DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.SOUVISLOSTI NÁVRHU

•Odůvodnění a cíle návrhu

Od prvních případů nákazy COVID-19 Evropská unie členským státům a jejich občanům neúnavně pomáhá při řešení této krize. Komise aktivovala svůj všeobecný koordinační krizový systém rychlého varování ARGUS a konají se také pravidelná setkání krizového koordinačního výboru, aby byla zajištěna koordinace činností všech příslušných oddělení a útvarů Komise a agentur EU. Komise rovněž zřídila tým pro koordinaci reakce na politické úrovni, který se skládá z pěti komisařů odpovědných za oblasti politiky, které jsou situací zasaženy nejvíce. Poté, co se ve dnech 10., 17. a 26. března 2020 uskutečnily videokonference vedoucích představitelů EU na téma reakce na rozšíření onemocnění COVID-19, Komise svoji reakci na tuto situaci dále posiluje na všech frontách. V této souvislosti Komise dne 13. března 2020 zveřejnila sdělení Evropskému parlamentu, Evropské radě, Radě, Evropské centrální bance, Evropské investiční bance a Euroskupině s názvem „Koordinovaná ekonomická reakce na koronavirovou nákazu COVID-19“. V hospodářské oblasti Komise navrhla novou investiční iniciativu pro reakci na koronavirus, jež umožní pružně využívat strukturální fondy EU s cílem reagovat na rychle se zvyšující nové potřeby v nejvíce zasažených odvětvích, jako je zdravotní péče, malé a střední podniky a trhy práce, a pomáhat nejvíce postiženým územím v členských státech a jejich občanům. Tento návrh byl mezitím schválen a dne 30. března vstoupil v platnost. Komise rovněž přijala dočasný rámec pro opatření státní podpory, který má členským státům umožnit využívat plnou flexibilitu, již pravidla státní podpory dovolují, na podporu svých ekonomik. Komise rovněž vyzvala Radu, aby zajistila aktivaci obecné únikové doložky Paktu o stabilitě a růstu ze strany orgánů Unie, které ji využijí v rámci strategie Unie pro rychlou, důraznou a koordinovanou fiskální reakci na pandemii COVID-19.

Krize, jíž v důsledku pandemie COVID-19 čelíme, má významný lidský rozměr a zároveň rozsáhlé negativní hospodářské dopady. Je proto nezbytné, aby Unie a její členské státy jednaly rozhodně, společně a solidárně, aby omezily šíření viru a pomohly nemocným a aby byly schopny čelit nepříznivým hospodářským důsledkům a zmírnit negativní sociální dopady. V rámci této společné koordinované reakce byl rovněž přijat návrh Komise rozšířit oblast působnosti Fondu solidarity Evropské unie (EUSF) tak, aby se vztahovala i na případy závažného ohrožení veřejného zdraví, a vymezit konkrétní opatření způsobilá pro financování, což podtrhuje solidaritu Unie s členskými státy při řešení této mimořádné situace.

Jak bylo oznámeno ve zmíněném sdělení ze dne 13. března 2020, Unie je rovněž připravena všemožně podpořit členské státy při zmírňování dopadu na zaměstnanost pro jednotlivce a nejhůře zasažená odvětví. Nový nástroj pro dočasnou podporu na zmírnění rizik nezaměstnanosti v mimořádné situaci (SURE), jehož zřízení Komise Radě navrhuje, je dalším dočasným nástrojem, který umožní finanční pomoc Unie ve výši až 100 miliard EUR ve formě půjček Unie postiženým členským státům. Podmíněný závazek vyplývající z těchto půjček od Unie bude uveden v soulad s rozpočtovými omezeními EU díky zárukám členských států vůči rozpočtu Unie, jež budou představovat 25 % poskytnutých půjček a jež každý členský stát poskytne v souladu se svým podílem na celkovém hrubém národním důchodu Unie. SURE bude dalším nástrojem finanční pomocí vedle již existujících vnitrostátních opatření a běžné grantové podpory poskytované pro podobné účely v rámci Evropského sociálního fondu.

Nástroj SURE by měl být k dispozici členským státům, které potřebují mobilizovat značné finanční prostředky ke zmírnění negativních hospodářských a sociálních důsledků rozšíření onemocnění COVID-19 na svém území. Zřízením nástroje SURE členské státy vyjadřují souhlas, že si prostřednictvím Unie vzájemně poskytnou podporu tím, že zpřístupní další finanční zdroje formou půjček, a jedná se tak o další hmatatelný projev solidarity Unie. Nástroj SURE poskytne členským státům finanční pomoc při řešení náhlého nárůstu veřejných výdajů za účelem zachování zaměstnanosti. Nástroj SURE konkrétně poslouží jako druhá obranná linie tím, že podpoří režimy zkrácené pracovní doby a podobná opatření, jež členským státům pomohou ochránit pracovní místa, a tím zaměstnance a osoby samostatně výdělečně činné proti riziku ztráty zaměstnání a ztráty příjmu. Režimy zkrácené pracovní doby jsou veřejné programy, které umožňují podnikům s hospodářskými problémy dočasně snížit počet odpracovaných hodin, a zároveň jejich zaměstnancům poskytnout státní podporu příjmu za neodpracované hodiny. Podobné režimy existují pro náhradu příjmů pro osoby samostatně výdělečně činné v mimořádných situacích. Podmínky určující, kdy může členský stát podpory v rámci tohoto nástroje využít, by měly být stanoveny na základě náhlého významného navýšení skutečných, a případně též plánovaných veřejných výdajů na zachování zaměstnanosti způsobeného rozšířením onemocnění COVID-19 a měly by přímo souviset s vytvořením či rozšířením režimů zkrácené pracovní doby či přijetím jiných podobných opatření v reakci na tuto situaci.

Nástroj SURE bude mít podobu úvěrového systému, jenž bude založen na systému záruk poskytnutých členskými státy. Tento systém Unii umožní:

(1)zvýšit objem půjček, jež bude možné poskytnout členským státům, které požádají o finanční pomoc z nástroje SURE;

(2)zajistit, aby byl podmíněný závazek Unie vyplývající z nástroje slučitelný s rozpočtovými omezeními Unie.

Aby tento přístup sloužil zamýšlenému účelu, musí členské státy poskytnout Unii důvěryhodné, neodvolatelné a disponibilní záruky v souladu se svými příslušnými podíly na celkovém hrubém národním důchodu Unie. Díky systému záruk nebude nutné, aby členské státy předem poskytly hotovostní příspěvky; tento systém rovněž zajistí úvěrové posílení nezbytné k zajištění vysokého úvěrového hodnocení a k ochraně zdrojů rozpočtu Unie.

Kromě poskytnutí záruk členskými státy jsou do daného rámce zabudovány další ochranné prvky zajišťující finanční spolehlivost systému:

·důkladný a konzervativní přístup k finančnímu řízení;

·struktura úvěrového portfolia, která omezuje riziko koncentrace, roční expozici a nadměrnou expozici vůči jednotlivým členským státům a zároveň zajišťuje, aby bylo možné poskytnout nejpotřebnějším členským státům dostatečné prostředky; a

·možnosti refinancování dluhu.

•Soulad s platnými předpisy v této oblasti politiky

Tento návrh doplňuje další nástroj práva Unie, jehož účelem je poskytovat podporu členským státům v případě mimořádných událostí, a sice nařízení Rady (ES) č. 2012/2002 ze dne 11. listopadu 2002 o zřízení Fondu solidarity Evropské unie („nařízení (ES) č. 2012/2002“). Dne 30. března bylo přijato nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/461, které uvedený nástroj mění za účelem rozšíření jeho oblasti působnosti tak, aby zahrnovala i případy závažného ohrožení veřejného zdraví, a vymezení konkrétních opatření způsobilých pro financování.

Zatímco EUSF je stálý nástroj, SURE by byl dočasné povahy. Liší se i geografická působnost, neboť SURE je omezen na členské státy, a nevztahuje se na země jednající o přistoupení k Unii. Předmět působnosti obou nástrojů je však shodný – řešení závažných krizí, které jsou důsledkem hrozeb pro veřejné zdraví, přičemž EUSF lze využívat trvale, zatímco nástroj SURE je omezen na konkrétní případ rozšíření onemocnění COVID-19. Dalším rozdílem je, že EUSF je založen na grantech a umožňuje zálohové platby. Nástroj SURE je založen na půjčkách.

Uvolnění finanční pomoci Unie v rámci nástroje SURE by bylo možné na základě návrhu Komise Radě. Dotčený členský stát by měl požádat o podporu. Předtím, než Rada finanční pomoc z nástroje SURE poskytne, by Komise měla dotčený členský stát konzultovat s cílem posoudit rozsah náhlého významného navýšení (skutečného nebo očekávaného) veřejných výdajů v oblasti ochrany zaměstnanosti. Členský stát by měl při podávání žádosti o podporu toto náhlé významné navýšení skutečných a případně též plánovaných výdajů prokázat. Pokud budou podmínky nástroje splněny, přijme Rada prováděcí rozhodnutí, kterým se finanční pomoc schvaluje, kvalifikovanou většinou. Komise a členský stát, který je příjemcem pomoci, uzavřou dohodu o provádění. Při zkoumání náhlého navýšení výdajů jsou příslušná opatření omezena na veřejná naléhavá opatření v oblasti ochrany zaměstnanosti v důsledku rozšíření onemocnění COVID-19. Výsledné půjčky pomohou členským státům financovat jejich zvýšené veřejné výdaje v oblasti režimů zkrácené pracovní doby a podobných opatření, a pomohou jim tak při ochraně pracovních míst, a tím zaměstnanců a osob samostatně výdělečně činných před rizikem ztráty zaměstnání.

•Soulad s ostatními politikami Unie

Návrh je součástí řady opatření vypracovaných v reakci na současnou pandemii COVID-19, jako je například investiční iniciativa pro reakci na koronavirus, a doplňuje další nástroje, které podporují zaměstnanost, jako je Evropský sociální fond a Evropský fond pro strategické investice (EFSI)/InvestEU. Vychází z postupu, který Unie používala při minulé finanční krizi pro evropský mechanismus finanční stabilizace (EFSM), aby zajistila rychlou finanční pomoc Unie členským státům, které se potýkají s obtížemi, nebo jsou ohroženy obtížemi způsobenými mimořádnou událostí mimo kontrolu daného členského státu, a rovněž vychází z nového rámce pro řízení podmíněných závazků stanoveného ve finančním nařízení z roku 2018. Vzhledem k tomu, že tento nástroj využívá k podpoře členských států v tomto konkrétním případě rozšíření onemocnění COVID-19 půjčky a výpůjčky, by ho členské státy mohly využívat zejména jako druhou obrannou linii k financování režimů zkrácené pracovní doby a podobných opatření, napomáhající chránit pracovní místa, a tím zaměstnance a osoby samostatně výdělečně činné proti riziku ztráty zaměstnání.

Tento dočasný nástroj lze chápat jako mimořádnou realizaci evropského systému zajištění v nezaměstnanosti ve specifickém kontextu krize spojené s rozšířením onemocnění COVID-19, aniž je dotčena možnost následného zřízení stálého nástroje vycházejícího z jiného právního základu v SFEU. Právním základem tohoto nástroje je článek 122 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU). Vychází z odstavce 1 i 2 článku 122 SFEU. 2.

2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA

•Právní základ

Pandemie COVID-19 je náhlá a mimořádná událost, jež má za následek rozsáhlé narušení hospodářských systémů členských států a vyžaduje kolektivní reakci v duchu solidarity. Vytvoření systému záruk založeného na dobrovolných příspěvcích členských států určených Unii, na němž je založena finanční pomoc v rámci nástroje SURE, vychází z čl. 122 odst. 1 SFEU. Tato intervence by v duchu solidarity odrážela reakci členských států s opatřeními přiměřenými bezprecedentní hospodářské situaci, kterou pandemie COVID-19 způsobila. Je proto odůvodněné založit systém záruk, na němž je nástroj SURE založen, na čl. 122 odst. 1 SFEU.

Organizace a řízení režimu půjček vycházejí z čl. 122 odst. 2 SFEU, jenž umožňuje Radě, aby na návrh Komise poskytla za určitých podmínek dočasnou ad hoc finanční pomoc Unie, nastanou-li určitému členskému státu z důvodu přírodních pohrom nebo mimořádných událostí, které nemůže ovlivnit, obtíže nebo je-li z téhož důvodu vážně ohrožen závažnými obtížemi. Z tohoto právního základu by vycházela úvěrová složka nástroje SURE.

Ustanovení čl. 122 odst. 2 SFEU již bylo jednou použito. Během finanční krize představovalo právní základ pro zřízení dočasného evropského mechanismu finanční stabilizace (EFSM) na pomoc členským státům, které v důsledku vážné a zhoršující se situace v souvislosti s úvěrovými náklady zcela či částečně ztratily přístup k trhu. Unie uvedený nástroj využila k poskytnutí úvěrů Irsku a Portugalsku a překlenovacího financování Řecku.

Ustanovení čl. 122 odst. 2 SFEU lze použít pro jakýkoli druh mimořádné krizové situace; není omezeno pouze na krize týkající se financí či finanční stability. Rada má široký prostor pro uvážení za účelem posouzení toho, zda jsou podmínky tohoto právního základu splněny. V případě členských států, které jsou nejvíce postiženy závažným ohrožením veřejného zdraví, které představuje pandemie COVID-19, i jejími hospodářskými a sociálními důsledky, tomu tak očividně je.

•Subsidiarita (v případě nevýlučné pravomoci)

Cílem návrhu je podpořit členské státy, jež se potýkají se závažným narušením ekonomiky způsobeným mimořádnou událostí v podobě pandemie COVID-19, poskytnutím finanční pomoci Unie formou dočasných půjček, a projevit tak evropskou solidaritu s těmi členskými státy, jež jsou silně postiženy. Uvedená finanční pomoc představuje druhou obrannou linii, která dočasně podpoří zvýšené veřejné výdaje dotyčných států určené na režimy zkrácené pracovní doby a podobná opatření, které jim pomohou ochránit pracovní místa, a tím zaměstnance a osoby samostatně výdělečně činné proti riziku ztráty zaměstnání a ztráty příjmu.

Tato podpora by pomohla postiženým obyvatelům, přispěla by k rychlému návratu k normálním životním podmínkám v zasažených regionech a zmírnila by přímý sociální a hospodářský dopad, který tato krize související s pandemií COVID-19 způsobila.

•Proporcionalita

Návrh je v souladu se zásadou proporcionality. Nepřekračuje rámec toho, co je nezbytné pro dosažení cílů daného nástroje.

•Volba nástroje

Tento akt má formu nařízení, jelikož vytváří nový zvláštní a dočasný nástroj, jejž může využít kterýkoli členský stát, takže musí být závazný v celém rozsahu a přímo použitelný ve všech členských státech. V minulosti bylo v situaci finanční krize využito nařízení Rady pro zavedení finanční pomoci členským státům podle čl. 122 odst. 2 SFEU, které zřídilo procedury a postupy pro vypracování a posouzení žádostí příslušných členských států a pro rychlé a efektivní poskytnutí této finanční pomoci. Akt v této formě zajistí, aby návazná prováděcí rozhodnutí Rady o poskytnutí finanční pomoci členským státům byla přijímána ve vhodném a konzistentním rámci. Nařízení použitelné na všechny členské státy je nejvhodnějším právním nástrojem pro organizaci systému záruk, z něhož bude vycházet poskytování půjček v rámci nástroje SURE, také s ohledem na skutečnost, že je tento nástroj založen na dobrovolných příspěvcích všech členských států.

3.VÝSLEDKY HODNOCENÍ EX POST, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

•Konzultace se zúčastněnými stranami

Vzhledem k tomu, že je naléhavě nutné připravit návrh tak, aby jej mohla Rada přijmout včas, nebylo možné provést konzultaci se zúčastněnými stranami.

•Posouzení dopadů

Vzhledem k naléhavé povaze návrhu nebylo posouzení dopadů provedeno.

4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

Komise by měla mít možnost sjednávat na finančních trzích výpůjčky a ty následně dále poskytnout členskému státu, který požádá o finanční pomoc v rámci nástroje SURE.

Nástroj SURE bude mít podobu úvěrového systému v objemu až 100 miliard EUR, jenž bude založen na systému záruk poskytnutých členskými státy. Tento systém Unii umožní:

(1)zvýšit objem půjček, jež bude možné poskytnout členským státům, které požádají o finanční pomoc z nástroje SURE;

(2)zajistit, aby byl podmíněný závazek Unie vyplývající z nástroje slučitelný s rozpočtovými omezeními Unie.

Aby tento přístup sloužil zamýšlenému účelu, musí členské státy poskytnout Unii důvěryhodné, neodvolatelné a disponibilní záruky v souladu se svými příslušnými podíly na celkovém hrubém národním důchodu Unie. Díky systému záruk nebude nutné, aby členské státy předem poskytly hotovostní příspěvky (splacený kapitál); tento systém rovněž zajistí úvěrové posílení nezbytné k zajištění vysokého úvěrové hodnocení a k ochraně zdrojů Unie.

Kromě poskytnutí záruk členskými státy jsou do daného rámce zabudovány další ochranné prvky zajišťující finanční spolehlivost systému:

·důkladný a konzervativní přístup k finančnímu řízení;

·možnosti refinancování dluhu.

5.OSTATNÍ PRVKY

•Podrobné vysvětlení konkrétních ustanovení návrhu

Článek 1 navrhovaného nařízení Rady zřizuje evropský nástroj pro dočasnou podporu na zmírnění rizik nezaměstnanosti v mimořádné situaci (SURE) v důsledku pandemie COVID-19. Tento nástroj by s ohledem na jeho právní základ byl nástrojem ad hoc a dočasným. Poskytoval by finanční pomoc podle článku 220 finančního nařízení na podporu členských států, jež se potýkají se závažným narušením ekonomiky způsobeným mimořádnou událostí v podobě pandemie COVID-19.

Článek 2 navrhovaného nařízení zdůrazňuje doplňkovou povahu nástroje SURE. Nástroj by měl doplňovat úsilí členských států na vnitrostátní úrovni a pokrýt část závažného a náhlého nárůstu veřejných výdajů, s nímž se potýkají v rámci své reakce na přímé negativní důsledky krize v souvislosti s COVID-19. Využití nástroje SURE nebrání využití jiných relevantních nástrojů EU, které řeší specifické aspekty závažných hrozeb pro veřejné zdraví, a nástrojů finanční podpory, například Fondu solidarity EU (EUSF).

Článek 3 navrhovaného nařízení stanoví podmínky pro aktivaci nástroje. Členské státy mohou požádat o finanční pomoc, pokud se jejich skutečné a potenciálně plánované veřejné výdaje v oblasti zaměstnanosti náhle a významně zvýší v důsledku vnitrostátní reakce na pandemii COVID-19. Podpora v rámci nástroje SURE by měla členským státům obzvláště pomáhat při zvýšené finanční zátěži v souvislosti s režimy zkrácené pracovní doby a podobnými opatřeními, které pomáhají ochránit pracovní místa, a tím zaměstnance a samostatně výdělečně činné osoby proti riziku ztráty zaměstnání a ztráty příjmu.

Článek 4 navrhovaného nástroje za prvé stanoví, že finanční pomoc v rámci navrhovaného nástroje SURE bude mít podobu půjčky poskytnuté dotčenému členskému státu. Za druhé stanoví, že je Komise zmocněna sjednávat na finančních trzích půjčky a ty následně dále poskytnout dotčenému členskému státu.

Článek 5 navrhovaného nařízení stanoví maximální výši finanční pomoci Unie, kterou lze v rámci nástroje SURE poskytnout. Jedná se o částku až 100 miliard EUR.

Článek 6 navrhovaného nařízení stanoví postup pro rychlé poskytování finanční pomoci členským státům. Po obdržení žádosti členského státu by Komise dotčený členský stát konzultovala a ověřila rozsah zvýšení veřejných výdajů, které přímo souvisí s vytvářením nebo rozšířením režimů zkrácené pracovní doby a podobnými opatřeními, především pro osoby samostatně výdělečně činné. Tato konzultace Komisi rovněž pomůže řádně vyhodnotit podmínky půjčky. Měly by být stanoveny parametry, jako je částka, maximální průměrná splatnost, ocenění, období dostupnosti podpory a technické postupy (pro) provádění.

Články 7 až 10 navrhovaného nařízení obsahují procedurální pravidla pro vyplácení a implementaci úvěrové podpory v rámci nástroje SURE. Konkrétně se jedná o pravidla týkající se vyplácení, výpůjčních a úvěrových operací, obezřetnostních pravidel platných pro úvěrové portfolio v rámci nástroje a správy půjček.

Článek 11 navrhovaného nařízení upravuje mechanismus financování nástroje. Poskytování půjček členským státům v rámci nástroje se bude opírat o systém záruk dobrovolně poskytnutých členskými státy ve prospěch Unie. Tento systém Unii umožní zvýšit objem finanční pomoci prostřednictvím půjček, jež bude možné v rámci nástroje SURE poskytnout členským státům. Záruky poskytnuté Unii by měly být neodvolatelné, bezpodmínečné a splatné na požádání a měly by být stanoveny v dohodě uzavřené mezi Komisí a členskými státy. Tyto příspěvky by představovaly vnější účelově vázané příjmy.

Článek 12 navrhovaného nařízení stanoví pravidlo týkající se dostupnosti nástroje. Finanční pomoc Unie v rámci nástroje SURE bude dostupná teprve od chvíle, kdy všechny členské státy poskytnou Unii své záruky.

Články 13 a 14 navrhovaného nařízení stanoví pravidla týkající se kontrol, auditů a podávání zpráv.

A článek 15 navrhovaného nařízení objasňuje, že se daný nástroj nepoužije na Spojené království, jelikož podle čl. 143 odst. 1 Dohody o vystoupení Spojeného království Velké Británie a Severního Irska z Evropské unie a Evropského společenství pro atomovou energii 1 je závazek Spojeného království za jeho podíl na podmíněných závazcích Unie omezen na ty podmíněné závazky, které plynou z finančních operací, jež Unie uskutečnila před datem vystoupení Spojeného království z Unie. Jakékoli případné podmíněné závazky Unie vyplývající z finanční pomoci podle tohoto nařízení nastanou po datu vystoupení Spojeného království z Unie. Spojené království by se proto na finanční pomoci podle tohoto nařízení nemělo podílet.

2020/0057 (NLE)

Návrh

NAŘÍZENÍ RADY

o zřízení evropského nástroje pro dočasnou podporu na zmírnění rizik nezaměstnanosti v mimořádné situaci (SURE) v důsledku rozšíření onemocnění COVID-19

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 122 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)Ustanovení čl. 122 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) umožňuje Radě na návrh Komise a v duchu solidarity mezi členskými státy rozhodnout o opatřeních přiměřených reakci na sociálně-ekonomickou situaci vzniklou v důsledku rozšíření onemocnění COVID-19.

(2)Ustanovení čl. 122 odst. 2 SFEU umožňuje Radě poskytnout finanční pomoc Unie členskému státu, kterému nastaly obtíže nebo který je vážně ohrožen závažnými obtížemi z důvodu mimořádných událostí, jež nemůže ovlivnit.

(3)Koronavirus 2 (SARS-CoV-2) způsobující těžký akutní respirační syndrom, který je příčinou onemocnění nazvaného Světovou zdravotnickou organizací (WHO) COVID-19, je novým kmenem koronaviru, jenž v minulosti nebyl u lidí zjištěn. Globální nákaza uvedeným onemocněním se rychle šíří a byla Světovou zdravotnickou organizací prohlášena za pandemii. Od propuknutí nákazy v Unii do 30. března 2020 bylo v členských státech hlášeno 334 396 případů onemocnění a 22 209 úmrtí.

(4)Členské státy provedly mimořádná opatření s cílem omezit šíření onemocnění COVID-19 a jeho dopad. Pravděpodobnost dalšího přenosu onemocnění COVID-19 v Unii je považována za vysokou. Kromě dopadů na veřejné zdraví s významným podílem úmrtí má rozšíření onemocnění COVID-19 vážný a ničivý dopad na ekonomiky členských států, narušuje chod společnosti a zvyšuje veřejné výdaje ve stále větším počtu členských států.

(5)Tato mimořádná situace, která je mimo kontrolu členských států a která zapříčinila vyřazení značné části jejich pracovní síly, vedla k náhlému a prudkému nárůstu veřejných výdajů členských států na režimy zkrácené pracovní doby pro zaměstnance a podobná opatření zejména pro osoby samostatně výdělečně činné. Je nezbytné umožnit členským státům uvedený náhlý a prudký nárůst veřejných výdajů řešit, a to do doby, než bude šíření onemocnění COVID-19 a jeho dopad na pracovní sílu pod kontrolou.

(6)Vytvoření evropského nástroje pro dočasnou podporu na zmírnění rizik nezaměstnanosti v mimořádné situaci (SURE) v důsledku rozšíření onemocnění COVID-19 by mělo Unii umožnit reagovat na krizi na trhu práce koordinovaným, rychlým a účinným způsobem a v duchu solidarity mezi členskými státy, a tím zmírnit dopad na zaměstnanost jednotlivců a nejvíce postižená hospodářská odvětví, jakož i zmírnit přímé dopady této mimořádné situace na veřejné výdaje členských států.

(7)Podle článku 220 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 může mít 2 finanční pomoc Unie poskytnutá členským státům podobu půjček. Tyto půjčky by měly být poskytnuty těm členským státům, ve kterých rozšíření onemocnění COVID-19 vedlo k náhlému a prudkému nárůstu skutečných a případně i plánovaných veřejných výdajů v důsledku vnitrostátních opatření přijatých od 1. února 2020. Uvedené datum zajišťuje rovné zacházení se všemi členskými státy a umožňuje pokrytí jejich skutečných a případně i plánovaných zvýšení výdajů souvisejících s dopady na trhy práce členských států bez ohledu na to, kdy se onemocnění COVID-19 v každém konkrétním členském státě objevilo. Vnitrostátní opatření přijatá od uvedeného data by měla přímo souviset s vytvářením nebo rozšiřováním či prodlužováním režimů zkrácené pracovní doby a podobnými opatřeními včetně opatření pro osoby samostatně výdělečně činné. Režimy zkrácené pracovní doby jsou veřejné programy, jež za určitých okolností umožňují podnikům v hospodářských obtížích dočasně snížit počet hodin odpracovaných jejich zaměstnanci, kteří pak za neodpracované hodiny dostávají veřejnou podporu příjmu. Podobné režimy existují pro náhradu příjmů pro osoby samostatně výdělečně činné. Členský stát, který žádá o finanční pomoc, by měl předložit důkazy o náhlém a prudkém nárůstu skutečných a případně i plánovaných výdajů na režimy zkrácené pracovní doby nebo podobná opatření.

(8)Aby mohly být postiženým členským státům poskytnuty dostatečné finanční prostředky, které jim umožní řešit dopad rozšíření onemocnění COVID-19 na jejich trh práce, měly by být výpůjční a úvěrové operace Unie v rámci nástroje SURE dostatečně velké. Půjčky poskytnuté Unií by proto měly být financovány prostřednictvím mezinárodních kapitálových trhů.

(9)Rozšíření onemocnění COVID-19 má vážný a ničivý dopad na ekonomiky všech členských států. Vyžaduje proto poskytnutí kolektivních příspěvků ze strany členských států ve formě záruk na podporu půjček z rozpočtu Unie. Uvedené záruky jsou nezbytné k tomu, aby Unie mohla poskytnout půjčky v dostatečné výši členským státům, a to na politiky na trhu práce, jež jsou vystaveny největšímu tlaku. Aby bylo zajištěno, že podmíněný závazek vzniklý z uvedených půjček poskytnutých Unií v rámci nástroje SURE je slučitelný s platným víceletým finančním rámcem a stropem vlastních zdrojů, měly by být záruky poskytnuté členskými státy neodvolatelné, bezpodmínečné a splatné na požádání, přičemž odolnost tohoto systému by měly posílit dodatečné záruky.

(10)Dodatečné záruky na posílení odolnosti systému by měly zahrnovat konzervativní systém finančního řízení, maximální roční expozici a dostatečnou diverzifikaci úvěrového portfolia.

(11)Půjčky poskytnuté v rámci tohoto nástroje představují finanční pomoc ve smyslu článku 220 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046. V souladu s čl. 283 odst. 3 písm. g) nařízení (EU, Euratom) 2018/1046 se článek 220 použije na půjčky poskytnuté v rámci tohoto nástroje ode dne použitelnosti víceletého finančního rámce na období po roce 2020. Je však vhodné, aby se požadavky stanovené v čl. 220 odst. 5 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046 vztahovaly na výpůjční a úvěrové operace již od vstupu tohoto nařízení v platnost.

(12)Aby byl podmíněný závazek vyplývající z půjček poskytnutých Unií v rámci tohoto nástroje v souladu s platným víceletým finančním rámcem a stropy vlastních zdrojů, je třeba stanovit obezřetnostní pravidla, včetně možnosti refinancování výpůjček sjednaných jménem Unie.

(13)Vzhledem ke specifickým finančním důsledkům vyžadují rozhodnutí o poskytnutí finanční pomoci Unie podle tohoto nařízení výkon prováděcích pravomocí, které by měly být svěřeny Radě.

(14)Podle čl. 143 odst. 1 Dohody o vystoupení Spojeného království Velké Británie a Severního Irska z Evropské unie a Evropského společenství pro atomovou energii 3 je závazek Spojeného království za jeho podíl na podmíněných závazcích Unie omezen na ty podmíněné závazky, které plynou z finančních operací, jež Unie uskutečnila před datem vystoupení Spojeného království z Unie. Veškeré podmíněné závazky Unie vyplývající z finanční pomoci podle tohoto nařízení by nastaly po datu vystoupení Spojeného království z Unie. Spojené království by se proto nemělo podílet na finanční pomoci podle tohoto nařízení.

(15)Vzhledem k tomu, že tento nástroj je dočasné povahy a zabývá se rozšířením onemocnění COVID-19, měla by Komise každých šest měsíců přezkoumat, zda mimořádné okolnosti způsobující vážná narušení ekonomiky v členských státech stále existují.

(16)Vzhledem k dopadu rozšíření onemocnění COVID-19 a potřeby naléhavé reakce na jeho následky by toto nařízení mělo vstoupit v platnost dnem jeho vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Zřízení evropského nástroje pro dočasnou podporu na zmírnění rizik nezaměstnanosti v mimořádné situaci (dále jen „nástroj“)

1. Tímto nařízením se zřizuje evropský nástroj pro dočasnou podporu na zmírnění rizik nezaměstnanosti v mimořádné situaci (SURE), dále jen „nástroj“, s cílem řešit dopad rozšíření onemocnění COVID-19 a jeho socioekonomické důsledky.

2. Toto nařízení stanoví podmínky a postupy, jež Unii umožní poskytnout finanční pomoc členskému státu, který zažívá nebo jemuž hrozí vážné narušení ekonomiky v důsledku rozšíření onemocnění COVID-19, na financování režimů zkrácené pracovní doby nebo podobných opatření, jejichž cílem je ochránit zaměstnance a osoby samostatně výdělečně činné, a tím zmírnit výskyt nezaměstnanosti a ztráty příjmu.

Článek 2

Doplňková povaha nástroje

Nástroj doplňuje vnitrostátní opatření přijatá postiženými členskými státy poskytnutím finanční pomoci, jež má těmto členským státům umožnit vypořádat se s náhlým a prudkým nárůstem skutečných a případně i plánovaných veřejných výdajů na zmírnění přímých negativních hospodářských a sociálních dopadů mimořádné události způsobené rozšířením onemocnění COVID-19.

Článek 3

Podmínky využití nástroje

1. Členský stát může požádat o finanční pomoc Unie, pokud jeho skutečné a případně i plánované veřejné výdaje od 1. února 2020 náhle a prudce vzrostly v důsledku přijetí vnitrostátních opatření, jež přímo souvisejí s režimy zkrácené pracovní doby a podobnými opatřeními, jejichž cílem je řešit hospodářské a sociální dopady mimořádné události způsobené rozšířením onemocnění COVID-19.

2. Přijímající členské státy využijí finanční pomoc Unie poskytnutou v rámci tohoto nástroje na podporu vnitrostátních režimů zkrácené pracovní doby nebo podobných opatření.

Článek 4

Podoba finanční pomoci

Finanční pomoc uvedená v článku 3 má podobu půjčky poskytnuté dotčenému členskému státu. Za tímto účelem a v souladu s prováděcím rozhodnutím Rady přijatým podle čl. 6 odst. 1 je Komisi svěřena pravomoc vypůjčit si jménem Unie finanční prostředky na kapitálových trzích nebo od finančních institucí, a to v nejvhodnější době s cílem optimalizovat náklady financování a zachovat na trzích svou pověst jako emitenta Unie.

Článek 5

Maximální částka finanční podpory

Maximální částka finanční podpory uvedené v článku 3 nepřesáhne 100 000 000 000 EUR pro všechny členské státy.

Článek 6

Postup pro žádost o finanční pomoc

1.Finanční pomoc uvedená v článku 3 se zpřístupní na základě rozhodnutí přijatého Radou prostřednictvím prováděcího aktu na návrh Komise.

2.Před předložením návrhu Radě Komise bez zbytečného prodlení konzultuje dotčený členský stát, aby ověřila náhlý a prudký nárůst skutečných a případně i plánovaných výdajů, jež přímo souvisejí s režimy zkrácené pracovní doby a podobnými opatřeními v členském státě žádajícím o podporu a jsou spojeny s mimořádnou událostí způsobenou rozšířením onemocnění COVID-19. Za tímto účelem předloží dotčený členský stát Komisi příslušné důkazy. Komise dále ověří, zda jsou splněna obezřetnostní pravidla uvedená v článku 9.

3.Rozhodnutí o zpřístupnění finanční pomoci uvedené v článku 3 obsahuje:

a)částku půjčky, její maximální průměrnou splatnost, vzorec stanovení její ceny, maximální počet jejích splátek, období její dostupnosti a další podrobná pravidla pro poskytnutí finanční pomoci;

b)posouzení toho, zda dotčený členský stát splňuje podmínky uvedené v článku 3;

c)popis režimu (režimů) zkrácené pracovní doby nebo podobných opatření, která mohou být financována.

Článek 7
Vyplácení půjčky

Půjčka uvedená v čl. 6 odst. 3 se vyplácí ve splátkách.

Článek 8
Výpůjční a úvěrové operace

1.Výpůjční a úvěrové operace uvedené v článku 4 se provádějí v eurech.

2.Podrobnosti týkající se půjčky uvedené v čl. 6 odst. 3 písm. a) se stanoví dohodou o půjčce uzavřenou mezi přijímajícím členským státem a Komisí. Uvedená dohoda obsahuje ustanovení uvedená v čl. 220 odst. 5 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046.

3.Na žádost přijímajícího členského státu a v případě, že okolnosti umožňují zlepšení úrokové sazby z půjčky, může Komise provést refinancování všech svých původních výpůjček nebo jejich části či restrukturalizaci příslušných finančních podmínek.

4.O refinancování nebo restrukturalizaci podle odstavce 3 je informován Hospodářský a finanční výbor.

Článek 9
Obezřetnostní pravidla platná pro úvěrové portfolio

1.Podíl úvěrů poskytnutých třem členským státům, které představují největší podíl poskytnutých půjček, nepřesáhne 60 % částky uvedené v článku 5.

2.Částky splatné Unií v daném roce nepřesáhnou 10 % částky uvedené v článku 5.

3.Neuhradí-li členský stát dlužnou částku, může Komise refinancovat související výpůjčky sjednané jménem Unie.

Článek 10
Správa půjček

1.Komise zavede nezbytná opatření pro správu půjček s ECB.

2.Přijímající členský stát otevře pro správu obdržené finanční pomoci zvláštní účet u své národní centrální banky. Splatné částky jistiny s úrokem z půjčky převede na účet Unie u ECB, a to dvacet pracovních dní (podle systému TARGET2) před odpovídajícím dnem jejich splatnosti.

Článek 11
Příspěvky členských států ve formě záruk

1.Členské státy mohou do nástroje přispívat poskytnutím protizáruk na krytí rizika, které nese Unie.

2.Příspěvky členských států jsou poskytovány ve formě neodvolatelných a bezpodmínečných záruk splatných na požádání.

Komise s přispívajícím členským státem uzavře dohodu o neodvolatelných a bezpodmínečných zárukách splatných na požádání. Uvedená dohoda stanoví platební podmínky.

3.Výzva k plnění ze záruk členských států se provádí za rovných podmínek. V případě, že členský stát nevyplatí záruku včas, má Komise právo uplatnit další výzvy k plnění ze záruk ostatních členských států, a to za rovných podmínek a až do celkové výše poskytnutých příspěvků. Tyto dodatečné příspěvky budou členským státům navráceny ze zpětně získaných částek.

4.Příspěvky uvedené v odstavci 1 představují vnější účelově vázané příjmy tohoto nástroje ve smyslu čl. 21 odst. 5 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046.

Článek 12
Dostupnost nástroje

1.Finanční pomoc uvedená v článku 3 bude dostupná teprve od chvíle, kdy všechny členské státy poskytnou do nástroje příspěvky uvedené v čl. 11 odst. 1, a to ve výši alespoň 25 % částky uvedené v článku 5, za předpokladu, že příslušné podíly příspěvků jednotlivých členských států na celkové částce příspěvků členských států odpovídají relativním podílům členských států na hrubém národním důchodu Unie uvedeným ve sloupci 1 tabulky 3 části „A. Úvod a financování souhrnného rozpočtu Unie“ v příjmové části rozpočtu na rok 2020 stanovené v návrhu rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2020 přijatém dne 27. listopadu 2019 4 .

2.Komise informuje Radu, jakmile bude nástroj k dispozici.

Článek 13
Kontroly a audity

Dohoda uvedená v čl. 8 odst. 1 obsahuje nezbytná ustanovení týkající se kontrol a auditů podle čl. 220 odst. 5 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046.

Článek 14
Podávání zpráv

Komise do šesti měsíců ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost a následně šest měsíců poté v souvislosti s článkem 250 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046 předloží Evropskému parlamentu, Hospodářskému a finančnímu výboru, Výboru pro zaměstnanost a Radě zprávu o využití finanční pomoci a trvání mimořádných událostí, které odůvodňují používání tohoto nařízení.

Článek 15
Použitelnost

Toto nařízení se nepoužije na Spojené království ani ve Spojeném království. Odkazy na členské státy v tomto nařízení nezahrnují Spojené království.

Článek 16
Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne

Za Radu

předseda/předsedkyně

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

1.1.Název návrhu/podnětu

1.2.Příslušné oblasti politik podle členění ABM/ABB

1.3.Povaha návrhu/podnětu

1.4.Cíle

1.5.Odůvodnění návrhu/podnětu

1.6.Doba trvání a finanční dopad

1.7.Předpokládaný způsob řízení

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

2.1.Pravidla pro sledování a podávání zpráv

2.2.Systém řízení a kontroly

2.3.Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

3.1.Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky

3.2.Odhadovaný dopad na výdaje

3.2.1.Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje

3.2.2.Odhadovaný dopad na operační prostředky

3.2.3.Odhadovaný dopad na prostředky správní povahy

3.2.4.Slučitelnost se stávajícím víceletým finančním rámcem

3.2.5.Příspěvky třetích stran

3.3.Odhadovaný dopad na příjmy

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

1.1.Název návrhu/podnětu

Návrh nařízení Rady o zřízení evropského nástroje pro dočasnou podporu na zmírnění rizik nezaměstnanosti v mimořádné situaci (SURE) v důsledku rozšíření onemocnění COVID-19

1.2.Příslušné oblasti politik podle členění ABM/ABB 5

Nevztahuje se na tento návrh.

1.3.Povaha návrhu/podnětu

X Návrh/podnět se týká nové akce

◻ Návrh/podnět se týká nové akce následující po pilotním projektu / přípravné akci 6

◻ Návrh/podnět se týká prodloužení stávající akce

◻ Návrh/podnět se týká přesměrování jedné akce na novou akci

1.4.Cíle

1.4.1.Víceleté strategické cíle Komise sledované návrhem/podnětem

Nevztahuje se na tento návrh.

Návrh nařízení představuje mimořádné opatření, které Komise předkládá Radě s cílem poskytnout členským státům v duchu solidarity finanční pomoc Unie, jež jim má pomoci ochránit pracovní místa prostřednictvím podpory režimů zkrácené pracovní doby pro zaměstnance a podobných opatření pro osoby samostatně výdělečně činné v důsledku rozšíření onemocnění COVID-19.

1.4.2.Specifické cíle a příslušné aktivity ABM/ABB

Specifický cíl č.

Nevztahuje se na tento návrh.

Příslušné aktivity ABM/ABB

Nevztahuje se na tento návrh.

1.4.3.Očekávané výsledky a dopady

Upřesněte účinky, které by návrh/podnět měl mít na příjemce / cílové skupiny.

Cílem navrženého nástroje SURE je stanovit pravidla, jež Unii umožní poskytnout finanční pomoc členskému státu, který zažívá nebo jemuž hrozí vážné narušení ekonomiky v důsledku krize způsobené rozšířením onemocnění COVID-19, na financování režimů zkrácené pracovní doby nebo podobných opatření, jejichž cílem je ochránit zaměstnance a osoby samostatně výdělečně činné, a tím snížit výskyt nezaměstnanosti.

Nástroj SURE konkrétně poslouží jako druhá obranná linie tím, že podpoří režimy zkrácené pracovní doby a podobná opatření, která členským státům pomohou ochránit pracovní místa, a tím zaměstnance a osoby samostatně výdělečně činné proti riziku ztráty zaměstnání. Podmínky určující, kdy může členský stát podpory v rámci tohoto nástroje využít, by měly být stanoveny na základě náhlého významného navýšení skutečných, a případně též plánovaných veřejných výdajů na zachování zaměstnanosti způsobeného rozšířením onemocnění COVID-19 a měly by přímo souviset s vytvořením či rozšířením režimů zkrácené pracovní doby či přijetím jiných podobných opatření v reakci na tuto situaci.

1.4.4.Ukazatele výsledků a dopadů

Upřesněte ukazatele, podle kterých je možno uskutečňování návrhu/podnětu sledovat.

Nevztahuje se na tento návrh.

1.5.Odůvodnění návrhu/podnětu

1.5.1.Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu

Navržený nástroj SURE vychází z čl. 122 odst. 1 a 2 Smlouvy o fungování EU.

Tento právní základ stanoví, že:

– Unie může v duchu solidarity mezi členskými státy přijmout opatření přiměřená konkrétní hospodářské situaci,

– nastanou-li členskému státu obtíže z důvodu mimořádných událostí, které nemůže ovlivnit, nebo je-li z téhož důvodu těmito obtížemi ohrožen, lze mu za určitých podmínek poskytnout finanční pomoc Unie.

V současné době se členské státy potýkají s vážným narušením ekonomiky způsobeným rozšířením onemocnění COVID-19, které má na členské státy silně negativní socioekonomické dopady.

1.5.2.Přidaná hodnota ze zapojení Unie

Cílem návrhu je nabídnout finanční podporu v duchu evropské solidarity s těžce postiženými členskými státy. Tato finanční pomoc dočasně podporuje zvýšené veřejné výdaje členských států například prostřednictvím úvěrových linek na vytvoření nebo rozšíření režimů zkrácené pracovní doby a jiných podobných opatření. Slouží jako druhá obranná linie těm členským státům, které čelí zvýšeným veřejným výdajům na zachování pracovních míst zaměstnanců a osob samostatně výdělečně činných. Tato podpora EU pomáhá obyvatelům postižených členských států, přispívá k rychlému návratu k normálním životním podmínkám v postižených regionech a zmírňuje přímý společenský a ekonomický dopad, který tato krize spojená s rozšířením onemocnění COVID-19 způsobila.

1.5.3.Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti

Když Unie před deseti lety čelila vážné finanční krizi, ukázalo se, že z právního základu článku 122 Smlouvy o fungování Evropské unie plyne přidaná hodnota, je-li třeba v krátkém horizontu uvolnit finanční pomoc Unie členským státům, jimž nastaly obtíže z důvodu mimořádné události, kterou nemohou ovlivnit. Na tomto právním základě Unie přijala nařízení Rady (EU) č. 407/2010 ze dne 11. května 2010 o zavedení evropského mechanismu finanční stabilizace (EFSM). Tento nástroj poskytl finanční pomoc Unie Portugalsku a Irsku a překlenovací financování Řecku prostřednictvím půjček typu „back-to-back“. Právní základ a způsob pomoci se ovšem vztahují nejen na případy finanční krize, ale na jakoukoli mimořádnou událost, kterou členské státy nemohou ovlivnit, a proto by je bylo možno využít i v této krizové situaci způsobené rozšířením onemocnění COVID-19.

1.5.4.Slučitelnost a možná synergie s dalšími vhodnými nástroji

Navržený nástroj SURE doplňuje „investiční iniciativu pro reakci na koronavirus“, návrh na rozšíření oblasti působnosti Fondu solidarity Evropské unie a další nástroje na podporu zaměstnanosti, např. Evropský sociální fond a InvestEU.

1.6.Doba trvání a finanční dopad

X Časově omezený návrh/podnět

–◻ Návrh/podnět s platností [DD. MM.]RRRR do [DD. MM.]RRRR,

–◻ finanční dopad od RRRR do RRRR.

◻ Časově neomezený návrh/podnět

–Provádění s obdobím rozběhu od RRRR do RRRR,

–poté plné fungování.

1.7.Předpokládaný způsob řízení 7

X Přímé řízení Komisí

–◻ prostřednictvím jejích útvarů, včetně jejích zaměstnanců v delegacích Unie,

–◻ prostřednictvím výkonných agentur.

◻ Sdílené řízení s členskými státy

◻ Nepřímé řízení, při kterém jsou úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu pověřeny:

–◻ třetí země nebo subjekty určené těmito zeměmi,

–◻ mezinárodní organizace a jejich agentury (upřesněte),

–◻ EIB a Evropský investiční fond,

–◻ subjekty uvedené v článcích 208 a 209 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046,

–◻ veřejnoprávní subjekty,

–◻ soukromoprávní subjekty pověřené výkonem veřejné služby v rozsahu, v jakém poskytují dostatečné finanční záruky,

–◻ soukromoprávní subjekty členského státu pověřené uskutečňováním partnerství soukromého a veřejného sektoru a poskytující dostatečné finanční záruky,

–◻ osoby pověřené prováděním specifických akcí v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky podle hlavy V Smlouvy o EU a určené v příslušném základním právním aktu.

–Pokud vyberete více způsobů řízení, upřesněte je v části „Poznámky“.

Poznámky

Návrh nařízení vychází z článku 122 Smlouvy o fungování EU. Má tedy pouze dočasnou povahu. V současné mimořádné situaci rozšíření onemocnění COVID-19 však nelze říci, jak dlouho tato situace potrvá a po jakou dobu bude mít ekonomický dopad na pracující v členských státech.

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

2.1.Pravidla pro sledování a podávání zpráv

Upřesněte četnost a podmínky.

Návrh nařízení obsahuje ustanovení o předkládání zpráv (článek 14). Komise by měla do jednoho roku ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost a následně podle potřeby každý rok předložit Hospodářskému a sociálnímu výboru, Výboru pro zaměstnanost a Radě zprávu o využívání finanční pomoci a trvání mimořádných událostí, které odůvodňují přijetí a používání tohoto nařízení.

2.2.Systém řízení a kontroly

2.2.1.Zjištěná rizika

Návrh nařízení stanoví obezřetností pravidla pro řízení rizik spojených s úvěrovým portfoliem (články 6 a 9).

2.2.2.Informace o zavedeném systému vnitřní kontroly

2.2.3.Odhad nákladů a přínosů kontrol a posouzení očekávané míry rizika výskytu chyb

2.3.Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

Upřesněte stávající či předpokládaná preventivní a ochranná opatření.

Návrh nařízení stanoví pravidla týkající se kontrol a auditů (článek 13). Komise zajistí, aby dohoda uzavřená s přijímajícím členským státem pro účely čerpání finanční pomoci Unie v rámci nástroje SURE obsahovala nezbytná ustanovení týkající se kontrol a auditů. Použijí se pravidla článku 220 finančního nařízení.

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

3.1.Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky

·Stávající rozpočtové položky

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.

Okruh víceletého finančního rámce

Rozpočtová položka

Druh
výdaje

Příspěvek

Číslo
[…][Okruh………………………...……………]

RP/NRP 8

zemí ESVO 9

kandidátských zemí 10

třetích zemí

ve smyslu čl. 21 odst. 2 písm. b) nařízení (EU, Euratom) 2018/1046

[…][XX.YY.YY.YY]

RP/NRP

ANO/NE

·Nové rozpočtové položky, jejichž vytvoření se požaduje

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.

Okruh víceletého finančního rámce

Rozpočtová položka

Druh
výdaje

Příspěvek

Číslo
[…][Okruh………………………………………]

RP/NRP

zemí ESVO

kandidátských zemí

třetích zemí

ve smyslu čl. 21 odst. 2 písm. b) nařízení (EU, Euratom) 2018/1046

[…][XX.YY.YY.YY]

ANO/NE

3.2.Odhadovaný dopad na výdaje

[Tento oddíl se vyplní pomocí tabulky rozpočtových údajů správní povahy (druhý dokument v příloze tohoto finančního výkazu) a pro účely konzultace mezi útvary se vloží do aplikace CISNET.]

3.2.1.Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Okruh víceletého finančního
rámce

Číslo

V souladu s čl. 2 odst. 3 návrhu NAŘÍZENÍ RADY, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2021–2027 11 , budou potřebné částky čerpány nad rámec stropů stanovených ve VFR.

GŘ: <…….>			Rok N 12	Rok N+1	Rok N+2	Rok N+3	Vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6)	CELKEM
• Operační prostředky
Číslo rozpočtové položky	Závazky	(1)
	Platby	(2)
Číslo rozpočtové položky	Závazky	(1a)
	Platby	(2a)
Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy 13
Číslo rozpočtové položky		(3)
Prostředky na GŘ <…….> CELKEM	Závazky	=1+1a +3
	Platby	=2+2a +3

• Operační prostředky CELKEM	Závazky	(4)
	Platby	(5)
• Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy CELKEM		(6)
Prostředky z OKRUHU <….> víceletého finančního rámce CELKEM	Závazky	-
	Platby	-

Pokud je návrhem/podnětem dotčen více než jeden okruh:

• Operační prostředky CELKEM	Závazky	(4)
	Platby	(5)
• Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy CELKEM		(6)
Prostředky z OKRUHŮ 1 až 4 víceletého finančního rámce CELKEM (referenční částka)	Závazky	=4+6
	Platby	=5+6

Okruh víceletého finančního
rámce

„Správní výdaje“

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

		Rok N	Rok N+1	Rok N+2	Rok N+3	Vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6)	CELKEM
GŘ: <…….>
• Lidské zdroje
• Ostatní správní výdaje
GŘ <…….> CELKEM	Prostředky

Prostředky z OKRUHU 5
víceletého finančního rámce
CELKEM

(Závazky celkem = platby celkem)

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

		Rok N 14	Rok N+1	Rok N+2	Rok N+3	Vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6)	CELKEM
Prostředky z OKRUHŮ 1 až 5 víceletého finančního rámce CELKEM	Závazky
	Platby

3.2.2.Odhadovaný dopad na operační prostředky

–X Návrh/podnět nevyžaduje využití operačních prostředků.

–◻ Návrh/podnět vyžaduje využití operačních prostředků, jak je vysvětleno dále:

Prostředky na závazky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Uveďte cíle a výstupy

⇩

Rok
N

Rok
N+1

Rok
N+2

Rok
N+3

Vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6)

CELKEM

VÝSTUPY

Druh 15

Průměrné náklady

Počet

Náklady

Počet

Náklady

Počet

Náklady

Počet

Náklady

Počet

Náklady

Počet

Náklady

Počet

Náklady

Celkový počet

Náklady celkem

SPECIFICKÝ CÍL č. 1 16 …

– Výstup

Mezisoučet za specifický cíl č. 1

SPECIFICKÝ CÍL č. 2 …

– Výstup

Mezisoučet za specifický cíl č. 2

NÁKLADY CELKEM

3.2.3.Odhadovaný dopad na prostředky správní povahy

3.2.3.1.Shrnutí

–X Návrh/podnět nevyžaduje využití prostředků správní povahy.

–◻ Návrh/podnět vyžaduje využití prostředků správní povahy, jak je vysvětleno dále:

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Rok
N 17

Rok
N+1

Rok
N+2

Rok
N+3

Vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6)

CELKEM

OKRUH 5 víceletého finančního rámce
Lidské zdroje
Ostatní správní výdaje
Mezisoučet za OKRUH 5 víceletého finančního rámce

Mimo OKRUH 5 18 víceletého finančního rámce
Lidské zdroje
Ostatní výdaje správní povahy
Mezisoučet mimo OKRUH 5 víceletého finančního rámce

CELKEM

Potřebné prostředky na oblast lidských zdrojů a na ostatní výdaje správní povahy budou pokryty z prostředků GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přerozděleny v rámci GŘ a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

3.2.3.2.Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů

–◻ Návrh/podnět nevyžaduje využití lidských zdrojů.

–X Návrh/podnět vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je vysvětleno dále:

Odhad vyjádřete v přepočtu na plné pracovní úvazky

		Rok N	Rok N+1	Rok N+2	Rok N+3	Vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6)
• Pracovní místa podle plánu pracovních míst (místa úředníků a dočasných zaměstnanců)
XX 01 01 01 (v ústředí a v zastoupeních Komise)		2	2	2	2
XX 01 01 02 (při delegacích)
XX 01 05 01 (v nepřímém výzkumu)
10 01 05 01 (v přímém výzkumu)
• Externí zaměstnanci (v přepočtu na plné pracovní úvazky: FTE) 19
XX 01 02 01 (SZ, VNO, ZAP z celkového rámce)		1	1
XX 01 02 02 (SZ, MZ, VNO, ZAP a MOD při delegacích)
XX 01 04 yy 20	– v ústředí
	– při delegacích
XX 01 05 02 (SZ, VNO, ZAP v nepřímém výzkumu)
10 01 05 02 (SZ, VNO, ZAP v přímém výzkumu)
Jiné rozpočtové položky (upřesněte)
CELKEM		3	3	2	2

GŘ BUDG je oblast politiky nebo dotčená hlava rozpočtu.

Potřeby v oblasti lidských zdrojů budou pokryty ze zdrojů GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přeobsazeny v rámci GŘ, a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

Popis úkolů:

Úředníci a dočasní zaměstnanci	Emise cenných papírů na kapitálových trzích (analýza trhu, prospekt, registrace, vztahy s investory), správa výnosů, vyplácení a splácení půjček
Externí zaměstnanci

3.2.4.Slučitelnost se stávajícím víceletým finančním rámcem

–X Návrh/podnět je slučitelný se stávajícím víceletým finančním rámcem.

–◻ Návrh/podnět si vyžádá úpravu příslušného okruhu víceletého finančního rámce.

Upřesněte, jaká úprava se požaduje, příslušné rozpočtové položky a odpovídající částky.

[…]

–◻ Návrh/podnět vyžaduje použití nástroje pružnosti nebo změnu víceletého finančního rámce.

Upřesněte, co se požaduje, příslušné okruhy a rozpočtové položky a odpovídající částky.

[…]

3.2.5.Příspěvky třetích stran

–Návrh/podnět nepočítá se spolufinancováním od třetích stran.

–Návrh/podnět počítá se spolufinancováním od třetích stran podle následujícího odhadu:

prostředky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

	Rok N	Rok N+1	Rok N+2	Rok N+3	Vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6)	Celkem
Upřesněte spolufinancující subjekt
Spolufinancované prostředky CELKEM

3.3.Odhadovaný dopad na příjmy

–X Návrh/podnět nemá žádný finanční dopad na příjmy.

–◻ Návrh/podnět má tento finanční dopad:

–◻ na vlastní zdroje

–◻ na různé příjmy

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Příjmová rozpočtová položka:	Prostředky dostupné v běžném rozpočtovém roce	Dopad návrhu/podnětu 21
		Rok N	Rok N+1	Rok N+2	Rok N+3	Vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6)
Článek………….

U účelově vázaných různých příjmů upřesněte dotčené výdajové rozpočtové položky.

[…]

Upřesněte způsob výpočtu dopadu na příjmy.

[…]