EVROPSKÁ KOMISE
V Bruselu dne 28.5.2020
COM(2020) 223 final
2020/0105(COD)
Návrh
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,
kterým se mění nařízení (EU) č. 223/2014, pokud jde o zavedení zvláštních opatření reagujících na rozšíření onemocnění COVID-19
EVROPSKÁ KOMISE
V Bruselu dne 28.5.2020
COM(2020) 223 final
2020/0105(COD)
Návrh
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,
kterým se mění nařízení (EU) č. 223/2014, pokud jde o zavedení zvláštních opatření reagujících na rozšíření onemocnění COVID-19
DŮVODOVÁ ZPRÁVA
1.SOUVISLOSTI NÁVRHU
•Odůvodnění a cíle návrhu
Všechny členské státy čelí ve stále větší míře přímým a nepřímým důsledkům pandemie COVID-19. Současná situace je bezprecedentní a vyžaduje přijetí výjimečných opatření přizpůsobených těmto okolnostem, mimo jiné pokud jde o podporu nejchudším lidem poskytovanou z Fondu evropské pomoci nejchudším osobám (FEAD). Krize nepřináší jen specifická rizika pro nejchudší osoby, ale prohlubuje také hospodářské problémy. Očekává se, že socioekonomickými dopady krize budou nejvíce zasaženy nejzranitelnější skupiny společnosti. Navíc se z důvodu sociálních a hospodářských důsledků pandemie COVID-19 počet nejchudších osob zvyšuje.
První „investiční iniciativa pro reakci na koronavirus“ 1 , balíček opatření, který vstoupil v platnost dne 1. dubna 2020, zavedla řadu důležitých změn legislativního rámce platného pro evropské strukturální a investiční fondy, jež v současné situaci umožňují účinnější reakci. V rámci „Investiční iniciativy pro reakci na koronavirus Plus“ (dále jen „CRII+“) byla přijata doplňková opatření 2 . Tento balíček zahrnoval rovněž změny nařízení (EU) č. 223/2014 3 (nařízení o FEAD), prostřednictvím nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/559 ze dne 23. dubna 2020 4 , které vstoupilo v platnost dne 25. dubna 2020 a kterým se zavádějí specifická opatření k zajištění dodatečné flexibility a likvidity umožňující členským státům řešit pandemii COVID-19 v rámci FEAD.
Situace se pomalu vyvíjí a mnohé regiony a členské státy se připravují na opatrné zmírnění omezení pro své společnosti i podniky a na restartování svých ekonomik. Nicméně přímé i nepřímé dopady krize si již vybraly svou daň v mnoha odvětvích. Proces zotavování potrvá určitou dobu a nelze vyloučit potřebu dalších omezujících opatření. V této souvislosti existuje vážné riziko, že se zvýší počet lidí, kteří trpí potravinovou a materiální deprivací, a je proto třeba přijmout další opatření, aby bylo možné reagovat na sociální dopady pandemie COVID-19 s cílem zajistit sociálně spravedlivé oživení v souladu s evropským pilířem sociálních práv.
Zatímco Komise navrhla mimořádná opatření, která poskytla orgánům veřejné moci, partnerským organizacím a dalším subjektům zapojeným do provádění FEAD největší možnou flexibilitu a podporu, členské státy čelí problémům s likviditou, aby mohly reagovat na koronavirovou krizi a na rostoucí potřeby v terénu.
Aby bylo možné pomoci členským státům zajistit účinnou reakci na pandemii COVID-19, včetně jejích sociálních a hospodářských důsledků, je proto vhodné přijmout dodatečná opatření, včetně navýšení zdrojů dostupných v rámci Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR), Evropského sociálního fondu (ESF) a také FEAD. V této souvislosti Komise v reakci na pandemii COVID-19 navrhuje novou změnu nařízení o společných ustanoveních (REACT-EU) 5 a nařízení o FEAD s cílem stanovit, aby byly pro tyto fondy na roky 2020, 2021 a 2022 k dispozici dodatečné zdroje.
Dodatečné zdroje pro rok 2020 vyplývají ze zvýšení celkových prostředků na hospodářskou, sociální a územní soudržnost ve víceletém finančním rámci na období 2014–2020. Dodatečné zdroje na rok 2021 a 2022 tvoří vnější účelově vázané příjmy pocházející z [evropského nástroje na podporu oživení].
Tyto částky budou rozděleny mezi členské státy s ohledem na jejich relativní prosperitu a rozsah dopadů současné krize na jejich ekonomiky a společnosti. Částku ve výši 0,35 % dodatečných zdrojů je třeba přidělit na technickou pomoc z podnětu Komise. Odchylně od pravidel pro vnější účelově vázané příjmy stanovených ve finančním nařízení se tyto dodatečné zdroje, jakmile jsou přiděleny na operační programy, řídí platnými pravidly stanovenými v nařízení o společných ustanoveních a nařízení o FEAD, včetně pravidel týkajících se závazků a zrušených závazků.
Členské státy mohou tyto částky použít v rámci cíle Investice pro růst a zaměstnanost na podporu operací přispívajících ke zotavení z krize v souvislosti s pandemií COVID-19 v regionech, jejichž hospodářství a pracovní místa byla nejvíce zasažena, a k přípravě oživení svých ekonomik z EFRR nebo ESF nebo na navýšení prostředků na programy podporované z FEAD.
Přidělení dodatečných zdrojů pro FEAD je pro členské státy dobrovolné, a to podle jejich konkrétních potřeb. Při posuzování této skutečnosti by členské státy měly věnovat náležitou pozornost tomu, že se počet nejchudších osob od vypuknutí pandemie COVID-19 zvyšuje.
Kromě toho Komise navrhuje v souladu se změnami navrhovanými pro nařízení o společných ustanoveních (REACT-EU) 6 zavést další opatření, která členským státům poskytnou více likvidity, zejména tím, že jim umožní získat významnou platbu předběžného financování v případě, že budou prostředky v rámci FEAD zvýšeny, a tím, že osvobodí členské státy od poskytování vnitrostátního příspěvku k navýšeným prostředkům. Kromě toho obdobně jako v případě návrhu pro nařízení o společných ustanoveních (REACT-EU) se s ohledem na potřebu zajistit, aby byly tyto dodatečné zdroje uvolněny rychle na investice v terénu a byly účinné v reálné ekonomice, nenavrhuje prodloužit konečné datum pro způsobilost, kterým zůstane – i pro dodatečné zdroje – 31. prosinec 2023 (u výdajů vzniklých na úrovni příjemců). Je však upřesněno, že závazky spojené s dodatečnými zdroji se zruší v souladu s pravidly, která je třeba dodržovat při uzavírání programů (tj. v roce 2025 po předložení nezbytných dokumentů podle článku 52). Předpokládá se rovněž, že systém pro elektronickou výměnu používaný pro úřední výměny mezi Komisí a členskými státy v souladu s čl. 30 odst. 4 se upraví tak, aby členským státům umožnil neprodleně předkládat žádosti o změny operačních programů pro přidělení dodatečných zdrojů na roky 2020, 2021 a 2022.
Pandemie COVID-19 měla rovněž nepřiměřený socioekonomický dopad na ženy. Členské státy by proto měly zajistit, aby operace důsledně dodržovaly horizontální zásadu rovnosti žen a mužů stanovenou v čl. 5 odst. 11 nařízení o FEAD.
Komise rovněž navrhuje další ustanovení, která členským státům umožní flexibilitu při využívání technické pomoci.
•Soulad s platnými předpisy v této oblasti politiky
Tento návrh je v souladu s platnými předpisy v této oblasti politiky, zejména s ustanoveními, která navrhla Komise pro nařízení o společných ustanoveních (REACT-EU) v reakci na rozšíření onemocnění COVID-19 v rámci návrhu Komise zajistit mimořádnou flexibilitu pro využití EFRR a ESF v reakci na rozšíření onemocnění COVID-19.
•Soulad s ostatními politikami Unie
Tento návrh je v souladu s dalšími návrhy a iniciativami přijatými Komisí, zejména s návrhy, které přijala pro EFRR a ESF v reakci na pandemii COVID-19.
2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA
•Právní základ
Návrh vychází z čl. 175 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie. Umožňuje členským státům navýšit zdroje v rámci FEAD, získat dodatečnou platbu předběžného financování a osvobodit dodatečné zdroje od příspěvků členských států. Těmito výjimečnými změnami nejsou dotčena pravidla, která platí za běžných okolností.
•Subsidiarita (v případě nevýlučné pravomoci)
Návrh je v souladu se zásadou subsidiarity. Návrh nemění realizační model FEAD, který i nadále podléhá sdílenému řízení.
Sdílené řízení je podpořeno zásadou subsidiarity, neboť Komise pověřuje úkoly strategického plánování a provádění členské státy. Omezuje rovněž činnost EU na to, co je nezbytné k dosažení daných cílů, jak je stanoveno ve Smlouvách.
Cílem tohoto návrhu, jakož i návrhu na změnu nařízení (EU) č. 1303/2013 7 , je dát k dispozici dodatečné zdroje. Dalším jeho cílem je vyjasnit pravidla upravující využívání těchto zdrojů v kontextu programů v programovém období 2014–2020.
•Proporcionalita
Návrh je přiměřený a neobsahuje ustanovení, která nejsou nezbytná pro dosažení cílů Smlouvy. Omezuje se na změny, které se považují za nezbytné pro stanovení pravidel, která je třeba dodržovat v souvislosti s dodatečnými zdroji, a pro řešení problémů, s nimiž se členské státy potýkají během krize COVID-19 v souvislosti s prováděním FEAD.
•Volba nástroje
V souladu s řádným legislativním postupem stanoveným v čl. 175 odst. 3 Smlouvy je zvoleným nástrojem nařízení Evropského parlamentu a Rady. Komise prozkoumala možnosti, které skýtá právní rámec, a považuje za nutné navrhnout změnu nařízení (EU) č. 223/2014.
3.VÝSLEDKY HODNOCENÍ EX POST, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ
•Hodnocení ex post / kontroly účelnosti platných právních předpisů
Vzhledem ke zvláštním okolnostem tohoto návrhu nebylo provedeno hodnocení ex post ani kontrola účelnosti platných právních předpisů.
•Konzultace se zúčastněnými stranami
Vzhledem ke zvláštním okolnostem tohoto návrhu nebyla provedena konzultace s externími zúčastněnými stranami.
•Sběr a využití výsledků odborných konzultací
Nebylo třeba využít externích odborných konzultací.
•Posouzení dopadů
Nevztahuje se na tento návrh.
•Účelnost právních předpisů a zjednodušení
Nejedná se o iniciativu v rámci Programu pro účelnost a účinnost právních předpisů (REFIT).
•Základní práva
Návrh nemá žádné důsledky z hlediska ochrany základních práv.
4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY
Návrh povede k dodatečným závazkům v roce 2020, které budou financovány ze zvýšení stropu víceletého finančního rámce na období 2014–2020. Povede rovněž k dodatečným závazkům pro roky 2021 a 2022, které budou financovány z vnějších účelově vázaných příjmů. V letech 2020 až 2025 povede k dodatečným platbám. Rozpočtové důsledky jsou zahrnuty v legislativním finančním výkazu, který je přiložen k nařízení REACT-EU.
5.OSTATNÍ PRVKY
•Plány provádění a způsoby monitorování, hodnocení a podávání zpráv
Provádění opatření bude monitorováno a budou o něm podávány zprávy v rámci všeobecných mechanismů podávání zpráv zřízených nařízením (EU) č. 223/2014.
•Informativní dokumenty (u směrnic)
Nevztahuje se na tento návrh.
2020/0105 (COD)
Návrh
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,
kterým se mění nařízení (EU) č. 223/2014, pokud jde o zavedení zvláštních opatření reagujících na rozšíření onemocnění COVID-19
EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 175 odst. 3 této smlouvy,
s ohledem na návrh Evropské komise,
po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,
s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru 8 ,
s ohledem na stanovisko Výboru regionů 9 ,
v souladu s řádným legislativním postupem,
vzhledem k těmto důvodům:
(1)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 223/2014 10 stanoví pravidla pro Fond evropské pomoci nejchudším osobám (dále jen „FEAD“).
(2)Dne 17. listopadu 2017 Evropský parlament, Rada a Komise v reakci na sociální výzvy v rámci Evropy společně vyhlásily evropský pilíř sociálních práv. Dvacet klíčových zásad pilíře je rozděleno do tří kategorií: rovné příležitosti a přístup na trh práce, spravedlivé pracovní podmínky, sociální ochrana a začlenění. Podle těchto dvaceti zásad evropského pilíře sociálních práv by se měly řídit činnosti v reakci na pandemii COVID-19 s cílem zajistit sociálně spravedlivé oživení.
(3)Členské státy byly důsledky šíření onemocnění COVID-19 postiženy způsobem, jenž nemá obdoby. Krize má závažné hospodářské a sociální důsledky. Došlo tak k výjimečné situaci, kterou je třeba řešit pomocí konkrétních opatření v souladu s evropským pilířem sociálních práv.
(4)Tím je především dotčen FEAD. Vzhledem k tomu, že se zvyšuje počet lidí, kteří z důvodu pandemie COVID-19 trpí potravinovou a materiální deprivací, a že nejchudší osoby jsou během této krize vystaveny zvláštním rizikům a dalším potížím, potřebují členské státy dodatečné finanční prostředky na poskytování podpory z tohoto fondu.
(5)V zájmu nápravy obrovských otřesů v hospodářství a vážných dopadů na fungování jednotného trhu kvůli výjimečným omezením, která zavedly členské státy v zájmu omezení šíření COVID-19, schválila Evropská rada dne 23. dubna 2020 „plán cesty k oživení“ se silnou investiční složkou, vyzvala k vytvoření [evropského nástroje na podporu oživení] a pověřila Komisi, aby analyzovala potřeby tak, aby se zdroje zaměřily na odvětví a zeměpisné oblasti v Evropě, které jsou nejvíce postiženy, a aby zároveň vyjasnila vazbu na víceletý finanční rámec.
(6)Komise dne 27. května 2020 předložila návrh nařízení 11 , který mění nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 12 , a uvolnila dodatečné zdroje na podporu členských států při zotavení z krize v souvislosti s pandemií COVID-19 a při přípravě oživení ekonomik. Jako součást tohoto balíčku je pro tento účel vyčleněna dodatečná mimořádná částka ve výši 58 272 800 000 EUR na rozpočtový závazek ze strukturálních fondů v rámci cíle Investice pro růst a zaměstnanost na roky 2020, 2021 a 2022 s cílem tyto prostředky rychle poskytnout reálné ekonomice prostřednictvím stávajících struktur pro programy politiky soudržnosti na období 2014–2020. Komise by měla stanovit rozdělení dodatečných zdrojů pro každý členský stát na základě metody přidělování založené na nejnovějších dostupných objektivních statistických údajích týkajících se relativní prosperity členských států a rozsahu dopadu současné krize na jejich ekonomiky. Aby byla zohledněna vyvíjející se povaha účinků krize, mělo by být rozdělování v roce 2021 revidováno na základě stejné metody přidělování s využitím nejnovějších statistických údajů dostupných ke dni 19. října 2021. Aby byla reakce na sociální dopad pandemie COVID-19 na nejchudší osoby účinná, bylo by vhodné, aby členské státy mohly přidělovat dodatečné zdroje pro FEAD v souladu se svými potřebami. Přitom by členské státy měly věnovat náležitou pozornost tomu, že se počet nejchudších osob od vypuknutí pandemie COVID-19 zvyšuje. Dále je nezbytné stanovit stropy pro přidělování zvýšených zdrojů na technickou pomoc pro jednotlivé členské státy. S ohledem na očekávané rychlé vynakládání dodatečných zdrojů by závazky související s těmito dodatečnými zdroji měly být při uzavření programů také zrušeny. Pro dodatečné zdroje jsou rovněž zavedeny možnosti finančních převodů v rámci cíle Investice pro růst a zaměstnanost mezi EFRR, ESF a FEAD.
(7)Na toto nařízení se použijí horizontální finanční pravidla přijatá Evropským parlamentem a Radou na základě článku 322 Smlouvy o fungování Evropské unie. Tato pravidla jsou uvedena ve finančním nařízení a určují zejména postup pro sestavování a plnění rozpočtu prostřednictvím grantů, zadávání veřejných zakázek, cen a nepřímého plnění a dále stanoví kontroly odpovědnosti účastníků finančních operací. Pravidla přijatá na základě článku 322 SFEU se rovněž týkají ochrany rozpočtu Unie v případě všeobecných nedostatků týkajících se právního státu v členských státech, neboť dodržování zásad právního státu je základní podmínkou řádného finančního řízení a efektivního financování z prostředků EU.
(8)Aby bylo zajištěno, že členské státy mají dostatečné finanční prostředky na urychlené provedení opatření na zotavení z krize v souvislosti s pandemií COVID-19 a při přípravě oživení ekonomiky, je nezbytné poskytnout vyšší úroveň předběžného financování pro rychlé provedení opatření podporovaných z dodatečných zdrojů. Rozsah předběžného financování by měl zajistit, aby členské státy měly prostředky k tomu, aby příjemcům zajistily v případě potřeby zálohové platby a aby jim byly předložené žádosti o platbu rychle proplaceny.
(9)Aby se zmírnila zátěž veřejných rozpočtů, pokud jde o zotavení z krize v souvislosti s pandemií COVID-19, a připravilo oživení ekonomiky, je vhodné, aby se na dodatečné zdroje nevztahovalo spolufinancování.
(10)Aby členské státy mohly rychle upravit opatření v rámci FEAD v reakci na krizi COVID-19, je vhodné stanovit zvláštní ustanovení objasňující rozsah technické pomoci.
(11)Jelikož cílů tohoto nařízení, totiž reagovat na dopad krize v oblasti veřejného zdraví na nejchudší osoby, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, ale spíše jich z důvodu rozsahu a účinků navrhované činnosti může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.
(12)Nařízení (EU) č. 223/2014 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.
(13)Vzhledem k naléhavosti situace v souvislosti s pandemií COVID-19 je vhodné, aby toto nařízení vstoupilo v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie,
(14)Vzhledem k pandemii COVID-19 a naléhavé potřebě řešit související krizi v oblasti veřejného zdraví se má za to, že je nezbytné použít výjimku ze lhůty osmi týdnů uvedenou v článku 4 Protokolu č. 1 o úloze vnitrostátních parlamentů v Evropské unii, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii, Smlouvě o fungování Evropské unie a Smlouvě o založení Evropského společenství pro atomovou energii.
(15)V čl. 135 odst. 2 dohody o vystoupení Spojeného království Velké Británie a Severního Irska z Evropské unie a Evropského společenství pro atomovou energii se stanoví, že změny nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 13 nebo rozhodnutí Rady 2014/335/EU, Euratom, které jsou přijaty ke dni vstupu uvedené dohody v platnost nebo později, se na Spojené království nevztahují, pokud tyto změny mají dopad na finanční závazky Spojeného království. Podpora podle článku 6a nařízení (EU) č. 223/2014 je v roce 2020 financována zvýšením stropu víceletého finančního rámce a v letech 2021 a 2022 zvýšením stropu vlastních zdrojů Unie, což by mělo dopad na finanční závazek Spojeného království. Toto nařízení by se proto nemělo vztahovat na Spojené království,
PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Nařízení (EU) č. 223/2014 se mění takto:
1)Ustanovení čl. 6 odst. 2 se nahrazuje tímto:
„2. Prostředky z fondu přidělené každému členskému státu na období 2014–2020 stanoví příloha III s výjimkou zvýšených zdrojů v reakci na pandemii COVID-19 uvedených v článku 6a. Minimální částka, kterou lze přidělit členskému státu na celé období, činí 3 500 000 EUR.“
2)Vkládá se nový článek 6a, který zní:
„Článek 6a
Dobrovolné zvýšení zdrojů v reakci na rozšíření onemocnění COVID-19
1. Členské státy mohou zdroje uvedené v článku 6 v reakci na pandemii COVID-19 dobrovolně zvýšit, a to v souladu s čl. 92b bodem 5 sedmým pododstavcem nařízení (EU) č. 1303/2013. Zvýšení může ovlivnit rozpočtové závazky na roky 2020, 2021 a 2022.
2. Odchylně od čl. 7 odst. 1 bude období pro operační programy, které využívají dodatečné zdroje podle odstavce 1, trvat do 31. prosince 2022.
3. Odchylně od čl. 38 prvního pododstavce se rozpočtové závazky na dodatečné zdroje týkající se jednotlivých programů uskuteční v letech 2020, 2021 a 2022.
Odchylně od čl. 59 odst. 1 se dodatečné závazky zruší v souladu s pravidly, kterými je třeba se řídit při ukončení programů.
4. Kromě předběžných plateb uvedených v čl. 44 odst. 1 vyplatí Komise v návaznosti na rozhodnutí Komise o schválení změny programu týkající se přidělení dodatečných prostředků předběžnou platbu ve výši 50 % dodatečných zdrojů přidělených na rok 2020.
Částku vyplacenou v rámci předběžného financování uvedeného v prvním pododstavci Komise plně zúčtuje nejpozději při uzavření programu.
5. Odchylně od článku 20 se na dodatečné zdroje podle odstavce 1 nevztahuje spolufinancování.“
3)V článku 27 se odstavec 4 nahrazuje tímto:
„4. Z operačního programu mohou být z podnětu členských států financována opatření zaměřená na přípravu, řízení, monitorování, správní a technickou pomoc, audit a informační, kontrolní a vyhodnocovací opatření nezbytná pro provádění tohoto fondu, včetně přípravy a provozních nákladů na systémy poukazů v případě, že tyto náklady nese řídící orgán nebo jiný veřejný subjekt, který není partnerskou organizací, a to až do výše 5 % přídělu fondu ke dni přijetí operačního programu a 5 % dodatečných zdrojů uvedených v čl. 6a odst. 1. Lze z něho rovněž financovat technickou pomoc a budování kapacit partnerských organizací a všech dalších aktérů zapojených do provádění fondu, mimo jiné v zájmu posílení schopnosti reagovat na krizi vyvolanou pandemií COVID-19. Opatření uvedená v tomto odstavci se mohou týkat následujícího programového období, včetně zajištění pokračování podpory z tohoto fondu prostřednictvím jiných fondů.“
4)Vkládá se nový článek 63a, který zní:
„Článek 63a
Přechodná ustanovení
Článek 6a se nevztahuje na Spojené království. Odkazy na členské státy v těchto ustanoveních nezahrnují Spojené království.“
Článek 2
Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne
Za Evropský parlament Za Radu
předseda předseda/předsedkyně