P9_TA(2020)0191

Kontrola finanční činnosti Evropské investiční banky – výroční zpráva za rok 2018

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. července 2020 o kontrole finanční činnosti Evropské investiční banky – výroční zpráva za rok 2018 (2019/2127(INI))

(2021/C 371/04)

Evropský parlament,

—	s ohledem na zprávu o činnosti Evropské investiční banky (EIB) za rok 2018,

—	s ohledem na finanční zprávu EIB za rok 2018 a na její statistickou zprávu za rok 2018,

—	s ohledem na zprávu o udržitelnosti za rok 2018, výroční zprávu o výsledcích dosažených Evropskou investiční bankou mimo EU za rok 2018 a zprávu o hodnocení operací EIB v rámci EU za rok 2018,

—	s ohledem na výroční zprávy výboru pro audit za rok 2018,

—	s ohledem na zprávu o uplatňování politiky EIB v oblasti transparentnosti v roce 2018 a zprávu o její správě a řízení za rok 2018,

—	s ohledem na vyšetřování podvodů v roce 2018,

—	s ohledem na rozhodnutí evropské veřejné ochránkyně práv ve věci 1316/2016/TN týkající se údajných nedostatků v politice transparentnosti Evropské investiční banky (1);

—	s ohledem na přehodnocení mechanismu pro řešení stížností, které vzešlo z rozhodnutí evropské veřejné ochránkyně práv ve věci 1316/2016TN týkající se údajných nedostatků v politice transparentnosti Evropské investiční banky;

—	s ohledem na zprávu o činnosti orgánu EIB odpovědného za dodržování souladu s předpisy za rok 2018 a zprávu o činnosti skupiny EIB v oblasti boje proti podvodům za rok 2018,

—	s ohledem na operační plán skupiny EIB pro období 2017–2019,

—	s ohledem na články 3 a 9 Smlouvy o Evropské unii (SEU),

—	s ohledem na články 15, 126, 174, 175, 208, 209, 271, 308 a 309 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU), na její protokol č. 5 o statutu EIB a na její protokol č. 28 o hospodářské, sociální a územní soudržnosti,

—	s ohledem na jednací řád Evropské investiční banky,

—	s ohledem na svá usnesení ze dne 3. května 2018 o výroční zprávě o kontrole finančních činností EIB za rok 2016 (2) a ze dne 17. ledna 2019 o výroční zprávě o kontrole finančních činností EIB za rok 2017 (3),

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1017 ze dne 25. června 2015 o Evropském fondu pro strategické investice, Evropském centru pro investiční poradenství a Evropském portálu investičních projektů a o změně nařízení (EU) č. 1291/2013 a (EU) č. 1316/2013 – Evropský fond pro strategické investice (4),

—	s ohledem na dokument útvarů Komise ze dne 14. září 2016 o prodloužení doby trvání Evropského fondu pro strategické investice (EFSI) a na zavedení technických zlepšení daného fondu a Evropského centra pro investiční poradenství (COM(2016)0597), (SWD(2016)0297) a (SWD(2016)0298),

—	s ohledem na zvláštní zprávu Účetního dvora č. 03/2019 o Evropském fondu pro strategické investice (EFSI) z ledna 2019 (5),

—	s ohledem na zprávu o řízení záručního fondu Evropského fondu pro strategické investice (EFSI) v roce 2018, kterou dne 28. května 2019 předložila Komise (COM(2019)0244),

—	s ohledem na hodnotící zprávu týkající se operací EIB o hodnocení EFSI předloženou v červnu 2018,

—	s ohledem na hodnocení vnějšího úvěrového mandátu provedené útvary Komise v roce 2019 (6),

—	s ohledem na zprávu Skupiny odborníků na vysoké úrovni pro evropskou strukturu pro financování rozvoje „Evropa ve světě – budoucnost evropské struktury pro financování rozvoje“ (7),

—	s ohledem na zprávu organizace Counter Balance z října 2019 „Dokáže EIB účinně bojovat s podvody a korupcí?“ (8),

—	s ohledem na trojstrannou dohodu mezi Evropskou komisí, Evropským účetním dvorem a Evropskou investiční bankou ze září 2016,

—	s ohledem na článek 54 jednacího řádu,

—	s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A9-0118/2020),

A.	vzhledem k tomu, že EIB je vázaná Smlouvou, aby svými konkrétními investičními nástroji, jako jsou úvěry, cenné papíry, záruky, opatření pro sdílení rizik a poradní služby, přispívala k integraci EU, k její hospodářské a sociální soudržnosti a k regionálnímu rozvoji;

B.	vzhledem k tomu, že podle článku 309 SFEU je primárním cílem EIB přispívat k vyváženému a nerušenému rozvoji vnitřního trhu v zájmu Unie;

C.	vzhledem k tomu, že EIB, coby největší veřejný poskytovatel úvěrů na světě, působí na mezinárodních kapitálových trzích a nabízí konkurenceschopné služby klientům a příznivé podmínky k podpoře politik a projektů EU;

D.	vzhledem k tomu, že EIB v roce 2018 oslavila 60. výročí svého založení a stojí před ní řada nových výzev jak v Unii, tak mimo ni;

vzhledem k tomu, že EU se v posledních deseti letech potýká s krizí spojenou s vážným nedostatkem investic, přičemž současně čelí naléhavé investiční poptávce v souvislosti s požadovanou zelenou a digitální transformací ekonomiky; vzhledem k tomu, že míra investic (tzn. podíl investic na HDP) zaostává za úrovněmi dosahovanými před krizí;

F.	vzhledem k tomu, že EIB v listopadu 2019 přijala nové klimatické závazky a novou úvěrovou politiku v oblasti energetiky;

G.	vzhledem k tomu, že EIB hraje klíčovou úlohu na mezinárodních finančních trzích, a to zejména prostřednictvím svého vedoucího postavení v oblasti vydávání zelených dluhopisů;

H.	vzhledem k tomu, že se očekává, že EIB bude hrát klíčovou úlohu při financování Zelené dohody pro Evropu prostřednictvím udržitelného evropského investičního plánu;

I.	vzhledem k tomu, že EIB by měla soustředit pozornost a úsilí na cíle veřejné politiky, jako je sociální soudržnost, udržitelný rozvoj a cíl v oblasti životního prostředí;

J.	vzhledem k tomu, že EIB by měla do svých investičních strategií začleňovat evropské hodnoty, z nichž nejdůležitější je dodržování lidských práv;

K.	vzhledem k tomu, že EIB projednává plány přeměny na „Rozvojovou banku EU“ a Rada již požádala EIB a EBRD, aby tyto plány předložily k budoucí diskusi;

L.	vzhledem k tomu, že při financování operací v zemích mimo EU podporuje EIB především cíle EU v oblasti vnější politiky a zároveň zlepšuje viditelnost Unie a šíří její hodnoty a přispívá k udržení stability třetích zemí;

M.	vzhledem k tomu, že součástí náležité péče a smluvních podmínek EIB musí být záruky proti podvodům, včetně daňových podvodů a praní peněz, a proti financování teroristických rizik a korupce;

N.	vzhledem k tomu, že je třeba věnovat soustavnou pozornost rozvoji osvědčených postupů týkajících se výkonnosti a vedení EIB, jakož i řádné správy a transparentnosti;

Hlavní body činnosti EIB v oblasti financování v roce 2018

bere na vědomí, že skupina EIB poskytla v roce 2018 finanční prostředky ve výši více než 64,19 miliardy EUR a že bylo podepsáno 854 projektů;

poznamenává, že hlavní objemy investic EIB jsou následující:

—	13,5 miliardy EUR – úvěry na projekty v oblasti inovací v roce 2018;

—	32 % financování EIB bylo vyčleněno pro regiony politiky soudržnosti a přeměny, což je více než plánovaný cíl 30 %;

—	režimy financování MSP a podniků se střední tržní kapitalizací představují hlavní prioritní oblast s částkou přesahující 23,3 miliardy EUR;

—	částka 15,2 miliardy EUR byla investována do životního prostředí;

—	částka 12,3 miliardy EUR do infrastruktury;

—	úvěry v souvislosti se změnou klimatu dosáhly v roce 2018 téměř 30 % portfolia EIB – 28 % všech podepsaných úvěrů překročilo cíl 25 % na podporu Pařížské dohody o klimatu;

—	více než 8 miliard EUR bylo investováno mimo Evropu, což představuje 12,5 % celkového financování EIB;

bere na vědomí dva zastřešující cíle politiky EIB týkající se sociální a hospodářské soudržnosti a opatření v oblasti klimatu a čtyři hlavní cíle veřejné politiky, jimiž jsou inovace, financování MSP a podniků se střední tržní kapitalizací, infrastruktura a životní prostředí; zdůrazňuje, že tyto hlavní cíle veřejné politiky by měly být v plném souladu s nedávnou aktualizací priorit politiky EU, aby odrážely nové hospodářské trendy a přechod na nový udržitelný hospodářský model, jenž respektuje hranice planety a usiluje o sociální spravedlnost a myšlenku sdílené prosperity;

bere na vědomí zeměpisné rozložení smluv o financování podepsaných v roce 2018; vyzývá EIB, aby rovněž podávala zprávy o podepsaných smlouvách o financování za jednotlivé země na obyvatele a podle podílu jednotlivých zemí v EIB; žádá vyvážené zeměpisné rozložení investic, při zohlednění úrovně rozvoje a aspektů soudržnosti zemí a regionů; bere na vědomí zeměpisné rozložení smluv o financování podepsaných v roce 2018 podle podílu na HDP, přičemž pěti největšími příjemci mezi členskými státy jsou Řecko 1,01 % (1,87 miliardy EUR), Kypr 1,01 % (0,21 miliardy EUR), Portugalsko 0,98 % (1,98 miliardy EUR), Chorvatsko 0,98 % (0,51 miliardy EUR) a Polsko 0,97 % (4,79 miliardy EUR); konstatuje, že pět největších přijímajících členských států obdrželo v absolutních číslech 52,9 % podepsaných finančních investic;

bere na vědomí, že Rada se dohodla na zachování kapitálu banky nahrazením příspěvku Spojeného království do splaceného kapitálu EIB rezervami banky a kapitálem splatným na požádání prostřednictvím poměrného navýšení podmíněných závazků; bere na vědomí, že Rada se dohodla na asymetrickém zvýšení kapitálu, což povede k navýšení kapitálových podílů Polska a Rumunska; žádá akcionáře EIB, aby dále navýšili kapitalizaci EIB, jež bance umožní více investovat a více riskovat při financování projektů nezbytných pro udržitelnou a digitální transformaci hospodářství, a aby přispívali k sociální a územní soudržnosti, vytváření pracovních míst, inovacím a konkurenceschopnosti v EU, a to při současném zachování ratingu AAA;

bere na vědomí, že míra úvěrů se sníženou hodnotou dosáhla na konci roku 2018 hodnoty 0,3 % z celkového úvěrového portfolia (stejně jako na konci roku 2017) navzdory tomu, že banka v poslední době provádí rizikovější úvěrové operace;

Hlavní priority investiční politiky EIB a udržitelnost jejího obchodního modelu

bere na vědomí, že podle článku 309 SFEU je úkolem EIB investovat do životaschopných projektů, které přispívají k naplňování cílů politik EU, včetně projektů na rozvoj méně rozvinutých regionů; zdůrazňuje, že v rámci úvěrových činností by EIB měla upřednostňovat udržitelné projekty s jasnými výsledky, přidanou hodnotou a širšími pozitivními dopady;

vyzývá EIB, aby v případě rozsáhlých infrastrukturních projektů zohledňovala všechna relativní rizika, která mají dopad na životní prostředí, a aby financovala pouze ty projekty, které prokázaly, že budou pro místní obyvatelstvo z hlediska životního prostředí a ze sociálního a hospodářského hlediska skutečně přínosem; poukazuje na význam důsledného sledování možného rizika korupce a podvodů v této souvislosti a provádění zevrubného předběžného i následného hodnocení projektů, které mají být financovány;

zdůrazňuje, že existuje politická vůle k nasměrování rostoucího podílu financování EIB do udržitelnosti v oblasti klimatu a životního prostředí či k vytvoření tzv. „Evropské klimatické banky“; vyzývá občanskou společnost, Komisi, Parlament a akcionáře banky, aby se této příležitosti chopili a aby v roce 2020 přizpůsobili operace EIB požadavkům Pařížské dohody; zdůrazňuje, že s ohledem na nový vývoj musí EIB pokračovat v podpoře regionálního rozvoje a cílů EU v oblasti sociální a ekonomické soudržnosti, jak stanoví protokol č. 28 SFEU;

10.

vyzývá EIB, aby se soustředila na menší, decentralizované projekty, které jsou často realizovány na komunitní úrovni, a aby více podporovala iniciativy vedené občany posílením technické pomoci a finančního poradenství před schválením projektu, aby se zlepšila dostupnost financování EIB a kvalita a udržitelnost jejích operací; žádá v této souvislosti odpovídající financování poradenských služeb v příštím víceletém finančním rámci;

11.

vyzývá EIB, aby brala na vědomí místní zainteresované strany včetně občanské společnosti, pokud jde o dopad investic na místní prostředí;

12.

vítá, že EIB provede ještě letos revizi svého environmentálního a sociálního rámce; vyzývá EIB, aby ve všech svých operacích uplatňovala zásadu „neškodit“; vyzývá EIB, aby se zavázala, že ukončí financování veškerých projektů, které nejsou v souladu s Pařížskou dohodou a klimatickými cíli EU;

13.

proto podporuje poskytování jasných informací o způsobu provádění strategie EIB a o udržitelnosti či klimatickém dopadu jejích produktů a portfolií;

14.

vítá zprávy EIB o střednědobých a dlouhodobých hospodářských, sociálních a environmentálních dopadech, které poskytuje při definování důvodů pro své investice; vítá skutečnost, že podávání těchto zpráv zahrnuje jak etapu plánování (ex ante), tak etapu provádění projektů; zastává názor, že by v nich měly být obsaženy rovněž zprávy o dosažených výsledcích na základě jejích investic, obzvláště v rámci EU;

15.

domnívá se, že je třeba vyvinout úsilí v oblasti rozvoje klimaticky neutrálního hospodářství na vnitrostátní úrovni a že by EIB měla mít v této věci vedoucí úlohu; vyzývá EIB, aby podpořila vnitrostátní investiční a exportní/importní banky v tom, aby přijaly environmentální zásady a opatření podobná těm, která přijala EIB, a aby se zavázaly, že budou financovat pouze projekty, které jsou v souladu s Pařížskou dohodou a klimatickými cíli EU; Úloha EIB při financování Zelené dohody pro Evropu;

Úloha EIB při financování Zelené dohody pro Evropu

16.

domnívá se, že EIB hraje důležitou úlohu v situaci, kdy čelíme klimatickým výzvám, jako je globální oteplování a dekarbonizace hospodářství EU; konstatuje, že EIB by se měla řídit cíli stanovenými v Zelené dohodě;

17.

bere na vědomí, že celková výše investic v oblasti klimatu v roce 2018 činila 16,2 miliardy EUR, přičemž hlavní objemy investic představovaly nízkouhlíková energie (6 miliard EUR), obnovitelná energie (4,1 miliardy EUR) a energetická účinnost (2,7 miliardy EUR); bere na vědomí, že v roce 2018 poskytla EIB 29 % svých půjček na ochranu klimatu;

18.

vítá, že v roce 2018 byly vydány dluhopisy na ochranu klimatu v hodnotě 4 miliard EUR a dluhopisy pro zvýšení povědomí o udržitelnosti ve výši 500 milionů EUR; zdůrazňuje, že je nutné vypracovat normu EU pro zelené dluhopisy, která zajistí transparentnost a sledování výnosů;

19.

připomíná závazky, které přijal prezident EIB na klimatickém summitu OSN v září 2019, zejména:

—	do konce roku 2020 uvést veškeré činnosti EIB v oblasti financování v soulad s cíli Pařížské dohody;

—	nejpozději v roce 2025 poskytovat alespoň 50 % finančních prostředků EIB na udržitelnost klimatu a životního prostředí;

—	do roku 2030 uvolnit na oblast klimatu a životního prostředí investice ve výši 1 bilionu EUR;

20.

zdůrazňuje, že má-li EIB naplnit svou ambici stát se klíčovým finančním pilířem Zelené dohody, je nutné, aby zvýšila své úsilí stát se „klimatickou bankou“; vyzývá EIB, aby vypracovala plán obsahující konkrétní, měřitelné, dosažitelné, realistické a časově vymezené cíle, pokud jde o provádění Pařížské dohody; žádá, aby tyto cíle zohlednily potenciální riziko prohloubení rozdílů mezi regiony a členskými státy EU; vyzdvihuje činnost EIB na podporu ekonomické a sociální soudržnosti; zdůrazňuje, že je nutné, aby EIB ve své činnosti sladila podporu hospodářské a sociální soudržnosti s klimatickými cíli;

21.

požaduje, aby byly ambiciózní závazky zakotveny v konkrétních politikách; EIB musí začlenit své závazky do svého operačního plánu a do své strategie v oblasti klimatu, stejně jako do svých odvětvových úvěrových strategií a politiky záruk;

22.

zdůrazňuje, že je nanejvýš důležité, aby všechny investice a odvětvová portfolia EIB byly v souladu s Pařížskou dohodou;

23.

konstatuje, že EIB v roce 2018 schválila financování rozsáhlých projektů plynárenské infrastruktury, včetně plynovodů do EU z Turkmenistánu a Ázerbájdžánu (transanatolský plynovod) a z Řecka do Itálie přes Albánii a Jaderské moře (transjadranský plynovod); konstatuje, že tyto investice byly uvedeny na 4. seznamu projektů společného zájmu spolufinancovaných z rozpočtu EU; vyzývá EIB, aby vysvětlila, jak do konce roku 2020 přizpůsobí tyto projekty cílům Pařížské dohody; zdůrazňuje, že je třeba uznat, že plyn je důležitou překlenovací technologií a že přispívá k přechodu ke klimatické neutralitě;

24.

domnívá se, že nová úvěrová politika EIB v oblasti energetiky je výrazným zlepšením, zejména pokud jde o rozhodnutí ukončit ke konci roku 2021 poskytování úvěrů na projekty v oblasti energie z fosilních paliv, z nějž si mohou vzít ostatní banky příklad; zdůrazňuje potřebu zajistit, aby využívání zdrojů energie, jako je zemní plyn, a jejich následné financování bylo v souladu s cílem dosáhnout klimatické neutrality nejpozději do roku 2050; konstatuje, že na začátku roku 2022 bude proveden přezkum úvěrové politiky v oblasti energetiky, a žádá, aby tento přezkum uvedl tuto politiku do souladu s evropskou taxonomií udržitelného financování;

25.

vítá budoucí zaměření EIB na spravedlivou transformaci a očekává, že EIB přispěje k mechanismu pro spravedlivou transformaci, zejména v rámci svého budoucího úvěrového nástroje pro veřejný sektor a v rámci svých operací InvestEU;

26.

bere na vědomí, že podíl financování v oblasti silnic, dálnic a letecké dopravy byl v roce 2018 vyšší než průměr za období 2014–2018, zatímco financování v oblasti železnic bylo v roce 2018 nižší než průměr za období 2014–2018; bere na vědomí, že celkové financování v oblasti letecké dopravy v roce 2018 činilo 725 milionů EUR; se zájmem očekává přezkum úvěrové politiky EIB v odvětví dopravy; vyzývá k uplatňování nové politiky financování dopravy směřující k dekarbonizaci dopravního odvětví EU do roku 2050;

27.

vyzývá Komisi, aby doplnila rámec pro udržitelné investice kritérii pro hospodářské činnosti s významným negativním dopadem na životní prostředí, jež by mohla EIB uplatňovat; bere na vědomí úsilí, které EIB vynaložila na podporu plnění cílů udržitelného rozvoje;

28.

požaduje, aby byly zavedeny nové politiky v průmyslových odvětvích s velkou uhlíkovou náročností, v nichž EIB působí, jako je výroba cementu, petrochemie nebo ocelářství, s cílem zaměřit se na udržitelnost těchto odvětví a pečlivě zvážit důsledky jakéhokoli ukončení platných smluv, přičemž je nutné klást důraz na prosazování oběhového hospodářství;

29.

konstatuje, že problém změny klimatu nelze vyřešit bez podpory průmyslu a že rozsáhlých změn lze dosáhnout pouze tehdy, pokud se zapojí i průmyslová odvětví a budou poskytovány nezbytné pobídky pro inovační řešení problému souvisejícího s klimatem;

30.

vítá novou metodiku EIB v oblasti posuzování uhlíkové stopy a žádá, aby byla systematicky prováděna, přičemž je třeba věnovat zvláštní pozornost nepřímým emisím (tzv. emisím třetího typu); žádá, aby bylo prováděno komplexní hodnocení projektů, a ne pouze prostá ekonomická analýza životního cyklu emisí těchto projektů;

31.

vyzývá EIB, aby zvážila možnosti zavedení přísnějších požadavků pro zprostředkovatele, aby zveřejňovali svou expozici fosilním palivům, a zdůrazňuje, že tyto nové požadavky by neměly být na úkor přístupu malých a středních podniků k financování;

32.

s potěšením konstatuje, že EIB schválila opatření na vyloučení některých subjektů z úvěrování, a vyzývá k nekompromisnímu používání tohoto nástroje, tak aby bylo možné z financování ze strany banky vyloučit klienty zapletené do korupce nebo podvodů;

33.

zastává názor, že by mělo být financování EIB podřízeno ambiciózním vědeckým cílům a závazkům, aby mohla postupně ukončovat podporu projektům, jejichž činnost vede k významným emisím skleníkových plynů, v souladu s osvědčenými postupy komerčního bankovního sektoru (9);

34.

vítá hlavní směry pro hydroelektrickou energii přijaté v roce 2018 (10) a žádá, aby byly požadavky transparentnosti rozšířeny na všechny projekty v oblasti infrastruktury;

35.

připomíná EIB, že klíčovým prvkem přizpůsobení se změně klimatu je ochrana biologické rozmanitosti a že obnova ekosystémů je jediná osvědčená technologie vytvářející záporné emise; konstatuje, že všechny projekty EIB jsou hodnoceny z hlediska ohrožení biologické rozmanitosti a musí splňovat normy banky pro biologickou rozmanitost, a vyzývá k tomu, aby banka podstatně navýšila své financování pro dosažení cílů Unie v této oblasti, zejména cíle nulového čistého odlesňování a cíle ochrany moří a pobřeží;

36.

konstatuje, že Evropský investiční fond (EIF) je plně začleněn do všech opatření EIB týkajících se klimatu;

Operace EIB mimo EU

37.

opakuje, že vymýcení chudoby, mobilizace domácích zdrojů a lidská práva jsou v rámci struktury financování rozvoje EU klíčovými tématy se zvýšenou viditelností financovaných opatření; domnívá se, že by se EU měla v příštích letech na plnění cílů udržitelného rozvoje zaměřit;

38.

oceňuje schopnost EIB rychle se přizpůsobit mezinárodním výzvám; vyzývá EIB, aby nadále podporovala vnější politiky EU a krizovou reakci, jako je iniciativa na posílení ekonomické odolnosti jako součást společné evropské reakce na globální migrační a uprchlickou krizi;

39.

vybízí EIB, EBRD, vícestranné rozvojové banky a mezinárodní finanční instituce, aby nadále pracovaly na co nejlepší operační spolupráci při provádění projektů, protože tato užší bankovní spolupráce je nezbytná pro optimalizaci nákladů a posílení synergií s účinnějším využíváním zdrojů;

40.

konstatuje, že přezkum vnějšího zápůjčního mandátu v roce 2018 vedl ke zvýšení jeho záruky na 5,3 miliardy EUR;

41.

připomíná, že operace EIB je třeba sladit s cíli vnější politiky EU;

42.

konstatuje, že zásady lidských práv tvoří nedílnou součást klíčových postupů a norem banky týkajících se náležité péče, včetně hodnocení ex ante; připomíná, že EIB je přímo vázána Listinou základních práv Evropské unie a že smluvní ujednání s klienty umožňují v případě porušení lidských práv pozastavení platnosti smluv; vítá revizi prohlášení EIB o environmentálních a sociálních zásadách a normách vydaného roku 2009;

43.

vyzývá EIB, aby při investicích do třetích zemí zohledňovala místní souvislosti; připomíná, že investice do třetích zemí by měly rovněž usilovat o vytváření dlouhodobého udržitelného hospodářského růstu vedeného soukromým sektorem, podporovat boj se změnou klimatu a snižovat chudobu prostřednictvím vytváření pracovních míst a lepšího přístupu k výrobním zdrojům;

44.

konstatuje, že EIB zaměstnává odborníky na lidská práva, ale že lepšímu porozumění místnímu kontextu by pomohlo rozšíření počtu místních zaměstnanců EIB v partnerských zemích; vyzývá EIB, aby zajistila, aby byla v rámci jejího rozhodovacího procesu zohledňována hlediska lidských práv;

45.

konstatuje, že na úrovni projektů mají Komise a ESVČ svou úlohu, neboť jsou konzultovány v souvislosti s projekty EIB, které jsou předmětem hodnocení, předtím, než jsou tyto projekty předloženy k přijetí správní radě EIB;

46.

žádá EIB, aby se zabývala zjištěními Komise v hodnocení vnějšího úvěrového mandátu EIB, v nichž poukázala na to, že „pro služby Komise je obtížné získat přehled o výkonnosti EIB jinak než prostřednictvím externích zúčastněných stran vzhledem k tomu, že vykazování skutečných výsledků probíhá až po dokončení projektu a EIB nemá povinnost upozorňovat na problémy s prováděním.“; shledává závěr Komise, že „skutečné výsledky a dopady zásahu EU zůstávají z velké části neznámé“ za vysoce problematický;

47.

znovu opakuje, že má zájem být zapojen do jednání mezi Radou a EIB o případném zřízení nové dceřiné společnosti – rozvojové banky EU a přispívat k němu; vyzývá EU, aby na podporu svých rozvojových operací upřednostnila odstranění chudoby, uvolnění domácích zdrojů a lidská práva;

Fungování a účinnost Evropského fondu pro strategické investice

48.

bere na vědomí klíčový kvantitativní cíl Evropského fondu pro strategické investice (EFSI), kterým je uvolnit 500 miliard EUR dodatečných soukromých a veřejných investic; konstatuje, že v budoucích investičních strategiích by měly být začleněny měřitelné cíle v oblasti udržitelnosti a sociálního dopadu;

49.

bere na vědomí, že pro provádění EFSI přijala EIB 358 zaměstnanců a že rovněž přijala 75 zaměstnanců do Evropského centra pro investiční poradenství;

50.

připomíná, že EFSI má odlišnou strukturu řízení než EIB a jeho investiční operace se uskutečňují ve dvou tematických oblastech, tedy v okně pro infrastrukturu a inovace spravovaném EIB a v okně pro malé a střední podniky spravovaném EIF;

51.

znovu opakuje, že základní účel fondu ESFI, který je podporován z rozpočtu EU, je na rozdíl od ostatních běžných nástrojů EIB poskytovat dodatečné financování tím, že stanoví doplňková a inovativní odvětví orientovaná na budoucnost a vysoce rizikové projekty;

52.

zdůrazňuje význam kritérií adicionality, podle nichž je nutné podporovat operace, které jsou způsobilé pouze pro podporu z EFSI, pokud jejich účelem je řešit jednoznačně zjištěná selhání trhu či neoptimální investiční situace, a které by bez EFSI nemohly být provedeny v témže rozsahu nebo v témže časovém rámci;

53.

se znepokojením bere na vědomí připomínky Účetního dvora, že vykázaný objem mobilizovaných investic nezohledňuje skutečnost, že některé operace EFSI nahradily jiné operace EIB a finanční nástroje EU, ani to, že část podpory EFSI byla poskytnuta projektům, které mohly být financovány z jiných veřejných nebo soukromých zdrojů za odlišných podmínek;

54.

znovu vyzývá k objektivnímu přehledu o adicionalitě, hospodářských, sociálních a environmentálních dopadech a skutečné přidané hodnotě projektů EFSI, jakož i o jejich souladu s politikami Unie a jinými operacemi EIB, aby se více orientovaly na politiky než na poptávku, na což poukazuje zvláštní zpráva Evropského účetního dvora (11) z ledna 2019;

55.

konstatuje, že operace EFSI byly způsobilé čerpat finanční prostředky z jiných veřejných zdrojů EU a členských států nad rámec soukromých investic; upozorňuje na to, že je důležité zabránit snížení hospodárnosti vynaložených finančních prostředků a možné zbytečnosti takovýchto nákladů; zdůrazňuje, že je třeba zajistit adicionalitu;

56.

domnívá se, že je třeba se vyhnout jakémukoli překrývání se výdajů více investorů a zbytečným nákladům, s cílem vyhnout se nespolehlivým nebo rozdílným výsledkům při financování investic několika různými kanály;

57.

vyzývá k lepší součinnosti mezi EFSI, vnitrostátními podpůrnými bankami a investičními platformami s cílem zlepšit celkovou účinnost EFSI;

58.

domnívá se, že je zásadně důležité, aby byla řádně zohledněna poučení z EFSI 1.0 a EFSI 2.0, zejména pokud jde o adicionalitu, udržitelnost a transparentnost při původním plánování a provádění programu Invest EU a podávání zpráv o něm;

Správa, transparentnost a odpovědnost EIB

59.

znovu opakuje, že ve všech jejich operacích je důležitá etika, integrita, transparentnost a odpovědnost EIB a EIF;

60.

bere na vědomí, že Komise vydává stanovisko ke všem finančním operacím v rámci tohoto postupu v souladu s článkem 19 statutu EIB; vyzývá Komisi, aby tato stanoviska dávala k dispozici ihned po jejich vydání;

Optimalizace korporátní správy EIB a kontrolní rámce

61.

doporučuje přizpůsobit přístup banky a související kontroly kvality v subjektech banky s cílem řešit odpovídajícím způsobem rizika spojená s dodržováním předpisů a podpořit v EIB a skupině EIB plné využívání zásady rozpočtu založeného na výsledcích;

62.

požaduje, aby bylo provedeno posouzení rizik a systémů kontroly spojených s nástrojem kombinovaného financování Evropské komise, a to s ohledem na dopad kombinovaného financování nejen pokud jde o dohled, ale i pokud jde o možnosti řízení, a aby byla o této věci předložena zpráva;

63.

konstatuje, že v roce 2018 se nadále vyvíjel bankovní obchodní model a že se stával více diverzifikovaným vzhledem k nárůstu aktivit v rámci EFSI, jež jsou ze samé své podstaty složitější a kvůli transakcím, jež jsou menšího rozsahu a mají vyšší rizikový profil;

64.

konstatuje, že správní rada přistoupila v červenci 2018 k některým organizačním změnám a změnám v řízení a schválila v prosinci 2018 prováděcí plán, jenž mimo jiné zahrnuje:

i)	návrh na změnu statutu EIB pro zvýšení počtu zastupujících členů správní rady a pro zavedení hlasování kvalifikovanou většinou, pokud jde o některé záležitosti správy;

ii)	posílení bankovní interní kontroly a prostředí rizikového řízení, zejména vytvořením funkce pro skupinová rizika, kterou zastává hlavní úředník pro skupinová rizika;

65.

s ohledem na přezkum odpovědností správních orgánů EIB se domnívá, že by členové řídícího výboru měli za všech okolností předcházet možnému střetu zájmů; domnívá se v této souvislosti, že je důležité do kodexu chování řídícího výboru a správní rady začlenit ustanovení, které by vylučovalo možnost, aby jejich členové dohlíželi na půjčování finančních prostředků nebo provádění projektů ve své domovské zemi;

66.

vyjadřuje politování nad nedostatkem rozmanitosti a genderové vyváženosti na úrovni vrcholného vedení a v řídících orgánech skupiny EIB; vyzývá EIB, aby se tím prioritně zabývala;

67.

vyzývá EIB, aby plně provedla doporučení přeložená ve výroční zprávě auditorského výboru EIB pro výroční zprávu za rok 2018 (12), zejména:

—	aby byl přezkoumán kodex chování řídícího výboru a správní rady;

—	že banka by měla zajistit odpovídající a dostatečný stav zaměstnanců pro kontrolu a že je třeba naléhavě řešit jakékoli nedostatky v počtu zaměstnanců v kontrolní funkci;

—	aby řídící výbor vypracoval pracovní plán včetně kontrolních bodů, zdrojů a časového harmonogramu pro provedení doporučení, přičemž poukazuje na to, že v minulosti bylo provádění doporučení výboru pro audit příliš pomalé;

Za transparentnější a odpovědnější instituci s posílenými mechanismy boje proti podvodům a korupci

68.

konstatuje, že EIB během let zavedla interní mechanismy a řídící struktury na snížení rizik podvodu a korupce; banka se rovněž veřejně zavázala k zásadě „nulové tolerance vůči podvodům a korupci“;

69.

vyzývá EIB, aby na svých internetových stránkách zveřejnila informace o skutečných vlastnících týkající se jejích klientů, a více tak zviditelnila svou činnost a přispěla k předcházení případům korupce a střetu zájmů;

70.

žádá EIB, aby poskytování přímých a nepřímých úvěrů podmínila zveřejněním daňových a účetních údajů jednotlivých zemí a zveřejněním údajů o skutečném vlastnictví, pokud jde o přijímající subjekty a finanční prostředníky zapojené do transakcí spojených s financováním;

71.

bere na vědomí zprávu organizace Counter balance, která dospívá k závěrům, že „EIB dosud není na výši úkolu boje proti podvodům a korupci, částečně kvůli slabosti jejích interních mechanismů a částečně kvůli neuspokojivému rámci řízení, v němž probíhají její činnosti, spolu s nedostatečnou vnější kontrolou jejích činností, včetně kontroly prováděné úřadem OLAF“ i odpovědi na tuto zprávu ze strany EIB a úřadu OLAF; vyzývá EIB, aby zavedla nezbytná zlepšení pro boj se zbývajícími nedostatky; vyzývá Komisi, aby přeložila návrh, který by zajistil, aby EIB splňovala povinnosti náležité péče, jež by byly přinejmenším ekvivalentní směrnici EU proti praní peněz;

72.

vyjadřuje vážné znepokojení nad nedávným zveřejněním článku (13) o interním auditu EIB, který shledal vážné nedostatky v tom, jak banka uplatňuje standardy pro boj proti praní peněz; vítá snahu EIB tyto nedostatky řešit a naléhavě ji žádá, aby svou práci dokončila jako prioritu ve stanovené lhůtě a aby Parlament informovala o konkrétních opatřeních, která přijala, zejména s ohledem na zvýšení náležité péče týkající se klientů; žádá EIB, aby Parlamentu poskytla zprávu o výše uvedeném interním auditu a aby zveřejnila shrnutí této zprávy spolu s podrobným posouzením toho, jak byly jednotlivé nedostatky účinně řešeny, a poskytla je široké veřejnosti;

73.

vyzývá EIB, aby co nejlépe spolupracovala s úřadem OLAF a s úřadem evropského veřejného žalobce, a úřad evropského veřejného žalobce vyzývá, aby se proaktivně zabýval případy EIB tím, že bude vyšetřovat a stíhat trestné činy poškozující finanční zájmy EU;

74.

znovu vyzývá EIB, aby se více zodpovídala dalším orgánům EU tím, že bude posílen dohled Parlamentu nad EIB a Evropskému účetnímu dvoru budou poskytnuta plná práva provádět audit operací EIB;

75.

připomíná, že jedním způsobem, jak zlepšit odpovědnost, je účast veřejnosti na tvorbě politik, a zejména zapojení místních komunit a občanů, jichž se operace EIB týkají;

76.

připomíná, že transparentnost při provádění politik EIB vede nejen k posílení celkové podnikové odpovědnosti EIB a k jasnému přehledu o typech finančních prostředníků a konečných příjemců, ale přispívá i ke zvýšení účinnosti a udržitelnosti financovaných projektů pomoci; vyzývá proto EIB, aby tyto aspekty zohlednila v plánovaném přezkumu politiky transparentnosti EIB v roce 2020;

77.

proto podporuje poskytování jasných informací o způsobu provádění strategie EIB a o udržitelnosti či klimatickém dopadu jejích produktů a portfolií;

78.

očekává, že politika EIB na ochranu informátorů bude ambiciózní a bude vycházet z přísných standardů; naléhavě vyzývá EIB, aby do tohoto přezkumu zahrnula jak interní, tak i externí informátory a aby stanovila jasné a jasně definované postupy, časové harmonogramy a pokyny, tak aby měli informátoři k dispozici co nejlepší informace a aby byli chráněni před případnou odvetou;

79.

vyjadřuje politování nad tím, že mechanismy vyřizování stížností nebyly na konci roku 2018 dostatečně posíleny, a domnívá se, že by měl být dále rozvíjen přístup k účinnému a nezávislému mechanismu vyřizování stížností včetně práv na nápravu; konstatuje, že EIB vytvořila nový specializovaný systém pro podávání stížností ohledně zadávání zakázek v rámci projektu, aby tak zajistila účinnější a nezávislejší řešení souvisejících stížností v roce 2019;

80.

vítá úsilí EIB o zveřejňování nové dokumentace o opatřeních v oblasti klimatu, srovnávacích přehledů projektů EFSI a zpráv o dokončení projektech pro dokončené operace mimo EU; domnívá se, že by EIB měla rovněž v co největší míře zveřejňovat zápisy ze schůzí rady guvernérů, zápisy z jednání ze schůzí řídícího výboru a jejich pořady jednání, dokumenty tří pilířů (3PA) a měření výsledků (REM) projektů, stanoviska Komise k projektům a monitorovací zprávy projektů; chápe však, že existují určitá omezení, pokud jde o transparentnost dokumentů, aby bylo možné zajistit ochranu důvěrných informací poskytnutých klienty EIB a projektovými partnery;

81.

bere na vědomí, že v roce 2018 vstoupila v platnost nová politika EIB pro vyloučení zahrnující řízení pro vyloučení subjektů a jednotlivců s negativním záznamem týkajícím se jejich chování a aktivit, čímž se uvádí v činnost stávající ustanovení a zákazy politiky EIB v boji proti podvodům;

82.

očekává výsledky přezkumu politik EIB/EIF pro boj proti podvodům, který byl zahájen v roce 2018, a podporuje přísnější přístup směrem k politice nulové tolerance vůči podvodům, korupci a dalším formám zakázaného jednání; žádá EIB, aby v budoucnu posílila svou spolupráci s úřadem OLAF a Úřadem evropského veřejného žalobce (EPPO) a aby příslušným orgánům podávala zprávy o všech případech možných podvodů; zastává názor, že úřad EPPO by měl v budoucnosti získat mandát, který mu umožní v členských státech, které jsou jeho členy, stíhat trestnou činnost spojenou s finančními prostředky EIB;

83.

bere na vědomí, že EIB na svých internetových stránkách zveřejňuje podrobnosti o svých klientech u každé operace; vyzývá EIB, aby také zveřejňovala nezbytné informace o skutečných vlastnících konečných příjemců financování; vítá stávající politiku EIB v oblasti ochrany oznamovatelů;

84.

konstatuje, že se v roce 2018 zvýšil počet nahlášených údajných případů na 184 (149 v roce 2017), z čehož 68 % pocházelo z vnitřních a 31 % z vnějších zdrojů; konstatuje, že vyšetřování se především týkalo těchto oblastí: podvod, korupce, zneužívání jména EIB/EIF a nekalá soutěž; konstatuje, že s celkového počtu případů skupiny EIB bylo 69 % předáno úřadu OLAF;

85.

bere na vědomí dohodu mezi EIB a společností Volkswagen s důsledkem vyloučení účasti společnosti Volkswagen na jakémkoli projektu EIB po dobu 18 měsíců a závazek společnosti Volkswagen přispívat k iniciativě na podporu udržitelnosti včetně ochrany životního prostředí;

86.

podporuje odpovědnou daňovou politiku v EIB, která má podpořit začlenění doložek o integritě do smluv skupiny EIB a provádění hloubkových prověrek v souvislosti s jurisdikcemi, které neplní mezinárodní normy, s jednoznačnou identifikací smluvních stran a zeměpisné oblasti; vítá přijetí politiky vůči nesouladným jurisdikcím v březnu 2019 a vyzývá k jejímu rychlému uplatňování a k tomu, aby Parlament pravidelně podával zprávy o jejím uplatňování;

87.

domnívá se, že striktním požadavkem je dodržování nejvyšších norem čestnosti, konkrétně norem AMF-CFT, jež prosazuje EU, Finanční akční výbor i zásad řádné daňové správy, jež prosazuje OECD, skupina G20 a EU, s cílem zlepšit boj proti praní peněz a proti financování terorismu;

88.

uznává průkopnickou roli EIB na úrovni EU při vydávání zprávy o udržitelnosti; vyzývá EIB, aby dále rozvíjela svoji zprávu o udržitelnosti tím, že bude podávat zprávy o výsledcích, bude používat dobře definované ukazatele, jež budou specifické, snadno měřitelné a srovnatelné;

89.

vítá první vydání zprávy o omezené jistotě, kterou vydal externí auditor EIB o vybraných prohlášeních, číslech a ukazatelích z její zprávy o udržitelnosti za rok 2018;

90.

vyzývá k posílení vnější kontroly EIB Účetním dvorem, přičemž stávající ustanovení třístranné dohody podepsané v roce 2016, kterou se řídí spolupráce mezi Evropskou investiční bankou, Evropskou komisí a Evropským účetním dvorem, by měla být při jednáních o nadcházející trojstranné dohodě, která má být dokončena v září 2020, pečlivě znovu zvážena;

91.

připomíná svůj požadavek týkající se výroční zprávy EIB a žádá, aby EIB předložila komplexnější, podrobnější a více harmonizovanou výroční zprávu o činnosti a významně zlepšila prezentaci informací tím, že předloží i podrobné a důvěryhodné přehledy investic, které byly schváleny, podepsány a vyplaceny za daný rok, a použitých finančních zdrojů (vlastních zdrojů, EFSI, centrálně řízených programů EU atd.), jakož i informace o příjemcích (členské státy, veřejný či soukromý sektor, zprostředkovatelé nebo přímí příjemci), o podporovaných odvětvích a o výsledcích hodnocení ex post;

92.

vyzývá Výbor pro rozpočtovou kontrolu, aby zorganizoval každoroční seminář/slyšení o činnosti EIB a kontrole jejích operací, aby se Parlamentu dostalo dalších relevantních informací, které by mu pomohly provádět kontrolu činnosti a operací EIB;

Kroky v návaznosti na doporučení Parlamentu

93.

vyzývá EIB, aby nadále podávala zprávy o aktuálním vývoji a stavu plnění předchozích doporučení, která Parlament uvedl ve svých každoročních usneseních, zejména pokud jde o:

a)	hospodářské, environmentální a sociální dopady její investiční strategie;

b)	úpravy týkající se předcházení střetu zájmů zejména, když se členové účastní na poskytování úvěrů;

c)	transparentnost v návaznosti na prověrky integrity klientů, aby se předešlo vyhýbání se daňové povinnosti, podvodům a korupci;

o o

94.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi, a žádá Radu a správní radu EIB, aby s Parlamentem projednaly zde uvedené postoje.

(1) https://www.ombudsman.europa.eu/en/decision/en/95520

(2) Úř. věst. C 41, 6.2.2020, s. 18.

(3) Přijaté texty, P8_TA(2019)0036.

(4) Úř. věst. L 169, 1.7.2015, s. 1.

(5) https://www.eca.europa.eu/en/Pages/DocItem.aspx?did=49051

(6) Hodnocení rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 466/2014/EU ze dne 16. dubna 2014, kterým se poskytuje záruka EU za případné ztráty Evropské investiční banky z finančních operací na podporu investičních projektů mimo Unii; https://ec.europa.eu/info/sites/info/files/economy-finance/elm_evaluation_swd_2019_333_f1_staff_working_paper_en_v3_p1_1048237.pdf

(7) https://www.consilium.europa.eu/media/40967/efad-report_final.pdf

(8) https://counter-balance.org/uploads/files/Reports/Flagship-Reports-Files/2019-Corruption-Report.pdf

(9) Banka Crédit Agricole se zavázala nadále nepodporovat podniky vyvíjející nebo hodlající vyvíjet činnost v oblasti uhlí. Politika nulové tolerance banky Crédit Agricole se vztahuje na všechny podniky, které vyvíjejí nebo hodlají vyvíjet činnost v oblasti uhlí, od těžby uhlí pro výrobu elektřiny přes obchodování s uhlím až po jeho přepravu.

(10) EIB, „Environmentální, klimatické a sociální hlavní směry při rozvoji hydroelektrické energie“, říjen 2019.

(11) https://www.eca.europa.eu/cs/Pages/DocItem.aspx?did=49051

(12) https://www.eib.org/attachments/general/ac_annual_reports_2018_en.pdf

(13) Luxembourg Times, „EIB under scrutiny for failings after whistleblowing complaints“ („Kontrola nedostatků v EIB po stížnostech oznamovatelů“), 21. dubna 2020.