Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k tématu „Nutnost zaručit osobám se zdravotním postižením reálné právo volit ve volbách do Evropského parlamentu“

(dodatkové stanovisko z vlastní iniciativy)

(2021/C 56/04)

Zpravodaj:

Krzysztof PATER

Rozhodnutí plenárního shromáždění	20. února 2020
Právní základ	čl. 32 odst. 2 jednacího řádu
	dodatkové stanovisko z vlastní iniciativy
Odpovědná sekce	Zaměstnanost, sociální věci, občanství
Přijato v sekci	11. listopadu 2020
Přijato na plenárním zasedání	2. prosince 2020
Plenární zasedání č.	556
Výsledek hlasování (pro/proti/zdrželi se hlasování)	246/0/0

1. Úvod

1.1.

Toto stanovisko je shrnutím druhé fáze činnosti Evropského hospodářského a sociálního výboru (EHSV), jejímž cílem je zaručit všem občanům Evropské unie (EU) se zdravotním postižením reálné právo volit ve volbách do Evropského parlamentu (EP).

1.2.

V první fázi, která byla dokončena v březnu 2019, vypracoval EHSV informační zprávu Skutečná práva osob se zdravotním postižením volit ve volbách do Evropského parlamentu (1). V této zprávě jsou zevrubně popsány právní a technické překážky, které brání výkonu těchto práv ve všech členských státech EU. Toto stanovisko pojednává pouze o některých zjištěních a závěrech, jež byly ve zprávě uvedeny. Pro získání úplné představy o situaci je třeba si přečíst celou zprávu.

2. Závěry a doporučení

2.1.

V každém z 27 členských států EU existují předpisy nebo organizační opatření, kvůli nimž se někteří voliči se zdravotním postižením nemohou účastnit voleb do EP.

2.2.

Pokud nebudou provedeny zásadní právní změny, pak spolu se stárnutím obyvatelstva neustále poroste počet osob, které z důvodu zdravotního postižení nemají reálné právo odevzdat ve volbách svůj hlas. To se týká jak osob žijících ve vlastních domovech, tak osob pobývajících v zařízeních dlouhodobé péče. Tuto možnost nemají ani mnozí další lidé, například krátkodobě hospitalizovaní pacienti, osoby, které podstupují léčbu či rehabilitaci v domácím prostředí, a osoby, jež jsou s ohledem na epidemiologickou hrozbu v izolaci nebo karanténě.

2.3.

EHSV se domnívá, že tato situace je nepřijatelná a je v rozporu se základními hodnotami EU a ustanoveními Smlouvy o Evropské unii (SEU). Je v rozporu také s řadou mezinárodních právních a politických aktů, mj. s Úmluvou OSN o právech osob se zdravotním postižením, s její Všeobecnou deklarací lidských práv, s Mezinárodním paktem o občanských a politických právech a s doporučeními Výboru ministrů Rady Evropy.

2.4.

EHSV vyzývá EP, Evropskou radu a členské státy, aby co nejdříve pozměnily akt o volbách, který byl vydán v roce 1976 (2), a upřesnily při tom zásady všeobecnosti, přímosti a tajnosti voleb. Umožní to zavést v celé EU standardy, které osobám se zdravotním postižením zaručí reálné právo volit v souladu s článkem 29 Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením. Tyto standardy by měly zahrnovat alespoň následující prvky:

—	zákaz zbavit někoho práva volit ve volbách do EP z důvodu zdravotního postižení nebo zdravotního stavu,

—	povinnost informovat o pravidlech hlasování způsobem, který vyhovuje potřebám plynoucím z daného typu zdravotního postižení,

—	možnost odevzdat svůj hlas samostatně mimo volební místnost, pokud daná osoba není vzhledem ke svému zdravotnímu postižení schopna se do ní dostavit,

—	zavedení opatření, která osobám se zdravotním postižením, jež potřebují značnou pomoc – například hluchoslepým a nevidomým osobám, osobám se zrakovým postižením a osobám s omezenými manuálními schopnostmi – umožní hlasovat samostatně, bez asistence jiných osob,

—	možnost změnit přidělenou volební místnost na takovou, které lépe odpovídá potřebám daného voliče se zdravotním postižením,

—	právo libovolně si vybrat osobního asistenta, který bude danému voliči nápomocen při výkonu práva volit.

2.5.

Po zavedení těchto zásad budou mít členské státy i nadále širokou diskreční pravomoc, současně se tím však zaručí, že počínaje rokem 2024 budou mít všichni občané EU bez ohledu na státní příslušnost a zemi pobytu reálné právo zvolit si své zástupce do EP.

3. Současná situace

3.1. Překážky, s nimiž se osoby se zdravotním postižením setkávají při výkonu svého práva volit.

3.1.1.

Političtí činitelé v celé Evropě jsou si vědomi toho, že mnohé osoby se zdravotním postižením nemohou vykonávat své právo volit. Představitelé organizací zabývajících se právy osob se zdravotním postižením a lidskými právy i jednotlivé osoby se zdravotním postižením a jejich rodinní příslušníci totiž už celou řadu let požadují, aby jim bylo uděleno skutečné a neomezené právo volit. Na tento problém upozornil také předseda Evropského parlamentu Antonio Tajani ve svém dopise, který v roce 2017 zaslal ministerským předsedům všech členských států a v němž je požádal, aby přijali veškerá vhodná opatření, jež by osobám se zdravotním postižením umožnila uplatnit právo volit ve volbách v roce 2019. Kýženého výsledku se však nepodařilo docílit.

3.1.2.

Dne 20. března 2019 předložil EHSV orgánům EU a členským státům informační zprávu Skutečná práva osob se zdravotním postižením volit ve volbách do Evropského parlamentu.

3.1.2.1.

V této zprávě jsou zevrubně popsány právní a technické překážky, s nimiž se setkávají osoby se zdravotním postižením při výkonu volebního práva ve všech členských státech EU. Bylo v ní rovněž uvedeno více než 200 příkladů osvědčených postupů, tzn. řešení, která jim účast ve volbách usnadňují.

3.1.2.2.

Ve zprávě byla prozkoumána práva osob se zdravotním postižením týkající se plného zapojení do politického života, včetně volebního práva, které je zakotveno v nejdůležitějších mezinárodních právních a politických aktech.

3.1.2.3.

Byly v ní rovněž podrobně rozvedeny platné právní předpisy v EU, které upravují průběh voleb do EP, a také to, jakým způsobem lze tyto předpisy změnit.

3.1.3.

Nedostatky, na něž tato zpráva poukázala, byly potvrzeny ve zprávách evropských sdělovacích prostředků a organizací občanské společnosti z posledních voleb do EP, které se konaly ve dnech 23.–26. května 2019.

3.1.4.

Během dvou měsíců, které uplynuly mezi zveřejněním zprávy v březnu 2019 a volbami do EP v květnu, se Německo (3) a Francie (4) rozhodly provést právní změny, díky nimž se voleb mohly zúčastnit osoby, které do té doby toto právo neměly. Přesto však v 14 členských státech existují vnitrostátní právní předpisy, které z účasti ve volbách do EP nadále vylučují přibližně celkem 400 000 občanů EU z důvodu intelektového postižení nebo problémů v oblasti duševního zdraví (zpravidla v souvislosti s umístěním těchto osob do plného nebo částečného opatrovnictví).

3.1.5.

Miliony občanů EU přicházejí o možnost účastnit se voleb do EP v důsledku organizačních opatření (technických omezení), jež vyplývají z předpisů členských států nebo jejich postupů. Například:

—	v 8 státech nemají osoby, které se nedokážou dostavit do volební místnosti z důvodu zdravotního postižení či nemoci, včetně osob pobývajících v zařízeních nepřetržité péče, žádnou jinou možnost odevzdat svůj hlas,

—	v 18 státech nemohou nevidomí voliči hlasovat samostatně,

—	ve 12 státech si voliči se zdravotním postižením nemohou vybrat preferovanou volební místnost,

—	v 9 státech musí voliči na hlasovacích lístcích uvádět identifikační číslo kandidáta, jeho příjmení nebo název podporované strany, což představuje vážnou překážku, a to nejen pro nevidomé osoby,

—	jen jeden členský stát EU má předpisy, které stanoví, jak mají být volební místnosti vybaveny a jak mají fungovat, aby to odpovídalo potřebám osob s různými formami zdravotního postižení (týká se to poloviny volebních místností v tomto státě).

3.1.6.

V každém z 27 členských států EU existují předpisy nebo organizační opatření, kvůli nimž se někteří voliči se zdravotním postižením nemohou účastnit voleb do EP. Pokud by však byly zavedeny osvědčené postupy ze všech států, vznikl by ideální systém, v jehož rámci by měl každý občan EU se zdravotním postižením nejen plnou možnost účastnit se voleb, ale mohl by si rovněž z několika možností vybrat takový způsob hlasování, který mu nejvíce vyhovuje.

3.1.7.

Pandemie COVID-19 přiměla státy, v nichž se v roce 2020 konají volby, aby zavedly nová, mnohdy inovativní řešení, aby občané mohli volit, aniž by se museli dostavit do volebních místností. Rozšířila se tím škála pozitivních řešení, která jsou uplatňována v členských státech a jež jsou ku pomoci nejen osobám se zdravotním postižením.

3.1.8.

Evropský parlament přijal dne 26. listopadu 2020 usnesení o bilanci evropských voleb (5), v němž odkázal na výše uvedenou informační zprávu EHSV a upozornil na to, že osoby se zdravotním postižením se při výkonu svého volebního práva setkávají se značnými překážkami.

3.2. Demografické a zdravotní faktory

3.2.1.

V souladu s prognózami Eurostatu (6) vzroste podíl osob starších 65 let na celkovém počtu obyvatelstva EU z 19,8 % v roce 2018 na 31,3 % v roce 2100.

3.2.2.

Podle Eurostatu mohla dívka narozená v roce 2015 očekávat, že bude zdravá a bez jakékoliv formy zdravotního postižení až do věku 63,3 let, zatímco u chlapců to bylo 62,6 let bez zdravotního postižení (7). Vzhledem k tomu, že střední délka života u této dívky činí 83,3 let a u chlapce 77,9 let, bude žena narozená v roce 2015 žít se zdravotním postižením v průměru po dobu 20 let a muž narozený ve stejném roce zhruba 15 let.

3.2.3.

Podle odhadů Eurostatu (8) je ve věkové skupině 15–64 let 11–14 % osob se zdravotním postižením, v závislosti na použité definici. Použijeme-li definici uvedenou v článku 1 Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením, kterou EU a všechny její členské státy ratifikovaly, pak tento podíl přesáhne 15 %.

3.2.4.

Lze tudíž usoudit, že již nyní má téměř 20 % dospělých občanů EU, tj. přibližně 80 milionů osob, nějakou formu zdravotního postižení, které jim komplikuje každodenní život, a tento podíl se bude zvyšovat v průměru o 1 % za každých 6 let.

3.2.5.

Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením se vztahuje na osoby, které mají „dlouhodobé fyzické, duševní, mentální nebo smyslové postižení“. EHSV nicméně upozorňuje na to, že možnost účastnit se voleb může být stejně tak omezená i u jiných osob, které nejsou formálně považovány za zdravotně postižené, protože fungování jejich organismu je narušeno krátkodobě.

3.2.5.1.

Patří sem například krátkodobě hospitalizované osoby nebo osoby podstupující léčbu či rehabilitaci v domácím prostředí, které kvůli dočasným omezením způsobeným jejich zdravotním stavem nemohou odevzdat svůj hlas ve volební místnosti. V EU může být takových pacientů několik set tisíc.

3.2.5.2.

Může to být důležité i pro osoby, které se s ohledem na epidemiologickou hrozbu nesmějí volně pohybovat a jsou například izolovány v uzavřených zařízeních nebo nesmějí vycházet ze svých domovů. Ze zkušeností z průběhu pandemie COVID-19 je patrné, že může jít ve stejnou dobu o mnoho milionů občanů EU.

4. Nejdůležitější mezinárodní právní a politický rámec pro aktivní volební právo osob se zdravotním postižením

4.1.

V článku 21 Všeobecné deklarace lidských práv OSN, která byla přijata dne 10. prosince 1948, se stanoví, že „každý má právo, aby se účastnil vlády své země přímo nebo prostřednictvím svobodně volených zástupců“.

4.2.

V článku 25 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech, jejž přijalo Valné shromáždění OSN dne 16. prosince 1966, se uvádí, že „každý občan má právo a možnost, bez jakýchkoli rozdílů […] a bez neodůvodněných omezení: […] volit […] v […] volbách“.

4.3.

Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením, která vstoupila v platnost dne 3. května 2008:

—

stanoví, že státy, které jsou smluvní stranou úmluvy, musí „zajistit, aby se osoby se zdravotním postižením mohly účinně a plně, na rovnoprávném základě s ostatními, podílet na politickém a veřejném životě […] včetně práva a možnosti volit“, a uvádí řadu opatření, která to mají umožnit, mj. povinnost zaručit, „aby byly volební postupy, zařízení a materiály vhodné, přístupné a snadno srozumitelné a použitelné“ (článek 29),

—	zdůrazňuje, že „osoby se zdravotním postižením mají kdekoli právo na uznání jejich osoby jako subjektu práva“ a „mají, na rovnoprávném základě s ostatními, právní způsobilost ve všech oblastech života“ (článek 12),

—	stanoví, že je nezbytné zajistit osobám se zdravotním postižením přístupnost „budov, dopravní sítě, dopravy a dalších vnitřních i venkovních zařízení“, jež využívá veřejnost (článek 9).

4.4.

Výbor OSN pro práva osob se zdravotním postižením v roce 2015 upozornil na to, že v celé Evropské unii nemohou osoby se zdravotním postižením, obzvláště ty, které byly zbaveny způsobilosti k právům a právním úkonům nebo pobývají v pečovatelských zařízeních, vykonávat své právo volit a nemají plnou možnost účastnit se voleb. Doporučil, aby byla přijata nezbytná opatření s cílem umožnit všem osobám s jakýmkoli typem zdravotního postižení využívat práva volit (9).

4.5.

V čl. 20 odst. 2 písm. b) Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) se jasně uvádí, že „občané Unie […] mají mimo jiné […] právo volit […] ve volbách do Evropského parlamentu […] v členském státě, v němž mají bydliště, za stejných podmínek jako státní příslušníci tohoto státu“.

4.6.

V článku 39 Listiny základních práv Evropské unie se potvrzuje, že každý občan EU má právo volit ve volbách do Evropského parlamentu. Mimoto se v čl. 21 odst. 1 listiny zdůrazňuje, že se „zakazuje […] jakákoli diskriminace založená zejména na […] zdravotním postižení“. V článku 26 se prohlašuje, že „Unie uznává a respektuje právo osob se zdravotním postižením na opatření, jejichž cílem je zajistit […] jejich účast na životě společnosti“.

4.7.

V doporučeních Výboru ministrů Rady Evropy ze dne 16. listopadu 2011 (10) se potvrzuje, že všechny osoby se zdravotním postižením mají, na rovnoprávném základě s ostatními, právo účastnit se politického a veřejného života a že v době voleb by měly být přístupné hlasovací lístky a zařízení.

5. Opatření, která je třeba přijmout

5.1.

EHSV zdůrazňuje, že v souladu s čl. 10 odst. 2 SEU (v konsolidovaném znění) jsou „občané […] na úrovni Unie přímo zastoupeni v Evropském parlamentu“. V čl. 14 odst. 3 se pak stanoví, že „členové Evropského parlamentu jsou voleni […] ve všeobecných a přímých volbách svobodným a tajným hlasováním“. Tyto předpisy nezakládají žádný důvod k tomu, aby se právo osob se zdravotním postižením volit ve volbách do EP nějakým způsobem odlišovalo v závislosti na jejich státní příslušnosti nebo zemi pobytu.

5.2.

V EU existuje v současnosti velké množství příkladů neopodstatněného rozlišování v právech osob se zdravotním postižením, a tudíž i jejich diskriminace. Například:

—	osoba, která má občanství dvou členských států EU, může v závislosti na zvoleném průkazu totožnosti buď volit zcela samostatně, nebo může o volební právo přijít z důvodu svého intelektového postižení,

—

osoba, která je upoutána na lůžko a potřebuje nepřetržitou péči, nemůže odevzdat svůj hlas, poněvadž se nedokáže dostavit do volební místnosti a v dané zemi pobytu nejsou k dispozici jiné možnosti hlasování. Pokud by ovšem bydlela v jiném členském státě EU, mohla by svobodně volit, a to korespondenčně, prostřednictvím přenosné volební urny nebo po internetu,

—	nevidomá osoba má v jednom členském státě možnost odevzdat svůj hlas zcela samostatně, bez jakékoli asistence. Pokud se ovšem přestěhuje do jiného členského státu, pak o tuto možnost přijde a bude moci hlasovat pouze ve volební místnosti s pomocí jiné osoby,

—

osoba s Parkinsonovou nemocí bude schopna samostatně odevzdat svůj hlas v zemi, v níž se hlasuje uvedením jednoduchého grafického znaku (například „x“) nebo vynětím příslušného hlasovacího lístku z doručené obálky. Avšak v zemi, která vyžaduje, aby voliči na hlasovací lístek čitelně vepsali číslo, název či příjmení, narazí na nepřekonatelnou překážku,

—

osoba s podstatně omezenou schopností pohybu (pohybující se například o berlích nebo na invalidním vozíku) si v státech může vybrat odpovídající volební místnost dle svých potřeb, zatímco v jiných tato možnost svobodného výběru volební místnosti neexistuje, což těmto osobám často znemožňuje účastnit se voleb.

EHSV se domnívá, že tato situace je nepřijatelná a je v rozporu se základními hodnotami Unie a ustanoveními SEU.

5.3.

Za organizaci voleb do EP a stanovení souvisejících pravidel nesou odpovědnost členské státy. Jejich diskreční pravomoc však omezují právní předpisy EU. Akt o volbách z roku 1976, který je právním základem pro volby do EP, stanoví požadavky, jež se někdy liší od platných pravidel členských států pro konání komunálních či celostátních voleb (11). EHSV se domnívá, že pozměnění tohoto aktu, jímž by se členským státům uložila povinnost zavést standardy zaručující osobám se zdravotním postižením reálné právo volit, představuje vhodný a rychlý způsob, jak odstranit stávající postupy, které tyto občany EU diskriminují.

5.3.1.

EHSV se domnívá, že je třeba upřesnit zásadu všeobecnosti voleb, kterou stanoví čl. 1 odst. 3 tohoto aktu, v tom smyslu, že žádný občan EU nesmí být na základě vnitrostátních předpisů zbaven práva volit ve volbách do EP z důvodu zdravotního postižení nebo zdravotního stavu.

5.3.2.

EHSV je toho názoru, že je nutné upřesnit zásady přímosti a tajnosti voleb, které stanoví čl. 1 odst. 3tohoto aktu, v tom smyslu, že členské státy mají při určování podrobných pravidel hlasování povinnost:

—	zajistit, aby osoby, které z důvodu zdravotního postižení nejsou schopny volit ve volební místnosti, mohly přímo a samostatně odevzdat svůj hlas,

—	informovat o pravidlech hlasování způsobem, který odpovídá potřebám plynoucím ze všech typů zdravotního postižení,

—

zvolit takový způsob hlasování nebo zavést nezbytná technická opatření, která osobám se zdravotním postižením, jež potřebují značnou pomoc – například hluchoslepým a nevidomým osobám, osobám se zrakovým postižením a osobám s omezenými manuálními schopnostmi – umožní hlasovat samostatně, bez asistence jiných osob,

—	zaručit všem osobám se zdravotním postižením, aby mohly změnit přidělenou volební místnost, pokud shledají, že jim vzhledem k jejich zdravotnímu postižení lépe vyhovuje jiná volební místnost,

—	zaručit všem voličům se zdravotním postižením právo libovolně si vybrat osobního asistenta, který bude danému voliči nápomocen při hlasování.

5.4.

EHSV se domnívá, že by bylo možné využít bohaté pozitivní zkušenosti řady zemí k tomu, aby byla urychleně zavedena navržená řešení s přihlédnutím ke specifickým rysům a volebním zvyklostem jednotlivých členských států.

5.4.1.

17 členských států EU již zavedlo opatření, která určitým skupinám voličů umožňují odevzdat hlas prostřednictvím přenosné volební urny. V 8 státech mohou voliči hlasovat korespondenčně. V jednom státě je možné volit po internetu. Některé členské státy EU zřizují uzavřené volební místnosti v zařízeních nepřetržité péče. Tato opatření umožňují osobám, které se nedokážou dostavit do přidělené volební místnosti, účastnit se voleb.

5.4.2.

9 členských států zavedlo opatření, díky nimž mohou nevidomé osoby samostatně odevzdat svůj hlas. Jedná se o speciální přebaly na hlasovací lístky, na něž se zanáší jednoduchý grafický znak, nebo o přípravu obálek s hlasovacími lístky opatřenými Braillovým písmem tak, aby mohl volič snadno nalézt příslušný lístek určený ke vhození do volební urny. Speciální přebaly jsou velmi užitečné také pro osoby se zrakovým postižením a osoby s omezenými manuálními schopnostmi. Z těchto zkušeností mohou čerpat státy, které momentálně vyžadují, aby voliči na hlasovací lístek vepsali pořadové číslo nebo příjmení kandidáta, pokud se rozhodnou zavést vhodnější systém.

5.4.3.

15 členských států EU umožňuje voličům změnu volební místnosti alespoň v případech, kdy to odůvodňuje jejich zdravotní postižení. V 10 státech mohou přinejmenším některé skupiny občanů hlasovat předem, většinou v prostorách, které jsou dokonale přizpůsobeny potřebám osob s různými formami zdravotního postižení. Vzhledem k tomu, že v žádném členském státě nejsou všechny volební místnosti na jeho území přizpůsobeny potřebám osob se všemi formami zdravotního postižení, je jediným vhodným řešením ponechat voličům právo libovolně si vybrat odpovídající volební místnost.

5.4.4.

V řadě států může funkci pomocníka při volbách vykonávat kterákoli osoba, již si volič se zdravotním postižením určí. Velká skupina států však toto právo libovolného výběru omezuje. Lze to pokládat za opodstatněné pouze tehdy, kdy daná osoba současně plní jiné úkoly (je například členem volební komise nebo pozorovatelem). V ostatních případech jsou tyto restrikce neodůvodněné a postupy používané v některých státech při určování pomocníka poškozují důstojnost voličů se zdravotním postižením.

5.5.

Zavedení těchto zásad nijak neomezí diskreční pravomoc členských států, nicméně se tím zaručí, že všichni občané EU se zdravotním postižením budou mít bez ohledu na státní příslušnost a zemi pobytu reálné právo zvolit si své zástupce do EP. EHSV se domnívá, že je nezbytné tyto zásady zavést, aby mohly být příští volby do EP považovány za skutečně všeobecné.

5.5.1.

V čl. 223 odst. 1 SFEU se uvádí: „Evropský parlament vypracuje návrh na přijetí ustanovení nezbytných pro volbu jeho členů ve všeobecných a přímých volbách konaných jednotným postupem ve všech členských státech nebo podle zásad společných všem členským státům. Rada přijme nezbytná ustanovení zvláštním legislativním postupem jednomyslně po obdržení souhlasu Evropského parlamentu, který se usnáší většinou hlasů všech svých členů. Tato ustanovení vstupují v platnost po schválení členskými státy v souladu s jejich ústavními předpisy.“

5.5.2.

Vzhledem k tomu a s cílem zaručit všem občanům EU se zdravotním postižením, aby se mohli zúčastnit voleb do EP v roce 2024, EHSV vyzývá:

—	Evropský parlament, aby neprodleně vypracoval návrh na změnu aktu o volbách z roku 1976,

—	Evropskou radu, aby stanovila upravené předpisy v souladu s cíli uvedenými v tomto stanovisku,

—	členské státy, aby bez zbytečného odkladu schválily předpisy stanovené Radou.

5.5.2.1.

EHSV je si vědom toho, že v uplynulých letech se diskutovalo o řadě (nezřídka kontroverzních) návrhů na změnu pravidel, jimiž se řídí volby do EP. Má však za to, že návrhy týkající se volebního práva osob se zdravotním postižením by měly být z této obecné diskuse vyňaty a měly by být předloženy jako samostatný projekt, neboť jen takovýto postup dává naději, že se podaří dosáhnout široké shody a co nejdříve zavést navrhované změny. Zavedení standardů pro výkon volebního práva osobami se zdravotním postižením by mohlo být rovněž dobrým základem pro to, aby byly v budoucnu realizovány podobné iniciativy v souvislosti s jinými otázkami, o nichž hovoří Evropský parlament ve svém usnesení ze dne 26. listopadu 2020 (12).

V Bruselu dne 2. prosince 2020.

předsedkyně Evropského hospodářského a sociálního výboru

Christa SCHWENG

(1) https://www.eesc.europa.eu/cs/node/68473.

(2) Úř. věst. L 278, 8.10.1976, Úř. věst. C 340, 10.11.1997, Úř. věst. L 283, 21.10.2002.

(3) https://www.bundesverfassungsgericht.de/SharedDocs/Entscheidungen/EN/2019/04/qs20190415_2bvq002219en.html.

(4) https://www.legifrance.gouv.fr/affichTexte.do?cidTexte=JORFTEXT000038261631&categorieLien=id.

(5) P9_TA(2020)0327.

(6) https://ec.europa.eu/eurostat/statistics-explained/index.php?title=Population_structure_and_ageing/cs.

(7) https://ec.europa.eu/eurostat/statistics-explained/index.php?title=People_in_the_EU_-_statistics_on_an_ageing_society& oldid=458862.

(8) https://ec.europa.eu/eurostat/statistics-explained/pdfscache/34409.pdf.

(9) Závěrečné připomínky k první zprávě Evropské unie.

(10) Doporučení CM/Rec(2011)14.

(11) https://www.eesc.europa.eu/cs/node/68473, oddíl 4.

(12) Usnesení Evropského parlamentu ze dne 26. listopadu 2020 o bilanci evropských voleb (2020/2088(INI)), P9_TA(2020)0327, odstavec 23.