EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 6.4.2020

COM(2020) 136 final

2020/0052(NLE)

Návrh

ROZHODNUTÍ RADY

o postoji, který má být zaujat jménem Evropské unie ve Shromáždění Lisabonské unie

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.Předmět návrhu

Tento návrh se týká rozhodnutí o postoji, který má být zaujat jménem Unie na výročním zasedání Shromáždění Lisabonské unie Světové organizace duševního vlastnictví (WIPO), a to zejména v souvislosti s plánovaným přijetím rozhodnutí o zvláštních příspěvcích smluvních stran podle čl. 24 odst. 2 bodu v) Ženevského aktu Lisabonské dohody o označeních původu a zeměpisných označeních.

2.Souvislosti návrhu

2.1.Ženevský akt Lisabonské dohody o označeních původu a zeměpisných označeních

Cílem Ženevského aktu Lisabonské dohody o označeních původu a zeměpisných označeních z roku 2015 (dále jen „dohoda“) je poskytnout komplexní a účinnou mezinárodní ochranu názvů jakostních produktů na základě jejich původu. Aktualizuje a zdokonaluje stávající mezinárodní registrační systém na ochranu názvů, které obsahují údaj o zeměpisném původu produktů: Lisabonskou dohodu na ochranu označení původu a o jejich mezinárodním zápisu z roku 1958. Dohoda vstoupila v platnost dne 26. února 2020.

Evropská unie je smluvní stranou dohody 1 .

2.2.Shromáždění Lisabonské unie

Lisabonská unie je Zvláštní unie spravovaná WIPO. Jejími členy jsou smluvní strany Ženevského aktu Lisabonské dohody o označeních původu a zeměpisných označeních (dále jen „Ženevský akt“) a země, které jsou smluvními stranami Lisabonské dohody na ochranu označení původu a o jejich mezinárodním zápisu z roku 1958 nebo aktu z roku 1967 (Lisabonské dohody revidované ve Stockholmu dne 14. července 1967). Shromáždění Lisabonské unie zasedá jednou ročně v rámci zasedání Valného shromáždění WIPO. Jeho úkoly jsou stanoveny v čl. 22 odst. 2 Ženevského aktu. Plní zejména tyto úkoly: projednává všechny záležitosti ohledně chodu a rozvoje Zvláštní unie a provádění Ženevského aktu; mění Prováděcí řád, kterým se stanoví podrobnosti provádění Ženevského aktu; schvaluje finanční řád Zvláštní unie a změny článků Ženevského aktu týkajících se Shromáždění Zvláštní unie (článek 22), Mezinárodního úřadu WIPO (článek 23), financí (článek 24), jakož i postupu přijímání změn těchto článků (článek 27). Pokud jde konkrétně o finance, může rozhodnout o tom, zda a v jakém rozsahu příjmy ze zdrojů Zvláštní unie nepostačují na pokrytí výdajů, z čehož pro smluvní strany vyplývá povinnost poskytnout zvláštní příspěvky podle čl. 24 odst. 2 bodu v) Ženevského aktu. Tento návrh Komise se týká pouze rozhodnutí podle čl. 24 odst. 2 bodu v) Ženevského aktu. Shromáždění usiluje o to, aby činilo rozhodnutí na základě konsensu. Nelze-li k rozhodnutí dospět cestou konsensu, rozhoduje se v dané záležitosti hlasováním. V takovém případě platí, že každá smluvní strana, která je státem, má jeden hlas a hlasuje pouze svým jménem a každá smluvní strana, která je mezivládní organizací, je oprávněna hlasovat za své členské státy, a to počtem hlasů rovným počtu jejích členských států, které jsou smluvní stranou tohoto aktu. Ustanovení čl. 4 odst. 2 rozhodnutí Rady (EU) 2019/1754 ze dne 7. října 2019 o přistoupení Evropské unie k Ženevskému aktu stanoví, že ve Shromáždění Zvláštní unie hlasuje Unie, přičemž členské státy, které Ženevský akt ratifikovaly nebo k němu přistoupily, své hlasovací právo nevykonávají.

2.3.Zamýšlený akt Shromáždění Lisabonské unie

Shromáždění Lisabonské unie může na svých výročních zasedáních, která probíhají v rámci zasedání Valného shromáždění WIPO, přijímat rozhodnutí o rozsahu, v jakém příjmy ze zdrojů příjmů Zvláštní unie nepostačují na pokrytí výdajů, z čehož pro smluvní strany vyplývá povinnost poskytnout zvláštní příspěvky podle čl. 24 odst. 2 bodu v) Ženevského aktu (dále jen „zamýšlený akt“).

Cílem zamýšleného aktu je vytvořit základ pro uhrazení zvláštních příspěvků smluvních stran Ženevského aktu za účelem pokrytí výdajů Zvláštní unie.

Zamýšlený akt se stane závazným pro smluvní strany v souladu s čl. 24 odst. 2 bodem v) dohody, který stanoví: „2) [Zdroje financování rozpočtu] Rozpočet Zvláštní unie se financuje z těchto zdrojů: [...] v) ze zvláštních příspěvků smluvních stran nebo z jakéhokoli jiného alternativního zdroje pocházejícího od smluvních stran nebo uživatelů, nebo od obou, v případě a v rozsahu, v jakém příjmy ze zdrojů uvedených v bodech i) až iv) nepostačují na pokrytí výdajů podle rozhodnutí Shromáždění.“

3.Postoj, který má být zaujat jménem Unie

Navrhovaný postoj spočívá v připojení se k možnému konsensu ohledně rozhodnutí Shromáždění Lisabonské unie, pokud jde o rozsah, v jakém příjmy ze zdrojů příjmů uvedených v čl. 24 odst. 2 bodech i) až iv) Ženevského aktu nepostačují na pokrytí výdajů. V takovém případě se příjem Lisabonské unie v daném rozsahu získá ze zvláštních příspěvků smluvních stran nebo z jakéhokoli jiného alternativního zdroje pocházejícího od smluvních stran nebo uživatelů, nebo od obou.

Navrhované rozhodnutí Rady by umožnilo, aby se EU v rámci prostředků, které jsou za tímto účelem dostupné v ročním rozpočtu Unie, připojila ke konsensu ohledně rozhodnutí Shromáždění podle čl. 24 odst. 2 bodu v) Ženevského aktu.

V rozpočtu EU na rok 2020 je v rámci rozpočtové položky 05 06 01 na příspěvek EU na fungování Lisabonské unie v rámci WIPO na základě Ženevského aktu Lisabonské dohody o označeních původu a zeměpisných označeních vyhrazen 1 milion EUR. EU by měla mít možnost připojit se ke konsensu ohledně rozhodnutí Shromáždění Lisabonské unie podle čl. 24 odst. 2 bodu v) Ženevského aktu. Uvedené rozhodnutí je nezbytné k tomu, aby Unie mohla poskytnout příspěvek v souladu se základním aktem tvořícím právní základ pro plnění výdajů uvedených v rozpočtu 2 . Základní akt stanoví: „Jsou-li příjmy Zvláštní unie odvozeny v souladu s čl. 24 odst. 2 bodem v) Ženevského aktu, může Unie poskytnout zvláštní příspěvek v rámci prostředků, které jsou za tímto účelem dostupné v ročním rozpočtu Unie.“

4.Právní základ

4.1.Procesněprávní základ

4.1.1.Zásady

Ustanovení čl. 218 odst. 9 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) zavádí rozhodnutí, kterými se stanoví „postoje, které mají být jménem Unie zaujaty v orgánu zřízeném dohodou, má-li tento orgán přijímat akty s právními účinky, s výjimkou aktů, které doplňují nebo pozměňují institucionální rámec dohody“.

Pojem „akty s právními účinky“ zahrnuje akty, které mají právní účinky na základě pravidel mezinárodního práva, kterým se řídí dotyčný orgán. Zahrnuje rovněž nástroje, které podle mezinárodního práva nemají závazný účinek, ale „mohou rozhodujícím způsobem ovlivnit obsah právní úpravy přijaté zákonodárcem Unie“ 3 .

4.1.2.Uplatnění na stávající případ

Shromáždění Lisabonské unie je orgán zřízený dohodou, konkrétně Ženevským aktem.

Akt, který má Shromáždění Lisabonské unie přijmout, představuje akt s právními účinky. Zamýšlený akt bude závazný podle mezinárodního práva v souladu s čl. 24 odst. 2 bodem v) Ženevského aktu.

Zamýšlený akt nedoplňuje ani nepozměňuje institucionální rámec dohody.

Procesněprávním základem navrhovaného rozhodnutí je tudíž čl. 218 odst. 9 SFEU.

4.2.Hmotněprávní základ

4.2.1.Zásady

Hmotněprávní základ rozhodnutí podle čl. 218 odst. 9 SFEU závisí v první řadě na cíli a obsahu zamýšleného aktu, k němuž se zaujímá postoj jménem Unie. Sleduje‑li zamýšlený akt dvojí účel nebo má-li dvě složky a lze‑li jeden z těchto účelů nebo jednu z těchto složek identifikovat jako hlavní, zatímco druhý účel či druhá složka je pouze vedlejší, musí být rozhodnutí přijaté podle čl. 218 odst. 9 SFEU založeno na jediném hmotněprávním základu, a sice na tom, který si žádá hlavní nebo převažující účel či složka.

4.2.2.Uplatnění na stávající případ

Hlavní cíl a obsah zamýšleného aktu se týkají společné obchodní politiky.

Hmotněprávním základem navrhovaného rozhodnutí je tudíž článek 207 SFEU.

4.3.Závěr

Právním základem navrhovaného rozhodnutí by měl být článek 207 SFEU ve spojení s čl. 218 odst. 9 SFEU.

2020/0052 (NLE)

Návrh

ROZHODNUTÍ RADY

o postoji, který má být zaujat jménem Evropské unie ve Shromáždění Lisabonské unie

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 207 ve spojení s čl. 218 odst. 9 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)Rozhodnutím Rady (EU) 2019/1754 ze dne 7. října 2019 4 Evropská unie přistoupila k Ženevskému aktu Lisabonské dohody o označeních původu a zeměpisných označeních (dále jen „dohoda“). Dohoda vstoupila v platnost dne 26. února 2020.

(2)Podle čl. 22 odst. 2 písm. a) bodu i) dohody může Shromáždění Lisabonské unie přijímat rozhodnutí týkající se chodu a rozvoje Zvláštní unie a provádění dohody.

(3)Shromáždění Lisabonské unie může na svém výročním zasedání, které proběhne během zasedání Valného shromáždění WIPO ve dnech 21.–29. září 2020, přijmout rozhodnutí o tom, zda a v jakém rozsahu příjmy ze zdrojů Zvláštní unie nepostačují na pokrytí výdajů, z čehož pro smluvní strany vyplývá povinnost poskytnout zvláštní příspěvky podle čl. 24 odst. 2 bodu v) dohody.

(4)Je vhodné stanovit postoj, který má být zaujat jménem Unie v rámci uvedeného zasedání Shromáždění Lisabonské unie, neboť rozhodnutí bude pro Unii závazné.

(5)Unie by měla mít možnost připojit se ke konsensu ohledně rozhodnutí Shromáždění Lisabonské unie podle čl. 24 odst. 2 bodu v) dohody v rámci dostupných rozpočtových prostředků. Uvedené rozhodnutí je nezbytné k tomu, aby Unie mohla poskytnout příspěvek v souladu s článkem 14 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1753 5 ,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Postoj, který má být zaujat jménem Unie na zasedání Shromáždění Lisabonské unie během zasedání Valného shromáždění WIPO ve dnech 21.–29. září 2020, pokud jde o zvláštní příspěvek podle čl. 24 odst. 2 bodu v) Ženevského aktu Lisabonské dohody o označeních původu a zeměpisných označeních, je následující:

Unie se může připojit ke konsensu týkajícího se rozhodnutí o tom, v jakém rozsahu příjmy ze zdrojů Zvláštní unie nepostačují na pokrytí výdajů, z čehož pro smluvní strany vyplývá povinnost poskytnout zvláštní příspěvky podle čl. 24 odst. 2 bodu v) Ženevského aktu. Maximální zvláštní příspěvek Unie na rok 2020 nepřesáhne prostředky stanovené v souhrnném rozpočtu.

Článek 2

Toto rozhodnutí je určeno Komisi.

V Bruselu dne

Za Radu

předseda/předsedkyně

FINANČNÍ VÝKAZ

FINANČNÍ VÝKAZ				Fin Stat/2020/LK/GH/pl/1406340 agri.ddg3.a.2(2020)1398840
				6.22.2020
				DATUM: 24. 2. 2020
1.	ROZPOČTOVÁ POLOŽKA: Kapitola 05 06 MEZINÁRODNÍ ASPEKTY V OBLASTI POLITIKY „ZEMĚDĚLSTVÍ A ROZVOJ VENKOVA“ 05 06 01 Mezinárodní zemědělské dohody			PROSTŘEDKY: R2020: 6 300 000 EUR
2.	NÁZEV: návrh rozhodnutí Rady o postoji, který má být jménem Evropské unie zaujat na výročním zasedání Shromáždění Lisabonské unie Světové organizace duševního vlastnictví
3.	PRÁVNÍ ZÁKLAD: Právním základem tohoto návrhu je článek 207 ve spojení s čl. 218 odst. 9 Smlouvy o fungování Evropské unie.
4.	CÍLE: Cílem je stanovit základ pro uhrazení zvláštních příspěvků za účelem pokrytí výdajů Zvláštní unie.
5.	FINANČNÍ DOPADY	OBDOBÍ 12 MĚSÍCŮ (v EUR)	BĚŽNÝ ROZPOČTOVÝ ROK 2020 (v EUR)		NÁSLEDUJÍCÍ ROZPOČTOVÝ ROK 2021 (v EUR)
5.0	VÝDAJE - FINANCOVANÉ Z ROZPOČTU EU (NÁHRADY/INTERVENCE) - VNITROSTÁTNÍCH ORGÁNŮ - JINÝCH SUBJEKTŮ	1 milion	1 milion		1 milion
5.1	PŘÍJMY - VLASTNÍ ZDROJE EU (DÁVKY/CLA) - VNITROSTÁTNÍ

5.0.1	ODHADOVANÉ VÝDAJE
5.1.1	ODHADOVANÉ PŘÍJMY
5.2	METODA VÝPOČTU:
6.0	MŮŽE BÝT PROJEKT FINANCOVÁN Z PROSTŘEDKŮ UVEDENÝCH V PŘÍSLUŠNÉ KAPITOLE STÁVAJÍCÍHO ROZPOČTU?					ANO
6.1	MŮŽE BÝT PROJEKT FINANCOVÁN PŘEVODEM MEZI KAPITOLAMI STÁVAJÍCÍHO ROZPOČTU?					ANO NE
6.2	BUDE POTŘEBA DODATEČNÝ ROZPOČET?					NE
6.3	BUDE POTŘEBA ZAČLENIT PROSTŘEDKY DO BUDOUCÍCH ROZPOČTŮ?					ANO
Unie může poskytnout zvláštní příspěvek podle čl. 24 odst. 2 bodu v) Ženevského aktu v rámci prostředků, které jsou za tímto účelem dostupné v ročním rozpočtu Unie. V roce 2020 je pro tento účel v rozpočtové položce 05 06 01 vyčleněna částka ve výši 1 milionu EUR.

(1) Rozhodnutí Rady (EU) 2019/1754 ze dne 7. října 2019 o přistoupení Evropské unie k Ženevskému aktu Lisabonské dohody o označeních původu a zeměpisných označeních (Úř. věst. L 271, 24.10.2019, s. 12).

(2) Článek 14 (Zvláštní finanční příspěvek) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1753 ze dne 23. října 2019 o opatřeních Unie po jejím přistoupení k Ženevskému aktu Lisabonské dohody o označeních původu a zeměpisných označeních.

(3) Rozsudek Soudního dvora ze dne 7. října 2014, Německo v. Rada, C-399/12, ECLI:EU:C:2014:2258, body 61 až 64.

(4) Úř. věst. L 271, 24.10.2019, s. 12.

(5) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1753 ze dne 23. října 2019 o opatřeních Unie po jejím přistoupení k Ženevskému aktu Lisabonské dohody o označeních původu a zeměpisných označeních (Úř. věst. L 271, 24.10.2019, s. 1).