Stanovisko Evropského výboru regionů – Renovační vlna pro Evropu ekologické budovy, nová pracovní místa, lepší životní úroveň

(2021/C 175/05)

Zpravodaj:	Enrico ROSSI (IT/SES), člen rady obce Signa (Florencie)
Odkaz:	COM(2020) 662 final Renovační vlna pro Evropu – ekologické budovy, nová pracovní místa, lepší životní úroveň

POLITICKÁ DOPORUČENÍ

EVROPSKÝ VÝBOR REGIONŮ,

Podpora renovace budov pro klimatickou neutralitu a oživení

vítá iniciativu „renovační vlna“, která se týká odvětví spotřebovávajícího v Evropě 40 % energie a přispívá tak k dosažení klimatické neutrality do roku 2050 a ke snížení energetické závislosti na třetích zemích, a tedy i zvýšení energetické bezpečnosti Evropy. Považuje za důležité, aby byla tato politika zahrnuta do programů na podporu oživení a odolnosti (Nástroje pro oživení a odolnost), jakož i do rámce evropských strukturálních a investičních fondů, aby se jednotlivá opatření koordinovala a předešlo se izolovaným a neúčinným opatřením. Zdůrazňuje, že úspěch této strategie bude ve velké míře záviset na její udržitelnosti a proveditelnosti na místní a regionální úrovni, přičemž je třeba se vyhnout další administrativní zátěži. Požaduje také, aby všechna opatření renovační vlny měla jasný užitek a aby byla zachována hospodárnost, sociální přijatelnost a financovatelnost, především pro veřejné rozpočty na základě platných rozpočtových ustanovení, ale také pro nájemce a vlastníky;

domnívá se, že k úplnému provedení renovační vlny může dojít pouze tehdy, když zároveň dojde k důkladné revizi balíčku opatření týkajících se čisté energie, počínaje směrnicí o energetické účinnosti budov (EPBD) a nařízením o správě energetické unie, a také k jeho včasnému a správnému provedení do vnitrostátních předpisů. Zdůrazňuje, že je nutné okamžitě zahájit provádění strategie a jejích opatření rozšířením renovací a zkoušením nových způsobů provádění renovací, které by mohly být reprodukovány ve větším měřítku. Za tímto účelem navrhuje, aby byla co nejdříve zahájena pilotní iniciativa s cílem otestovat a sestavit postup provádění různých typů opatření pro různé ekonomické, sociální a klimatické podmínky;

podtrhuje význam zásad subsidiarity a proporcionality. Operativní provádění a financování probíhá na místní úrovni v regionech, městech a obcích. Evropský rámec tedy musí být náležitě flexibilní a zohledňovat rozdíly, například mezi venkovskými oblastmi a velkými městy;

zdůrazňuje, že klimatický pakt má potenciál podporovat místní partnerství a společné iniciativy veřejného a soukromého sektoru, a že místní a regionální orgány jsou v klíčovém postavení, aby informovaly občany o výhodách a existujících nástrojích podpory pro renovaci jejich bydlení, šly příkladem, propojovaly a podporovaly místní, obecní a jiné veřejné podniky potřebnými odbornými znalostmi na různých úrovních a rozvíjely nástroje pro přístup k finanční pomoci daného státu nebo EU. Místní a regionální orgány by navíc měly jít příkladem a renovovat veřejné budovy a podporovat obzvláště energetickou renovaci sociálního bydlení a dalšího bydlení ve veřejném vlastnictví, přičemž klimatický pakt by měl usnadnit replikaci a rozšiřování nejúspěšnějších evropských iniciativ. Doufá, že dojde k většímu propojení mezi evropskou strategií týkající se renovační vlny, vnitrostátními strategiemi modernizace budov (1) a nákladově optimální metodikou (2). V této souvislosti by bylo vhodné provést částečnou revizi směrnice o energetické náročnosti budov;

poukazuje na to, že renovační vlna by neměla být chápana pouze jako technicko-regulační přístup k provádění Zelené dohody pro Evropu, ale že slouží také k tomu, aby byl proces transformace směrem k oběhovému hospodářství zasazen do koncepčního a na estetiku a design orientovaného rámce. Z tohoto důvodu vítá a jednoznačně podporuje zavedení iniciativy nový evropský Bauhaus a souběžnou snahu o zavedení zvláštní evropské značky. Tato iniciativa skýtá příležitost využít kreativního potenciálu regionů a obcí, zaangažovat a zapojit do procesu transformace veřejnost a nalézt tímto způsobem akceptovaná a udržitelná řešení k praktické realizaci Zelené dohody pro Evropu;

vítá zahájení klimatického paktu jakožto strategie na podporu zapojení do Zelené dohody a účasti v ní a zahrnutí renovační vlny mezi prioritní iniciativy v této oblasti. Je v této souvislosti připraven posílit spolupráci s Komisí, Evropskou investiční bankou (EIB) a všemi dalšími příslušnými aktéry s cílem podpořit společnou platformu shromažďující veškeré informace, které jsou důležité pro místní a regionální orgány zamýšlející provádět Zelenou dohodu;

vítá zmínku o územním přístupu a přístupu založeném na energetických komunitách, díky němuž je možné např. provozovat společná zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů a centrální zásobování teplem a chlazení a který umožňuje řešení inspirovaná přírodou (3), a připomíná, že tento přístup vyžaduje, aby se využívaly nástroje integrovaného energetického a klimatického plánování. Zdůrazňuje, že v tomto ohledu je zásadním referenčním bodem Pakt starostů a primátorů a že akční plány v oblasti energie z udržitelných zdrojů a klimatu (SECAP) se mohou stát nástrojem k zaručení toho, aby restrukturalizace budov byla konzistentní a proběhla v širším rámci spravedlivé a udržitelné obnovy měst, podpory udržitelných návyků a rozsáhlé harmonizace s politikami zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se jí. Kromě toho navrhuje, aby byly dopady řádně monitorovány prostřednictvím standardních systémů hospodaření s energií, aby bylo možné posoudit účinky plánování (4);

vítá zmínku o iniciativě Level(s) (5) týkající se oběhovosti u budov jakožto o referenčním postupu šíření oběhového stavebnictví a vybízí Komisi a členské státy, aby podporovaly související informační kampaň a byly ochotné spolupracovat. Současně vyzývá Komisi, aby při další činnosti vycházela z rozsáhlých zkušeností s jinými systémy certifikace budov (6). Žádá Komisi, aby podpořila rozvoj analýzy životního cyklu pro dopad budov na klima, spolu s příslušnými normami, environmentálními prohlášeními o výrobku a databázemi stavebního materiálu a výrobků a aby posoudila možnost, že by byl na dobrovolné bázi zaveden syntetický ukazatel náročnosti budov z hlediska životního cyklu;

připomíná, že renovační vlna je příležitostí k prosazování vize fondu budov, jež obstojí i v budoucnu. Může kromě energetických a environmentálních požadavků zahrnovat i aspekty, jako je zdravotní nezávadnost, sociální rovnováha, propojení, oběhovost a odolnost vůči hydrogeologickým a seismickým jevům. Vyzývá kromě toho, aby byla věnována zvláštní pozornost řídce obydleným venkovským oblastem s obzvláště zranitelným obyvatelstvem ve vysokém věku;

10.

v této souvislosti zdůrazňuje, že je třeba ve fázi výstavby, provozu a demolice kontrolovat emise skleníkových plynů. Je přitom nutné, aby bylo do roku 2050 maximalizováno opětovné využívání, recyklace a částečně také používání materiálů z demolic nebo renovací k výrobě energie. Důležitým krokem je v tomto ohledu vytváření místních a regionálních hodnotových řetězců pro opětovné využívání stavebních materiálů. K tomu jsou zapotřebí plánování, logistika a nové hospodářské modely, které zahrnují vytváření zásob materiálu pro novostavby. Takovýto nový oběhový model bude vzhledem k řadě regulačních, kulturních a hospodářských faktorů možné realizovat pouze postupně, počínaje experimentální fází a následně prostřednictvím různých finančních pobídek pro zavádění ve velkém měřítku;

11.

zdůrazňuje, že provádění renovační vlny povede v dlouhodobém horizontu ke značným energetickým a finančním úsporám, a to i co se týče nákladů na údržbu a správu budov, a zlepší pohodlí, zdravé vnitřní prostředí a životní úroveň, přičemž současně přispěje k boji proti energetické chudobě. Domnívá se, že středisko EU pro sledování fondu budov by mělo monitorovat prováděné změny a posuzovat jejich dopad, a to s využitím ukazatelů ze své databáze a v případě potřeby vyvinutím nových nástrojů, a dbát na náležité zveřejňování potřebných dat na všech evropských územích. Přispělo by to ke kvantifikaci těchto úspor a místním a regionálním orgánům, občanům a podnikům by to usnadnilo řádné zohlednění nákladů na životní cyklus budov;

12.

vítá závazek Komise přezkoumat evropské režimy státní podpory pro renovace zvyšující energetickou účinnost a očekává, že přispěje k jejich vyjasnění a snadnějšímu uplatňování, aby nepředstavovaly překážku pro investice. Posouzení, jež je podle rozhodnutí 2012/21/EU o státní podpoře ve formě vyrovnávací platby za závazek veřejné služby plánováno na rok 2021, by navíc mělo vést k tomu, že podpůrná opatření pro renovace zvyšující energetickou účinnost sociálního bydlení budou výslovně spadat do působnosti tohoto rozhodnutí. Zdůrazňuje, že podpůrná opatření a programy na evropské, celostátní, regionální a místní úrovni se musí vzájemně doplňovat, aniž by byly vytvářeny paralelní nebo dodatečné struktury. K tomu je zapotřebí široká škála nástrojů – granty, finanční nástroje nebo kombinace – a podpora ze strany prováděcích partnerů, jako jsou např. národní podpůrné banky a instituce, pokud jde o financování projektů v praxi v souladu s místními, regionálními a celostátními potřebami. Je v zásadě toho názoru, že důležitou úlohu mohou hrát daňové pobídky k energetické renovaci budov;

13.

vítá závazek Komise přezkoumat limitní hodnoty expozice na pracovišti stanovené ve směrnici 2009/148/ES o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí azbestu s cílem zajistit ochranu pracovníků během renovačních a demoličních prací. Domnívá se rovněž, že je nutné aktualizovat evropské právní předpisy týkající se expozice vysoce nebezpečným látkám v souvislosti s těmito pracemi;

14.

v této souvislosti vřele vítá návrh Komise zahájit evropskou iniciativu v oblasti cenově dostupného bydlení tím, že bude financováno 100 stěžejních inovativních a participativních projektů zaměřených na komplexní renovaci čtvrtí sociálního bydlení, které mají sloužit jako vzor pro rozsáhlý rozvoj v Evropské unii;

15.

domnívá se, že renovační vlna by měla přispět k uplatňování práva každého člověka na cenově dostupné, přístupné a zdravé bydlení, v souladu se zásadou č. 19 evropského pilíře sociálních práv a s cílem udržitelného rozvoje OSN č. 11 – udržitelná města a obce. Je toho názoru, že opatření v oblasti energetické účinnosti jsou strukturálním opatřením zaměřeným na boj proti energetické chudobě, a tím na snížení nákladů nezaviněného prodlení v platbách;

Hlavní zásady renovace budov do roku 2030 a 2050

16.

vyzývá Komisi, aby na základě směrnice o energetické náročnosti budov vytvořila klasifikaci fondu budov, přičemž bude vycházet z kritérií adekvátních z hlediska provádění souborů opatření stanovených v renovační vlně. Mezi tato kritéria může patřit:

—	vlastnictví: veřejné či soukromé (jednotlivci, podniky, nadace, místní veřejné orgány atd.),

—	užitná funkce: obytná, neobytná atd.,

—	lokalizace: města (historické centrum, okraj), malé obce, jednotlivě stojící domy,

—	klimatická oblast,

—	stáří a energetická náročnost budovy a její energetické/technologické systémy,

—	architektonická/historická/krajinářská hodnota,

—	dynamická povaha trhu s nemovitostmi (ceny a počet nákupů nemovitostí nebo nájemních smluv, míra obsazenosti atd.),

—	klimatické riziko: interakce mezi sociální a ekonomickou expozicí a klimatickou zranitelností.

Tyto informace by mělo klasifikovat středisko EU pro sledování fondu budov (7) a mohly by pak být podkladem pro pokyny pro opatření v rámci různých kategorií, mj. na základě analýzy hlavních stávajících překážek. Pomocí shromažďování a šíření osvědčených postupů bude pro každou výše uvedenou kategorii možné definovat „typová opatření“;

17.

požaduje, aby bylo vyvíjeno ambiciózní úsilí s cílem dekarbonizovat vytápění a chlazení obytných budov, na nějž připadá více než 80 % celkové spotřeby energie v budovách v EU. Za tímto účelem znovu zdůrazňuje, že je důležité podporovat dekarbonizaci používaných zdrojů energie, a vyzývá k rychlému a ucelenému rozvoji pokud možno místních obnovitelných zdrojů energie v zájmu výrazného snížení emisí CO2 v Evropě. Připomíná, že řešení pro vytápění a chlazení z obnovitelných zdrojů mohou být různorodá a měla by být přizpůsobena konkrétním potřebám dané domácnosti nebo komunity (8). Souhlasí s Komisí, že regiony silně závislé na fosilních palivech budou muset přijmout přechodné zdroje energie (9), aniž by však investovaly do infrastruktury, která neobstojí v budoucnosti. Za energii z obnovitelných zdrojů nesmí být považována jaderná energie;

18.

vyzývá Komisi, aby navrhla systém definování prioritních opatření na základě kritérií, jako je potenciál pro snížení spotřeby a emisí, finanční dostupnost pro uživatele a jejich zranitelnost. Vyzývá rovněž ke stanovení kritérií pro záporné priority, která budou vycházet z podmínek v daném regionu a na daném území a jejichž smyslem bude určení těch budov, u nichž by měla být upřednostněna demolice a rekonstrukce, aniž by tím vznikly podmínky pro gentrifikaci zranitelných čtvrtí;

19.

poukazuje na to, že Komise a členské státy musí v zájmu realizace renovační vlny výrazně podpořit odvětví stavebnictví, které je silně zasaženo krizí a jehož častým charakteristickým rysem jsou malé podniky, jež nejsou vždy dobře vybaveny, aby mohly nabízet požadované produkty a služby. Celému odvětví stavebnictví je třeba pomoci překonat mezeru ve znalostech, dovednostech a technologiích a při podpoře zakládání nových podniků, které obstojí i v budoucnu. Připomíná, že nezbytný přechod k oběhovému a místně orientovanému přístupu zaměřenému na ochranu zaměstnanosti a zajištění postupné změny kvalifikace pracovní síly vyžaduje stabilní podpůrné mechanismy, aby se zajistila kontinuita operací, zabránilo se vytváření bublin a ve střednědobém až dlouhodobém výhledu se umožnilo budování dovedností v našich regionech v celé EU;

20.

uznává, že je důležité zavést legislativní požadavky na nákup a renovaci všech stávajících veřejných budov, jakož i minimální normy energetické náročnosti a povinné cíle pro míru ročně prováděných renovací veřejného fondu budov a míru využívání energie z obnovitelných zdrojů. Nicméně zdůrazňuje, že tato ustanovení budou proveditelná pouze tehdy, budou-li pravidla dostatečně flexibilní, aby zohledňovala různé charakteristiky (10) budov, a budou-li místní a regionální orgány náležitě podporovány Komisí a příslušnými členskými státy. Dále by měla být přijata co nejjednodušší a nejjednotnější pravidla, která budou zahrnovat i opatření související s běžnou údržbou, pokud jsou spojena s energetickou účinností budov a jejich seizmickou odolností a jsou k nim určena. Budou-li se takovéto povinnosti vztahovat na soukromé budovy nebo bytové domy, je třeba zajistit, aby nevznikla žádná další finanční zátěž, zejména pro energeticky zranitelné domácnosti. Vyzývá proto Komisi a členské státy, aby provedly důkladné posouzení dopadu na nižší než celostátní úrovni, v jehož rámci posoudí potenciál a zranitelnost různých území z tohoto hlediska, včetně toho, že provedou analýzu stávajících vnitrostátních osvědčených postupů a předchozích hodnocení evropských projektů;

21.

podporuje návrh na aktualizaci rámce certifikátů energetické náročnosti (EPC) s cílem rozšířit využívání tohoto nástroje, usnadnit porovnatelnost údajů na evropské úrovni a provázat financování s rozsáhlou renovací. Poukazuje na to, že tato revize by měla zaručit nezbytný soulad s rámci platnými v členských státech a měla by se řídit zásadou proporcionality. Považuje za užitečný návrh jednotného formátu EU pro certifikáty energetické náročnosti a zavedení digitálních deníků budov, jejichž údaje budou zanášeny do snadno a bezplatně dostupných databází. Připomíná, že tyto databáze musí být dostupné alespoň na úrovni NUTS 3 a že musí být napojeny na středisko EU pro sledování fondu budov, a to mj. v souvislosti s budoucím společným evropským datovým prostorem; (11)

22.

vítá nařízení Komise v přenesené pravomoci o vytvoření ukazatele připravenosti pro chytrá řešení, jehož cílem je měřit připravenost budov na vybavení inteligentními technologiemi a informovat o ní jejich majitele a obyvatele. Připomíná, že míra digitalizace je v evropských územních celcích (městských a venkovských) extrémně nestejnorodá a že tento ukazatel bude muset zohledňovat specifický kontext, aby se předešlo penalizaci území, která mají v digitalizaci zpoždění, zejména v méně rozvinutých regionech a řídce osídlených oblastech;

23.

zdůrazňuje, že s cílem zaručit účinné provádění renovační vlny musí být místní a regionální orgány náležitě posíleny, pokud jde o kapacity a nástroje, aby se snížily rozdíly ve znalostech, které přetrvávají v různých evropských oblastech. V tomto ohledu uznává zásadní úlohu klimatického paktu při vytváření příležitostí a nástrojů, a to prostřednictvím posílených mechanismů pro budování kapacit a důslednějšího rámce pro iniciativy související se Zelenou dohodou pro Evropu vycházející zdola. Připomíná, že významný přínos mohou a musí mít v tomto procesu místní a národní energetické agentury, které místním orgánům poskytnou rozšířené poznatky a dovednosti, aniž by je však nahrazovaly;

Rychlejší a rozsáhlejší renovace pro lepší budovy

24.

žádá Komisi, aby maximálně podporovala výzkum v oblasti renovace budov v zónách s omezením z důvodů ochrany krajiny či historického dědictví, a zajistila tak citlivé začlenění obnovitelných energií. Rovněž vyzývá k tomu, aby se toto téma stalo jedním z hlavních pilířů iniciativy nový evropský Bauhaus. Tato iniciativa musí stimulovat ještě hlubší reflexi o propojení různých měřítek plánování, od budovy přes oblast až po celé území, do níž je potřeba zahrnout témata udržitelné mobility, omezení záboru půdy a podpory biologické rozmanitosti měst. (12) Tato obnova měst by měla ve vhodných případech, citlivě ve vztahu ke zranitelným skupinám, a je-li to proveditelné, podporovat systematické využívání řešení inspirovaných přírodou (13), jež budou začleněna do systémů monitorování energetiky a životního prostředí, které potvrzují jejich výkonnost, měla by prosazovat politiku „nulových objemů“, minimalizovat svázanou energii (14) v budovách a jako krajní řešení přistoupit k demolici budov, které nemají historickou hodnotu. Mimoto navrhuje, aby byl nový evropský Bauhaus zařazen mezi témata, jimiž se zabývá platforma pro výměnu poznatků (15). Podpoří se tím výměna inovativních koncepcí, mezioborových přístupů a kompetencí mezi místními a regionálními orgány a zdůrazní se regionální a místní rozměr v procesu koncipování a provádění;

25.

s ohledem na novou perspektivu, již přinesla pandemie COVID-19 a která předpokládá hromadný odchod obyvatel z center měst do jejich okrajových částí, připomíná, že konference OSN Habitat III již od roku 2016 zahrnuje zahušťování měst mezi faktory udržitelnosti, přičemž jedním z hlavních nástrojů v této oblasti je rozšiřování budov formou nástaveb v málo obydlených částech měst, kde lze dále stavět;

26.

připomíná, že je důležité systematicky zapojovat různé dostupné obnovitelné zdroje energie. Vedle možné definice cílů na nižší než celostátní úrovni jsou za tímto účelem rovněž nezbytné především rovné podmínky pro různé zdroje energie. Připomíná, že využívání těchto technologií musí nejen odpovídat zeměpisným a geologickým rysům a zvláštnostem jednotlivých území, ale musí také zajistit plnou ochranu životního prostředí, zdraví a přírodní a zastavěné krajiny a musí být podporováno i pomocí vytváření společenství pro obnovitelné zdroje a občanských energetických společenství (podle směrnice o obnovitelných zdrojích energie), jež jsou zaměřeny spíše na sociální a environmentální udržitelnost než na finanční cíle;

27.

považuje za důležité podporovat projekty týkající se rozsáhlé renovace bytových domů za pomoci standardizovaných řešení a průmyslově prefabrikovaných stavebních prvků. Výrazně to přispěje ke zvýšení energetické účinnosti budov a k cíli dekarbonizace fondu budov do roku 2050. Zdůrazňuje, že používání standardizovaných řešení a prefabrikovaných stavebních prvků urychluje provádění prací, snižuje dopad na životní prostředí a umožňuje zvýšit míru renovace bytových domů. Upozorňuje na to, že průmyslová prefabrikace stavebních prvků pomáhá zvyšovat inovativnost podniků, neboť renovační procesy lze modernizovat a automatizovat;

28.

vyzývá Komisi, aby zejména ve veřejném sektoru, jenž má jít příkladem, dále podporovala zavádění systémů hospodaření s energií, jako je norma ISO 50001 nebo jiné normy, jež se uplatňují jak v soukromém, tak veřejném sektoru, a aby zvážila posílení energetických aspektů zahrnutých do evropského systému pro environmentální řízení podniků a audit (EMAS). Připomíná, že tyto systémy mohou mít významný dopad na snížení spotřeby energie v budovách v provozní fázi (16) a že jsou schopny zavést trvalé pozitivní postupy, a to i pro fáze řízení a monitorování;

29.

zdůrazňuje, že zásadní úlohu v provádění renovační vlny může hrát informační model budovy (BIM) (17) a srovnání s veřejným sektorem (18), a žádá Komisi, aby spolupracovala s členskými státy na šíření těchto nástrojů, mj. prostřednictvím veřejných platforem (19) s cílem podpořit digitální rozvoj odvětví nemovitostí a správy nemovitého majetku založený na technologii Proptech (20);

30.

připomíná, že dostupnost údajů o spotřebě energie v budovách má zásadní význam z hlediska plánování energetiky ve městech, výpočtu investic a potenciálních úspor a jejich monitorování. Za tímto účelem vybízí Evropskou komisi, aby spolupracovala s členskými státy na zajištění toho, aby tyto údaje ze stávajících databází byly pro veřejné účely k dispozici bezplatně a snadno na celém území EU, a to při dodržování předpisů v oblasti ochrany údajů. Získané údaje by rovněž mohly být vlastníky budov poskytnuty za úplatu dodavatelům energie, což by umožnilo částečné financování renovace;

31.

připomíná, že důležitým nástrojem pro rychlé snižování spotřeby energie v budovách a pro zavádění udržitelnějších modelů řízení je systematické uplatňování ekologických veřejných zakázek ve stavebnictví. V této souvislosti vítá návrh vydat komplexní pokyny týkající se udržitelných veřejných investic prostřednictvím zadávání veřejných zakázek. Vyzývá Komisi a členské státy, aby vytvořily soudržný právní rámec na podporu této praxe tím, že tato kritéria zahrnou do příslušných vnitrostátních právních předpisů a do platforem pro centralizované zadávání veřejných zakázek. Žádá rovněž Komisi, aby tuto praxi podpořila prosazováním technologického rozvoje a inovací, řádným dialogem s dodavateli, definováním relevantních požadavků a zavedením systému pro jejich kontrolu a pro sledování jejich uplatňování;

32.

vybízí Komisi a členské státy, aby s cílem urychlit provádění renovační vlny co nejrychleji vytvořily mechanismy financování na podporu místních a regionálních orgánů při přípravě plánů proveditelnosti energetické renovace v oblastech s nižší účinností, přičemž by měly začít u posílení osvědčeného nástroje European City Facility, iniciativy Městská inovativní opatření a Evropské městské iniciativy a měly by rovněž vytvářet nové iniciativy a také dále rozvíjet návrhy uvedené v pracovním dokumentu útvarů Komise připojeném ke strategii. Žádá, aby regiony, města a obce obdržely nezbytnou podporu, a mohly tak systematizovat zdroje z nástroje Next Generation EU, z misí programu Horizont Evropa, z operačních programů politiky soudržnosti na období 2021–2027 a z úvěrových linek Evropské investiční banky a snížit tak administrativní náročnost. Tato harmonizace vyžaduje revizi postupů, aby se zaručil systematický přístup a jeho vysledovatelnost;

33.

žádá, aby bylo provádění renovační vlny podpořeno nástrojem technické pomoci, který by byl dostupný pro všechny místní a regionální orgány. Např. by se mohl posílit decentralizovanější model nástroje ELENA na základě podpory a standardizace modelu jednotných kontaktních míst (21). Domnívá se, že jednotná kontaktní místa by se neměla omezovat pouze na řešení finančních aspektů, ale měla by se stát skutečnými katalyzátory růstu povědomí, budování kapacit a šíření osvědčených postupů na místní a regionální úrovni. Mimoto prohlašuje, že je připraven spolupracovat s Evropskou investiční bankou (EIB) na optimalizaci této iniciativy a na jejím včasném provedení, aby se nástroj stal přístupnějším a lhůty jeho provádění se výrazně zkrátily. Je přesvědčen o tom, že větší součinnost mezi nástrojem ELENA a programem Horizont Evropa může rovněž umožnit přechod od jednotlivých osvědčených postupů k rozsáhlým investicím. Je znepokojen tím, že pákový efekt, který je momentálně v programu ELENA požadován pro udržitelné bydlení (desetinásobek výše grantu) představuje pro některé druhy příjemců výraznou překážku. Žádá proto Komisi a EIB, aby projednaly možná řešení těchto situací;

34.

připomíná, že mechanismy financování renovační vlny budou muset vzít v úvahu velmi odlišné situace vlastnictví nemovitostí a velice diferencované sociálně-ekonomické rysy uživatelů nemovitostí, jakož i modely smíšeného využívání prostor vyplývající ze stále rozsáhlejšího vykonávání práce z domova. Model nákladové neutrality bydlení by měl ideálním způsobem kombinovat sociální a klimatické cíle a předcházet vystěhováním z důvodu renovace (angl. „renovictions“). Vyzývá tudíž příslušné úrovně správy, aby zabránily tomu, že náklady na renovaci bude možné přenést na nájemníky, a domnívá se, že by zvýšení nájemného mělo odpovídat očekávaným úsporám energie;

Oblasti, na něž je třeba se při renovaci budov zaměřit

35.

vítá návrh zavést v rámci revize směrnice o energetické náročnosti budov normy pro „rozsáhlé renovace“ s cílem spojit významné soukromé investice s transparentními, měřitelnými a skutečně „zelenými“ investicemi. Připomíná, že by tyto normy měly zohledňovat všechny požadavky na budovy v různých klimatických pásmech a stanovit zvláštní protokoly pro historické budovy a přitom vzít v potaz ochranu památek, přičemž by měly vycházet z konsolidovaných osvědčených postupů na různých územích (22);

36.

vyzývá Komisi, aby spolupracovala s členskými státy na stanovení pružnějších rozpočtových pravidel pro místní a regionální orgány s cílem podpořit jejich investiční kapacitu v oblasti renovace stávajícího fondu budov a výstavby nových veřejných budov sociální povahy, se zvláštním důrazem na mimorozpočtové možnosti smluv o energetických službách (23);

37.

připomíná, že podmínky bydlení jsou často zdrojem velkých nerovností, když přeplněné budovy, neefektivní energetické systémy a související náklady vytvářejí často neúnosnou zátěž pro rozpočet domácností. Protože přibližně 34 milionů Evropanů zažívá energetickou chudobu, Výbor žádá členské státy, aby vytvořily přesný odhad na nižší než regionální úrovni. Vyzývá Komisi, aby posílila propagační činnost a výměnu osvědčených postupů v boji proti energetické chudobě vytvořením sítě existujících monitorovacích středisek a podporovala založení středisek v těch členských státech, které dosud žádná nemají;

38.

upozorňuje na to, že energie musí být dostupná všem a že energetická chudoba má značné sociální, hospodářské a environmentální důsledky. Zdůrazňuje, že začarovaný kruh energetické chudoby postihuje nejen zranitelné domácnosti a fyzické osoby, ale že rovněž podniky a někdy i malé místní orgány mohou být sužovány velmi podobnou dynamikou, když dostupné zdroje neumožňují pokrýt rostoucí náklady na energetické služby, které se tak stávají stále větší zátěží pro souhrnný rozpočet. Vyzývá proto Komisi, aby prozkoumala možnost rozšířit analýzy energetické chudoby nad rámec jednotlivých domácností a aby na ně navázala při definování mechanismů pro provádění renovační vlny. Připomíná, že model ekologicky vybavených výrobních oblastí může být užitečným vodítkem pro zapojení výrobního odvětví do renovační vlny a obecněji do provádění Zelené dohody. Je připraven spolupracovat s Evropskou komisí, co se týče činnosti nového Střediska pro sledování energetické chudoby;

39.

připomíná, že pro zvýšení míry renovací, v boji proti energetické chudobě a v rámci podpory energetické transformace mohou hrát zásadní úlohu místní energetické komunity a koncepce samovýrobců (prozumentů) představující modely rozsáhlé výroby energie a iniciativ vedených občany. V tomto smyslu je třeba podporovat iniciativy zaměřené na vlastní výrobu a vlastní spotřebu v obydlích a usnadňovat a posilovat zavádění technologií, jako jsou solární termické, fotovoltaické a geotermické systémy, a to jak ve stávající zástavbě, která se renovuje, tak zejména v nových budovách. Dalším způsobem je model „nájmu včetně vytápění“, který se jako hlavní princip uplatňuje např. ve Švédsku a ve Finsku. Vlastník nemovitosti zaručuje nájemcům dobré vnitřní prostředí, obvykle s teplotou 20–21 stupňů. Úspěšně se tak daří předcházet energetické chudobě a zároveň se vlastníkovi nemovitosti poskytují silné pobídky k úsporám energie, k nimž má jiné příležitosti než nájemci, na jejichž spolupodílení je ovšem vždy odkázaný. Vybízí proto Komisi, aby se ve spolupráci s členskými státy snažila zaručit, že budou příslušné směrnice včas provedeny, bude při tom respektován charakter směrnice a budou použity jednoduché mechanismy uplatňování. Navrhuje, aby se požadavek na individuální měření a individuální účty neuplatňoval, pokud nepředstavuje nákladově účinný způsob, jak ušetřit energii;

40.

zdůrazňuje, že je důležité podporovat přístupy založené na sousedství, které využívají potenciálu místních komunit k integraci místních obnovitelných zdrojů energie s místní spotřebou za pomoci inovativních digitálních řešení, které jsou základním kamenem koncepce inteligentních měst. Zdůrazňuje, že rozsáhlejší digitální připojení (24) v městských a venkovských oblastech občanům usnadní přístup k informacím o jejich spotřebě energie v reálném čase, což jim umožní spotřebu optimalizovat a zvýšit její účinnost. Tyto místní koncepce by měly přesahovat fyzické hranice členských států, což by umožnilo výměnu energie z obnovitelných zdrojů mezi sousedními obcemi a městskými částmi v příhraničních regionech;

41.

vybízí Komisi a členské státy, aby vytvořily potřebné podmínky k tomu, aby bylo možné renovační vlnu provést i v méně urbanizovaných, okrajovějších a řídce osídlených venkovských oblastech, tak aby tyto oblasti nepřišly o svoji atraktivitu a bylo v nich možné zaručit standardní životní úroveň a služby, které obstojí i v budoucnu. Připomíná, že energetické komunity mohou hrát důležitou úlohu v podpoře energie z obnovitelných zdrojů v městských a venkovských komunitách, jakož i územní soudržnosti;

42.

připomíná, že je třeba mít na paměti zvláštní situaci nejvzdálenějších regionů, které jsou vystaveny nepříznivým klimatickým jevům, jsou velmi zranitelné z hlediska klimatických změn a izolované z energetického hlediska a v nichž budou náklady na renovace vyšší. Aby bylo možné provést ekologizaci budov, je třeba adaptovat systémy finanční podpory pro projekty v těchto regionech tak, aby zohledňovaly výrobní náklady spojené s jejich specifickými podmínkami. V tomto ohledu vítá, že byla zahájena druhá fáze iniciativy „Čistá energie pro ostrovy EU“, a je připraven pomáhat s její realizací;

43.

požaduje, aby byly upevněny mechanismy certifikace, které podporují výběr stavebních materiálů a technik podle jejich životního cyklu, možnost využití selektivních demoličních technik a třídění nebezpečných a recyklovatelných částí. Cílem je podpořit restrukturalizaci odvětví stavebnictví tak, aby bylo možné zavést oběhové procesy v celém odvětví v souladu s protokolem EU o nakládání se stavebním a demoličním odpadem. V tomto ohledu musí být dodavatelé podporováni v rozvíjení alternativních řešení, například prostřednictvím inovačních partnerství a partnerství pro spolupráci mezi zadavateli a uchazeči o veřejné zakázky. Je rovněž zapotřebí, aby Evropská komise dávala členským státům více pobídek k tomu, aby tyto metody zadávání veřejných zakázek podporovaly;

44.

vyzývá Komisi, aby od členských států požadovala plné a účinné zapojení regionálních a místních orgánů do vypracovávání a provádění národních plánů na podporu oživení a odolnosti. Pouze víceúrovňová správa může zaručit, že opatření v rámci energetické renovace budov budou navržena v souladu s územní strukturou, aby se maximalizovaly jejich četné přínosy (environmentální, sociální a ekonomické). Zdůrazňuje, že je nutné dále podporovat víceúrovňový dialog o klimatu a energetice (25) a že je nutné stanovit metodiku jeho vedení, aby se zaručilo, že bude účinné, soudržné a systematické;

45.

je pevně přesvědčen o tom, že místní a regionální orgány hrají klíčovou úlohu v zajištění souladu renovace budov s územním a urbanistickým uspořádáním, podpoře politik boje proti vylidňování a dodržování kritérií sociální rovnosti a šetrnosti k životnímu prostředí. Připomíná, že mechanismy financování renovační vlny, které si zvolí členské státy, nesmí oslabit tuto zásadní koordinační úlohu;

46.

vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly synergie mezi různými aktéry tam, kde jsou účinnější společné intervence, a propojení mezi ESI fondy a přímo řízenými fondy (program Horizont Evropa – Nástroj pro propojení Evropy, InvestEU, nový program LIFE – Přechod na čistou energii, EIB). Za tímto účelem by měli být odměněni ti, kteří tyto synergie provádějí a kteří nalézají hlavní partnery v územních celcích (především v regionech). Zejména je možné zaujmout přístup tzv. společensky odpovědného investování, které OECD prosazuje pro provádění cílů udržitelného rozvoje, aby investice měly měřitelné cíle v oblasti sociálního a environmentálního dopadu a byly slučitelné s hospodářskou výkonností (26);

47.

žádá Komisi a členské státy, aby zajistily, že se renovace budov nebude zaměřovat pouze na stavební aspekty budov či obydlí, ale že se bude zabývat rovněž aspekty souvisejícími s potřebou změny mobility, a to zejména v městských oblastech. Tam je potřeba se zaměřit na začleňování zón pro parkování jízdních kol a prostředků osobní mobility do vnitřních prostor budov či zón k nim přilehlých a dobíjecí zóny pro elektrická vozidla, přičemž je současně nutné odstranit administrativní a legislativní překážky. Požaduje rovněž, aby byly k dispozici společné komunikační infrastruktury, a tak se podpořila integrace osob žijících v budovách v dnešní stále více propojené společnosti.

48.

žádá, aby byly vylepšeny mechanismy financování této strategie z prostředků vyčleněných pro Nástroj pro oživení a odolnost, politiku soudržnosti a z prostředků Evropské investiční banky (EIB), a to s cílem posílit účast regionů na čerpání finančních prostředků a na jejich správě;

49.

Výbor regionů se zasazuje o to, aby právní úprava týkající se renovační vlny neomezila právo členských států samostatně se rozhodnout, které zdroje energie budou využívat, za předpokladu, že bude zajištěna míra snižování emisí uhlíku stanovená v rámci cílů Evropské unie;

50.

vítá návrh Evropské komise úzce spolupracovat s Evropským výborem regionů na renovační vlně a vyzývá k uzavření příslušné dohody, která položí základ posílené spolupráce v této oblasti v rámci oživení po pandemii COVID-19;

51.

vyzývá Radu EU, aby ve spolupráci s dalšími institucemi a v úzkém partnerství s Evropským výborem regionů vytvořila komunikační kampaň s cílem zvýšit povědomí a podnítit opatření v rámci renovační vlny současně na unijní, vnitrostátní, regionální a místní úrovni.

V Bruselu dne 19. března 2021.

předseda Evropského výboru regionů

Apostolos TZITZIKOSTAS

(1) Směrnice o energetické náročnosti budov stanoví vnitrostátní strategie pro energeticky efektivní renovaci budov.

(2) http://bpie.eu/wp-content/uploads/2015/10/Implementing_Cost_Optimality.pdf.

(3) Viz například projekt Sharing cities (http://www.sharingcities.eu).

(4) Jsou k dispozici příručky, jež mají pomoci s přípravou integrovaných plánů, například „How to develop a SECAP“ (JRC), „Smart City Guidance Package“ a souhrnná brožura (Integrated Planning Policy and Regulation Action Cluster EIP Smart cities), European Energy Award.

(5) https://ec.europa.eu/environment/topics/circular-economy/levels_cs.

(6) V Level(s) například chybí ukazatel maximálního příkonu budov (kW) a zatížení elektrického systému, které je stále důležitějším faktorem v mnoha oblastech, kde rostou nároky na elektrický systém.

(7) Středisko EU pro sledování fondu budov: https://ec.europa.eu/energy/topics/energy-efficiency/energy-efficient-buildings/eu-bso_en.

(8) Tyto možnosti zahrnují mimo jiné: přímou elektrifikaci a používání tepelných čerpadel, sítě dálkového vytápění, nové využití stávající plynové sítě a použití vodíku.

(9) Například řešení na bázi zemního plynu.

(10) Jako jsou charakteristiky budov z hlediska stáří, formy, užívání, historického/architektonického designu, vlastnictví, účelu, místního trhu s nemovitostmi, alternativní hodnoty, nákladů na subdodávky a veškerých předchozích renovačních prací.

(11) Viz např. projekty X-tendo (https://x-tendo.eu/), U-Cert (https://u-certproject.eu/) a QualDEEPC (https://qualdeepc.eu/).

(12) Viz např. projekt GROWGREEN (http://growgreenproject.eu).

(13) Jako jsou např. „zelené střechy“ a „zelené stěny“ a „zelené a modré infrastruktury“

(14) [Svázaná energie je energie spotřebovaná při všech procesech spojených se stavbou budovy, od těžby a zpracování přírodních zdrojů až po výrobu, dopravu a dodání produktu.

(15) Platformu pro výměnu poznatků zřídily Výbor regionů a Evropská komise (GŘ pro výzkum a inovace).

(16) Viz např. projekt Compete4SECAP (https://compete4secap.eu).

(17) Viz například publikaci Smart Cities Guidance Package, s. 91, k dispozici na https://www.researchgate.net/publication/343615678_Smart_City_Guidance_Package.

(18) Viz například publikaci Smart Cities Guidance Package, s. 92, k dispozici na https://www.researchgate.net/publication/343615678_Smart_City_Guidance_Package.

(19) Viz např. projekt NET-ubiep (http://www.net-ubiep.eu).

(20) Enabling Positive Energy Districts across Europe: energy efficiency couples renewable energy | EU Science Hub (europa.eu)

(21) Viz např. projekty OKTAVE https://www.oktave.fr (pouze ve francouzštině), INTERREG ReeHub https://reehub.italy-albania-montenegro.eu a PADOVA FIT https://www.padovafit.eu/home.html.

(22) Viz například projekt ENERGIESPRONG (https://energiesprong.org/).

(23) Viz např. projekt Guarantee (www.guarantee-project.eu).

(24) Například technologie 5G je schopna propojit v nejvíce zalidněných oblastech tisíce monitorovacích zařízení a usnadnit superrychlé připojení, které mnohé z méně obydlených oblastí, z nichž některé jsou ohroženy vylidňováním, v současné době postrádají.

(25) Stanovený nařízením (EU) 2018/1999 o správě energetické unie.

(26) https://www.oecd.org/dac/financing-sustainable-development/development-finance-topics/social-impact-investment-initiative.htm.