EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 30.4.2020

COM(2020) 200 final

Návrh

ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o uvolnění prostředků z Fondu solidarity Evropské unie za účelem poskytnutí pomoci Portugalsku, Španělsku, Itálii a Rakousku

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.SOUVISLOSTI NÁVRHU

•Odůvodnění a cíle návrhu

Toto rozhodnutí se týká uvolnění prostředků z Fondu solidarity Evropské unie (EUSF) v souladu s nařízením Rady (ES) č. 2012/2002 (dále jen „nařízení“) ve výši 278 993 814 EUR na poskytnutí pomoci Portugalsku, Španělsku, Itálii a Rakousku v návaznosti na katastrofy, k nimž v těchto zemích došlo v průběhu roku 2019. Doprovodným dokumentem k tomuto rozhodnutí je návrh opravného rozpočtu (NOR) č. 4/2020 1 , v němž se navrhuje zapsat potřebné prostředky do souhrnného rozpočtu na rok 2020, a to jak v prostředcích na závazky, tak i v prostředcích na platby.

2.1Portugalsko – hurikán Lorenzo na Azorách v říjnu 2019

Hurikán Lorenzo byla nejvýchodnější a Evropě nejbližší tropická cyklona v Atlantiku, která byla kdy zaznamenána. Během konce září se Lorenzo proměnil z tropické vlny v hurikán pátého stupně. Během přesunu na severovýchod hurikán Lorenzo dne 2. října 2019 zasáhl Azory, kde vážně poškodil veřejnou i soukromou infrastrukturu a těžce dopadl na každodenní život lidí a fungování podniků a institucí.

1)Portugalsko požádalo o příspěvek z fondu EUSF dne 8. listopadu 2019, tedy ve lhůtě 12 týdnů od zaznamenání prvních škod dne 2. října 2019. Žádost se týká jednoho regionu úrovně NUTS 2 (Região Autónoma dos Açores) a byla předložena s odvoláním na „regionální přírodní katastrofu“ podle čl. 2 odst. 3 nařízení.

2)Jelikož se jedná o přírodní katastrofu, lze použít EUSF.

3)Portugalské orgány odhadují celkové přímé škody způsobené touto katastrofou na 328,5 milionu EUR. Žádost byla předložena na základě kritérií pro „regionální přírodní katastrofy“ uvedených v čl. 2 odst. 3 nařízení, která „regionální přírodní katastrofu“ definují jako jakoukoli přírodní katastrofu, jež má v regionu na úrovni NUTS 2 některého způsobilého státu za následek přímé škody přesahující 1,5 % HDP daného regionu. Pro nejvzdálenější regiony, k nimž Azory patří, je prahová hodnota stanovena na 1 % HDP daného regionu. Nahlášené přímé škody představují 8,4 % HDP daného regionu (3 927 milionů EUR na základě údajů z roku 2016), a překračují tak prahovou hodnotu 1 %. Žádost předložená Portugalskem tudíž splňuje podmínky k poskytnutí příspěvku z EUSF.

4)Celkové přímé škody jsou základem pro výpočet výše finančního příspěvku z fondu. Finanční příspěvek lze využít pouze na financování základních záchranných opatření a opatření na obnovu ve smyslu článku 3 nařízení.

5)Portugalsko ve své žádosti požádalo o vyplacení zálohy podle článku 4a nařízení. Dne 11. prosince 2019 Komise přijala prováděcí rozhodnutí C(2019) 9067, kterým se Portugalsku poskytuje záloha ve výši 10 % z předpokládaného finančního příspěvku z fondu, tedy ve výši 821 270 EUR. Tuto částku zemi následně v plném rozsahu vyplatila.

6)Portugalské orgány ve své žádosti podrobně popsaly povahu a důsledky katastrofy. Azorský Úřad pro civilní a protipožární ochranu se na příchod hurikánu připravoval od 26. září. K hlavním škodám došlo v oblastech vystaveným větru a vlnám, především v přístavech. Narušeny byly rovněž vodovodní, energetické a komunikační sítě. Byly poškozeny silnice, letiště, školy a nemocnice, jakož i další veřejný majetek. V důsledku toho utrpěly ztráty soukromé osoby, podniky, oblast rybolovu a zemědělství, jakož i cestovní ruch. Kvůli závažným škodám na infrastruktuře sloužící k ochraně pobřeží bylo obyvatelstvo vystaveno větším rizikům.

7)Náklady na záchranná opatření a opatření na obnovu, které jsou způsobilé pro pomoc podle čl. 3 odst. 2 nařízení, Portugalsko odhadlo na 279,3 milionu EUR a rozdělilo je podle typu opatření. Převážná část způsobilých nákladů (téměř 270 milionů EUR) se týká nákladů na obnovu dopravní infrastruktury, zejména přístavů.

8)Portugalské orgány uvedly, že v současné době nejsou k dispozici žádné údaje o krytí způsobilých nákladů pojištěním.

9)Zasažená oblast je „méně rozvinutým regionem“ ve smyslu klasifikace pro účely evropských strukturálních a investičních fondů (2014–2020). Portugalské orgány Komisi oznámily, že nemají v úmyslu přesunout prostředky z programů v rámci ESI fondů na opatření na obnovu.

10)Pokud jde o uplatňování právních předpisů Unie v oblasti prevence a řízení rizika katastrof, není v současnosti vedeno žádné řízení o nesplnění povinnosti. V žádosti Portugalska je stručně popsáno, že jako vodítko pro správu pobřeží a vymezení zásahů na ochranu pobřeží na Azorách slouží doporučení Evropského parlamentu a Rady 2002/413/ES, kterým se stanoví obecné zásady a možnosti strategie pro integrovanou správu pobřeží v Evropě. Probíhá také práce na provedení směrnice 2007/60/ES o vyhodnocování a zvládání povodňových rizik a degradace pobřeží.

2.2Španělsko – záplavy v oblastech Valencie, Murcie, Castilla-La Mancha a Andalusie v září 2019

Počínaje dnem 9. září 2019 zasáhl jihovýchod Iberského poloostrova vzácný meteorologický jev označovaný jako „izolovaná výšková tlaková níže“ (Depresión Aislada en Niveles Altos, DANA). Tento jev, který se vyznačuje extrémními srážkami způsobujícími povodně, vyvrcholil ve dnech 12.–16. září a velmi vážně zasáhl velkou část oblastí Valencie, Murcie, Castilla-La Mancha a Andalusie.

1)Španělsko požádalo o příspěvek z fondu EUSF dne 28. listopadu 2019, tedy ve lhůtě 12 týdnů od zaznamenání prvních škod dne 9. září 2019. Žádost se týká čtyř španělských regionů úrovně NUTS 2 (Comunidad Valenciana, Región de Murcia, Castilla-La Mancha a Andalucía) a byla předložena s odvoláním na „regionální přírodní katastrofu“ podle čl. 2 odst. 3 nařízení. V návaznosti na žádost Komise byly dne 18. prosince 2019 a dne 29. ledna 2020 k žádosti předloženy doplňující informace.

2)Jelikož se jedná o přírodní katastrofu, lze použít EUSF.

3)Španělské orgány odhadují celkové přímé škody způsobené touto katastrofou na 2 269,7 milionu EUR. Žádost byla předložena na základě kritérií pro „regionální přírodní katastrofy“ uvedených v čl. 2 odst. 3 nařízení, která „regionální přírodní katastrofu“ definují jako jakoukoli přírodní katastrofu, jež má v regionu na úrovni NUTS 2 některého způsobilého státu za následek přímé škody přesahující 1,5 % HDP daného regionu. Vzhledem k tomu, že se katastrofa týká několika regionů, uplatňuje se průměr HDP vážený podílem škod v jednotlivých regionech. Výše škody vykázané Španělskem tedy představuje 2,65 % váženého regionálního HDP.

4)Celkové přímé škody jsou základem pro výpočet výše finančního příspěvku z fondu. Finanční příspěvek lze využít pouze na financování základních záchranných opatření a opatření na obnovu ve smyslu článku 3 nařízení.

5)Španělsko ve své žádosti požádalo o vyplacení zálohy podle článku 4a nařízení. Dne 13. února 2020 Komise přijala prováděcí rozhodnutí C(2020) 905, kterým se Španělsku poskytuje záloha ve výši 10 % z předpokládaného finančního příspěvku z fondu, tedy ve výši 5 674 336 EUR. Tuto částku zemi následně v plném rozsahu vyplatila.

6)Španělské orgány ve své žádosti podrobně popsaly povahu a důsledky katastrofy. Extrémní množství srážek překročilo rekordy za posledních 140 let a vedlo k rozsáhlým záplavám, které připravily o život osm osob. Tisíce lidí musely být evakuovány ze svých domovů a umístěny do nouzového ubytování. Izolovaná výšková tlaková níže měla závažný dopad na životní podmínky obyvatelstva v postižených oblastech a způsobila významné škody na soukromém i veřejném majetku. Došlo k poškození silniční, železniční i letištní infrastruktury a musely být pozastaveny služby. Eroze vedla k poškození vodovodních sítí, ochranné infrastruktury a životního prostředí. Došlo také k erozi pláží a k poškození pobřežní infrastruktury.

7)Náklady na záchranná opatření a opatření na obnovu, které jsou způsobilé pro pomoc podle čl. 3 odst. 2 nařízení, Španělsko odhadlo na 650,6 milionu EUR a rozdělilo je podle typu opatření. Největší podíl způsobilých nákladů (více než 385 milionů EUR) se týká nákladů na úklidové práce. Druhý největší podíl se týká nákladů na obnovu infrastruktury ve výši 247 milionů EUR.

8)Na žádost Španělska byly na podporu opatření k řešení následků této katastrofy poskytnuty družicové snímky získané v rámci programu Copernicus.

9)Španělské orgány potvrdily, že způsobilé náklady nejsou kryty pojištěním.

10)Region Communidad Valenciana je ve smyslu klasifikace pro účely evropských strukturálních a investičních fondů (2014–2020) považován za „rozvinutější region“, zatímco ostatní tři regiony jsou považovány za „přechodové regiony“. Španělské orgány Komisi oznámily, že nemají v úmyslu přesunout prostředky z programů v rámci ESI fondů na opatření na obnovu.

11)Pokud jde o provádění právních předpisů Unie v oblasti prevence rizik katastrof a jejich řízení, Španělsko oznámilo, že provedlo směrnici EU o povodních do španělského práva a dokončilo první fázi zahrnující posouzení rizik a vypracování map rizik, jejíž výsledky byly přezkoumány ve druhé fázi. Výsledky tohoto přezkumu schválila Národní rada pro civilní ochranu. Nové plány mají být předloženy v prosinci 2022. Kromě toho byly vypracovány plány civilní ochrany před nebezpečím povodní, a to jak na úrovni státu, tak i v autonomních oblastech.

2.3Itálie – extrémní povětrnostní události na podzim 2019

Na konci října a v průběhu listopadu 2019 zasáhla většinu území Itálie od severu až po jih řada souvisejících extrémních povětrnostních událostí. Následné povodně a sesuvy půdy způsobily závažné škody. Vrcholem pak bylo zaplavení Benátek.

1)    Itálie požádala o finanční příspěvek z fondu EUSF dne 10. ledna 2020, tedy ve lhůtě 12 týdnů od zaznamenání prvních škod dne 20. října 2019.

2)    Jelikož se jedná o přírodní katastrofu, lze použít EUSF.

3)    Žádost byla předložena na základě kritérií pro „závažnou přírodní katastrofu“ podle čl. 2 odst. 2 nařízení. Italské orgány odhadují celkové přímé škody způsobené touto katastrofou na 5 619,878 milionu EUR (aktualizovaná částka). Tato částka představuje přes 157 % prahové hodnoty pro uvolnění finančních prostředků z EUSF platné pro Itálii (škoda vyšší než 3 miliardy EUR v cenách roku 2011). Žádost Itálie tudíž splňuje podmínky k poskytnutí příspěvku z EUSF.

4)    Itálie nepožadovala vyplacení zálohy.

5)    Italské orgány ve své žádosti podrobně popsaly povahu a rozsah zkázy způsobené extrémními povětrnostními událostmi. Intenzita, se kterou katastrofa italské území zasáhla, a dopady katastrofy na obyvatelstvo, hospodářství a životní prostředí se liší v závislosti na lokalitě. Škody utrpělo celkem sedmnáct regionů, přičemž nejvíce zasažené byly regiony Benátsko, Piemont, Ligurie, Sicílie a Emilia Romana. Téměř třetina celkových škod (1,8 miliardy EUR) vznikla v regionu Benátsko, zejména v souvislosti s velkými záplavami v Benátkách. Regiony Abruzzo, Basilicata, Kalábrie, Kampánie, Furlánsko-Julské Benátsko, Lazio, Apulie, Toskánsko a autonomní provincie Bolzano byly katastrofou zasaženy v menší míře. Nejméně zasažené pak byly oblasti Marche, Údolí Aosty a autonomní provincie Trento.

Katastrofa způsobila zejména závažná narušení silniční sítě na státní, regionální, provinční i obecní úrovni v důsledku sesuvů půdy a popadaných stromů a odřízla řadu izolovaných horských a pobřežních obcí. Ve většině regionů došlo k narušení říčních sítí, přemisťování hornin, sesuvům půdy a záplavám. Provoz škol a dalších veřejných služeb byl přerušen. Nárazy větru dosahující až 200 km/h způsobily značné ztráty v lesích (přibližně 8,5 milionu kubických metrů dřeva) s vážnými důsledky pro dřevozpracující průmysl a cestovní ruch. Zejména v regionu Benátsko utrpělo přibližně 130 chráněných lokalit sítě Natura 2 000 škody na více než 414 000 hektarech půdy. Téměř ve všech regionech došlo k zatopení veřejných a soukromých budov. Významné ztráty byly zaznamenány i v zemědělství, včetně přímých škod na zemědělských strukturách (sklenících, strojích). Byly zablokovány čistírny odpadních vod. Elektrická a plynárenská síť byly přerušeny.

Povodně v regionu Benátsko způsobily obrovské škody na veřejném i soukromém majetku, jakož i škody v oblasti obchodu, hospodářství, průmyslu a v sektoru služeb. Přílivové záplavy dosahující 187 cm nad mořem zaplavily přes 85 % území města Benátky. Vlny vysoké vody (acqua alta) způsobily významné škody na uměleckém a kulturním dědictví historického centra Benátek a na velkém množství majetku na hlavních ostrovech laguny, včetně škod na artefaktech a významné újmy na listinách, jako jsou knihy a rukopisy, jakož i na archivech. Bylo zaplaveno přibližně 75 historických kostelů, přičemž došlo k poškození struktury, vybavení a rozsáhlých archivů. Kromě toho bylo poškozeno velké množství mol, přívozů a motorových člunů, jež jsou součástí benátského systému vodní dopravy. Navíc došlo k poškození elektrických a elektronických zařízení.

V regionu Piemont bylo katastrofou zasaženo více než 800 obcí. V Ligurii způsobila záplavy, sesedání a sesuvy půdy, což poškodilo zejména silniční systém. Na Sicílii měla závažné dopady na dodávky služeb a způsobila hospodářské ztráty vyplývající z přerušení zemědělské činnosti a produkce. V regionu Emilia Romagna vedlo zaplavení říční sítě k erozi břehů, povodním a přetoku příkopů a kanálů, což mělo za následek poškození rezidenčních oblastí, průmyslových zařízení, protipovodňové ochrany a hydraulických instalací. Bouře rovněž způsobily značné škody na pracích na ochraně pobřeží a téměř úplně zničily umělou dunu, která pobřeží chránila. V kopcovitých a hornatých oblastech došlo k erozi a sesuvům půdy, jež měly závažný dopad na silniční síť.

6)    Podle analýzy Komise mohou být klimatické jevy během období, na něž se žádost vztahuje, z meteorologického a hydrologického hlediska považovány za jednu událost. Navíc se zeměpisný rozsah a řádová hodnota náhrady škody požadované italskými orgány jeví jako věrohodné.

7)    Náklady na záchranná opatření a opatření na obnovu, které jsou způsobilé pro pomoc podle čl. 3 odst. 2 nařízení, Itálie odhadla na více než 1 110,1 milionu EUR a rozdělila je podle typu opatření. Největší podíl způsobilých nákladů (více než 479 milionů EUR) se týká výdajů na obnovu ochranné infrastruktury a ochranu kulturního dědictví. Druhý největší podíl (465 milionů EUR) se týká nákladů na obnovu základní infrastruktury.

8)    Italské orgány potvrdily, že způsobilé náklady nejsou kryty pojištěním.

9)    Pět z dotčených sedmnácti regionů se ve smyslu klasifikace pro účely fondů ESI na období 2014–2020 považuje za „méně rozvinuté regiony“ (Basilicata, Kalábrie, Kampánie, Apulie a Sicílie), region Abruzzo se považuje za „přechodový region“, zatímco ostatní regiony jsou „rozvinutější regiony“. Italské orgány Komisi neoznámily, že by měly v úmyslu přesunout prostředky z programů v rámci ESI fondů na opatření na obnovu.

10)    Itálie nepožádala o aktivaci mechanismu civilní ochrany Unie. Středisku pro koordinaci odezvy na mimořádné události ERCC byla však prostřednictvím společného komunikačního a informačního systému pro mimořádné události CECIS zaslána informativní poznámka.

11)    Pokud jde o uplatňování právních předpisů Unie v oblasti prevence a řízení rizika katastrof, není v současnosti vedeno žádné řízení o nesplnění povinnosti.

2.4Rakousko – extrémní povětrnostní události v listopadu 2019

V období od 11. do 23. listopadu 2019 postihly jihozápadní části Rakouska, zejména Korutansko a východní Tyrolsko, rozsáhlé záplavy. Tyto události byly vyvolány stejnými meteorologickými podmínkami, které vedly k závažné přírodní katastrofě v Itálii. Extrémní povětrnostní události značně poničily základní veřejnou infrastrukturu, soukromá obydlí, podniky a lesy. Tyto události byly velmi podobné událostem, ke kterým došlo o rok dříve, způsobily však menší škody.

1)Rakousko požádalo o příspěvek z fondu EUSF dne 29. ledna 2020, tedy ve lhůtě 12 týdnů od zaznamenání prvních škod dne 11. listopadu 2019. Dne 9. března 2020 Rakousko předložilo z vlastní iniciativy aktualizované informace, přičemž pro postižené regiony uvedlo mírně vyšší odhady škod.

2)Jelikož se jedná o přírodní katastrofu, lze použít EUSF.

3)Rakouské orgány odhadují celkové přímé škody způsobené touto katastrofou na 93,2 milionu EUR. Uvedená částka je výrazně pod prahovou hodnotou pro „závažnou přírodní katastrofu“, která v případě Rakouska v roce 2020 činí 2 307,9 milionu EUR (tj. 0,6 % hrubého národního důchodu Rakouska). Je rovněž pod prahovou hodnotou pro „regionální přírodní katastrofu“, která činí 1,5 % hrubého domácího produktu daného regionu váženého podle rozsahu škody v postižených regionech. Katastrofa tak nenaplňuje znaky „závažné přírodní katastrofy“ ani „regionální přírodní katastrofy“, jak je definuje nařízení. Avšak vzhledem k tomu, že katastrofa byla způsobena stejnými meteorologickými podmínkami, které způsobily závažnou přírodní katastrofu v Itálii, rakouské orgány podaly žádost s odkazem na ustanovení o „sousedním způsobilém státu“ podle čl. 2 odst. 4 nařízení, v kterém se stanoví, že způsobilý stát postižený stejnou katastrofou, jaká byla v sousedním způsobilém státě označena za závažnou přírodní katastrofu, může rovněž čerpat pomoc z EUSF. Tato podmínka je splněna.

4)Rakouské orgány nepožadovaly zálohu.

5)Rakouské orgány poskytly podrobný popis dopadů katastrofy. Ke zdaleka největším škodám došlo v nejjižnější rakouské spolkové zemi Korutansko a v přilehlém východním Tyrolsku, přičemž v obou případech se jedná o alpské oblasti sousedící s Itálií. Spolkové země Salcbursko a Štýrsko utrpěly menší škody. Silný déšť zaplavil mnoho vodních toků, což způsobilo škody především na dopravní infrastruktuře a vedlo k uzavření silnic. Poškozena byla i řada mostů. K těmto problémů se navíc přidalo neobvyklé sněžení a laviny, jež způsobily škody v odvětví lesnictví. Došlo k přerušení železničních spojů, zaplavení soukromých obydlí a veřejných budov, dočasnému odříznutí některých obydlí a přerušení dodávek elektřiny.

6)Náklady na záchranná opatření a opatření na obnovu, které jsou způsobilé pro pomoc podle čl. 3 odst. 2 nařízení, Rakousko odhadlo na 61,3 milionu EUR a rozdělilo je podle typu opatření. Největší podíl způsobilých nákladů (více než 40 milionů EUR) se týká nákladů na obnovu dopravní sítě. Přibližně 13 milionů EUR se týká opatření proti erozi půdy.

7)Rakouské orgány potvrdily, že způsobilé náklady nejsou kryty pojištěním.

8)Zasažené oblasti jsou „rozvinutější regiony“ ve smyslu klasifikace pro účely ESI fondů (2014–2020). Ve své žádosti rakouské orgány uvedly, že mají v úmyslu použít prostředky z rakouského programu pro rozvoj venkova financovaného z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova na opětovné vytvoření ochranných lesů.

9)Rakousko nepožádalo o aktivaci mechanismu civilní ochrany Unie.

10)Pokud jde o uplatňování právních předpisů Unie v oblasti prevence a řízení rizika katastrof, není v současnosti vedeno žádné řízení o nesplnění povinnosti.

2.5Závěr

Katastrofy uvedené v žádostech, které podaly Portugalsko, Španělsko, Itálie a Rakousko, z výše uvedených důvodů splňují podmínky pro uvolnění prostředků z fondu EUSF stanovené v nařízení.

3.Financování z přídělů z EUSF na rok 2020

Nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 ze dne 2. prosince 2013, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020 2 (dále jen „nařízení o VFR“), a zejména článek 10 uvedeného nařízení, umožňuje uvolnit z EUSF prostředky do výše ročního stropu 500 000 000 EUR (v cenách roku 2011). Způsoby uvolnění prostředků z fondu jsou stanoveny v bodě 11 Interinstitucionální dohody ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení 3 .

Jelikož hlavním důvodem zřízení EUSF byla solidarita, zastává Komise názor, že pomoc z fondu by měla být progresivní. To znamená, že v souladu s dosavadní praxí by na část škody, která přesahuje prahovou hodnotu částky pro uvolnění finančních prostředků EUSF v případě „závažné přírodní katastrofy“ (tj. 0,6 % HND nebo 3 miliardy EUR v cenách roku 2011, podle toho, která částka je nižší), měla být poskytnuta pomoc vypočítaná podle vyšší sazby než na část škody do výše prahové hodnoty. V minulosti se při stanovování příspěvků na závažné přírodní katastrofy používala sazba 2,5 % z objemu celkových přímých škod pod úrovní stropu a sazba 6 % z objemu škod nad úrovní stropu. U regionálních přírodních katastrof a katastrof uznávaných v rámci ustanovení o „sousedním státu“ se použije sazba 2,5 %.

Příspěvek nesmí přesáhnout celkové odhadované náklady na způsobilá opatření. Metodika výpočtu pomoci byla stanovena ve výroční zprávě EUSF (2002–2003) a schválena Radou a Evropským parlamentem.

V reakci na žádosti Portugalska, Španělska, Itálie a Rakouska byl finanční příspěvek z EUSF vypočten na základě odhadu celkových přímých škod takto:

Členský stát	Zařazení katastrofy	Celkové přímé škody (v milionech EUR)	Použitá prahová hodnota pro regionální přírodní katastrofy (1,5 % HDP / 1 % HDP v případě nejvzdálenějších regionů)  (v milionech EUR)	Strop pro závažnou přírodní katastrofu (v milionech EUR)	2,5 % přímých škod do výše stropu (v EUR)	6 % přímých škod převyšujících strop (v EUR)	Celková výše navrhované pomoci (v EUR)	Vyplacená záloha (v EUR)
PORTUGALSKO	Regionální (čl. 2 odst. 3)	328,508	39,271	-	8 212 697	-	8 212 697	821 270
ŠPANĚLSKO	Regionální (čl. 2 odst. 3)	2 269,734	1 287,076	-	56 743 358	-	56 743 358	5 674 336
ITÁLIE	Závažná (čl. 2 odst. 2)	5 619,878	-	3 585,278	89 631 943	122 076 039	211 707 982	-
RAKOUSKO	Sousední (čl. 2 odst. 4)	93,191	-	-	2 329 777	-	2 329 777	-
CELKEM							278 993 814

V souladu s čl. 10 odst. 1 nařízení o VFR bylo na počátku roku 2020 na uvolnění prostředků z EUSF k dispozici celkem 1 150 524 045 EUR. Jedná se o součet přídělu na rok 2020 ve výši 597 546 284 EUR a zbývajícího přídělu na rok 2019 ve výši 552 977 761 EUR, jenž zůstal nevyčerpán a byl přenesen do roku 2020.

V této fázi roku 2020 lze uvolnit částku ve výši 1 001 137 474 EUR. Tato částka odpovídá rozdílu celkové částky, kterou bylo možno z EUSF uvolnit na počátku roku 2020 (1 150 524 045 EUR), a částky ve výši 149 386 571 EUR, jejímž zadržením v EUSF je plněna povinnost podle čl. 10 odst. 1 nařízení o VFR ponechat zde 25 % z přídělu na rok 2020 do 1. října 2020.

Financování z EUSF – souhrn	Částka EUR
Příděl na rok 2019 přenesený do roku 2020	552 977 761
Příděl na rok 2020	597 546 284 -----------------
Počátkem roku 2020 k dispozici celkem	1 150 524 045
Minus zadržených 25 % z přídělu na rok 2020	− 149 386 571 -----------------
Maximální aktuálně disponibilní částka (příděly na roky 2019 a 2020)	1 001 137 474
Celková částka navrhované pomoci, která má být uvolněna pro Portugalsko, Španělsko Itálii a Rakousko	− 278 993 814 -----------------
Zbývající disponibilní částka do 1. října 2020	722 143 660

Návrh

ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o uvolnění prostředků z Fondu solidarity Evropské unie za účelem poskytnutí pomoci Portugalsku, Španělsku, Itálii a Rakousku

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 2012/2002 ze dne 11. listopadu 2002 o zřízení Fondu solidarity Evropské unie 4 , a zejména na čl. 4 odst. 3 uvedeného nařízení,

s ohledem na Interinstitucionální dohodu ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení 5 , a zejména na bod 11 této dohody,

s ohledem na návrh Evropské komise,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)Cílem Fondu solidarity Evropské unie („dále jen fond“) je umožnit Unii rychle, účinně a pružně reagovat na nouzové situace a projevit solidaritu s obyvatelstvem oblastí postižených přírodními katastrofami.

(2)Podle článku 10 nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 6 nesmí výše fondu přesáhnout maximální roční částku 500 000 000 EUR (v cenách roku 2011).

(3)Dne 8. listopadu 2019 Portugalsko předložilo žádost o uvolnění prostředků z fondu v návaznosti na extrémní povětrnostní události na Azorách.

(4)Dne 28. listopadu 2019 Španělsko předložilo žádost o uvolnění prostředků z fondu v návaznosti na extrémní deště, které vedly k záplavám v regionech Valencie, Murcie, Castilla-La Mancha a Andalusie.

(5)Dne 10. ledna 2020 Itálie předložila žádost o uvolnění prostředků z fondu v návaznosti na extrémní povětrnostní události, které na podzim 2019 zasáhly sedmnáct regionů.

(6)Dne 29. ledna 2020 Rakousko předložilo žádost o uvolnění prostředků z fondu v návaznosti na extrémní povětrnostní události z listopadu 2019.

(7)Žádosti Portugalska, Španělska, Itálie a Rakouska splňují požadavky pro poskytnutí finančního příspěvku z fondu, jež jsou stanoveny v článku 4 nařízení (ES) č. 2012/2002.

(8)Z fondu by proto měly být uvolněny prostředky na finanční příspěvek Portugalsku, Španělsku, Itálii a Rakousku.

(9)Aby byla doba potřebná pro uvolnění prostředků z fondu co nejkratší, mělo by se toto rozhodnutí použít ode dne jeho přijetí,

PŘIJALY TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

V rámci souhrnného rozpočtu Unie na rozpočtový rok 2020 se z Fondu solidarity Evropské unie uvolňují níže uvedené částky v prostředcích na závazky i v prostředcích na platby:

a) Portugalsku se poskytuje částka ve výši 8 212 697 EUR;

b) Španělsku se poskytuje částka ve výši 56 743 358 EUR;

c) Itálii se poskytuje částka ve výši 211 707 982 EUR;

d) Rakousku se poskytuje částka ve výši 2 329 777 EUR.

Článek 2

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne … [datum přijetí] 7**.

V Bruselu dne

(1)    COM(2020) 190, 30.4.2020.

(2)    Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 884.

(3)    Úř. věst. C 373, 20.12.2013, s. 1.

(4)    Úř. věst. L 311, 14.11.2002, s. 3.

(5)    Úř. věst. C 373, 20.12.2013, s. 1.

(6)    Nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 ze dne 2. prosince 2013, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 884).

(7) ** Datum vloží Parlament před vyhlášením v Úředním věstníku.