Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k tématu „Integrovaný přístup pro venkovské oblasti EU se zvláštním důrazem na zranitelné regiony“

(stanovisko z vlastní iniciativy)

(2020/C 429/09)

Zpravodaj:	Josep PUXEU ROCAMORA
Spoluzpravodajka:	Diljana SLAVOVA

Rozhodnutí plenárního shromáždění	20. 2. 2020
Právní základ	čl. 32 odst. 2 jednacího řádu
	stanovisko z vlastní iniciativy
Odpovědná sekce	Zemědělství, rozvoj venkova, životní prostředí
Přijato v sekci	31. 8. 2020
Přijato na plenárním zasedání	17. 9. 2020
Plenární zasedání č.	554
Výsledek hlasování (pro/proti/zdrželi se hlasování)	212/0/4

1. Závěry a doporučení

1.1

Evropské politiky musí podporovat harmonický rozvoj celé Unie, přičemž by měly zvláštní pozornost věnovat venkovským oblastem, průmyslovým oblastem procházejícím transformací a oblastem se závažnými a trvalými znevýhodněními, jako jsou ostrovy a horské a arktické oblasti. To je horizontální zásada, o niž by se měla opírat všechna opatření EU a která byla zformována ve strategii Evropa 2020 (1), navržené z přesvědčení, že nezbytné územní členění je předpokladem hospodářského růstu podporujícího začlenění.

1.2

EHSV bez výhrad podporuje devět cílů, které Evropská komise navrhla pro společnou zemědělskou politiku (SZP) na období 2021–2027: zaručit spravedlivý příjem pro zemědělce, zvýšit konkurenceschopnost, znovu nastolit rovnováhu sil v potravinovém řetězci, působit proti změně klimatu, chránit životní prostředí, chránit krajinu a biologickou rozmanitost, podporovat generační obměnu, udržet venkovské oblasti dynamické a chránit jakost potravin a zdraví. SZP musí rovněž zaručit zachování zemědělské produkce ve zranitelných regionech.

1.3

EHSV bez výhrad podporuje Zelenou dohodu pro Evropu, jejímž cílem je podnítit účinné využívání zdrojů, obnovit biologickou rozmanitost a snížit znečištění. Právě z toho důvodu EHSV zdůrazňuje skutečnost, že zhoršování životního prostředí má dvě podoby, které jsou stejně škodlivé: nadměrný tlak na ovzduší, vodu a půdu kvůli koncentraci ekonomické činnosti v městských oblastech a opouštění rozsáhlých ploch území, jehož biologická a krajinná rozmanitost nenapravitelně upadá, pokud není s respektem spravováno, a tím udržováno a obohacováno.

1.4

Evropská unie musí poskytnout rozhodující část nezbytných finančních prostředků a dohlížet na to, aby se jejich použití přizpůsobilo dostupným osvědčeným postupům. SZP musí fungovat v úzké součinnosti s regionálními politikami a politikou soudržnosti s cílem nastolit vyvážený územní rozvoj coby hledisko a požadavek u všech politických rozhodnutí, jejichž dopad bude mít místní rozměr. Komplexní strategie pro tato území vyžaduje vyšší příděl z rozpočtu a instituce, které nepracují odděleně, a proto je klíčová koordinace, integrace a sladění politik.

1.5

Příležitosti k socioprofesnímu rozvoji se soustřeďují do měst a v důsledku toho bývají do venkovských oblastí vytlačeny zranitelnější vrstvy obyvatelstva. EHSV uznává inovační potenciál územních celků a nezbytnost upevnit silné místní prvky, snížit rozdíly v oblasti rozvoje a podnítit konkurenceschopnost. Proto je nezbytné vybudovat doprovodné ekosystémy pro inovace, které podnítí diverzifikaci hospodářství a umožní existenci živých, kreativních a inteligentních území schopných reakce, která budou lidem umožňovat zvolit si místo pro důstojný život a důstojnou práci, a to jak v městských, tak ve venkovských oblastech.

1.6

Další argument ve prospěch vyváženějšího územního rozvoje představuje rostoucí počet míst propuknutí nákazy. Rychlý přenos nákazy spojený s nevyhnutelným nahromaděním osob v metropolitních dopravních prostředcích během špičky, na nějž nešťastným způsobem upozornila pandemie COVID-19, by měl vést k zamyšlení na nejvyšší úrovni nad cílem, o nějž usilujeme pro naši společnost, a nad změnou směřování, kterou musíme za účelem jeho dosažení provést. Větší odolnost venkovských oblastí musí v tomto případě sloužit jako zdroj inspirace a nesmí být žádným způsobem využita k odůvodnění nedostatečné nabídky zdravotních služeb, která zde existuje.

1.7

Po prudkém nárůstu práce na dálku, který si vynutilo omezení volného pohybu osob, přinášejí plány na oživení po pandemii COVID-19 příležitost upevnit realistickou změnu paradigmatu, kdy se dematerializovaná pracovní místa s vysokou přidanou hodnotou přesunou do venkovských a horských oblastí.

1.8

Pokud by se EHSV chtěl k tomuto procesu připojit a jít příkladem, měl by systematicky uplatňovat ucelenou vizi na veškerá svá budoucí stanoviska k územním, městským a venkovským politikám. Za tím účelem je třeba vytvořit ad hoc administrativní strukturu, ve které budou rovnoměrně zastoupeni členové sekcí ECO a NAT.

2. Úvod

2.1

Hospodářská, sociální, environmentální a územní soudržnost je jedním z hlavních pilířů, na nichž spočívá konstrukce EU. Navzdory minulému i současnému úsilí o zajištění územní soudržnosti a úspěchům, kterých bylo v tomto směru dosaženo v různých časových obdobích a souvislostech, však evropské územní celky v současnosti vykazují různou míru a velmi odlišné druhy územní nerovnováhy. Například ve venkovských oblastech Bulharska, Rumunska, Španělska, Maďarska nebo Polska existuje mnoho významných prvků nerovnováhy, pokud jde o příjmy, spojení, zdravotnictví, přístup ke službám atd.

2.2

Události nám ukazují, že se evropská území nevyvíjejí jednotně. Oblasti, pro něž je typický hospodářský růst, sociální soudržnost a environmentální udržitelnost, existují vedle těch, jež ohrožuje stagnace, vylidňování nebo desertifikace. Nerovnováhu lze pozorovat nejen mezi regiony NUTS 3 (2), ale rovněž mezi různými částmi téhož regionu.

2.3

Zvláštní vliv na venkovská území mají dopady změny klimatu, technologické, normativní a institucionální změny a přírodní, průmyslové nebo epidemiologické katastrofy. Navzdory tomu, že znevýhodněné a přechodné oblasti prokázaly během poslední finanční krize větší odolnost, jsou města blíže dosažení cílů v oblasti zaměstnanosti, vzdělávání a snižování chudoby, jež byly stanoveny ve strategii Evropa 2020.

2.4

Nejzranitelnější jsou odlehlé venkovské a horské oblasti a okrajové, nejvzdálenější a arktické regiony. Tyto oblasti jsou vystaveny objektivním omezujícím faktorům, jako je chybějící kritické množství (populační nebo ekonomické), obtížná přístupnost atd. Souběžně s tím se naopak zvyšuje přetížení městských oblastí a tlak na přírodní zdroje (vzduch, voda, půda).

2.5

Význam, který mají venkovské oblasti pro celou Unii, nespočívá jen v jejich kvantitativním rozměru (žije v nich 55 % obyvatelstva, vytváří okolo 45 % hrubé přidané hodnoty a 50 % zaměstnanosti), ale také v jejich spojení s kulturou a identitou každé země. Záměrem tohoto stanoviska je vytvořit základy uceleného přístupu, který umožní pokročit směrem k vyváženějšímu územnímu rozvoji.

3. Navrhovaná opatření

3.1

Nejlepším, ne-li jediným způsobem, jak pokračovat v harmonickém hospodářském rozvoji, který umožní předejít potížím v podobě dopravního přetížení a vylidňování, je územní smlouva mezi městy a jejich rozsáhlými okolními venkovskými oblastmi. Ačkoli počáteční politický impuls přichází od regionálních orgánů, rozhodnutí se musí vždy přijímat zdola za pomoci stálých participativních struktur, které zahrnou všechny veřejné a soukromé subjekty a subjekty organizované občanské společnosti, jež na daném území existují. Hlavním aspektem pro nápravu asymetrií je společné navrhování a společné provádění. EHSV se vyslovuje pro financování pilotního programu pro testování řešení uzpůsobených specifikům každého území.

3.2

Pokud se chceme snažit působit na venkovské oblasti EU, se zvláštním důrazem na zranitelné regiony, je třeba jednat v pěti rozměrech:

—	v územním rozměru: podpořit vyvážený rozvoj, který zefektivní toky mezi venkovskými a městskými póly každého území,

—	v hospodářském rozměru: podpořit decentralizaci a diverzifikaci coby hnací prvky opětovného vyvážení příjmů,

—	v sociálním rozměru: zajistit přístup k základním službám v oblasti vzdělávání, zdraví, dopravy, kultury atd.,

—	v environmentálním rozměru: mít za cíl agroekologii (3) a ocenit ochranu biologické rozmanitosti, která se provádí v EU,

—	v institucionálním rozměru: vytvořit doprovodný ekosystém, který usnadní pokrok v ostatních rozměrech.

3.3

Je nezbytné zvážit řízení rizik, prostředí nejistoty, návrh plánů pro nepředvídané události, mechanismy začlenění protikladných zájmů nebo vytvoření součinnosti mezi globálními a místními vizemi. Všechny tyto mechanismy jsou nezbytné při návrhu a řízení strategie, která má snížit územní zranitelnost.

3.4

Společný strategický rámec zaručuje koordinovanou činnost různých ESI fondů (4). Na regionální a nižší než regionální úrovni se díky integrovaným územním investicím financovaným z více fondů mohou opatření přizpůsobit vlastnostem konkrétních území a tyto investice mohou vycházet z místních specifik s cílem využít součinnosti mezi různými oblastmi, jako je zachování biologické rozmanitosti, hospodaření s půdou (především zemědělství a lesnictví) a cestovní ruch.

3.5

Navrhujeme, aby měly členské státy a regiony flexibilnější politické možnosti, tak aby mohly přizpůsobit politiku svým specifickým potřebám a zaměřit ji na ně, a to i co se týče návrhu a provádění opatření.

3.6

Navrhujeme, aby existovala komplexní strategie, jež bude vyžadovat politiky a instituce, které nepracují odděleně, a za tímto účelem je klíčová institucionální koordinace, integrace a sladění. Při návrhu strategií a opatření se nutně zváží příležitosti vyplývající ze současného institucionálního kontextu, z nichž je třeba uvést Agendu pro udržitelný rozvoj 2030 a cíle udržitelného rozvoje coby globální rámec a co se týče evropského rámce:

—	Zelenou dohodu pro Evropu, která zahrnuje soubor strategií, jež budou výchozím bodem v příštích letech, přičemž některé (strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“, strategie v oblasti biologické rozmanitosti) budou mít významný dopad v oblasti venkova,

—	víceletý finanční rámec na období 2021–2027 a nástroj Evropské unie na podporu oživení, které určí dostupný rozpočet,

—	závazek EU pokročit ve druhé polovině 21. století směrem k uhlíkové neutralitě,

—	nový akční plán pro oběhové hospodářství

—	a strategii pro inteligentní specializaci, politiku soudržnosti, jednotný digitální trh atd.

3.7

Z historického hlediska byl venkov při využívání zdrojů „oběhový“, to by však nemělo zabránit rozvoji nových energetických modelů, jež budou ekonomicky a environmentálně udržitelnější, a stimulaci oběhového hospodářství na venkovských územích. EHSV rovněž podporuje krátké dodavatelské řetězce a zintenzivnění obchodu mezi městem a venkovem.

3.8

Zemědělská činnost odjakživa umožňuje integraci zranitelných osob, které mají potíže s nalezením zaměstnání, zejména když rovněž potřebují ubytování a individualizovanou péči. V současnosti mohou tuto úlohu hrát sociální farmy.

3.9

Procesy digitalizace přinášejí nové pracovní a podnikatelské příležitosti. Zlepšení komunikací ve venkovských oblastech by mělo být spojeno s územím, a nikoli jen s obyvatelstvem, přičemž by se mělo využít iniciativ založených na satelitní technologii a na rozvoji sítí pro konektivitu na místní úrovni, aby bylo možné je provést ve většině venkovských středisek a zajistit místům se zemědělskou činností schopnost využít nové technologie. Digitalizace vytváří vyhlídky pro mladé lidi a vede ke změně tendence k vylidňování.

3.10

EHSV uznává „opatření EU pro inteligentní vesnice“ coby nástroj umožňující vyměňovat si informace o tom, jak inovativním způsobem vytvářet dynamičtější, udržitelnější a atraktivnější venkovské oblasti, a prozkoumat, jak lépe využít programy pro rozvoj venkova, politiku soudržnosti EU a další nástroje financování.

3.11

EHSV uznává významnou úlohu místních akčních skupin a jejich sítí při stimulaci procesů rozvoje venkova na celém území EU, kdy dochází k vytváření nových mechanismů správy, diversifikaci hospodářství venkovských území, ochraně historického a kulturního dědictví a podpoře podnikání.

3.12

Je třeba posuzovat a sledovat vývoj územních celků, a proto je nutné stanovit pro jednotlivé definované oblasti ukazatele, které umožní přijímat rozhodnutí zaměřená na budoucnost.

3.13

Jednotlivé politiky uplatňované na nějakém území je třeba sladit s cílem kombinovat prostory s různými možnostmi využití, přičemž je třeba vždy zohlednit subjekty, které zde existují. Politiky se musí uplatňovat na přiměřené úrovni, tj. na regiony na nižší úrovni než NUTS 3, aby se zohlednila specifika na nižší než regionální úrovni. Mohla by být zvážena tato opatření:

—	ustavení územních smluv, ze kterých bude vyplývat povinnost definovat veřejné a soukromé závazky a jež vytvoří mechanismy interinstitucionální spolupráce,

—	určení inovačního potenciálu a zaměření se na silné místní prvky,

—	podněcování inteligentních území, pro něž bude zajištěn systém vytváření sítí, který zlepší ekonomickou a politickou účinnost,

—	podnět k vytvoření subjektu fungujícího jako katalyzátor, který spojí organizace občanské společnosti aktivní v oblasti územního rozvoje,

—	vytvoření opatření k boji proti vylidňování, která umožní skutečnou změnu tendence v modelech využívání území,

—	zlepšení kvality života v aspektech týkajících se mladých lidí (vzdělávání, volný čas).

3.14

Změna současné demografické tendence vyžaduje, aby se každý mladý člověk z venkova osobně rozhodl neodejít do města. Hlavním faktorem, který má velký vliv na toto rozhodnutí, ačkoli nejde o faktor jediný, je možnost vykonávat profesní činnost, jež bude důstojně ohodnocena a bude mít perspektivu do budoucnosti. Atraktivní a zajímavý obraz života mladých lidí na venkově, šířený pomocí sdělovacích prostředků a audiovizuální produkce s veřejnou podporou, by přispěl k upevnění oprávněné hrdosti, kterou tito lidé cítí na svůj původ.

3.15

Výše uvedené platí dvojnásobně v případě žen. Obrovský přínos venkovských žen k zemědělské i nezemědělské ekonomické činnosti je třeba náležitě uznat a ocenit, především prostřednictvím důsledného rovného odměňování a případně prostřednictvím přístupu ke společnému vlastnictví zemědělských podniků.

3.16

Ve venkovských oblastech nalezneme všechny typy podniků, ačkoli převažují podniky věnující se zpracování zemědělských produktů. Pokud existuje snadný přístup k nezbytné telekomunikační, dopravní, energetická a jiná infrastruktuře, jsou venkovské oblasti při umístění nových podnikatelských projektů často výhodnější možností. Rozhodným prvkem, který vychýlí jazýček vah, mohou být dostatečně vysoké daňové pobídky.

3.17

Ve většině vesnic je největším podnikem zemědělské družstvo, které kromě činnosti, jež je přímo výrobní, může zahrnovat také část zaměřenou na skladování nebo úvěr. Vzhledem k sociální povaze družstev je třeba vždy zachovat rozdílné daňové zacházení v jejich prospěch a poskytnout jim různé druhy podpory ze strany veřejné správy.

3.18

Zemědělství je často základním kamenem místního hospodářství, který umožňuje rozvoj ostatních odvětví, jako je zemědělsko-potravinářský průmysl a cestovní ruch. Naproti tomu opouštění půdy s sebou nese ztrátu krajinných typů a environmentálních služeb, díky nimž je území aktivně spravováno. Zemědělská a lesnická činnost přispívá k udržení obyvatelstva, boji proti erozi, snížení četnosti a šíření požárů a předcházení desertifikaci. Je zásadně důležité, aby společná zemědělská politika zaručila zachování zemědělské produkce ve zranitelných regionech.

3.19

V horských oblastech umožňuje extenzivní chov hospodářských zvířat využít okrajová území, jež nemají agronomickou hodnotu. Dobře řízená pastva přináší četné výhody: environmentální (zvýšení biologické rozmanitosti), kulturní (zachování hmotného a nehmotného dědictví) a krajinné (otevření prostor pro cestovní ruch). Předchází rovněž přírodním rizikům, jako jsou lesní požáry, sesuvy půdy a záplavy. Živočišná výroba v horských oblastech je nicméně stále více ohrožována mimořádně nízkou rentabilitou mléčných a masných výrobků, a proto jsou zcela nezbytná zvláštní podpůrná opatření. Výrobní náklady ještě zvyšuje reintrodukce velkých masožravců (vlka a medvěda). Koexistence je možná pouze v určitých oblastech, musí být promyšlená a k dispozici musí být okamžité a dostatečné kompenzace.

4. Sledování a hodnocení

4.1

Je třeba vypracovat podrobné pokyny ohledně opatření, jež je třeba přijmout. V územních smlouvách se musí stanovit konkrétní, hmatatelné a kontrolovatelné cíle a časový horizont, v němž by měly být splněny. Bude nutné pozorně sledovat pozitivní vývoj kritických ukazatelů z tohoto (nevyčerpávajícího) seznamu:

4.1.1

V souvislosti s populační dynamikou:

—	kvalitativní a kvantitativní popis emigračních a imigračních pohybů,

—	popis populační pyramidy na různých územních úrovních.

4.1.2

V souvislosti s kvalitou života:

—	přístup k potravinám: zachování a rozvoj lokálních obchodů a účinných distribučních kanálů s cílem zaručit všem občanům stálý přístup k potravinám vysoké jakosti a předejít vzniku oblastí s problematickou dostupností potravin,

—	přístup k financím: prodloužení úředních hodin bankovních institucí a jejich zástupců a zvýšení dostupnosti bankomatů,

—	přístup ke vzdělávání: snížení doby trvání cesty do nejbližšího zařízení primárního a sekundárního vzdělávání,

—	přístup ke zdravotní péči: snížení doby trvání cesty do nejbližšího zdravotního střediska s pohotovostí a do nejbližší nemocnice,

—	využití telematických prostředků pro domácí a zdravotní péči,

—	zlepšení přístupu ke komunikacím: telefon, širokopásmové připojení,

—	ochrana historického a přírodního dědictví (chráněné oblasti) a větší přístup ke kultuře.

4.1.3

V souvislosti s dostupností rozpočtových prostředků:

—	vyšší běžné rozpočtové prostředky pro místní subjekty: částka na obyvatele, částka na kilometr čtvereční,

—	vyšší rozpočtové prostředky pro partnerství soukromého a veřejného sektoru a případně pro zprostředkující správní orgány,

—	podmínění dotací prověřením jejich přínosu pro komunitu.

4.1.4

V souvislosti s příjmy:

—	postupné snižování rozdílu mezi venkovskými a městskými oblastmi, a to nejen z hlediska celkových příjmů, ale také co se týče sazby za odpracovanou hodinu,

—	začlenění genderového hlediska a hlediska věku.

4.1.5

V souvislosti se zaměstnaností:

—	snížení míry nezaměstnanosti, zejména u mladých lidí,

—	zvýšení míry zaměstnanosti, zejména u žen,

—	poskytnutí pobídek pro tvorbu pracovních míst v obcích s nízkou hustotou obyvatelstva,

—	vytvoření pracovních míst s flexibilním či nestandardním rozvržením pracovní doby,

—	vytvoření pracovních míst, která usnadní sociální integraci.

4.1.6

V souvislosti se zaměstnáním ve veřejném sektoru:

—	zachování služeb v oblasti zdravotní péče, vzdělávání, veřejného pořádku, přístupu ke spravedlnosti atd. na celém území a jejich rozšíření pomocí mobilních služeb,

—	územní decentralizace veřejných institucí, veřejných subjektů a pracovních míst ve veřejném sektoru,

—	pobídky pro úředníky, aby se s rodinami usadili v místě, kde pracují, čímž by se snížilo každodenní dojíždění za prací.

4.1.7

V souvislosti s veřejnými investicemi:

—	zvýšení celkových veřejných investic na obyvatele a na kilometr čtvereční,

—	účinné zlepšení dostupnosti dopravní infrastruktury: průměrná vzdálenost sídel od nájezdů na dálnici a výjezdů z ní a od železničních stanic,

—	zvýšené využívání železnice a intermodální strategie.

4.1.8

V souvislosti se soukromými investicemi:

—	zvýšení celkových soukromých investic na obyvatele a na kilometr čtvereční,

—	daňové nebo jiné pobídky k investicím v obcích s nízkou hustotou obyvatelstva,

—	daňové zvýhodnění pro poskytování služeb osobní dopravy ve venkovských oblastech.

V Bruselu dne 17. září 2020.

předseda Evropského hospodářského a sociálního výboru

Luca JAHIER

(1) KOM(2010) 2020.

(2) Z francouzského nomenclature des unités territoriales statistiques, společná klasifikace územních statistických jednotek.

(3) „EHSV se domnívá, že agroekologie představuje cíl, k němuž musí směřovat evropské zemědělství, jehož rozvoj nutně závisí na zachování přírodních zdrojů.“ (Úř. věst. C 353, 18.10.2019, s. 65).

(4) Evropské strukturální a investiční fondy.