Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k tématu Slučitelnost obchodní politiky EU se Zelenou dohodou pro Evropu

[stanovisko z vlastní iniciativy]

(2020/C 429/10)

Zpravodaj:

John BRYAN

Rozhodnutí plenárního shromáždění	20. 2. 2020
Právní základ	čl. 32 odst. 2 jednacího řádu
	stanovisko z vlastní iniciativy
Odpovědná sekce	Zemědělství, rozvoj venkova, životní prostředí
Přijato v sekci	8. 7. 2020
Přijato na plenárním zasedání	18. 9. 2020
Plenární zasedání č.	554
Výsledek hlasování (pro/proti/zdrželi se hlasování)	216/1/3

1. Závěry a doporučení

1.1

EHSV vítá Zelenou dohodu pro Evropu, zejména pak strategii „od zemědělce ke spotřebiteli“ a strategii v oblasti biologické rozmanitosti, které jsou ambiciózní, budou mít významný dopad na zemědělství v EU a na zemědělsko-potravinářské odvětví a budou hrát ústřední úlohu v budoucích obchodních dohodách.

1.2

EHSV je přesvědčen, že EU musí reagovat na koronavirovou krizi urychleným prováděním evropského plánu na podporu oživení, aby se hospodářství EU mohlo vrátit co nejdříve zpět do svého předchozího stavu a začalo opět v plné míře fungovat, přičemž musí být zohledňována zdravotní a environmentální rizika. Zelená dohoda by měla být nedílnou součástí oživení.

1.3

Vzhledem k tomu, že světové hospodářství čelí bezprecedentní hrozbě recese jako důsledku koronavirové krize, spravedlivý obchod založený na rovných podmínkách nebyl pro oživení ekonomiky nikdy tak důležitý jako dnes. Dobře fungující otevřený jednotný trh EU a mezinárodní obchod jsou nezbytnost. EHSV je toho názoru, že EU nesmí dopustit, aby se její obchodní politika ocitla v defenzivním postavení.

1.4

Mezi základní ponaučení, které si musí EU z koronavirové krize odnést, patří:

1)	zásadní význam koncepce „jedno zdraví“, potravinového zabezpečení a potravinové soběstačnosti pro Evropu;

2)	potřeba silné SZP a udržitelného a odolného dodavatelského řetězce v oblasti potravin a základních výrobků souvisejících se zdravím;

3)	potřeba, aby EU měla pro řešení krize k dispozici vlastní zdroje v podobě silného a náležitě financovaného rozpočtu;

4)	význam obchodu a ochrany jednotného trhu EU pro předcházení renacionalizaci a opakování vývoje, jakým je brexit.

1.5

EHSV žádá, aby byly v rámci důkladného posouzení dopadů byly plně posouzeny veškeré dopady strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“ a strategie v oblasti biologické rozmanitosti, které jsou součástí Zelené dohody, na obchodní dohody, zemědělství a zemědělsko-potravinářské odvětví EU.

1.6

Poukazuje se v něm na to, že obchod se zemědělskými produkty musí také hrát ústřední úlohu při provádění většiny, ne-li všech cílů udržitelného rozvoje, a že WTO má hrát důležitou úlohu při dosahování cílů udržitelného rozvoje, což by bylo daleko těžší bez účinného mnohostranného obchodního mechanismu.

1.7

EHSV navrhuje, aby ve všech budoucích obchodních dohodách EU byly strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“ a strategie v oblasti biologické rozmanitosti, které jsou součástí Zelené dohody, uvedeny jako celosvětová norma udržitelnosti, jakkoli zároveň uznává, že začlenění a plnění cílů udržitelného rozvoje a vyšších norem v rámci mnohostranných obchodních dohod představuje velmi náročný úkol. Pokrok v oblasti plnění cílů udržitelného rozvoje a základních environmentálních a sociálních norem se zdá být dosažitelný v krátkodobějším výhledu v rámci dvoustranných obchodních dohod.

1.8

EU musí zaručit, že obchodní dohody nebudou tento problém externalizovat a nebudou zvyšovat odlesňování v jiných zemích.

1.9

EHSV považuje za zásadní, aby strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“ a strategie v oblasti biologické rozmanitosti, které jsou součástí Zelené dohody, nenarušily životaschopnost a konkurenceschopnost zemědělského a zemědělsko-potravinářského odvětví EU zvyšováním nákladů a zpřísňováním norem, které nejsou konkurenti ochotni přijmout a dodržovat.

1.10

EHSV se domnívá, že politiky EU, jako je strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“ a strategie v oblasti biologické rozmanitosti, které jsou součástí Zelené dohody, SZP, obchodní politika a sociální politika, vyžadují jako celek i mezi sebou navzájem mnohem větší soudržnost a koordinaci.

1.11

Zemědělství založené na evropském modelu rodinných zemědělských podniků má pro realizaci strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“ a strategie v oblasti biologické rozmanitosti, které jsou součástí Zelené dohody, zásadní význam a je nezbytné, aby SZP měla odpovídající rozpočet, který umožní pokrýt nové požadavky, jež budou na zemědělce kladeny.

1.12

V souvislosti s přeměnou půdy na ekologickou produkci je nutné posoudit dopady výsledného poklesu produkce. Je třeba posílit výzkum, aby bylo možné lépe definovat, co se rozumí slovem „ekologický“, a posoudit skutečný čistý přínos ekologického zemědělství ke globální udržitelnosti, včetně biologické rozmanitosti.

1.13

Všechny obchodní dohody EU musí dodržovat sanitární a fytosanitární ustanovení EU a zásadu předběžné opatrnosti.

2. Obecné souvislosti

Zelená dohoda pro Evropu

2.1

Zelená dohoda pro Evropu (1) je ambiciózním sdělením a závazkem k řešení problémů v oblasti klimatu a životního prostředí.

2.2

Představuje novou strategii růstu, jejímž cílem je transformovat Unii na spravedlivou a prosperující společnost s moderní a konkurenceschopnou ekonomikou efektivně využívající zdrojů, která do roku 2050 nebude produkovat žádné emise skleníkových plynů a hospodářský růst v ní bude oddělen od využívání zdrojů.

2.3

Cílem Zelené dohody je chránit, zachovávat a posilovat přírodní kapitál EU a chránit zdraví a blahobyt občanů před environmentálními riziky a dopady, Tato transformace musí být spravedlivá a inkluzivní. Musí stavět lidi na první místo a věnovat pozornost regionům, odvětvím a pracovníkům.

2.4

Evropská komise uvedla, že Zelená dohoda je nedílnou součástí strategie Komise v oblasti obchodní politiky pro uskutečňování Agendy OSN pro udržitelný rozvoj 2030 a cílů udržitelného rozvoje (2).

2.5

Hlavní cíle stanovené v Zelené dohodě pro Evropu znázorňuje níže uvedený (3) obrázek:

Strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“ a strategie v oblasti biologické rozmanitosti

2.6

Cílem strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“ (4), která je součástí Zelené dohody, je učinit potravinový systém EU globálním standardem pro udržitelnost.

2.7

Cílem strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti (5) je zvrátit úbytek biologické rozmanitosti.

2.8

Mezi klíčové cíle strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“ a strategie v oblasti biologické rozmanitosti patří:

—	do roku 2030 omezit používání chemických pesticidů o 50 %;

—	do roku 2030 snížit únik živin o 50 % a omezit používání hnojiv o 20 %;

—	do roku 2030 omezit prodej antimikrobiálních látek pro hospodářská zvířata o 50 %;

—	revidovat a zlepšit stávající právní předpisy v oblasti dobrých životních podmínek zvířat na základě vědeckých důkazů;

—	do roku 2030 zvýšit podíl půdy využívané v EU k ekologickému zemědělské půdy na 25 %;

—	vyjasnit pravidla hospodářské soutěže pro kolektivní iniciativy posilující udržitelné postavení zemědělců v dodavatelském řetězci;

—	vytvořit ekologický model odměňující zemědělce za pohlcování uhlíku v rámci SZP nebo trhu;

—	do roku 2030 vysadit 3 miliardy stromů;

—	zvrátit úbytek opylovačů;

—	obnovit volný tok na 25 000 km řek v EU;

—	chránit nejméně 30 % půdy a mořských oblastí EU;

—	stimulovat udržitelnou spotřebu potravin a podporovat finančně dostupné zdravé potraviny pro všechny.

2.9

Souhrnně vzato je cílem těchto strategií zajistit Evropanům dostupné a udržitelné potraviny, bojovat proti změně klimatu, chránit životní prostředí a zachovat biologickou rozmanitost.

2.10

EHSV vítá strategii „od zemědělce ke spotřebiteli“ a strategii v oblasti biologické rozmanitosti, které jsou součástí Zelené dohody, jakož i jimi stanovené cíle (6).

Obchodní politika EU

2.11

V pověřovacím dopise předsedkyně Komise adresovaném komisaři pro obchod panu Philovi Hoganovi z prosince 2019 je v otázce obchodní politiky EU a ústředního postavení Evropy v rámci mnohostranného systému založeného na pravidlech klíčovým sdělením rovnost podmínek pro všechny (7). Předsedkyně v dopise uvádí, že úkolem komisaře pro obchod je zajistit plnění cílů udržitelného rozvoje, a to prostřednictvím požadavku, aby každá nová obchodní dohoda měla zvláštní kapitolu o udržitelném rozvoji.

2.12

EU ukazuje, že bude podporovat globální transformaci směrem k udržitelným zemědělsko-potravinářským systémům v souladu s cíli strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“ a cíli udržitelného rozvoje. Prostřednictvím svých vnějších politik, včetně politiky obchodní, bude EU usilovat o budování zelených aliancí pro udržitelné potravinové systémy se všemi svými partnery v rámci dvoustranných, regionálních a mnohostranných fór. Ta zajistí plné provádění a prosazování ustanovení o obchodu a udržitelném rozvoji ve všech obchodních dohodách, a to i prostřednictvím vrchního úředníka EU pro dodržování obchodních dohod.

3. Hlavní oblasti diskuse

Důležitost a hodnota obchodu

3.1

EU je největší ekonomikou na světě s 450 miliony spotřebitelů a s HDP, které v přepočtu na jednoho obyvatele činí 25 000 EUR (8). Je největším obchodním uskupením na světě. Pro 80 zemí je EU hlavním obchodním partnerem.

3.2

Obchod a investice jsou pro EU mimořádně důležité. Ve sdělení Obchod pro všechny bylo zdůrazněno, že více než 36 milionů pracovních míst v Evropě, tj. každé sedmé pracovní místo, závisí na vývozu do zemí mimo EU a že podle předpokladů bude v nadcházejících 15 letech 90 % globálního hospodářského růstu vytvořeno mimo Evropu.

3.3

Vnitřní a vnější obchod fungující na jednotném trhu EU a na světovém trhu v rámci svobodné, spravedlivé a na pravidlech založené politiky má pro EU a jejích 450 milionů občanů zásadní význam (9). Obchod se zbožím, který probíhá mezi EU a zbytkem světa, dosáhl v roce 2018 hodnoty 3 936 miliard EUR.

3.4

Statistiky týkající se obchodu v zemědělsko-potravinářském odvětví EU (10) ukazují, že rok 2019 byl rokem rekordním. Vývozní hodnota zemědělsko-potravinářských produktů dosáhla celkem 151,2 miliardy EUR, zatímco hodnota dovozu činila 119,3 miliardy EUR, takže celková hodnota obchodu za tento rok obnášela 270,5 miliardy EUR. Obchodní přebytek se od roku 2018 zvýšil o 10,9 miliardy EUR a dosáhl tak historicky nejvyšší hodnoty 31,9 miliardy EUR. Potravinářský průmysl hraje v obchodu a vývozu zásadní úlohu.

3.5

EHSV již dříve zdůraznil význam obchodu se zemědělskými produkty pro budoucí rozvoj zemědělství a farmářství v EU v kontextu zajišťování dodávek potravin na celosvětové úrovni (11).

3.6

EHSV přijal stanovisko Úloha zemědělství v mnohostranných, dvoustranných a regionálních obchodních jednáních s ohledem na ministerskou konferenci WTO v Nairobi (12). V tomto stanovisku se uvádí, že WTO zůstává funkčním a účinným fórem pro obchodní jednání, zejména v zemědělství.

3.7

Neschopnost WTO vytvářet podmínky pro rozvoj mnohostranných obchodních vztahů a krize mechanismu řešení sporů představují vážné problémy, které ohrožují mnohostrannost i obchod založený na pravidlech.

3.8

Úloha řádně fungující WTO v kontextu celosvětového obchodu a význam mnohostranného systému založeného na pravidlech, který EU prosazuje, by tím však neměl být umenšen.

3.9

Ve svém stanovisku Reforma WTO s cílem přizpůsobit se vývoji v oblasti světového obchodu EHSV uvádí, že je přesvědčen nejen o tom, že je třeba co nejdříve provést naléhavé reformy, zejména pokud jde o fungování Odvolacího orgánu pro řešení sporů, ale též o tom, že by se členové WTO měli zavázat k ambicióznějším a systémovějším změnám. Tyto návrhy podporované EHSV se týkají především tří oblastí: pracovněprávních norem a důstojné práce, cílů v oblasti změny klimatu a dosažení cílů udržitelného rozvoje OSN pro rok 2030 (13).

3.10

EHSV je toho názoru, že EU nesmí dopustit, aby se její obchodní politika ocitla v defenzivním postavení. Na pozadí koronavirové krize a snahy o hospodářské oživení v EU a ve světě získává obchod nebývale velký význam a hodnotu.

3.11

EHSV má za to, že EU musí přijmout ambiciózní přístup k oživení a usnadnění hospodářské obnovy na základě Zelené dohody a plánu evropské hospodářské obnovy.

3.12

Zelená dohoda musí vytvářet rovnováhu mezi udržováním silného obchodu a ochranou pracovních míst a životního prostředí na straně jedné a zachováním evropské konkurenceschopnosti na straně druhé. Strategie nesmí také konkurenčně zvýhodňovat dovoz ze zemí mimo EU na unijní trh, včetně ekologických produktů ze zemí mimo EU, které mají být dováženy do EU. Tyto produkty musí být vyrobeny podle stejných právních předpisů EU, které se vztahují na výrobce z EU (14). Bylo by třeba zavést unijní systém sledovatelnosti a certifikace ekologické jakosti a každý produkt označovat štítky v čitelné velikosti, a to produkty vyrobené v EU jako „ekologická produkce EU“ a produkty vyrobené mezinárodně jako „ekologická produkce mimo EU“. Bylo by také zapotřebí vytvořit nezávislý a dynamický akreditační systém na úrovni EU, který nyní vykonává jediný vnitrostátní akreditační orgán, aby se zabýval konkrétně záležitostmi, jež se týkají akreditace kontrolních orgánů a předcházení podvodům v ekologické produkci, pokud jde o obchodování a fungování v odvětví ekologické produkce.

3.13

Účinné a řádné fungování jednotného trhu EU má zcela zásadní význam. EHSV je velmi pevně přesvědčen o tom, že nesmí docházet k renacionalizaci trhů EU.

3.14

EHSV uznává význam a hodnotu obchodu, který je založen na pravidlech a který funguje za rovných podmínek, a jeho významný přínos pro budoucí hospodářské oživení po skončení koronavirové krize.

Obchod a udržitelný rozvoj

3.15

Udržitelným rozvojem se rozumí uspokojování potřeb současnosti při zajištění toho, aby své potřeby mohly uspokojovat i budoucí generace. Agenda OSN pro udržitelný rozvoj 2030 stanoví 17 klíčových cílů udržitelného rozvoje a 169 dílčích cílů.

3.16

Strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“ a strategie v oblasti biologické rozmanitosti jdou mnohem dále než cíle udržitelného rozvoje a stanoví zcela nový soubor kritérií s cílem vytvořit „nový globální standard udržitelnosti“.

3.17

Právo EU vyžaduje, aby všechny relevantní politiky EU, včetně obchodní politiky a politiky v oblasti hospodářské soutěže, podporovaly udržitelný rozvoj. Cílem obchodní politiky EU je zajistit, aby hospodářský rozvoj šel ruku v ruce se sociální spravedlností, dodržováním lidských práv, vysokými pracovněprávními normami a vysokými environmentálními normami. Současně je třeba chránit sanitární a fytosanitární ustanovení EU a dodržovat zásadu předběžné opatrnosti.

3.18

EHSV v průběhu let vypracoval několik stanovisek k různým aspektům obchodu a udržitelného rozvoje, včetně stanovisek Kapitoly o obchodu a udržitelném rozvoji v dohodách EU o volném obchodu (15) a Klíčová úloha obchodu a investic při plnění a provádění cílů udržitelného rozvoje (16).

3.19

V prvním z těchto stanovisek EHSV vyzývá Komisi k ambicióznějšímu přístupu, pokud jde o posílení účinné vymahatelnosti závazků stanovených v kapitolách o obchodu a udržitelném rozvoji, a upozorňuje na příliš úzký přístup, který je v těchto kapitolách uplatňován ve vztahu k zájmům spotřebitelů. Poukazuje také na otázky financování a zdrojů v souvislosti s činností domácích poradních skupin (DAG) a na používání sankcí.

3.20

Ve druhém ze stanovisek EHSV vyslovil přesvědčení, že cíle udržitelného rozvoje spolu s Pařížskou dohodou zásadně změní celosvětovou obchodní agendu, a především obchod s průmyslovým zbožím a zemědělskými produkty. EHSV nicméně zdůrazňuje, že cíle udržitelného rozvoje nejsou právně závazné a neexistuje mechanismus pro řešení sporů. Stanovisko podtrhuje úlohu odpovědného chování podniků pro realizaci cílů udržitelného rozvoje a zdůrazňuje, že zásadní bude dopad soukromého sektoru v této oblasti. Obsahuje rovněž výzvu k úplnému posouzení dopadu pravděpodobných účinků provádění cílů udržitelného rozvoje a Pařížské dohody na obchodní politiku a politiku hospodářské soutěže EU, včetně zemědělství.

3.21

Poukazuje se v něm na to, že obchod se zemědělskými produkty musí také hrát ústřední úlohu při provádění většiny, ne-li všech cílů udržitelného rozvoje, a že WTO má hrát důležitou úlohu při jejich dosahování, což by bylo daleko těžší bez účinného mnohostranného obchodního mechanismu (17).

3.22

V souvislosti se strategií „od zemědělce ke spotřebiteli“ a strategií v oblasti biologické rozmanitosti, které jsou součástí Zelené dohody, vyvstává řada klíčových otázek: Nakolik je reálné, aby EU stanovila a naplňovala nový soubor vyšších standardů nad rámec cílů udržitelného rozvoje? Může EU přesvědčit své obchodní partnery, aby přistoupili na naplňování kapitol o obchodu a udržitelném rozvoji? Může EU učinit další krok a přesvědčit obchodní partnery, nebo dokonce členské státy EU, aby přistoupili na ještě vyšší úroveň udržitelného rozvoje, kterou představuje Zelená dohoda? Jak dalece bude EU ve svých budoucích obchodních jednáních prosazovat cíle udržitelného rozvoje či strategii „od zemědělce ke spotřebiteli“ a strategii v oblasti biologické rozmanitosti? Jaké náklady vzniknou evropským zemědělcům a zemědělsko-potravinářskému odvětví v důsledku Zelené dohody? Jaký to bude mít dopad na obchodní konkurenceschopnost EU?

3.23

EHSV je toho názoru, že EU by měla provádět právní předpisy, které ukládají společnostem povinnost náležité péče v celém jejich dodavatelském řetězci, s cílem zjišťovat environmentální a sociální rizika a případy porušování lidských práv, předcházet jim a zmírňovat je.

Prosazování pravidel

3.24

EU se musí více zaměřit na prosazování a provádění cílů udržitelného rozvoje a standardů v dohodách o volném obchodu. Velmi důležité je řádné a důsledné monitorování, provádění a vymáhání plnění všech aspektů obchodních dohod, a to nejen s ohledem na jejich stále větší podrobnost a obsáhlost, ale také a především s ohledem na to, že zasahují do ekonomicky nepostižitelných oblastí udržitelného rozvoje, jako jsou životní prostředí a změna klimatu. K monitorování klíčových otázek, jako je odlesňování, by se měly používat nejnovější technologie, jaké jsou k dispozici například ve Společném výzkumném středisku (JRC) (18).

3.25

Postupy používané v rámci monitorování a prosazování pravidel musí být jasné, rychlé, účinné a finančně transparentní. Náklady musí být spravedlivě rozděleny, přičemž je třeba zohlednit, co je únosné pro malé zemědělce.

Doprava a energetika

3.26

Zelená dohoda vyžaduje mnohem větší zaměření na dopravní a energetickou politiku. Doprava je původcem 24 % celosvětových emisí CO2 (a podle předpovědí dosáhne do roku 2030 jejich podíl 40 % celkových emisí (19)). Intenzivnímu přezkumu bude podrobeno rovněž širší využívání energie a nezbytnost větších pobídek pro energii z obnovitelných zdrojů.

Strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“ a strategie v oblasti biologické rozmanitosti v rámci Zelené dohody

3.27

Strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“ a strategie v oblasti biologické rozmanitosti, které jsou součástí Zelené dohody, by měly výrazně podpořit hospodářskou udržitelnost evropských zemědělců a zemědělského odvětví a zlepšit fungování trhů, zároveň by však měly přispět k hospodářské, environmentální a sociální udržitelnosti zemědělsko-potravinářského odvětví. To je v souladu s vizí „udržitelného hospodářství v souladu s našimi potřebami“ EHSV (20).

3.28

EHSV ve svém stanovisku ke komplexní politice EU v oblasti potravin (21) vyzývá k udržitelnější potravinové politice, jejímž cílem by bylo zajistit zdravé stravování vycházející z udržitelných potravinových systémů propojující zemědělství s výživou a ekosystémovými službami, a dodavatelské řetězce, které by zabezpečovaly veřejné zdraví pro všechny vrstvy evropské společnosti.

3.29

Mnohé z myšlenek obsažených v těchto stanoviscích se odráží ve strategii „od zemědělce ke spotřebiteli“ a EHSV přispěl k vytvoření dynamiky tohoto procesu.

3.30

Pokud jde o konkrétní návrh na omezení používání pesticidů, zemědělci musejí mít možnost tyto výrobky nahradit bezpečnými a udržitelnými alternativami, které ochrání výnosy a vyloučí jakékoli ohrožení potravinového zabezpečení. Výzkum a inovace založené na spolehlivé vědě jsou klíčem k zavádění alternativních řešení v oblasti udržitelné ochrany rostlin.

3.31

Omezování používání hnojiv musí být založeno na solidních vědeckých poznatcích týkajících se plánů hospodaření se živinami, testování půdy, uspokojování nutričních potřeb plodin, přesného dávkování a udržování rovnováhy živin v půdě.

3.32

Omezení používání antimikrobiálních látek má z hlediska lidského zdraví a bezpečnosti zásadní význam (přístup „jedno zdraví“ (22)).

3.33

Zlepšování zdraví a dobrých životních podmínek zvířat je důležitým a žádoucím cílem, na trhu však není vždy odměňováno, a náklady, které jsou s tím spojeny, se často nedaří získat zpět. Součástí SZP jsou velmi přísná opatření, která zaručují, že evropské chovy splňují v celosvětovém měřítku ty nejvyšší normy v oblasti sledovatelnosti, zdraví a dobrých životních podmínek zvířat a ochrany životního prostředí. V oblasti mezinárodního obchodu by reciprocita norem v oblasti dobrých životních podmínek zvířat měla být jedním z klíčových požadavků obchodních dohod s třetími zeměmi.

3.34

V souvislosti s cíli snížení objemů antimikrobiálních látek, pesticidů a hnojiv stanovených ve strategii „od zemědělce ke spotřebiteli“ je třeba brát – při využití referenčního srovnávání – v úvahu pokrok, kterého již bylo dosaženo v mnoha členských státech v posledních letech.

3.35

V souvislosti s přeměnou většího množství půdy na ekologickou produkci je nutné posoudit dopady výsledného poklesu produkce. Je třeba posílit výzkum, aby bylo možné lépe definovat, co se slovem „ekologický“ rozumí, a posoudit skutečný čistý přínos ekologické produkce ke globální udržitelnosti. Ekologické zemědělství může mít také vyšší náklady na produkci, které se opět nemusí odrazit na maloobchodní úrovni. Ekologické zemědělství by se pak v důsledku vyšších nákladů mohlo stát neudržitelným. EU musí rovněž posoudit otázku tržních dopadů z hlediska vyšších cen / ekonomické životaschopnosti čtyřnásobného nárůstu ekologické produkce.

SZP a strategie Zelené dohody (strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“ a strategie v oblasti biologické rozmanitosti)

3.36

Současný proces reformy SZP začal v roce 2018 s legislativní návrhy z června 2018 (23). Nová SZP přichází s vyššími ambicemi, zejména co se týče životního prostředí a změny klimatu.

3.37

Návrhy nové SZP stanoví tyto specifické cíle:

—	v rámci podpory zajištění potravin podporovat životaschopné zemědělské příjmy a odolnost na celém území EU;

—	posilovat tržní orientaci a zvyšovat konkurenceschopnost, včetně většího zaměření na výzkum, technologie a digitalizaci;

—	zlepšovat postavení zemědělců v hodnotovém řetězci;

—	přispívat ke zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně, jakož i k udržitelné energetice;

—	podporovat udržitelný rozvoj přírodních zdrojů, jako je voda, půda a ovzduší, a účinné hospodaření s nimi;

—	přispívat k ochraně biologické rozmanitosti, posilovat ekosystémové služby a zachovávat přírodní stanoviště a krajiny.

—	získávat mladé zemědělce a usnadňovat rozvoj podnikání ve venkovských oblastech;

—	podporovat zaměstnanost, růst, sociální začleňování a místní rozvoj ve venkovských oblastech, včetně biohospodářství a udržitelného lesního hospodářství;

—	zlepšovat reakci zemědělství EU na společenskou poptávku po potravinách a zdraví, včetně bezpečných, výživných a udržitelných potravin, jakož i po dobrých životních podmínkách zvířat.

3.38

Podle zvláštního požadavku platného v rámci nové SZP budou přímé platby podmíněny plněním přísnějších požadavků týkajících se životního prostředí a změny klimatu. Členské státy budou muset nabízet ekorežimy na podporu zemědělců překračujících úroveň závazných požadavků.

3.39

Nové návrhy SZP stanoví, že nejméně 30 % z každého vnitrostátního přídělu na rozvoj venkova bude vyhrazeno na environmentální a klimatická opatření. Očekává se, že 40 % celkového rozpočtu SZP bude přispívat na opatření v oblasti změny klimatu (24).

3.40

Podle SZP jsou členské státy povinny vypracovat strategické plány, které stanoví, jak plnit specifické cíle SZP. Členské státy stanoví cíle, kterých chtějí v programovém období dosáhnout, a to za pomoci společně definovaných ukazatelů výsledků.

3.41

Během posledních dvou let dosáhly orgány EU v prosazování návrhů SZP již značného pokroku a je velmi důležité, aby návrhy Zelené dohody tento pokrok nezvrátily. Sladění strategických plánů SZP se Zelenou dohodou pro Evropu bude sice obtížné, ale musí k němu dojít.

Určení směru vývoje na trhu EU a spravedlivé ceny

3.42

V Zelené dohodě se v rámci strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“ a strategie v oblasti biologické rozmanitosti jasně uvádí, že průměrný zemědělec v EU v současné době vydělává přibližně polovinu toho, co průměrný pracovník v hospodářství obecně.

3.43

Pro dosažení udržitelného příjmu je důležité, aby evropští zemědělci dostávali za potraviny, které dodávají na trh, spravedlivou cenu, která bude vyšší než výrobní náklady. Strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“ musí určit takový směr vývoje trhu, aby na něm byla zohledněna vysoká úroveň potravinové produkce evropských zemědělců a aby za ni tito zemědělci dostali zaplaceno. Toho musí tato strategie dosáhnout prostřednictvím iniciativ směřujících k zákazu nekalých obchodních praktik (25), eliminaci ztrátového prodeje a zajištění toho, aby byla tržní cena spravedlivě rozdělena v rámci celého dodavatelského řetězce.

Rozpočet

3.44

Návrhy víceletého finančního rámce (VFR), včetně reálného snížení rozpočtu SZP o 9 %, nejsou slučitelné s ambicemi strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“ a strategie v oblasti biologické rozmanitosti, které jsou součástí Zelené dohody.

3.45

Plnění cílů těchto strategií nesmí vést ke snížení rozpočtu SZP. Její rozpočet je třeba zvýšit, aby se zohlednily nové požadavky, které jsou na zemědělce kladeny, a aby se zohlednila inflace, ochránily základní platby zemědělců a zemědělské režimy v rámci programu pro rozvoj venkova.

3.46

Jakékoli snížení produkce a příjmu zemědělců, k němuž v důsledku provádění této strategie dojde, musí být kompenzováno.

3.47

EHSV opětovně vyjadřuje svou podporu myšlence zvýšení rozpočtu EU, tak aby z něho bylo možné zajistit dostatečné financování SZP a nových politických cílů a výzev (26).

Vědecký základ

3.48

Opatření týkající se klimatu musí vycházet z přesných měření činnosti na úrovni zemědělského podniku. Současný způsob evidence metanu neodpovídá stávajícím vědeckým poznatkům (27) a zemědělcům není započítáván uhlík zachycovaný v jejich pastvinách a živých plotech. Tyto problémy je třeba v rámci strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“ a strategie v oblasti biologické rozmanitosti řešit, aby bylo zajištěno, že veškeré emise uvolňované a pohlcované v tomto odvětví budou spravedlivě a přesně zohledňovány.

Spravedlivá transformace

3.49

V rámci nové zelené politiky je zcela zásadní, aby byla transformace pro všechny spravedlivá. Náklady na provádění nové politiky musí nést všichni, od zemědělců a zpracovatelů až po maloobchodníky a spotřebitele. Musíme začít uplatňovat přístup založený na myšlence „nikoho neopomenout“ (28) a ty nejzranitelnější před nezamýšlenými důsledky nové politiky chránit.

Zajištění rovnocennosti norem

3.50

Dohoda WTO o uplatňování sanitárních a fytosanitárních opatření z roku 1995 se vztahuje na uplatňování pravidel v oblasti bezpečnosti potravin a zdraví zvířat a rostlin. Ustanovení čl. 5 odst. 7 zahrnuje zásadu předběžné opatrnosti, která je nyní zakotvena v Lisabonské smlouvě. Jakýkoli pokus tuto situaci změnit jinak než na mnohostranné úrovni by měl hluboký dopad na světový obchodní řád a budoucí důvěryhodnost samotné dohody (29).

3.51

Ve vztahu ke třetím zemím vyvážejícím do EU musí EU trvat na mnohem přísnější podobě sociálních norem, norem v oblasti životního prostředí a dobrých životních podmínek zvířat a fytosanitárních norem, jež by měly odpovídat normám, které musejí dodržovat evropští zemědělci. Dovážení méně kvalitních produktů do EU nesmí vést k vytlačení vysoce kvalitní evropské produkce odpovídající vyšším nárokům strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“ a strategie v oblasti biologické rozmanitosti. Stejně tak není možné ani to, aby své snahy o dosažení cílů v oblasti změny klimatu prostřednictvím úniku uhlíku Evropa externalizovala.

3.52

EU musí rovněž odolat pokušení dělat v zemědělství větší ústupky, které by ohrozily domácí produkci. Musí také odstranit uplatňování dvojích norem v zemědělství v partnerských zemích, především v souvislosti s Dohodou o uplatňování sanitárních a fytosanitárních opatření a Dohodou o technických překážkách obchodu.

Pracovní síla

3.53

Výzkum ukazuje, že dohody o volném obchodu jsou vhodným nástrojem pro zlepšení pracovních podmínek v partnerských zemích (30). Mezinárodní organizace práce ve své studii o pracovněprávních předpisech v 76 z více než 260 dohod o volném obchodu z roku 2016 dospěla k závěru, že kombinace technické spolupráce, ověřovacích mechanismů a účasti občanské společnosti přispěla ke zlepšení situace v oblasti pracovních práv v řadě různých odvětví.

Posouzení dopadů

3.54

Dobré právní předpisy jsou ty, které byly před svým zavedením podrobně prozkoumány. Jakákoli opatření navrhovaná v rámci strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“ a strategie v oblasti biologické rozmanitosti, které jsou součástí Zelené dohody, musí zahrnovat podrobné hodnocení dopadů regulace (RIA) včetně referenčního srovnávání, jež musí být provedeno před přijetím jakýchkoli politických nebo regulačních rozhodnutí.

Lesnictví a odlesňování

3.55

Rozšiřování lesních ploch v EU je pozitivním krokem, který bude mít velmi příznivý dopad na změnu klimatu. Musí jej provázet silné financování, aby zemědělci neutrpěli vzhledem k délce investic žádné ztráty příjmů.

3.56

V souladu s plněním cílů stanovených v Zelené dohodě a ve strategii „od zemědělce ke spotřebiteli“ si obchodní politika EU musí být velmi jista tím, že dovoz do EU nebude zvyšovat odlesňování v obchodních partnerských zemích mimo EU. Jako příklady tohoto problému lze uvést dovoz hovězího masa a sóji ze zemí Mercosuru (Brazílie), dovoz hovězího a ovčího masa z Austrálie a palmového oleje z Indonésie.

3.57

EHSV vyzývá Komisi, aby lépe informovala evropské spotřebitele a zvyšovala jejich povědomí o výzvách spojených s odlesňováním, a to zlepšením environmentálního značení produktů a zřízením evropského střediska pro sledování odlesňování a mechanismu včasného varování.

3.58

EHSV žádá Komisi, aby ve spolupráci s místním obyvatelstvem podporovala opětovné zalesňování odlesněných oblastí a novou lesní výsadbu, zejména v Latinské Americe, subsaharské Africe a v rozvíjejících se zemích. Komise by také měla třetím zemím poskytovat finanční podporu a technickou pomoc (a to jak státním, tak nestátním subjektům), zejména za účelem ochrany pralesních ekosystémů.

3.59

EHSV žádá Komisi, aby zlepšila kvalitu a důvěryhodnost označení „nulové importované odlesňování“, a to prostřednictvím podpory sbližování nástrojů a rozšíření stávajících osvědčení, prostřednictvím mapování využívání půdy za pomoci dálkového průzkumu Země, prostřednictvím podpory výrobců při provádění a prostřednictvím posílení kontrol v dodavatelských řetězcích.

4. Dopady pandemie COVID-19

4.1

Koronavirová krize odhaluje naši zranitelnost vůči globalizovaným výrobním řetězcům a mezinárodnímu obchodu prováděnému na základě systému „just-in-time“, které nám brání mít v případě šoku v zásobě nezbytné zboží: masky, základní léky atd. Podobné krize se budou opakovat. Přemístění hospodářských činností v odvětví průmyslu, zemědělství a služeb by mělo umožnit, aby se docílilo větší nezávislosti na mezinárodních trzích, byla opětovně získána kontrola nad výrobními postupy a byl dán podnět k ekologické a sociální transformaci těchto činností.

4.2

Pandemie nám připomněla naši silnou vazbu na přírodu a potřebu chránit biologickou rozmanitost a předcházet odlesňování.

4.3

Dopad probíhající koronavirové krize na světové hospodářství je tak závažný, že Mezinárodní měnový fond (MMF) konstatoval, že svět čelí nejhorší hospodářské recesi od Velké hospodářské krize ve 30. letech minulého století.

4.4

MMF předpovídá, že světový HDP se v roce 2020 sníží o 3 %, podle jiných zdrojů bude celosvětové zpomalení ekonomiky dosahovat 2,3 až 4,8 % a bude stát 2 až 4 biliony USD. MMF předpovídá, že v USA dojde v roce 2020 k poklesu o 5,9 % a v eurozóně o 7,5 % (31). HDP EU klesl ve druhém čtvrtletí roku 2020 o 15 % a celkově se očekává, že hospodářství se v roce 2020 propadne o 7 % (32).

4.5

Jedním z nejtíživějších dopadů Velké hospodářské krize ve 30. letech bylo chybějící potravinové zabezpečení potravin a chybějící potravinová soběstačnost, což v některých zemích EU a státech USA vedlo k nedostatku potravin a hladomoru, což následně vyvolalo občanské nepokoje a nástup extremistických politických skupin.

4.6

Klíčovým ponaučením, které nouzová situace způsobená onemocněním COVID-19 přinesla, je důležitost potravinového zabezpečení a potravinové soběstačnosti pro EU, čímž se opět jasně ukázalo, jak zásadní význam má pro EU dobře financovaná SZP.

4.7

Nouzová situace způsobená onemocněním COVID-19 by měla posílit význam SZP pro EU (33) a posílit původní politické cíle SZP, které jsou stanoveny v článku 39 SFEU, zejména pak tyto cíle:

—	zajistit odpovídající životní úroveň zemědělského obyvatelstva, a to zejména zvýšením individuálních příjmů osob zaměstnaných v zemědělství;

—	zajistit spotřebitelům dodávky za rozumné ceny.

4.8

Význam silné hospodářské reakce EU na nouzovou situaci způsobenou onemocněním COVID-19 lze jen stěží přecenit. Dosavadní reakce Komise v oblasti zemědělství, která se omezila na mimořádná tržní opatření v hodnotě financování pouhých 78 milionů EUR, je zklamáním.

4.9

Pokud jde o znovuoživení evropského hospodářství po koronavirové krizi, EU zahájila plán na podporu oživení Next Generation EU, jehož součástí je dalších 750 miliard EUR a společně s rozpočtem EU na období 2021–2027 to bude 1,85 bilionu EUR.

4.10

Význam silné hospodářské reakce EU na nouzovou situaci způsobenou onemocněním COVID-19 lze jen stěží přecenit. Reakce Evropské komise musí pomoci obnovit a posílit hospodářství, potravinové zabezpečení, udržitelné dodavatelské řetězce, poskytování a – v návaznosti na přístup „jedno zdraví“ – dostupnost zdravotnických prostředků, zemědělství a zemědělsko-potravinářské odvětví, jakož i ochranu životního prostředí.

V Bruselu dne 18. září 2020.

předseda Evropského hospodářského a sociálního výboru

Luca JAHIER

(1) COM(2019) 640 final.

(2) Cíle udržitelného rozvoje.

(3) COM(2019) 640 final – obrázek 1.

(4) Strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“.

(5) Strategie v oblasti biologické rozmanitosti.

(6) Viz stanoviska EHSV Od zemědělce ke spotřebiteli – udržitelná potravinová strategie a Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 (viz strana 51 a v tomto 259 v tomto čísle Úředního věstníku).

(7) Viz dopis.

(8) https://ec.europa.eu/trade/policy/eu-position-in-world-trade/.

(9) Eurostat.

(10) https://ec.europa.eu/info/news/2019-record-year-eu-agri-food-trade-2020-mar-27_cs#moreinfo.

(11) Stanovisko EHSV Význam obchodu se zemědělskými produkty pro budoucí rozvoj zemědělství a farmářství v EU v kontextu zajišťování dodávek potravin na celosvětové úrovni (Úř. věst. C 13, 15.1.2016, s. 97).

(12) Stanovisko EHSV Úloha zemědělství v mnohostranných, dvoustranných a regionálních obchodních jednáních s ohledem na ministerskou konferenci WTO v Nairobi (Úř. věst. C 173, 31.5.2017, s. 20).

(13) https://www.eesc.europa.eu/cs/node/63550.

(14) Viz právní předpisy EU týkající se odvětví ekologické produkce na https://ec.europa.eu/info/food-farming-fisheries/farming/organic-farming/legislation_cs.

(15) Stanovisko EHSV Kapitoly o obchodu a udržitelném rozvoji v dohodách EU o volném obchodu (Úř. věst. C 227, 28.6.2018, s. 27).

(16) Stanovisko EHSV Klíčová úloha obchodu a investic při plnění a provádění cílů udržitelného rozvoje (Úř. věst. C 129, 11.4.2018, s. 27).

(17) Viz poznámka pod čarou č. 12.

(18) https://ec.europa.eu/info/departments/joint-research-centre_cs.

(19) Stanovisko EHSV Úloha politiky EU v oblasti obchodu a investic při zvyšování hospodářské výkonnosti EU (Úř. věst. C 47, 11.2.2020, s. 38), zejména kapitola 5, která se týká obchodu a udržitelného rozvoje, zvláště pokud jde o cíle udržitelného rozvoje a Pařížskou dohodu.

(20) Stanovisko EHSV Udržitelné hospodářství v souladu s našimi potřebami (Úř. věst. C 106, 31.3.2020, s. 1).

(21) Stanovisko EHSV Příspěvek občanské společnosti k vypracování komplexní politiky EU v oblasti potravin (Úř. věst. C 129, 11.4.2018, s. 18).

(22) https://onehealthejp.eu/about/.

(23) https://ec.europa.eu/commission/sites/beta-political/files/budget-may2018-modernising-cap_cs.pdf.

(24) https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/cs/IP_18_3985.

(25) Stanovisko EHSV ke zlepšení potravinového řetězce (Úř. věst. C 440, 6.12.2018, s. 165).

(26) https://www.eesc.europa.eu/cs/our-work/opinions-information-reports/opinions/cap-legislative-proposals.

(27) Allen, M.R., Shine, K.P., Fuglestvedt, J.S., Millar, R.J., Cain, M., Frame, D.J. a Macey, A.H., (2018) A solution to the misrepresentations of CO2-equivalent emissions of short-lived climate pollutants under ambitious mitigation (Řešení problému zkreslujících interpretací emisí ekvivalentu CO2 u znečišťujících látek s krátkou životností ovlivňujících klima pro ambiciózní snahy o jeho zmírňování). npj Climate and Atmospheric Science, 1 (1), s. 16.

(28) Stanovisko EHSV Při provádění Agendy pro udržitelný rozvoj 2030 nesmí být nikdo opomenut (Úř. věst. C 47, 11.2.2020, s. 30).

(29) Viz poznámka pod čarou č. 12.

(30) Innovation in the social pillars of sustainable development (Inovace v sociálních pilířích udržitelného rozvoje), Dr. Evita Schmieg (Stiftung Wissenschaft und Politik – SWP).

(31) https://blogs.imf.org/2020/04/14/the-great-lockdown-worst-economic-downturn-since-the-great-depression/.

(32) https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX:52020DC0456.

(33) Stanovisko EHSV k legislativním návrhům k SZP (Úř. věst. C 62, 15.02.2019, s. 214).