P9_TA(2020)0054

Koordinovaná opatření EU v boji proti pandemii COVID-19 a jejím následkům

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 17. dubna 2020 o koordinovaných opatřeních EU v boji proti pandemii COVID-19 a jejím následkům (2020/2616(RSP))

(2021/C 316/01)

Evropský parlament,

—	s ohledem na čl. 132 odst. 2 a 4 jednacího řádu,

vzhledem k tomu, že v článku 2 a 21 Smlouvy o Evropské unii (SEU) je solidarita zakotvena coby základní hodnota Unie; vzhledem k tomu, že se v článku 3 SEU uvádí, že cílem Unie je podporovat své hodnoty, totiž hospodářskou, sociální a územní soudržnost a solidaritu mezi členskými státy a blahobyt svých obyvatel;

B.	vzhledem k tomu, že dne 15. ledna 2020 přijal Parlament své usnesení o Zelené dohodě pro Evropu (2019/2956(RSP)) (1);

C.	vzhledem k tomu, že rozšíření onemocnění COVID-19 v Evropě i v ostatních částech světa již má tragické následky, neboť v Evropě i mimo ni připravilo mnoho tisíc lidí o život, způsobilo nenapravitelné škody a více než miliardu lidí uzavřelo do jejich domova;

D.	vzhledem k tomu, že poskytování zdravotní péče je především v pravomoci členských států, zatímco na oblast veřejného zdraví se vztahuje sdílená pravomoc členských států a Unie;

vzhledem k tomu, že reakce EU na pandemii onemocnění COVID-19 se až dosud vyznačuje nedostatkem koordinace mezi členskými státy, pokud jde o opatření v oblasti veřejného zdraví, včetně omezení pohybu osob uvnitř států i přes hranice a omezení ostatních práv a právních předpisů; vzhledem k tomu, že pozastavení ekonomiky bude mít na občany, podniky, zaměstnance a samostatně výdělečně činné osoby v EU mimořádně nepříznivý dopad;

F.	vzhledem k tomu, že v průběhu pandemie se systémy zdravotnictví nacházejí z hlediska zajištění přiměřené péče všem pacientům pod značným tlakem;

G.	vzhledem k tomu, že opatření vlád by měla vždy dodržovat základní práva každého jednotlivce; vzhledem k tomu, že tato opatření by měla být nezbytná, přiměřená a dočasná;

H.	vzhledem k tomu, že solidarita mezi členskými státy není podle Smlouvy možností, nýbrž povinností a je součástí našich evropských hodnot;

I.	vzhledem k tomu, že Komise již učinila první kroky, včetně přijetí souboru opatření, o nichž Parlament hlasoval na svém plenárním zasedání dne 26. března 2020;

J.	vzhledem k tomu, že Evropská rada nebyla zatím schopna shodnout se na ekonomických opatřeních, kterých je zapotřebí k řešení krize;

K.	vzhledem k tomu, že jakožto spolutvůrce právních předpisů, společný rozpočtový orgán a jediný orgán, který je přímo volen ve všeobecných volbách, musí být Parlament neoddělitelným a zásadním účastníkem všech jednání o reakci EU na tuto krizi a o následném oživení hospodářství;

vzhledem k tomu, že se v případě Unie jedná o chvíli pravdy, která určí její budoucnost, a že se z této krize dostane pouze v případě, že členské státy a evropské orgány a instituce budou jednat solidárně a odpovědně, a kdy je více než kdykoli předtím zapotřebí slyšet jasný hlas sjednoceného Evropského parlamentu;

Jednotná rozhodná reakce na společnou krizi

vyjadřuje svůj hluboký zármutek nad ztrátou životů a lidskou tragédií, které pandemie způsobila Evropanům, jejich rodinám a lidem na celém světě, a vyjadřuje svou upřímnou soustrast všem, kteří přišli o své blízké; vyjadřuje upřímnou spoluúčast všem nakaženým osobám, které bojují o život, a jejich rodinám a přátelům;

nesmírně si váží všech těch, kteří v boji proti této pandemii stojí v první linii a neúnavně pracují, jako jsou lékaři a zdravotní sestry, a vyjadřuje jim svůj obdiv; vyjadřuje svůj hluboký vděk všem anonymním hrdinům, kteří plní základní povinnosti, jako jsou pracovníci v obchodech s potravinami a donáškových službách, pracovníci v oblasti vzdělávání, zemědělství a dopravy, členové pohotovostních služeb a občanské společnosti, dobrovolníci, pracovníci úklidových služeb a sběru odpadu, kteří umožňují zachovat veřejný život a služby a zajišťují přístup k základnímu zboží; zdůrazňuje, že 70 % celosvětové pracovní síly ve zdravotnictví a sociální oblasti představují ženy, které často pobírají pouze minimální mzdu a pracují za nejistých pracovních podmínek, a požaduje vyrovnávání mezd a pracovních podmínek v odvětvích, v nichž výrazně převládají ženy, jako je péče, zdravotnictví a maloobchodní prodej, jakož i odstranění rozdílů v odměňování a důchodech žen a mužů a segregace na trhu práce; domnívá se, že je povinností EU a jejích členských států poskytnout těmto klíčovým pracovníkům maximální podporu a ocenit oběti, které každý den přinášejí; naléhavě vyzývá členské státy, aby prostřednictvím vhodných koordinovaných vnitrostátních opatření, včetně poskytnutí dostatečných osobních ochranných prostředků, zajistily bezpečné pracovní podmínky pro všechny pracovníky v první linii této epidemie, zejména nejvíce vystavený zdravotnický personál; vyzývá Komisi, aby na uplatňování těchto opatření dohlédla;

vyjadřuje solidaritu s členskými státy, které virus postihl nejvíce, a se všemi ostatními zeměmi, které se potýkají s následky pandemie; vyjadřuje upřímnou solidaritu s těmi, kteří přišli o práci a jimž pandemie narušila profesní život; poukazuje na to, že je nutné, abychom se jako společnost spojili a zajistili, aby žádná země nemusela bojovat s tímto virem a jeho následky sama;

je znepokojen potenciálním dopadem této krize, mj. omezením volného pohybu, na zdraví a blaho lidí na celém světě, především nejvíce ohrožených skupin a osob v rizikové situaci, jako jsou starší občané, osoby ve špatném zdravotním stavu, osoby v konfliktních oblastech a oblastech s častým výskytem přírodních katastrof a migranti a také osoby, které jsou vystaveny domácímu násilí, zejména ženy a děti;

je znepokojen počáteční neschopností členských států jednat společně a požaduje, aby se veškeré budoucí kroky členských států řídily základními zásadami Unie, totiž solidaritou a loajální spoluprací; je přesvědčen, že krize související s onemocněním COVID-19 poukázala na význam společných evropských opatření; zdůrazňuje, že Unie a její členské státy budou mít k dispozici společné zdroje potřebné k boji proti pandemii a jejím dopadům pouze tehdy, budou-li jednat v duchu spolupráce; uznává, že členské státy, které na začátku krize jednaly jednostranně, nyní pochopily, že krizi je možné překonat jedině cestou spolupráce, důvěry a solidarity;

žádá Komisi a členské státy, aby jednaly společně, postavily se tomuto nelehkému úkolu a zajistily, aby Unie vyšla z této krize silnější; zdůrazňuje, že Parlament bude v zájmu záchrany životů, ochrany pracovních míst a podniků a povzbuzení hospodářské a společenské obnovy spolupracovat s ostatními orgány EU a že bude připraven pohnat je k odpovědnosti za jejich kroky;

Evropská solidarita a opatření ve zdravotnictví

vítá evropskou solidaritu v praxi, kterou prokazují členské státy tím, že ošetřují pacienty z jiných členských států, dodávají zdravotnické vybavení, mj. prostřednictvím iniciativ pro pořizování a vytváření zásob pod vedením EU, a zajišťují repatriaci občanů; zdůrazňuje, že hranice uvnitř EU musejí zůstat otevřené pro přepravu osobních ochranných prostředků, potravin, léků, zdravotnických prostředků, krevních derivátů a orgánů a také k zajištění dodavatelského řetězce v rámci jednotného trhu; zdůrazňuje, že je třeba usnadnit mobilizaci zdravotnických pracovníků, a žádá nasazení evropského zdravotnického sboru za účelem poskytování lékařské pomoci; zdůrazňuje dále, že je třeba usnadnit přepravu pacientů z přeplněných nemocnic v jednom členském státě do jiného členského státu, kde je stále volná kapacita;

požaduje podstatné rozšíření pravomocí a navýšení rozpočtových i lidských zdrojů Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) a Evropské agentury pro léčivé přípravky (EMA), aby mohly koordinovat přijímání zdravotnických opatření v období krize; navrhuje, aby se z panelu odborníků pro onemocnění COVID-19 stal stálý tým nezávislých odborníků pro případ propuknutí virových nákaz, který by spolupracoval se střediskem ECDC na tvorbě norem, vydávání doporučení a vypracovávání protokolů, jež by využívala Komise a členské státy v případě krize;

vyzývá k vytvoření evropského mechanismu pro přijímání opatření v oblasti zdravotnictví, abychom byli lépe připraveni na jakékoli zdravotní či sanitární krize, k nimž by došlo na úrovni EU, a abychom na ně s cílem chránit zdraví našich občanů reagovali společně a koordinovaně; domnívá se, že tento mechanismus by měl fungovat jednak jako informační centrum, a jednak by měl mít k dispozici tým pro nouzovou reakci, který by byl schopen dodat do regionů, jež se potýkají s náhlým nárůstem počtu infikovaných osob, životně důležité dodávky, zdravotnické zařízení a zdravotnické pracovníky;

10.

žádá Komisi, aby posílila všechny složky krizového řízení a reakce na katastrofy a dále posílila nástroje, jako je RescEU, v zájmu zajištění skutečně společné, koordinované a účinné reakce na úrovni EU; je přesvědčen, že kromě společných zásob vybavení, materiálu a léků, aby byla zajištěna jejich rychlá mobilizace k záchraně životů a živobytí občanů EU, je třeba posílit evropské řízení rizik v případě katastrof a připravenost na ně a rozšířit schopnost těmto katastrofám předcházet; domnívá se, že je nutné posílit mechanismus civilní ochrany Unie, aby bylo možné zajistit společnou repatriaci občanů EU;

11.

vítá iniciativu Komise, v jejímž rámci se mají finanční prostředky z výzkumných programů EU použít na boj proti tomuto viru, přičemž má být zajištěno, aby byly léčba, očkovací látka a diagnostika k dispozici na celém světě, aby byly přístupné a cenově dostupné; vyzývá k vyčlenění dodatečných finančních prostředků na „fond pro výzkum a inovace v souvislosti s onemocněním COVID-19“, kterými by se podpořilo úsilí o financování rychlého výzkumu týkajícího se vakcíny, příp. léčby; je přesvědčen, že evropští vědecko-výzkumní pracovníci, inovativní malé a střední podniky a průmysl by měli k vynalezení léku obdržet veškerou potřebnou podporu; vyzývá členské státy, aby výrazně navýšily podporu věnovanou na programy zaměřené na výzkum, vývoj a inovace, které mohou přispět k pochopení této nemoci, k rychlejší diagnostice a testování a k vývoji vakcíny; vyzývá nemocnice a vědecko-výzkumné pracovníky, aby předávali svá data agentuře EMA a podíleli se na rozsáhlých evropských klinických hodnoceních; zdůrazňuje, že s cílem urychlit výměnu dat a výsledků výzkumu v rámci vědecké obce v Evropě i mimo ni je zapotřebí podporovat opatření, která prosazují otevřenou vědu; trvá na tom, že každý výzkum financovaný z veřejných prostředků musí zůstat veřejně přístupný;

12.

vyjadřuje znepokojení nad tím, zda členské státy věnují dostatečnou pozornost dopadům koronavirové krize na duševní zdraví, a vyzývá k realizaci celounijní kampaně zaměřené na duševní zdraví, v jejímž rámci by se občanům dostaly rady ohledně toho, jak si za stávající situace zachovat duševní pohodu a kde je možné v případě nutnosti vyhledat pomoc;

13.

požaduje, aby opatření přijímaná Evropskou unií a členskými státy respektovala práva osob se zdravotním postižením v souladu s Úmluvou OSN o právech osob se zdravotním postižením; zdůrazňuje, že by měla být věnována zvláštní pozornost rovnému přístupu ke zdravotní péči a zajištění toho, aby byly financovány služby neústavní péče a podpůrné služby, které osoby se zdravotním postižením potřebují každý den, a aby byly dobře vybaveny a personálně zajištěny; zdůrazňuje rovněž, že veřejné informace týkající se pandemie onemocnění COVID-19 by měly být dostupné co nejširšímu okruhu osob se zdravotním postižením a že osoby se zdravotním postižením by měly být zahrnuty do všech opatření na ochranu příjmu;

14.

vyzývá Komisi, aby s cílem usnadnit výměnu údajů týkajících se výzkumu a zdravotních údajů na úrovni EU mezi subjekty podílejícími se na vývoji léčby, příp. vakcín, dále rozvíjela svou kapacitu zaměřenou na poskytování cloudových služeb, a to při dodržování směrnice o soukromí a elektronických komunikacích (2) a obecného nařízení o ochraně osobních údajů (3);

15.

poukazuje na zásadní význam opatření, která zajišťují spolehlivé a kvalitní dodávky potravin ze zemědělství, z rybolovu a z potravinářských podniků v průběhu bezprostřední zdravotní krize i po ní, a zdůrazňuje, že je nutné tato odvětví podporovat a zachovat jejich další fungování a také bezbariérovou přepravu potravin v rámci jednotného trhu;

16.

připomíná zásadu „jedno zdraví“, která je odrazem propojenosti zdraví lidí a zvířat a stavu životního prostředí a toho, že se nemoci mohou přenášet z lidí na zvířata a naopak; zdůrazňuje, že v době pandemií a zdravotních krizí je nutné se jak v rámci humánní, tak i veterinární medicíny řídit touto zásadou; poukazuje proto na to, že je třeba řešit jak onemocnění lidí, tak i zvířat, a to se zvláštním ohledem na potravinový řetězec a životní prostředí, které mohou být dalším zdrojem rezistentních mikroorganismů; zdůrazňuje významnou úlohu Komise při koordinaci přístupu ke zdraví lidí i zvířat a stavu životního prostředí v EU při podpoře zásady „jedno zdraví“;

17.

vyzývá k jednotnému postupu při omezování volného pohybu osob v EU, aby nedošlo k další vlně nákazy; naléhavě vyzývá členské státy, aby vypracovaly společná kritéria pro zrušení karantény a dalších nouzových opatření na základě zachování lidského života; vyzývá Komisi, aby vypracovala účinnou strategii návratu k normálnímu životu, která by obsahovala rozsáhlé testování a používání osobních ochranných prostředků co největším počtem občanů; vybízí členské státy, aby vypracovaly systematičtější testování infekce a působení viru a vyměňovaly si informace o osvědčených postupech;

Evropská řešení k překonání hospodářských a sociálních dopadů

18.

vítá opatření, která byla dosud na úrovni EU přijata v souvislosti s fiskálními opatřeními a podporou likvidity;

19.

vyzývá Evropskou komisi, aby jako součást nového víceletého finančního rámce (VFR) navrhla v zájmu podpory evropského hospodářství po krizi rozsáhlý balíček investičních opatření k obnově a rekonstrukci, která by šla nad rámec toho, co již činí Evropský mechanismus stability, Evropská investiční banka a Evropská centrální banka; domnívá se, že takovýto balíček by měl fungovat po celou dobu narušení hospodářství v důsledku krize; zastává názor, že potřebné investice by měly být financovány prostřednictvím navýšení VFR, stávajících fondů a finančních nástrojů EU a dluhopisů na obnovu zaručených rozpočtem EU; tento balíček by neměl zahrnovat vzájemné sdílení stávajících dluhů a měl by se zaměřovat na budoucí investice;

20.

zdůrazňuje, že ústředním bodem tohoto balíčku opatření pro obnovu a rekonstrukci by měla být Zelená dohoda pro Evropu a evropská digitální strategie, aby došlo k nastartování hospodářství, ke zvýšení jeho odolnosti a k vytváření pracovních míst, aby se současně přispělo k ekologické transformaci a podpořil udržitelný hospodářský a sociální rozvoj, včetně strategické autonomie našeho kontinentu, a aby se zajistila pomoc s prováděním průmyslové strategie, která by chránila hlavní průmyslová odvětví EU; zdůrazňuje, že je třeba uvést tato opatření do souladu s cílem EU týkajícím se klimatické neutrality;

21.

podporuje Komisi a její cíl navrhnout novou průmyslovou strategii EU pro vytvoření konkurenceschopnějšího a odolnějšího průmyslu, který by byl schopen čelit globálním šokům; podporuje reintegraci dodavatelských řetězců uvnitř EU a zvyšování produkce EU v oblasti klíčových výrobků, jako jsou léčivé přípravky, složky léčivých přípravků, zdravotnické prostředky, vybavení a materiály;

22.

trvá tudíž na přijetí ambiciózního VFR, který by měl mít v souladu s cíli Unie, předpokládaným dopadem této krize na ekonomiky v EU a očekáváními občanů ohledně evropského přínosu vyšší rozpočet, přinesl by větší flexibilitu a jednoduchost ve využívání finančních prostředků v reakci na krize a zahrnoval by nezbytnou flexibilitu; s cílem získat dostatečný fiskální manévrovací prostor a zajistit větší předvídatelnost, schopnost jednat a menší expozici vůči rizikům v jednotlivých státech, dále vyzývá k přehodnocení návrhu Komise na reformu systému vlastních zdrojů; zdůrazňuje, že rozpočet EU bude potřebovat nové vlastní zdroje, aby bylo zajištěno provedení balíčku opatření týkajících se obnovy a rekonstrukce;

23.

žádá členské státy, aby se rychle dohodly na tomto novém návrhu VFR, který je nástrojem solidarity a soudržnosti; žádá Komisi, aby v případě, že nebude dosaženo dohody, předložila pohotovostní plán, který by prodloužil platnost stávajících programů financování na dobu po 31. prosinci 2020;

24.

žádá, aby byly využity veškeré dostupné prostředky a nevyužité finanční prostředky stávajícího rozpočtu EU, včetně přebytků a nevyužitých rezerv Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci, s cílem rychle poskytnout finanční pomoc nejvíce postiženým regionům a podnikům a umožnit co pružnější využívání finančních prostředků, přičemž je zároveň třeba dodržovat zásadu řádného finančního řízení a zajistit, aby se financování dostalo tam, kde je ho nejvíce potřeba; za tímto účelem vítá nedávný návrh Komise na vytvoření nástroje pro mimořádnou podporu;

25.

uznává, že je nezbytné rychle a bez a bez byrokratických překážek mobilizovat další finanční prostředky, které členským státům pomohou naplnit potřeby boje proti onemocnění COVID-19 a jejím důsledkům, avšak zdůrazňuje, že po skončení krize bude třeba prošetřit případy možného zneužití těchto fondů a přijmout opatření v podobě vymahatelných sankcí; domnívá se proto, že posílený VFR musí zahrnovat odpovídající zdroje pro Úřad evropského veřejného žalobce, aby mohl získat důvěru občanů, bojovat proti podvodům, zabavovat majetek, a stát se tak rozpočtově neutrálním ve střednědobém horizontu; žádá, aby rozpočet pro tento úřad byl financován prostřednictvím okruhu 7 (Evropská veřejná správa), obdobně jako v případě evropského inspektora ochrany údajů, Evropské služby pro vnější činnost nebo evropského veřejného ochránce práv, aby byla posílena jeho nezávislost;

26.

vyzývá členské státy eurozóny, aby aktivovaly 410 miliard EUR z Evropského mechanismu stability v rámci zvláštní úvěrové linky; připomíná, že za tuto krizi nenese odpovědnost žádný konkrétní členský stát a že hlavním cílem by mělo být bojovat proti jejím důsledkům; zdůrazňuje, že by Evropský mechanismus stability měl jakožto krátkodobé opatření okamžitě rozšířit preventivní úvěrové linky na země, které se k nim snaží získat přístup, aby se řešily krátkodobé finanční potřeby související s řešením bezprostředních dopadů krize související s onemocněním COVID-19, a to s dlouhou splatností, konkurenčním stanovením cen a podmínkami splatnosti, které by se odvíjely od oživení hospodářství členských států;

27.

naléhavě žádá členské státy, aby se bezodkladně dohodly na velké injekci kapitálu do EIB, aby mohla svou kapacitou rychle přispět ke zmírnění hospodářských dopadů onemocnění COVID-19, včetně vytvoření nové úvěrové linky EIB, jejímž účelem by bylo zajistit likviditu pro malé a střední podniky;

28.

navrhuje vytvoření fondu solidarity EU pro onemocnění COVID-19 s prostředky ve výši alespoň 50 miliard EUR, který by tvořily granty v hodnotě nejvýše 20 miliard EUR nad rámec stropů VFR a půjčky ve výši nejvýše 30 miliard EUR zaručené rozpočtem EU (obě částky by byly přiděleny v předstihu v prvních dvou letech příštího VFR, nebo v případě, že se nepodaří včas dosáhnout dohody o VFR, by byly rozloženy během nouzového období), a který by umožnil podpořit finanční úsilí, které během současné krize vyvíjejí systémy zdravotní péče ve všech členských státech, jakož i investice do zdravotní péče po ukončení krize s cílem zajistit větší odolnost těchto systémů a důraz na nejvíce potřebné;

29.

trvá na tom, že bankovní sektor musí hrát v této krizi aktivní úlohu s cílem umožnit podnikům a občanům, kteří v důsledku onemocnění COVID-19 utrpěli finanční ztráty, dočasně snížit či pozastavit dluhové či hypoteční splátky, poskytnout maximální pružnost při řešení úvěrů v selhání, dočasně pozastavit výplatu dividend a snížit často neúměrně vysoké úrokové sazby za přečerpání běžných účtů; zdůrazňuje, že orgány dohledu musejí v tomto směru prokázat velkou míru pružnosti;

30.

zdůrazňuje, že je třeba okamžitě učinit více pro malé a střední podniky, pomoci jim zachovat pracovní místa a řídit jejich likviditu; naléhavě vyzývá evropské orgány obezřetnostního dohledu i členské státy, aby prozkoumaly všechny možnosti, jak zmírnit zátěž malých a středních podniků; žádá, aby byla zavedena evropská horizontální strategie pro oživení malých a středních podniků, která by je podpořila omezením administrativní zátěže, snížením nákladů na přístup k financování a podporou investic do strategických hodnotových řetězců;

31.

je přesvědčen, že EU musí využít tuto příležitost a navrhnout opatření pro zdravotnickou autonomii ve strategických oblastech, jako jsou farmakologicky účinné látky klíčové pro výrobu léčivých přípravků, a snížit tak svou závislost na třetích zemích, avšak bez omezení výhod, které otevřeným ekonomikám přináší mezinárodní obchod; zdůrazňuje, že tento akční plán by měl přispět k produkci, skladování a koordinaci produkce kriticky důležitých léčivých přípravků a farmaceutických výrobků a vybavení, zejména dezinfekčních gelů, ventilátorů a masek v Unii; dále zdůrazňuje, že tento akční plán by měl rovněž sdružovat a koordinovat kapacitu digitální výroby, jako je 3D tisk, která by mohla zčásti nahradit potřebné vybavení;

32.

zdůrazňuje, že kromě zdravotního rozměru má krize dramatický dopad na pracovníky, zaměstnance, osoby samostatně výdělečně činné a malé a střední podniky, které jsou páteří našich společností; domnívá se, že Komise musí spolu s členskými státy přijmout veškerá opatření k tomu, aby se zachoval co největší počet pracovních míst a zajistilo se, že obnova bude založena na vzestupné sociálně-ekonomické konvergenci, sociálním dialogu, rozsáhlejších sociálních právech a lepších pracovních podmínkách, spolu s cílenými opatřeními na ochranu osob s nejistou formou práce;

33.

zdůrazňuje, že v důsledku uzavření kin, divadel a míst konání hudebních produkcí a náhlého ukončení prodeje lístků zasáhlo onemocnění COVID-19 v členských státech obzvlášť tvrdě kulturní a tvůrčí odvětví; poukazuje na to, že v těchto odvětvích pracuje velké množství osob ve svobodném povolání a osob samostatně výdělečně činných, z nichž se někteří potýkali s potížemi již před vypuknutím této nákazy, přičemž její dopad pociťují zvláště citelně tvůrčí pracovníci, jejichž příjem se nečekaně snížil na nulu a kteří nezískávají ze sociálního systému žádnou, nebo jen malou podporu;

34.

trvá na tom, že orgány EU a členské státy musí zajistit, aby veřejná finanční podpora poskytovaná podnikům k překonání hospodářských dopadů onemocnění COVID-19 byla podmíněna tím, že finanční prostředky budou využity ve prospěch zaměstnanců a že firmy přijímající finanční pomoc se po celou dobu, kdy jim bude tato pomoc poskytována, zdrží vyplácení prémií vedoucím pracovníkům, daňových úniků, vyplácení dividend nebo zpětného odkupu akcií;

35.

vyzývá Komisi a členské státy, aby za prioritu považovaly opatření na pomoc a zmírnění krize zaměřená na nejzranitelnější občany, ženy a děti ohrožené domácím násilím, seniory, osoby se zdravotním postižením, etnické menšiny a osoby z odlehlých a izolovaných regionů, včetně zámořských zemí a území a nejvzdálenějších regionů, prostřednictvím zvláštního fondu pro výjimečnou podporu zaměřeného na zdravotnictví a odvětví zasažená rozšířením onemocnění COVID-19, a také na osoby ohrožené chudobou nebo sociálním vyloučením, které jsou všechny nejvíce ohrožené onemocněním COVID-19 a také nejvíce trpí jejími ekonomickými důsledky; vyzývá k přijetí opatření na ochranu nájemníků před vystěhováním během krize a na vytvoření bezpečných útočišť pro osoby, které potřebují přístřeší; požaduje komplexní strategii proti chudobě, která bude zahrnovat evropskou záruku pro děti; naléhavě žádá EU a členské státy, aby zahrnuly genderovou analýzu do všech opatření reagujících na tuto krizi, aby se tak zamezilo dalšímu zhoršování genderových nerovností, zajistilo se nepřerušené fungování služeb pro oběti násilí a aby se posílily služby krizových linek, nouzového ubytování pro oběti, internetového právního poradenství a ohlašování případů s cílem bojovat proti domácímu násilí a genderově podmíněnému násilí a chránit před ním všechny ženy a děti; připomíná, že příslušná opatření musí být v souladu s Úmluvou OSN o právech osob se zdravotním postižením a zajišťovat rovný a nediskriminační přístup k službám sociální a zdravotní péče a že je třeba přijmout konkrétní opatření na ochranu osob se zdravotním postižením, která budou založena na konzultacích a zapojení osob se zdravotním postižením prostřednictvím jejich rodinných příslušníků a organizací, které je zastupují, v uskutečněných při přijímání opatření, která se těchto osob týkají;

36.

trvá na tom, že členské státy by měly věnovat zvláštní pozornost rovnému přístupu ke zdravotní péči, zejména nediskriminačnímu přístupu k lékařské pomoci a neodkladné péči, a zajistit práva osob žijících v rezidenčních zařízeních, které jsou více ohroženy nákazou, zejména starších osob a osob se zdravotním postižením, a rovněž zajistit, aby služby neústavní péče a podpory, které tyto osoby každodenně potřebují, byly náležitě financovány, vybaveny a personálně dobře zabezpečeny, dále trvá na tom, aby opatření omezující volný pohyb osob zohledňovala potřeby osob se zdravotním postižením, aby byly veřejně přístupné informace týkající se pandemie COVID-19 k dispozici k co nejširšímu okruhu osob se zdravotním postižením a aby se na osoby se zdravotním postižením vztahovala všechna opatření na ochranu příjmu;

37.

domnívá se, že členské státy musí přijmout opatření, kterými zajistí ochranu pracovníků v Evropě, včetně osob samostatně výdělečně činných, před ztrátou příjmů, a poskytnout nezbytnou podporu a finanční likviditu nejvíce postiženým společnostem, zejména malým a středním podnikům, a odvětvím; vítá v tomto ohledu nový návrh Komise na evropský nástroj pro dočasnou podporu na zmírnění rizik nezaměstnanosti v mimořádné situaci (SURE) a žádá jeho rychlé provedení a vytvoření stálého evropského systému zajištění v nezaměstnanosti; vybízí členské státy, aby lépe koordinovaly sociální a fiskální právní předpisy s cílem zabránit tomu, aby v důsledku krizových opatření čelili přeshraniční pracovníci a pracovní migranti problémům souvisejícím se systémy sociálního zabezpečení a fiskálními systémy;

38.

zdůrazňuje, že ohroženy krizí spojenou s onemocněním COVID-19 jsou zejména osoby bez domova a jiné osoby v nejistém bydlení, které často nemohou praktikovat omezení fyzického kontaktu ani dodržovat další ochranná opatření; naléhavě žádá EU a členské státy, aby prováděly cílená opatření na ochranu osob bez domova a poskytovaly finanční pomoc nevládním organizacím a místním úřadům poskytujícím pomoc v první linii, aby zatím nedocházelo k vystěhování a aby se podpořili nájemci a plátci hypoték;

39.

vyzývá členské státy a Komisi, aby podporovaly sociální dialog a kolektivní vyjednávání v reakci na krizi spojenou s onemocněním COVID-19, jakož i zajistily, aby sociální partneři byli plně zapojeni do navrhování a provádění přijatých opatření; vyzývá členské státy, aby přijaly opatření nezbytná k ochraně pracovních míst, pracovních podmínek a mezd, včetně opatření pro práci na zkrácený úvazek, ujednání o mzdové kompenzaci a podobných opatření;

40.

domnívá se, že je nesmírně důležité ponechat vnitřní hranice EU otevřené pro přepravu zboží; připomíná, že jednotný trh je zdrojem naší společné prosperity a blahobytu a představuje klíčový prvek okamžité a trvalé reakce na rozšíření onemocnění COVID-19; důrazně podporuje výzvu Komise, aby členské státy umožnily příhraničním pracovníkům i nadále překračovat hranice, zejména v odvětvích, u nichž je pokračování volného pohybu v EU považováno za zásadně důležité; vyzývá v tomto ohledu k vytvoření hraničních přechodů se „zelenými pruhy“ pro pozemní (silniční a železniční), námořní, vnitrozemskou vodní a leteckou dopravu;

41.

je zastáncem opatření na podporu zemědělsko-potravinářského odvětví v EU a životaschopnosti zemědělských podniků během této krize, konkrétně prostřednictvím podpory likvidity formou včasných (předběžných) úhrad přímých plateb a plateb v rámci druhého pilíře, flexibility při správě režimů podpory a při podávání žádostí, monitorování trhů a krizového řízení (soukromé skladování, propagační opatření a výjimečná opatření umožňující Komisi navrhovat dodatečná tržní opatření a časově omezené výjimky z právních předpisů v oblasti hospodářské soutěže);

42.

domnívá se, že byla těžce postižena odvětví dopravy a cestovního ruchu, a vyzývá k přijetí opatření, která by umožnila zajištění zdravotních, bezpečnostních a pracovních podmínek pracovníků v odvětví dopravy a to, aby dokázaly dopravní společnosti tuto krizi přežít; navrhuje, aby byly na úrovni EU vytvořeny preventivní a řídící mechanismy pro odvětví cestovního ruchu, které by ochránily naše pracovníky, poskytly pomoc našim společnostem a zajistily bezpečnost cestujících;

43.

vyzývá EU a členské státy, aby poskytly podporu kulturnímu a tvůrčímu odvětví, protože tato odvětví mají významné postavení v našem hospodářství a našem společenském životě a jsou tvrdě zasažena současnou krizí; zdůrazňuje, že tato krize ukázala, že naše vzdělávací systémy nejsou tak odolné, jak by bylo zapotřebí, a proto se domnívá, že je naprosto nezbytné vzdělávací infrastrukturu výrazně modernizovat, a to on-line i off-line, a pedagogy a žáky vybavit nezbytnými dovednostmi a zařízeními pro domácí výuku; v této souvislosti vítá iniciativu Komise na revizi a aktualizaci akčního plánu pro digitální vzdělávání; domnívá se však, že je toto nedostatečné, a vyzývá Komisi a členské státy, aby předložily koordinovaný plán investic do našich vzdělávacích systémů;

44.

vyzývá Komisi, aby dohlédla na řádné provádění výkladových pokynů týkajících se právních předpisů EU v oblasti práv cestujících v souvislosti s vývojem situace týkající se onemocnění COVID-19, které byly zveřejněny 18. března 2020;

45.

žádá Komisi, aby koordinovala opatření členských států namířená proti internetovým podvodníkům a pachatelům kybernetické kriminality, kteří zneužívají obav lidí a prodávají předražené či padělané zdravotnické prostředky;

Ochrana demokracie, právního státu a základních práv

46.

zdůrazňuje, že Listina základních práv Evropské unie a zásady právního státu musejí platit i nadále a že v souvislosti s krizovými opatřeními musejí orgány zajistit, aby všichni požívali stejná práva a ochranu; zdůrazňuje, že všechna opatření přijatá na národní úrovni a na úrovni EU musejí být v souladu se zásadami právního státu a striktně přiměřená potřebám situace, jednoznačně souviset s probíhající zdravotní krizí, být časově omezená a podléhat pravidelné kontrole; domnívá se, že jak rozhodnutí maďarské vlády prodloužit nouzový stav na neurčitou dobu, pověřit vládu, aby vládla pomocí dekretů, na neomezenou dobu a oslabit dohled Parlamentu nad krizovými opatřeními, tak i opatření polské vlády, konkrétně změna volebního zákona v rozporu s rozhodnutím Ústavního soudu a ustanoveními právních předpisů, která přijala k tomu, aby uspořádala prezidentské volby uprostřed pandemie, což může ohrozit život polských občanů a ohrozit koncept svobodných, rovnoprávných, přímých a tajných voleb, jak je zakotven v polské ústavě, jsou v naprostém rozporu s evropskými hodnotami;

47.

vyzývá proto Komisi, aby urychleně posoudila, zda jsou tato nouzová opatření v souladu se Smlouvami, a aby k řešení tohoto závažného a přetrvávajícího porušování předpisů plně využila veškeré dostupné nástroje a sankce EU, včetně rozpočtových nástrojů, a znovu zdůrazňuje, že je naléhavě nutné vytvořit mechanismus EU pro demokracii, právní stát a základní práva; naléhavě vyzývá Radu, aby znovu zařadila na svůj program diskuse a postupy spojené s probíhajícím řízením podle článku 7;

48.

vyzývá členské státy, aby efektivně zajistily bezpečný a včasný přístup k sexuálnímu a reprodukčnímu zdraví a souvisejícím právům a nezbytné služby zdravotní péče pro všechny ženy a dívky v době pandemie onemocnění COVID-19, zvláště přístup k antikoncepci, včetně nouzové antikoncepce, a k přerušení těhotenství; důrazně odmítá veškeré pokusy o ústupky, pokud jde o sexuální a reprodukční zdraví a související práva a práva osob LGBTI, a v této souvislosti odsuzuje pokusy o další kriminalizování péči týkající se přerušení těhotenství, o stigmatizaci HIV pozitivních osob a o omezování přístupu mladých lidí k sexuální výchově v Polsku, jakož i útok na práva transgenderových a intersexuálních osob v Maďarsku;

49.

naléhavě žádá členské státy, aby v rámci omezování cestování nebo zavádění a prodlužování kontrol na vnitřních hranicích přijímaly pouze nezbytná, koordinovaná a přiměřená opatření poté, co pečlivě zváží jejich účinnost při řešení otázky veřejného zdraví, a vycházely přitom z platných právních ustanovení, zejména z Schengenského hraničního kodexu a směrnice o volném pohybu, a plně dodržovaly Listinu základních práv Evropské unie; zdůrazňuje, že hraniční kontroly a omezení volného pohybu musejí být přiměřené a výjimečné a že veškerý volný pohyb by měl být znovu obnoven, jakmile to bude proveditelné; trvá na tom, že nesmí být omezovány přeshraniční cesty pracovníků v první linii v odvětvích, která jsou pro boj proti onemocnění COVID-19 klíčová, zejména pracovníků ve zdravotnictví a v péči o seniory, ale také pracovníků v zemědělsko-potravinářském odvětví, např. sezónních pracovníků v zemědělství; zdůrazňuje, že v rámci strategie ukončení krizového stavu je třeba se vrátit k plně funkčnímu schengenskému prostoru volného pohybu bez kontrol na vnitřních hranicích;

50.

vyzývá k plnému dodržování Ženevské úmluvy a evropského azylového práva; poukazuje na to, že je třeba zajistit přijímání nových žadatelů o azyl ve vhodných hygienických podmínkách a s lékařskou podporou, a je tudíž hluboce znepokojen situací uprchlíků a žadatelů o azyl, kteří připlouvají na řecké ostrovy a nacházejí se v hotspotech a zajišťovacích zařízeních a kteří nemají přístup k náležité zdravotní péči a jsou obzvláště ohroženi; domnívá se, že je třeba nalézt nezbytná řešení, např. preventivní evakuaci a přemístění nejvíce ohrožených osob, aby byly zajištěny vhodné materiální podmínky a omezení fyzického kontaktu s cílem předejít nákaze; připomíná významný přínos mnoha migrantů a potomků migrantů, kteří pracují na zajištění řádného fungování mnoha důležitých odvětví v celé EU, zejména v oblasti zdravotnictví a péče;

51.

bere na vědomí plán Komise požádat poskytovatele telekomunikačních služeb o předávání anonymních souhrnných údajů s cílem omezit šíření onemocnění COVID-19, dále programy sledování, které již v jednotlivých členských státech fungují, a zavedení aplikací, které orgánům umožňují sledovat údaje o pohybu, kontaktech a zdraví;

52.

bere na vědomí vznik aplikací na mobilních přístrojích sledujících kontakty s cílem varovat občany, pokud se octnou v blízkosti nakažené osoby, a doporučení Komise, aby byl pro používání takovýchto aplikací vypracován společný přístup EU; poukazuje na to, že používání aplikací vyvinutých vnitrostátními a unijními orgány nesmí být povinné a že získané údaje nesmí být ukládány v centralizovaných databázích, které jsou náchylné k možnému riziku zneužití a ztráty důvěry a mohly by ohrozit využití takovýchto aplikací v celé Unii; požaduje, aby veškeré uchovávání údajů bylo decentralizované, aby byla zajištěna naprostá transparentnost ohledně (neunijních) obchodních zájmů vývojářů těchto aplikací a aby byly předloženy jasné projekce toho, jak využívání těchto aplikací sledujících kontakty ze strany části obyvatelstva povede spolu s dalšími konkrétními opatřeními k výraznému snížení počtu nakažených osob; požaduje od Komise a členských států naprostou transparentnost ohledně fungování aplikací sledujících kontakty, aby si občané mohli ověřit jejich protokol pro bezpečnost a soukromí a také samotný kód, a ujistit se tak, že daná aplikace funguje tak, jak tyto orgány tvrdí; doporučuje, aby byla zavedena ustanovení o skončení platnosti a aby byly plně dodržovány zásady záměrné ochrany osobních údajů a minimalizace údajů;

53.

vyzývá Komisi a členské státy, aby zveřejňovaly podrobnosti o těchto plánech a programech, a umožnily tak veřejnou kontrolu a úplný dohled ze strany orgánů pro ochranu údajů; konstatuje, že údaje z mobilních telefonů o poloze uživatelů lze zpracovávat pouze v souladu se směrnicí o elektronickém soukromí a obecným nařízením o ochraně osobních údajů; zdůrazňuje, že vnitrostátní a unijní orgány musejí bezpodmínečně respektovat právní předpisy o ochraně údajů a soukromí a dohled a pokyny ze strany orgánů pro ochranu údajů;

54.

zdůrazňuje, že dezinformace o onemocnění COVID-19 v této době představují zásadní problém pro veřejné zdraví; naléhavě žádá EU, aby vytvořila evropský zdroj informací ve všech úředních jazycích, a zajistila tak, aby všichni občané měli přístup k přesným a ověřeným informacím; domnívá se, že koordinaci a harmonizaci údajů členských států by mělo mít na starosti Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí, aby se zvýšila kvalita a srovnatelnost; vyzývá společnosti provozující sociální média, aby proaktivně přijaly nezbytná opatření k zastavení dezinformací a nenávistných projevů v souvislosti s onemocněním COVID-19;

55.

poukazuje na obzvlášť akutní a zhoršující se finanční situaci v odvětví sdělovacích prostředků, zejména ve zpravodajství, v celé EU v důsledku prudkého snížení nebo úplné ztráty příjmů z reklamy, což může vést k bankrotu zpravodajských organizací ve všech členských státech; upozorňuje na obzvláště zoufalou situaci místních a regionálních zpravodajských médií, jakož i médií působících na malých trzích; poukazuje na to, že svobodné, nezávislé a dostatečně financované sdělovací prostředky mají zásadní význam pro fungující demokracii a pro zajištění toho, aby byli občané v průběhu této krize řádně informováni;

Vnější činnost, mezinárodní solidarita a spolupráce

56.

vyzývá k urychlené aktualizaci globální strategie EU s ohledem na globální dopad této krize; zejména upozorňuje na tzv. korona-diplomacii; znovu opakuje, že EU musí být připravena strategicky komunikovat, bojovat proti vnějším dezinformacím a neustále se přizpůsobovat měnícímu se geopolitickému prostředí, aniž by se vzdávala svých základních hodnot; vyzývá Komisi a Radu, aby ve světě i v rámci Evropy jednaly strategicky, a naplnily tak ambici geopolitické Unie;

57.

je toho názoru, že nouzová opatření, která v reakci na krizi spojenou s onemocněním COVID-19 přijímají třetí země, nesmí porušovat lidská práva ani mezinárodní právo a musí být omezena na to, co je nezbytně nutné a přiměřené, a měla by být pravidelně kontrolována a časově omezená; odsuzuje cenzuru, zatýkání a zastrašování novinářů, členů opozice, zdravotníků a dalších osob kvůli tomu, že kritizují vládu včetně jejího krizového řízení; vyzývá EU, aby podpořila celosvětovou kampaň za propuštění politických vězňů a zadržovaných obránců lidských práv a nerizikových pachatelů;

58.

zdůrazňuje, že EU musí být do budoucna odolnější vůči krizím obecně, nepodléhat nepatřičnému politickému a ekonomickému vlivu, např. ze strany Číny a Ruska, a musí být připravena strategicky komunikovat, bojovat proti vnějším dezinformacím, falešným zprávám a kybernetickým útokům a neustále se přizpůsobovat měnícímu se geopolitickému prostředí; naléhavě proto vyzývá Komisi, aby se postavila agresivní ruské a čínské propagandě využívající pandemii onemocnění COVID-19 k tomu, aby podkopala EU a zasela nedůvěru místních obyvatel vůči Unii; domnívá se, že je naprosto nezbytné poskytovat účinné informace o finanční, odborné a lékařské pomoci ze strany EU;

59.

trvá na tom, že využívání vývozních povolení se nesmí za žádných okolností měnit de facto v zákazy vývozu; zdůrazňuje, že je důležité zachovat přístup k nedostatkovým lékařským produktům pro rozvojové země; zdůrazňuje, že vyvážené osobní ochranné prostředky se musejí dostat k těm, kteří je nejvíce potřebují, a ne k těm, kteří si mohou dovolit zaplatit nejvyšší cenu; domnívá se, že pro tento účel musí dojít v rámci Světové obchodní organizace (WTO) a Světové zdravotnické organizace (WHO) k dohodě na celosvětovém katalogu zásadně důležitých zdravotních produktů pro naléhavé případy, aby se zabránilo cenovým spekulacím a usnadnilo se obchodování s těmito produkty; důrazně vybízí všechny země, aby se připojily k dohodě WTO o odstranění cel na léčiva aby byla působnost této dohody rozšířena na všechny farmaceutické a léčivé přípravky, a tím zajištěn celosvětový přeshraniční obchod; vyzývá členy WTO, aby z tohoto tématu učinili prioritu na programu příštího zasedání ministrů WTO; vyjadřuje hluboké znepokojení v souvislosti s varováním, které společně vydaly WTO, WHO a Organizace pro výživu a zemědělství, ohledně toho, že celosvětová opatření k omezení obchodu by mohla vést k nedostatku potravin po celém světě; požaduje opatření, která minimalizují narušení potravinových řetězců, aby se předešlo zhoršení nedostatku potravin a cenové volatility; vyzývá všechny členské státy, aby využily veškeré dostupné nástroje k zajištění toho, aby byly zavedeny účinné mechanismy pro posouzení případných investic do kritické infrastruktury a strategických průmyslových kapacit v EU a jejich akvizic, a aby v případě potřeby přijaly opatření k jejich zmírnění či blokování; vyzývá Komisi, aby urychleně pokročila v jednáních o elektronickém obchodě v rámci WTO, aby byla zaručena pravidla pro rychle se rozvíjející obchodování na internetu, zejména v případě zboží;

60.

zdůrazňuje, že pandemie nezná hranice ani ideologie a že boj s ní vyžaduje spolupráci a solidaritu celého mezinárodního společenství a posílení systému OSN, především Světové zdravotnické organizace; domnívá se, že je zásadně důležité, aby EU požádala Čínu o plné objasnění této pandemie a informace o době jejího vzniku a skutečném počtu obětí; zdůrazňuje význam spolupráce se zeměmi západního Balkánu, s našimi nejbližšími východními a jižními sousedy a partnery a s rozvojovými zeměmi, zejména v Africe a Latinské Americe, a podpory těmto zemím; vyjadřuje hlubokou solidaritu s Velkou Británií, naším sousedem, který je v současné době velmi vážně zasažen pandemií, a nabízí veškeré formy spolupráce v boji proti této pandemii a jejím důsledkům;

61.

vyzývá EU, aby ve větší míře podporovala země západního Balkánu (např. prostřednictvím jejich začlenění do Fondu solidarity EU a výjimky z pravidel udělování vývozních povolení v případě ochranných prostředků) a zvýšila viditelnost této podpory, a mohla tak demonstrovat solidaritu EU vůči těmto zemím a národům; vyzývá k tomu, aby zvláštní pozornost byla věnována menšinám s nedostatečným přístupem k službám zdravotní péče, jako jsou například Romové;

62.

vítá kroky, které podnikl generální tajemník OSN pro mnohostranný přístup ke krizi spojené s onemocněním COVID - 19 a jejím celosvětovým důsledkům, a vyzývá k mezinárodně koordinovanému přístupu; vyzývá Komisi, Radu a členské státy, aby politicky a finančně podpořily snahy OSN o koordinaci úsilí na mezinárodní úrovni, především prostřednictvím Globálního plánu humanitární reakce na COVID-19 a Fondu pro reakci na COVID-19 a následnou obnovu;

63.

uznává nutnost celosvětově koordinované reakce na drastické ekonomické důsledky krize spojené s onemocněním COVID-19, např. ty, které zdůrazňuje Konference OSN o obchodu a rozvoji, a naléhavě žádá Komisi, Radu a členské státy, aby vypracovaly komplexní přístup a podnikly kroky na pomoc rozvojovým zemím, aby se vyrovnaly se sanitárními a ekonomickými důsledky pandemie;

64.

vítá balíček EU týkající se globální reakce na onemocnění COVID-19 a 20 miliard EUR vyčleněných na boj proti pandemii v partnerských třetích zemích;

65.

zdůrazňuje, že rozhodnutí správní rady MMF odpustit splacení dluhu 25 nejchudším a nejzranitelnějším členským zemím je prvním jednoznačným pozitivním příkladem konkrétní a rychlé solidarity, a vyzývá mezinárodní dárce, aby přijali další podobná opatření;

Unie po skončení krize – silnější a s efektivnějšími opatřeními pro občany

66.

připomíná, že tato krize není ničí vina a nikdo by na ni neměl doplatit; vyjadřuje pevné odhodlání učinit vše, co je třeba, aby se Unie a její občané vymanili z krize, a vyzývá všechny orgány a instituce EU a členské státy, aby okamžitě využily všechna příslušná ustanovení Smluv a jednaly odpovídajícím způsobem v duchu solidarity;

67.

navrhuje, aby součástí této strategie byl návrh na posílení pravomocí Unie využít v případech přeshraničního ohrožení zdraví nové a mocnější nástroje, díky nimž by Unie mohla v budoucnosti bezodkladně začít koordinovat reakci na evropské úrovni, směřovat nezbytné zdroje – ať už materiální (např. roušky, respirátory a léky) či finanční – tam, kde jich je nejvíc zapotřebí, a umožnit shromažďování kvalitních a standardizovaných údajů;

68.

je přesvědčen, že náležitá péče podniků v oblasti lidských práv a ochrany životního prostředí jsou nezbytnými předpoklady prevence a zmírňování budoucích krizí a zajištění udržitelných hodnotových řetězců;

69.

domnívá se, že tato pandemie ukázala limity schopnosti Unie jednat rozhodně a poukázala na nedostatečné výkonné a rozpočtové pravomoci Komise; domnívá se, že v reakci na tuto situaci musí Unie podstoupit důkladnou reformu; považuje za nezbytné, aby byla v této naléhavé situaci dokončena hospodářská a měnová unie, aby bylo aktivováno všeobecné překlenovací ustanovení, které usnadní proces rozhodování ve všech záležitostech, což by mohlo pomoci vyřešit problémy stávající zdravotní krize;

70.

naléhavě žádá členské státy, aby zapomněly na své rozdílné názory a jednaly ve všeobecném zájmu a v duchu solidarity; vyzývá je, aby okamžitě využily příslušná ustanovení Smluv a konaly odpovídajícím způsobem;

71.

vyzývá Komisi, aby si vzala k srdci svou odpovědnost vycházející ze Smluv a přišla s odvážnými iniciativami;

72.

zdůrazňuje, že Unie musí být připravena zahájit hlubokou reflexi na téma, jak být efektivnější a demokratičtější, a že současná krize pouze podtrhuje naléhavost takové reflexe; domnívá se, že vhodným fórem pro tento účel je plánovaná konference o budoucnosti Evropy; je tudíž toho názoru, že by tato konference měla být svolána co nejdříve a že musí předložit jasné návrhy a zapojit přímo i občany, aby bylo dosaženo hluboké reformy Unie tak, aby byla efektivnější, jednotnější, demokratičtější, svrchovanější a odolnější;

o o

73.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení předsedkyni Komise, předsedovi Evropské rady a úřadujícímu předsednictví Rady.

(1) Přijaté texty, P9_TA(2020)0005.

(2) Úř. věst. L 201, 31.7.2002, s. 37.

(3) Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1.