EVROPSKÁ KOMISE
V Bruselu dne 3.9.2020
COM(2020) 476 final
ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ
o provádění Evropského energetického programu pro hospodářské oživení
a o využívání Evropského fondu pro energetickou účinnost
{SWD(2020) 169 final}
ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ
o provádění Evropského energetického programu pro hospodářské oživení
a o využívání Evropského fondu pro energetickou účinnost
Páteří energetické unie je odolná infrastruktura. V roce 2019 byly uvedeny do provozu důležité propojovací projekty a byla významně posílena regionální spolupráce.
V této souvislosti sehrál klíčovou úlohu Evropský energetický program pro hospodářské oživení (EEPR), který zajišťoval finanční podporu významným infrastrukturám společného zájmu, aby se mohly integrovat trhy s elektřinou a plynem a posílila se bezpečnost dodávek.
I. POKROK V PROVÁDĚNÍ PROGRAMU
Energetická infrastruktura a inovace jsou ústředními prvky EEPR a jsou stále stejně důležité jako v roce 2009, kdy byl program zřízen.
Tato zpráva mapuje u každé části programu pokrok, jehož se dosáhlo při realizaci projektů a při využívání Evropského fondu pro energetickou účinnost. Navazuje na zprávu přijatou v roce 2020 1 a zabývá se realizací projektů a prováděním plateb v období od 1. ledna 2019 do 31. prosince 2019.
II. CELKOVÉ PROVÁDĚNÍ PROJEKTŮ
Do konce prosince 2019 bylo dokončeno 45 projektů z 59 (+2 oproti roku 2018) a příjemcům byly vyplaceny prostředky v celkové výši 2 546 249 263 EUR (po odečtení inkasních příkazů v hodnotě 198 823 897 EUR (viz příloha).
Situace u plynárenské a elektrizační infrastruktury je následující: většina projektů je dokončena a dva ještě probíhají.
Výrazného pokroku dosáhli iniciátoři projektů, které integrují větrnou energii vyráběnou na moři do elektrizační soustavy. Naopak u posledního zbývajícího projektu zachycování a ukládání CO2 přistoupili iniciátoři k zastavení finanční podpory.
Komise se rozhodla ve finanční podpoře investorů pokračovat, jestliže bude i nadále zřejmé, že je možné konečné rozhodnutí o investici a že projekt má stále značný význam pro společnost.
1. Plynárenská a elektrizační infrastruktura
Podprogram EEPR pro infrastrukturu podpořil 44 projektů ve třech hlavních oblastech činnosti (propojování plynárenských soustav, zpětný tok plynu a elektřina).
Přislíbeny na ně byly prostředky v celkové výši 2 267 574 462 EUR, přičemž do 31. prosince 2019 z nich byla příjemcům vyplacena částka 1 669 370 233 EUR. Platby jsou podmíněny tím, že se příjemce k realizaci projektu pevně zaváže prostřednictvím konečného rozhodnutí o investici.
1.1 Dosavadní pokrok
K dnešnímu dni bylo dokončeno 38 ze 44 infrastrukturních projektů (beze změny oproti roku 2018, jelikož v roce 2019 nebyl dokončen žádný projekt), čtyři projekty byly ukončeny a dva stále probíhají.
V odvětví elektroenergetiky bylo dokončeno všech 12 projektů.
V oblasti plynárenských propojovacích vedení bylo dokončeno třináct z osmnácti projektů, dva projekty pokračují podle nového harmonogramu a tři byly ukončeny.
Co se týče zpětného toku a propojovacích projektů ve střední a východní Evropě, třináct projektů bylo dokončeno a jeden projekt v Rumunsku byl v září 2014 Komisí ukončen.
Od poslední zprávy o provádění EEPR je patrný zejména tento pokrok:
-Propojení mezi Bulharskem a Řeckem (IGB) představuje klíčovou cestu pro přepravu plynu z transjadranského plynovodu a řeckého zkapalněného zemního plynu na sever a je důležitým projektem pro diverzifikaci dodávek plynu v jihovýchodní Evropě. Jedná se o projekt společného zájmu (PSZ 6.8.1) a o prioritní projekt v rámci energetického propojení střední a jihovýchodní Evropy (CESEC). Komise tomuto projektu od počátku poskytuje politickou a finanční podporu. Projekt získal 45 milionů EUR z Evropského energetického programu pro hospodářské oživení a 39 milionů EUR z Evropského fondu pro regionální rozvoj. V roce 2018 vykázal další pokrok. Výstavba projektu byla zahájena na konci října 2019 a má trvat osmnáct měsíců. Zahájení komerčního provozu se v současné době odhaduje na 2. čtvrtletí 2021.
-V Kyperské republice připravuje ministerstvo energetiky, obchodu a průmyslu vybudování terminálu pro příjem zemního plynu, který pomůže diverzifikovat kyperský energetický mix, přispěje k ukončení energetické izolace ostrova a usnadní zapojení nezávislých producentů elektřiny z plynu do hospodářské soutěže. Očekává se, že zemní plyn vstoupí na kyperský trh do roku 2022.
Aktuálně se předpokládá, že první z probíhajících projektů bude dokončen do konce roku 2021 a druhý do konce roku 2022.
2. Projekty větrné energie na moři
2.1 Dosavadní pokrok
Podprogram pro větrnou energii na moři sestával z devíti projektů, které získaly podporu ve výši 565 milionů EUR rozdělenou do dvou hlavních druhů činnosti, a sice:
— rozsáhlé testování, výroba a využití inovativních turbín a základových konstrukcí na moři (šest projektů) a dále
— rozvoje modulových řešení pro integraci velkého množství přenášené větrné energie do elektrizační soustavy (tři projekty).
Šest z těchto devíti projektů bylo dokončeno a dva byly předčasně ukončeny. Na projekty bylo vyplaceno 376 188 345 EUR (po odečtení inkasních příkazů). Jeden zbývající projekt (Kriegers Flak) ještě probíhá.
2.2 Dosavadní pokrok podle odvětví
2.2.1 Pokrok, pokud jde o inovativní turbíny a konstrukce na moři
Co se týče mořské větrné farmy u Aberdeenu, začalo 1. července 2018 v mořské větrné farmě Aberdeen Bay společnosti Vattenfall fungovat jedenáct větrných turbín s největší kapacitou na světě (8,8 MW na turbínu v té době, dnes existují turbíny s výkonem 12 MW). V září 2018 bylo oficiálně otevřeno Evropské středisko pro využití větru na moři (European Offshore Wind Deployment Centre) – Mořská větrná farma Aberdeen (Aberdeen Offshore Wind Farm). Poslední zpráva o projektu a závěrečná platba jsou očekávány ve druhém čtvrtletí roku 2020.
2.2.2 Pokrok, pokud jde o integraci větrné energie do elektrizační soustavy
Realizace zbývajících dvou projektů, Kriegers Flak a COBRAcable, celkově postupovala podle očekávání.
V září 2019 bylo uvedeno do provozu propojovací vedení COBRAcable mezi Dánskem a Nizozemskem. Projekt COBRAcable skončil v prosinci 2019. Lhůta pro vydání závěrečné zprávy je do tří měsíců od data ukončení akce, tj. do konce března 2020.
Projekt „Kriegers Flak – the Combined Grid Solution“ má být uveden do provozu na konci druhého čtvrtletí roku 2020, což je také datum ukončení projektu. Lhůta pro vydání závěrečné zprávy je do konce září 2020.
3. Zachycování a ukládání CO2
Daný podprogram EEPR obnášel šest projektů a podporu ve výši 1 miliardy EUR. Cílem bylo demonstrování úplného procesu zachycování, přepravy a ukládání CO2.
Dokončen byl jeden projekt (Compostilla ve Španělsku), díky němuž vznikla fungující pilotní zařízení pro zachycování, přepravu a ukládání CO2. Čtyři projekty byly předčasně ukončeny, neboť jejich iniciátoři se rozhodli, že investici neskuteční, a jeden projekt byl zastaven bez dokončení. Na tyto projekty bylo vyplaceno 387 099 179 EUR (po odečtení inkasních příkazů v celkové výši 145 294 400 EUR).
III. EVROPSKÝ FOND PRO ENERGETICKOU ÚČINNOST (EEEF)
V prosinci 2010 bylo z Evropského energetického programu pro hospodářské oživení přiděleno 146,3 milionu EUR na finanční nástroj pro projekty v oblasti udržitelné energetiky 2 . Částka 125 milionů EUR posloužila jako příspěvek EU do Evropského fondu pro energetickou účinnost (EEEF). Ten byl zřízen v červenci 2011 a prostředky v něm dosáhly celkového objemu 265 milionů EUR 3 . Fond byl též podpořen grantovým nástrojem technické pomoci s rozpočtem 20 milionů EUR a s částkou 1,3 milionu EUR na činnosti ke zvýšení informovanosti.
Evropský fond pro energetickou účinnost nabízí individualizované financování (pomocí dluhových i kapitálových nástrojů) projektům v oblasti energetické účinnosti, energie z obnovitelných zdrojů a čisté městské dopravy. Příjemci jsou místní nebo regionální orgány veřejné správy či soukromé subjekty jednající jejich jménem.
1.Dosavadní pokrok
V roce 2019 byla do portfolia fondu přidána jedna nová transakce:
— projekt Catfoss ve Spojeném království spočívá ve financování nového zařízení kombinované výroby tepla a elektřiny (KVET) s kombinovaným instalovaným výkonem 28MW. Zařízení KVET bude vybudováno ve stejném areálu jako stávající zařízení na zpracování odpadu při v ekoparku Derwenthaugh Eco Parc, Gateshead ve Spojeném království. Projekt zajistí udržitelné teplo do místní sítě dálkového vytápění, jakož i přípojky pro soukromé vytápění a odběr elektrické energie. Podle odhadů by měl projekt po dokončení v porovnání s výchozím scénářem zajistit snížení emisí ve výši 52,500 tonnes CO2e. To odpovídá 97 %. Kromě toho by v okamžiku, kdy bude zařízení v plném rozsahu, měla úspora primární energie překročit 315 000 MWh ročně, což odpovídá 100 % úspoře ve srovnání s výchozím scénářem vzhledem k tomu, že biopalivo je v současnosti dopravováno na skládku (investice z EEEF ve výši 25 milionů EUR, celková velikost projektu ve výši 48 milionů EUR).
Od jeho zřízení až do 31. prosince 2019 byly v rámci EEEF podepsány smlouvy na sedmnáct projektů v hodnotě 195 milionů EUR, přičemž fond vygeneroval konečné investice v odhadované výši 349,5 milionu EUR.
Na základě rámce EEEF pro hodnocení projektů a pro podávání zpráv v souvislosti s ekvivalentem CO2 a s úsporami primární energie se od konce roku 2016 díky investicím z fondu předešlo vzniku téměř 388 478 tun CO2 a ušetřilo se 794 124 MWh primární energie 4 .
2.Nástroj technické pomoci EEEF
V listopadu 2016 byl v rámci Evropského fondu pro energetickou účinnost zaveden nový nástroj technické pomoci. Na základě nástroje Evropské komise pro technickou pomoc (spravovaného fondem EEEF) zřídil fond nový nástroj, který má nabízet podporu ambiciózním veřejným subjektům s komerčně slibnými investičními projekty v oblasti udržitelné energie. Předmětné projekty musí souviset s energetickou účinností, energií z obnovitelných zdrojů v malém měřítku a/nebo iniciativami v odvětví veřejné dopravy. Evropský fond pro energetickou účinnost podporuje příjemce (regiony, městská zastupitelstva, univerzity, veřejné nemocnice a další veřejné subjekty v členských státech EU) tím, že jim k plánovaným investicím nabízí poradenské služby, např. studie proveditelnosti, energetické audity, právní služby či analýzu ekonomické životaschopnosti. Nástroj technické pomoci EEEF získal prostředky z nástroje ELENA (evropská energetická pomoc na místní úrovni) v rámci programu Evropské unie Horizont 2020. K prosinci 2019 již podporoval šest příjemců v Itálii, ve Španělsku a v Litvě.
3.Hlavní závěry a výhled
Evropský fond pro energetickou účinnost si postupem času vybudoval solidní pozici a na kontě má množství ziskových investic – za osm let fungování již podpořil devatenáct vysoce specifických projektů spojených s rozličnými technologiemi v osmi různých členských státech (u dvou z projektů už se dosáhlo návratnosti a výnosy byly znovu investovány do fondu).
IV. Celkové závěry
Evropský energetický program pro hospodářské oživení přináší dobré výsledky. Dokončeno bylo všech dvanáct infrastrukturních projektů v odvětví elektřiny a většina projektů v odvětví zemního plynu. Dva plynárenské projekty ještě probíhají a dokončeny by měly být v letech 2021 a 2022. Realizaci a monitorování projektů důsledně kontrolovala Evropská komise, což u nástroje pomohlo zvýšit účinnost.
Projekty větrné energie na moři se ukázaly být složitější, než se čekalo, ale iniciátorům a stavebním společnostem se podařilo nalézt řešení, která umožňují jejich dokončení – z tohoto důvodu někdy došlo k prodloužení smluv. Za deset let svého trvání přispěl EEPR k získání technických poznatků a pomohl s rozvojem propojovacích technologií pro větrnou energii na moři.
Přestože finanční podpora programu nedostačovala k tomu, aby společnosti přiměla realizovat v komerčním měřítku demonstrační projekty zachycování a ukládání CO2, má Komise stále za to, že zachycování a ukládání CO2 je důležité pro dekarbonizaci (jako jediná spolehlivá technologie pro dlouhodobé skladování oxidu uhličitého) pro EU obecně, a pro energeticky a uhlíkově náročná odvětví zvláště.
Evropský fond pro energetickou účinnost investoval do několika projektů na podporu energetické účinnosti a bude dále rozšiřovat své portfolio, nabízet řešení v oblasti financování a generovat zisky pro své podílníky. Fond investuje do nákladově efektivních a zralých projektů v oblasti udržitelné energie, jež mohou přilákat soukromý kapitál, demonstruje obchodní opodstatnění těchto investic a dosahuje důvěryhodných výsledků, čímž také slouží jako vzor pro inovační finanční nástroje.
Zpráva za rok 2018 přijatá dne 10. února 2020, COM(2020) 38 final.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1233/2010 ze dne 15. prosince 2010, kterým se mění nařízení (ES) č. 663/2009 o zavedení programu na podporu hospodářského oživení prostřednictvím finanční pomoci Společenství pro projekty v oblasti energetiky.
Investice Evropské komise byly doplněny o investice Evropské investiční banky (75 milionů EUR), banky Cassa Depositi e Prestiti SpA (60 milionů EUR) a investičního správce Deutsche Bank (5 milionů EUR).
Prezentované kumulativní úspory primární energie zohledňují pouze technologie v oblasti energetické účinnosti a čisté městské dopravy; zahrnují výpočty od finanční uzávěrky do splatnosti úvěru; u projektů ve výstavbě a u projektů, které jsou méně než rok v provozu, jsou výpočty provedeny na základě odhadů a u projektů, které jsou v provozu více než rok, na základě skutečných údajů. Úspory jsou uvedeny pro celkový objem projektových investic (tj. za investice z fondu EEEF i za investice z jiných zdrojů).
EVROPSKÁ KOMISE
V Bruselu dne 3.9.2020
COM(2020) 476 final
PŘÍLOHA
ZPRÁVY KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ
o provádění Evropského energetického programu pro hospodářské oživení
a o využívání Evropského fondu pro energetickou účinnost
{SWD(2020) 169 final}
|
Celková výše plateb na projekty EEPR (v EUR) k 31. prosinci 2019 |
||
|
Rok |
Celkem |
|
|
Propojovací vedení |
2010 |
360 855 255 |
|
|
2011 |
224 168 978 |
|
2012 |
129 803 681 |
|
|
2013 |
126 931 210 |
|
|
2014 |
105 405 090 |
|
|
2015 |
368 316 520 |
|
|
2016 |
171 413 396 |
|
|
2017 |
54 679 619 |
|
|
|
2018 |
127 796 483 |
|
2019 |
0 |
|
|
Celkem |
|
1 669 370 233 |
|
Zachycování a ukládání CO2 |
2010 |
193 746 615 |
|
|
2011 |
192 003 912 |
|
2012 |
–5 616 119 |
|
|
2013 |
26 844 339 |
|
|
2014 |
16 439 027 |
|
|
2015 |
8 810 052 |
|
|
2016 |
0 |
|
|
2017 |
–8 187 324 |
|
|
|
2018 |
–36 828 954 |
|
2019 |
–112,368 |
|
|
Celkem |
|
387 099 179 |
|
Větrná energie na moři |
2010 |
146 307 028 |
|
|
2011 |
41 300 325 |
|
2012 |
15 624 304 |
|
|
2013 |
11 990 156 |
|
|
2014 |
19 996 656 |
|
|
2015 |
–26 186 766 |
|
|
2016 |
14 240 385 |
|
|
2017 |
87 063 362 |
|
|
|
2018 |
31 303 765 |
|
2019 |
34 549 131 |
|
|
Celkem |
|
376 188 345 |
|
Fond pro energetickou účinnost |
2010 |
0 |
|
|
2011 |
30 000 000 |
|
2012 |
934 251 |
|
|
2013 |
24 892 027 |
|
|
2014 |
42 726 026 |
|
|
2015 |
14 651 461 |
|
|
2016 |
3 000 000 |
|
|
2017 |
0 |
|
|
|
2018 |
0 |
|
2019 |
–2 612 258 |
|
|
Celkem |
113 591 507 |
|
|
Celkový součet |
2010 |
700 908 898 |
|
2011 |
487 473 215 |
|
|
2012 |
140 746 117 |
|
|
2013 |
190 657 732 |
|
|
2014 |
184 566 799 |
|
|
2015 |
365 591 267 |
|
|
2016 |
188 653 781 |
|
|
2017 |
133 555 657 |
|
|
2018 |
122 271 293 |
|
|
2019 |
31 824 505 |
|
|
Celkem |
|
2 546 249 263 |
|
Od plateb byly odečteny inkasní příkazy. |
||