EVROPSKÁ KOMISE
V Bruselu dne 29.4.2020
COM(2020) 315 final
SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ
Podpora západního Balkánu v boji s pandemií COVID-19 a při obnově po ní
Příspěvek Komise před setkáním vedoucích představitelů EU a zemí západního Balkánu dne 6. května 2020
Sdělení Komise
Podpora západního Balkánu v boji s pandemií COVID-19 a při obnově po ní
Západní Balkán je nedílnou součástí Evropy a geostrategickou prioritou pro Evropskou unii. Evropská perspektiva celého regionu byla opět potvrzena v březnu 2020, když členské státy schválily návrhy Komise na posílenou metodiku
pro proces přistoupení a rozhodly se zahájit jednání o přistoupení s Albánskou republikou a Republikou Severní Makedonie. Je velmi důležité, aby Evropská unie i nadále podporovala stabilitu a prosperitu regionu a vycházela z našich společných strategických zájmů.
I když je sama EU pandemií těžce postižena, má zvláštní odpovědnost a zájem vést celosvětovou reakci a poskytovat pomoc partnerům, kteří ji potřebují, a to tím spíše ve svém bezprostředním sousedství. EU jako součást svého mezinárodního úsilí poskytuje západnímu Balkánu zásadní a nebývalou podporu. EU zajišťuje finanční podporu ve výši přes 3,3 miliardy EUR pro země v regionu na řešení bezprostřední zdravotní krize a z ní vyplývajících humanitárních potřeb, jakož i dlouhodobějšího a strukturálního dopadu na jejich společnosti a ekonomiky. EU se dále k zemím západního Balkánu chová s ohledem na jejich evropskou perspektivu jako k privilegovaným partnerům a umožňuje jim přístup k mnoha iniciativám a nástrojům vyhrazeným pro členské státy EU.
Vedoucí představitelé EU a regionu se dne 6. května 2020 setkají, aby se zamysleli nad výzvami, jimž společně čelí. S cílem přispět k těmto jednáním objasňuje toto sdělení solidaritu Evropské unie se západním Balkánem při řešení bezprostředního dopadu pandemie COVID-19 a vytyčuje oblasti vzájemné spolupráce. Předvídá dlouhodobější podporu EU pro hospodářské oživení a připravuje půdu pro podrobnější hospodářský a investiční plán týkající se regionu, který má Komise předložit v průběhu tohoto roku. Očekává rovněž další intenzivnější angažovanost a podporu EU s cílem realizovat evropskou perspektivu regionu tím, že podpoří všechny partnery při řešení nezbytných zásadních demokratických a hospodářských reforem a reforem právního státu s ještě větším nasazením, jak je stanoveno v posílené metodice.
II.Podpora EU pro boj západního Balkánu s pandemií COVID-19
V důsledku šíření onemocnění COVID-19 západní Balkán rovněž aktivoval mechanismus civilní ochrany Unie a již začal dostávat pomoc od členských států a zúčastněných států mechanismu. Srbsko, Severní Makedonie a Černá Hora jako zúčastněné státy mechanismu jsou schopny přispívat a žádat o podporu kapacit rescEU, včetně vytváření zásob lékařských protiopatření a vybavení. Mezi osobami repatriovanými do Evropy díky letům organizovaným a spolufinancovaným mechanismem civilní ochrany Unie byli i uvízlí občané ze zemí západního Balkánu. Orgány civilní ochrany zemí západního Balkánu se budou nadále účastnit školení, cvičení a výměny odborníků v mechanismu civilní ochrany Unie. EU rovněž oceňuje cennou podporu, kterou země západního Balkánu poskytují EU a svým bezprostředním sousedům, pokud jde o zdravotnický personál a vybavení. Je to výrazem solidarity a základních hodnot, na nichž je EU založena.
Díky společnému návrhu stálého sekretariátu Dopravního společenství a CEFTA byl koncept „zelených pruhů“ rozšířen na země západního Balkánu a zajišťuje rychlý tok základního zboží v regionu. Komise je také připravena tento region úzce spojit s prováděním svého „společného evropského plánu rušení opatření proti šíření COVID-19“. Kromě této mimořádné hygienické situace a souvisejících omezení pohybu zboží a cestujících je Komise rovněž odhodlána dlouhodobě přispívat k lepšímu propojení se západním Balkánem a řešit strukturální překážky na hranicích mezi EU a zeměmi západního Balkánu. Komise také vydala pokyny, jak zavádět dočasná cestovní omezení vztahující se na veškeré cesty, jež nejsou nezbytně nutné, ze třetích zemí do EU, včetně zacházení s těmi, kdo jsou nuceni pobývat v EU déle, než je jim povoleno.
Tato spolupráce mezi EU a západním Balkánem a podpora EU daleko přesahuje to, co regionu poskytl kterýkoli jiný partner, a odráží strategické zakotvení regionu. Orgány EU se zapojily do intenzivních komunikačních kampaní, v nichž informovaly o poskytování pomoci EU, spolu s členskými státy zveřejnily v regionu společné názorové články podporující kampaně „zůstaňte doma“ a přispěly k šíření věcných informací o onemocnění COVID-19. V tomto ohledu je třeba veřejně a důrazně reagovat na pokusy zkreslit původ krize a úsilí o její řešení, přičemž je třeba posílit spolupráci při prosazování svobody projevu a svobody sdělovacích prostředků.
III.Doba po pandemii COVID-19 – hospodářský a investiční plán oživení
Součástí plánu bude velký investiční balíček pro region. Pro nástroj předvstupní pomoci III na období 2021–2027 Komise dne 2. května 2018 navrhla celkovou částku 14,5 miliardy EUR, z níž největší část je určena pro země západního Balkánu. Komise plánuje zdvojnásobit poskytování grantů prostřednictvím investičního rámce pro západní Balkán na podporu rozvoje soukromého sektoru, propojení, digitalizace, zelené agendy a sociálních investic. Předpokládá rovněž výrazné zvýšení finančních záruk na podporu veřejných a soukromých investic v regionu prostřednictvím zvláštního záručního nástroje v rámci investičního rámce pro západní Balkán.
Ekologická a digitální transformace budou hrát ústřední roli při obnově a modernizaci ekonomik zemí západního Balkánu. Investice do čistých a digitálních technologií a kapacit spolu s oběhovým hospodářstvím pomohou vytvářet pracovní místa a růst. Podpora bude rovněž poskytována s cílem zlepšit konkurenceschopnost ekonomik zemí západního Balkánu, lépe je propojit v rámci regionu a s EU a přispět k tomu, aby byly země západního Balkánu připravené na digitální věk. Podpora bude poskytována pro hospodářství ve prospěch lidí, a to i prostřednictvím spolupráce, pokud jde o vzdělávání a zdravotnictví (v neposlední řadě s cílem budovat odolnost systémů zdravotní péče), sociální ochranu a začleňování, rovné příležitosti, přístup na trh práce (zejména větším zajištěním aktivních politik na trhu práce), spravedlivé pracovní podmínky (mimo jiné prostřednictvím podpory pro posílení sociálního dialogu), kulturu, výzkum a inovace.
Bude kladen velký důraz na dopravní a energetické vazby, které jsou zásadní pro hospodářský rozvoj regionu i EU. EU má v úmyslu navrhnout letos balíček ve výši 135 milionů EUR
na financování šesti dalších infrastrukturních investičních projektů v rámci agendy v oblasti propojení pro západní Balkán. S ohledem na tyto finanční prostředky překročí EU svůj příslib z roku 2015 poskytnout na agendu v oblasti propojení do roku 2020 granty v hodnotě 1 miliardy EUR, které následně zmobilizují téměř 4 miliardy EUR na 45 investic do infrastruktury propojujících region s prioritními osami transevropských dopravních sítí (TEN-T) a do projektů společného zájmu Energetického společenství. Aktivní regionální spolupráce v rámci Energetického společenství a iniciativy pro energetické propojení střední a jihovýchodní Evropy je dobrým základem pro urychlení investic do těchto energetických spojení i do projektů v oblasti energie z obnovitelných zdrojů a energetické účinnosti.
EU bude i nadále věnovat zvláštní pozornost problémům, s nimiž se potýkají mladí lidé, zejména pokud jde o pracovní vyhlídky, nerovnost a udržení mladých talentů v regionu, s cílem bojovat proti odlivu mozků a dalším demografickým problémům, jimž region čelí. Finanční prostředky z programu Erasmus+ pro region se od roku 2018 zdvojnásobily (na více než 65 milionů EUR), přičemž větší důraz se kladl na odborné vzdělávání. V budoucnosti bude ještě více posíleno zaměření na digitální dovednosti i na výzkum a podnikatelské dovednosti s cílem připravit mladé lidi tak, aby byli hospodářsky úspěšní a aby se jim dařilo v digitálním věku.
Pandemie COVID-19 zvýraznila význam řádného fungování jednotného trhu EU jako klíčového prvku naší prosperity a odolnosti. Rovněž podtrhla vysokou sociálně-ekonomickou vzájemnou závislost mezi ekonomikami EU a zemí západního Balkánu a v rámci regionu samého. Proto bude mít zásadní význam účinnější propojení ekonomik západního Balkánu – v rámci regionu a s EU. To vyžaduje silnější angažovanost všech partnerských zemí západního Balkánu, pokud jde o prohloubení inkluzivní regionální hospodářské integrace a rozvoj společného regionálního trhu, jak bylo dohodnuto, na základě acquis EU a dodržování závazků EU, které rovněž učiní region přitažlivější oblastí pro investice.
V tomto ohledu jsou nápomocny regionální organizace – Rada pro regionální spolupráci, Dopravní společenství, Energetické společenství a Středoevropská zóna volného obchodu. Projekty financované z prostředků EU také hrály klíčovou roli při snižování překážek obchodu.
Všechna tato podpůrná opatření mají stejné cíle: přeměnit země západního Balkánu ve fungující tržní ekonomiky schopné plně se začlenit do jednotného trhu EU, zlepšit podnikatelské a investiční prostředí, a tak přispět ke zvýšení obchodních toků v rámci regionu a s EU
, vytvářet pracovní místa a příležitosti, a tím snížit odliv mozků z regionu. Současná krize tedy nesmí odvést pozornost od hlavních strukturálních nedostatků, jako jsou vysoká nezaměstnanost (zejména mezi mladými lidmi), nízká účast na trhu práce (zejména u žen); nesoulad mezi dovednostmi a potřebami trhu práce; nedostatečná sociální ochrana; nízká produktivita a konkurenceschopnost zemědělství, nediverzifikované dodávky energie a nízká energetická účinnost. Důležitým rámcem pro řízení a podporu makroekonomických a strukturálních reforem je i nadále dobře zavedený hospodářský a finanční dialog, založený na programech hospodářských reforem partnerských zemí.
Cílem hospodářského a investičního plánu bude uspíšit dlouhodobé oživení, zvýšit hospodářský růst a podpořit reformy nutné k pokroku na cestě do EU. Hospodářský a investiční plán bude vycházet z priorit, které stanovila Evropská komise pro svou vlastní práci na období 2019–2024, a bude s nimi sladěn.
IV.Provedení zásadních reforem
Oživení po nynější krizi bude účinné, pouze pokud země budou nadále plnit své reformní závazky a dosahovat hmatatelných výsledků při jejich provádění. To je klíčem k uskutečnění jejich evropské perspektivy. Kromě pokračujících hospodářských reforem to vyžaduje větší zaměření na právní stát a fungování demokratických institucí a veřejné správy.
Zásadní je posílení právního státu ve všech jeho aspektech. Vyžaduje to nezávislé a účinné soudnictví, solidní výsledky v boji proti korupci a organizované trestné činnosti a terorismu i účinnou ochranu základních práv, včetně svobody projevu a sdělovacích prostředků. Konkrétněji je nanejvýš důležité, aby mimořádná opatření přijatá během krize nebyla na úkor základních zásad a hodnot a aby tato opatření zůstala přiměřená, časově vymezená a nadále podléhala demokratickému dohledu.
Na základě již existující rozsáhlé spolupráce je nezbytné zajistit trvalé aktivní zapojení prostřednictvím společných opatření stanovených po vzájemné dohodě v oblasti bezpečnosti, včetně boje proti rizikům praní peněz a financování terorismu, a v oblasti řízení migrace a správy hranic. Klíčovými prioritami zůstávají silnější demokratické instituce a inkluzivnější demokratické procesy. Reforma veřejné správy má zásadní význam pro zlepšení správy na všech úrovních. To zahrnuje větší transparentnost a vyvozování odpovědnosti, řádné řízení veřejných financí a profesionálnější orgány veřejné správy. Výše uvedené jako celek tvoří základ pro trvalé hospodářské oživení.
Komise je i nadále pevně odhodlána podporovat region při řešení těchto reforem. Další opatření budou uvedena ve sdělení Komise v průběhu tohoto roku.
Krize COVID-19 je zkouškou naší solidarity a odhodlání, ale také jasným dokladem toho, že jako Evropané se společným osudem spolupracujeme úžeji. V tomto ohledu uznáváme, že partnerské země západního Balkánu budou muset najít své místo v našich nadcházejících úvahách o budoucnosti Evropy. Společně tuto krizi překonáme a zotavíme se. A společně budeme dále posilovat svou spolupráci, abychom pomohli našim partnerům splnit požadavky pro členství v EU.