P9_TA(2020)0370

Evropská občanská iniciativa „Minority SafePack“

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 17. prosince 2020 o evropské občanské iniciativě „Minority SafePack – one million signatures for diversity in Europe“ („Minority SafePack – milion podpisů pro rozmanitost v Evropě“) (2020/2846(RSP))

(2021/C 445/10)

Evropský parlament,

—	s ohledem na evropskou občanskou iniciativu „Minority SafePack – one million signatures for diversity in Europe“ („Minority SafePack – milion podpisů pro rozmanitost v Evropě“) (ECIXXXX),

—	s ohledem na Smlouvu o Evropské unii (SEU), zejména na článek 2, čl. 3 odst. 3 a čl. 11 odst. 4 této smlouvy,

—	s ohledem a Smlouvu o fungování Evropské unie (SFEU), zejména na články 19, 24, čl. 53 odst. 1, článek 63, čl. 79 odst. 2, čl. 107 odst. 3 písm. e), čl. 108 odst. 4, články 109, 118, čl. 165 odst. 4, čl. 167 odst. 5, čl. 173 odst. 3, články 177, 178 a čl. 182 odst. 1 této smlouvy,

—	s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/788 ze dne 17. dubna 2019 o evropské občanské iniciativě (1),

—	s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie, zejména na články 10, 21, 22 a 51 této smlouvy (dále jen „Listina“),

—	s ohledem na závěry Evropské rady ze dne 21.–22. června 1993 obsahující požadavky, které musí být určitou zemí splněny, aby se mohla připojit k Evropské unii (tzv. kodaňská kritéria),

—	s ohledem na článek 27 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech a na Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech, přijaté Valným shromážděním OSN dne 16. prosince 1966,

—	s ohledem na Rámcovou úmluvu Rady Evropy o ochraně národnostních menšin a na Evropskou chartu regionálních či menšinových jazyků, jakož i stanoviska příslušných monitorovacích orgánů,

—	s ohledem na dokument z kodaňské konference Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) z roku 1990 a četná tematická doporučení a pokyny týkající se práv menšin, které vydal vysoký komisař OBSE pro národnostní menšiny a Úřad OBSE pro demokratické instituce a lidská práva (ODIHR),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 13. listopadu 2018 o minimálních standardech pro menšiny v EU (2),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 7. února 2018 o ochraně a nepřípustnosti diskriminace menšin v členských státech EU (3),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 11. září 2018 o rovnosti jazyků v digitálním věku (4),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 11. září 2013 o evropských jazycích, jimž hrozí zánik, a o jazykové rozmanitosti v Evropské unii (5),

—	s ohledem na doporučení Rady ze dne 22. května 2019 o komplexním přístupu k výuce a studiu jazyků (6),

—	s ohledem na rozhodnutí a judikaturu Soudního dvora Evropské unie (SDEU), a zejména věc T-646/13 (Minority SafePack – one million signatures for diversity in Europe v. Komise) (7) a věc T-391/17 (Rumunsko v. Komise) (8),

—	s ohledem a rozhodnutí Komise mise (EU) 2017/652 ze dne 29. března 2017 týkající se navrhované občanské iniciativy s názvem „Minority SafePack – one million signatures for diversity in Europe“ („Minority SafePack – milion podpisů pro rozmanitost v Evropě“) (9),

—	s ohledem na veřejné slyšení k evropské občanské iniciativě Minority SafePack uspořádané dne 15. října 2020 Výborem pro kulturu a vzdělávání, Výborem pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci a Petičním výborem,

—	s ohledem na návrhy předložené v rámci této evropské občanské iniciativy ohledně legislativních aktů očekávaných od Evropské komise na základě této evropské občanské iniciativy, předložené Evropské komisi po předložení podpisů a předložené Evropskému parlamentu během veřejného slyšení,

—	s ohledem na čl. 222 odst. 8 jednacího řádu,

A.	vzhledem k tomu, že podle článku 2 SEU je Unie založena na hodnotách úcty k lidské důstojnosti, svobody, demokracie, rovnosti, právního státu a dodržování lidských práv, včetně práv příslušníků menšin;

B.	vzhledem k tomu, že v čl. 3 odst. 3 SEU se uvádí, že Unie podporuje hospodářskou, sociální a územní soudržnost a solidaritu mezi členskými státy a rovněž že respektuje svou bohatou kulturní a jazykovou rozmanitost a dbá na zachování a rozvoj evropského kulturního dědictví;

vzhledem k tomu, že článek 6 SFEU uznává, že EU má pravomoci v oblastech kultury a vzdělávání, což jí umožňuje provádět činnosti, jimiž podporuje, koordinuje nebo doplňuje činnosti členských států; vzhledem k tomu, že by se Komise měla spolu s členskými státy aktivně zapojit do těchto oblastí politiky, které znamenají velkou potíž rovněž pro osoby z řad menšin;

D.	vzhledem k tomu, že podle článku 10 SFEU se Unie při vymezování a provádění svých politik a činností musí zaměřovat na boj proti diskriminaci, mimo jiné na základě rasy nebo etnického původu;

vzhledem k tomu, že čl. 21 odst. 1 Listiny stanoví, že se zakazuje jakákoli diskriminace založená zejména na pohlaví, rase, barvě pleti, etnickém nebo sociálním původu, genetických rysech, jazyku, náboženském vyznání nebo přesvědčení, politických názorech či jakýchkoli jiných názorech, příslušnosti k národnostní menšině, majetku, narození, zdravotním postižení, věku nebo sexuální orientaci;

F.	vzhledem k tomu, že v článku 22 Listiny se uvádí, že Unie respektuje kulturní, náboženskou a jazykovou rozmanitost;

G.	vzhledem k tomu, že respektování kulturní rozmanitosti je zakotveno v článku 167 SFEU.

H.	vzhledem k tomu, že přibližně 8 % občanů EU patří k národnostním menšinám a téměř 10 % hovoří regionálním nebo menšinovým jazykem; vzhledem k tomu, že díky svým jedinečným jazykům a kulturám představují významnou součást kulturního bohatství Unie;

vzhledem k tomu, že k obecnému pojmu menšin v Evropě se váže široká škála termínů v právním a akademickém jazyce; vzhledem k tomu, že tyto sociální skupiny často jsou vzájemně zaměnitelně uváděny jako národnostní menšiny, etnické skupiny, tradiční nebo původní menšiny, národnosti, obyvatelé konstitučních regionů, jazykové menšiny, skupiny hovořící méně užívanými jazyky, jazykové skupiny atd.; vzhledem k tomu, že ve snaze překonat obtíže způsobené používáním rozmanitých definic napříč Evropou Rada Evropy ve své Rámcové úmluvě o ochraně národnostních menšin, která stále představuje nejvyšší mezinárodní normu na ochranu menšin v Evropě, používá termín „národnostní menšina“; vzhledem k tomu, že evropská občanská iniciativa Minority SafePack, když hovoří o těchto menšinových skupinách, užívá termín „národnostní a jazykové menšiny“;

vzhledem k tomu, že mnohé národnostní a jazykové menšiny se potýkají se zrychlujícím se trendem asimilace a zániku jazyků, což může mít za následek jazykové a kulturní ochuzení v EU a ztrátu její rozmanitosti, něčeho, co je EU povinna chránit podle Smluv; vzhledem k tomu, že vzdělávání je hlavní nástroj pro znovuoživení a ochranu menšinových jazyků;

K.	vzhledem k tomu, že světový atlas ohrožených jazyků UNESCO uvádí 186 jazyků z členských států EU jakožto jazyky zranitelné nebo v ohrožení a tři další jazyky jako zaniklé;

L.	vzhledem k tomu, že evropská občanská iniciativa Minority Safepack byla Komisi předložena dne 15. července 2013 s tím, že EU vybídla, aby podpořila národnostní a jazykové menšiny v jedenácti oblastech;

vzhledem k tomu, že dne 13. září 2013 Komise neshledala tuto evropskou občanskou iniciativu dostatečně opodstatněnou, aby ji zaregistrovala; vzhledem k tomu, že organizátoři evropské občanské iniciativy podali odvolání k Soudnímu dvoru Evropské unie (SDEU) a Tribunál SDEU dne 3. února 2017 vydal rozhodnutí, jímž rozhodnutí Komise zrušil;

N.	vzhledem k tomu, že Komise s cílem přijmout nezbytná opatření k tomu, aby vyhověla rozhodnutí Tribunálu, přezkoumala právní přípustnost evropské občanské iniciativy a přijetím rozhodnutí (EU) 2017/652 iniciativu zaregistrovala v devíti z původně jedenácti požadovaných oblastí;

vzhledem k tomu, že v souladu s článkem 15 nařízení o evropské občanské iniciativě následuje po úspěšném shromáždění podpisů poté, co Komise prověří právní přípustnost, přezkum předmětu evropské občanské iniciativy Komisí; vzhledem k tomu, že Komise uvede na základě Smluv EU své právní a politické závěry ohledně dotyčné evropské občanské iniciativy;

P.	vzhledem k tomu, že svým rozhodnutím ze dne 24. září 2019 ve věci T-391/17 Tribunál Evropské unie potvrdil rozhodnutí Komise registrovat evropskou občanskou iniciativu Minority SafePack;

Q.	vzhledem k tomu, že mezi 3. dubnem 2017 a 3. dubnem 2018 bylo v EU shromážděno 1 123 422 potvrzených podpisů a limit na jeden stát byl dosažen v jedenácti členských státech;

R.	vzhledem k tomu, že evropská občanská iniciativa je první nástroj nadnárodní participativní demokracie na světě, který občanům umožňuje komunikovat přímo s orgány EU;

S.	vzhledem k tomu, že Minority SafePack je pátou z doposud jen šesti úspěšných evropských občanských iniciativ;

T.	vzhledem k tomu, že podle článku 14 nařízení (EU) 2019/788 musí Parlament po zorganizování veřejného slyšení posoudit politickou podporu konkrétní evropské občanské iniciativy; vzhledem k tomu, že Parlament v souladu s článkem 222 jednacího řádu pořádal dne 15. října 2020 veřejné slyšení;

znovu opakuje svou podporu nástroji, jakým je evropská občanská iniciativa, a vybízí k plnému využívání jejího potenciálu; vyzdvihuje, že evropská občanská iniciativa je jedinečnou příležitostí pro občany, aby identifikovali a formulovali své tužby a požadovali činnost EU; zdůrazňuje, že to, aby občané mohli hrát aktivní úlohu v politických procesech, které se jich týkají, má zásadní význam pro to, aby se projekt evropské integrace přiblížil občanům;

poznamenává, že nové nařízení o evropské občanské iniciativě vstoupilo v platnost dne 1. ledna 2020 a že je nanejvýš důležité, aby orgány EU a vnitrostátní orgány udělaly vše, co je v jejich silách, pro zajištění úspěchu při znovuoživení tohoto participativního nástroje EU; zdůrazňuje, že Komise by měla věnovat náležitou pozornost požadavkům, které prostřednictvím evropské občanské iniciativy Minority SafePack vyjádřilo 1,1 milionu občanů EU;

připomíná, že respekt k osobám z řad menšin je jedna z výslovných hodnot, na kterých byla EU založena, stejně tak jako demokracie, právní stát a dodržování lidských práv, jak je to stanoveno v článku 2 SEU;

připomíná, že čl. 3 odst. 3 SEU stanoví, že Unie musí respektovat svou bohatou kulturní a jazykovou rozmanitost a dbát na zachování a rozvoj evropského kulturního dědictví; zdůrazňuje, že menšinové jazyky a kultury jsou nedílnou a nezcizitelnou součástí kultury a dědictví Unie; zdůrazňuje, že by Unie měla vybízet k činnosti ze strany členských států za účelem zajištění ochrany práv osob z řad menšin;

znovu opakuje svou výzvu Komisi (10), aby – v souladu se zásadou subsidiarity – vypracovala společný rámec minimálních norem EU pro ochranu práv osob z řad menšin, která jsou pevně zakotvena v právním rámci zaručujícím demokracii, právní stát a základní práva v celé EU;

vyzývá členské státy, aby přijaly veškerá nezbytná opatření a podporovaly práva osob z řad menšin a zajistily, aby byla tato práva plně dodržována;

domnívá se, že v souladu s ústavním pořádkem jednotlivých členských států a jejich vnitrostátním právem musí být v komunitách, kde existuje více úředních jazyků, dodržována jazyková práva, a to bez omezování práv jedné skupiny vůči ostatním skupinám; domnívá se, že podpora regionálních jazyků a ochrana jazykových společenství by měla respektovat základní práva všech osob;

domnívá se, že by EU měla i nadále pokračovat ve zvyšování povědomí o mnohojazyčnosti po celé Evropě prostřednictvím programů EU a aktivně podporovat výhody mnohojazyčnosti;

připomíná, že neexistuje žádná společná definice toho, koho lze považovat za osobu, která je příslušníkem národnostní nebo jazykové menšiny v EU; zdůrazňuje, že je nutné chránit veškeré menšiny, bez ohledu na definici, a zdůrazňuje, že všechny definice by měly být uplatňovány pružně, zatímco budou zároveň dodrženy zásady subsidiarity, proporcionality a nediskrimince;

10.

vybízí k vzájemně se posilující spolupráci mezi EU a Radou Evropy v oblasti ochrany práv národnostních a jazykových menšin; zdůrazňuje, že by taková spolupráce nabídla EU možnost stavět na úspěších a zkušenostech Rady Evropy, zatímco Radě Evropy umožní zvýšit účinnost provádění doporučení vydaných v souvislosti s Rámcovou úmluvou o ochraně národnostních menšin a Evropskou chartou regionálních či menšinových jazyků; vyzývá členské státy, aby prováděly a ratifikovaly Rámcovou úmluvu o ochraně národnostních menšin a Evropskou chartu regionálních či menšinových jazyků;

K devíti návrhům evropské občanské iniciativy

11.

uznává, že ochrana národnostních a jazykových menšin je primární odpovědností orgánů členských států; zdůrazňuje však, že Evropská unie musí sehrát důraznou úlohu v podpoře orgánů členských států v tomto úsilí; poukazuje na to, že mnohé členské státy představují úspěšné příklady harmonického soužití různých společenství založeného na vzájemné úctě, mimo jiné v oblastech politik jazykového a kulturního oživení; vyzývá členské státy, aby si vyměňovaly osvědčené postupy ohledně ochrany a podpory práv osob z řad menšin, a vyzývá EU, aby takové výměny usnadnila;

12.

je toho názoru, že opatření na zachování kulturní a jazykové identity ve prospěch osob z řad národnostních a jazykových menšin musí zajistit pozitivní jednání, jehož cílem jsou mimo jiné oblasti vzdělávání, kultury a veřejných služeb;

13.

vyjadřuje znepokojení nad alarmujícím nárůstem trestných činů z nenávisti a nenávistných výroků motivovaných rasismem, xenofobií či nesnášenlivostí vůči osobám z řad národnostních či jazykových menšin v Evropě; vyzývá Komisi a členské státy, aby zahájily kampaň proti nenávistným výrokům a bojovaly proti projevům rasismu a xenofobie vůči osobám, které jsou příslušníky národnostních a jazykových menšin;

14.

uznává příspěvek národnostních a jazykových menšin ke kulturnímu dědictví EU a zdůrazňuje úlohu médií;

15.

zdůrazňuje, že jazyková rozmanitost je cenná složka kulturního bohatství Evropy, která by měla být chráněna, aby se zajistilo, že regionální nebo menšinové jazyky budou moci být přeneseny z jedné generace na další; vyjadřuje své silné znepokojení nad regionálními a menšinovými jazyky, kterým hrozí zánik; zdůrazňuje potřebu větší akce v této oblasti; vyzývá proto členské státy a Komisi, aby podporovaly jazykové vzdělávání v EU, včetně výuky menšinových jazyků; konstatuje, že evropská občanská iniciativa požaduje vznik evropského centra jazykové rozmanitosti, které by mělo za cíl ochranu bohaté rozmanitosti evropských jazyků;

16.

vyzývá Evropskou unii a členské státy, aby braly v úvahu potřeby národnostních a jazykových menšin při přípravě programů financování; domnívá se, že ochrana mnohojazyčnosti a kulturní rozmanitosti je hybnou silou regionálního rozvoje a inovací, a proto má za to, že by ji měly evropské strukturální a investiční fondy a Fond soudržnosti zohledňovat; domnívá se, že financování z programu Horizont Evropa na studium kulturní a jazykové rozmanitosti a jejího vlivu na hospodářský rozvoj regionů v EU by umožnilo lépe definovat cíl veřejných politik zaměřených na národnostní a jazykové menšiny;

17.

uznává úlohu jazyka v kultuře; je znepokojen tím, že provozovatelé kultury působící v regionálních nebo menšinových jazycích se mohou na cestě k širokému publiku a přístupu k finančním a administrativním zdrojům potýkat s dodatečnými problémy; vyzývá členské státy, aby přihlédly k regionální situaci a vytvořily opatření, která pomohou provozovatelům kultury při projevování svobody kultury, bez ohledu na svá jazyková nebo jiná specifika;

18.

je přesvědčen, že každý občan EU by měl mít možnost zažívat kulturu a zábavu ve svém vlastním jazyce; poukazuje na to, že jazykové menšiny jsou často příliš malé nebo jim schází institucionální podpora pro vybudování vlastního komplexního systému mediálních služeb; vyzývá v této souvislosti Komisi, aby provedla posouzení a přijala ta nejvhodnější opatření na podporu rozvoje takových mediálních služeb; konstatuje, že od doby předložení evropské občanské iniciativy Minority SafePack Komisi v roce 2013 byly již základní návrhy vztahující se k autorskému právu a služeb audiovizuálních médií přijaty zákonodárnými orgány; bere na vědomí nedávno přijaté sdělení Komise o prvním krátkodobém přezkumu nařízení o zeměpisném blokování (COM(2020)0766), ve kterém Komise navrhuje provést v roce 2022 podrobné vyhodnocení, přičemž do této doby by se měly plně projevit účinky nařízení; vítá plán Komise zahájit dialog se zúčastněnými stranami ohledně audiovizuálního obsahu v rámci svého akčního plánu pro oblast médií a audiovizuální oblast; zdůrazňuje, že je nutné zajistit, aby byly v rámci budoucí právní úpravy zohledněny aspekty týkající se menšinových jazyků;

19.

poukazuje na to, že velký počet osob bez státní příslušnosti v Evropské unii náleží k národnostní nebo jazykové menšině; domnívá se, že by – při náležitém zohlednění suverenity a pravomocí členských států – mohla být a jsou přijímána pozitivní opatření; zdůrazňuje, že udělování či odnímání občanství je pravomoc států;

20.

vyjadřuje evropské občanské iniciativě „Minority SafePack – one million signatures for diversity in Europe“ svou podporu; vyzývá Komisi, aby v této věci jednala a aby předložila právní akty založené na Smlouvách a nařízení o evropské občanské iniciativě a v souladu se zásadami subsidiarity a proporcionality; poukazuje na to, že iniciativa zaregistrovaná Komisí vybízí k legislativním návrhům zahrnujícím devět oddělených oblastí, a připomíná požadavek, který je v iniciativě obsažen, totiž aby každý jednotlivý návrh byl prověřen a posouzen sám o sobě;

o o

21.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Komisi, Radě, Agentuře Evropské unie pro základní práva a vládám a parlamentům členských států.

(1) Úř. věst. L 130, 17.5.2019, s. 55.

(2) Úř. věst. C 363, 28.10.2020, s. 13.

(3) Úř. věst. C 463, 21.12.2018, s. 21.

(4) Úř. věst. C 433, 23.12.2019, s. 42.

(5) Úř. věst. C 93, 9.3.2016, s. 52.

(6) Úř. věst. C 189, 5.6.2019, s. 15.

(7) ECLI:EU:T:2017:59.

(8) ECLI:EU:T:2019:672.

(9) Úř. věst. L 92, 6.4.2017, s. 100.

(10) Usnesení Evropského parlamentu ze dne 13. listopadu 2018 o minimálních standardech pro menšiny v EU (Úř. věst. C 363, 28.10.2020, s. 13).