23.7.2021   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 294/2


P9_TA(2020)0030

Námitka vůči aktu v přenesené pravomoci: olovo a jeho sloučeniny

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 12. února 2020 o návrhu nařízení Komise, kterým se mění příloha XVII nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek (REACH), pokud jde o olovo a jeho sloučeniny (D063675/03 – 2019/2949(RPS))

(2021/C 294/01)

Evropský parlament,

s ohledem na návrh nařízení Komise, kterým se mění příloha XVII nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek (REACH), pokud jde o olovo a jeho sloučeniny (D063675/03,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 ze dne 18. prosince 2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek, o zřízení Evropské agentury pro chemické látky, o změně směrnice 1999/45/ES a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 793/93, nařízení Komise (ES) č. 1488/94, směrnice Rady 76/769/EHS a směrnic Komise 91/155/EHS, 93/67/EHS, 93/105/ES a 2000/21/ES (dále jen „nařízení REACH“) (1), zejména na čl. 68 odst. 1 uvedeného nařízení,

s ohledem na rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1386/2013/EU ze dne 20. listopadu 2013 o všeobecném akčním programu Unie pro životní prostředí na období do roku 2020 „Spokojený život v mezích naší planety“ (2),

s ohledem na své usnesení ze dne 3. dubna 2001 o zelené knize Komise o environmentálních aspektech PVC (3),

s ohledem na své usnesení ze dne 9. července 2015 o účinném využívání zdrojů: směrem k oběhovému hospodářství (4),

s ohledem na své usnesení ze dne 25. listopadu 2015 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise XXX, kterým se uděluje povolení k používání bis(2-ethylhexyl)-ftalátu (DEHP) podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 (5),

s ohledem na své usnesení ze dne 13. září 2018 o provádění balíčku opatření týkajících se oběhového hospodářství: možnosti, jak řešit otázky na pomezí právních předpisů týkajících se chemických látek, výrobků a odpadů (6),

s ohledem na své usnesení ze dne 15. ledna 2020 o Zelené dohodě pro Evropu (7),

s ohledem na rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 7. března 2019 ve věci T- 37/16 (8),

s ohledem na čl. 5a odst. 3 písm. b) rozhodnutí Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi (9),

s ohledem na čl. 112 odst. 2 a 3 a odst. 4 písm. c) jednacího řádu,

s ohledem na návrh usnesení Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin,

A.

vzhledem k tomu, že cílem návrhu nařízení Komise je omezit množství olova, pokud je použito jako stabilizátor v polymerech nebo kopolymerech vinylchloridu (PVC);

B.

vzhledem k tomu, že olovo je toxická látka, která může mít – i v omezeném množství – závažné zdravotní dopady, včetně nevratného neurologického poškození (10); vzhledem k tomu, že bezpečná hladina olova neexistuje (11)(12); vzhledem k tomu, že olovo je rovněž škodlivé pro životní prostředí a vysoce toxické pro vodní organismy (13) a že v životním prostředí přetrvává (14);

C.

vzhledem k tomu, že problém používání olova jako stabilizátoru PVC již Komise nadnesla ve své zelené knize ze dne 26. července 2000 o environmentálních aspektech PVC (15);

D.

vzhledem k tomu, že Komise ve své zelené knize vyslovila podporu pro snížení používání olova jako stabilizátoru v produktech z PVC a představila řadu opatření, včetně právních předpisů k jeho postupnému zákazu, avšak nakonec se rozhodla pro řešení, v jehož rámci se odvětví výroby PVC mělo dobrovolně zavázat, že přestane používat olovo jako stabilizátor PVC do roku 2015 (16);

E.

vzhledem k tomu, že tento přístup byl v rozporu s postojem Parlamentu, který v reakci na zelenou knihu vyzval Komisi, aby zakázala veškeré používání olova jako stabilizátoru v PVC (17);

F.

vzhledem k tomu, že tehdejší činnost, respektive nečinnost Komise způsobila, že se v období od roku 2000 do roku 2015 vyrobily miliony tun PVC, které byly stabilizovány několika statisíci tun olova (18); vzhledem k tomu, že předměty vyrobené z tohoto PVC obsahujícího olovo se postupně stávají odpadem;

G.

vzhledem k tomu, že po splnění dobrovolného závazku odvětví výroby PVC v roce 2015 si Komise uvědomila, že olovo se i nadále nachází v předmětech z PVC, které jsou dováženy; vzhledem k tomu, že Komise proto požádala Evropskou agenturu pro chemické látky (dále jen „agentura“), aby vypracovala zprávu o omezení podle přílohy XV;

H.

vzhledem k tomu, že agentura potvrdila zásadní význam omezení dovozu výrobků z PVC a zároveň zjistila, že evropské odvětví výroby PVC sice již od používání sloučenin olova jako stabilizátorů PVC ustupuje, ovšem přibližně 90 % odhadovaných emisí olova pochází z PVC, které bylo do EU dovezeno v průběhu roku 2016“ (19);

I.

vzhledem k tomu, že v návrhu nařízení Komise se navrhuje omezit používání a přítomnost olova a jeho sloučenin ve výrobcích z PVC a stanovit maximální limit koncentrace olova ve výši 0,1 % hmotnostního PVC (20);

J.

vzhledem k tomu, že ten přístup vychází ze závěru, že riziko, které pro člověka představuje olovo jako stabilizátor v předmětech z PVC, není v Unii náležitě kontrolováno (21); vzhledem k tomu, že v kontextu návrhu omezení rizik se při charakterizaci nebezpečí olova nehovoří o nebezpečí pro životní prostředí (22);

K.

vzhledem k tomu, že limit byl stanoven na základě následujícího odůvodnění: „Vzhledem k tomu, že sloučeniny olova nemohou účinně stabilizovat PVC při koncentraci nižší než zhruba 0,5 % hmotnostních, měl by limit koncentrace ve výši 0,1 %, který navrhla agentura, zajistit, že k úmyslnému přidávání sloučenin olova jako stabilizátorů během výroby PVC v Unii již nebude docházet.“ (23);

L.

vzhledem k tomu, že je důležité si uvědomit, že prahová hodnota 0,1 % nepředstavuje „bezpečnou“ úroveň, ale spíše úroveň administrativní, která má zabránit tomu, aby se olovo jako stabilizátor v PVC již nemohlo používat vůbec;

M.

vzhledem k tomu, že návrh nařízení Komise stanoví dvě odchylky pro recyklované materiály z PVC na dobu 15 let: jedna umožňuje koncentraci olova do 2 % hmotnostních pevného PVC (24) a druhá umožňuje koncentraci olova do 1 % hmotnostního měkčeného PVC (25);

N.

vzhledem k tomu, že koncentrace olova ve výši 1 % nebo 2 % hmotnostní zcela jistě neodpovídají „bezpečným úrovním“, ale jedná se o limity nastavené tak, aby dané odvětví mohlo nadále optimalizovat své finanční zisky z recyklace odpadního PVC obsahujícího olovo (26);

O.

vzhledem k tomu, že na základě těchto odchylek bude nebezpečná látka obsažená ve starých materiálech dále v oběhu prostřednictvím výroby předmětů z recyklovaného PVC, a to i přesto, že Komise výslovně uznává existenci alternativ (27);

P.

vzhledem k tomu, že tyto odchylky jsou v rozporu s dlouhodobým postojem Parlamentu, který opakovaně potvrdil v mnoha svých usneseních, naposledy dne 15. ledna 2020; vzhledem k tomu, že Parlament již v roce 2001 jasně zdůraznil, že recyklace PVC nesmí vést k přetrvávání problému těžkých kovů (28); vzhledem k tomu, že Parlament ve svém usnesení ze dne 9. července 2015 o „účinném využívání zdrojů: směrem k oběhovému hospodářství“ vyzdvihl, že „recyklace by neměla ospravedlňovat další používání látek s nebezpečnými dopady“ (29); vzhledem k tomu, že v roce 2015 Parlament v souladu s tímto postojem vystoupil proti povolení DEHP, další takové látky obsažené ve starých materiálech, při recyklaci PVC (30); vzhledem k tomu, že v roce 2018 Parlament zopakoval, že „v souladu s hierarchií způsobů nakládání s odpady má omezování tvorby odpadů přednost před recyklací, a že by tudíž recyklace neměla ospravedlňovat další používání materiálů obsahujících původní nebezpečné látky“ (31); vzhledem k tomu, že dne 15. ledna 2020 Parlament ve svém usnesení o Zelené dohodě pro Evropu výslovně uvedl, že zakázané látky „by se neměly na trh EU dostávat znovu v podobě spotřebního zboží ani prostřednictvím recyklace“;

Q.

vzhledem k tomu, že návrh nařízení Komise odůvodňuje odchylky pro recyklovaný PVC tím, že stanoví, že „alternativní způsoby recyklace takových předmětů, např. likvidace odpadního PVC prostřednictvím skládkování nebo spalování, by zvýšily emise do životního prostředí, nikoli snížily riziko“ (32);

R.

vzhledem k tomu, že argumentace, z níž vychází návrh nařízení Komise, nebere v úvahu skutečnost, že recyklace není ve skutečnosti alternativou k ukládání na skládku nebo spalování, jelikož recyklace PVC nemůže pokračovat věčně, a pouze se jí odkládá konečná likvidace PVC obsahujícího olovo a související emise, přičemž navíc dochází k dalším emisím během recyklace a fáze následného využití;

S.

vzhledem k tomu, že návrh nařízení Komise by vlastně na jedné straně omezil dovoz přibližně 1 000 až 4 000 tun olova v dovážených předmětech z PVC, ale zároveň by umožnil, aby se přibližně 2 500 až 10 000 tun olova ročně dostalo zpět na trh přes recyklovaný PVC (33);

T.

vzhledem k tomu, že jinak řečeno, návrh nařízení Komise by omezil dovoz olova v předmětech z PVC, ale účinek tohoto kroku by současně eliminoval tím, že by umožnil uvést opětovně na trh dvojnásobné množství olova ve formě předmětů z recyklovaného PVC, které olovo obsahují;

U.

vzhledem k tomu, že odchylky, které jsou pro recyklovaný PVC stanoveny v návrhu nařízení Komise, jsou tak v rozporu s hlavním cílem nařízení REACH zajistit vysokou úroveň ochrany lidského zdraví a životního prostředí (34);

V.

vzhledem k tomu, že tyto odchylky představují rovněž porušení závazků přijatých v rámci sedmého akčního programu pro životní prostředí z roku 2013, který explicitně požaduje vytvoření koloběhu netoxických materiálů, tak aby recyklovaný odpad mohl být v Unii používán jako hlavní a spolehlivý zdroj surovin (35);

W.

vzhledem k tomu, že takové odchylky by vedly ke vzniku trhu o dvou kvalitativních úrovních, a to konkrétně s výrobky z nového PVC, které jsou bez olova, a s výrobky z recyklovaného PVC, které olovo obsahují ve významném množství; vzhledem k tomu, že taková tolerance olova v produktech z recyklovaného PVC diskredituje recyklaci produktů jako takovou;

X.

vzhledem k tomu, že řešení environmentálně šetrného nakládání s odpadním PVC obsahujícím olovo nelze odkládat, a už vůbec ne propouštět olovo do další generace předmětů;

Y.

vzhledem k tomu, že návrh nařízení Komise omezuje odchylky pro recyklovaný PVC na určitá užití a zavádí u určité podskupiny dotčených výrobků požadavek, aby bylo olovo uzavřeno pod vrstvou nově vyrobeného PVC, přičemž u měkčeného PVC platí odklad 5 let;

Z.

vzhledem k tomu, že omezením těchto odchylek se neřeší emise olova vznikající při konečné likvidaci odpadu, které představují 95 % emisí;

AA.

vzhledem k tomu, že návrh nařízení Komise dále vyžaduje, aby předměty z PVC, které obsahují recyklovaný PVC, byly označeny prohlášením „Obsahuje recyklovaný PVC“; vzhledem k tomu, že Výbor agentury pro posuzování rizik (RAC) uvedl, že toto označení „není samo o sobě dostačující k odlišení bezolovnatého recyklátu od recyklátu obsahujícího olovo“ (36);

AB.

vzhledem k tomu, že takové označení je skutečně zavádějící, neboť označení o obsahu recyklovaného materiálu má pozitivní konotace, zatímco v tomto případě se ve skutečnosti jedná o to, že recyklované produkty obsahují významné množství olova ve srovnání s předměty vyrobenými z bezolovnatého nového PVC;

AC.

vzhledem k tomu, že takto klamavé propagační označení předmětů z recyklovaného PVC s obsahem olova je v rozporu s cílem nařízení REACH zajistit vysokou úroveň ochrany lidského zdraví a životního prostředí;

AD.

vzhledem k tomu, že návrh nařízení Komise dále stanoví systém certifikace na podporu tvrzení o recyklovaném původu PVC, aby bylo možno jej odlišit od předmětů vyrobených z nového PVC, pro něž platí jiná mezní hodnota;

AE.

vzhledem k tomu, že potřeba dalších certifikátů vyvolává pochybnosti o proveditelnosti tohoto ustanovení, a proto je v rozporu s ustanoveními přílohy XV nařízení REACH, podle nichž musí být omezení proveditelné, prosazovatelné a zvládnutelné;

AF.

vzhledem k tomu, že návrh nařízení Komise vyjímá z rozsahu omezení dva pigmenty na bázi olova, neboť ty podléhají povolení podle nařízení REACH;

AG.

vzhledem k tomu, že výbor RAC výslovně uznal, že „rizika […] by se stejnou měrou týkala i sloučenin olova, které nebyly použity jako stabilizátory“ (37);

AH.

vzhledem k tomu, že, jak výbor RAC výslovně uznal, je obtížné určit specifickou identitu a funkci sloučenin olova v PVC (38);

AI.

vzhledem k tomu, že tato výjimka proto vytváří problémy z hlediska prosazování, což je v rozporu s ustanoveními přílohy XV nařízení REACH, podle nichž musí být omezení proveditelné, prosazovatelné a zvládnutelné;

AJ.

vzhledem k tomu, že tato výjimka rovněž nezohledňuje rozsudek ve věci T-837/16, který fakticky zrušil povolení těchto pigmentů na bázi olova;

AK.

vzhledem k tomu, že návrh nařízení Komise stanoví lhůtu odkladu v délce 24 měsíců, aby se mohly hospodářské subjekty mimo jiné „zbavit svých zásob“ (39);

AL.

vzhledem k tomu, že umožnit dovozcům prodávat výrobky z PVC obsahující tisíce tun olova dalších 24 měsíců, zatímco v Unii žádné takové předměty obsahující olovo již vyráběny nejsou, je v rozporu s cílem nařízení REACH zajistit vysokou úroveň ochrany lidského zdraví a životního prostředí;

AM.

vzhledem k tomu, že Parlament v roce 2001 považoval za „nezbytné pokračovat v rozvoji technologického výzkumu, zejména v oblasti chemické recyklace, při níž může být chlor oddělen od těžkých kovů […] s cílem zvýšit podíl recyklovaného odpadního PVC“ (40);

AN.

vzhledem k tomu, že agentura ani Komise neposoudily proveditelnost chemické/mechanické recyklace odpadu z PVC, která umožňuje oddělení a bezpečnou likvidaci olova; vzhledem k tomu, že podle odvětví výroby PVC jsou již tyto technologie dostupné (41)(42);

AO.

vzhledem k tomu, že Evropské sdružení pro chemické látky obhajuje chemickou recyklaci jako prostředek řešení problému látek vzbuzujících obavy (43);

AP.

vzhledem k tomu, že – obecně vzato – návrh nařízení Komise přichází o 18 let později a obsahuje několik prvků, které nejsou slučitelné s cílem nebo obsahem nařízení REACH, konkrétně odchylky pro recyklovaný PVC, pozitivní označení recyklovaného PVC i přes jeho obsah olova, výjimku pro pigmenty na bázi olova a dlouhou lhůtu odkladu;

AQ.

vzhledem k tomu, že Komise předložila svůj návrh nařízení více než jeden rok po uplynutí lhůty stanovené v nařízení REACH (44);

1.

zamítá přijetí návrhu nařízení Komise;

2.

domnívá se, že návrh nařízení Komise se neslučuje s cílem a obsahem nařízení REACH;

3.

vyzývá Komisi, aby návrh nařízení stáhla a neprodleně výboru předložila návrh nový;

4.

domnívá se, že žádná recyklace odpadního PVC by neměla vést k přenosu sloučenin olova na novou generaci produktů;

5.

vyzývá Komisi, aby přílohu k návrhu nařízení upravila tak, že odstraní písmena a) a b) v odstavci 14 a odstavce 15, 16, 17 a 19 a zkrátí lhůtu uvedenou v odstavci 13 na maximálně 6 měsíců, tak aby toto omezení mohlo nabýt účinnosti ještě dříve, než je stanoveno v návrhu nařízení;

6.

vyzývá Komisi, aby respektovala lhůty stanovené v nařízení REACH;

7.

pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal Radě, Komisi, jakož i vládám a parlamentům členských států.

(1)  Úř. věst. L 396, 30.12.2006, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 354, 28.12.2013, s. 171.

(3)  Úř. věst. C 21 E, 24.1.2002, s. 112.

(4)  Úř. věst. C 265, 11.8.2017, s. 65.

(5)  Úř. věst. C 366, 27.10.2017, s. 96.

(6)  Úř. věst. C 433, 23.12.2019, s. 146.

(7)  Přijaté texty, P9_TA(2020)0005.

(8)  Rozsudek Tribunálu ze dne 7. března 2019, Švédsko v. Komise, T-837/16, ECLI:EU:T:2019:144, http://curia.europa.eu/juris/document/document.jsf;jsessionid=3DE9187FAF56F2A2616EA9541DE1D2B2?text=&docid=211428&pageIndex=0&doclang=CS&mode=lst&dir=&occ=first&part=1&cid=5232553

(9)  Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23.

(10)  Viz zpráva o omezení podle přílohy XV Evropské agentury pro chemické látky ze dne 16. prosince 2016 („dokumentace podle přílohy XV“), s. 3: „Je prokázáno, že expozice olovu, a to i v omezeném množství, může způsobovat vážné neurobehaviorální problémy a může mít vliv na vývoj nervové soustavy. Olovo je považováno za neurotoxickou látku bez stanovené prahové hodnoty toxicity spojenou s nepříznivými dopady na vývoj dětské centrální nervové soustavy […] EFSA uvedla, že prach a interiérový prach mohou být významnými zdroji expozice dětí olovu. Doporučuje se pokračovat ve snahách o snížení expozice člověka olovu z potravních i nepotravních zdrojů.“ https://echa.europa.eu/documents/10162/f639cc6f-7403-63de-9407-135544f33d86

(11)  Viz citace z dokumentace podle přílohy XV, která odkazuje na olovo jako na „látku bez stanovené prahové hodnoty“.

(12)  Podle Světové zdravotnické organizace „neexistuje úroveň expozice olovu, o níž by bylo známo, že nemá škodlivé účinky“, https://www.who.int/news-room/fact-sheets/detail/lead-poisoning-and-health

(13)  Dokumentace podle přílohy XV, s. 11.

(14)  https://apps.who.int/iris/bitstream/handle/10665/329953/WHO-CED-PHE-EPE-19.4.7-eng.pdf?ua=1

(15)  COM(2000)0469.

(16)  https://vinylplus.eu/uploads/Modules/Documents/vc2001_en.pdf

(17)  Usnesení Evropského parlamentu ze dne 3. dubna 2001 o zelené knize Komise o environmentálních aspektech PVC (Úř. věst. C 21 E, 24.1.2002, s. 112).

(18)  Podle zelené knihy dosahovala v roce 1998 roční domácí výroba PVC objemu 5,5 milionu tun, přičemž olova jako stabilizátoru bylo použito 112 000 tun.

(19)  Dokumentace podle přílohy XV, s. 4.

(20)  Odstavce 11 a 12 přílohy návrhu nařízení Komise.

(21)  Dokumentace podle přílohy XV, s. 4, a bod 1 odůvodnění návrhu nařízení Komise.

(22)  Stanovisko Výboru pro posuzování rizik ze dne 5. prosince 2017 a stanovisko Výboru pro socioekonomickou analýzu ze dne 15. března 2018 k dokumentaci podle přílohy XV navrhující omezení výroby, uvádění na trh nebo používání látky v EU, s. 10, https://echa.europa.eu/documents/10162/bf4394ef-7b75-99ec-13c1-134ba7ed713d

(23)  Bod odůvodnění 4 návrhu nařízení Komise.

(24)  Odst. 14 písm. a) přílohy návrhu nařízení Komise.

(25)  Odst. 14 písm. b) přílohy návrhu nařízení Komise.

(26)  Jak je vysvětleno v dokumentaci podle přílohy XV, s. 35: „Odvětví (ESPA, EuPC, ECVM) uvedlo, že u recyklovaného PVC by měl být pro olovo stanoven vyšší limit, konkrétně 1 % w/w (spíše než obecný limit 0,1 % w/w), a to z toho důvodu, že odpadní PVC již olovo obsahuje z předrecyklační fáze. Firmy působící v oblasti recyklace a zpracování PVC obecně zdůraznily, že má-li se dodržet limit 0,1 %, bude možno předmět vyrobit pouze z 10 % z (levnějšího) recyklovaného PVC, takže recyklace PVC již nebude ekonomicky reálná a bude se muset zastavit (kvůli fixním a variabilním nákladům na paralelní zpracování materiálu a provoz vytlačovacích lisů).“

(27)  Bod odůvodnění 6 návrhu nařízení Komise.

(28)  Úř. věst. C 21 E, 24.1.2002, s. 112.

(29)  Úř. věst. C 265, 11.8.2017, s. 65.

(30)  Úř. věst. C 366, 27.10.2017, s. 96.

(31)  Úř. věst. C 433, 23.12.2019, s. 146.

(32)  Bod odůvodnění 7 návrhu nařízení Komise.

(33)  Výpočet založený na 500 000 tunách odpadního PVC s obsahem olova 0,5 – 2 %.

(34)  Článek 1 nařízení REACH a bod odůvodnění 1 tohoto nařízení.

(35)  Úř. věst. L 354, 28.12.2013, s. 171.

(36)  Stanovisko Výboru pro posuzování rizik ze dne 5. prosince 2017 a stanovisko Výboru pro socioekonomickou analýzu ze dne 15. března 2018 k dokumentaci podle přílohy XV navrhující omezení výroby, uvádění na trh nebo používání látky v EU, s. 48.

(37)  Stanovisko Výboru pro posuzování rizik ze dne 5. prosince 2017 a stanovisko Výboru pro socioekonomickou analýzu ze dne 15. března 2018 k dokumentaci podle přílohy XV navrhující omezení výroby, uvádění na trh nebo používání látky v EU, s. 6.

(38)  Stanovisko Výboru pro posuzování rizik ze dne 5. prosince 2017 a stanovisko Výboru pro socioekonomickou analýzu ze dne 15. března 2018 k dokumentaci podle přílohy XV navrhující omezení výroby, uvádění na trh nebo používání látky v EU, s. 9: „RAC konstatuje, že olovo se může nacházet v PVC v důsledku jiných použití než z důvodu stabilizace (např. používání dvou pigmentů na bázi chromanu olovnatého bylo povoleno podle nařízení REACH). K řešení rizik, která jsou v návrhu uvedena, by přispělo omezení veškerého olova přítomného v PVC (bez ohledu na jeho zamýšlenou funkci). Kromě toho nemusí být okamžitě zřejmé, proč se olovo v daném předmětu nachází, takže uvedení konkrétního použití nemusí být nutně z hlediska prosazování ku prospěchu věci (fórum pro výměnu informací o prosazování ve svém doporučení uvedlo, že omezení se bude prosazovat snadněji, pokud donucovací orgány nebudou muset prokazovat funkci veškerého olova zjištěného v PVC nad úrovní příslušného limitu koncentrace)“.

(39)  Viz bod odůvodnění 17 návrhu nařízení Komise.

(40)  Úř. věst. C 21 E, 24.1.2002, s. 112.

(41)  https://vinylplus.eu/uploads/Modules/Documents/ok_brochure_pvc_14-03-2014.pdf

(42)  https://vinylplus.eu/uploads/Modules/Documents/pe_recovery_options.pdf

(43)  Cefic, „Molecule Managers“, 2019, s. 33: „Za správných podmínek bude průmysl investovat do chemické recyklace v celé Evropě, která dokáže absorbovat četné cenné materiály, jimiž se v současné době plýtvá, včetně plastů a polymerů. Tyto materiály můžeme přeměnit zpět na uhlovodíkové vstupní suroviny a zároveň se přitom postarat o látky vzbuzující obavy.“, https://cefic.org/app/uploads/2019/06/Cefic_Mid-Century-Vision-Molecule-Managers-Brochure.pdf

(44)  V článku 73 nařízení REACH se uvádí, že jsou-li splněny podmínky stanovené v článku 68, připraví Komise návrh na změnu přílohy XVII do tří měsíců od obdržení stanoviska Výboru pro socioekonomickou analýzu (SEAC); Výbor SEAC přijal své stanovisko dne 15. března 2018; Komise předložila výboru REACH návrh na změnu až v září 2019.