5)    Jak stanoví zákon č. 6/2020 o státním rozpočtu sociálního pojištění na rok 2020.
(6)    Zveřejněno v Úředním věstníku č. 102 ze dne 11. února 2020.
(7)    Zveřejněno v Úředním věstníku č. 402 ze dne 15. května 2020.