Stanovisko Evropského výboru regionů – Strategie EU pro oživení venkova

(2021/C 37/03)

Zpravodaj:

Enda STENSON (IE/EA), člen rady hrabství Leitrim

POLITICKÁ DOPORUČENÍ

EVROPSKÝ VÝBOR REGIONŮ

Úvodní připomínky

konstatuje, že venkovské a přechodné oblasti tvoří 88 % území EU a žije v nich 55 % jejího obyvatelstva. V těchto oblastech vzniká 43 % hrubé přidané hodnoty EU a nachází se zde 56 % jejích pracovních míst. Konstatuje rovněž, že venkovské oblasti nejsou homogenní, ale že některé z nich jsou zasaženy velkými demografickými výzvami (vylidňování, problémy se stárnutím obyvatelstva atd.), které brání jejich hospodářskému a sociálnímu rozvoji. Výbor regionů proto považuje rozvoj venkova za mimořádně důležitý, představuje totiž zásadní nástroj pro dosažení cíle územní soudržnosti, který je zakotven v Lisabonské smlouvě;

zdůrazňuje, že nová dlouhodobá vize pro venkovské oblasti by měla být proměněna v konkrétní politický rámec – program pro venkov. V programu pro venkov by měl být navržen soubor integrovaných politik, které venkovským komunitám umožní proměnit výzvy ve výhody. Mezi tyto výzvy patří dekarbonizace, změna klimatu, digitalizace, aktivní hospodaření s přírodními zdroji, udržitelná mobilita, spravedlivé pracovní příležitosti a příležitosti spravedlivého příjmu, generační obměna, integrace nových migrantů a sociální inovace;

zdůrazňuje, že by program pro venkov měl:

—	zajistit, aby v souladu s cíli územní soudržnosti byly do všech politik EU začleněny vzájemně prospěšné vazby mezi městem a venkovem, a to maximálním využitím silné vzájemné závislosti mezi venkovskými a městskými oblastmi;

—	diverzifikovat přístup k otázkám venkova a začlenit je do všech politik EU. Potřeby venkovských oblastí dalece přesahují rámec toho, čeho může politika rozvoje venkova dosáhnout, ale financování, které EU v současnosti nabízí, je nedostatečné jak z hlediska kvantity, tak z hlediska kvality;

—	harmonizovat různé právní předpisy a opětovně začlenit Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova do nařízení o společných ustanoveních za účelem podněcování a podpory projektů financovaných z více fondů, které nemusí nutně souviset se zemědělstvím, ve venkovských oblastech;

—	sledovat výdaje EU prostřednictvím ověřování dopadu politik na venkovské oblasti;

—	přehodnotit typologii městských a venkovských oblastí s cílem zlepšit zacílení podpory;

—

posílit úlohu místní a regionální úrovně v rozvoji a řízení politik venkova. Je nezbytné podnítit zapojení místních akčních skupin do zavádění tohoto řízení kvůli jejich schopnosti zastupovat dané území a zavádět rozvojové politiky přizpůsobené požadavkům a potřebám vylidněných oblastí a oblastí vystavených demografickému riziku, a to zapojením zúčastněných stran a občanů na venkově prostřednictvím iniciativ zdola nahoru, jako je LEADER/CLLD;

—	bojovat proti vylidňování a sociálnímu vyloučení mimo jiné podporou iniciativy „inteligentní vesnice“, bioekonomiky a sociálních inovací a odstraňováním propastných rozdílů v digitální oblasti;

zdůrazňuje cíl v podobě vytyčení skutečného programu pro oživení venkova, který musí: podporovat udržitelné a pulzující venkovské komunity, podnikání, vzdělávání, odbornou přípravu, zaměstnanost a vytváření pracovních míst, podněcovat rozvoj měst přizpůsobený místním demografickým podmínkám, zlepšit digitální připojení, veřejné služby (zdravotnictví, vzdělávání, soudnictví atd.) a propojitelnost infrastruktury, zajistit udržitelné využívaní zdrojů, maximalizovat potenciál venkovského cestovního ruchu ve zdravé a rozmanité přírodní krajině a zohlednit tvořivost venkovských oblastí a jejich kulturní potenciál;

zdůrazňuje, že kulturní a biologická rozmanitost jsou v celé Evropě vzájemně úzce provázány a společně tvoří jedinečnou identitu regionů. Jejich silnější propojení může významně napomoci dosažení cílů Evropské unie v oblasti udržitelnosti. Je zapotřebí hlubšího porozumění, jelikož tradiční ekologické znalosti nejsou zahrnuty do strategií rozvoje venkova a směrnic o ochraně přírody. Je třeba rozvíjet vazby mezi člověkem a přírodou prostřednictvím konceptu biokulturní rozmanitosti jakožto základního prvku identity. Bohatý přírodní kapitál evropských regionů má klíčový význam pro hospodářství a významně přispívá k cílům EU v oblasti udržitelného rozvoje a biologické rozmanitosti. Existuje mnoho vazeb mezi místními komunitami a jejich půdou, bohatými tradičními ekologickými znalostmi a technologiemi šetrnými k životnímu prostředí. Tyto prvky jsou i dnes přítomny v celé Evropě, vyžadují však větší propojení a uznání na všech úrovních společnosti;

zdůrazňuje, že současná krize spojená s pandemií odhalila a prohloubila důsledky řady dlouhotrvajících hrozeb, jimž venkovské oblasti čelí, a zvýšila naléhavou potřebu oživení venkova v regionech celé Evropské unie. Na venkovské oblasti, venkovská města a vesnice těžce dopadlo mimo jiné snížení poptávky po zemědělských produktech vlivem zastavení činnosti v odvětví cestovního ruchu a pohostinství, neschopnost zajistit zásadně důležitou sezónní pracovní sílu, výrazná sociální izolace a relativně vyšší zranitelnosti vůči pandemii v důsledku omezených služeb v malých regionálních nemocnicích;

konstatuje, že z dlouhodobějšího hlediska může pandemie změnit vzorce spotřeby a výroby, návyky v oblasti práce na dálku, význam kvality života a formy mobility, což může otevřít nové příležitosti pro udržitelný růst ve venkovských regionech, zejména v těch, které leží blízko metropolitních oblastí a jsou s nimi dobře propojeny. Nové příležitosti by v některých venkovských oblastech mohlo otevřít také využití přemístění výrobních řetězců;

konstatuje, že venkovské regiony EU mají velký potenciál k nalezení řešení stávajících i nově se objevujících výzev. Venkovské oblasti významně přispívají k dosažení cílů udržitelného rozvoje a Zelené dohody pro Evropu tím, že reagují na změnu klimatu, ztrátu biologické rozmanitosti a hospodářskou depresi, a to tím, že zajišťují opatření ke zmírnění a zachycování (propadu) emisí skleníkových plynů, biotopy a ekonomické příležitosti prostřednictvím udržitelné produkce potravin a výroby energie z obnovitelných zdrojů, přičemž je třeba mít na paměti, že zejména v městských oblastech je nutné klást větší důraz na snižování znečištění emisemi skleníkových plynů;

doporučuje, aby v duchu územní soudržnosti a rovnováhy mezi městy a venkovem bylo ve všech evropských politikách a u všech evropských zdrojů uznáno za důležité zajistit dodržování zásad známých jako tři R, kterými jsou:

—	rovnocenné životní podmínky ve venkovských a městských oblastech, které by měly být začleněny jako základní zásada do všech evropských politik;

—	rovnoprávnost pro všechny, bez ohledu na to, zda žijí ve městech nebo na venkově (viz Listina základních práv);

—	rovnost mezi všemi aktéry a územními celky, pokud jde o prostředky a postupy, zejména využívání výměn a sdílených pravomocí ke kompenzaci zvláštních potřeb venkovských oblastí;

Financování politiky rozvoje venkova

10.

žádá, aby byly venkovské oblasti v příštím programovém období lépe zohledněny, a to navýšením úrovně EZFRV a zajištěním toho, že všechny politiky EU budou věnovat náležitou pozornost komplexnímu rozvoji venkova a nebudou se soustřeďovat jen na záležitosti související se zemědělstvím;

11.

vzhledem k významu venkovských oblastí v Evropě žádá o navýšení evropského rozpočtu na rozvoj venkova. Je znepokojující, že příděl z nového VFR je podstatně nižší než v současném programovém období, a VR žádá, aby to bylo napraveno a financování určené pro venkov se navýšilo, a to především na roky 2023–2027. Současně vyzývá k rozsáhlému využívání nových fondů a programů na podporu oživení a odolnosti za účelem rozvoje venkova, neboť venkovské oblasti patří k těm nejzranitelnějším;

12.

odmítá zvýšení spolufinancování u druhého pilíře SZP, neboť by to nejvíce znevýhodnilo nejchudší zemědělce, méně rozvinuté regiony a venkovské oblasti;

13.

navrhuje převést až 15 % prostředků z pilíře 1 SZP do pilíře 2 bez spolufinancování, společně s dalšími 15 % na environmentální a klimatická opatření a 2 % pro mladé zemědělce;

14.

žádá diverzifikaci přístupu k otázkám venkova a jejich začlenění do všech politik EU. Všechny strukturální politiky by v souladu s cílem územní soudržnosti, zakotveným v Lisabonské smlouvě, měly stanovit rozvoj venkova za jeden ze svých prioritních cílů;

15.

žádá, aby byl v novém VFR vytvořen Fond pro rozvoj venkova, jenž bude určen konkrétně pro venkovské oblasti;

16.

požaduje, aby byly finanční nástroje dále rozvíjeny a přizpůsobeny malým projektům, a to případně pomocí zřízení „bank pro rozvoj venkova“, které by mohly fungovat jako zprostředkovatelé mezi úvěrovými institucemi a příjemci úvěrů;

17.

za účelem řešení udržitelného rozvoje ve venkovských oblastech žádá o větší sladění Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) s dalšími evropskými fondy, jako je Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR) a Horizont Evropa. Tyto synergie by venkovským aktérům umožnily lépe řešit průřezové otázky, posílit spolupráci a zlepšit kvalitu života ve venkovských oblastech;

18.

vybízí ke zjednodušení strukturálních a investičních fondů a požaduje rovněž zjednodušení podávání zpráv a monitorování programů, zejména díky novým informačním a komunikačním technologiím;

Posílení úlohy místní a regionální úrovně v řízení politik venkova

19.

poukazuje na to, že legislativní návrh týkající se strategických plánů SZP má tendenci marginalizovat, či dokonce ohrozit úlohu a autonomii evropských regionů v řízení SZP, neboť jim dává pouze úkol provádět opatření stanovená na vnitrostátní úrovni;

20.

je zastáncem takové budoucí SZP, která zachovává přímý vztah s venkovskými oblastmi prostřednictvím aktivní úlohy regionů EU, které hrají klíčovou úlohu při definování a provádění politik rozvoje venkova na místní úrovni;

21.

žádá o flexibilitu v pravidlech státní podpory a o zavedení programů obnovy venkova a vesnic, které umožní rozvoj venkovských oblastí. Kromě toho je nutné výrazněji uznat místní a regionální strategie pro rozvoj venkova a začlenit je do vnitrostátních rámců plánování. Místní a regionální orgány mohou jednat jako zprostředkovatelé inovací v místních komunitách;

Vylidňování

22.

poukazuje na znepokojivý trend ve vylidňování venkova, v jehož důsledku se s vývojem zemědělství koncentrují pracovní místa okolo městských středisek, což vede k poklesu poskytování služeb na venkově;

23.

vyzývá k tomu, aby byla stanovena kritéria umožňující určit venkovské oblasti na úrovni nižší než NUTS 3, jež mají problémy s vylidňováním, aby bylo možné řešit úbytek jejich obyvatelstva a zmírnit stávající nerovnováhu;

24.

je však toho názoru, že vylidňování vyžaduje nový způsob uvažování o rozvoji venkova, podle nějž není pokles počtu obyvatel břemenem, ale potenciální pozitivní příležitostí;

25.

domnívá se, že akceptování poklesu počtu obyvatel může pomoci přeorientovat politiky venkova a investiční rozhodnutí na oživení růstu na zelenějším a menším základě, nabídnout nové možnosti pro inovace a modernizovat správu a veřejné služby prostřednictvím komplexnějších, proaktivnějších a místně orientovaných strategií;

26.

vybízí k využívání práce na dálku a digitalizace, digitálního vzdělávání a odborné přípravy. Domnívá se, že mobilní práce, vzdělávání a odborná příprava a práce, vzdělávání a odborná příprava na dálku během současné pandemie ukazují na potenciál toho, čeho by mohlo být ve venkovských oblastech dosaženo, pokud by byly služby dostupné;

27.

domnívá se, že akceptování toho, že se vylidňuje venkov a jsou opouštěny zemědělské podniky, vyžaduje vypracování politik a strategií v oblasti venkova zaměřených na zvýšení odolnosti opuštěného území vůči dopadům změny klimatu, jako jsou eroze, povodně nebo velké požáry. Je nutné posílit snižování uhlíkové stopy a podpořit ochranu přírody a krajiny. Proto má za to, že značný potenciál skýtá podpora lesnictví a podpora komunit, v jejichž vlastnictví jsou horské oblasti;

28.

upozorňuje na to, že je nutné vyzdvihnout venkovský způsob života a vyvážit kulturní a společenskou hegemonii městského způsobu života s cílem odstranit stereotypy, a tak přispět ke zlepšení image a pověsti území nejvíce zasažených demografickými riziky a vytvořit pocit vzájemnosti mezi územími, a vyzývá k provádění územního marketingu: venkovské oblasti potřebují zlepšit svou image a propagovat lepší kvalitu života lidí, kteří se rozhodnou v nich usadit. To lze provést prostřednictvím zřízení regionálního zastoupení a přijetím politik týkajících se nabídek pracovních míst a zlepšením komunikace o nich, včetně možností práce a odborné přípravy na dálku, které jsou v regionu k dispozici;

29.

domnívá se, že by se měla věnovat zvláštní pozornost potřebám mladých lidí, aby byli motivováni zůstat ve venkovských oblastech. Je potřeba jim nabídnout vhodné vzdělávací možnosti a možnosti získávání kvalifikací, změny kvalifikací a školení na místní úrovni (v případě potřeby i vzdělávání na dálku), aby nemuseli kvůli studiu odcházet, a také zavést opatření, která by jim po ukončení vzdělávání umožnila vrátit se do místa jejich původu;

30.

žádá, aby byly modernizovány možnosti odborného vzdělávání, získávání kvalifikací a změny kvalifikací na venkově a byly přizpůsobeny podmínkám celosvětové hospodářské soutěže, potřebám místních podniků a dále rozvinutému financování z ESF na odborné vzdělávání ve venkovských oblastech;

31.

opakuje svou výzvu Evropské komisi a členským státům, aby aktivněji podporovaly a usnadňovaly usazování žen ve venkovských oblastech skrze podporu činností, jež jim usnadní dosáhnout rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem (1), a rozšířením nabídky pečovatelských a asistenčních služeb pro děti a závislé rodinné příslušníky;

Zelený růst

32.

konstatuje, že venkovské oblasti musí využít příležitostí k rozvoji místních energetických a potravinových ekosystémů a k většímu vzájemnému propojení venkova a měst;

33.

považuje za nezbytné posílit zapojení a vedoucí postavení žen v místních akčních skupinách a v sítích pro rozvoj venkova a uznat jejich úlohu jakožto určujícího prvku pro územní, hospodářské a sociální uspořádání venkovských oblastí;

34.

vítá Zelenou dohodu pro Evropu a strategii „od zemědělce ke spotřebiteli“ a je toho názoru, že mohou vytvářet pracovní místa a zabránit odklonu finančních prostředků z venkovských oblastí. Investice se musí zhodnotit na udržitelných projektech, které jsou komunitně vedené a zaměřené na modely oběhového hospodářství co nejlépe využívající výrobní řetězce, vytvářejí pracovní místa a snižují uhlíkovou stopu;

35.

podporuje SZP, která bude udržitelná ve třech rovinách – hospodářské, sociální a environmentální – a která bude prostřednictvím svých environmentálních norem dalším nástrojem k provádění strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“ a strategie v oblasti biologické rozmanitosti a bude moci dosáhnout cílů Zelené dohody pro Evropu;

36.

doporučuje, aby byli zemědělci, chovatelé hospodářských zvířat a lesníci vyškoleni a financováni k tomu, aby byli schopni identifikovat příležitosti v udržitelné správě přírodního prostředí, v možnostech uvádění svých produktů na trh, jež doplní o produkci v oblasti energetiky, cestovního ruchu, skladování uhlíku a místních ekosystémů. Větší podpory by se mělo dostat vytváření družstev malých producentů ve všech odvětvích;

Digitální připojení

37.

poukazuje na to, že se velká část těchto investic soustředila do oblastí s vysokou hustotou obyvatelstva, ale že se musí upřednostnit investice do venkova, aby se zajistilo, že venkovské oblasti budou mít odpovídající infrastrukturu pro digitální připojení, například digitální a inovační centra, která usnadňují vzdělávání a práci na dálku, podnikatelský prostor a poskytování školení o využívání nových technologií, což pomůže například při podpoře místních produktů a jejich uvádění na trh;

38.

zdůrazňuje, že vysokorychlostní telekomunikační sítě jsou zásadní pro konkurenceschopnost venkova a pro hospodářský růst a že v souladu s cíli stanovenými v Digitální agendě pro Evropu z roku 2020 je potřeba usilovat o zaručení stejné kapacity pro všechny regiony;

39.

žádá, aby facilita na podporu oživení a odolnosti s rozpočtem ve výši 560 miliard eur investovala ve větší míře do lepšího připojení a zaměřila se na odstranění digitální propasti mezi venkovskými a městskými oblastmi;

40.

žádá o:

—	uznání přístupu k internetu jako veřejného práva na úrovni EU a potřeby urychlit rozvoj vysokorychlostního internetu ve venkovských oblastech;

—	podporu přístupu k financování určeného na investice do širokopásmových sítí pro malé projekty;

—	uznání potřeby digitalizovat veřejné služby, poskytnout různým věkovým skupinám školení o využívání digitálních technologií a přizpůsobit výuku cílovým skupinám;

—	přijetí kroků k posílení školení, osvěty a rozvoje v oblasti IKT v malých a středních podnicích;

—	podporu poskytovatelů internetových služeb, aby mohli zajistit pokrytí celého území;

Přístup ke službám

41.

zdůrazňuje, že venkovské komunity mají právo na základní úroveň služeb, jako jsou zdravotní služby (praktický lékař), možnost přístupu k poštovním, bankovním a pojišťovacím službám ve venkovských oblastech, politické účasti a k umění a kultuře;

42.

poukazuje na souvislost mezi malou dostupností digitální infrastruktury a nedostatečným přístupem ke službám, a žádá členské státy, aby zajistily rovnoměrnou přístupnost pro všechny občany a pro podniky usazené ve venkovských oblastech. Lze zřídit střediska pro víceúčelové využití, např. vzdělávání a práci na dálku, školení, zdravotní střediska a střediska elektronického zdravotnictví, kavárny, pošty, tvůrčí dílny, mobilní výrobní laboratoře a komunitní centra;

43.

poukazuje na to, že je potřeba vytvořit udržitelné/inovativní dopravní systémy, které umožní přístup k základním službám, přičemž by tyto dopravní systémy měly být chápány jako rozšíření základních veřejných služeb z větších obcí do menších venkovských obcí;

Kvalita života

44.

konstatuje, že hospodářský růst a tvorba pracovních míst jsou důležité, musí však být doplněny mj. dostatečnou nabídkou kvalitních služeb, bydlení, vzdělávání a odborné přípravy, celoživotního učení a systémů zdravotní péče, aby se zajistilo, že venkovské oblasti budou nejen udržitelné, ale i atraktivní pro život;

45.

vítá zavádění interoperabilní datové infrastruktury v souladu se strategií Evropské komise pro data ze dne 19. února 2020. Tato infrastruktura zahrnuje specializované datové prostory (např. pro mobilitu, pro životní prostředí, pro zemědělství, pro správní záležitosti, pro oblast zdraví nebo pro energetiku) a je založena na infrastruktuře pro prostorové informace v Evropě podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/2/ES (2) (INSPIRE) jakožto na průřezové složce, a tudíž může trvale a účinně zajišťovat poskytování veřejných a soukromých služeb ve venkovských oblastech;

46.

žádá o zavedení inovativního akčního plánu, který bude řešit nedostatečné dopravní propojení venkovských, horských, ostrovních a nejvzdálenějších regionů. Vyzývá k zajištění udržitelné mobility pro všechny podporou rozvoje nových, čistých a alternativních druhů osobní i nákladní dopravy (elektrická nebo vodíková vozidla, spolujízda, sdílení vozidel a kombinace různých druhů služeb s cílem snížit náklady – poptávková doprava);

47.

prosazuje spolupráci mezi obcemi nazvanou „smlouvy o reciproční spolupráci mezi městy a venkovem“, které uznávají rozmanitost venkovských oblastí a usilují o posílení vazeb mezi městy a venkovem;

48.

zdůrazňuje, že tento přístup k územnímu plánování vyžaduje širší strategie, které uznávají význam polycentrické sítě měst pro rozvoj oblastí svázaných s těmito metropolitními oblastmi, včetně blízko ležících malých a středně velkých měst. Cílem je odstranit propastné rozdíly mezi městskými a venkovskými oblastmi podporou oboustranně výhodných partnerství v oblastech, jako je životní prostředí a transformace energetiky, hospodářský rozvoj, kvalita služeb a administrativní organizace, a také překlenout propast mezi městskými a venkovskými komunitami v oblasti vzdělávání a odborné přípravy;

49.

vítá výsledky projektu SIMRA (3) (Sociální inovace v marginalizovaných venkovských oblastech), který prokázal, že sociální inovace mohou být klíčovou součástí při řešení problémů venkova, jako je odliv obyvatel, diverzifikace venkovských podniků, změna klimatu, měnící se životní styl a restrukturalizace venkovského hospodářství;

50.

vítá cílené výzvy v rámci programu Horizont 2020 závisející na fázi rozvoje sociálních inovací a požaduje, aby toto zlepšení bylo zavedeno u všech evropských strukturálních a investičních fondů;

Inteligentní venkovské oblasti a vesnice

51.

vítá iniciativu Evropské komise týkající se opatření EU pro inteligentní vesnice, která je prvním krokem k uznání toho, že jsou zapotřebí cílené akce na podporu oživení venkovských oblastí coby udržitelných míst pro život, studium a práci. Tato iniciativa však nestačí;

52.

poukazuje na to, že jeho stanovisko k inteligentním vesnicím požaduje, aby byla tato agenda začleněna do všech politik a možností financování. Netýká se pouze zajištění širokopásmového připojení, ale také nalezení inteligentních způsobů rozvoje dodávek energie a služeb obyvatelstvu, a skutečné nové revoluce ve zvýšení vybavenosti venkovských oblastí;

53.

vítá soubor opatření Evropské sítě pro rozvoj venkova (ENRD) k rozvoji venkova, která mohou členské státy zavést na podporu inteligentních vesnic, a tak i sociálních inovací, a mezi něž patří: spolupráce (zejména LEADER), výměna poznatků, sítě SZP, usazování mladých podnikatelů a venkovských podnikatelských a průmyslových startupů, investice atd. Upozornil již však také na to, že jsou zapotřebí flexibilnější podpůrná opatření pro inovace v integrovaných nezemědělských činnostech, které přispívají k primárním činnostem a umožňují posílit bioekonomiku a co nejlépe využít dané území. K těm vedle podpory zakládání podnikatelských startupů patří rovněž možnost podporovat rozvoj podniků mimo odvětví zemědělství. Ta by měla být zahrnuta do článku 69 nařízení o strategických plánech SZP;

54.

žádá, aby k financování pro města měla přístup také středně velká venkovská města. Zdůrazňuje, že tato města mají pro venkovské oblasti zásadní význam a že jsou kvůli své velikosti často vyloučena z různých programů;

55.

zdůrazňuje pozitivní úlohu budoucího programu LEADER, komunitně vedeného místního rozvoje (CLLD) financovaného z více fondů, a dalších iniciativ prováděných zdola nahoru;

56.

zdůrazňuje, že venkovské oblasti utváří jejich lidé a jejich komunity a také prostředí, v němž tito lidé žijí. VR věří, že pomocí politik EU zaměřených na aktivní správu a ochranu venkovských oblastí, využíváním více programů a tím, že bude obsaženo více oblastí politiky, by bylo možné učinit více pro to, aby se venkovské oblasti staly výborným místem k životu, práci, výrobě a založení rodiny.

V Bruselu dne 10. prosince 2020.

předseda Evropského výboru regionů

Apostolos TZITZIKOSTAS

(1) Úř. věst. C 225, 27.7.2012, s. 174 a Úř. věst. C 207, 30.6.2017, s. 57.

(2) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/2/ES ze dne 14. března 2007 o zřízení Infrastruktury pro prostorové informace v Evropském společenství (INSPIRE) (Úř. věst. L 108, 25.4.2007, s. 1).

(3) http://www.simra-h2020.eu/.