Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k tématu Mimořádná situace po pandemii COVID-19 – návrh nové multilaterální struktury

(stanovisko z vlastní iniciativy)

(2020/C 364/08)

Zpravodajka:

Emmanuelle BUTAUD-STUBBS

Rozhodnutí plenárního shromáždění	20. 2. 2020
Právní základ	čl. 32 odst. 2 jednacího řádu
	stanovisko z vlastní iniciativy
Odpovědná sekce	Vnější vztahy
Přijato v sekci	16. 6. 2020
Přijato na plenárním zasedání	16. 7. 2020
Plenární zasedání č.	553
Výsledek hlasování (pro/proti/zdrželi se hlasování)	213/3/3

1.   Závěry a doporučení

COVID-19 a multilateralismus

1.1

Hluboký a nebývalý hospodářský, sociální i finanční dopad zdravotní krize spojené s onemocněním COVID-19 vyžaduje bezprecedentní, dlouhodobou a jednoznačnou reakci. EU musí podpořit ekonomiku a mezinárodní obchod s cílem zabránit tomu, že světový obchod bude nucen dohánět ztráty stejně jako v roce 1929, a financovat oživení a současně v duchu solidarity a odpovědnosti chránit podniky, všechny možné pracovníky (včetně osob se zdravotním postižením) a občany, aby nikdo nezůstal opomenut. Všechny podniky, včetně podniků sociální ekonomiky, jsou nezbytnou součástí řešení a jako takové potřebují plný přístup k opatřením zaměřeným na oživení.

1.2

Oživení po „velkém omezení pohybu“ musí být založeno na udržitelnosti a na zeleném růstu podporujícím začlenění. Opatření Zelené dohody se tak stávají relevantnějšími než kdykoli dříve (průmyslová strategie, mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích a uhlíková neutralita do roku 2050).

1.3

Krize spojená s šířením onemocnění COVID-19 zasadila tvrdou ránu multilateralismu, který již poškozovala řada strukturálních slabin, jako např. překrývající se organizace, zastarávající fungování a jednomyslné rozhodování spojené s velkým počtem členů, které vyústilo v zánik Odvolacího orgánu mechanismu WTO pro řešení sporů a zmrazení finančního příspěvku Spojených států a následně pak v jejich vystoupení ze Světové zdravotnické organizace (WHO). Kromě toho vnitrostátní omezení vývozu nezbytných zdravotnických pomůcek a osobních ochranných prostředků, a to i z členských států EU, národní egoismus a určitý neúspěch solidarity a mezinárodní spolupráce negativně dopadají na nejzranitelnější země a brzdí oživení světové ekonomiky.

Nutnost holističtější vize

1.4

Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) by se rád podělil o svoje názory ohledně „nové multilaterální struktury“, které vycházejí z rozsáhlého seznamu dřívějších návrhů (v souvislosti s reformou WTO, úlohou Mezinárodní organizace práce (MOP) aj.), a představil nová řešení pro období po pandemii COVID-19 (1).

1.5

Tyto úvahy byly vypracovány v průběhu krize a jejich cílem je inspirovat novou spolupráci a větší soudržnost v rozhodnutích přijímaných mezinárodními, nadnárodními a mezivládními organizacemi v záležitostech obchodu a investic, důstojné práce, sociálních a lidských práv a změny klimatu. Vybízejí státy k dodržování zásady loajální spolupráce v rámci těchto organizací a k podpoře synergií namísto využívání mezer v předpisech.

1.6

Po obou světových válkách se lidé obrátili na mezinárodní organizace v naději, že udrží mír a prosperitu. Nynější globální zdravotní krize je tím pravým okamžikem pro přehodnocení pravidel celosvětového řízení a k zahrnutí části inovačního ducha, který se projevuje při bezprecedentních situacích.

Soubor konkrétních návrhů

1.7

Řada zainteresovaných stran z nejrůznějších prostředí (viz příloha) pomohla zpravodajce určit možné návrhy s ohledem na právní, politická a organizační omezení.

1.8

Cílem těchto návrhů je zajistit lepší koordinaci mezi: — celosvětovými sociálními normami a závazky v oblasti změny klimatu a ochrany životního prostředí, — pravidly týkajícími se obchodu a smlouvami v oblasti změny klimatu a ochrany životního prostředí a — pravidly týkajícími se obchodu a celosvětovými sociálními normami.

1.9

Patří sem širší přístup ke statusu pozorovatele, finanční prostředky na podporu studií, vytvoření nových pracovních skupin, posílená koordinace mezi sekretariáty, společné politiky v oblasti výzkumu, výklad některých stávajících právních ustanovení a politické závazky.

1.10

EHSV si je vědom toho, že změny musí být iniciovány na politické úrovni, a pevně věří, že EU jakožto jeden z mála globálních aktérů, kteří mají ústavní povinnost a mandát podporovat řádnou správu věcí veřejných v celosvětovém měřítku, má klíčovou roli v utváření efektivnější multilaterální struktury zevnitř.

2.   Skrovné výsledky našeho dlouhodobého volání po soudržnosti multilaterálních pravidel

2.1    Prosba klíčových aktérů občanské společnosti

2.1.1

Mnohé zúčastněné strany opakovaně volaly po větší soudržnosti v tvorbě politik na straně mezinárodních, nadnárodních a mezivládních organizací.

2.1.2

Jménem podnikatelských kruhů poukázala Mezinárodní obchodní komora (ICC) zejména na to, že „jednou ze základních příčin napětí v aktuální diskusi o globalizaci je zjevný rozpor mezi normami v oblastech obchodu, práce a životního prostředí“ (2).

2.1.3

Na summitu G7-L7 rovněž zaznělo, že „celosvětové řízení by mělo více zohledňovat aktuální společenské výzvy, včetně potřeby nových dovedností, s cílem zajistit důstojnou práci podle mezinárodních norem a takové podmínky pro podnikání, které podporují produktivitu, vyšší mzdy a vytváření kvalitních pracovních míst“ (odstavec 3).

2.2    Přehled dřívějších kroků

2.2.1   Pochopení složitosti globalizace

2.2.1.1

Organizace spojených národů (OSN) hraje významnou roli coby zastřešující mezinárodní organizace, která je schopna vytvářet pravidla a normy s nejširším zeměpisným pokrytím. Z tohoto důvodu podporuje EHSV reformu OSN, která zajistí přechod od zaměření na metody práce k zaměření na výsledky. V září 2015 přijala OSN 17 cílů udržitelného rozvoje, které představují nejobecnější výzvy pro celé lidstvo. Ačkoli nejsou cíle udržitelného rozvoje právně závazné, od vlád i orgánů EU se očekává, že je přijmou za své a vytvoří si vnitřní rámec k jejich dosažení.

2.2.1.2

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) v roce 2017 varovala, že potřebujeme vyřešit globalizaci, ale nevíme úplně, jak na to (3). V daném politickém dokumentu byly uvedeny doprovodné politiky (sociální oblast, trh práce, vzdělávání a dovednosti, sociální a environmentální odpovědnost podniků) a zmiňoval naléhavou potřebu posílit konzultace s veřejností a zapojení zainteresovaných stran z řad občanské společnosti při normalizačních činnostech mezinárodních organizací.

2.2.2   Celosvětové sociální normy a multilaterální pravidla obchodu: promeškaná příležitost

2.2.2.1

Bezprostředně po neúspěšném pokusu o začlenění sociální doložky do svých pravidel objasnila WTO v roce 1996 (4), že MOP je příslušným subjektem pro stanovování hlavních pracovních norem a pro nakládání s nimi. Od té doby přijala MOP několik základních nástrojů. V oddíle 5 deklarace MOP z roku 1998 se uvádí, že pracovní standardy by neměly být užívány pro protekcionistické obchodní cíle a že nic v této deklaraci a jejím pokračování by nemělo být žádným způsobem využíváno pro takové účely; dále poměrná vyspělost žádné země by neměla být touto deklarací a jejím pokračováním nijak zpochybňována.

2.2.2.2

Ve svém prohlášení k stoletému výročí vytyčila MOP cestu a zavázala se posílit svou spolupráci a vypracovávání institucionálních dohod s dalšími organizacemi s cílem prosazovat soudržnost politik ve snaze o lidsky zaměřený přístup k budoucnosti práce a uznávat pevné, komplexní a zásadní vazby mezi sociálními, obchodními, finančními, hospodářskými a environmentálními politikami (část IV písmeno F).

2.2.2.3

Ačkoli MOP a WTO fungují odděleně, v celé řadě oblastí spolupracují, a především vytvářejí zajímavé společné publikace týkající se obchodu a zaměstnanosti, obchodu a neformálního zaměstnávání, úsilí o sociálně udržitelnější globalizaci a důležitosti politik v oblasti rozvoje dovedností při pomoci pracovníkům a podnikům, aby dokázali využít přínosů obchodu.

2.2.2.4

Tato spolupráce nikdy nepřekročila hranice vymezené v ministerském prohlášení WTO ze Singapuru z roku 1996: Odmítáme používání pracovních norem pro účely protekcionismu a souhlasíme s tím, že komparativní výhoda zemí, zejména nízkopříjmových rozvojových zemí, nesmí být žádným způsobem zpochybňována. V tomto ohledu konstatujeme, že sekretariáty WTO a MOP budou pokračovat ve své dosavadní spolupráci.

2.2.3   Postupné začleňování závazků v oblasti klimatu a životního prostředí do multilaterálního prostředí

2.2.3.1

Od roku 1994, kdy vstoupila v platnost Rámcová úmluva OSN o změně klimatu (UNFCCC), se zástupci vlád pravidelně setkávají, aby sledovali pokrok prostřednictvím spolehlivého systému transparentnosti a odpovědnosti. Teprve koncem roku 2015 však byla přijata Pařížská dohoda – první všeobecná a právně závazná dohoda týkající se změny klimatu, která předepsala systém vnitrostátně stanovených příspěvků, které se musí sledovat.

2.2.3.2

Díky svému statusu pozorovatele při UNFCCC a mandátu k prosazování důstojné práce a spravedlivého přechodu MOP podstatnou měrou přispěla k práci vylepšeného fóra pro dopady provádění opatření v reakci na změnu klimatu (2015–2018). Fórum se zabývalo zejména účinky provádění zmírňujících politik, programů a akcí, dopady v rámci jurisdikce a mimo jurisdikci a přeshraničními dopady opatření přijatých smluvními stranami úmluvy, Kjótského protokolu a Pařížské dohody za účelem boje proti změně klimatu.

2.2.3.3

V návaznosti na memorandum o porozumění z roku 2016 MOP úzce spolupracovala s pracovníky a odborníky z UNFCCC na zvýšení vzájemného porozumění formou odborné přípravy na téma úlohy sociálních aktérů, budování kapacit za účelem měření dopadů opatření v oblasti boje proti změně klimatu, regionálních workshopů věnovaných spravedlivému přechodu a celosvětového fóra konaného každého půl roku.

2.2.3.4

Hlavním prostředkem činnosti MOP v oblasti životního prostředí je sdružení s UNEP, UNDP, UNIDO a UNITAR, které se nazývá Partnerství pro činnost v oblasti zelené ekonomiky (PAGE).

2.2.3.5

Obrázek doplňuje celá škála multilaterálních dohod týkajících se životního prostředí. Tyto dohody používá převážně OSN a pokrývají široké spektrum témat v oblasti životního prostředí, jako je biologická rozmanitost, půda, moře, chemické látky a nebezpečný odpad nebo atmosféra. EU je smluvní stranou přibližně 30 takovýchto dohod.

2.2.3.6

Vedle sítě OSN poskytuje Výbor pro obchod a životní prostředí WTO fórum pro sdílení informací, akce a výměnu názorů ohledně obchodu a udržitelnosti (např. co se týče oběhového hospodářství, dobrovolných iniciativ v oblasti norem, reformy dotací na fosilní paliva, plastů atd.).

2.2.3.7

Podle judikatury WTO mohou její členové zavést opatření s cílem zlepšit zdraví občanů, ochranu životního prostředí nebo zachování biologické rozmanitosti, pokud dodrží stanovená kritéria s cílem zajistit dodržení pravidel a zvyklostí WTO. Tyto odchylky, založené na článku XX Všeobecné dohody o clech a obchodu (GATT), se považují za slučitelné s pravidly, jsou-li přiměřené a nediskriminační. Použití těchto opatření nesmí představovat prostředek svévolné nebo neoprávněné diskriminace nebo skryté omezování mezinárodního obchodu.

2.2.3.8

Generální ředitel WTO Renato Ruggiero na konferenci v Bonnu (9. prosince 1997) velice jasně vymezil hranice toho, co vlády smí nebo nesmí udělat: Vlády smí použít jakýkoli druh omezení obchodu, včetně dovozních a vývozních kvót či zákazů dovozu a vývozu nebo uvalení daní či jiných poplatků na hranicích za účelem ochrany životního prostředí nebo zachování zdrojů v rámci své jurisdikce, pakliže jsou dodrženy základní požadavky ohledně nediskriminace a nejmenšího možného omezení obchodu. […] Co však země podle pravidel WTO udělat nesmí, je používat omezení obchodu ve snaze změnit postupy a výrobní metody nebo jiné politiky svých obchodních partnerů. Proč? V zásadě proto, že otázka postupů a výrobních metod náleží do svrchované pravomoci každé země.

2.2.3.9

Toto omezení, které vylučuje vměšování se do postupů a výrobních metod, představuje jasnou překážku pro zavedení pobídek pro výrobu zboží dlouhodobé spotřeby a obchod s ním.

2.2.4   Dvoustranné možnosti nápravy pro větší soudržnost hospodářských, sociálních a environmentálních pravidel

2.2.5   Výhody a omezení kapitol o obchodu a udržitelném rozvoji

2.2.5.1

EU vytvořila v dohodách o volném obchodu kapitoly o obchodu a udržitelném rozvoji s cílem zajistit, aby liberalizace obchodu a investic nevedla ke zhoršení stavu životního prostředí a pracovních podmínek.

2.2.5.2

V roce 2017 Soudní dvůr EU uznal zásadní úlohu ustanovení o udržitelném rozvoji uvedených v dohodě. (5)

2.2.5.3

V roce 2018 (6) požadoval EHSV větší ambicióznost a vymahatelnost kapitol o obchodu a udržitelném rozvoji, které by měly mít stejnou váhu jako kapitoly věnované obchodním, technickým či celním záležitostem.

2.2.5.4

V roce 2016 MOP (7) uvedla, že po roce 2088 bylo přijato 63 % dohod obsahujících ustanovení o práci, což naznačuje nárůst, a 46,8 % dohod o volném obchodu obsahujících ustanovení o práci zahrnovalo EU, USA nebo Kanadu. Referenčními texty jsou v sestupném pořadí Deklarace o základních principech a právech v práci z roku 1998, Úmluva č. 182 (o dětské práci), agenda důstojné práce a Deklarace o sociální spravedlnosti.

3.   Nový způsob myšlení směřující k návrhu nové multilaterální struktury

3.1    Obecné předpoklady

3.1.1

Jakékoli nové návrhy ohledně větší soudržnosti by měly dodržovat čtyři základní zásady: — specializace: Mezinárodní organizace disponují pouze těmi pravomocemi, které jim byly svěřeny jejich členskými státy. (8), — schopnost rozhodovat: organizace mají jasná interní pravidla a postupy, které umožňují řídicím subjektům (technickým výborům nebo valným shromážděním) jednat, — transparentnost: o veškerých funkčních změnách, jako je například vytvoření společné skupiny, nový statut či společné prohlášení, je nutné komunikovat transparentně uvnitř i navenek, — hodnocení: je třeba podporovat vytváření kultury hodnocení vnitřního fungování.

3.1.2

EHSV ze své podstaty podporuje otevřenější komunikaci a konzultace s občanskou společností ohledně politik mezinárodních organizací a požaduje postupné zavedení stálého dialogu. Vzhledem ke svým zkušenostem je EHSV připraven hrát vedoucí roli coby zprostředkovatel při zavádění takovýchto postupů. WTO, podobně jako UNFCCC a OECD, které podporují rozsáhlý dialog s celou škálou partnerů, nedávno posílila svou spolupráci s občanskou společností nad rámec svého výročního veřejného fóra. Tyto kontakty mohou významně přispět k větší efektivitě a demokracii v multilaterálním systému obchodování. EHSV děkuje Komisi za podporu při posilování hlasu občanské společnosti na mnohostranné úrovni a vítá šestý bod nedávno zveřejněného šestibodového akčního plánu Ottawské skupiny (9).

3.1.3

Je také žádoucí ve větší míře uznat vyjednávací kapacitu sociálních partnerů. Třístranná deklarace sociálních partnerů na mezinárodní úrovni spolu se souborem mezinárodních rámcových dohod obsahují užitečná praktická pravidla a nástroje (sociální normy, vztahy s dodavateli, sociální dialog, boj proti dětské a nucené práci).

3.2    Sada multilaterálních nástrojů

Začlenění WTO do systému OSN z funkčního hlediska

3.2.1

OSN tvoří se svou sítí specializovaných agentur, jako je MOP, UNESCO, WHO, MMF, Světová banka a regionální rozvojové banky, pilíř mezinárodního pořádku I když obchodní pravidla musí přispět k dosažení cílů udržitelného rozvoje, byla WTO zřízena jako nezávislá organizace a zůstává mimo systém OSN. Generální ředitel WTO se nicméně účastní zasedání Koordinačního výboru výkonných ředitelů (CEB) OSN spolu se všemi generálními řediteli specializovaných agentur a dalších hlavních orgánů OSN. EHSV navrhuje, aby WTO informovala CEB o veškerých úspěších systému obchodních pravidel, které by přispěly ke splnění cílů udržitelného rozvoje.

3.2.2

Výslovný odkaz na udržitelný rozvoj v preambuli dohody WTO z roku 1994 je nutné chápat jako zahrnutí cílů udržitelného rozvoje, které ztělesňují novou, všeobecně platnou definici udržitelnosti v mezinárodním právu. WTO již to podle všeho akceptuje, neboť o sobě na svých internetových stránkách hovoří jako o klíčovém prvku dosažení cílů udržitelného rozvoje.

Další propojení samostatných souborů pravidel

3.2.3   Přísnější pravidla týkající se sociálních otázek a životního prostředí

3.2.3.1

V roce 2018 zveřejnila MOP několik studií týkajících se celkového potenciálního dopadu Pařížské dohody, ekologické transformace a dovedností (10) nebo dovedností pro zelenější budoucnost a dopadu oteplování na pracovní podmínky (11).

3.2.3.2

EHSV požaduje větší publicitu těchto zpráv a podporuje uspořádání regionálních workshopů financovaných EK v rozvojových zemích, zejména pak v nejméně rozvinutých zemích a ostrovních a zranitelných ekonomikách, na které mají kruté důsledky globálního oteplování největší sociální dopad.

3.2.3.3

V roce 2015 zveřejnila MOP Pokyny pro spravedlivý přechod k environmentálně udržitelným ekonomikám a společnostem pro všechny. EHSV navrhuje, aby se tyto pokyny více využívaly ve všech útvarech Komise při jejich normalizačních činnostech. Mimoto by na programu správní rady MOP měla být aktualizace těchto pokynů.

3.2.4   Větší propojení obchodních pravidel a sociálních norem

3.2.4.1

S ohledem na vzájemnost by si EHSV přál, aby WTO udělila MOP status formálního pozorovatele na schůzích svých hlavních orgánů a výborů. Kromě oficiální účasti MOP na ministerských konferencích WTO by to podpořilo zapojení MOP do interních orgánů WTO a mohlo by to přispět k začlenění dodržování mezinárodních pracovních norem do mechanismu WTO pro přezkumy obchodních politik. EHSV navrhuje, aby byla vytvořena specializovaná dočasná pracovní skupina mezi sekretariáty WTO a MOP, která by vypracovala a představila pokyny, a to do června 2021.

3.2.4.2

Kromě toho by vzhledem k dopadu pandemie COVID-19 na globální hodnotové řetězce měla být oživena Světová komise MOP pro sociální rozměr globalizace. EHSV, vycházeje ze svého stanoviska k závazné smlouvě OSN (12), se během německého předsednictví EU zasazuje o účinný regulační rámec, který by zajistil dodržování lidských práv a důstojné práce v globálních hodnotových řetězcích a který by zahrnoval evropský akční plán s legislativními nástroji a hmatatelnými výsledky a ambiciózní a účinná normativní opatření na celosvětové úrovni. Přispět zde prostřednictvím své úlohy musí MOP i WTO.

3.2.4.3

V procesu přezkumu regionálních a dvoustranných obchodních ujednání, jejichž počet a zeměpisné pokrytí neustále rostou, musí WTO sehrát novou úlohu v oblasti ustanovení týkajících se práce. Jelikož většina dohod o volném obchodu obsahuje ustanovení týkající se práce, měl by sekretariát WTO shromáždit, porovnat a sledovat tento nový korpus. Na tomto sledování by se mohla v rámci svého akčního plánu v oblasti důstojné práce v globálních dodavatelských řetězcích podílet MOP a jeho výsledkem by mohla být další spolupráce mezi MOP a WTO.

3.2.5   Větší propojení pravidel a politik týkajících se obchodu a klimatu

3.2.5.1

Klimatická výjimka WTO, o které se již diskutuje v akademických i podnikatelských kruzích, by mohla definovat „opatření v oblasti klimatu“: charakteristiky, cíle obecného zájmu a kritéria slučitelnosti s pravidly WTO. Takováto výjimka by členům WTO umožnila zavést opatření v oblasti klimatu interně (systém obchodování s emisemi) nebo na svých hranicích, což by zajistilo, že tato opatření nebudou představovat maskovaná protekcionistická opatření.

3.2.5.2

Pro 12. ministerskou konferenci v roce 2021 by měla neformální pracovní skupina WTO připravit ministerské prohlášení WTO věnované obchodu a životnímu prostředí, která uzná roli obchodu, obchodní politiky a multilaterálního systému obchodování při podpoře úsilí mezinárodního společenství o dosažení cílů udržitelného rozvoje a dalších sdílených mezinárodních závazků v oblasti životního prostředí, jako je Pařížská dohoda. EHSV vybízí Komisi, aby pokračovala ve svém úsilí za tímto účelem.

3.2.5.3

EHSV žádá Evropskou komisi, aby vyjasnila svůj postoj k postupnému ukončování dotací na fosilní paliva v EU a aby plně podpořila veškeré nové vícestranné iniciativy v rámci WTO.

3.2.5.4

EHSV požaduje urychlené opětovné zahájení vícestranných jednání WTO o dohodě o environmentálních produktech. Ta by mělo být úžeji provázána s Pařížskou dohodou, např. prostřednictvím dohody o environmentálních produktech a službách v souvislosti s Pařížskou dohodou (PAEGSA), již v roce 2019 navrhl Tchai-wan a která je založena na odstranění celních sazeb na zboží a služby související se snižováním emisí uhlíku. Zahájení zcela nových jednání, jako jsou jednání o PAEGSA, jejichž cílem je řešit tak aktuálně významné otázky, jimiž jsou změna klimatu a liberalizace mezinárodního obchodu, bude pro multilaterální systém obchodování klíčovým úspěchem (13).

3.2.5.5

Za účelem větší soudržnosti by sekretariáty multilaterálních environmentálních dohod měly mít status pozorovatele v široké škále výborů WTO, nejen ve Výboru pro obchod a životní prostředí (např. ve výborech zabývajících se technickými překážkami nebo sanitárními a fytosanitárními opatřeními).

3.2.5.6

EHSV doporučuje, aby byla vytvořena společná pracovní skupina pro Program OSN pro životní prostředí, UNFCCC a WTO. Zabývala by se emisemi skleníkových plynů a záležitostmi mezinárodního obchodu a vytvářela by metodiky pro měření nebo systémy kompenzací v rámci dohod o volném obchodu (např. prostřednictvím opětovného zalesňování). Vnitrostátně stanovené příspěvky podle Pařížské dohody by měly tyto systémy kompenzací dohodnuté s třetími zeměmi brát v potaz.

4.   Příspěvek EU k novému modelu udržitelného multilateralismu

4.1

S cílem bojovat proti únikům uhlíku podporuje EHSV mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích EU slučitelný s WTO, který by zajistil rovné podmínky pro odvětví s vysokými emisemi CO2 (14). EHSV žádá Evropskou komisi, aby dodržela svůj původní časový plán a předložila na jaře roku 2021 legislativní návrh. Nedávné posouzení dopadů při zahájení vytváření návrhu (plán) prokázalo podporu, zejména ze strany ocelářského, cementářského, chemického a elektroenergetického odvětví.

4.2

EHSV zdůrazňuje, že do příštího systému všeobecných celních preferencí (GSP) je důležité zahrnout komplexní sociální a environmentální podmíněnost pro přijímající země (nařízení (EU) č. 978/2012 (15).

4.3    Silnější ustanovení týkající se udržitelného rozvoje v dohodách o volném obchodu

4.3.1

Kapitoly o obchodu a udržitelném rozvoji v obchodních a investičních dohodách EU by měly být posíleny. — Jak doporučil Evropský parlament, kapitoly o obchodu a udržitelném rozvoji by měly od obou partnerů vyžadovat, aby ratifikovali a prováděli hlavní mezinárodní nástroje v oblasti lidských práv (jako je Mezinárodní listina lidských práv), hlavní úmluvy MOP (mj. Úmluvu o bezpečnosti a zdraví pracovníků a o pracovním prostředí), Pařížskou dohodu a další mezinárodní dohody týkající se životního prostředí. — Monitorovací výbor EHSV pro mezinárodní obchod se domnívá, že posouzení dopadů na udržitelnost by měla přezkoumat výpočetní model všeobecné rovnováhy (CGE) […] ve srovnání s alternativními modely a zahrnovat širší soubor ukazatelů, které měří dopady na lidská a pracovní práva, změnu klimatu, biologickou rozmanitost, spotřebitele a přímé zahraniční investice. Nezbytný je širší soubor ukazatelů a větší zohlednění alternativních modelů. — EHSV požaduje vylepšení mechanismů panelů, v jejichž rámci by obchodní právníci, ale také odborníci v oblasti práce, klimatu či lidských práv mohli prošetřovat stížnosti v rámci kapitol o obchodu a udržitelném rozvoji. Pokud by takovéto panely odhalily jejich porušení, měl by se spustit smluvní mechanismus řešení sporů mezi státy s možnými finančními postihy či sankcemi a nápravnými opatřeními ve prospěch poškozené strany.

4.3.2

Budoucí dohody o volném obchodu, které uzavře EU, by měly obsahovat odkaz na Pařížskou dohodu a musí poskytovat pobídky, jako je nulová celní sazba na environmentální zboží nebo služby. Ustanovení čl. 22 odst. 3 dohody CETA, podle nějž se strany zavazují podporovat hospodářské a obchodní toky, které pomáhají prosazovat důstojnou práci a ochranu životního prostředí, by mělo být použito i v dohodách s dalšími obchodními partnery (Nový Zéland, Austrálie). Budoucí dohody EU o volném obchodu by měly rovněž rozšířit monitorovací úlohu interních poradních skupin za sféry životního prostředí, zaměstnanosti a sociálních záležitostí.

4.3.3

Jakákoli investiční dohoda sjednaná EU, zejména s Čínou, musí obsahovat komplexní ustanovení o: — udržitelném využívání přírodních zdrojů, — přístupu založeném na zásadě předběžné opatrnosti ve vztahu k lidskému zdraví, přírodním zdrojům a ekosystémům, — zásadě veřejné účasti a přístupu k informacím a spravedlnosti a — zásadě integrace a vzájemných vztahů, obzvlášť v souvislosti s lidskými právy a sociálními, hospodářskými a environmentálními cíli.

4.3.4

Nadcházející jmenování vrchního úředníka EU pro dodržování obchodních dohod pomůže zajistit účinné provádění obchodních dohod včetně pracovních práv, environmentálních závazků a úlohy občanské společnosti.

4.4    Vedoucí úloha EU v návrhu nové multilaterální struktury

4.4.1

Unie je jedním z mála globálních aktérů, kteří mají ústavní povinnost a mandát podporovat mezinárodní systém založený na posílené mnohostranné spolupráci a na řádné správě věcí veřejných v celosvětovém měřítku (čl. 21 odst. 2 písm. h Smlouvy o Evropské unii (SEU)).

4.4.2

EU jakožto organizace regionální integrace však není schopna se plně podílet na činnosti řady útvarů, orgánů a organizací systému OSN, jelikož je, co se týče hájení svých postojů a zájmů, plně závislá na svých členských státech. Více než deset let od doby, kdy vstoupila v platnost Lisabonská smlouva, kterou se EU zavázala podporovat vícestranná řešení společných problémů, především v rámci Organizace spojených národů (čl. 21 odst. 1 SEU), je načase, aby Unie společně se svými členskými státy vytvořila integrovanou strategii pro zaujetí silnější pozice v systému OSN.

---

(1)  Stanoviska EHSC REX/509 Reforma WTO s cílem přizpůsobit se vývoji v oblasti světového obchodu (Úř. věst. C 159, 10.5.2019), REX/486 Úloha politiky EU v oblasti obchodu a investic při zvyšování hospodářské výkonnosti EU Úř. věst. C 47, 11.2.2020), REX/500 Kapitoly o obchodu a udržitelném rozvoji v dohodách EU o volném obchodu (Úř. věst. C 227, 28.6.2018) a NAT/760 diskusní dokument Směřování k udržitelné Evropě do roku 2030 (Úř. věst. C 14, 15.1.2020).

(2)  ICC k reformě WTO, říjen 2019.

(3)  http://www.oecd.org/about/sge/fixing-globalisation-time-to-make-it-work-for-all-9789264275096-en.htm, s. 9.

(4)  Ministerské prohlášení WTO ze Singapuru, 1996, odstavec 4.

(5)  Posudek 2/15 ze dne 16. května 2017, EU:C:2017:376.

(6)  Stanovisko EHSC REX/500 Kapitoly o obchodu a udržitelném rozvoji v dohodách EU o volném obchodu, (Úř. věst. C 227, 28.6.2018), odstavec 2.4.

(7)  MOP, Labour-related provisions in trade agreements: Recent trends and relevance to the ILO (Ustanovení týkající se práce v obchodních dohodách: nejnovější trendy a význam pro MOP), GB.328/POL/3, odstavec 9.

(8)  Jan Wouters, Cedric Ryngaert, Tom Ruys a Geert De Baere (2018). International Law: A European Perspective, Oxford, Hart Publishing, s. 259.

(9)  Kanada vede skupinu členů WTO nazývanou Ottawská skupina, jejímž cílem je řešit specifické výzvy stojící před multilaterálním systémem obchodování. June 2020 Statement of the Ottawa Group: Focusing Action on Covid-19 (Prohlášení Ottawské skupiny z června 2020: Zaměření opatření na COVID-19), červen 2020.

(10)  MOP (2018).World employment social outlook 2018 – Greening with jobs (Sociální výhled zaměstnanosti ve světě pro rok 2018 – Ekologizace a pracovní místa), Ženeva.

(11)  MOP (2019).Working on a warmer planet: The impact of heat stress on labour productivity and decent work (Práce na teplejší planetě: Dopad vysokých teplot na produktivitu práce a důstojnou práci), Ženeva.

(12)  Stanovisko EHSC REX/518: Závazná smlouva OSN o podnikání a lidských právech (Úř. věst. C 97, 24.3.2020, s. 9).

(13)  Neoficiální dokument JOB/TE/19 ze dne 19. ledna 2018.

(14)  Stanovisko EHSC CCMI/167 Zajištění souladu mezi politikami v oblasti klimatu a energetiky z pohledu průmyslových odvětví (Úř. věst. C 353, 18.10.2019, s. 59).

(15)  Úř. věst. L 303, 31.10.2012, s. 1.