EVROPSKÁ KOMISE
V Bruselu dne 26.8.2020
COM(2020) 432 final
2020/0204(NLE)
Návrh
ROZHODNUTÍ RADY
o postoji, který má být zaujat jménem Evropské unie ve Výboru velvyslanců AKT–EU, pokud jde o změnu rozhodnutí Výboru velvyslanců č. 3/2019 ze dne 17. prosince 2019 o přijetí přechodných opatření podle čl. 95 odst. 4
dohody o partnerství AKT–EU [2020/2]
DŮVODOVÁ ZPRÁVA
1. Předmět návrhu
Toto rozhodnutí Komise obsahuje návrh rozhodnutí Rady o postoji, který má Unie zaujmout ve Výboru velvyslanců AKT–EU ke změně jeho rozhodnutí č. 3/2019 o přijetí přechodných opatření podle čl. 95 odst. 4 Dohody o partnerství mezi EU a členy africké, karibské a tichomořské skupiny států („AKT“) 1 , podepsané v Cotonou dne 23. června 2000 (dále jen „dohoda o partnerství z Cotonou“) 2 . Komise navrhuje další prodloužení použitelnosti všech ustanovení dohody o partnerství z Cotonou do 30. června 2021, nebo do vstupu nové dohody o partnerství mezi Unií a státy AKT v platnost, podle toho, co nastane dříve.
2.SOUVISLOSTI NÁVRHU
2.1Dohoda o partnerství z Cotonou
Dohoda o partnerství z Cotonou od roku 2000 tvoří rámec pro vztahy EU se 79 zeměmi AKT. Dohoda byla uzavřena na dobu 20 let, od 1. března 2000 do 29. února 2020. Byla následně revidována v roce 2005 a 2010.
Rozhodnutím o přechodných opatřeních byla dne 17. prosince 2019 prodloužena použitelnost ustanovení dohody o partnerství AKT–EU do 31. prosince 2020, nebo do vstupu nové dohody v platnost, či do zahájení prozatímního provádění nové dohody mezi Unií a státy AKT, podle toho, co nastane dříve.
Jednání o nové dohodě o partnerství AKT–EU byla zahájena v září 2018 a v současné době stále probíhají. Vzhledem ke zpožděním způsobeným pandemií COVID-19 se však ukázalo, že tato jednání nepovedou k uzavření nové dohody, která by byla připravena k použití ve výše uvedené lhůtě 31. prosince 2020. Situací by se vytvořilo vakuum ve vztazích mezi EU a AKT, které je třeba vyplnit.
2.2Rada ministrů AKT-EU
Rada ministrů AKT–EU je orgán ministerské úrovně zřízený dohodou (článek 15 dohody o partnerství z Cotonou). Tvoří ji členové Rady Evropské unie a Evropské komise na straně jedné a členové vlád jednotlivých států AKT na straně druhé. Mezi funkce Rady ministrů patří mimo jiné přijímat rozhodnutí nezbytná pro provádění a plnění dohody o partnerství z Cotonou. Rada ministrů přijímá rozhodnutí společnou dohodou stran. Aby byla rozhodnutí platná, musí být přítomna i) polovina členů Rady Evropské unie (tj. 14 ministrů z členských států EU), ii) jeden člen Komise a iii) dvě třetiny členů zastupujících vlády států AKT (tj. členové vlád z 55 různých států AKT).
2.3Přechodná opatření
Ustanovení čl. 95 odst. 4 druhého pododstavce dohody o partnerství z Cotonou zní: „Rada ministrů přijme jakákoli přechodná opatření, jež mohou být nezbytná ohledně změněných ustanovení do doby vstupu nové dohody v platnost.“ Podle čl. 95 odst. 4 druhého pododstavce dohody o partnerství z Cotonou lze uplatnit přechodná opatření za účelem prodloužení použitelnosti všech nebo některých částí dohody o partnerství z Cotonou až do data uplatňování nové dohody (prozatímního provádění nebo vstupu v platnost). Vzhledem k tomu, že nová dohoda nebude použitelná před skončením platnosti stávajícího právního rámce, je v zájmu zachování právní, politické a institucionální kontinuity vztahů se státy AKT nezbytné prodloužit přijatá přechodná opatření s cílem pokračovat v uplatňování stávající dohody.
2.4Změna přechodných opatření provedená Výborem velvyslanců AKT–EU
V souladu s čl. 95 odst. 4 dohody o partnerství z Cotonou přijímá rozhodnutí o přechodných opatřeních Rada ministrů AKT–EU. Podle čl. 15 odst. 4 dohody o partnerství z Cotonou může ale Rada ministrů delegovat pravomoci na Výbor velvyslanců. Za tímto účelem Rada ministrů dne 23. května 2019 pověřila Výbor velvyslanců přijetím rozhodnutí o přechodných opatřeních 3 . Podle čl. 16 odst. 2 dohody o partnerství z Cotonou může Výbor velvyslanců v rámci mandátu, který mu byl svěřen Radou ministrů, přijímat nebo měnit rozhodnutí, jež jsou pro strany závazná.
V souladu s článkem 1 jednacího řádu Výboru velvyslanců 4 se výbor schází pravidelně, zejména za účelem přípravy zasedání Rady ministrů, a kdykoliv je to nezbytné, na žádost jedné ze stran. Vzhledem k této flexibilitě může Výbor velvyslanců zajistit, aby byla změna rozhodnutí o přechodných opatřeních včas přijata, a to nejpozději v říjnu 2020.
Výbor velvyslanců AKT–EU proto na jednom ze svých zasedání přijme změnu rozhodnutí o přechodných opatřeních (dále jen „zamýšlený akt“). Účelem zamýšleného aktu je dále prodloužit použitelnost dohody o partnerství z Cotonou v plném rozsahu do 30. června 2021, nebo do vstupu v platnost nebo prozatímního provádění nové dohody o partnerství mezi Unií a státy AKT, podle toho, co nastane dříve.
3.Postoj, který má být zaujat jménem Unie
Komise navrhuje, aby bylo stávající rozhodnutí o přechodných opatřeních dohody o partnerství z Cotonou změněno s cílem prodloužit použitelnost této dohody do 30. června 2021, pokud nová dohoda nevstoupí v platnost nebo se nezačne prozatímně provádět před tímto datem.
Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem má být navrhovaný postoj Unie přijat na zasedání Výboru velvyslanců AKT-EU.
4.Právní základ
4.4Procesněprávní základ
4.1.1Zásady
Ustanovení čl. 218 odst. 9 Smlouvy o fungování Evropské unie zavádí rozhodnutí, kterými se stanoví „postoje, které mají být jménem Unie zaujaty v orgánu zřízeném dohodou, má-li tento orgán přijímat akty s právními účinky, s výjimkou aktů, které doplňují nebo pozměňují institucionální rámec dohody“.
Pojem „akty s právními účinky“ zahrnuje akty, které mají právní účinky na základě pravidel mezinárodního práva, kterým se řídí dotyčný orgán. Zahrnuje rovněž nástroje, které podle mezinárodního práva nemají závazný účinek, ale „mohou rozhodujícím způsobem ovlivnit obsah právní úpravy přijaté zákonodárcem Unie“ 5 .
4.1.2Použití na stávající případ
Podle čl. 95 odst. 4 druhého pododstavce dohody o partnerství AKT–EU podepsané v Cotonou dne 23. června 2000 lze uplatnit přechodná opatření za účelem prodloužení použitelnosti všech nebo některých částí dohody o partnerství z Cotonou až do data uplatňování nové dohody (prozatímního provádění nebo vstupu v platnost po ratifikaci všemi smluvními stranami). Konkrétně: „Rada ministrů přijme jakákoli přechodná opatření, jež mohou být nezbytná ohledně změněných ustanovení do doby vstupu nové dohody v platnost.“
Je proto zřejmé, že akt, který má Výbor velvyslanců AKT–EU přijmout, představuje akt s právními účinky. V souladu s články 15 a 16 dohody bude zamýšlené rozhodnutí Výboru velvyslanců závazné podle mezinárodního práva.
Výbor velvyslanců je orgán zřízený podle článku 16 dohody o partnerství z Cotonou.
Evropská unie je společně s členskými státy Evropské unie smluvní stranou dohody o partnerství z Cotonou, a bude proto vázána plánovaným rozhodnutím Výboru velvyslanců.
Procesněprávním základem navrhovaného rozhodnutí je tudíž čl. 218 odst. 9 Smlouvy o fungování EU.
4.2Hmotněprávní základ
4.2.1 Zásady
Hmotněprávní základ rozhodnutí podle čl. 218 odst. 9 Smlouvy o fungování EU závisí v první řadě na cíli a obsahu zamýšleného aktu, k němuž se zaujímá postoj jménem Unie. Sleduje‑li zamýšlený akt dvojí účel nebo má-li dvě složky a lze‑li jeden z těchto účelů nebo jednu z těchto složek identifikovat jako hlavní, zatímco druhý účel či druhá složka je pouze vedlejší, musí být rozhodnutí přijaté podle čl. 218 odst. 9 Smlouvy o fungování EU založeno na jediném hmotněprávním základu, a sice na tom, který si žádá hlavní nebo převažující účel či složka.
4.2.2 Použití na stávající případ
6 Hlavní cíl a obsah zamýšleného aktu se týkají fungování dohody o partnerství z Cotonou jako celku, zejména prodloužení její použitelnosti po předpokládaném datu skončení platnosti. Hmotněprávní základ rozhodnutí Rady se tedy musí stanovit s ohledem na dohodu o partnerství z Cotonou jako celek.
Dohoda o partnerství z Cotonou byla uzavřena jako dohoda o přidružení a jako taková byla založena na článku 310 Smlouvy o založení Evropského společenství, jemuž odpovídá článek 217 Smlouvy o fungování EU. Hmotněprávním základem navrhovaného rozhodnutí je tedy článek 217 Smlouvy o fungování EU.
4.3 Závěr
7 Právním základem navrhovaného rozhodnutí by měl být článek 217 Smlouvy o fungování EU ve spojení s čl. 218 odst. 9 Smlouvy o fungování EU, jenž je právním základem rozhodnutí Rady (EU) 2019/1932 ze dne 18. listopadu 2019 o postoji, který má být zaujat jménem Evropské unie ve Výboru velvyslanců AKT–EU k přijetí rozhodnutí přijmout přechodná opatření podle čl. 95 odst. 4 dohody o partnerství AKT–EU.
2020/0204 (NLE)
Návrh
ROZHODNUTÍ RADY
o postoji, který má být zaujat jménem Evropské unie ve Výboru velvyslanců AKT–EU, pokud jde o změnu rozhodnutí Výboru velvyslanců č. 3/2019 ze dne 17. prosince 2019 o přijetí přechodných opatření podle čl. 95 odst. 4
dohody o partnerství AKT–EU [2020/2]
RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 217 ve spojení s čl. 218 odst. 9 této smlouvy,
s ohledem na návrh Evropské komise,
vzhledem k těmto důvodům:
(1)Dohoda o partnerství mezi členy skupiny afrických, karibských a tichomořských států („AKT“) na jedné straně a Evropskou unií a jejími členskými státy na straně druhé (dále jen „dohoda o partnerství AKT–EU“) 8 byla podepsána v Cotonou dne 23. června 2000. Dohoda o partnerství AKT–EU vstoupila v platnost dne 1. dubna 2003 a je použitelná do 31. prosince 2020 v souladu s rozhodnutím Výboru velvyslanců AKT–EU č. 3/2019 ze dne 17. prosince 2019 o přijetí přechodných opatření podle čl. 95 odst. 4 dohody o partnerství AKT–EU [2020/2] (dále jen „rozhodnutí o přechodných opatřeních“) 9 .
(2)V souladu s čl. 95 odst. 4 prvním pododstavcem dohody o partnerství AKT–EU byla jednání o nové dohodě o partnerství AKT–EU zahájena v září 2018. Nová dohoda nebude ke dni uplynutí platnosti stávající dohody o partnerství AKT–EU připravena k použití kvůli zdržením způsobeným pandemií COVID-19. Proto se považuje za nezbytné změnit rozhodnutí o přechodných opatřeních za účelem dalšího prodloužení použitelnosti ustanovení stávající dohody o partnerství AKT–EU.
(3)Podle čl. 95 odst. 4 druhého pododstavce dohody o partnerství AKT–EU přijme Rada ministrů přechodná opatření, jež mohou být nezbytná do doby vstupu nové dohody v platnost.
(4)V souladu s čl. 15 odst. 4 dohody o partnerství AKT–EU delegovala Rada ministrů AKT–EU dne 23. května 2019 pravomoci přijmout jakákoli přechodná opatření, jež mohou být nezbytná do doby vstupu nové dohody v platnost, na Výbor velvyslanců AKT–EU 10 . Výbor velvyslanců AKT–EU má mít pravidelné zasedání, na němž přijme rozhodnutí změnit přechodná opatření podle čl. 95 odst. 4 dohody o partnerství AKT–EU.
(5)Je vhodné stanovit postoj, který má být zaujat jménem Unie ve Výboru velvyslanců AKT–EU, neboť zamýšlený akt bude pro Unii závazný.
(6)Ustanovení dohody o partnerství AKT–EU budou nadále uplatňována s cílem zachovat kontinuitu ve vztazích mezi Unií a jejími členskými na jedné straně a státy AKT na straně druhé. Cílem změněných přechodných opatření tudíž není pozměnění dohody o partnerství AKT–EU podle čl. 95 odst. 3 této dohody,
PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:
Článek 1
Postojem, který má být zaujat jménem Unie ve Výboru velvyslanců AKT–EU podle čl. 95 odst. 4 dohody o partnerství AKT–EU, je změnit rozhodnutí Výboru velvyslanců AKT–EU č. 3/2019 ze dne 17. prosince 2019 o přijetí přechodných opatření podle čl. 95 odst. 4 dohody o partnerství AKT–EU [2020/2] s cílem prodloužit použitelnost dohody o partnerství AKT–EU do 30. června 2021, nebo do vstupu v platnost či do zahájení prozatímního provádění nové dohody o partnerství mezi Unií a státy AKT, podle toho, co nastane dříve.
Článek 2
Toto rozhodnutí je určeno Komisi.
V Bruselu dne
Za Radu
předseda/předsedkyně