V Bruselu dne 4.8.2020

COM(2020) 353 final

2020/0162(NLE)

Návrh

ROZHODNUTÍ RADY

o postoji, který má být zaujat jménem Evropské unie v Mezinárodní radě pro obiloviny, pokud jde o přistoupení Spojeného království k Úmluvě o obchodu s obilovinami z roku 1995


DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.Předmět návrhu

Tento návrh se týká rozhodnutí o postoji, který má být jménem Unie zaujat v Mezinárodní radě pro obiloviny v souvislosti s přistoupením Spojeného království k Úmluvě o obchodu s obilovinami z roku 1995.

2.Souvislosti návrhu

2.1.Úmluva o obchodu s obilovinami z roku 1995

Cílem Úmluvy o obchodu s obilovinami z roku 1995 (dále jen „úmluva“) je prohloubit mezinárodní spolupráci ve všech aspektech obchodu s obilovinami, podpořit rozšíření mezinárodního obchodu s obilovinami a zabezpečit co možná nejvolnější tok obchodu s touto komoditou. Úmluva má dále v co nejvyšší možné míře přispět ke stabilitě mezinárodních trhů s obilovinami v zájmu všech členů, posílit zabezpečení potravin ve světě a poskytnout fórum pro výměnu informací a projednání obav členů týkajících se obchodu s obilovinami.

Úmluva vstoupila v platnost dne 1. července 1995.

Unie je smluvní stranou této úmluvy 1 .

2.2.Mezinárodní rada pro obiloviny

Mezinárodní rada pro obiloviny, jež úmluvu spravuje, je mezivládní organizace sídlící v Londýně, která usiluje o splnění cílů stanovených v článku 1 úmluvy. Jejím cílem je zejména:

a)prohloubit mezinárodní spolupráci ve všech aspektech obchodu s obilovinami;

b)podporovat rozšiřování, otevřenost a spravedlnost mezinárodního obchodu v odvětví obilovin;

c)přispívat ke stabilitě mezinárodního trhu s obilovinami, posilovat zabezpečení potravin ve světě a přispívat k rozvoji zemí, jejichž hospodářství jsou závislá na obchodním prodeji obilovin.

Těchto cílů se snaží dosáhnout zlepšením transparentnosti trhu prostřednictvím sdílení informací, analýz a konzultací týkajících se vývoje trhu a politiky.

Mezinárodní rada pro obiloviny se v současnosti skládá z 29 členů, mezi něž patří mnoho největších pěstitelů i dovozců obilovin na světě. Kromě Unie jsou jejími členy mimo jiné i Argentina, Austrálie, Egypt, Indie, Japonsko, Kanada, Rusko, Ukrajina a USA. Poslední zemí, která k organizaci přistoupila, byla Republika Srbsko, jež se stala členem dne 1. dubna 2020. Čína a Brazílie však jejími členy nejsou.

Těchto 29 členů Mezinárodní rady pro obiloviny má celkem 2 000 hlasů.

Při rozpočtových procesech (viz článek 11 úmluvy), tj. při stanovování ročních finančních příspěvků členů v období 2019/20, má Unie 372 hlasů 2 .

Při rozhodování, tj. při hlasování (viz článek 12 úmluvy), je 1 000 hlasů rozděleno mezi 11 vyvážejících členů (včetně Unie s 245 hlasy) a 1 000 hlasů mezi 18 dovážejících členů. Je třeba zdůraznit, že Mezinárodní rada pro obiloviny v zásadě funguje na základě konsensu a k hlasování dochází pouze výjimečně.

Na základě článku 17 Smlouvy o EU je Unie na schůzích Mezinárodní rady pro obiloviny zastoupena Komisí. Členské státy se mohou účastnit schůzí Mezinárodní rady pro obiloviny, zejména pak jejích zasedání.

2.3.Zamýšlený akt Mezinárodní rady pro obiloviny

Dne 9. dubna 2020 Spojené království 3 formálně požádalo o přistoupení k úmluvě. Dne 14. dubna 2020 informoval sekretariát Mezinárodní rady pro obiloviny své členy o žádosti Spojeného království. Spojené království požádalo o členství v Mezinárodní radě pro obiloviny od 1. ledna 2021, tj. po uplynutí přechodného období po vystoupení Spojeného království z Evropské unie.

Podle čl. 27 odst. 2 úmluvy k ní mohou přistoupit vlády všech států za podmínek, které Mezinárodní rada pro obiloviny považuje za vhodné. V souladu s čl. 33 písm. d) jednacího řádu Úmluvy o obchodu s obilovinami (dále jen „jednací řád“) správní výbor zvažuje a doporučuje radě žádosti o přistoupení podle čl. 27 odst. 2.

Hlasy přistupující země pro účely článku 11 úmluvy (tj. roční finanční příspěvek členů) se určují na základě podílu celkového objemu obchodu s obilovinami přistupujících zemí na celkovém obchodu s obilovinami všech členských zemí Mezinárodní rady pro obiloviny, v souladu s pravidlem 33 písm. b) jednacího řádu.

Podle čl. 12 odst. 1 úmluvy musí rada určit členy, kteří budou vyvážejícími členy, a členy, kteří budou pro účely úmluvy dovážejícími členy, s přihlédnutím ke struktuře obchodu s obilovinami těchto členů a k jejich vyjádření. Rada rovněž určí jejich hlasovací práva v souladu s odstavci 2 a 3 téhož ustanovení.

Diskuse o žádosti Spojeného království byla zahájena dne 11. května 2020 ve správním výboru Mezinárodní rady pro obiloviny a pokračovala na jejím 51. zasedání dne 8. června 2020 (prostřednictvím videokonference). Na tomto zasedání se rada dohodla, že formální rozhodnutí o žádosti Spojeného království by mělo být přijato písemným postupem (korespondenčním hlasováním) a členové Mezinárodní rady pro obiloviny by měli své připomínky sekretariátu zaslat do 30. října 2020. Nezašlou-li členové Mezinárodní rady pro obiloviny jejímu sekretariátu do 30. října 2020 žádné písemné připomínky, bude se mít za to, že členství Spojeného království v Mezinárodní radě pro obiloviny je schváleno s účinkem od 1. ledna 2021.

Ačkoli v úmluvě nejsou stanovena žádná konkrétní pravidla týkající se korespondenčního hlasovacího postupu (nebo písemného postupu), článek 14 úmluvy týkající se „rozhodnutí rady“ nevyžaduje, aby taková rozhodnutí byla přijímána na jejím zasedání.

Dohoda o vystoupení

V souladu s čl. 129 odst. 2 Dohody o vystoupení Spojeného království Velké Británie a Severního Irska z Evropské unie a Evropského společenství pro atomovou energii 4 (dále jen „dohoda o vystoupení“) bude Unie během přechodného období nadále zastupovat Spojené království v činnostech všech orgánů zřízených mezinárodními dohodami uzavřenými Unií. Spojené království by se mělo během přechodného období zdržet všech opatření nebo iniciativ, které by mohly poškodit zájmy Unie. Jak je však stanoveno v čl. 129 odst. 4 dohody o vystoupení, může Spojené království sjednat, podepsat a ratifikovat mezinárodní dohody, které samostatně uzavřelo v oblastech výlučné pravomoci Unie, jestliže tyto dohody nevstoupí v platnost nebo se nezačnou používat během přechodného období.

3.Postoj, který má být zaujat jménem Unie

Rozhodnutím Rady 96/88/ES 5 uzavřela Unie Úmluvu o obchodu s obilovinami z roku 1995 s platností do 30. června 1998. Úmluva se vždy prodlužuje nejvýše na dvouleté období v souladu s článkem 33 úmluvy. Naposledy byla prodloužena v červnu 2019 rozhodnutím Mezinárodní rady pro obiloviny a zůstává v platnosti do 30. června 2021 6 .

Unie je od počátku aktivním členem Mezinárodní rady pro obiloviny a podporovala její rozšíření.

Spojené království je významným producentem zemědělských produktů, včetně obilovin, které jsou hlavními plodinami, na něž se Mezinárodní rada pro obiloviny vztahuje. Spojené království jako člen Unie s ostatními členskými státy EU významně obchodovalo s různými druhy obilovin.

Během přechodného období po vystoupení Spojeného království z Unie je Spojené království nadále vázáno mezinárodními dohodami Unie a Unie bude v Mezinárodní radě pro obiloviny Spojené království nadále zastupovat.

V souladu s čl. 21 odst. 5 úmluvy je roční finanční příspěvek členů splatný ihned po posouzení. Unie tedy platí své roční příspěvky Mezinárodní radě pro obiloviny v období od července do srpna na celý příslušný rozpočtový rok, který začíná v červnu a končí v červenci následujícího roku. Příspěvek Unie na rok 2020/21 bude zaplacen z rozpočtu Unie na rok 2020, do něhož Spojené království rovněž přispívá.

Proto příspěvek Unie Mezinárodní radě pro obiloviny na celý rozpočtový rok 2020/21 bude zahrnovat i Spojené království.

Účelem tohoto návrhu je stanovit postoj Unie v Mezinárodní radě pro obiloviny o přistoupení Spojeného království k úmluvě od 1. ledna 2021.

Vzhledem k tomu, že postup přistoupení podle ustanovení úmluvy podléhá rozhodnutí Mezinárodní rady pro obiloviny, bude postoj Unie stanoven na základě čl. 218 odst. 9 Smlouvy o fungování EU.

4.Právní základ

4.1.Procesněprávní základ

4.1.1.Zásady

Ustanovení čl. 218 odst. 9 Smlouvy o fungování Evropské unie (Smlouva o fungování EU) zavádí rozhodnutí, kterými se stanoví „postoje, které má jménem Unie zaujmout orgán zřízený dohodou, má-li tento orgán přijímat akty s právními účinky, s výjimkou aktů, které doplňují nebo pozměňují institucionální rámec dohody“.

Pojem „akty s právními účinky“ zahrnuje akty, které mají právní účinky na základě pravidel mezinárodního práva, kterým se řídí dotyčný orgán.

4.1.2.Uplatňování v tomto konkrétním případě

Zamýšlený akt Mezinárodní rady pro obiloviny má za následek navýšení počtu členů rady. Zamýšlený akt Mezinárodní rady pro obiloviny má právní účinky, protože stanoví podmínky přistoupení, a zejména proto, že ovlivní rozhodovací poměr Mezinárodní rady pro obiloviny, jejíž rozhodnutí vyžadují většinovou podporu vyvážejících a dovážejících členů a jsou závazná pro její členy, jak je uvedeno v článku 14 úmluvy. Dotčeny budou rovněž finanční příspěvky smluvních stran. Proto bude třeba stanovit postoj Unie.

Zamýšlený akt nedoplňuje ani nepozměňuje institucionální rámec dohody.

Procesněprávním základem navrhovaného rozhodnutí je tudíž čl. 218 odst. 9 Smlouvy o fungování EU.

4.2.Hmotněprávní základ

4.2.1.Zásady

Hmotněprávní základ rozhodnutí podle čl. 218 odst. 9 Smlouvy o fungování EU závisí v první řadě na cíli a obsahu zamýšleného aktu, k němuž se zaujímá postoj jménem Unie. Sleduje-li zamýšlený akt dvojí účel nebo má-li dvě složky a lze-li jeden z těchto účelů nebo jednu z těchto složek identifikovat jako hlavní, zatímco druhý účel či druhá složka je pouze vedlejší, musí být rozhodnutí přijaté na základě čl. 218 odst. 9 Smlouvy o fungování EU založeno na jediném hmotněprávním základu, a sice na tom, který si žádá hlavní nebo převažující účel či složka.

4.2.2.Uplatňování v tomto konkrétním případě

Hlavní cíl a obsah zamýšleného aktu se týkají obchodu se zemědělskými produkty.

Hmotněprávním základem navrhovaného rozhodnutí je tudíž čl. 207 odst. 4 první pododstavec Smlouvy o fungování EU.

4.3.Závěr

Právním základem navrhovaného rozhodnutí by měl být čl. 207 odst. 4 první pododstavec Smlouvy o fungování EU ve spojení s čl. 218 odst. 9 Smlouvy o fungování EU.

2020/0162 (NLE)

Návrh

ROZHODNUTÍ RADY

o postoji, který má být zaujat jménem Evropské unie v Mezinárodní radě pro obiloviny, pokud jde o přistoupení Spojeného království k Úmluvě o obchodu s obilovinami z roku 1995

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 207 odst. 4 první pododstavec ve spojení s čl. 218 odst. 9 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)Úmluva o obchodu s obilovinami z roku 1995 (dále jen „úmluva“), která vstoupila v platnost dne 1. července 1995, byla Unií uzavřena rozhodnutím Rady 96/88/ES 7 . Úmluva byla původně uzavřena na dobu tří let.

(2)Podle článku 33 úmluvy může Mezinárodní rada pro obiloviny prodloužit úmluvu na další období, a to pokaždé nanejvýš o dva roky. Od uzavření úmluvy byla její platnost pravidelně prodlužována na další dvouletá období. Platnost úmluvy byla naposledy prodloužena dne 10. června 2019 rozhodnutím Mezinárodní rady pro obiloviny 8 a zůstává v platnosti do 30. června 2021.

(3)Podle čl. 27 odst. 2 úmluvy k ní mohou přistoupit vlády všech států za podmínek, které považuje Mezinárodní rada pro obiloviny za vhodné.

(4)Dne 9. dubna 2020 Spojené království formálně požádalo o přistoupení k úmluvě od 1. ledna 2021.

(5)Spojené království je významným producentem obilovin, zejména ječmene a pšenice. Pokud by žádost Spojeného království o přistoupení k úmluvě a na základě toho jeho účast v radě byly schváleny, bude Spojené království podle článku 12 úmluvy dovážejícím členem. Vzhledem k tomu, že je Unie vyvážejícím členem, nebude mít přistoupení Spojeného království dopad na počet hlasů přidělených Unii pro účely hlasování podle článku 12 úmluvy. Přistoupením Spojeného království se však od rozpočtového roku 2021/22 sníží počet hlasů přidělených Unii podle článku 11 úmluvy, který se používá k určení finančního příspěvku členů.

(6)Je vhodné stanovit postoj, který má být zaujat jménem Unie v Mezinárodní radě pro obiloviny, a schválit přistoupení Spojeného království k úmluvě na základě očekávaných podmínek uvedených ve finančním výkazu připojeném k tomuto rozhodnutí a za předpokladu, že přistoupení nenabyde účinku a že se ve vztahu ke Spojenému království nebude úmluva prozatímně uplatňovat před koncem přechodného období uvedeného v článku 126 Dohody o vystoupení Spojeného království Velké Británie a Severního Irska z Evropské unie a Evropského společenství pro atomovou energii,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Postoj, který má být zaujat jménem Unie v Mezinárodní radě pro obiloviny, je schválit přistoupení Spojeného království k Úmluvě o obchodu s obilovinami z roku 1995 na základě očekávaných podmínek uvedených ve finančním výkazu připojeném k tomuto rozhodnutí a za předpokladu, že přistoupení nenabyde účinku a že se ve vztahu ke Spojenému království nebude úmluva prozatímně uplatňovat před koncem přechodného období uvedeného v článku 126 Dohody o vystoupení Spojeného království Velké Británie a Severního Irska z Evropské unie a Evropského společenství pro atomovou energii.

Článek 2

Toto rozhodnutí je určeno Komisi.

V Bruselu dne

   Za Radu

   předseda/předsedkyně

FINANČNÍ VÝKAZ

Fin Stat/20/MK/pl/3413793

agri.ddg3.g.4(2020)3325110

6.22.2020

DATUM: 6. června 2020

1.

ROZPOČTOVÁ POLOŽKA:

Kapitola 05 06 MEZINÁRODNÍ ASPEKTY V OBLASTI POLITIKY „ZEMĚDĚLSTVÍ A ROZVOJ VENKOVA“

05 06 01 Mezinárodní zemědělské dohody

PROSTŘEDKY:

R2020: 6 300 000 EUR

2.

NÁZEV:
Návrh rozhodnutí Rady o postoji, který má být zaujat jménem Evropské unie v Mezinárodní radě pro obiloviny, pokud jde o přistoupení Spojeného království k Úmluvě o obchodu s obilovinami z roku 1995

3.

PRÁVNÍ ZÁKLAD: Právním základem tohoto návrhu je čl. 207 odst. 4 ve spojení s čl. 218 odst. 9 Smlouvy o fungování Evropské unie.

4.

CÍLE:

Schválit přistoupení Spojeného království k Úmluvě o obchodu s obilovinami z roku 1995.

5.

FINANČNÍ DOPADY

OBDOBÍ 12 MĚSÍCŮ

(v EUR)

BĚŽNÝ ROZPOČTOVÝ ROK 2020

(v EUR)

NÁSLEDUJÍCÍ ROZPOČTOVÝ ROK 2021

(v EUR)

5.0

VÝDAJE

   FINANCOVANÉ Z ROZPOČTU EU
(NÁHRADY/INTERVENCE)

   VNITROSTÁTNÍCH ORGÁNŮ

   JINÝCH SUBJEKTŮ

–3 024

5.1

PŘÍJMY

   VLASTNÍ ZDROJE EU (DÁVKY/CLA)

   VNITROSTÁTNÍ

5.0.1

ODHADOVANÉ VÝDAJE

5.1.1

ODHADOVANÉ PŘÍJMY

5.2

METODA VÝPOČTU: o 4 hlasy méně pro EU, 756 GBP/hlas

6.0

MŮŽE BÝT PROJEKT FINANCOVÁN Z PROSTŘEDKŮ UVEDENÝCH V PŘÍSLUŠNÉ KAPITOLE STÁVAJÍCÍHO ROZPOČTU?

ANO NE

6.1

MŮŽE BÝT PROJEKT FINANCOVÁN PŘEVODEM MEZI KAPITOLAMI STÁVAJÍCÍHO ROZPOČTU?

ANO NE

6.2

BUDE POTŘEBA DODATEČNÝ ROZPOČET?

ANO NE

6.3

BUDE POTŘEBA ZAČLENIT PROSTŘEDKY DO BUDOUCÍCH ROZPOČTŮ?

ANO NE

Rozhodnutí bude mít na rozpočet EU od rozpočtového roku 2021 méně významný kladný dopad. Očekává se, že příspěvek EU bude o 3 024 EUR nižší, neboť Spojené království bude hradit svůj vlastní členský příspěvek. Výše příspěvku se může lišit v závislosti na částce, jež se má za jeden hlas zaplatit v GBP, a na směnném kurzu EUR/GBP.

(1)    Úř. věst. L 21, 27.1.1996, s. 47.
(2)    Mezinárodní rada pro obiloviny funguje na základě rozpočtového roku, který trvá od 1. července do 30. června roku následujícího.
(3)    Dopisem státního tajemníka pro DEFRA, DFID a FCO.
(4)    Dohoda o vystoupení Spojeného království Velké Británie a Severního Irska z Evropské unie a Evropského společenství pro atomovou energii
(5)    Úř. věst. L 21, 27.1.1996, s. 47.
(6)    Rozhodnutí Rady (EU) 2019/813 ze dne 17. května 2019 (Úř. věst. L 133, 21.5.2019, s. 19).
(7)    Rozhodnutí Rady 96/88/ES ze dne 19. prosince 1995 o schválení Úmluvy o obchodu s obilovinami a Úmluvy o potravinové pomoci, které tvoří Mezinárodní dohodu o obilovinách z roku 1995, Evropským společenstvím (Úř. věst. L 21, 27.1.1996, s. 47).
(8)    Rozhodnutí Rady (EU) 2019/813 ze dne 17. května 2019 o postoji, který má být zaujat jménem Evropské unie v Mezinárodní radě pro obiloviny k prodloužení platnosti Úmluvy o obchodu s obilovinami z roku 1995 (Úř. věst. L 133, 21.5.2019, s. 19).