(4)Několik členských států vyhlásilo nouzový stav nebo zavedlo mimořádná opatření. Veškerá mimořádná opatření by měla být striktně přiměřená, nezbytná, časově omezená a v souladu s evropskými a mezinárodními standardy. Měla by podléhat demokratickému dohledu a nezávislému soudnímu přezkumu.

(5)Dne 20. března 2020 přijala Komise sdělení o aktivaci obecné únikové doložky Paktu o stabilitě a růstu 5 . Tato doložka stanovená v čl. 5 odst. 1, čl. 6 odst. 3, čl. 9 odst. 1 a čl. 10 odst. 3 nařízení (ES) č. 1466/97 a v čl. 3 odst. 5 a čl. 5 odst. 2 nařízení (ES) č. 1467/97 usnadňuje koordinaci rozpočtových politik v dobách závažného hospodářského útlumu. Komise ve svém sdělení Radě předestřela svůj názor, že, že vzhledem k očekávanému závažnému hospodářskému útlumu v důsledku rozšíření onemocnění COVID-19 umožňují stávající podmínky aktivaci doložky. Dne 23. března 2020 ministři financí členských států souhlasili s hodnocením Komise. Aktivace obecné únikové doložky umožňuje dočasně se odchýlit od postupu korekce k dosažení střednědobého rozpočtového cíle, pokud to neohrozí udržitelnost veřejných financí ve střednědobém horizontu. Pokud jde o nápravnou složku, může Rada na doporučení Komise rovněž rozhodnout o přijetí revidované fiskální trajektorie. Obecná úniková doložka nicméně nepozastavuje postupy v rámci Paktu o stabilitě a růstu. Členským státům dovoluje odchýlit se od rozpočtových požadavků, které by se uplatňovaly za normálních okolností, a Komisi a Radě umožňuje provádět v rámci paktu nezbytná opatření pro koordinaci politik.

(6)Je třeba nepřetržitě jednat, aby se šíření pandemie omezilo a tlumilo, posílila se odolnost národních systémů zdravotní péče, zmírnily se sociálně-ekonomické důsledky podpůrnými opatřeními pro podniky a domácnosti a zajistily se adekvátní zdravotní a bezpečnostní podmínky na pracovišti s výhledem na obnovení ekonomické aktivity. Unie by měla plně využívat rozličné nástroje, které má k dispozici, aby podpořila úsilí členských států v těchto oblastech. Členské státy a Unie by současně měly společně pracovat na přípravě opatření, která jsou nutná pro návrat k normálnímu fungování naší společnosti a ekonomik a k udržitelnému růstu, přičemž do těchto opatření by měly mimo jiné začlenit ekologickou a digitální transformaci a promítnout veškeré ponaučení z krize.

(7)Krize způsobená pandemií COVID-19 podtrhla flexibilitu, kterou jednotný trh nabízí k přizpůsobení se mimořádným situacím. Aby se však zajistil rychlý a plynulý přechod k fázi oživení a k volnému pohybu zboží, služeb a pracovníků, musí být hned, jak přestanou být nezbytná, zrušena mimořádná opatření, jež brání normálnímu fungování jednotného trhu. Ze stávající krize vyplynulo, že zdravotnictví potřebuje plány připravenosti, zahrnující zejména lepší nákupní strategie, diverzifikované dodavatelské řetězce a strategické rezervy základního vybavení. Jedná se o zásadní faktory pro vypracování rozsáhlejších plánů připravenosti na krize.

(8)Normotvůrce Unie již změnil příslušné legislativní rámce 6 tak, aby členské státy mohly mobilizovat veškeré nevyužité zdroje z evropských strukturálních a investičních fondů, a tak řešit mimořádné dopady pandemie COVID-19. Uvedené změny zajistí další flexibilitu a také zjednodušené a efektivnější postupy. Aby se zmírnily tlaky v oblasti peněžních toků, mohou členské státy v účetním období 2020–2021 rovněž využít 100% míru spolufinancování z rozpočtu Unie. Belgie se vyzývá, aby těchto možností plně využívala a jejich prostřednictvím pomáhala jednotlivcům a odvětvím, kterých se zmíněné problémy dotýkají nejvíce.

(9)Je pravděpodobné, že socioekonomické důsledky pandemie se v regionech projeví nerovnoměrně kvůli rozdílným modelům specializace. To s sebou nese zásadní riziko, že se v Belgii prohloubí rozdíly mezi regiony i v regionech. Jelikož kromě výše uvedeného hrozí i dočasné narušení procesu konvergence mezi členskými státy, vyžaduje současná situace cílené politické reakce.

(10)Dne 30. dubna 2020 Belgie předložila národní program reforem na rok 2020 a program stability z roku 2020. Vzhledem k jejich provázanosti byly oba programy posuzovány současně.

(11)Na Belgii se v současné době vztahuje preventivní složka Paktu o stabilitě a růstu a pravidlo pro zadlužení.

(12)Dne 13. července 2018 Rada Belgii doporučila zajistit, aby nominální míra růstu čistých primárních výdajů vládních institucí 7 nepřekročila v roce 2019 hodnotu 1,8 %, což odpovídá roční strukturální korekci ve výši 0,6 % HDP. Vzhledem k tomu, že Belgie byla způsobilá pro udělení požadované dočasné odchylky ve výši 0,5 % HDP na základě doložky o strukturálních reformách, požadovaná strukturální korekce pro rok 2019 byla snížena na 0,1 % HDP, což odpovídalo nominální míře růstu čistých primárních výdajů, která v roce 2019 nepřekročila 2,8 %. Celkové posouzení Komise potvrzuje závažnou odchylku od doporučeného postupu korekce k dosažení střednědobého rozpočtového cíle v roce 2019 a v letech 2018 a 2019 společně. Jedná se o relevantní faktor ve zprávě, kterou Komise vypracovala podle čl. 126 odst. 3 Smlouvy, aby posoudila, zda Belgie v roce 2019 dodržela kritérium dluhu.

(13)Ve svém programu stability z roku 2020 vláda plánuje zhoršení celkového salda ze schodku 1,9 % HDP v roce 2019 na schodek 7,5 % HDP v roce 2020. Poté, co se poměr hrubého veřejného dluhu k HDP v roce 2019 snížil na 98,6 % HDP, očekává se, že by v roce 2020 měl podle programu stability z roku 2020 vzrůst na přibližně 115 %. Makroekonomický a fiskální výhled ovlivňuje vysoká nejistota spojená s pandemií COVID-19.

(14)Belgie v reakci na pandemii COVID-19 a v rámci koordinovaného přístupu Unie přijala rozpočtová opatření, aby zvýšila kapacitu svého systému zdravotní péče, zabránila šíření pandemie a poskytla pomoc obzvláště zasaženým občanům a odvětvím. Podle programu stability z roku 2020 činila tato rozpočtová opatření 2,3 % HDP. Tato opatření zahrnují federální režim příspěvků v dočasné nezaměstnanosti, náhradní příjem osob samostatně výdělečně činných, federální rezervu na výdaje související s krizí, různé regionální příspěvky podnikům a odvětvové dotace. Kvantifikace těchto opatření, jež povedou k prohloubení schodku, se víceméně shoduje s odhady Komise, zohlední-li se odlišné zacházení s cenou automatických stabilizátorů. Belgie navíc oznámila opatření, která sice nemají přímý rozpočtový dopad, avšak přispějí k podpoře likvidity pro podniky. Tato opatření se týkají jak federálních, tak regionálních úvěrových záruk pro podniky a osoby samostatně výdělečně činné a podle programu stability z roku 2020 odhadem činí 11,8 % HDP. Dále byly provedeny odklady plateb daní, zejména daní z příjmu fyzických a právnických osob, a odklady plateb sociálních příspěvků, v programu stability na rok 2020 však nejsou vyčísleny. Opatření přijatá Belgií jsou celkově v souladu s pokyny stanovenými ve sdělení Komise o koordinované ekonomické reakci na koronavirovou nákazu COVID-19. Plné provedení těchto opatření a následné přeorientování fiskálních politik směrem k dosažení obezřetných střednědobých fiskálních pozic, až to hospodářské podmínky dovolí, přispěje k zachování fiskální udržitelnosti ve střednědobém horizontu.

(15)Podle prognózy Komise z jara 2020 by mělo belgické saldo veřejných financí (za předpokladu, že nedojde ke změně politik) činit –8,9 % HDP v roce 2020 a –4,2 % v roce 2021. Míra veřejného zadlužení by podle projekcí dosáhnout v roce 2020 hodnoty 113,8 % HDP.

(16)Dne 20. května 2020 vydala Komise zprávu vypracovanou v souladu s čl. 126 odst. 3 Smlouvy z důvodu nedodržení pravidla pro zadlužení v roce 2019 a plánovaného porušení referenční hodnoty schodku ve výši 3 % HDP v roce 2020 ze strany Belgie. Celkově z analýzy vyplývá, že kritérium schodku a kritérium zadlužení stanovená ve Smlouvě a v nařízení (ES) č. 1467/1997 nejsou splněna.

(17)V reakci na vypuknutí pandemie COVID-19 belgické orgány přijaly komplexní soubor opatření ke zmírnění sociálních a ekonomických dopadů závažného hospodářského útlumu. Vytvořily režim záruk ve výši 50 miliard EUR za nové krátkodobé úvěry poskytované životaschopným podnikům. Regiony a společenství také zavedly záruky za překlenovací a standardní podnikatelské úvěry, podporu likvidity pro podniky v podobě přímých úvěrů a opatření zaměřených na finanční podporu podniků, které byly krizí nejvíce zasaženy. Splácení stávajících hypoték a podnikatelských úvěrů lze prodloužit. Tvrdě zasažené podniky mohou využít dočasné moratorium na konkurzní řízení. Byly zavedeny různé pobídky, jejichž cílem je udržet více pracovníků v zaměstnání nebo umožnit jejich návrat do zaměstnání, aby byla zajištěna kontinuita činnosti. Příspěvky na sociální zabezpečení a daňové odvody, jako jsou daně z přidané hodnoty, daně z příjmu právnických a fyzických osob, mohou být odloženy nebo v některých případech nemusí být zaplaceny. Federální vláda zavedla pro podniky postižené krizí režim dočasné nezaměstnanosti z důvodu vyšší moci s vyššími dávkami. Pro osoby samostatně výdělečně činné, jejichž činnost byla přerušena po dobu alespoň sedmi po sobě následujících dnů, je k dispozici měsíční náhradní příjem. Běžně uplatňované snižování dávek v nezaměstnanosti je dočasně pozastaveno. Federální vláda rovněž připravuje dodatečný soubor opatření pro řešení platební neschopnosti podniků, například osvobození od daně z příjmu právnických a fyzických osob pro fiskální rok 2020.

(18)Belgické zdravotnictví má dobré výsledky při poskytování akutní péče v nemocnicích. Rozšíření onemocnění COVID-19 však upozornilo na několik nedostatků z hlediska odolnosti systému zdravotní péče v případě vážné krize veřejného zdraví. Ukázalo, že Belgie čelí strukturálnímu nedostatku zdravotnických pracovníků, který je třeba řešit. V bezprostřední budoucnosti zůstane klíčovým úkolem zajištění dostatečného množství kritického zdravotnického materiálu, včetně ochranného vybavení, především pro zdravotnické pracovníky a pracovníky v jiných povoláních, kteří jsou vystaveni rizikovým faktorům. Z krátkodobého a střednědobého hlediska bude mít pro efektivní zvládání krizí veřejného zdraví, jako je například COVID-19, i nadále zásadní význam strategie veřejného zdraví, která je plně koordinovaná s politikami prevence a dlouhodobé péče. Důležitým krokem v tomto směru je hladké provedení meziministerské dohody o veřejné zdravotní péči, která dává zaměstnance a infrastrukturu nemocnic (spadajících do federální pravomoci) k dispozici zařízením dlouhodobé péče (spadajících do pravomoci jednotlivých společenství).

(19)Krize COVID-19 náhle zastavila růst zaměstnanosti, která v roce 2019 a na začátku roku 2020 v Belgii dosahovala rekordně vysokých úrovní. Stávající belgické režimy podpory příjmu z veřejných zdrojů, mezi něž patří systém dočasné nezaměstnanosti pro zaměstnané osoby a právo na překlenovací příjem pro osoby samostatně výdělečně činné, poskytují částečnou náhradu za ztráty příjmů v důsledku zkrácení pracovní doby. Tyto režimy zkrácené pracovní doby hrají významnou úlohu při snižování dopadu nižšího objemu výroby na míru zaměstnanosti. Přesto se očekává, že nezaměstnanost v roce 2020 vzroste na 7 % a v roce 2021 mírně klesne na zhruba 6,6 %. Pro prevenci strukturálního nárůstu nezaměstnanosti bude třeba dále usilovat o posílení účinnosti stávajících aktivních politik na trhu práce, která je stále nízká: do aktivních politik na trhu práce je sice zapojen vysoký podíl nezaměstnaných, ale přechod z nezaměstnanosti na zaměstnanost je nízký. Zvláštní pozornost by měla být věnována zajištění komplexního přístupu pro ty, kteří jsou nejvíce vzdáleni trhu práce, a tedy pravděpodobně budou negativními socioekonomickými důsledky krize postiženi nejvíce. Mezi zranitelné skupiny patří zejména osoby s nízkou kvalifikací, osoby z přistěhovaleckého prostředí a osoby se zdravotním postižením. Navíc je v průměru u všech mzdových úrovní, s výjimkou pracovníků s velmi nízkými mzdami, práce vysoce daňově zatížena (daňové zatížení představuje 50 % průměrného platu). Tato skutečnost má velký vliv na relativně vysoké náklady na pracovní síly a může negativně ovlivnit poptávku po nich, zejména v případě pracovních míst s nízkou produktivitou.

(20)Měla by být podpořena pracovní mobilita do odvětví s významným nedostatkem pracovních sil včetně zdravotnictví, informačních a komunikačních technologií (IKT) a technických a odborných povolání. Souběžně vzniknou velké potřeby v oblasti rekvalifikace a zvyšování kvalifikace a bude nutné, aby se zvýšila míra účasti dospělých na vzdělávání a odborné přípravě, mimo jiné s využitím zkrácené pracovní doby. Existují obavy, že stávající programy pobídek v oblasti odborné přípravy se nedostávají k těm, jimž by prospěly nejvíce, tedy osobám s nízkou kvalifikací, starším pracovníkům a osobám z přistěhovaleckého prostředí. Velkou překážkou, zejména v dvojjazyčném Bruselu, jsou nedostatečné jazykové znalosti. Belgická společenství přijímají opatření na zvýšení počtu studujících ve vědeckých, technologických, inženýrských a matematických oborech, existuje však prostor pro komplexnější strategie, které by uspokojily budoucí poptávku na trhu práce. Celková úroveň digitálních dovedností je dobrá, ale stagnuje. Úroveň digitálních dovedností mladých lidí, a zejména osob s nízkým vzděláním, je nižší než průměr EU a v posledních letech se zhoršuje. Kromě nezbytných vzdělávacích a mentorských programů pro učitele má pro zajištění přístupu k učení na dálku zásadní význam, aby všichni studenti měli k dispozici vhodná zařízení a internetové připojení. Mimo jiné proto, aby krize ještě více neprohloubila stávající nerovnosti ve vzdělávacím systému.

(21)Belgie přijala řadu režimů na podporu likvidity podniků, včetně režimu státní záruky za úvěry a několika regionálních režimů oznámených podle dočasného rámce po opatření státní podpory na podporu hospodářství při stávajícím šíření koronavirové nákazy COVID-19. Účinné a účelné provádění těchto režimů, a to i prostřednictvím zprostředkovatelů, má klíčový význam proto, aby je podniky, zejména malé a střední podniky a osoby samostatně výdělečně činné, mohly využívat, a tak si zajistily ochranu a možnost rychlejšího zotavení. Při navrhování a provádění těchto opatření je třeba zohlednit odolnost bankovního sektoru, včetně zprostředkovatelů.

(22)I přes vládní úsilí představuje administrativní zátěž pro podniky přibližně 7 miliard EUR ročně (1,6 % HDP), přičemž většina souvisí s dodržováním daňových a pracovněprávních předpisů. Daňový systém je složitý kvůli různým daňovým výdajům. Mzdová administrativa je složitá především pro podniky, které musí zohledňovat různé regionální systémy. Stále častěji se stává, že veřejné orgány platí podnikům se zpožděním, čímž přispívají k jejich úpadku a ke zhoršování podnikatelského prostředí. Lhůty pro vydávání stavebních povolení a povolení pro vodovodní a elektrické přípojky jsou velice dlouhé. Postup převodu majetku patří mezi nejpomalejší a nejnákladnější v EU. Existují velké regionální rozdíly v požadavcích pro zahájení poskytování řemeslných nebo stavebních služeb. Provozní prostředí maloobchodníků zatěžují pravidla týkající se otevírací doby obchodů, podpory prodeje, slev a distribučních kanálů pro prodej léčivých přípravků bez lékařského předpisu. Zavádění sítí 5G brzdí mimo jiné přísné radiační limity (především v Bruselu), které jsou však v každém regionu jiné, vysoké daně z antén v Bruselu a dlouhé lhůty pro vydání povolení k jejich umístění. V oblasti platební neschopnosti neexistuje žádný zjednodušený postup mimosoudního vyrovnání pro malé a střední podniky a insolvenční řízení mohou zahájit pouze dlužníci. I přes postupná zlepšení se soudnictví potýká s nedostatečnou digitalizací a nedostatkem zdrojů. Zdlouhavá řízení ve správním soudnictví vedou k výrazným zpožděním při projednávání veřejných zakázek a stavebních povolení. Klíčové donucovací orgány v oblasti dozoru nad trhem, hospodářskou soutěží a železniční dopravou nemají k plnění svých úkolů dostatek pracovníků.

(23)Na podporu hospodářského oživení bude důležité předsunout veřejné investiční projekty ve vyšší fázi připravenosti a podpořit soukromé investice, mimo jiné relevantními reformami. Pokud jde o vnitrostátní plán v oblasti energetiky a klimatu na období 2021–2030, Belgie má značné investiční potřeby v oblasti udržitelné dopravy, zejména v souvislosti s řešením přetížení dopravy a elektromobility. Belgické regiony oznámily před krizí rozsáhlé víceleté plány v oblasti dopravní infrastruktury. Velké investice směřují do příměstské železniční dopravy kolem Bruselu, signalizace a přístavních a přeshraničních železničních spojení. Vnitrostátní plán v oblasti energetiky a klimatu rovněž identifikoval významné investiční potřeby v oblasti výroby energie z obnovitelných a flexibilních zdrojů, propojení, inteligentních sítí, skladování a energetické účinnosti s cílem splnit evropské energetické cíle, realizovat závazek Belgie do roku 2025 plně ukončit jadernou energii a renovovat 80 % budov, které byly postaveny před zavedením energetických norem. Na rozdíl od poměrně vysoké intenzity soukromého výzkumu a vývoje zůstává míra intenzity veřejného výzkumu a vývoje mírně pod úrovní většiny členských států s podobnou úrovní hospodářského rozvoje. Belgie na sebe bere riziko, že zaostane v zavádění sítí 5G, protože neplánuje přidělit průkopnická pásma 5G ve lhůtách stanovených v právních předpisech Unie. V březnu 2020 zahájily belgické orgány veřejnou konzultaci ohledně dočasného řešení v podobě dočasných vnitrostátních licencí na 200 MHz spektra dostupného v pásmu 3,6–3,8 GHz. Programování Fondu pro spravedlivou transformaci na období 2021–2027 by Belgii mohlo pomoci řešit některé z problémů, které s sebou nese přechod ke klimaticky neutrální ekonomice, zejména v oblastech, které jsou zmiňovány v příloze D zprávy o Belgii. Belgie by tak mohla tento fond optimálně využít.

(24)Přestože se stávající doporučení zaměřují na řešení socioekonomických dopadů pandemie a usnadnění hospodářského oživení, doporučení pro jednotlivé země z roku 2019, která Rada přijala dne 9. července 2019, se týkala i reforem, které jsou zásadní pro řešení střednědobých až dlouhodobých strukturálních problémů. Daná doporučení jsou stále relevantní a budou dále sledována během příštího ročního cyklu evropského semestru. Totéž platí i pro doporučení týkající se investičních hospodářských politik. Uvedená doporučení by měla být zohledněna při strategickém programování fondů politiky soudržnosti po roce 2020, a to i pokud jde o opatření pro zmírnění současné krize a ukončování opatření, která byla v souvislosti s ní přijata.

(25)Evropský semestr poskytuje rámec pro průběžné koordinování hospodářské politiky a politiky zaměstnanosti v Unii, které může přispět k udržitelné ekonomice. Členské státy ve svých národních programech reforem na rok 2020 bilancují pokrok, pokud jde o plnění cílů udržitelného rozvoje OSN. Zajistí-li Belgie plné provedení níže uvedených doporučení, přispěje k pokroku v plnění cílů udržitelného rozvoje a ke společnému úsilí o konkurenceschopnou udržitelnost v Unii.

(26)Pro rychlé zotavení z hospodářského dopadu pandemie COVID-19 je zásadně důležitá úzká koordinace mezi ekonomikami v hospodářské a měnové unii. Belgie by – jakožto členský stát, jehož měnou je euro a s ohledem na politické pokyny Euroskupiny – měla zajistit, aby její politiky zůstaly v souladu s doporučeními pro eurozónu a byly koordinovány s politikami ostatních členských států eurozóny.

(27)V kontextu evropského semestru 2020 provedla Komise komplexní analýzu hospodářské politiky Belgie a zveřejnila ji ve své zprávě o Belgii pro rok 2020. Posoudila také program stability z roku 2020, národní program reforem na rok 2020 a opatření přijatá v návaznosti na doporučení, která byla Belgii adresována v předchozích letech. Vzala v úvahu nejen jejich význam pro udržitelnou fiskální a sociálně-ekonomickou politiku v Belgii, ale také jejich soulad s pravidly a pokyny Unie, neboť celkovou správu ekonomických záležitostí v Unii je třeba posílit tím, že do rozhodování členských států v budoucnu budou zahrnuty vstupy na úrovni Unie.

(28)Ve světle tohoto posouzení přezkoumala Rada program stability z roku 2020 a její stanovisko 8 je promítnuto zejména do níže uvedeného doporučení č. 1,

DOPORUČUJE Belgii v letech 2020 a 2021:

1.V souladu s obecnou únikovou doložkou přijmout veškerá nutná opatření k účinnému řešení pandemie, k udržení ekonomiky a k podpoře následného oživení. Pokud to hospodářské podmínky dovolí, provádět fiskální politiky zaměřené na dosažení obezřetné střednědobé fiskální pozice a zajištění udržitelnosti dluhu a zároveň zvýšit investice. Posílit celkovou odolnost systému zdravotní péče a zajistit dodávku klíčového zdravotnického materiálu.

2.Zmírnit dopady krize na zaměstnanost a její sociální dopad, především podporou aktivních politik na trhu práce a podporou rozvoje dovedností.

3.Zajistit efektivní provádění opatření pro poskytnutí likvidity na pomoc malým a středním podnikům a osobám samostatně výdělečně činným a zlepšit podnikatelské prostředí. Přednostně realizovat veřejné investiční projekty ve vyšší fázi připravenosti a podpořit soukromé investice na podporu hospodářského oživení. Zaměřit investice na ekologickou a digitální transformaci, zejména na infrastrukturu pro udržitelnou dopravu, čistou a účinnou výrobu a využívání energie, digitální infrastrukturu, jako například sítě 5G a gigabitové sítě a dovednosti v oblasti informačních a komunikačních technologií.

V Bruselu dne

Za Radu

předseda/předsedkyně