EVROPSKÁ KOMISE
V Bruselu dne 20.10.2020
COM(2020) 661 final
ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ
Třetí zpráva o pokroku dosaženém v oblasti boje proti obchodování s lidmi
(2020) podle článku 20 směrnice 2011/36/EU o prevenci obchodování
s lidmi, boji proti němu a o ochraně obětí
{SWD(2020) 226 final}
I. Úvod
Ochrana společnosti před organizovanou trestnou činností, a zejména boj proti obchodování s lidmi, je prioritou v rámci nové strategie bezpečnostní unie EU 1 . Článek 20 směrnice 2011/36/EU 2 (dále jen „směrnice o boji proti obchodování s lidmi“) stanoví zprávu o pokroku dosaženém v boji proti obchodování s lidmi za každé dva roky.
Obchodování s lidmi je vysoce výnosný zločin, který přináší zločincům obrovský zisk, a zároveň vznikají společnosti ohromné náklady. Odhadovaný celosvětový roční zisk z obchodování s lidmi činí 29,4 miliardy EUR 3 (konzervativní odhad). Celkové náklady na obchodování s lidmi v EU za jediný rok se odhadují na 2,7 miliardy EUR. Důvodem jsou doplňkové služby v oblasti vymáhání práva, ochrany zdraví a sociální ochrany, ztráta hospodářského výkonu, ztráta kvality života a koordinace činností zaměřených na boj proti obchodování s lidmi 4 . Tyto náklady způsobují obchodníci s lidmi závažným porušováním základních práv žen, mužů, dívek a chlapců a naše společnost je nadále nese, neboť obchodování s lidmi přetrvává.
Během pandemie Covid-19 se zločinci chopili příležitostí, aby vytvořili značné zisky a vystupňovali trestnou činnost. Změnili své pracovní metody a stále častěji inzerují oběti na internetu nebo je využívají v soukromých zařízeních. Ačkoli plný dopad pandemie ještě není měřitelný, je zřejmé, že krize vyvolala mimořádné výzvy, které neúměrně postihují ty nejzranitelnější a zvyšují zranitelnost lidí vůči obchodování s lidmi, včetně žen a dětí. Organizace občanské společnosti, mezinárodní organizace a agentury EU vyjádřily obavy ze zpoždění při identifikaci obětí, což jim brání v přístupu ke spravedlnosti, pomoci a podpoře 5 .
Agentura Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol) varuje, že obchodování s lidmi se bezprostředně po hospodářském poklesu pravděpodobně zvýší, neboť následně vznikla nezaměstnanost a lze očekávat nárůst poptávky po obchodování s lidmi za účelem práce a sexuálního vykořisťování. Mimo tradiční oblasti vykořisťování (prostituce, žebrání a krádeže, textilní a zemědělská odvětví) jsou obchodováním s lidmi stále více postižena odvětví, jako je stavebnictví, cestovní ruch, stravování, ošetřovatelství a domácí služby. Kromě dlouhodobé újmy, kterou utrpí oběti obchodování s lidmi, ponechá uzavírání podniků s nižšími ziskovými rozpětími v důsledku hospodářské krize trh otevřený pro ty, které budou mít k dispozici nelegální nebo levnou pracovní sílu. 6
Obchodování s lidmi představuje obzvláště závažný trestný čin, který Listina základních práv EU zakazuje jako hrubé porušení základních práv 7 . Organizované zločinecké skupiny jsou zapojeny do obchodování s lidmi za účelem sexuálního nebo pracovního vykořisťování, vykořisťování za účelem žebrání a vykořisťování za účelem trestné činnosti. Sítě obchodníků s lidmi jsou často zapojeny do jiných forem trestné činnosti (nebo jsou s nimi spojeny), jako jsou převaděčství migrantů, obchod s drogami, pašování zboží, vydírání, praní peněz, podvody s doklady, podvody s platebními kartami a majetkové trestné činy (např. krádeže).
Tato zpráva: i) určuje klíčové vzorce a výzvy v boji proti obchodování s lidmi, ii) poskytuje analýzu statistik a iii) nastiňuje výsledky opatření proti obchodování s lidmi. Doplňuje ji pracovní dokument útvarů Komise, který obsahuje podrobné, komplexní a doložené informace. Zpráva i pracovní dokument útvarů Komise vycházejí:
·z informací poskytnutých národními zpravodaji nebo rovnocennými mechanismy podle článků 19 a 20 směrnice o boji proti obchodování s lidmi,
·z příspěvků poskytnutých organizacemi občanské společnosti, které se účastní evropské platformy občanské společnosti pro boj proti obchodování s lidmi a evropské internetové platformy občanské společnosti, a
·z příspěvků od příslušných agentur EU 8 .
Tato zpráva zohlednila rovněž informace od Evropského parlamentu a Rady, jakož i od mezinárodních a regionálních organizací. Ve srovnání s předchozím podáním zprávy informovaly zúčastněné strany o výsledcích opatření proti obchodování s lidmi a o dopadu těchto opatření podrobněji 9 .
II. VZORCE OBCHODOVÁNÍ S LIDMI V EU A ZJIŠTĚNÉ VÝZVY
Jev obchodování s lidmi se vyznačuje určitými opakujícími se vzorci, novými obavami a nově vznikajícími trendy. Celkový počet 14 145 registrovaných obětí 10 ohlášených členskými státy EU za dva roky (2017 a 2018) je ve srovnání s předchozím obdobím, o němž se podává zpráva, vyšší. 11 Je pravděpodobné, že skutečný počet obětí je výrazně vyšší než ohlašované údaje, neboť mnoho obětí zůstává neodhalených. Ve vztahu k vysokému počtu obětí zůstává počet stíhaných a odsouzených pachatelů i nadále nízký. Téměř polovina všech obětí obchodování s lidmi v Evropské unii jsou občané EU. Obchodování s oběťmi vnitrostátně, v rámci jejich vlastních členských států, je i nadále významné, neboť představuje více než jednu třetinu všech obětí v EU.
Prvními pěti zeměmi EU, pokud jde o občanství obětí obchodování s lidmi, byly podle absolutních čísel Rumunsko, Maďarsko, Francie, Nizozemsko a Bulharsko. Prvními pěti zeměmi mimo EU, pokud jde o občanství oběti obchodování s lidmi v Evropské unii, byly Nigérie, Čína, Ukrajina, Maroko a Indie.
Sexuální vykořisťování zůstává i nadále nejčastějším účelem obchodování s lidmi v Evropské unii. V několika členských státech byl hlášen nárůst obchodování za účelem pracovního vykořisťování. Téměř tři čtvrtiny všech obětí v EU byly ženského pohlaví (ženy a dívky), jež byly obchodovány převážně za účelem sexuálního vykořisťování. Od roku 2008, kdy EU začala shromažďovat údaje o obchodování s lidmi, tvoří ženy a dívky trvale většinu obětí obchodování s lidmi. Děti i nadále představují v EU značný počet obětí. Většinu dětských obětí tvořily dívky, jež byly občankami EU, obchodované za účelem sexuálního vykořisťování.
Sítě obchodníků s lidmi vykazují stále vyšší úrovně profesionality a odborných znalostí. Organizované zločinecké skupiny zapojené do obchodování s lidmi mají dobře strukturované zločinecké sítě a působí na mezinárodní úrovni, v některých případech společně se skupinami přeshraničních zprostředkovatelů a specializovanými skupinami. Zvýšené zneužívání informačních technologií zločinci představuje pro orgány potírající obchodování s lidmi obavu i výzvu.
2.1Obchodování s lidmi za účelem sexuálního vykořisťování
Obchodování s lidmi za účelem sexuálního vykořisťování je formou násilí na ženách 12 a má své kořeny v genderových nerovnostech. Sexuální vykořisťování zůstává od roku 2008 nejrozšířenější formou obchodování s lidmi v Evropské unii. Celých 60 % obětí je obchodováno za účelem sexuálního vykořisťování, přičemž více než polovina z nich jsou občané EU. Více než 90 % obětí obchodování s lidmi za účelem sexuálního vykořisťování jsou ženy, což zdůrazňuje genderový aspekt tohoto trestného činu. Ženy a dívky stále tvoří většinu obětí obchodování u všech forem vykořisťování. Tyto vzorce jsou soustavně zdůrazňovány členskými státy, organizacemi občanské společnosti a agenturami EU. Mezi vysoce riziková prostředí patří prostituce, eskortní agentury a služby, masáže, bary a noční kluby. Organizace občanské společnosti hlásí nárůst obchodování s lidmi za účelem sexuálního vykořisťování prostřednictvím internetu a nových technologických prostředků, které se používají k náboru a prodeji obětí, hlavně žen a dívek, jakož i k navazování kontaktu s dětmi (tzv. grooming).
Většina členských států informovala o konkrétních opatřeních přijatých za účelem řešení klíčových vzorců a nově vznikajících trendů ve vztahu k obchodování s lidmi za účelem sexuálního vykořisťování. Ty zahrnují identifikaci obětí a jejich podporování poskytováním sociální podpory, jako jsou výstupní programy 13 , opětovné sociální a profesní začlenění 14 nebo služby v oblasti sexuálního zdraví pro oběti obchodování s lidmi zneužívané k prostituci. Jiná opatření se zaměřují na riziková odvětví a rizikové skupiny (zranitelné děti, lidi z marginalizovaných romských komunit, migranty a uprchlíky) a zajišťují operativní činnosti, jako je vyšetřování trestných činů, tajné sledování, sledování internetu, osvětové kampaně, vzdělávání a odborná příprava, institucionální rozvoj a vývoj politik. Některé členské státy přijaly právní předpisy kriminalizující využívání služeb obětí obchodování s lidmi za účelem sexuálního vykořisťování, provedly preventivní opatření zaměřená na snížení poptávky 15 a opatření v rámci genderově podmíněného násilí 16 . Je rovněž hlášena přeshraniční spolupráce na úrovni EU, a to zejména s podporou Agentury Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol a Agentury Evropské unie pro justiční spolupráci v trestních věcech (Eurojust). Agentury EU i nadále pomáhají členským státům v jejich úsilí, a to i prostřednictvím zveřejňování pokynů 17 nebo výcviku.
Organizace občanské společnosti přes toto konkrétní úsilí i nadále zdůrazňují nedostatečné zaměření na obchodování s lidmi za účelem sexuálního vykořisťování v EU, a to i pokud jde o vyšetřování a zohlednění genderového aspektu trestného činu.
2.2Obchodování s lidmi za účelem pracovního vykořisťování
Několik členských států a organizací občanské společnosti hlásí nárůst obchodování s lidmi za účelem pracovního vykořisťování. Celkem 15 % všech obětí bylo obchodováno za účelem této formy vykořisťování. Zprávy ukazují, že oběti byly vykořisťovány v zemědělství (včetně sezónních prací), soukromých agenturách práce, stavebnictví, pohostinství, v odvětví úklidu, domácích pracích, pečovatelských službách, pečovatelských domech, ve večerkách, v hospodách, mycích linkách, podnicích vykonávajících sběr a recyklaci odpadů, lesnictví, v odvětví textilu a oděvů, ve výrobě, zpracování a balení potravin.
Pracovní vykořisťování postihuje převážně muže (68 %), ačkoli v některých odvětvích postihuje převážně ženy, a to zejména v domácích pracích, pečovatelských činnostech či úklidových službách. Členské státy také oznámily, že se oběťmi obchodování s lidmi za účelem pracovního vykořisťování stále častěji stávají děti.
Specializovaná opatření na řešení obchodování s lidmi za účelem pracovního vykořisťování a zlepšování identifikace obětí umožnila úřadům inspekce práce, aby prováděly intenzivnější inspekce, jež zahrnovaly užší spolupráci s orgány prosazování práva. Členské státy uvádějí, že poskytují cílené kurzy odborné přípravy pro inspektory práce a sociální inspektory, odborníky v oblasti vymáhání práva, soudnictví, právníky, sociální pracovníky, celní orgány, diplomatické a konzulární úředníky, imigrační orgány a osoby, které pracují v oblasti vzdělávání, agenturách práce a útulcích. Členské státy kromě toho provedly inspekce v rámci dnů společné akce zaměřených na pracovní vykořisťování, společných vyšetřování a akcí v rámci evropské multidisciplinární platformy pro boj proti hrozbám vyplývajícím z trestné činnosti (EMPACT-THB 18 ), s důrazem na riziková odvětví 19 . Opatření se zaměřila na informace pro osoby ohrožené obchodováním s lidmi za účelem pracovního vykořisťování (zejména uchazeče o zaměstnání), osoby v oblasti migrace (například podél tras převaděčů migrantů a ohrožené v důsledku zločineckých sítí ve Středomoří) a v azylových řízeních a pro romské komunity a osoby cestující do zahraničí za prací.
Nedávno zřízený Evropský orgán pro pracovní záležitosti 20 bude spolupracovat s agenturami EU pracujícími v oblasti zaměstnanosti a sociální politiky, jakož i s těmi, které bojují proti organizovanému zločinu a obchodování s lidmi, včetně Europolu a Eurojustu.
Přes pokrok dosažený při zjišťování případů obchodování za účelem pracovního vykořisťování naznačují organizace občanské společnosti, že inspekce práce a sledování pracovních norem je třeba ještě zlepšit, zejména v odvětvích, jako jsou zemědělství, stavebnictví, stravování, úklid, pohostinství (např. hotely) a péče (např. manikúra).
Ohledně potírání a prevence obchodování s lidmi za účelem pracovního vykořisťování v mezinárodních dodavatelských řetězcích výrobků několik členských států (např. Řecko, Nizozemsko, Rakousko) informovalo o přijetí opatření pro řešení odpovědnosti podniků a právnických osob, náležité péče v dodavatelském řetězci a vztahu mezi podniky a lidskými právy. Organizace občanské společnosti zdůrazňují důležitost zvýšení transparentnosti v dodavatelském řetězci výrobků, kde často dochází k obchodování s lidmi, stejně jako zavedení požadavků náležité péče.
2.3Jiné formy vykořisťování
Oběti obchodování s lidmi za účelem jiných forem vykořisťování tvořily 18 % obětí 21 . Zahrnovalo to hlavně případy obchodování s lidmi za účelem nuceného žebrání, nucené trestné činnosti a rovněž obchodování s lidmi za účelem prodeje malých dětí, odebírání orgánů 22 a nezákonných adopcí, obchodování s občany EU, kteří jsou finančně zneužíváni pomocí podvodů, a obchodování s lidmi prostřednictvím náhradního mateřství.
Obchodování s lidmi za účelem nucené trestné činnosti a nuceného žebrání
Tyto formy vykořisťování se údajně v některých členských státech, zejména v Bulharsku, Chorvatsku, Řecku, Nizozemsku a Polsku, zvyšují a často se týkají dětí. Obchodování s lidmi za účelem nucené trestné činnosti je spojeno s méně závažnou trestnou činností, organizovanou majetkovou trestnou činností, jako jsou kapesní krádeže nebo krádeže v obchodech, a s krádežemi obecně. Je spojené také se složitějšími formami trestné činnosti, včetně krádeží s přitěžujícími okolnostmi a podvodů nebo prodeje drog a obchodování s nimi. Obě formy vykořisťování se vyznačují vysokou mírou pohybu mezi jednotlivými zeměmi. Zprávy ukazují, že oběti obchodování s lidmi za účelem nuceného žebrání zahrnují osoby s poruchami souvisejícími s nadužíváním návykových látek a alkoholu, zdravotně postižené osoby, které patří k etnickým menšinám, včetně lidí z marginalizovaných romských komunit, nebo jsou v tíživé finanční situaci. Oběti obchodování s lidmi za účelem nucené trestné činnosti a nuceného žebrání bývají mladší než ty, které jsou předmětem jiných forem vykořisťování. Přetrvávají významné problémy, pokud jde o rozpoznávání a uznávání obětí obchodovaných a vykořisťovaných za těmito účely.
Obchodování s lidmi za účelem nucených a vykořisťujících fiktivních sňatků
Oběti obchodované za účelem nucených a vykořisťujících fiktivních sňatků jsou někdy hlášeny jako oběti jiných forem obchodování s lidmi, včetně sexuálního vykořisťování a/nebo pracovního vykořisťování. Vůči obchodování za těmito účely jsou obzvláště zranitelné ženy a děti. Byl zjištěn výskyt obětí z marginalizovaných romských komunit a spojení s migrací z důvodu zranitelnosti migrujících žen a dívek.
2.4Obchodování s dětmi
Přetrvávající výskyt dětí mezi oběťmi obchodování s lidmi je znepokojivý. Děti představují téměř čtvrtinu všech obětí v EU. Velkou většinu dětských obětí v EU tvořily dívky (78 %). Téměř 75 % všech dětských obětí v EU byli občané EU. Dívky představovaly téměř tři čtvrtiny (69 %) dětských obětí ze zemí mimo EU. Více než 60 % dětských obětí v EU bylo obchodováno za účelem sexuálního vykořisťování. Obchodování s dětmi je stále velkým problémem, zejména obchodování s dívkami a chlapci za účelem sexuálního vykořisťování a nucené trestné činnosti v oblasti majetkové trestné činnosti, jako jsou kapesní krádeže a krádeže v obchodech, trestné činnosti související s drogami, jako je pěstování konopí 23 , a nucené a fiktivní sňatky a sňatky v raném věku. Migrující děti, a zejména migrující děti bez doprovodu, jsou i nadále vystaveny vyššímu riziku obchodování s lidmi a vykořisťování podél migračních tras do EU i uvnitř EU. Obchodníci s lidmi často využívají přijímací střediska k určení potenciálních obětí a zajištění jejich dopravení do míst vykořisťování 24 .
Členské státy a aktéři EU vynaložili smysluplné úsilí na řešení obchodování s dětmi, a to i prostřednictvím i) písemných pokynů, ii) spolupráce a podpůrných struktur, iii) iniciativ zaměřených na prevenci, iv) výcviku, v) osvětových a informačních akcí, vi) vzdělávání a vii) operativních postupů donucovacích orgánů, včetně přeshraničních postupů. Přetrvávající obchodování s dětmi však vyžaduje přísnější opatření k účinné prevenci této trestné činnosti a k boji proti ní. Závěry Rady o boji proti pohlavnímu zneužívání dětí zdůraznily, že boj proti pohlavnímu zneužívání a sexuálnímu vykořisťování dětí často zahrnuje i boj proti organizovanému zločinu a obchodování s lidmi 25 . Strategie EU pro účinnější boj proti pohlavnímu zneužívání dětí, která byla přijata v roce 2020, dále zdůraznila, že snahy o prevenci musí zohledňovat specifické podmínky pro různé skupiny dětí, včetně dětských obětí obchodování s lidmi 26 .
2.5Nové vzorce
Metody používané obchodníky s lidmi se změnily v důsledku rozsáhlého využívání internetu a sociálních médií a zavádění nových technologií do mnoha fází řetězce obchodování s lidmi. Obchodníci s lidmi jsou stále zručnější v používání technologií a internetu k rozšíření svých trestných činností on-line a investování a skrývání svých výnosů z trestné činnosti. V řadě členských států jsou internet a související sociální média mezi převažujícími nástroji používanými pro nábor obětí obchodování s lidmi, přičemž děti jsou obzvláště ohrožené. Informační a komunikační technologie se používají za účelem náboru, organizace dopravy a ubytování obětí, reklamy služeb obětí, komunikace mezi pachateli, kontroly obětí a převodu výnosů z trestné činnosti. Organizace občanské společnosti poukazují rovněž na zvyšující se riziko používání internetu v oblasti obchodování s lidmi, a to zejména k sexuálnímu vykořisťování za účelem zisku.
Technologie však mohou hrát významnou roli i v oblasti předcházení a zamezování obchodování s lidmi. Organizace občanské společnosti zdůrazňují potřebu dalšího rozvoje a provádění technických opatření k řešení trestné činnosti. Je třeba věnovat více pozornosti zkoumání a využívání synergického efektu nových technologií s cílem předcházet a zamezovat obchodování s lidmi a chránit jeho oběti.
Další nové trendy hlášené Europolem se týkají organizovaných zločineckých skupin zapojených do obchodování s lidmi za účelem nezákonných adopcí 27 . Kromě toho bylo jako nový vzorec identifikováno obchodování za účelem nejrůznějších forem vykořisťování, vůči němuž jsou podle všeho zranitelné obzvláště ženy a dívky. Byly hlášeny případy obchodování s lidmi za účelem prodeje malých dětí, prodeje orgánů, obchodování s občankami EU s cílem porození a prodeje jejich dětí a obchodování s občany EU, kteří jsou finančně zneužíváni prostřednictvím podvodů. Některé organizace občanské společnosti vyjádřily obavy z rozvíjejících se forem obchodování s lidmi za účelem náhradního mateřství.
2.6Migrace
V průběhu posledních tří let pokračoval příliv migrantů žádajících o mezinárodní ochranu v EU. Problémem i nadále zůstává identifikace a detekce obětí nebo potenciálních obětí obchodování s lidmi ve smíšených migračních tocích. Zprávy spojují souvislosti migrace se zvýšeným rizikem obchodování s lidmi, se sítěmi obchodníků s lidmi zneužívajícími zranitelnost rizikových skupin, jakož i s azylovými řízeními, a to zejména za účelem následného sexuálního vykořisťování. Obchodování s lidmi je složitý trestněprávní jev spojený s různými jinými trestnými činnostmi, včetně podpůrných trestných činů usnadňujících různé etapy řetězce obchodování s lidmi v konkrétních situacích, jako je převaděčství migrantů.
Řešení těchto problémů vyžaduje, aby široká škála aktérů spolupracovala ve velkém rozsahu s cílem dále rozvíjet a zlepšovat stávající referenční systémy, posílit spolupráci mezi vnitrostátními orgány a podpůrnými organizacemi (např. při návratu obětí do země jejich původu), usilovat o podporu a vedení agentur EU (např. Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž, Agentury pro základní práva, Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu, Europolu) a pracovat s mezinárodními organizacemi (např. v případě dobrovolných návratů). Klíčová je spolupráce se zeměmi původu a tranzitu a s klíčovými účastníky, včetně Úřadu OSN pro drogy a kriminalitu, Mezinárodní organizace pro migraci, Dětského fondu OSN, vysokého komisaře OSN pro uprchlíky, Mezinárodního střediska pro rozvoj migrační politiky a organizací občanské společnosti.
Europol 28 zdůrazňuje souvislosti mezi obchodováním s lidmi a jinými trestnými činy v souvislosti s migrací. Například nigerijské sítě významně ovlivňují prostředí trestné činnosti v EU pravidelnou spoluprací s místními zločineckými skupinami při provádění jiných forem organizované trestné činnosti. Na základě operativních příspěvků členských států Europol dále uvedl, že tyto sítě zneužívají azylový mechanismus k legalizování jak svého statusu, tak statusu svých obětí. Mnoho podezřelých zapojených do obchodování s lidmi má povolení k legálnímu pobytu, jsou v současné době žadateli o azyl nebo mají status uprchlíka 29 .
Bylo uvedeno, že zranitelné migrující ženy a uprchlice, jakož i nezletilé osoby bez doprovodu čelí přetrvávajícímu riziku, že se stanou oběťmi obchodování s lidmi. Organizace občanské společnosti zdůrazňují, že migrace a genderové aspekty trestné činnosti nejsou dostatečně uznávány, což vede k nepřiměřenému zacílení na ženy a dívky za účelem sexuálního vykořisťování. Navíc situace zranitelnosti, které migrace může vytvářet, vedou u žen, jež žádají o mezinárodní ochranu, k vyššímu riziku, že se stanou oběťmi obchodování s lidmi a dalších forem genderově podmíněného násilí, jako je znásilnění nebo domácí násilí, a to zejména v důsledku obtíží při přístupu k bezpečnému ubytování a odpovídajícímu poradenství. Organizace občanské společnosti zdůrazňují potřebu přístupu zohledňujícího rovnost žen a mužů k pomoci a podpoře obětem obchodovaným za účelem sexuálního vykořisťování.
Zvýšení úsilí o prevenci a stíhání a strategie členských států by mohly přinést změnu. Evropský podpůrný úřad pro otázky azylu (EASO) informuje o několika faktorech, které mohou ohrozit schopnost obětí obchodování s lidmi předložit a doložit žádost o udělení mezinárodní ochrany. Tyto výzvy zahrnují nedostatečnou identifikaci obětí obchodování s lidmi a osob ohrožených zneužíváním mezi žadateli, neúčinný referenční mechanismus pro poskytnutí přiměřené podpory obětem nebo nedostatek míst v příslušných přijímacích/ochranných střediscích, jenž může bránit podpoře a ochraně obětí. Oběti jsou také někdy nasměrovány na vnitrostátní mechanismus, aniž by byly zváženy jejich případné potřeby mezinárodní ochrany, a v důsledku toho nemusí být jejich status uprchlíka uznán.
Rozdíly v politikách a předpisech platných pro oběti obchodování s lidmi ze třetích zemí, včetně těch, kteří žádají o mezinárodní ochranu, mohou nepříznivě ovlivnit přístup obětí ke svým právům 30 . Oběti obchodování s lidmi mohou být přemístěny do země, kde byly zneužívány, když poprvé přijely, a proto se mohou stát dostupnějšími pro obchodníky s lidmi a více vystavenými riziku, že budou znovu obchodovány. V tomto ohledu organizace občanské společnosti upozornily na ustanovení nařízení Dublin III 31 , směrnice EU o boji proti obchodování s lidmi a směrnice o povolení k pobytu 32 .
III. VÝSLEDKY OPATŘENÍ ZABÝVAJÍCÍCH SE OBCHODOVÁNÍM S LIDMI
Správné a plné provedení a úplné uplatňování směrnice o boji proti obchodování s lidmi zůstává prioritou Komise. V této souvislosti zahrnovala opatření EU poskytování finanční podpory, poskytování pokynů, rozvoj znalostí a posilování spolupráce při stíhání zločinců a rozbíjení jejich sítí, umožnění zúčastněným stranám, aby identifikovaly oběti, pomáhaly jim a podporovaly je a přispěly k předcházení trestné činnosti.
V roce 2016 ukázala „zpráva o provádění“ 33 , že členské státy vynakládají značné úsilí na provádění směrnice o boji proti obchodování s lidmi. Poukázala však na to, že zůstává značný prostor pro zlepšení, a to zejména pokud jde o zvláštní opatření na ochranu dětí, předpoklad, že jde o dítě, a posouzení věku dítěte, ochranu před zahájením trestního řízení a během něj, přístup k bezpodmínečné pomoci, odškodnění, nepotrestání, pomoc a podporu příslušníkovi rodiny dětské oběti, jakož i prevenci. Tyto nálezy byly sledovány prostřednictvím žádostí o informace od členských států v březnu 2019. Komise obdržela odpovědi od všech 27 členských států vázaných směrnicí o boji proti obchodování s lidmi 34 . Komise bude nadále pečlivě sledovat provádění směrnice v souladu se svými pravomocemi, které vyplývají ze Smluv, a může přijmout vhodná opatření, mezi něž může v nutných případech patřit též zahájení řízení o nesplnění povinností.
3.1Boj proti kultuře beztrestnosti
Kultura beztrestnosti převažuje, když ti, kdo jsou zapojeni do modelu trestné obchodní činnosti a do řetězce obchodování s lidmi nečelí důsledkům svých trestných činů. Směrnice o boji proti obchodování s lidmi vyžaduje, aby členské státy zajistily, že:
·vyšetřovatelé a státní zastupitelství mají k dispozici účinné vyšetřovací nástroje,
·jednotlivci, jednotky a služby vyšetřující a stíhající trestné činy obchodování s lidmi jsou proškoleni a
·vyšetřovatelé a státní zastupitelství nejsou závislí na oznámeních nebo obviněních obětí.
Obchodování s lidmi je motivováno obrovskými zisky, které poskytuje organizovaným zločineckým skupinám. Účinné snížení poptávky vyžaduje opatření, která připraví obchodníky s lidmi o jejich finanční zisk a zajistí, aby se zločin nevyplácel. Zajištění a propadnutí výnosů a zisků z trestné činnosti a „sledování pohybu peněz“, a to i pomocí finančních šetření a společných vyšetřování, zůstávají klíčem k narušení modelu trestné obchodní činnosti. Pohnání pachatelů k odpovědnosti mj. pomocí zatýkání, stíhání a odsouzení zvyšuje odstrašování jako způsob prevence. Boj proti kultuře beztrestnosti a zvyšování odpovědnosti vyžaduje posílení vyšetřování, stíhání a trestání nejen obchodníků s lidmi, ale i těch, kteří z této trestné činnosti těží a dopouštějí se vykořisťování obětí.
Beztrestnost pachatelů v EU přetrvává a počty stíhání a odsouzení obchodníků s lidmi zůstávají i nadále nízké. V letech 2017–2018 bylo v EU 11 788 podezřelých, 6 163 stíhaných a 2 426 odsouzených v souvislosti s trestnými činy obchodování s lidmi. Důvody vyššího počtu podezřelých a stíhání a nižšího počtu odsouzení než v předcházejícím oznamovacím období 35 lze přičíst mnoha faktorům, které varují před provedením jednoznačné analýzy trendů. Nízké počty stíhání a ještě nižší počet odsouzených obchodníků s lidmi v EU v porovnání s počtem vyšetřování naznačují, že postavení pachatelů před spravedlnost je i nadále výzvou. Problémy pro donucovací a justiční orgány zahrnují i) důkazní obtíže prokázat složité prvky trestného činu; ii) zajištění správné úrovně zdrojů a znalostí pro provedení finančních šetření a iii) obtíže při přeshraniční a mezinárodní spolupráci. Vysoký počet registrovaných obětí v rámci EU vytváří potřebu rozhodné reakce trestního soudnictví s cílem vymýtit beztrestnost pachatelů a učinit trestný čin obchodování s lidmi zločinem „s vysokým rizikem a nízkým ziskem“.
Francie uvedla nejvyšší počet stíhání za obchodování s lidmi v Evropské unii, po ní následuje Belgie, Rumunsko, Rakousko a Bulharsko. Francie rovněž zaregistrovala nejvyšší počet odsouzení za trestné činy obchodování s lidmi v Evropské unii, po ní následuje Rumunsko, Německo, Španělsko a Belgie. Celkem 70 % odsouzených obchodníků s lidmi jsou občané EU. Většina obchodníků s lidmi páchá trestnou činnost za účelem sexuálního vykořisťování. Méně než jedna pětina všech pachatelů obchodovala s oběťmi za účelem pracovního vykořisťování. Muži nadále tvořili většinu pachatelů, což představuje více než dvě třetiny těch, kdo jsou podezřelí, stíhaní a odsouzení za obchodování s lidmi.
Mnoho členských států informovalo o donucovacích a soudních opatřeních přijatých s cílem vybavit orgány zvláštními vyšetřovacími metodami a dát jim zvláštní povinnosti vyšetřovat a stíhat trestné činy obchodování s lidmi. Bylo vyvinuto úsilí o intenzivnější finanční šetření, společná vyšetřování a přeshraniční spolupráci, jakož i o opatření s cílem zajistit a konfiskovat výnosy z trestné činnosti. Členské státy stále více využívají nástroje spolupráce EU, zdroje a rozsáhlé informační systémy, a to zejména s podporou agentur EU pro výměnu informací a provádění společných aktivit. Řada členských států uvádí, že společné vyšetřovací týmy se ukázaly jako velmi účinný nástroj spolupráce, který přispívá ke kvalitě a efektivitě předběžného vyšetřování s rychlou výměnou informací a shromažďováním důkazů. Obchodování s lidmi je jednou z oblastí trestné činnosti s nejvyšším počtem zřízených společných vyšetřovacích týmů 36 . Eurojust zaregistroval rostoucí počet případů obchodování s lidmi, koordinačních schůzek a společných vyšetřovacích týmů pro boj proti obchodování s lidmi v letech 2018–2019 ve srovnání s předchozími lety 37 .
Europol zaznamenal rostoucí počet příspěvků členských států, což vede k výraznému zvýšení pomoci poskytované donucovacím orgánům. V roce 2019 měla operativní opatření prováděná v rámci platformy EMPACT v oblasti obchodování s lidmi za následek 825 zatčení, určení 8 824 podezřelých a 1 307 potenciálních obětí, včetně 69 identifikovaných dětí, 94 skupin organizovaného zločinu, které byly identifikovány nebo rozbity, a 1,5 milionu EUR aktiv zmrazených na bankovních účtech, u společností a v podobě internetových domén 38 . Přestože řada členských států stále častěji využívá nástroje trestního soudnictví pro zmrazení a konfiskaci majetku z trestné činnosti, celková míra konfiskaci majetku z trestné činnosti v EU je stále nízká.
Příslušné orgány zvažují využití rozsáhlých informačních systémů, včetně vízového informačního systému, Schengenského informačního systému (SIS II) a systému Eurodac 39 , k prevenci, vyšetřování a/nebo stíhání závažných trestných činů, včetně případů obchodování s lidmi. Používání SIS II umožňuje orgánům odhalit (a to i s využitím otisků prstů), vyšetřovat a stíhat obchodníky s lidmi a identifikovat a chránit oběti. Umožňuje také lokalizaci a zabavení některých položek používaných pachateli, například vozidel, lodí, kontejnerů a cestovních dokladů. Členské státy, Komise a eu-LISA 40 plánují další zlepšení / připravují další posílení systému SIS II, a donucovací orgány tak dostanou dodatečné prostředky na konci roku 2021. Zmodernizování rámce interoperability by mohlo být důležitým faktorem pro zlepšení identifikace obětí obchodování s lidmi, včetně dětí, a pachatelů trestného činu.
Prevence obchodování s lidmi byla zastřešující prioritou sdělení Komise z roku 2017 o posílení opatření EU zaměřených na prevenci obchodování s lidmi (dále jen „sdělení z roku 2017“) 41 . Směrnice o boji proti obchodování s lidmi stanoví konkrétní požadavky členských států, včetně opatření na odrazení a snížení poptávky po obchodování s lidmi, jakož i na osvětová opatření, výcvik a zvažování kriminalizace uživatelů služeb vymáhaných od obětí obchodování s lidmi. Evropská komise vyzvala členské státy, aby kriminalizovaly ty, kteří vědomě používají služby vymáhané od obětí obchodování s lidmi, což bylo klíčové opatření podle sdělení z roku 2017. Analýza obsažená ve zprávě Evropské komise o „uživatelích“ z roku 2016 ukázala značně různorodé právní prostředí v EU, které „nedokáže účinně přispět k odrazení poptávky po těchto službách.“ 42 Legislativní opatření na vnitrostátní úrovni přijatá v souladu s čl. 18 odst. 4 směrnice o boji proti obchodování s lidmi uplatňují různé přístupy k zabránění spáchání trestného činu a snížení nezákonné poptávky po „službách“, „využívání“ nebo „vykořisťování“ obětí obchodování s lidmi. Tyto rozdíly zahrnují rozsah, cíle a/nebo specifické požadavky těchto vnitrostátních opatření. Od druhé zprávy o pokroku několik málo členských států oznámilo přijetí nových zákonů nebo změny stávajících právních předpisů s cílem snížit poptávku nebo kriminalizovat využívání služeb obětí obchodování s lidmi (např. Estonsko, Kypr, Lucembursko, Švédsko a Irsko). Nizozemsko informovalo o probíhajících legislativních iniciativách a další členské státy, například Lotyšsko, Maďarsko a Španělsko, právní předpisy zvažují.
Organizace občanské společnosti zdůrazňují, že tam, kde takové právní předpisy existují, je jejich vymáhání omezené, zatímco stíhání a odsouzení se začínají uskutečňovat pouze postupně. Podporují prioritu Komise povzbudit ty členské státy, které tak dosud neučinily, aby kriminalizovaly ty, kdo vědomě využívají služeb obchodování s lidmi, a poukázaly na význam kriminalizace využívání služeb vymáhaných od obětí u všech forem vykořisťování.
Údaje o trestném činu využívání služeb obětí obchodování s lidmi, jak jej stanoví vnitrostátní právní předpisy, se shromažďovaly podruhé. Jedenáct členských států uvedlo celkem 170 podezřelých, 162 trestních stíhání a 133 rozsudků ve vztahu k trestnému činu využívání služeb obětí obchodování s lidmi.
3.2Přístup obětí k právům a uplatňování těchto práv
Jednou z priorit stanovených ve sdělení z roku 2017 bylo „zlepšení přístupu obětí k právům a uplatňování těchto práv“. Právní předpisy EU stanoví, že obětem obchodování s lidmi se má pomáhat a mají být podporovány a chráněny podle různých legislativních aktů, včetně směrnice o boji proti obchodování s lidmi, směrnice 2004/81/ES o povolení k pobytu, směrnice 2012/29/EU o právech obětí 43 a směrnice o odškodnění 44 . Členské státy a organizace občanské společnosti oznámily, že existuje značný počet legislativních a politických iniciativ, které obětem umožňují získat přístup ke svým právům a vykonávat svá práva na pomoc, podporu a ochranu, a to i v přeshraničních souvislostech. Mnoho členských států se podílelo na kampani o právech obětí obchodování s lidmi 45 , kterou uspořádaly Evropská síť pro předcházení trestné činnosti a Europol a jejímž cílem bylo oslovit potenciální oběti a informovat je o pomoci, ochraně a také o jejich právech v jednotlivých zemích EU 46 .
Plnění konkrétních potřeb obětí při současném zohlednění jejich osobní historie a zajištění, aby jim byly poskytovány personalizované služby, bylo v řadě zpráv určeno jako priorita. Členské státy a organizace občanské společnosti připomenuly potřebu účinného a efektivního multidisciplinárního přístupu a přístupu zahrnujícího vícero subjektů, včetně využití pracovníků ovládajících několik jazyků. Mnoho legislativních změn se týkalo provedení a uplatňování směrnice o právech obětí, včetně opatření na ochranu obětí v trestním řízení a na ochranu dětských obětí a podpůrná opatření pro ně.
Všechny členské státy kromě jednoho mají zavedeny vnitrostátní referenční mechanismy s cílem zlepšit včasnou identifikaci obětí obchodování s lidmi, pomoc a podporu jim poskytovanou. Rozsah, fungování a úroveň formalizace referenčních mechanismů se v jednotlivých členských státech liší. Všechny členské státy mají zaveden alespoň nějaký druh opatření a postupů určených ke zlepšení identifikace (např. ukazatele, pokyny zaměřené na konkrétní rizikové skupiny, společná iniciativa pro prosazování práva, inspektoři práce a migrační služby). Například Řecko uvádí, že jeho vnitrostátní referenční mechanismus vstoupil v platnost v roce 2019. Španělsko zavede postup pro předávání potenciálních obětí obchodování s lidmi, které žádají o mezinárodní ochranu na letišti Barajas v Madridu. Tísňové linky pro oběti obchodování s lidmi jsou dalším nástrojem, který umožní identifikaci obětí, jakož i získání přístupu k podpůrným službám. Formální identifikace dětských obětí navíc vyžaduje další aktéry, úpravu postupů a obecně uplatnění zásady nejlepšího zájmu dítěte. Kromě donucovacích, policejních a pohraničních orgánů a organizací občanské společnosti se na identifikaci dětských obětí podílejí také jiné subjekty, jako jsou migrační úředníci, inspektoři práce a diplomatické služby. Studie o přezkumu fungování vnitrostátních a nadnárodních referenčních mechanismů členských států zdůraznila konkrétní problémy při identifikaci obětí v jejich vlastních členských státech, a to zejména vzhledem k tomu, že detekční systém byl speciálně upraven tak, aby identifikoval oběti ze zemí mimo EU, a není dostatečně efektivní při pomoci pro oběti z EU, zejména děti 47 .
Členské státy informovaly o opatřeních specifických pro děti zaměřených na zlepšení identifikace a postupy předávání pro oběti obchodování s lidmi. Ty zahrnovaly pokyny pro přijímání, zřízení specializovaných institucí a ubytovacích středisek a změnu právní úpravy opatrovnictví pro děti bez rodičovské péče 48 .
Genderově specifická opatření zahrnovala přijetí politických nástrojů, které poskytují informace pro zdravotnický personál pro identifikaci žen a dívek, obětí obchodu s lidmi za účelem sexuálního vykořisťování, výcvik a poradenství v oblasti genderově podmíněného násilí, včetně sexuálního vykořisťování, pro imigrační orgány a provádění postupů pomoci zvláště zaměřených na ženy a děti v hotspotech. Členské státy uvedly, že zvýšené znalosti a schopnosti vnitrostátních orgánů a dalších subjektů zapojených do procesu identifikace a zlepšování postupů předávání zlepšily identifikaci obětí, což má za následek, že je identifikován vyšší počet obětí. Pro děti, které žádají o mezinárodní ochranu, je však zapojení služeb pro ochranu dětí do referenčních mechanismů v současné době omezené a je třeba je posílit.
Členské státy rovněž zdůraznily, že mít zavedeny jasně vymezené procesy se zavedenými rolemi a dostupnými údaji rozčleněnými podle pohlaví a věku bylo užitečné pro měření rozsahu tohoto jevu a určení potřeb, které je třeba řešit. Organizace občanské společnosti odsoudily své vyloučení z oficiálního procesu identifikace, k němuž došlo v některých členských státech EU. Zdůraznily také nekonzistentní uplatňování období obnovy a reflexe v členských státech, nedostatek včasné právní intervence a nedostatek výcviku pro odborníky zapojené do procesu identifikace, což může vést k tomu, že oběti nebudou formálně identifikovány. Je třeba se dále zabývat uplatněním doložky o beztrestnosti, podle které by oběti neměly být trestány za zločiny, které byly přinuceny spáchat, a přístupem obětí k náhradě škody.
3.3Zastřešující opatření
Obchodování s lidmi je jako komplexní jev nadále systematicky řešeno ve všech klíčových příslušných oblastech politiky EU, jako je bezpečnost, migrace, soudnictví, rovnost žen a mužů, boj proti diskriminaci, základní práva, ochrana dětí, zaměstnanost, zemědělství a rybolov, vývoj, výzkum a humanitární pomoc 49 .
Existuje silná vazba mezi vnějším a vnitřním rozměrem obchodování s lidmi. Útvary Komise a Evropská služba pro vnější činnost vykonaly rozsáhlou práci s cílem zajistit soudržný a koordinovaný přístup k řešení tohoto trestného činu. Obchodováním s lidmi se zabývá široká škála politických nástrojů, včetně globální strategie zahraniční a bezpečnostní politiky Evropské unie, akčního plán EU pro lidská práva a demokracii na období 2020–2024 50 , společného sdělení „Na cestě ke komplexní strategii pro Afriku“ 51 , strategie EU pro západní Balkán 52 a evropské politiky sousedství.
Civilní a vojenské mise společné bezpečnostní a obranné politiky 53 54 jsou důležitým nástrojem v boji proti organizovanému zločinu. Ve střední části Středozemního moře hrála rozhodující roli při zlepšování celkové bezpečnosti námořní dopravy a pomohla narušit a rozložit obchodní model a zločinecké sítě převaděčů migrantů a obchodníků s lidmi a zlepšit spolupráci s širokou škálou organizací operace EUNAVFOR MED SOPHIA. Od dne 31. března 2020 nahradila operaci Sophia operace EUNAVFOR MED IRINI s hlavním úkolem uplatňovat zbrojní embargo OSN v Libyi a zároveň přispívat k narušování obchodního modelu sítí pro převaděčství migrantů a obchodování s lidmi.
Obchodování s lidmi je podrobně rozebráno v nástrojích spolupráce a rozvoje vztahujících se k Agendě pro udržitelný rozvoj 2030. Obchodování s lidmi je zařazeno do tří specifických podcílů zahrnujících odstranění všech forem násilí páchaného na ženách a dívkách, včetně násilí za účelem sexuálního vykořisťování (cíl udržitelného rozvoje 5.2), vymýcení obchodování s lidmi a nucené práce (SDG 8.7) a vymýcení obchodování s dětmi (cíl udržitelného rozvoje 16.2). Evropská unie je zapojena do procesu, který přezkoumává Úmluvu OSN proti nadnárodnímu organizovanému zločinu a její protokoly, a to též v oblasti obchodování s lidmi.
Četné vnější politiky, partnerství a iniciativy se třetími zeměmi nebo regionálními organizacemi, např. chartúmský a rabatský proces, se i nadále zabývají problémem obchodování s lidmi, zejména v rámci návaznosti na společný Vallettský akční plán.
Umožnění financování iniciativ proti obchodování s lidmi v rámci EU a v partnerských zemích zůstává rovněž prioritou. Členské státy informovaly o financování projektů ve sdíleném řízení prostřednictvím národních programů provozujících Fond pro vnitřní bezpečnost nebo Azylový, migrační a integrační fond a nadnárodní projekty financované z grantů EU z Fondu pro vnitřní bezpečnost – policejního a azylového, migračního a integračního fondu. Projekty byly také nadále financovány z(e):
·jiných zdrojů financování EU (např. programu EU Práva, rovnost a občanství),
·opatření EMPACT, které jsou stanoveny v rámci rozpočtů agentur EU,
·vnitrostátních finančních prostředků,
·prostřednictvím iniciativy EU a OSN „Spotlight“,
·svěřenského fondu EU pro Afriku,
·iniciativy Glo.Act, nástroje pro rozvojovou spolupráci a
·Evropského rozvojového fondu.
S cílem umožnit soudržnost a konzistentnost politik pokračovala koordinační práce na úrovni EU prostřednictvím:
·tematických a strukturovaných setkání evropské platformy občanské společnosti pro boj proti obchodování s lidmi, sítě národních zpravodajů EU a rovnocenných mechanismů,
·koordinačních schůzek deseti agentur EU, které v roce 2018 podepsaly společné prohlášení o závazku spolupracovat v boji proti obchodování s lidmi,
·meziútvarové skupiny Evropské komise a
·jednání s ostatními orgány EU (Evropským parlamentem a Radou).
Pokračovala rovněž mezinárodní spolupráce, a to i s mezinárodními organizacemi a orgány OSN.
4ZÁVĚRY
Z hlavních zjištění této zprávy vyplývá, že obchodování s lidmi se nesnížilo, ale spíše se rozvinulo uvnitř Evropské unie, a objevila se nová rizika. Značný počet obětí nadále trpí násilím, hrozbami a nesmírnou újmou způsobenou obchodováním s lidmi. Existence obchodování s lidmi způsobuje ohromné lidské, sociální a ekonomické náklady, zatímco obchodníci s lidmi a další aktéři, kteří se vědomě či nevědomě účastní nedovolených obchodních aktivit v řetězci obchodování s lidmi, dosahují obrovských zisků. Boj proti kultuře beztrestnosti pachatelů, uživatelů, vykořisťovatelů a prospěchářů je pro zlepšení současného stavu zásadní.
Zpráva rovněž poukazuje na to, že bylo dosaženo smysluplného pokroku v oblasti mezinárodní spolupráce v rámci EU a se třetími zeměmi, včetně přeshraničního vymáhání práva a soudních operativních opatření, a pokud jde o zavedení a zlepšování vnitrostátních a nadnárodních referenčních mechanismů a rozvíjení znalostní základny o tomto jevu. Počet stíhaných a odsouzených přesto zůstává na nízké úrovni, zatímco počet obětí je stále vysoký. Značně různorodé právní prostředí, pokud jde o kriminalizaci využívání služeb vymáhaných od obětí obchodování s lidmi, může být překážkou dalšího úsilí o odrazení poptávky po těchto službách. Když oběti obdrží pomoc, podporu a ochranu, jejich potřeby nejsou zohledněny, pokud jde o formy vykořisťování, kterým jsou vystaveny, jejich pohlaví a věk a jejich specifické potřeby a okolnosti. Záznam údajů a podávání zpráv zůstává nekonzistentní. Zjištěné obavy poukazují na špatné uplatňování směrnice o boji proti obchodování s lidmi v členských státech a je nutné jej dále posílit.
Obchodování s lidmi představuje přeshraniční trestnou činnost s negativním dopadem na všechny členské státy EU, která podporuje nezákonnou poptávku v EU i mimo ni. Zintenzivnění bezpečnostního partnerství mezi EU a třetími zeměmi by mohlo zvýšit spolupráci v boji proti sdíleným hrozbám. Tento přístup by byl založen na společných bezpečnostních zájmech a stavěl by na zavedených jednáních o spolupráci a bezpečnosti 55 . Nedostatečný pokrok a měnící se trendy obchodování s lidmi vyžadují nový strategický přístup k vymýcení obchodování s lidmi. Tato opatření budou rozvíjena v souvislosti s agendou pro potírání organizované trestné činnosti.
Europol (2015) The THB financial business model (Finanční obchodní model obchodování s lidmi), Haag. https://www.europol.europa.eu/publications-documents/trafficking-in-human-beings-financial-business-model
Čtyři koordinační centra, 96 koordinačních setkání, 333 nových případů obchodování s lidmi, 118 společných vyšetřovacích týmů, které se zabývají případy obchodování s lidmi v letech 2018–2019.
Nedávné příklady viz: Unie rovnosti: strategie EU pro rovnost žen a mužů na období 2020–2025 (Unie rovnosti: strategie EU pro rovnost žen a mužů na období 2020–2025); Strategie EU v oblasti práv obětí (2020–2025), COM(2020) 258 final); Strategie EU pro účinnější boj proti pohlavnímu zneužívání dětí (COM(2020) 607 final); Protidrogová agenda a akční plán EU na období 2021–2025, COM(2020) 606 final).