EVROPSKÁ KOMISE
V Bruselu dne 23.4.2020
COM(2020) 155 final
2018/0178(COD)
SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU
podle čl. 294 odst. 6 Smlouvy o fungování Evropské unie
týkající se
postoje Rady k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady o zřízení rámce pro usnadnění udržitelného investování, 2018/0178 (COD), a ke změně nařízení 2019/2088 o zveřejňování informací souvisejících s udržitelností v odvětví finančních služeb
2018/0178 (COD)
SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU
podle čl. 294 odst. 6 Smlouvy o fungování Evropské unie
týkající se
postoje Rady k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady o zřízení rámce pro usnadnění udržitelného investování, 2018/0178 (COD), a ke změně nařízení 2019/2088 o zveřejňování informací souvisejících s udržitelností v odvětví finančních služeb
1.Souvislosti
|
Datum předání návrhu Evropskému parlamentu a Radě (dokument COM(2018) 0353 final – 2018/0178 COD): |
24. května 2018 |
|
Datum vydání stanoviska Evropského hospodářského a sociálního výboru: |
17. října 2018 |
|
Datum přijetí postoje Evropského parlamentu v prvním čtení: |
28. března 2019 |
|
Datum předání pozměněného návrhu: |
Nepoužije se |
|
Datum přijetí postoje Rady: |
15. dubna 2020 |
2.Cíl návrhu Komise
V březnu 2018 předložila Komise ambiciózní akční plán pro financování udržitelného růstu 1 . Cílem tohoto akčního plánu je mobilizovat soukromý sektor k transformaci na nízkouhlíkové a udržitelnější hospodářství, které účinněji využívá zdroje. Jak je nastíněno v akčním plánu, chybí jasná definice toho, co je „environmentálně udržitelné“, což momentálně představuje jednu z největších překážek pro zvýšení ekologických investic. Proto je jedním ze základních pilířů akčního plánu vytvoření společného systému klasifikace environmentálně udržitelných ekonomických činností, čili „taxonomie EU“. Za tímto účelem předložila Komise v květnu 2018 návrh nařízení 2 , který měl tyto tři cíle:
(1)poskytovat společnostem a investorům vhodné definice, na jejichž základě lze ekonomické činnosti považovat za environmentálně udržitelné;
(2)umožnit koncovým investorům, včetně drobných investorů, směrovat kapitál na environmentálně udržitelné činnosti, neboť se těmito definicemi omezí rizika „lakování nazeleno“ 3 ; a
(3)zabránit roztříštění trhu vytvořením jednotného referenčního bodu pro investory, společnosti a členské státy při definování environmentální udržitelnosti pro investiční účely.
Taxonomie EU bude představovat společný jazyk, který investoři a společnosti mohou využívat k identifikaci investičních příležitostí pro projekty a ekonomické činnosti, které významně přispívají k cílům v oblasti klimatu a životního prostředí. To investorům a společnostem pomůže při transformaci jejich činností směrem k udržitelnosti. Taxonomie EU tak pomůže zvýšit soukromé a veřejné investice k financování transformace směrem k udržitelnosti v souladu s cíli Zelené dohody pro Evropu.
Taxonomie se zaměřuje na environmentálně udržitelné činnosti v těchto oblastech: zmírňování změny klimatu, přizpůsobování se změně klimatu, udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů, oběhové hospodářství, prevence a omezování znečištění a ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů. Do 31. prosince 2021 musí Komise zveřejnit zprávu o rozšíření působnosti taxonomie na další cíle udržitelnosti, včetně cílů sociálních.
Až bude taxonomie dokončena, usnadní rozvoj standardů a štítků pro ekologické finanční produkty. Bude rovněž tvořit nedílnou součást podávání zpráv týkajících se udržitelnosti finančními a nefinančními podniky. Jak bylo oznámeno v investičním plánu Zelené dohody pro Evropu 4 , bude taxonomie rovněž zohledněna v pokynech týkajících se monitorování klimatu a životního prostředí a posuzování udržitelnosti v rámci programu InvestEU 5 , které mají být zveřejněny v druhé polovině roku 2020. Kromě programu InvestEU bude Komise prostřednictvím obnovené strategie pro udržitelné financování, která bude zveřejněna v druhé polovině roku 2020, zkoumat, jak mohou subjekty veřejného sektoru taxonomii využívat, aby se dosáhlo konvergence standardů mezi soukromým sektorem a veřejnými subjekty a zajistilo se nejvhodnější využití kombinovaných finančních nástrojů.
3.Připomínky k postoji Rady
Postoj Rady odráží politickou dohodu, ke které dospěly Evropský parlament a Rada dne 16. prosince 2019. Komise tuto dohodu podporuje.
Politická dohoda zavedla několik změn, které se odchylují od původního návrhu Komise, též u těchto bodů:
1.Rozšíření oblasti působnosti nařízení:
Zaprvé politická dohoda stanoví pro EU dodatečnou povinnost používat taxonomii pro účely veřejných opatření, standardů nebo štítků, jimiž se stanoví požadavky na účastníky finančního trhu nebo emitenty v oblasti finančních produktů nebo podnikových dluhopisů, které jsou uváděny na trh jako „environmentálně udržitelné“.
Zadruhé všichni účastníci finančního trhu ve smyslu nařízení o zveřejňování informací 6 budou muset zveřejnit, jak a do jaké míry investice, které tvoří základ jejich finančního produktu, podporují ekonomické činnosti, které jsou v souladu s taxonomií. Účastníci finančního trhu, kteří si nepřejí zveřejnit soulad s taxonomií a následně si nepřejí uvádět svůj produkt na trh jako environmentálně udržitelný nebo jako produkt podobných vlastností, o tom budou muset učinit vysvětlující prohlášení.
Zatřetí velké finanční a nefinanční podniky, které již musí zveřejňovat nefinanční výkaz 7 , budou muset zveřejnit, jak a do jaké míry jsou jejich činnosti spojené s činnostmi, na něž se vztahuje taxonomie. To zahrnuje přibližně 6 000 podniků a skupin v celé EU. V souladu s pokyny, které jsou připojeny ke směrnici o podávání nefinančních zpráv, zahrnují příslušné klíčové ukazatele výkonnosti (KPI) obrat, kapitálové výdaje a provozní výdaje. V případě finančních společností mohou být různé klíčové ukazatele výkonnosti dále upřesněny v aktu v přenesené pravomoci, který má Komise předložit do června 2021.
2.Specifikace druhů ekonomických činností, které lze zohlednit pro způsobilost:
Politická dohoda zavádí dvě podkategorie environmentálně udržitelných ekonomických činností: podpůrné činnosti (použitelné pro všech šest environmentálních cílů) a přechodové činnosti (použitelné pouze pro cíl v oblasti zmírňování změny klimatu).
Podpůrné činnosti přímo umožňují, aby další činnosti významně přispívaly k jednomu nebo více environmentálním cílům. Byly zavedeny záruky pro předcházení lakování nazeleno. První z těchto záruk je, že podpůrné činnosti nemohou vést k „ustrnutí“ v aktivech, která ohrožují dlouhodobé environmentální cíle, a to s ohledem na ekonomickou životnost těchto aktiv. Druhou z těchto záruk je, že podpůrné činnosti musí mít podstatný pozitivní environmentální dopad na základě aspektů životního cyklu.
Transformačními činnostmi jsou činnosti: i) u kterých v současné době nejsou žádné technologicky a ekonomicky dostupné nízkouhlíkové alternativy ii) a které podporují transformaci na klimaticky neutrální ekonomiku způsobem, který je v souladu s omezením zvýšení teploty na 1,5 °C oproti úrovni před průmyslovou revolucí. Podobně jako u podpůrných činností byla zavedena řada záruk s cílem předcházet lakování nazeleno 8 . Tato podkategorie transformačních činností má význam pouze pro cíl v oblasti zmírňování změny klimatu.
3.Změny ustanovení, která se týkají konkrétních ekonomických činností:
Ze způsobilosti jsou výslovně vyloučeny činnosti v oblasti výroby energie z tuhých fosilních paliv.
Význam „energie neutrální z hlediska změny klimatu“ pro transformaci je uznán v bodě odůvodnění politické dohody, přestože odkaz na „energii neutrální z hlediska klimatu“ jako součásti cíle v oblasti zmírňování změny klimatu byl odstraněn. Komise byla požádána, aby provedla posouzení všech příslušných stávajících technologií při výběru činností, které lze považovat za „transformační činnosti“. V této souvislosti se ekonomické činnosti považují za „vážně poškozující“, pokud dlouhodobé odstraňování odpadů může způsobit významné a dlouhodobé poškození životního prostředí. Znění politické dohody rovněž posiluje úlohu hodnocení životního cyklu při vývoji technických screeningových kritérií.
V oblasti spalování odpadů byl odkaz na „zamezení“ nahrazen výrazem „minimalizace“ spalování odpadů jako jeden ze způsobů, jak může ekonomická činnost významně přispět k transformaci na oběhové hospodářství. Nadto byl doplněn odkaz na zásady hierarchie způsobů nakládání s odpady. Zásada „vážně nepoškozovat“ výslovně stanoví, že způsobilé činnosti by neměly vést k významnému nárůstu produkce, spalování nebo odstraňování odpadů, a výjimku přiznává spalování nerecyklovatelného nebezpečného odpadu.
4.Prodloužení minimálních sociálních záruk
Politická dohoda přidává na seznam minimálních záruk tři mezinárodní dokumenty/pokyny v oblasti lidských práv:
–pokyny OECD pro nadnárodní podniky;
–obecné zásady OSN v oblasti podnikání a lidských práv a
–Mezinárodní listinu lidských práv.
5.Rozšíření členství a úkolů platformy pro udržitelné financování (dále jen „platforma“):
Politická dohoda rozšiřuje oblast působnosti platformy i její členství, aby mohla Komisi poskytovat poradenství v těchto dalších bodech:
–možná úloha standardů v oblasti udržitelnosti účetních standardů a standardů výkaznictví pro podporu uplatňování taxonomie;
–možná potřeba zlepšit dostupnost a kvalitu údajů;
–řešení dalších cílů v oblasti udržitelnosti, včetně cílů sociálních;
–fungování minimálních záruk a možná potřeba doplnit stávající požadavky;
–hodnocení a rozvoj politik udržitelného financování, též v otázkách konzistentnosti politiky.
V této souvislosti politická dohoda stanoví, že součástí složení platformy musí být tyto aktéři:
–Agentura Evropské unie pro základní práva,
–zástupci občanské společnosti,
–zástupci relevantních sektorů finančních a nefinančních podniků, včetně zástupců relevantních odvětví;
–odborníci s odbornými znalostmi v oblasti účetnictví a výkaznictví.
Platforma bude fungovat podle horizontálních pravidel Komise pro odborné skupiny 9 .
6.Zřízení skupiny odborníků z členských států
Politická dohoda vytváří skupinu odborníků z členských států, jejímž úkolem je poskytovat Komisi poradenství ohledně vhodnosti technických screeningových kritérií a přístupu platformy. Tato odborná skupina bude fungovat podle horizontálních pravidel Komise pro odborné skupiny 10 .
7.Změny nařízení o zveřejňování informací
Politická dohoda zavádí cílené změny nařízení o zveřejňování informací. Účelem těchto změn je zejména ukotvit zveřejňování informací souvisejících s taxonomií ze strany účastníků finančního trhu v širším rámci pro zveřejňování informací souvisejících s udržitelností ze strany odvětví finančních služeb, jak je stanoveno v nařízení o zveřejňování informací. V této souvislosti byla provedena řada změn s cílem zmocnit evropské orgány dohledu k vypracování regulačních technických norem upřesňujících požadavky na zveřejňování týkající se taxonomie.
Navíc byl zaveden článek o zásadě „vážně nepoškozovat“. Tato změna zmocňuje evropské orgány dohledu k vypracování další regulační technické normy. Tato další regulační technická norma stanoví podrobnosti týkající se obsahu a prezentace informací týkajících se zásady „vážně nepoškozovat“ pro sociální a environmentální cíle. Zásada „vážně nepoškozovat“ ve vztahu k sociálním aspektům, jak je definována v nařízení o zveřejňování informací, by měla být v souladu s minimálními zárukami stanovenými v nařízení o taxonomii. Při provádění postupů pro dosažení souladu s těmito minimálními zárukami by společnosti následně měly uplatnit zásadu „vážně nepoškozovat“.
8.Harmonogram aktů v přenesené pravomoci
Komise bude muset přijmout akty v přenesené pravomoci, které budou obsahovat technická screeningová kritéria, pro oba cíle v oblasti klimatu do 31. prosince 2020 (použitelnost ode dne 31. prosince 2021) a pro ostatní čtyři environmentální cíle do 31. prosince 2021 (použitelnost ode dne 31. prosince 2022).
9.Přezkum
Politická dohoda rozšiřuje doložku o přezkumu, a pověřuje tak Komisi, aby při zveřejnění své zprávy zahrnula tato další témata:
–popsat ustanovení, která by byla zapotřebí k rozšíření působnosti taxonomie na jiné ekonomické činnosti, včetně neutrálních a environmentálně škodlivých činností;
–posoudit účinnost poradních postupů pro vypracování technických screeningových kritérií (sestávajících z platformy a skupiny odborníků členských států);
–zhodnotit plánovaný režim dohledu.
5.Závěr
Komise podporuje výsledky interinstitucionálních jednání, a může proto přijmout postoj Rady v prvním čtení.