V Bruselu dne 24.6.2020

COM(2020) 265 final

ZPRÁVA KOMISE

EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ A ÚČETNÍMU DVORU









o řízení a výkonnosti rozpočtu EU za rok 2019



   





Obsah

Foreword    

Introduction    

Section 1 – Performance and results    

1.1.A result-oriented EU budget

1.2.Horizontal priorities in the EU budget

1.3.Competitiveness for growth and jobs

1.4.Economic, social and territorial cohesion

1.5.Sustainable growth: natural resources

1.6.Security and citizenship

1.7.Global Europe

1.8.Special instruments

Section 2 – Internal control and financial management    41

2.1.The Commission manages the EU budget in a complex environment43

2.2.The Commission relies on various instruments to ensure that the taxpayers’ money is well managed49

2.3.The Commission’s control results confirm that the EU budget is well protected58

2.4.Further developments: outlook for 2020 and the 2021-2027 period70

PŘÍLOHY    73



Předmluva

Je mi potěšením Vám představit Výroční zprávu o řízení a výkonnosti rozpočtu EU za rozpočtový rok 2019. Tato zpráva podává přehled o výkonnosti, řízení a ochraně rozpočtu EU a je součástí integrovaného souboru finančních zpráv a zpráv o odpovědnosti, který předkládá Komise. Zajišťuje plnění povinností Komise vyplývajících ze Smlouvy o fungování Evropské unie ( 1 ) a z finančního nařízení ( 2 ) a je nezbytnou součástí vysoce rozvinutého systému finanční odpovědnosti.

Rok 2019 byl závěrečným rokem volebního období Parlamentu 2014–2019, a důraz byl proto kladen na dokončení prací spojených s prioritami Junckerovy Komise a na přípravu přechodu k nové Komisi včele s předsedkyní von der Leyenovou.

Rozpočet EU přispívá k posilování evropského hospodářství a ke zvyšování jeho odolnosti. Přibližně polovina rozpočtu je přidělována na inteligentní růst podporující začlenění. Používá se také pro investice do budoucnosti, zejména v rámci přechodu k zelenější a digitálnější Evropě. V roce 2019 rozpočet EU znovu prokázal, že může přinést hmatatelnou změnu v životě občanů EU v mnoha oblastech, ať již prostřednictvím lepších nabídek v oblasti dopravy, lepšího propojení doma i při cestování nebo zlepšování stavu životního prostředí tím, že bude naplněn slib vynakládat nejméně 20 % rozpočtu EU na boj proti změně klimatu. Rozpočet EU také podporoval společnou evropskou reakci v oblastech migrace a bezpečnosti.

I nadále bude rozpočet EU hrát klíčovou roli při podpoře ambiciózní Zelené dohody pro Evropu. Zároveň dále stojí na přední linii při řešení nových úkolů: za současné krize jsme využili veškeré flexibility, kterou nám rozpočet umožňuje, k rychlému nasměrování finančních prostředků tam, kde potřeby nápravy škod způsobených krizí jsou největší.

Nynější krize vyvolaná koronavirem také znovu potvrdila, jak důležité je, aby se EU mohla opřít o dobře nastavený a pružný víceletý finanční rámec. V rámci stanovených kapacitních limitů a regulační flexibility tento rámec nabízí prostředky akce a rychlé reakce na nepředvídané a bezprecedentní krizové situace. Klíčovým prvkem oživení bude rovněž dlouhodobý rozpočet EU, podporovaný nástrojem Next Generation EU, který prokázal svou schopnost působit jako katalyzátor solidarity, odpovědnosti a inovací při současném zajištění řádného finančního řízení v průběhu celého životního cyklu programů, které financuje.

Komise přikládá velký význam zajištění toho, aby byl rozpočet EU čerpán odpovědně a správně, a spolupráci se všemi zúčastněnými stranami s cílem zajistit, aby rozpočet EU v praxi přinášel hmatatelné výsledky. Tato zpráva uvádí kroky, které jsou přijímány s cílem zajistit, aby byl rozpočet EU spravován v souladu s nejvyššími standardy řádného finančního řízení.

Komise pečlivě sleduje plnění rozpočtu EU na místě. Je-li zjištěno, že členské státy, zprostředkovatelé nebo koneční příjemci vynaložili finanční prostředky EU nesprávným způsobem, podniká Komise okamžité kroky k nápravě těchto chyb a podle potřeby ke zpětnému získání finančních prostředků. Komise odhaduje, že po opravách a zpětném získání prostředků v příštím roce / příštích letech bude zbývající míra chyb u výdajů v roce 2019 nižší než 1 %, což je výrazně pod prahovou hodnotou významnosti, která činí 2 %. Prostřednictvím této zprávy Komise přebírá celkovou politickou odpovědnost za správu rozpočtu EU v roce 2019.

Z hlediska Komise soustavné výkaznictví a zdokonalování různých kontrolních nástrojů přispívá k ochraně rozpočtu EU. Mohu vás ujistit, že budeme ve své práci i nadále usilovat o to, aby každé euro, kterým přispěli daňoví poplatníci EU, bylo správně vynaloženo v zájmu občanů.

Johannes Hahn, komisař pro rozpočet a správu




Výroční zpráva o řízení a výkonnosti rozpočtu EU – rozpočtový rok 2019 




Úvod

Výroční zpráva o řízení a výkonnosti rozpočtu EU za rozpočtový rok 2019 je hlavním příspěvkem Komise ke každoročnímu procesu rozpočtového absolutoria, ( 3 ) v jehož rámci Evropský parlament a Rada kontrolují plnění rozpočtu EU. Zpráva uvádí informace o výkonnosti programů financovaných z rozpočtu EU a o řízení rozpočtu EU Komisí ve vykazovaném roce.

Tato zpráva je součástí širšího integrovaného souboru finančních zpráv a zpráv o odpovědnosti ( 4 ), který rovněž obsahuje roční účetní závěrku ( 5 ), dlouhodobou prognózu budoucích příchozích a odchozích toků pro příštích pět let ( 6 ), zprávu o interních auditech ( 7 ) a zprávu o opatřeních v návaznosti na udělení absolutoria ( 8 ).

Oddíl 1 podává obecný přehled o výkonnosti rozpočtu EU v roce 2019 se zaměřením na klíčové programy. Tento oddíl přináší nejnovější informace z různých zdrojů, včetně sledování, hodnocení a auditů programů, o výsledcích dosažených za pomoci rozpočtu EU až do konce roku 2019. Struktura tohoto oddílu odpovídá okruhům stávajícího víceletého finančního rámce.

Tyto zprávy jsou doplněny podrobnějšími informacemi o výkonnosti jednotlivých programů, které obsahuje „Přehled výkonnosti programů“ (příloha 1). Přehled shrnuje klíčová sdělení o výkonnosti uvedená v programových prohlášeních, která doprovázejí návrh rozpočtu na rok 2021.

Oddíl 2 zabývající se vnitřní kontrolou a finančním řízením informuje o krocích, jež Komise přijala v roce 2019 k zajištění řádného finančního řízení rozpočtu EU. Na základě výsledků kontrol, které sdělily útvary Komise odpovědné za řízení rozpočtu, potvrzuje, že rozpočet EU je dobře chráněn. Prostřednictvím této zprávy Komise přebírá celkovou politickou odpovědnost za správu rozpočtu EU.

Oddíl 1 –  
Výkonnost
a výsledky

1.1.Rozpočet EU zaměřený na výsledky

Rozpočet EU pomáhá přeměnit priority Unie ve výsledky, které mění životy lidí. Je to především investiční rozpočet, který pomáhá sladit sdílené ambice EU se zdroji, aby se staly skutečností. Rozpočet se zaměřuje na oblasti, v nichž může sdílení zdrojů pro řešení společných výzev přinést výsledky, kterých by nebylo možné dosáhnout tak účinně či efektivně na úrovni členských států. To platí v tak rozmanitých oblastech, jako je přeshraniční infrastruktura, správa vnějších hranic, rozsáhlé vesmírné projekty a celoevropský výzkum.

1.1.1.Rozpočet EU je dobře řízen, se silným zaměřením na výsledky

Rozpočet EU je především investičním rozpočtem. Dosahuje zhruba 1 % hrubého národního důchodu EU a představuje přibližně 2 % všech veřejných výdajů v EU; jeho cílem je doplňovat vnitrostátní rozpočty a realizovat společně dohodnuté priority. Na rozdíl od vnitrostátních rozpočtů se rozpočet EU zaměřuje především na podporu strategických investic ve střednědobém až dlouhodobém horizontu a na využití svého pákového efektu k podněcování investic z jiných veřejných a soukromých zdrojů. Finanční programy EU řídí buď přímo Komise, například v oblasti výzkumu, nebo jsou řízeny společně s členskými státy, například v souvislosti s politikou soudržnosti. Přibližně dvě třetiny rozpočtu EU jsou řízeny spolu s členskými státy v rámci sdíleného řízení.

Rozpočet EU se přijímá každý rok na základě sedmiletého finančního rámce. Je rozvržen do pěti okruhů a sdružuje 60 finančních programů různé velikosti a v různých oblastech působnosti. V některých oblastech politiky je rozpočet EU hlavním nástrojem jejich provádění, například v oblasti společné zemědělské politiky. V jiných oblastech rozpočet EU doplňují regulační nástroje, které přispívají k dosažení cílů politik EU.

Rozpočet EU má spolehlivý a integrovaný výkonnostní rámec, což vede k dobře řízeným programům EU orientovaným na výsledky. Tento rámec obsahuje jasné a měřitelné cíle pro každý program spolu s ukazateli, jež poskytují základ pro sledování, podávání zpráv a hodnocení. Tyto informace týkající se ukazatelů, spojené s jinými zdroji kvalitativních a kvantitativních informací o výkonnosti, jako jsou hodnocení, umožňují posuzovat výkonnost programů a pokrok při plnění dohodnutých cílů. To umožňuje vedoucím pracovníkům programů předvídat a řešit slabá místa při provádění programů a významně přispívá k rozhodování o rozpočtu.

Příloha 1 této zprávy, „Přehled výkonnosti programů“, podává nejnovější dostupné informace o výkonnosti každého programu. Poskytuje přehled cílů každého programu spolu se stavem plnění jeho rozpočtu a s nejnovějšími dostupnými údaji o výkonnosti.

Některé finanční programy mají posuzování výkonnosti zakotveno ve své koncepci ještě hlouběji. Například pro stávající evropské strukturální a investiční fondy byla vytvořena výkonnostní rezerva. Tato rezerva byla v roce 2019 uvolněna na programy, které dosáhly svých předem stanovených milníků do konce roku 2018. V případě programů a priorit, které svých milníků nedosáhly, byly zdroje přerozděleny.

Výkonnostní rámec pro rozpočet EU a související vykazování s postupem času posiluje. V tomto ohledu pomohly audity prováděné interními a externími auditory. Nedávná doporučení Evropského účetního dvora vedla k vyváženějšímu podávání zpráv o výkonnosti, přičemž bylo věnováno více pozornosti vzniklým problémům, většímu zaměření na spolehlivost a kvalitu údajů a jasnějšímu vysvětlení toho, jak byly údaje o výkonnosti využity ke zlepšení výkonnosti.

V souvislosti s návrhy Komise pro víceletý finanční rámec na období 2021–2027 dojde k dalším zlepšením. Na základě zjištění komplexního přezkumu výdajů Komise zařadila do návrhů finančních programů menší počet kvalitnějších ukazatelů, které jsou úzce spojeny s cíli programů. Komise nyní společně s Evropským parlamentem a Radou pracuje na zajištění toho, aby tato zlepšení, spolu s jinými změnami v koncepci programů, jež přispějí k lepší výkonnosti, byla zohledněna v konečné verzi budoucích programů.

1.1.2.Rozpočet EU na rok 2019

Vzhledem k evropským volbám, které se konaly v květnu, byl rok 2019 pro Evropskou unii rokem přechodu. Důraz byl kladen na dokončení prací souvisejících s politickými prioritami Junckerovy Komise a na přípravu na příchod nového Evropského parlamentu a nové Komise v čele s předsedkyní Ursulou von der Leyenovou. Strategická agenda Evropské rady ( 9 ) a politické směry ( 10 ) Komise von der Leyenové stanovily politický rámec na příští období.

Rok 2019 byl také předposledním rokem provádění finančních programů podle víceletého finančního rámce na období 2014–2020. Tyto programy nyní dosáhly optimálního provozu a silně přispívají k plnění priorit EU. Zvláštní důraz byl v roce 2019 kladen na investice do růstu a vytváření pracovních míst a na podporu priorit EU v oblastech migrace a bezpečnosti.

V roce 2019 rozpočet EU přispíval k posilování hospodářství Evropské unie a ke zvyšování její odolnosti. Rozpočet rovněž podporoval investice do dvojitého přechodu k zelenější a k digitálnější Evropě a financoval programy podporující solidaritu a bezpečnost v EU i za jejími hranicemi.

Celková výše závazků plněných z rozpočtu EU v roce 2019 činila 161 miliard EUR ( 11 ). Zhruba polovina z toho (81 miliard EUR) byla přidělena okruhu 1 „Inteligentní růst podporující začlenění“, který je rozdělen na podokruh 1a „Konkurenceschopnost pro růst a zaměstnanost“ (14 %) a podokruh 1b „Hospodářská, sociální a územní soudržnost“ (35 %). Okruh 2 „Udržitelný růst: přírodní zdroje“ byl druhou největší oblastí rozpočtu s částkou 59 miliard EUR (37 %). Částka 4 miliardy EUR byla přidělena okruhu 3 „Bezpečnost a občanství“, včetně posilování vnějších hranic EU a řešení uprchlické krize a nelegální migrace. Částka 12 miliard EUR byla přidělena okruhu 4 „Globální Evropa“ a částka 6 miliard EUR byla vynaložena na „Správní výdaje Komise“ v rámci okruhu 5.

Rozpočet EU na rok 2019, prostředky na závazky, podle rozpočtových okruhů. Všechny částky v grafu jsou v milionech EUR.

Zdroj: Evropská komise.

Pokud jde o výkonnost rozpočtu EU, z dostupných informací vykázaných ke konci roku 2019, které jsou uvedeny v příloze 1 „Přehled výkonnosti programů“, vyplývá, že většina programů postupuje dobře směrem k cílům, jež byly vytyčeny na začátku programového období. I přes zpoždění, ke kterým došlo při zahájení programů soudržnosti na období 2014–2020, se pokrok nyní zrychluje. Tam, kde se vyskytly konkrétní problémy v souvislosti s plněním konkrétních programů, „Přehled výkonnosti programů“ uvádí bližší vysvětlení, v jaké míře to ovlivnilo výkonnost a jaká opatření ke zmírnění dopadů byla přijata. Konečné závěry o výkonnosti programů však bude možné učinit až na základě podrobných hodnocení po uzavření stávajících programů. Při každém takovém posouzení bude nutno náležitě zohlednit dopad pandemie COVID-19 a kroky, které se podnikají za účelem přesměrování rozpočtu EU na podporu nápravy škod způsobených krizí a na podporu oživení.

Za výkonnost rozpočtu EU jsou společně odpovědné mnohé subjekty, které jsou zapojeny do jeho provádění. Komise jako správce rozpočtu EU s konečnou odpovědností za provádění podle Smlouvy se plně podílí na zajištění toho, aby finanční programy EU byly řízeny efektivně a účinně a aby v praxi přinášely zamýšlené výsledky.

Správní rozpočet v rámci okruhu 5, který podporuje řízení rozpočtu i celé spektrum činností orgánů Evropské unie, představuje jen malou část rozpočtu EU. Komise společně s ostatními orgány přijímala kroky k zefektivnění všech svých operací a dosáhla významných úspor v rámci stávajícího finančního rámce, mimo jiné díky snížení počtu zaměstnanců o 5 % v letech 2013 až 2017 ( 12 ). Evropský účetní dvůr tyto úspory potvrdil, avšak poukázal na negativní následky, které to mělo pro zaměstnance ( 13 ). Těchto úspor bylo dosaženo v době, kdy jsou na Komisi kladena stále větší a větší očekávání v oblastech, jako je ekologická a digitální transformace, průmyslová politika, hospodářské a sociální oživení, migrace, právní stát a obranná spolupráce. Tyto tlaky zvýšily pracovní zatížení spojené s vypracováním a zaváděním komplexní reakce EU na pandemii COVID-19 a její důsledky. Proto bude nezbytná stabilita správního rozpočtu v rámci budoucího finančního rámce, aby mohly orgány EU pokračovat v plnění cílů EU ve všech prioritních oblastech.

1.2.Horizontální priority v rozpočtu EU

Rozpočet EU řeší konkrétní potřeby politik prostřednictvím jednoho nebo několika programů. Horizontální povaha některých politických cílů však vyžaduje hlubší integraci prostřednictvím rozpočtu. To platí zejména o výdajích souvisejících s oblastí klimatu, ochranou biologické rozmanitosti a uskutečňováním cílů v oblasti udržitelného rozvoje.

1.2.1.Rozpočet EU poskytuje silnou podporu pro její cíle v oblasti klimatu a biologické rozmanitosti

Přístup začleňování opatření v oblasti klimatu spočívá v hluboké integraci výdajů souvisejících s oblastí klimatu prostřednictvím dlouhodobého rozpočtu. Nynějším celkovým cílem je věnovat na klimatické cíle 20 % výdajů EU. V roce 2019 výdaje související s oblastí klimatu tento cíl překročily a činily přibližně 35 miliard EUR neboli 21 % rozpočtu EU. Kumulativně za období 2014–2020 rozpočet EU na cíle v oblasti klimatu přispěje částkou 211 miliard EUR neboli 19,8 %. Ačkoliv to mírně zaostává za stanoveným cílem, roční výdaje související s oblastí klimatu byly v posledních letech trvale vyšší než 20 %, a doháněly tak poměrně nízké úrovně ze začátku tohoto období.

Vlevo: Příspěvek výdajů souvisejících s oblastí klimatu v roce 2019 podle rozpočtových okruhů.
Vpravo: Podíl výdajů týkajících se oblasti klimatu v hlavních přispívajících programech v roce 2019.

Zdroj: Evropská komise.

Díky přístupu začleňování opatření v oblasti klimatu přispívají všechny okruhy k dosažení této celkové priority. Více než 90 % výdajů souvisejících s oblastí klimatu je financováno v rámci okruhů „Udržitelný růst: přírodní zdroje“ (okruh 2), „Hospodářská, sociální a územní soudržnost“ (podokruh 1b) a „Konkurenceschopnost pro růst a zaměstnanost“ (podokruh 1a).

Míra, v jaké určitý jednotlivý program souvisí s oblastí klimatu, se liší podle oblasti jeho působnosti a podle povahy investic. V roce 2019 přispělo k cílům v oblasti klimatu 28 % neboli 16 miliard EUR z finančních prostředků na společnou zemědělskou politiku a 21 % Evropského fondu pro regionální rozvoj a Fondu soudržnosti. Díky pečlivému plánování roste podíl výdajů v oblasti klimatu v jiných oblastech: například Evropský sociální fond zvýšil svůj příspěvek z 0 % v roce 2014 na 12 % neboli 1,6 miliardy EUR v roce 2019.

Aby mohla EU bojovat proti změně klimatu a zhoršování stavu životního prostředí a stát se první klimaticky neutrální ekonomikou na světě do roku 2050, musí urychlit přechod k udržitelnějšímu hospodářství. V souladu s Pařížskou dohodou o změně klimatu a s cíli udržitelného rozvoje Organizace spojených národů Komise navrhla, aby byl v příštím dlouhodobém rozpočtu EU stanoven ještě ambicióznější cíl pro začleňování opatření v oblasti klimatu do všech programů EU, přičemž má být dosaženo toho, aby k cílům v oblasti klimatu přispívalo alespoň 25 % výdajů EU. To bude důležitým příspěvkem k plnění Zelené dohody pro Evropu, kterou navrhla Komise.

EU rovněž vynakládá soustředěné úsilí na podporu biologické rozmanitosti. V letech 2014 až 2020 rozpočet EU přispěl na podporu biologické rozmanitosti částkou 85 miliard EUR (8 % celkových výdajů). Po celé toho období byl příspěvek z rozpočtu stabilní, s výjimkou prvních dvou let provádění.

Vlevo: Příspěvek výdajů souvisejících s oblastí biologické rozmanitosti v roce 2019 podle rozpočtových okruhů.

Vpravo: Podíl výdajů týkajících se oblasti biologické rozmanitosti v hlavních přispívajících programech v roce 2019.

Zdroj: Evropská komise.

Většina výdajů v oblasti biologické rozmanitosti je spojena s okruhem „Udržitelný růst: přírodní zdroje“ (okruh 2), k řešení ztráty biologické rozmanitosti však přispívá i mnoho dalších programů.

Příspěvek z rozpočtu EU na boj proti ztrátě biologické rozmanitosti činil v roce 2019 téměř 13,4 miliardy EUR neboli 8,3 % rozpočtu. Více než 75 % těchto výdajů pochází ze společné zemědělské politiky.

Nová strategie v oblasti biologické rozmanitosti na období do roku 2030, jako nedílná součást Zelené dohody pro Evropu, bude zahrnovat transformační plán pro další ochranu a obnovu přírody, který má přinést prospěch z hlediska zastavení ztráty biologické rozmanitosti i z hlediska zmírnění účinků změny klimatu. Důležitou roli při uskutečňování této strategie bude hrát rozpočet EU.

Další informace o tom, jak je rozpočet EU využíván na podporu klimatu a biologické rozmanitosti, jsou uvedeny v příloze 2 této zprávy.

1.2.2.Rozpočet EU a Agenda pro udržitelný rozvoj do roku 2030

EU společně se svými členskými státy je pevně odhodlána stát v čele provádění Agendy pro udržitelný rozvoj do roku 2030. Agenda pro období do roku 2030 je společný plán přijatý pod záštitou Organizace spojených národů za mírový a prosperující svět, který má nesmírný význam z hlediska hodnot EU a budoucnosti Evropy. EU se zavázala k plnění cílů udržitelného rozvoje ve své vnitřní i vnější politice. Od přijetí agendy v roce 2015 dosáhla EU významného pokroku při plnění cílů udržitelného rozvoje a své úsilí dále zintenzivňuje.

EU zahájila přechod k nízkouhlíkovému, klimaticky neutrálnímu, oběhovému hospodářství s účinným využíváním zdrojů, které jde ruku v ruce s větší bezpečností, prosperitou, rovností a začleněním. Vzhledem k tomu je při koncipování a provádění výdajových programů EU cílem plnění cílů v každé oblasti politiky při současné podpoře udržitelnosti prostřednictvím opatření a zásahů příslušných programů. Prostřednictvím Evropského konsensu o rozvoji EU rovněž sladila svůj přístup k politice v oblasti mezinárodní spolupráce a rozvoje s Agendou do roku 2030 a cíle udržitelného rozvoje a Pařížská dohoda zaujaly ústřední místo v její vnější činnosti.

Vzhledem ke vzájemně propojené povaze těchto cílů je většina rozpočtových programů EU koncipována tak, aby řešily více cílů udržitelného rozvoje. V současné době k plnění těchto cílů přispívá 75 % programů financovaných z rozpočtu EU (45 ze 60). Následující infografika ilustruje, nikoli vyčerpávajícím způsobem, mnohé příklady toho, jak programy EU přispívají k plnění cílů udržitelného rozvoje. Ucelený přístup EU podporuje mnoho různých iniciativ v celé řadě oblastí politiky po celém světě s cílem podporovat udržitelný rozvoj pro všechny.

V roce 2018 udělil Azylový, migrační a integrační fond více než 194 milionů EUR na program peněžní pomoci a ubytování v Řecku, který zajistil přibližně 25 000 míst v apartmánech a vhodných přístřešcích pro nejzranitelnější migranty.

Cílem programu „Safe and Fair“ (ve výši 25 milionů EUR) v rámci iniciativy Spotlight je zajistit bezpečnou a spravedlivou pracovní migraci pro všechny ženy v oblasti Sdružení národů jihovýchodní Asie.

Potravinovou pomoc poskytovanou prostřednictvím Fondu evropské pomoci nejchudším osobám v roce 2018 obdrželo 12,6 milionu osob.

Financování z Evropského fondu pro regionální rozvoj a Fondu soudržnosti vedlo do konce roku 2018 ke zvýšení kapacity na recyklaci odpadu na 765 000 tun ročně v porovnání se 48 000 tunami ročně koncem roku 2017.

Zlepšených zdravotnických služeb financovaných z Evropského fondu pro regionální rozvojvyužilo do konce roku 2018 na 27,5 milionu osob.

S financováním z nástroje pro rozvojovou spolupráci poskytuje program „Switch Africa Green“ finanční prostředky na projekty ekologického podnikání v Africe. Ve své první fázi podpořil 3 000 mikropodniků a malých a středních podniků a přispěl k vytvoření nebo zajištění 10 000 zelených pracovních míst.

V roce 2019 byla v rámci aliance mezi Afrikou a Evropou udělena stipendia více než 8 000 afrických studentů a zaměstnanců ke studiu na vysokých školách v EU z programu Erasmus+, jejichž celkový počet od roku 2014 dosáhl více než 26 000.

V rámci humanitární pomoci byly v roce 2019 poskytnuty finance 24 zemím a na šest regionálních intervencí s cílem posílit připravenost vnitrostátních systémů reakce na katastrofy a zmírnit dopad katastrof vyvolaných změnou klimatu na humanitární potřeby.

Z Evropského sociálního fondu bylo do konce roku 2019 přiděleno 2,4 miliardy EUR na projekty zaměřené na rovnost žen a mužů. Například v rámci programu „Nidi Gratis“ byla v italské Lombardii bezplatně poskytnuta místa v mateřských školách pro děti z 30 000 rodin s nízkým příjmem.

Evropský námořní a rybářský fond financoval až dosud téměř 15 000 projektů na ochranu mořského prostředí a zajištění lepší účinnosti zdrojů.

Od roku 2014 byl z prostředků Evropského fondu pro regionální rozvoj a Fondu soudržnosti zajištěn přístup ke kvalitní pitné vodě a čištění odpadních vod pro více než 3 miliony osob.

Cílem projektu „Diversifood“ financovaného v rámci programu Horizont 2020 je dosažení ekologického zemědělství a zemědělství s nízkými vstupy pomocí obohacení rozmanitosti pěstovaných plodin v různých agroekosystémech.

Evropský fond pro strategické investice pomohl poskytnout energii z obnovitelných zdrojů přibližně 10 milionům domácností a uspořit ročně více než 5 000 gigawatthodin energie.

Program Spravedlnost podpořil v roce 2018 účast 1 358 účastníků v programech justičního vzdělávání, a podporoval tak společnou právní a justiční kulturu.

V rámci programu konkurenceschopnosti pro malé a střední podniky je každoročně prováděno posuzování kapacity a poskytováno poradenství v oblasti řízení inovací pro více než 4 000 malých a středních podniků.

Očekává se, že bezplatný, úplný a otevřený přístup k údajům vyplývající z ujednání o mezinárodní spolupráci v rámci programu Copernicus obsáhne prostřednictvím místních datových center přibližně 50 % světového obyvatelstva.

Vyhledávací a záchranná služba systému Galileo umožňuje zkrátit čas potřebný k detekci nouzových signálních zařízení na deset minut.

1.2.3.Rozpočet EU: výkonný nástroj reakce na krizové situace

Rozpočet EU lze rychle a pružně mobilizovat v  rámci koordinované evropské reakce na krizové situace. Názorně to dokresluje probíhající reakce na pandemii COVID-19. Komise navrhla využít veškerou zbývající flexibilitu v současném finančním rámci, aby se finanční prostředky rychle dostaly tam, kde je jich nejvíce zapotřebí. Svědčí o tom i následující příklady:

·Investiční iniciativa v  reakci na koronavirus zmobilizovala všechny dostupné fondy v oblasti soudržnosti na poskytnutí okamžité podpory opatřením členských států v reakci na krizi. To zahrnuje nejnaléhavější potřeby v dodávkách zdravotnického materiálu a zařízení, jakož i řešení účinků hospodářské krize prostřednictvím programů zkrácené pracovní doby, finanční podpory malých a středních podniků a okamžitého posílení likvidity. Tato opatření doprovází řada ujednání k zajištění flexibility, jako je možnost odchylky od pravidel spolufinancování. Celkově by tato iniciativa mohla mobilizovat až 54 miliard EUR z Evropských strukturálních a investičních fondů k financování okamžitých potřeb během krize v členských státech.

·Oblast působnosti Fondu solidarity EU byla s platností od 1. dubna 2020 rozšířena tak, aby zahrnovala závažné mimořádné situace v oblasti veřejného zdraví. Až 800 milionů EUR by mohlo být zpřístupněno členským státům a kandidátským zemím, které jsou vážně postiženy krizí COVID-19, na financování pomoci obyvatelstvu (lékařství, zdravotnictví a opatření civilní ochrany) a opatření přijímaných k zabránění šíření nákazy.

·V dubnu 2020 byl aktivován nástroj pro mimořádnou podporu s rozpočtem 2,7 miliardy EUR na podporu členských států a mechanismus civilní ochrany Unie / rozpočet rescEU byl navýšen o 380 milionů EUR. Tyto peníze se používají k tomu, aby se členským státům pomohlo rychle nakoupit a distribuovat dodávky potřebné na boj proti koronaviru prostřednictvím opatření, jež mimo jiné zahrnují vytvoření strategické zásoby rescEU lékařského vybavení včetně ventilátorů a osobních ochranných prostředků, např. roušek.

·V rámci programu Horizont 2020 pro výzkum a inovace Komise vydala zvláštní výzvu k vyjádření zájmu na podporu výzkumu týkajícího se COVID-19 s financováním mobilizovaným ze zvláštního fondu pro nouzový výzkum. Jako příklad lze uvést první výzvu v lednu 2020 týkající se zdravotního výzkumu COVID-19, která byla zaměřena na vývoj očkovacích látek, alternativních diagnostických testů, nových způsobů léčby a vypracování opatření na zlepšení veřejného zdraví. V důsledku toho bude pracovat 136 výzkumných týmů na 17 projektech s celkovým rozpočtem 47,5 milionu EUR. Dalších 45 milionů EUR bude zpřístupněno prostřednictvím společného podniku iniciativy pro inovativní léčiva 2 , jakož i 164 milionů EUR prostřednictvím výzvy zveřejněné v rámci pilotního projektu Evropské rady pro inovace.

·EU jako globální činitel a v rámci společného úsilí jako Team Europe (EU, členské státy, finanční instituce) zajistila finanční podporu pro partnerské země ve výši více než 36 miliard EUR, která se zaměřila na řešení bezprostřední zdravotní krize a humanitárních potřeb, jež z ní vyplývají, posilování zdravotních, vodovodních a kanalizačních systémů partnerských zemí a jejich kapacit v oblasti výzkumu a připravenosti čelit pandemii, jakož i na zmírňování sociálně-ekonomického dopadu. EU dále společně s mnohostrannými partnery podporuje globální reakci na koronavirus; mezinárodní dárcovská konference získala přísliby od více než 40 hlav států nebo předsedů vlád a ministrů ve výši více než 9,8 miliardy EUR na podporu společného vývoje a univerzálního používání diagnostických a léčebných metod a očkovacích látek proti koronaviru.

Kromě této reakce, která přinese rychlou podporu, Komise také navrhla využít plný potenciál rozpočtu EU k dosažení trvalého a prosperujícího oživení. Jako součást plánu na podporu oživení Evropské unie ( 14 ) Komise dne 27. května 2020 navrhla posílený víceletý finanční rámec na období 2021–2027 spolu s novým evropským nástrojem na podporu oživení („Next Generation EU“) s cílem podpořit a urychlit financování. Tyto návrhy podporují zotavení z krize a poskytují rámec pro dlouhodobé investice do odolnosti EU, ekologické a digitální transformaci. Prioritami budoucího finančního rámce budou zvyšování flexibility rozpočtu EU a investice do připravenosti na krize a odolnosti vůči krizím.

Finanční prostředky z nástroje „Next Generation EU“ budou investovány do tří pilířů: podpora členských států v oblasti investic a reforem; nastartování ekonomiky EU prostřednictvím pobídek pro soukromé investice a poučení z krize. Příkladem poučení z krize je návrh programu „EU pro zdraví“ na období 2021–2027: celkový rozpočet ve výši 9,4 miliardy EUR znamená skokovou změnu v příspěvku EU na zdravotnictví.

1.3.Konkurenceschopnost pro růst a zaměstnanost

Všechny částky v grafu jsou v milionech EUR.

Zdroj: Evropská komise.

V roce 2019 bylo na konkurenceschopnost pro růst a zaměstnanost přiděleno 23 miliard EUR, což představuje téměř 15 % rozpočtu EU. V rámci tohoto rozpočtového okruhu došlo k významným ekonomickým investicím do infrastruktury, do výzkumu a inovací a na podporu malých a středních podniků. Tento druh investic je klíčový pro dvojitý přechod ke klimaticky neutrálnímu a digitálnímu hospodářství a má zásadní význam pro udržitelný dlouhodobý růst v Evropě.

Tento okruh také ukazuje sílu rozpočtu EU při mobilizaci investic z jiných zdrojů. Například Evropský fond pro strategické investice vyvolal do konce roku 2019 investice ve výši přes 458 miliard EUR a podpořil více než 8,5 milionu pracovních míst ( 15 ). Sehrál důležitou roli v podpoře hospodářství financováním investic do klíčové infrastruktury v oblastech, jako je energetika a doprava a podpora malých a středních podniků.

Významná část investic v rámci tohoto rozpočtového okruhu je určena na zajištění toho, aby si EU zachovala svou konkurenční výhodu na současných světových trzích. Vývoj nejmodernějších technologií a podpora jejich zavádění v EU mají zásadní význam pro využití těchto technologií účastníky trhu a občany. Tyto programy také zajišťují investice do základní infrastruktury, ať již poskytováním přímého financování v oblastech, kde stávající finanční prostředky nestačí, nebo investicemi do vývoje nebo údržby infrastruktury, které jsou nezbytné pro fungování vnitřního trhu. Tento okruh rozpočtu, spolu s jinými částmi rozpočtu EU, navíc investuje do lidského kapitálu, zejména poskytováním příležitostí k mobilitě.

1.3.1.    Rozpočet EU umožňuje ekologickou transformaci podporou inovací a investicemi do čisté energetiky a dopravy

S cílem umožnit ekologickou transformaci rozpočet EU financuje příslušnou infrastrukturu, například pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů, a zaměřuje se na inteligentní řešení prostřednictvím vývoje inovativních technologií a jejich spojení s investicemi do základní infrastruktury.

Program Horizont 2020 pro výzkum a inovace je jedním z největších jednotných integrovaných výzkumných a inovačních programů svého druhu na světě. Je obzvláště důležitý a symbolický pro širší úsilí o podporu inovací a technologického rozvoje prostřednictvím rozpočtu EU. Horizont 2020 podporuje celý řetězec výzkumu a vývoje od laboratoře až na trh. Cílem je zajistit, aby EU produkovala vědu a technologii světové úrovně, odstraňovala překážky bránící inovacím a usnadňovala spolupráci veřejného a soukromého sektoru při řešení hlavních problémů, kterým naše společnost čelí. Do konce roku 2019 tento program podpořil přístup více než 23 000 organizací k rizikovému financování, jakož i 5 522 vysoce kvalitních výzkumných projektů v rámci Evropské rady pro výzkum a 44 000 inovací, jež zahrnují činnosti v oblasti prototypů a testování ( 16 ). Podíl výdajů souvisejících s oblastí klimatu v rámci programu Horizont 2020 byl však s 27 % nadále pod očekávanou úrovní, a to v důsledku obtíží spojených s předběžným posuzováním míry, v jaké určité výzkumné projekty budou přispívat k dosažení cílů v oblasti klimatu. Komise tuto situaci řeší zveřejněním výzvy věnované Zelené dohodě pro Evropu v roce 2020 s rozpočtem 1 miliardy EUR. To značně zvýší úroveň výdajů souvisejících s oblastí klimatu.

Program Horizont 2020 zveřejnil průřezovou výzvu k předkládání návrhů na „Budování nízkouhlíkové budoucnosti odolné vůči změně klimatu: baterie nové generace“, která poprvé spojila všechna témata související s bateriemi do jedné výzvy „bateriové aliance“ zahrnující sedm témat, jež řeší dopravní a stacionární aplikace, materiály a výrobu. Financováno bylo šestnáct návrhů s celkovým příspěvkem EU ve výši 97 milionů EUR ( 17 ).

Projekt průtokově indukovaných fázových přechodů podporuje inovace nahrazující plasty vytvářením udržitelného a odolného vlákna. Tento projekt umožňuje testování a vývoj nové formy zpracování polymerů prostřednictvím řízeného tuhnutí odvozeného od přírodních materiálů s omezeným použitím vody a energie. Inspiruje se u pavouků a bourců morušových při vytváření vysoce výkonného přírodního vlákna (udržitelného, rozložitelného a pružného) způsobem, který je více než 1 000krát energeticky účinnější než průmyslově vyráběná vlákna. Díky velmi nízkým vzniklým emisím CO2 a využití přírodních zdrojů tato nová forma zpracování polymerů sníží spotřebu energie a výrobu plastů. Projekt je nyní součástí rozšířené pilotní iniciativy Evropské rady pro inovace.

Jiný důležitý přínos v této oblasti představují vesmírné programy EU. Program Copernicus je světovou jedničkou v pozorování Země, v současné době provozuje sedm družic a v roce 2019 byly dokončeny přípravy na vypuštění osmé družice. Má zásadní význam pro pochopení klimatických systémů a všem zúčastněným stranám v EU bezplatně nabízí široké spektrum služeb. Počet aktivních uživatelů v roce 2019 poprvé překročil 300 000 ( 18 ) – mnohem více, než se původně předpokládalo. Služby programu Copernicus podporují přesné předpovídání počasí a sledování změny klimatu a účinků znečištění. Klíčovou složkou programu Copernicus je jeho služba pro podporu krizového řízení, která pomáhá orgánům civilní ochrany okamžitě reagovat na katastrofy, jako byly mimo jiné lesní požáry v Řecku a v Itálii v roce 2019, ale i ničivé požáry v Austrálii.

Přímé investice do infrastruktury se provádějí v rámci Nástroje pro propojení Evropy, který financuje základní dopravní, energetickou a telekomunikační infrastrukturu a integruje sítě v celé EU. Nástroj pro propojení Evropy se zaměřuje na inteligentní řešení, spojuje digitalizaci a infrastrukturu s cílem vytvářet bezpečné a efektivní integrované sítě na podporu dekarbonizace prostřednictvím udržitelných řešení v dopravním, energetickém a digitálním odvětví. Tento nástroj například spolufinancoval projekty v odvětví dopravy, jež povedou k elektrifikaci více než 2 000 km železnic, modernizaci téměř 3 000 km vnitrozemských vodních cest a rozmístění přibližně 13 000 čerpacích stanic poskytujících alternativní paliva v celé Evropě, a podpoří tak ekologizaci odvětví dopravy. Energetická složka Nástroje pro propojení Evropy přispěla mimo jiné k ukončení energetické izolace pobaltských států, k lepší propojenosti Pyrenejského poloostrova s ostatní Evropou a spojení Irska s kontinentální Evropou; to vše významně napomohlo integraci většího podílu energie z obnovitelných zdrojů do elektroenergetické soustavy. V souladu s cílem klimatické neutrality Komise rovněž vyhodnocuje stávající nařízení o transevropských sítích s cílem lepšího sladění investic do velkých infrastrukturních projektů.

Pokud jde o dopravní infrastrukturu, bylo dosaženo pokroku v oblasti Baltského moře a u železniční infrastruktury podél hranice mezi Německem a Polskem, což podle odhadů přinese prospěch 95 milionům občanů.

Námořní doprava: trajekty s nulovými emisemi – zelené spojení přes Øresund

Toto opatření zahrnovalo zavedení nových a inovativních koncepcí a technologie přeměnou dvou stávajících složitých osobních lodí – původně poháněných těžkým olejem – na plně elektrifikovaný provoz výhradně za použití baterií. Opatření přineslo řešení šetrnější k životnímu prostředí pro velmi vytížené námořní spojení mezi přístavy komplexní transevropské dopravní sítě Helsingørem (Dánsko) a Helsingborgem (Švédsko). Dále byla uvedena do provozu potřebná zařízení pro napájení a nabíjení v přístavech a trajektových terminálech, Projekt podpořil rozvoj čistých mořských dálnic testováním a zavedením nových technologických řešení v podmínkách skutečného provozu.

1.3.2.    Rozpočet EU podporuje přechod k digitalizaci investicemi do klíčové digitální infrastruktury, výzkumu a služeb

Podpora přechodu k digitalizaci hraje významnou roli v investicích z rozpočtu EU. Kromě toho, že poskytuje přístup do digitální sféry, jejím klíčovým faktorem je bezpečnost a blahobyt občanů a podniků, ať již s cílem chránit je před problémy, jako je kybernetická kriminalita, nebo přímo zlepšit bezpečnost občanů a odolnost a bezpečnost základní infrastruktury. Základní myšlenkou je vytvořit ekosystém interoperabilních digitálních služeb dostupných občanům, podnikům a správám v celé EU, takže budou moci plně využívat výhod digitálního jednotného trhu.

Na podporu přechodu k digitalizaci byly zdroje programu Horizont 2020 zacíleny na projekty, jejichž cílem je vybudovat nové kapacity v oblasti umělé inteligence a čelit kybernetické kriminalitě. Klíčové projekty v roce 2019 zahrnují „Formobile“, komplexní řetězec forenzního vyšetřování zaměřený na mobilní zařízení používaná pachateli trestných činů ( 19 ), a „Spider“, výzkumný projekt zaměřený na prověřování bezpečnosti telekomunikačních sítí páté generace.

Nástroj pro propojení Evropy podporuje přechod k digitalizaci tím, že poskytuje nezbytnou základní širokopásmovou infrastrukturu a podporuje propojení, a tím, že integruje digitální inovace do koncepce podporovaných projektů dopravní a energetické infrastruktury. V odvětví telekomunikací rozpočet EU umožňuje interoperabilitu konkrétních služeb v oblastech, jako je zdraví, spravedlnost, informace o sociálním zabezpečení, elektronická veřejná správa, boj proti dezinformacím, digitální dovednosti a kybernetická kriminalita, v rámci celé EU. Do konce roku 2019 využívání těchto služeb v členských státech a v zemích, které jsou účastníky Evropského hospodářského prostoru, dosáhlo portfolia 500 projektů. Prostřednictvím iniciativy WiFi4EU telekomunikační program Nástroje pro propojení Evropy rovněž podpořil 7 980 evropských obcí při zavádění bezplatného Wi-Fi připojení ve veřejných prostorech a vytvořil kapitálový nástroj „Fond pro širokopásmové připojení v rámci propojení Evropy“ pro zavádění sítí s velmi vysokou kapacitou.

Infrastruktura digitálních služeb pro elektronické zdravotnictví usnadňuje kontinuitu péče a bezpečnost pacientů pro občany, kteří vyhledávají přeshraniční zdravotní péči, a umožňuje výměnu zdravotních údajů přes hranice jednotlivých států. Přeshraniční elektronické lékařské předpisy / elektronické informace o výdeji umožňují pacientům v zahraničí obdržet rovnocenné léky, které by obdrželi ve své domovské zemi. Služby pacientských souhrnů poskytují zdravotnickým pracovníkům přístup k ověřeným zdravotním údajům o pacientech, kteří potřebují neplánovanou přeshraniční zdravotní péči. Přeshraniční výměny elektronických pacientských souhrnů a elektronických lékařských předpisů se uskutečňují od ledna 2019, přičemž mezi Finskem, Portugalskem, Estonskem a Chorvatskem bylo již vydáno téměř 8 000 elektronických lékařských předpisů. V roce 2019 Česko, Lucembursko, Chorvatsko a Malta umožnily výměnu pacientských souhrnů a počátkem roku 2020 se k nim připojilo i Portugalsko.

Další oblastí je geolokalizace. Program Galileo s 26 družicemi na oběžné dráze ( 20 ) pomáhá zlepšovat přesnost a spolehlivost služeb určování polohy v chytrých telefonech více než 1 miliardy uživatelů na celém světě. Rovněž evropská služba pro pokrytí geostacionární navigací hraje klíčovou úlohu v oblasti služeb kritických z hlediska bezpečnosti, jako je bezpečnost letectví. Na konci roku 2019 bylo touto službou vybaveno 350 letišť ve 23 zemích Evropy, přičemž jejich počet se ze 129 v roce 2014 každým rokem zvyšuje ( 21 ).

Tři zaváděcí služby programu Galileo (otevřená služba, veřejně regulovaná služba a vyhledávací a záchranná služba) byly v roce 2019 poskytovány nepřetržitě s výjimkou šestidenního přerušení zaváděcích služeb navigace a určování času programu Galileo v červenci 2019 kvůli technické poruše. Vyhledávací a záchranná služba programu Galileo během tohoto období dotčena nebyla. Nezávislá vyšetřovací komise zřízená Komisí analyzovala příčiny poruchy a vydala doporučení. Komise zavedla postup pro provádění těchto doporučení s cílem zajistit stabilitu, spolehlivost a odolnost systému Galileo.

Mnohé z těchto investic a vybudování infrastruktur vyžadují čas a investiční cykly jsou velmi dlouhé, což znamená, že je často obtížné poukázat na přímý pokrok a konkrétní výsledky. Zároveň má takové financování z rozpočtu EU reálný dopad na životy občanů. Například iniciativu WiFi4EU v rámci Nástroje pro propojení Evropy, která poskytuje občanům bezplatné Wi-Fi připojení podpořené z prostředků EU, realizuje třetina všech obcí v EU. Vylepšené služby určování polohy systému Galileo zachraňují životy, neboť při zavolání na číslo 112 z mobilního telefonu zpřístupňují záchranné službě údaje o poloze.

1.3.3.    Rozpočet EU poskytuje nezbytnou podporu malým podnikům a podnikatelům

Kromě konkrétního zaměření na ekologickou transformaci rozpočet EU šířeji podporuje investice, které jsou nezbytné pro to, aby měla EU dlouhodobě udržitelné hospodářství se zaměřením na lidi. V tomto ohledu jsou i nadále důležité výzkum a vývoj a infrastruktura, avšak existují i další důležité aspekty, jako je podpora malých a středních podniků, podnikání a sociálních inovací.

Malé a střední podniky, které představují 99 % veškerých podniků, jsou páteří ekonomiky EU. Produkují 56 % hospodářského výkonu a poskytují 67 % celkové zaměstnanosti ( 22 ). Nehledě na jejich důležitost pro hospodářství malé a střední podniky v různých segmentech vnitřního trhu stále ještě zápasí s problémy, například při hledání finančních zdrojů. Rozpočet EU poskytuje podporu a příležitosti po celou dobu jejich životního cyklu od zahájení činnosti přes uvádění na trh až po dlouhodobé investice a udržitelnost. Hlavním rozpočtovým programem pomáhajícím malým a středním podnikům je Program EU pro konkurenceschopnost podniků a malých a středních podniků, který podporuje podnikání, pomáhá těmto podnikům získat přístup k financování a na trhy a zvyšovat svou konkurenceschopnost.

Jedna z jeho složek, nástroj pro úvěrové záruky, byla v dubnu 2020 posílena dalšími zdroji z Evropského fondu pro strategické investice s cílem umožnit bankám nabízet překlenovací financování pro malé a střední podniky. Prostřednictvím tohoto nástroje byly do konce roku 2019 poskytnuty finanční prostředky více než 500 000 malých a středních podniků, jež působí v 32 zemích ( 23 ). Pomohl také podnikům postiženým hospodářským dopadem pandemie koronaviru. Finanční podpora je poskytována ve formě úvěrů na provozní kapitál (na dobu 12 měsíců nebo delší) spolu s povolením odkladu splátek stávajících úvěrů. Malým a středním podnikům pomáhá také síť Enterprise Europe Network prostřednictvím inovačních partnerství v oblastech souvisejících s nákazou COVID-19 (jako jsou ochranné prostředky nebo lékařské vybavení) a poradenství týkající se přístupu ke specializované evropské a vnitrostátní finanční podpoře.

Cílenější počáteční financování je poskytováno inovativním začínajícím podnikům z prostředků Evropské rady pro inovace v rámci programu Horizont 2020 a mikropodnikům a sociálním podnikům z prostředků programu pro zaměstnanost a sociální inovace. Důraz je v tomto ohledu kladen na pomoc specifickým segmentům trhu – vysoce inovativním malých a středním podnikům a sociálním podnikům –, pro které bylo vždy zvlášť obtížné získat přístup k financování. Počty jsou povzbudivé a ukazují na výrazný růst průlomových inovací a počtu společností s vysokým růstem. Každé euro investované z prostředků Evropské rady pro inovace vyvolává následné investice ve výši 2,4 EUR ( 24 ). Mimoto se předpokládá, že více než 2,7 miliardy EUR bude uvolněno v rámci programu pro zaměstnanost a sociální inovace v důsledku záručních dohod v hodnotě 236 milionů EUR, které uzavřela Komise s finančními zprostředkovateli.

Podpora podnikání je poskytována také v nefinanční formě v rámci programu Erasmus pro mladé podnikatele, který podporuje výměny mezi novějšími a zkušenějšími podnikateli. V roce 2019 se uskutečnilo 2 100 výměn a více než 90 % zúčastněných podnikatelů považovalo tento program za úspěšný.

Jiný důležitý příspěvek z rozpočtu EU představuje poskytování finančních prostředků v rámci okna pro malé a střední podniky Evropského fondu pro strategické investice. V oblasti rizikového financování inovativních mikropodniků, malých a středních podniků a sociálních podniků, jakož i podniků působících v kulturních a tvůrčích odvětvích, se předpokládá, že tento fond podpoří více než 1,1 milionu takových podniků.

1.3.4.    Rozpočet EU investuje do občanství a hodnot EU podporou přeshraniční mobility

Kromě přímých investic do hospodářské infrastruktury a podniků rozpočet EU rovněž investuje do lidí a institucí tím, že podporuje sdílené evropské hodnoty pod heslem EU „Jednotná v rozmanitosti“.

Program Erasmus+ nabízí příležitosti pro mladé lidi, studenty a zaměstnance všech věkových kategorií ke studiu, odborné přípravě a dobrovolnictví v rámci Evropy i za jejími hranicemi. Více než 900 000 lidí mělo v roce 2019 možnost vyjet do zahraničí a žít jinak v rámci vysokoškolského studia, odborné přípravy a prostřednictvím různých možností výměny ( 25 ). Životní změny, které někdy tyto zkušenosti přinášejí, významně přispívají ke zlepšování vyhlídek na získání zaměstnání a k podpoře myšlenky občanství EU.

Program pro zaměstnanost a sociální inovace podporoval mobilitu pracovníků prostřednictvím přeshraničních partnerství a cílených programů mobility. Podpora mobilních pracovníků byla v roce 2019 dále posílena založením Evropského orgánu pro pracovní záležitosti ( 26 ), subjektu, jehož cílem je zajistit, aby byla spravedlivě a účinně prosazována pravidla EU pro koordinaci pracovní mobility a sociálního zabezpečení, což občanům a podnikům usnadní využívání výhod vnitřního trhu.

Kromě podpory vazeb a výměn v rámci EU bylo rovněž prokázáno, že přeshraniční spolupráce podporuje úspěšný a účinný výzkum. Program Horizont 2020 pokračoval v podpoře přeshraniční sítě výzkumných pracovníků. V rámci akcí Marie Curie-Skłodowska Horizont 2020 dále investoval do evropských výzkumných pracovníků s cílem umožnit jim pracovat a spolupracovat v jiných zemích ve všech fázích jejich kariéry a podporoval iniciativy, jež boří bariéry mezi akademickými kruhy, průmyslem a podniky.

Finally, the European Solidarity Corps is promoting solidarity activities, mainly through volunteering, traineeships and jobs, to enhance the engagement of young people and organisations in accessible and high-quality solidarity activities. Young people aged between 18 and 30 undertook volunteering activities or solidarity projects managed by organisations, institutions, bodies or groups. By the end of 2019 more than 12 000 participants had been involved in volunteering actions.

(1)

()    Článek 318 Smlouvy o fungování Evropské unie.

(2)

()    Článek 247 finančního nařízení.

(3)

()    Každoroční postup udělování absolutoria je postup, kterým Evropský parlament a Rada vydávají konečné schválení ve věci plnění rozpočtu na určitý rok a činí Komisi politicky odpovědnou za plnění rozpočtu EU ( https://ec.europa.eu/info/about-european-commission/eu-budget/how-it-works/annual-lifecycle/assessment/parliaments-approval_en ).

(4)

()    Článek 247 finančního nařízení.

(5)

()    Článek 246 finančního nařízení.

(6)

()    Čl. 247 odst. 2 finančního nařízení.

(7)

()    Čl. 118 odst. 8 finančního nařízení.

(8)

()    Čl. 261 odst. 3 finančního nařízení.

(9)

()     https://www.consilium.europa.eu/cs/press/press-releases/2019/06/20/a-new-strategic-agenda-2019-2024/ .

(10)

()     https://ec.europa.eu/commission/sites/beta-political/files/political-guidelines-next-commission_cs.pdf .

(11)

()    Prostředky na závazky z roku 2019, včetně opravných rozpočtů, kromě převodů a účelově vázaných příjmů a částek pro Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci a Fond solidarity EU. Čerpané prostředky na závazky činily 173 miliard EUR (viz konsolidovaná roční účetní závěrka).

(12)

()    Další podrobnosti o krocích, které Komise i nadále činí ke zlepšení účinnosti řízení rozpočtu, jsou uvedeny v oddíle 2 této zprávy.

(13)

()    Evropský účetní dvůr, Zvláštní zpráva č. 15/2019 – Provádění balíčku opatření pro personální reformu z roku 2014 v Komisi – Značné úspory, ale nikoli bez následků pro zaměstnance.

(14)

()    Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Evropské radě, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Rozpočet EU, který je motorem evropského plánu na podporu oživení, COM(2020) 442 final, 27.5.2020.

(15)

()    Viz příloha 1 – Přehled výkonnosti programů pro Evropský fond pro strategické investice.

(16)

()    Viz příloha 1 – Přehled výkonnosti programů pro program Horizont 2020.

(17)

()    Generální ředitelství pro výzkum a inovace, Výroční zpráva o činnosti za rok 2019, s. 18–19.

(18)

()    Viz příloha 1 – Přehled výkonnosti programů pro program Copernicus.

(19)

()    Výzva k předkládání návrhů projektů pro Formobile – též https://formobile-project.eu/ .

(20)

()    22 družic programu Galileo je v roce 2019 plně funkčních pro poskytování všech služeb.

(21)

()    Důležitým krokem pro lepší uplatnění evropské služby pro pokrytí geostacionární navigací na trhu bylo přijetí požadavků na užívání vzdušného prostoru a postupů pro navigaci založenou na výkonnosti v roce 2018.

(22)

()    Výroční zpráva o evropských malých a středních podnicích za rok 2018/2019, studie provedená jménem Generálního ředitelství pro vnitřní trh, průmysl, podnikání a malé a střední podniky ( https://ec.europa.eu/growth/smes/business-friendly-environment/performance-review_en#annual-report ).

(23)

()    Viz příloha 1 – Přehled výkonnosti programů pro program pro konkurenceschopnost podniků a malých a středních podniků.

(24)

()    Generální ředitelství pro výzkum a inovace, Výroční zpráva o činnosti za rok 2019, s. 7.

(25)

()    Viz příloha 1 – Přehled výkonnosti programů pro program Erasmus.

(26)

()     Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1149 ze dne 20. června 2019, kterým se zřizuje Evropský orgán pro pracovní záležitosti.


V Bruselu dne 24.6.2020

COM(2020) 265 final

ZPRÁVA KOMISE

EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ A ÚČETNÍMU DVORU









o řízení a výkonnosti rozpočtu EU za rok 2019


1.4.Hospodářská, sociální a územní soudržnost

 

Všechny částky v grafu jsou v milionech EUR.

Zdroj: Evropská komise.

V roce 2019 bylo na programy v rámci tohoto okruhu vyčleněno 57 miliard EUR, což představuje 35 % celkového rozpočtu EU na daný rok. Programy politiky soudržnosti jsou prováděny prostřednictvím sdíleného řízení. Členské státy jsou odpovědné za přidělení finančních prostředků na konkrétní tematické oblasti v rámci prostředků, které jsou naplánovány prostřednictvím operačních programů.

Financování soudržnosti je zaměřeno na dosažení sociálně-ekonomické konvergence, odolnosti a územní soudržnosti, pomáhá řešit současné i nově vznikající výzvy a vytváří základy pro udržitelnou budoucnost EU. Politika soudržnosti přispívá k naplňování klíčových priorit EU prostřednictvím podpory růstu a tvorby pracovních míst na úrovni EU a strukturálních reforem na úrovni členských států. Toto financování hraje klíčovou úlohu při přípravě ekologické transformace a přechodu k digitalizaci a přispívá ke spravedlivější a sociálnější Evropě.

Tento okruh zahrnuje tyto fondy:

·Evropský fond pro regionální rozvoj, který snižuje rozdíly mezi jednotlivými regiony Evropské unie, a posiluje tak hospodářskou a sociální soudržnost. Opatření se zaměřují na inovace a výzkum, digitální agendu, podporu malých a středních podniků a na nízkouhlíkové hospodářství a dopravu.

·Fond soudržnosti, který pomáhá členským státům v naplňování největších rozvojových potřeb (těm státům, jejichž hrubý národní důchod na obyvatele je nižší než 90 % průměru EU). Jeho cílem je snižovat hospodářské a sociální nerovnosti a podporovat udržitelný rozvoj.

·Evropský sociální fond, jehož cílem je podporovat a vytvářet pracovní příležitosti a příležitosti ke vzdělávání v EU a zlepšovat situaci nejzranitelnějších osob. Funguje tak, že investuje do lidského kapitálu EU – jejích pracovníků, mladých lidí a všech těch, kdo hledají práci – prostřednictvím vzdělávání a rozšiřování dovedností.

·Fond evropské pomoci nejchudším osobám, který podporuje opatření na poskytování potravinové a základní materiální pomoci nejchudším osobám.

·Iniciativa na podporu zaměstnanosti mladých lidí, jež podporuje mladé lidi, kteří nejsou zaměstnaní ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy, s cílem jejich začlenění na trh práce.

1.4.1.    Programy soudržnosti zlepšují životní úroveň, vytvářejí pracovní místa a podporují růst a konvergenci v EU.

Hlavním cílem těchto programů je snižovat hospodářské a sociální nerovnosti mezi regiony EU. K dosažení těchto cílů mají členské státy značnou míru flexibility a odpovědnosti pro určení nejdůležitějších oblastí politiky, jež vyžadují opatření, která lze poté uskutečňovat a spolufinancovat z programů EU. V závislosti na úrovni rozvoje musí členské státy soustředit větší nebo menší financování na určitý omezený počet zvolených oblastí politiky. Značné částky jsou vynakládány na malé a střední podniky, dopravu, životní prostředí a lidský kapitál.

Klíčovým zaměřením je podpora malých a středních podniků. Evropský fond pro regionální rozvoj podpořil investice do více než 400 000 malých a středních podniků, což pomohlo vytvořit dalších 109 000 pracovních míst ( 1 ) a významně přispělo k hospodářskému růstu. Předpokládaná míra tvorby pracovních míst do konce roku 2019, založená na vybraných projektech, dosáhla 83 % celkových očekávání na celkovou tvorbu pracovních míst do konce roku 2023.

Životní úroveň a soudržnost jsou dále posilovány propojením regionů EU prostřednictvím nové a vylepšené dopravní infrastruktury. Dopravní projekty mají zásadní význam pro umožnění pokračujícího hospodářského rozvoje znevýhodněných regionů, poskytnutí dalších příležitostí k cestování a zaměstnání jejich obyvatelům a posílení jednotného trhu EU. Fond soudržnosti a Evropský fond pro regionální rozvoj financovaly 4 259 km nových nebo modernizovaných silnic a 938 km nových nebo modernizovaných železnic ( 2 ).

Dalším aspektem politiky soudržnosti jsou strukturální zlepšení, jež jsou financována a která slouží ke zvyšování životní úrovně a bezpečnosti lidí. Evropský fond pro regionální rozvoj až dosud umožnil 27,5 milionu osob využívat zlepšených zdravotnických služeb. Spolu s Fondem soudržnosti financuje také výstavbu zlepšených zařízení pro dodávku vody, čistíren odpadních vod a zařízení na recyklaci odpadů a předpokládá se, že již probíhající projekty překonají cíle stanovené pro rok 2023.

Tyto a další projekty financované v rámci politiky soudržnosti významně přispěly a pomohly méně rozvinutým členským státům a regionům při dohánění zbytku EU, pokud jde o hrubý domácí produkt ( 3 ). Odhaduje se, že každé euro vynaložené prostřednictvím politiky soudržnosti přineslo zisk téměř 3 EUR v dalším hrubém domácím produktu ( 4 ). Výsledný vývoj je prospěšný pro celou EU, jak pro členské státy, které jsou podporovány v rámci politiky soudržnosti, tak i pro státy, které podporovány nejsou. Členské státy, které v rámci politiky soudržnosti nejsou podporovány, využívají vedlejších účinků vyvolaných investicemi v méně rozvinutých oblastech jednak přímo, prostřednictvím zvyšujícího se prodeje investičního zboží, jednak nepřímo, v důsledku rostoucí poptávky domácností v oblastech soudržnosti, jež vytvářejí další obchod ( 5 ).

Kromě strukturálních investic z Evropského fondu pro regionální rozvoj a z Fondu soudržnosti politika soudržnosti podporuje občany přímo tím, že jim poskytuje příležitosti k dalšímu vzdělávání a k získání nezbytných dovedností, aby se stali a zůstali konkurenceschopní na trhu práce.

Evropský sociální fond až dosud, do konce roku 2019, prostřednictvím různých projektů pomohl 26 milionům osob ( 6 ). Z toho 3,1 milionu osob nalezlo práci a 3,7 milionu získalo kvalifikaci v důsledku zásahu ESF. Obzvláštní znepokojení vyvolává v EU nezaměstnanost mladých lidí. Prostřednictvím iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí se rozpočtu EU podařilo výrazně snížit nezaměstnanost tím, že poskytl vzdělávání a odbornou přípravu pro 2,7 milionu mladých účastníků. Evropský sociální fond se stará také o znevýhodněné skupiny; podpořil například 1,9 milionu osob s tělesným postižením, jakož i 3,9 milionu migrantů a osob zahraničního původu, kterým poskytl přístup ke vzdělání a odborné přípravě, což podpořilo jejich zaměstnatelnost. Celkově 40 % z těchto osob, jež využily projektů financovaných Evropským sociálním fondem, nalezly zaměstnání a obdržely odbornou přípravu, patří ke znevýhodněným skupinám.

1.4.2.    Výdaje v rámci politiky soudržnosti podporují ekologickou transformaci prostřednictvím investic do udržitelnosti a pracovní síly

Výdaje v rámci politiky soudržnosti poskytují silnou podporu ambiciózním politikám EU v oblasti energetiky a klimatu a pomáhají regionům a městům dosáhnout cílů klimatické neutrality do roku 2050 a přispívat k sociálně spravedlivému přechodu. Programy na období 2014–2020 budou do konce roku 2023 investovat více než 47,5 miliardy EUR ( 7 ) do nízkouhlíkového hospodářství a přizpůsobení se změně klimatu.

Boj proti změně klimatu je společným úsilím, ale ne všechny regiony a členské státy mají stejnou výchozí pozici. Často existuje nepřímá souvislost mezi úrovní hospodářského rozvoje a udržitelností ekonomiky. To se uznává v politice soudržnosti prostřednictvím toho, že jedna ze dvou hlavních složek Fondu soudržnosti je zaměřena na cíle v oblasti životního prostředí v hospodářsky méně rozvinutých členských státech a že Evropský fond pro regionální rozvoj podporuje přechod ke klimaticky neutrálnímu hospodářství, většinou v méně rozvinutých regionech.

Udržitelné zelené investice se zaměřují na řešení problematiky změny klimatu prostřednictvím opatření pro zmírnění změny klimatu a přizpůsobení se jejím dopadům. Opatření pro zmírnění změny klimatu zde spojují ty projekty, které řeší základní příčiny změny klimatu tak, aby ji zpomalily nebo zastavily. Opatření pro přizpůsobení se změně klimatu jsou projekty, které zvyšují odolnost ekonomiky a infrastruktury EU vůči očekávaným nebo skutečným změnám klimatu. Velké projekty v této souvislosti zlepšily systémy protipovodňové ochrany, přičemž byly financovány projekty, které se týkají 4 milionů osob, a systémy ochrany před lesními požáry, kde se projekty týkaly 10,8 milionu osob ( 8 ).

Výsledky v souvislosti se zmírňováním změny klimatu až dosud zahrnovaly ochranu přírodních stanovišť o rozloze odpovídající téměř 3 milionům hektarů a je již naplánována ochrana dalších téměř 9 milionů hektarů ( 9 ). Projekty v rámci politiky soudržnosti byly také úspěšné v provádění velkého počtu projektů na snížení emisí skleníkových plynů. Tyto projekty již vedly ke snížení emisí skleníkových plynů ekvivalentních 1,3 milionu tun oxidu uhličitého za rok, přičemž jsou již vybrány další projekty, které povedou k dalšímu snížení o téměř 10,3 milionu tun ekvivalentu oxidu uhličitého ročně ( 10 ) ( 11 ). Toho bylo dosaženo prostřednictvím projektů, jako je podpora obnovitelných zdrojů energie a poskytnutí financování na výstavbu dodatečné kapacity pro výrobu elektřiny z těchto obnovitelných zdrojů o výkonu více než 1 000 MW ( 12 ).

Komise se rovněž aktivně zapojila do iniciativy „Uhelné regiony procházející transformací“, která poskytuje cílenou podporu pro přechod na čistou energii ve 13 pilotních uhelných regionech a průmyslových regionech s vysokými emisemi uhlíku. Toto úsilí bude pokračovat i v rámci budoucího finančního rámce spolu s návrhem na vytvoření Fondu pro spravedlivou transformaci, jehož cílem je zmírnit sociální a hospodářské dopady transformace energetiky, např. dopady vyplývající z uzavření uhelných dolů.

Spravedlivé transformace lze dosáhnout pouze v případě, že v jejím centru bude lidský kapitál. Prostřednictvím Evropského sociálního fondu EU směruje finanční prostředky na podporu rozšiřování dovedností a rekvalifikace pracovníků, a tím na jejich přípravu na budoucnost.

1.4.3.    Provádění se zlepšilo, ale po přezkumu výkonnosti je ještě nutné zvýšit úrovně plateb

Provádění programů v rámci politiky soudržnosti pro období 2014–2020 probíhalo v roce 2019 i nadále optimálním tempem ( 13 ). Na konkrétní projekty na místě již bylo přiděleno více než 322 miliard EUR, což představuje 92 % celkového dostupného financování pro toto období. Do prosince 2019 Evropský fond pro regionální rozvoj, Fond soudržnosti, Evropský sociální fond a Iniciativa na podporu zaměstnanosti mladých lidí vybraly více než 1 milion projektů z celé Evropy, které byly způsobilé pro podporu. Do konce roku 2019 byla úroveň výběru projektů srovnatelná se stejným časovým rámcem z období 2007–2013. Obtíže spojené s prováděním, např. opožděné zahájení operačních programů na počátku období, byly celkově vyřešeny, ale přetrvávají výrazné rozdíly mezi členskými státy i v rámci jednotlivých států.

Vysoká míra výběru se nemusí nutně promítnout do okamžitých výdajů. Částka provedených plateb v roce 2019 i nadále vzrostla, avšak kumulativní úroveň plateb je nižší než v této fázi předchozího období. V porovnání s programovým obdobím 2007–2013 podíl průběžných plateb pro období 2014–2020 na konci šestého roku provádění stále zaostává o 7 procentních bodů. Nižší jsou výdaje na realizaci projektů, které jsou dosud ve stadiu plánování nebo zadávání zakázek, projektů víceleté povahy nebo projektů, které jsou jinak nezralé.

Jako první krok k posílení výkonnosti rozpočtu víceletý finanční rámec na období 2014–2020 obsahoval výkonnostní rezervu ve výši 6 % prostředků přidělených na programy v rámci politiky soudržnosti, které byly na počátku tohoto období ponechány stranou. Definitivní přidělení této výkonnostní rezervy bylo podmíněno tím, zda programy dosáhnou výkonnostních milníků pro rok 2018 ( 14 ). Toto bylo posouzeno v rámci přezkumu výkonnosti v roce 2019, přičemž byly rovněž zohledněny všechny dostupné výsledky týkající se spolehlivosti vykázaných údajů o výkonnosti. Výkonnostní rezerva byla následně uvolněna na priority s vysokou výkonností.

Celkově priority s vysokou výkonností představovaly 82 % celkové výkonnostní rezervy. Přezkum vedl k definitivnímu uvolnění 16,5 miliardy EUR ( 15 ) z celkové částky výkonnostní rezervy 20,2 miliardy EUR ( 16 ). Tyto prostředky lze nyní vynaložit podle původního plánu. Zbývající částka 3,7 miliardy EUR ve výkonnostní rezervě na priority, které nedosáhly výkonnostních milníků pro rok 2018, bude přerozdělena na priority, které jich dosáhly, čímž budou optimalizovány investice a posílen důraz na získání měřitelných a účinných výsledků financování v rámci politiky soudržnosti EU. Na konci roku 2019 přezkum výkonnosti nebylo možno u některých programů provést kvůli nedostatkům souvisejícím se spolehlivostí monitorovacích systémů a údajů. Tyto nedostatky však byly počátkem roku 2020 vyřešeny, což vedlo k dokončení přezkumu výkonnosti.

V důsledku posouzení výkonnosti programů a pravidelného sledování jejich finančního pokroku byla řada z nich (14 % programů regionálního rozvoje a 17 % programů Evropského sociálního fondu) označena za projekty „v obtížích / slabé / kritické“. Tyto projekty byly pečlivě monitorovány, byla zavedena nápravná opatření přizpůsobená potřebám každého operačního programu a v návaznosti na konkrétní problémy identifikované na setkáních na vysoké úrovni, prostřednictvím technických výměn, cíleného poradenství a dialogu s vnitrostátními orgány.

Komise navrhla dále posílit úlohu výkonnosti v rozpočtovém procesu na evropské strukturální a investiční fondy pro víceletý finanční rámec na období 2021–2027. Místo ponechání části prostředků přidělených na programy v rezervě na základě výkonnosti Komise navrhla přidělit finanční prostředky pouze na prvních pět let. Příděly na poslední dva roky budou provedeny na základě důkladného, hloubkového přezkumu v polovině období, který v roce 2025 povede k odpovídajícím změnám programů na základě pokroku dosaženého ke konci roku 2024. To umožní zohlednit nejen výkonnost programových oblastí, ale i změněné sociálně-ekonomické situace a nové, nepředvídané výzvy.

Pokud jde o budoucí politiku soudržnosti, Komise navrhla řadu opatření ke zrychlení provádění. Tato opatření zahrnují postupné opětovné zavedení pravidla, že členské státy mají pouze dva roky na to, aby zaslaly žádosti o platbu proti přijatým závazkům, jinak bude přidělené financování automaticky zrušeno, a stanovení úrovně předběžného financování s nižší roční platbou ve výši 0,5 % celkové podpory pro každý fond. Cílem dalších navrhovaných opatření je zjednodušit postupy a pravidla, aby se urychlilo provádění a zlepšilo se sledování toků financování programů.

1.5.Udržitelný růst: přírodní zdroje

  Všechny částky v grafu jsou v milionech EUR.

Zdroj: Evropská komise.

V roce 2019 bylo okruhu 2 přiděleno 59 miliard EUR na podporu udržitelného růstu v oblasti přírodních zdrojů. To představuje 37 % celkových ročních rozpočtových výdajů. Finanční prostředky na zemědělskou politiku zůstaly v porovnání s předchozím rokem stabilní. Okruh 2 financuje dva pilíře společné zemědělské politiky: pilíř I, který tvoří opatření na podporu trhu a přímé platby financované z Evropského zemědělského záručního fondu; a pilíř II, programy rozvoje venkova financované z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova. Tento okruh rovněž zahrnuje Evropský námořní a rybářský fond a mezinárodní aspekty společné rybářské politiky, jakož i program pro životní prostředí a oblast klimatu (LIFE).

Financování poskytované v rámci tohoto okruhu má zásadní význam pro ekologickou transformaci a kvalitu, kvantitu a udržitelnost dodávek potravin a také pro hospodářský rozvoj venkovských a námořních komunit.

1.5.1.    Výdaje na přírodní zdroje na zemi a ve vodě chrání životní prostředí a pomáhají řešit klimatickou krizi

Všechny programy v rámci tohoto rozpočtového okruhu významně přispívají k dosažení náročných cílů EU v oblasti klimatu a k boji proti ztrátě biologické rozmanitosti a bude i nadále důležité v nich pokračovat v kontextu Zelené dohody pro Evropu.

Nejdůležitější z hlediska příspěvků v rámci tohoto rozpočtového okruhu je společná zemědělská politika. Tato politika sleduje dva základní cíle, a sice zajištění spravedlivého příjmu pro zemědělce a rozvoj venkovských oblastí v EU. Téměř všichni zemědělci, kteří využívají podpory na úrovni EU, systematicky provádějí opatření podmíněnosti a ekologizační opatření, jež prospívají životnímu prostředí a klimatu: diverzifikaci plodin, zachování trvalých travních porostů a využívání 5 % orné půdy k ekologicky prospěšným účelům. Politika rozvoje venkova nadále podporuje různé druhy plateb „na plochu“ spojených s konkrétními požadavky na obhospodařování. Tyto platby často doprovází podpora účelových investic, odborné přípravy a poradenství, jež mají společný pozitivní účinek na biologickou rozmanitost, půdu, vodu a ovzduší v odvětví zemědělství a lesnictví.

Od roku 2018 ( 17 ) 79 % celkové zemědělské plochy EU podléhalo alespoň jedné „ekologické“ povinnosti, což zvyšuje účinek tohoto opatření na životní prostředí, ačkoli členské státy požadovaly výjimky z určitých pravidel ekologizace s cílem zmírnit situaci zemědělců, kteří byli v posledních třech letech postiženi mimořádnými povětrnostními podmínkami. Pokroku bylo rovněž dosaženo, pokud jde o závazky obhospodařování, které přispívají k pohlcování nebo ukládání uhlíku nebo ke snižování emisí skleníkových plynů nebo amoniaku. V současné době již bylo v řízení biologické rozmanitosti, půdy a vody dosaženo více než 85 % cílů opatření v oblasti změny klimatu v zemědělství.

Smlouva o obhospodařování půdy spolufinancovaná z prostředků EU, chránící biologickou rozmanitost. Zdroj: Evropská komise.

I přes tento pokrok přetrvávají závažné problémy, pokud jde o enviromentální výkonnost zemědělství v EU, zejména v kontextu Zelené dohody pro Evropu, ve které se EU zavázala k dalšímu snížení emisí skleníkových plynů. Klíčové přírodní zdroje – půda, ovzduší a voda – jsou v mnoha oblastech stále pod tlakem a existuje prostor pro dosažení dalšího pokroku. Komise to zohlednila ve svých návrzích pro budoucí společnou zemědělskou politiku prostřednictvím „nové eko-architektury“.

S cílem řešit environmentální výzvy konkrétněji program LIFE přispívá k provádění sedmého akčního programu v oblasti životního prostředí ve formě integrovaných projektů, které zlepšují kvalitu života občanů tím, že pomáhají členským státům dodržovat právní předpisy EU v pěti oblastech: příroda, voda, ovzduší, zmírňování změny klimatu a přizpůsobení se změně klimatu. Přitažlivost programu LIFE je velmi vysoká a financuje velký počet různých projektů. Kvalitu projektů, které byly vybrány, a přidanou hodnotu tohoto programu prokazuje například počet osob, jež mají prospěch ze zlepšené kvality ovzduší (1,5 milionu) a procento cílových druhů, jež směřují k lepšímu stavu z hlediska ochrany (42 %). Vybrané projekty mají širší dopad, než se původně předpokládalo, a bylo prokázáno, že mají důležité katalytické účinky: na každé euro vynaložené prostřednictvím programu LIFE je vynaloženo 45 EUR jinými partnery ( 18 ).

Projekt metamorfózy v rámci programu LIFE chce demonstrovat v průmyslovém měřítku dva inovativní systémy nakládání s odpady: jeden pro zařízení na zpracování městského odpadu a druhý pro zařízení na zpracování zemědělsko-průmyslového a jiného organického odpadu. Projekt rovněž testuje využití biomethanu získaného z odpadních toků produkovaných automobilovým průmyslem. Bude-li úspěšný, dva prototypy by mohly po pěti letech od zahájení projektu vyrábět více než 176 milionů kilowatthodin energie z obnovitelných zdrojů za rok (což se blíží roční spotřebě elektrické energie v 50 000 domácnostech).

V rámci příštího víceletého finančního rámce bude program LIFE důležitou součástí Zelené dohody pro Evropu podporující přechod ke klimatické neutralitě do roku 2050, provádění nové strategie v oblasti biologické rozmanitosti na období do roku 2030, klimatický pakt, revidovanou strategii pro přizpůsobení se změně klimatu a zavedení nového prvku věnovaného přechodu na čistou energii.

1.5.2.    Inovativní zemědělské postupy udržují zemědělství a zaměstnanost a zajišťují bezpečnost potravin a jejich dodávky

Podíl zemědělství v ekonomice se s postupem času snižuje, avšak toto odvětví je i nadále životně důležité pro naši společnost jako celek, aby byla zajištěna životaschopná výroba potravin v EU. Společná zemědělská politika to uznává a uznává rovněž výzvy, které z toho vyplývají.

Jedním z hlavních cílů společné zemědělské politiky je zajistit spravedlivou životní úroveň pro zemědělskou komunitu. Tohoto cíle je dosahováno zvýšením individuálních příjmů zemědělců a pracovníků v zemědělství, je-li to nezbytné, na jedné straně a prostřednictvím přímých intervencí na trhu ke stabilizaci tržních cen na straně druhé.

V roce 2019 využilo přímých plateb 6,2 milionu zemědělců, méně než v roce 2018 (6,5 milionu), což odráží průměrný klesající trend v počtu zemědělských podniků. Na druhé straně příjem z podnikání v zemědělství na pracovníka s plným úvazkem v porovnání s úrovněmi roku 2013 stoupá, a stejně tak se zvyšuje i souhrnná produktivita výrobních faktorů v zemědělství. Přímé platby umožnily zemědělcům lépe zvládat nepříznivé dopady na příjmy způsobené klesajícími zemědělskými cenami a tržní opatření pomohla omezit kolísání domácích cen většiny zemědělských produktů. Zejména tržní opatření byla v letech 2018 a 2019 poměrně úspěšná a celkově méně potřebná.

V nadcházejících letech však bude i nadále nutné řešit závažné výzvy. Příjmy v zemědělství dosud zaostávají za platy v ekonomice jako celku a zůstávají závislé na přímé podpoře. Podstatná část daného odvětví se kromě toho i nadále potýká s nízkou ziskovostí, mimo jiné v důsledku přísných výrobních norem a vysokých výrobních nákladů a nejednotné struktury primárního sektoru. Navzdory přímé podpoře ze společné zemědělské politiky velká část zemědělské práce nedosahuje referenční úrovně průměrné produktivity práce v členských zemích. Navíc pokračoval klesající trend zaměstnanosti v zemědělství, nehledě na různé systémy a opatření podporované v rámci obou pilířů společné zemědělské politiky, jež umožňují přesnější zacílení na potřeby určitých kategorií příjemců – zejména mladých zemědělců, drobných zemědělců a specifických odvětví nebo regionů, jež čelí strukturálním problémům.

Některé z těchto problémů souvisejí s nedostatečným rozvojem ve venkovských oblastech, které jsou často méně dobře vybaveny základní infrastrukturou a službami. Tento problém řeší druhý pilíř společné zemědělské politiky, Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova, který podporuje všechny subjekty, jež působí ve venkovských oblastech, s cílem podpořit udržitelný růst v EU podporující začlenění. Celkové platby poskytnuté členským státům v rámci tohoto fondu od roku 2014 dosáhly ke konci roku 2019 částky 50,4 miliardy EUR, a tento fond se tak umístil před ostatními evropskými strukturálními a investičními fondy, pokud jde o rychlost vyplácení.

Celkově fond významně přispívá k rozvoji. Například se značně zlepšil přístup k širokopásmovému připojení ve venkovských oblastech (v roce 2019 mělo 59 % venkovských domácností přístup k sítím nové generace). Celkové pokrytí domácností v EU, které měly širokopásmový přístup v roce 2019, činilo 86 %. ( 19 ). Úroveň dosažení cílů týkajících se zlepšování životaschopnosti a konkurenceschopnosti zemědělských podniků byla na konci roku 2018 poměrně dobrá, uvážíme-li, že provádění investičních operací obvykle trvá několik let. Celkově investiční podpora zvyšuje hospodářskou výkonnost a účast podporovaných zemědělských podniků na trhu. Kladný vliv na životaschopnost zemědělských podniků může mít pomoc ze strany zkušených zemědělců, včetně mladých, zejména pokud jde o produktivitu a konkurenceschopnost podniků.

Přezkum výkonnosti provedený v roce 2019 poskytuje další důkazy o tom, že tento program fungoval docela dobře, a to i v porovnání s jinými evropskými strukturálními a investičními fondy. Přibližně 64 % programů rozvoje venkova dosáhlo všech svých milníků do konce roku 2018, zatímco u 13 % došlo k vážnému selhání při dosažení alespoň jednoho dílčího cíle. Takové programy typicky souvisely s dlouhodobými investicemi a dotčené členské státy přijaly nápravná opatření.

S ohledem na tyto různé problémy návrhy pro společnou zemědělskou politiku v období po roce 2020 zavádějí nový strategický plán, který zahrnuje oba pilíře a zaměřuje se na podporu příjmů a odolnosti životaschopných zemědělských podniků v celé EU za účelem posílení potravinové bezpečnosti.

Podpora rozvoje venkova bude rovněž rozhodujícím způsobem přispívat k nové výzvě k posílení opatření v oblasti životního prostředí a klimatu v souvislosti se Zelenou dohodou pro Evropu. Plány budou klást větší důraz na výzkum, technologii a digitalizaci a zaměří se konkrétně na přilákání mladých lidí do zemědělství, přičemž budou pokračovat v podpoře zaměstnanosti, růstu, sociálního začleňování a místního rozvoje ve venkovských oblastech.

1.5.3.    Investice do udržitelného rybolovu se vyplácejí, pokud jde o vyšší a stabilní výnosy, ziskovost loďstev a tvorbu pracovních míst

Výzvy v námořním odvětví jsou poněkud odlišné a souvisejí do značné míry s otázkou zaměstnanosti v pobřežních oblastech a udržitelného řízení rybích populací. Nejnovější hospodářské údaje potvrzují, že udržitelný rybolov se vyplácí, pokud jde o vyšší a stabilní výnosy, ziskovost loďstev a tvorbu pracovních míst. Cílem politiky EU v oblasti zachování rybolovných zdrojů je stejně jako v předchozích letech dosáhnout maximálního udržitelného výnosu z rybích populací do roku 2020. V nezbytných případech jsou zaváděna nouzová opatření, například na druhou polovinu roku 2019 byl uzavřen lov tresky ve východní části Baltského moře. Přesto je ještě potřebné další úsilí k dosažení maximálního udržitelného výnosu u všech komerčně využívaných populací do roku 2020.

EU jako člen několika regionálních organizací pro řízení rybolovu podporuje lepší správu oceánů, zlepšení výkonnosti, kulturu dodržování předpisů a řízení rybolovu založené na vědeckých poznatcích, včetně uplatňování přístupu založeného na ekosystémech a přístupu předběžné opatrnosti. Prioritou zůstává boj proti nezákonnému, nehlášenému a neregulovanému rybolovu. EU podporovala tento boj v rámci dvoustranné spolupráce, jakož i v regionálních organizacích pro řízení rybolovu, v subregionálních orgánech a na světových fórech.

Některá opatření EU v rámci rybářské politiky přispěla ke zvýšení investic do udržitelné modré ekonomiky. Kapacita větrných elektráren na moři v EU roste ve srovnání s větrnými elektrárnami na pevnině. Energie z oceánů je i nadále poměrně malá, ale očekává se, že nové technologie nasazenou kapacitu v blízké budoucnosti významně zvýší. Členské státy dosáhly pokroku v lepším začleňování akvakultury do jejich územního plánování a ve snižování administrativní zátěže, ale je nutné další úsilí pro využití jejího skutečného potenciálu.

Intervence z rozpočtu jsou často spojeny se zlepšením udržitelnosti prostřednictvím investic do infrastruktury a digitalizace operací. Evropského námořního a rybářského fondu využilo v roce 2019 více než 8 700 rybářských plavidel. tj. přibližně 10 % loďstva EU. Odhaduje se, že z podpory má prospěch více než 80 000 rybářů, jejich manželů/manželek nebo partnerů/partnerek, 18 000 členů organizací producentů a 40 000 zaměstnanců zpracovatelských podniků ( 20 ).

Z přezkumu výkonnosti, který byl proveden v roce 2019, vyplynulo, že 70 % priorit EU v rámci Evropského námořního a rybářského fondu dosáhlo svých stanovených milníků. 20% podíl všech výkonnostních rezerv, čítající 67 milionů EUR, byl zpřístupněn pro přerozdělení, jelikož priority k nim přidružené svých milníků nedosáhly. Přerozdělení rezervy umožnilo většině členských států provést komplexnější přezkum svých operačních programů. Pouze jeden členský stát (Slovensko) svou výkonnostní rezervu nevyužil.

1.6.Bezpečnost a občanství

V roce 2019 byly na „Bezpečnost a občanství“ (okruh 3) přiděleny 4 miliardy EUR (2 %) prostředků na závazky. Tyto programy se zabývají klíčovými politickými problémy, jako je migrace, správa hranic, prosazování práva, bezpečnostní rizika a ochrana zdraví a spotřebitele, jakož i kultura, boj proti všem formám nesnášenlivosti a podpora práv zranitelných skupin.

  Všechny částky v grafu jsou v milionech EUR.

Zdroj: Evropská komise.

1.6.1.    Rozpočet EU poskytuje členským státům podporu a solidaritu při řízení migrace a správě hranic

Rozpočet EU podporoval pokračující komplexní reakci Evropské unie na migrační výzvy a účinnou správu jejích vnějších hranic. Práce na evropském programu pro migraci pozitivně přispěla k nahrazení nebezpečné a nekontrolované migrace  bezpečnou, řízenou a legální migrací. Rozdělení finančních prostředků v roce 2019 v rámci okruhu 3 (vnitřní záležitosti EU) je znázorněno níže. Financování z vnějších nástrojů (okruh 4) také přispívá k vnější dimenzi migrační politiky, zejména tím, že řeší příčiny migrace.

2,6 miliardy EUR

Podpora ( 21 ) reakce na migrační výzvy, poskytnutá členským státům a agenturám EU v roce 2019.

Zdroj: Evropská komise.

Evropský rozpočet od roku 2015 podpořil členské státy a agentury EU finančními prostředky ve výši téměř 11 miliard EUR, aby mohly reagovat na bezprostřední výzvy v místě, přičemž investoval do silnějších a účinnějších azylových systémů, účinnějších postupů navracení a integračních opatření a do lepší správy vnějších hranic EU. Azylový, migrační a integrační fond a Fond pro vnitřní bezpečnost hrají důležitou úlohu při bezprostřední reakci na otázky migrace a podpoře integrace státních příslušníků zemí mimo EU do společenství EU a Evropský sociální fond podporuje začlenění migrantů na trh práce a jejich sociální začleňování. Od roku 2015 ( 22 ) bylo dosaženo těchto výsledků:

Azylový, migrační a integrační fond pomohl:

·více než 2 milionům osob získat azylovou podporu nebo podporu na ubytování a financoval téměř 30 000 ubytovacích míst;

·téměř 6 milionům osob získat pomoc pro integracia více než 70 000 osob se zúčastnilo činností před odjezdem;

·téměř 159 000 osobám se dobrovolně navrátit a téměř 115 000 osobám získat pomoc pro návrat a opětovné začlenění;

·více než 62 000 osobám, které potřebují mezinárodní ochranu, byly nabídnuty bezpečné a legální cesty do EU prostřednictvím programů pro přesídlování s podporou z tohoto fondu;

·poskytnout společně s Agenturou OSN pro uprchlíky ročně 25 000 ubytovacích míst v Řecku, na pevnině a na ostrovech, jakož i peněžitou pomoc více než 90 000 uchazečů o azyl;

·poskytnout společně s mezinárodními partnerskými organizacemi 1 100 míst v útulcích pro děti bez doprovodu v kontinentálním Řecku a zajistit více než 12 000 dětí přístup ke vzdělání na veřejných školách.

Fond pro vnitřní bezpečnost přispěl k/ke:

·zlepšení infrastruktury 1 987 konzulátů členských států;

·poskytnutí odborné přípravy v oblasti vízové politiky 3 629 pracovníků včetně 424 styčných úředníků pro přistěhovalectví vyslaných na velvyslanectví EU po celém světě;

·podpoře odborné přípravy pro více než 15 500 úředníků pracujících v oblasti správy hranic a prevence trestné činnosti;

·financování 202 společných vyšetřovacích týmů a evropské multidisciplinární platformy pro boj proti hrozbám vyplývajícím z trestné činnosti.

Zdroj: Evropská komise.

Na základě stávajícího mandátu vyslala Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž v roce 2019 přibližně 7 000 příslušníků pohraniční stráže a dalších odborníků na pomoc členským státům při ochraně hranic EU a při provádění návratové politiky EU. Frontex zorganizoval návrat téměř 16 000 osob a přispěl k záchraně více než 28 600 migrantů na moři.  ( 23 ) Kromě omezování nedovoleného přistěhovalectví pomohly společné operace Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž zabavit na vnějších hranicích 390 ukradených vozidel a více než 125 tun drog.

Rok 2019 byl pro správu hranic EU přelomovým rokem, protože Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž byla posílena díky novým pravidlům, jež vstoupila v platnost v prosinci ( 24 ). Tato pravidla umožňují agentuře podpořit členské státy při jejich činnostech správy hranic a společně zajišťovat integrovanou správu hranic na úrovni EU. Toto rozsáhlé nové nařízení posiluje správu vnějších hranic EU a stanoví vytvoření stálého útvaru 10 000 operativních pracovníků v rámci agentury. Tento stálý sbor bude mít výkonné pravomoci a své vlastní vybavení, což mu umožní zasahovat podle potřeby na vnějších hranicích EU, nebo pokud o to pořádají země, které s EU nesousedí. Posílený mandát vyžaduje podstatné každoroční zvyšování příspěvku EU agentuře v celém průběhu příštího finančního rámce, jak to navrhuje Komise, v souladu s postupným zvyšováním počtu zaměstnanců a vybavení.

1.6.2.    Rozpočet EU chrání občany prostřednictvím posílených schopností civilní ochrany EU

Katastrofy neznají hranic. Dobře koordinovaná reakce na úrovni EU zamezuje zdvojování záchranného úsilí a zajišťuje, aby pomoc naplňovala skutečné potřeby postiženého regionu. Pomoc v oblasti civilní ochrany spočívá ve vládní pomoci poskytované bezprostředně po katastrofě s cílem omezit ztráty na lidských životech a na životním prostředí, hospodářské a hmotné škody způsobené katastrofami. Pro soudržnou, předvídatelnou, nákladově efektivní a viditelnější reakci EU na katastrofy byla zřízena evropská kapacita pro odezvu na mimořádné události, která je připravena podle potřeby pomoci kdekoli v členských státech i v zemích mimo EU. Mechanismus civilní ochrany EU je financován zčásti v rámci okruhu 3 a zčásti v rámci okruhu 4.

V březnu 2019 EU posílila řízení rizik souvisejících s katastrofami modernizací mechanismu civilní ochrany. Výsledkem byl program rescEU, jehož cílem je zlepšit ochranu občanů před katastrofami a řízení nově vznikajících rizik. rescEU představuje novou záložní kapacitu Evropské unie („zálohu rescEU“), která zpočátku zahrnuje flotilu protipožárních letounů a vrtulníků. Oblast působnosti rescEU však přesahuje lesní požáry a očekává se, že bude zajišťovat i reakce na jiné hrozby, jako jsou mimořádné situace vyžadující rychlou zdravotnickou pomoc nebo chemické, biologické, radiologické a jaderné incidenty. Před modernizací byl mechanismus civilní ochrany v roce 2019 aktivován dvacetkrát, přičemž tři žádosti o pomoc přišly zevnitř EU a sedmnáct od jiných než účastnických států. V dalším průběhu roku 2019 byl program rescEU aktivován také s cílem přispět k leteckým schopnostem Řecka pro hašení lesních požárů a byly provedeny některé další přípravné práce na provádění nového mechanismu rescEU. Nyní, v důsledku vypuknutí nákazy COVID-19, je veškeré úsilí zaměřeno na vytvoření zásob lékařského vybavení, s počátečním rozpočtem 50 milionů EUR.

1.6.3.    Rozpočet EU podporuje jednotný trh tím, že podporuje bezpečnost spotřebitelů a občanů

Spotřebitelé musí mít jistotu, že nebezpečné výrobky nemají na trhu EU co dělat a že příslušná pravidla jsou účinně a efektivně prosazována doma i v zahraníčí. Proto EU podporuje koordinovaný a soudržný přístup k prosazování pravidel o bezpečnosti a dohledu nad trhem ve všech členských státech. V rámci programu Spotřebitelé orgány členských států v roce 2019 sdělily více než 2 000 oznámení o nebezpečných výrobcích prostřednictvím systému rychlého varování pro nebezpečné nepotravinářské výrobky.

Bezpečnost je stejně důležitá, pokud jde o potraviny. Program Potraviny a krmiva přispívá k vysoké úrovni ochrany zdraví lidí, zvířat a rostlin na všech stupních potravinového řetězce prevencí a eradikací nákaz a škůdců a zajištěním náležité ochrany spotřebitelů a životního prostředí. Tato opatření zvyšují celkovou úroveň bezpečnosti a současně také posilují konkurenceschopnost průmyslu potravin a krmiv v EU a podporují vytváření pracovních míst. V roce 2019 bylo přibližně 13 500 státních úředníků v členských státech i v třetích zemích, kteří odpovídají za provádění úředních kontrol, vyškoleno pro zlepšení jejich účinnosti, efektivity a spolehlivosti.

Program Spravedlnost podporuje justiční spolupráci orgánů členských států a přispívá k účinnému a soudržnému uplatňování a posilování právních předpisů EU v oblasti občanského a trestního práva, práv osob podezřelých nebo obviněných z trestné činnosti a práv obětí trestných činů. Program Spravedlnost podporuje používání mnoha právních nástrojů EU v justiční spolupráci v trestních věcech, jako je evropský zatýkací rozkaz, což je nejúspěšnější nástroj EU v trestních věcech s více než 10 000 případy za rok. Elektronický informační systém rejstříků trestů, což je systém informačních technologií používaný ústředními orgány členských států, zaznamenal velký nárůst v počtu výměn informací: do konce roku 2019 počet výměn informací v rámci systému přesáhl 3,5 milionu.

1.7.Globální Evropa

Na program „Globální Evropa“ (okruh 4) bylo v roce 2019 přiděleno 12 miliard EUR prostředků na závazky (7 % celkového rozpočtu), které byly rozděleny mezi hlavní programy takto:

  Všechny částky v grafu jsou v milionech EUR.

Zdroj: Evropská komise.

Programy v rámci tohoto okruhu přispívají k utváření silnější Evropy ve světě. Financují geografická a tematická opatření, jež pomáhají nejchudším na světě a zajišťují, že EU podporuje demokracii, mír, solidaritu, stabilitu, snižování chudoby, prosperitu a ochranu přírodních zdrojů v bezprostředním sousedství EU a na celém světě. Politika rozvoje, sousedství a další vnější politiky EU mají společné klíčové cíle, jako je podpora udržitelného hospodářství, jež není v rozporu s dosažením sociálního a environmentálního rozvoje, lidských práv, a podpora demokracie, řádné správy a právního státu. EU pokračovala ve svém úsilí o předcházení krizím s cílem zachovat mír a posílit mezinárodní bezpečnost.

1.7.1.    Vnější spolupráce řeší globální výzvy, podporuje hodnoty EU a přispívá k míru a prosperitě ve světě

V  rámci vnější činnosti EU je prvořadým cílem rozvojové spolupráce snížení a v dlouhodobém výhledu vymýcení chudoby. Úsilí a přínos EU měly zásadní význam zejména pro zajištění bezpečnosti potravin a výživy, rozvoj udržitelného zemědělství, jakož i pro podporu zdravotnických a vzdělávacích programů, včetně podpory rovnosti žen a mužů a posílení postavení žen, práv dětí a kultury. Hospodářský růst a vytváření pracovních míst byly podporovány prostřednictvím obchodu a rozvoje soukromého sektoru, zejména pokud jde o místní podnikatele, posilováním digitální ekonomiky a poskytováním odborné přípravy a vzdělání místním pracovníkům.

Zelená dohoda pro Evropu má silný vnější rozměr a jejím cílem je posílit úlohu EU jako celosvětového lídra v otázkách životního prostředí, klimatu a energetiky. V roce 2019 EU posilovala začlenění životního prostředí a změny klimatu do všech nástrojů a oblastí mezinárodní spolupráce EU a rozvoje, pro úspěšné provádění Agendy pro udržitelný rozvoj 2030 a Pařížské dohody.

Ambiciózní plán vnějších investic nabídl inovativní způsoby mobilizace veřejných i soukromých zdrojů rozvojového financování. Prostřednictvím iniciativ jako Nástroj pro digitální energetiku EU položila základy pro modernizaci a digitalizaci odvětví energetiky, podporu inovativních podnikatelských modelů a vytvoření nezbytných předpokladů pro lepší přístup k udržitelné energii v celosvětovém měřítku, se zvláštním zaměřením na Afriku.

V rámci zužujícího se občanského a demokratického prostoru EU potvrdila svou bezpodmínečnou podporu těchto hodnot na celém světě a současně potvrdila svou ústřední úlohu na mezinárodních fórech. Podle ukazatele „právního státu“ Světové banky se situace od roku 2014 neustále zhoršuje. Například pokud jde o zastoupení žen ve vnitrostátních parlamentech, malý pokrok dosažený mezi lety 2015 a 2018 byl v roce 2019 vymazán. EU pokračovala v podpoře zásad demokracie, právního státu, řádné správy, lidských práv a mezinárodního práva, zejména prostřednictvím evropského nástroje pro demokracii a lidská práva (EIDHR).

V roce 2019 dosáhly významných výsledků projekty a programy v Latinské Americe v klíčových oblastech, jako je voda a změna klimatu, soukromý sektor a investice, hospodářský rozvoj, bezpečnost, právní stát a veřejná správa. Pokud jde o regionální spolupráci, byly zahájeny a v průběhu roku dále rozvíjeny úspěšné iniciativy ve strategických oblastech. Pokud jde o bezpečnost, byla dohodnuta dvě opatření na posílení spolupráce zemí Latinské Ameriky v oblasti integrované správy hranic, s výběrem čtyř hraničních přechodů zahrnujících sedm zemí, a na podporu boje proti obchodování s lidmi.

Rozvojová spolupráce v Asii a na Blízkém východě / v oblasti Zálivu se v roce 2019 nadále zaměřovala na nejméně rozvinuté a nejzranitelnější země, se zvláštním důrazem na řádnou správu a udržitelné odvětvové reformy. Zvýšená pozornost byla věnována vytváření pracovních míst a udržitelnému růstu podporujícímu začlenění prostřednictvím podpory investic. Klíčový byl rozvoj soukromého sektoru, který má sehrát důležitou úlohu v udržitelném hospodářském rozvoji a růstu.

Nástroj přispívající ke stabilitě a míru byl velmi důležitý v úsilí EU podporovat mír v různých podmínkách v Afghánistánu, ve Středoafrické republice, v Kolumbii, v Libyi, v Sýrii, na Ukrajině a v Jemenu. Posilování dialogu s občanskou společností, předcházení konfliktům a budování míru měly zásadní význam pro předcházení zhoršování humanitárních krizí. Ochrana civilních komunit byla posílena prostřednictvím podpory bezpečnostních a obranných sil v nestabilních regionech.

Humanitární pomoc funguje spolu s rozvojovou spoluprací, s perspektivou založenou na konkrétních potřebách, která řeší dopad konfliktů a přírodních nebo člověkem způsobených katastrof. Poskytuje pomoc v souladu s humanitárními zásadami lidskosti, neutrality, nestrannosti a nezávislosti. Celkově v roce 2019 humanitární pomoc obdrželo 177 milionů osob. Nejvyšší podíl rozpočtu humanitární pomoci na rok 2019 připadl uprchlíkům a vnitřně vysídleným osobám v rámci konfliktů v Sýrii a v Jemenu, zatímco 23 % v letech 2014 až 2019 připadlo na „zapomenuté krize“ (krize, kterým je věnována malá pozornost a jsou málo pokryty ve sdělovacích prostředcích), jako je regionální uprchlická krize v Burundi, konflikt na Ukrajině a konflikt týkající se partyzánského hnutí FARC v Kolumbii. EU pokračovala ve svém úsilí zaměřeném na předcházením krizím s cílem zachovat mír a posílit mezinárodní bezpečnost. V roce 2019 byla EU přítomna při každé významné humanitární krizi. Ve větších krizích EU důsledně reagovala na situace, v nichž neexistovali jiní dárci, a často hrála úlohu koordinátora a katalyzátoru. Program také přispíval k budování kapacit a odolnosti zranitelných komunit nebo komunit postižených katastrofou. Z činností zaměřených na připravenost na katastrofy mělo prospěch 38 milionů osob v oblastech náchylných ke katastrofám. Klíčovým aspektem, který je základem pozitivních výsledků EU při podpoře odolnosti, je postupný přechod k peněžní pomoci, kdy Komise pokračovala v plnění svého závazku poskytovat 35 % humanitární pomocí převodů peněžních prostředků.

1.7.2.    EU řeší migrační výzvy ve spolupráci se svými mezinárodními partnery

Od počátku migrační krize v roce 2015 EU poskytla životně důležitou podporu a ochranu milionům lidí v nouzi, pomáhala řešit příčiny nelegální migrace a násilného vysídlování tím, že poskytovala hospodářské a pracovní příležitosti, i posilováním odolnosti. Pomáhala také vytvářet podmínky pro legální migraci, a to i prostřednictvím přesídlování, a pro účinné řízení migrace. Ve spolupráci s partnerskými zeměmi pokračovalo úsilí zaměřené na předcházení nelegální migrace, mimo jiné prostřednictvím boje proti sítím pašeráků migrantů v oblasti Sahelu. Pokračovalo úsilí o zlepšení tempa účinného navracení osob bez práva pobytu v EU nebo v jiných zemích. Počet nedovolených překročení hranic do konce roku 2019 byl o 92 % ( 25 ) nižší než maximální úrovně zaznamenané v roce 2015.

EU rovněž nadále spolupracovala s partnery na celém světě při řešení výzev souvisejících s násilným vysídlováním. 80 % rozpočtu EU na humanitární pomoc (1,6 miliardy EUR v roce 2019) je určeno na projekty, které násilně vysídleným osobám a jejich hostitelským komunitám pomáhají naplňovat jejich bezprostřední základní potřeby v situacích konfliktu, krize nebo dlouhodobého vysídlení.

Nouzový svěřenský fond EU pro Afriku v roce 2019 přispíval k usnadnění politického dialogu s africkými partnerskými zeměmi, uplatňoval inovativní přístupy a dosáhl pozoruhodných a viditelných výsledků ve všech třech operačních oknech fondu (Severní Afrika / Africký roh / Sahel a Čadské jezero) díky sdílení finančních prostředků a odborných znalostí široké škály zúčastněných stran. Fond dále konsolidoval své výsledky a celkový počet schválených programů se zvýšil na 224 v celkové hodnotě 4,4 miliardy EUR.

Nástroj pro uprchlíky v Turecku nadále poskytuje tolik potřebnou pomoc uprchlíkům a hostitelským komunitám v Turecku ve všech prioritních oblastech, jež pokrývá, tj. základní potřeby, vzdělávání, zdravotní péče, ochrana, sociálně-ekonomická podpora a městská infrastruktura. První tranše nástroje ve výši 3 miliard EUR byla vyčerpána v plném rozsahu a bylo zahájeno 72 projektů. Koncem roku 2019 byl přidělen celý operační rozpočet druhé tranše ve výši 3 miliard EUR. Řídící výbor nástroje se pravidelně schází za účelem sledování a řízení provádění tohoto nástroje. Pololetní monitorovací zprávy, které jsou veřejně dostupné, potvrzují, že nástroj i nadále dosahuje svých cílů.

Díky tomuto nástroji 1,7 milionu uprchlíků dále získává měsíční peněžní příspěvek nazývaný „nouzová záchranná sociální síť“, který jim má pomoci při naplňování základních potřeb. Do konce roku 2019 humanitární pomoc pomohla 1,7 milionu nejzranitelnějších uprchlíků. Ve školním roce 2019/2020 nastoupilo do škol celkem 684 919 syrských dětí – což odpovídá 63 % celkového počtu syrských dětí školního věku v Turecku. Od počátku tohoto nástroje bylo zmodernizováno více než 3 900 vzdělávacích zařízení (včetně středisek předškolního vzdělávání) poskytnutím vybavení a vybudováno 40 nových škol. Probíhá výstavba dalších 320 škol. V současné době rovněž funguje 179 zdravotních středisek. Od zahájení financování tohoto nástroje bylo uprchlíkům poskytnuto 11,9 milionu konzultací v rámci primární zdravotní péče a syrským kojencům a těhotným ženám bylo poskytnuto 3,5 milionu dávek očkovacích látek.

Svěřenský fond EU zřízený v reakci na krizi v Sýrii od června 2019 poskytl služby v oblasti vzdělávání, zdraví, vodního hospodářství, živobytí a dalších 4,3 milionu osob v zemích zasažených krizí v Sýrii. Modernizováno, renovováno a vybaveno bylo celkem 92 zdravotních středisek.

1.7.3.    Rozpočet EU pomáhá sousedním zemím rozvíjet a udržovat stabilní demokratické instituce

Nástroj předvstupní pomoci podporuje kandidátské a potenciální kandidátské země při přijímání a provádění politických, institucionálních, právních, administrativních, sociálních a hospodářských reforem, které musí respektovat hodnoty EU. Pomáhá jim také postupně se přizpůsobit pravidlům, normám, politikám a postupům EU s ohledem na členství v EU. Finanční pomoc je poskytována přijímajícím zemím ( 26 ) v pěti oblastech politiky: a) reformy při přípravě na členství v EU a související budování institucí a kapacit; b) sociálně-ekonomický a regionální rozvoj; c) zaměstnanost, sociální politiky, vzdělávání, podpora rovnosti žen a mužů a rozvoj lidských zdrojů; d) zemědělství a rozvoj venkova a e) regionální a územní spolupráce. V rámečku níže je uveden konkrétní příklad, jak tento nástroj funguje v praxi.

V Severní Makedonii se zhoršuje kvalita povrchových i podzemních vod v důsledku vypouštění nevyčištěné nebo nedostatečně ošetřené odpadní vody. S čistírnou odpadních vod, která byla vybudována ve východní části země, má celé obyvatelstvo tohoto regionu v celkovém počtu 54 676 osob přímý prospěch z řádně ošetřené odpadní vody. Také všechny zemědělské podniky mají lepší environmentální podmínky pro své produkty. Zdraví občanů i přírody se zlepšuje. Objem neošetřených městských odpadních vod vypouštěných do řeky Strumica se snížil, což minimalizovalo dopady na kvalitu vodních zdrojů, přírodu a zdraví v regionu Strumica.

Ještě důležitějším bodem přístupových jednání se stane otázka právního státu, například začleněním boje proti korupci a kladením většího důrazu na základy fungujících demokratických institucí, reformu veřejné správy a podporu hospodářských reforem. V plnění těchto základních oblastí politických kritérií pro země zapojené do procesu rozšíření došlo ke zlepšení. Na konci roku 2019 pouze v Turecku docházelo ke zhoršování v oblasti právního státu a základních práv, reformy veřejné správy a fungování tržního hospodářství. To vedlo k přijetí revidovaného orientačního strategického dokumentu v srpnu 2018. Původní orientační příděly pro předvstupní fondy určené pro Turecko na období 2018–2020 byly sníženy o 40 %. Při výběru projektů v rámci nového nástroje předvstupní pomoci bude důraz kladen na základní oblasti acquis, a zejména na právní stát, přičemž pro podporu budou vybrány pouze technicky vyspělé projekty.

Evropský nástroj sousedství je hlavním finančním nástrojem k provádění evropské politiky sousedství ( 27 ), který podporuje politické a hospodářské reformy s cílem vytvořit podpořit stabilitu, bezpečnost a prosperitu v bezprostředním sousedství EU. Pozitivní vývoj existuje zejména ve východním sousedství, s výraznými výsledky v prioritních oblastech hospodářství, propojenosti a silnější společnosti. Pokroku však musí být ještě dosaženo v oblastech právního státu, boje proti korupci, prostoru pro občanskou společnost a nezávislosti sdělovacích prostředků. V oblasti jižního sousedství brzdí pokrok vnější faktory, jako je politická nestabilita a bezpečnostní situace. Spolupráce s partnerskými zeměmi v severní Africe je náročná a závisí na parametrech vývoje, zejména v Libyi. Nicméně vzhledem k úsilí o demokratické a hospodářské reformy v Tunisku a obnovení spolupráce s Marokem se pokračující podpora jeví jako relevantní a slibná. V celém blízkovýchodním regionu dopady probíhajících konfliktů, nejistota a špatná správa destabilizují partnery EU, narušují obchod a investice a omezují příležitosti pro obyvatelstvo. Tyto strukturální problémy prohlubuje velký počet uprchlíků a vysídlených osob.

1.7.4.    Zvyšování účinnosti, flexibility a soudržnosti vnějších nástrojů EU

Komise navrhla vytvořit v rámci budoucího víceletého finančního rámce nový, integrovaný nástroj pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci. Pro EU bude představovat hlavní nástroj, kterým přispívá k vymýcení chudoby, podporuje udržitelný rozvoj, prosperitu, mír a stabilitu. V rámci dlouhodobého rozpočtu bude vnější rozměr rozpočtu EU výrazně modernizován. Na základě zkušeností se stávajícími nástroji zvýší účinnost a viditelnost vnějších politik EU, posílí koordinaci s vnitřními politikami a umožní EU pružněji a rychleji reagovat na nové krize a výzvy.

1.8.Zvláštní nástroje

1.8.1.    Rozpočet EU prokázal solidaritu v rámci EU financováním úsilí při zmírňování následků katastrof a účinků globalizace

Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci

Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci poskytuje podporu pracovníkům, kteří byli propuštěni, a osobám, které přestaly vykonávat svou činnost v důsledku významných změn ve struktuře světového obchodu způsobených globalizací nebo v důsledku nepříznivých účinků světové finanční a hospodářské krize. V období mezi lety 2014 a 2019 financování z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci podpořilo 45 047 cílových pracovníků a 4 099 mladých lidí, kteří nejsou zaměstnaní ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy v 27 různých hospodářských odvětvích. V roce 2019 byla předložena pouze jedna žádost (která však nebyla schválena), možná z důvodu menšího počtu masivních propouštění v důsledku globalizace a celkovému zlepšení hospodářské situace v členských státech v období před krizí, což usnadňovalo opětovné začlenění pracovníků na trh práce.

Podle závěrečných zpráv, obdržených mezi lety 2017 a 2019, v průměru 61 % pracovníků, jímž byla poskytnuta pomoc, po zásahu Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci nastoupilo do nového zaměstnání. Míra opětovného začlenění v jednotlivých případech však kolísala od 40 % do 92 % v závislosti na hospodářském odvětví a na dotčené oblasti, neboť je ovlivňována absorpční kapacitou místních a regionálních trhů práce.

Oblastmi ke zlepšení zjištěnými při hodnocení v polovině období 2014–2020 jsou mimo jiné zdlouhavý postup uvolňování financí a obtíže, na které členské státy narážejí při provádění rozsáhlé analýzy souvislostí výchozí události (globalizace nebo krize), která je nutná pro mobilizaci finančních prostředků. Tyto aspekty řeší návrh příštího dlouhodobého rozpočtu, jejž Komise předložila a v souladu s kterým Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci bude při podpoře vycházet pouze z kritéria významného dopadu, stanoveného na úrovni minimálně 250 propuštěných pracovníků.

Fond solidarity EU

Fond solidarity EU je aktivován na žádost způsobilého členského státu, dojde-li k rozsáhlým nebo regionálním přírodním katastrofám, jako jsou zemětřesení, záplavy, sucha, lesní požáry, bouře nebo závažné mimořádné situace v oblasti veřejného zdraví. Pomáhá zvýšit odolnost a připravenost členských států a regionů při zvládání nepříznivých dopadů změny klimatu a jiných přírodních nebo člověkem způsobených katastrof.

V roce 2019 byla udělena podpora na financování mimořádných opatření a operací obnovy ve výši 293 milionů EUR na základě žádostí tří členských států v souvislosti s přírodními katastrofami, ke kterým došlo v roce 2018: povodně v Rumunsku a nepříznivé počasí v Itálii a v Rakousku. V roce 2019 obdržela Komise čtyři žádosti o pomoc: od Rakouska, v souvislosti s extrémními povětrnostními podmínkami v roce 2018; od Řecka, v souvislosti s bouřemi na Krétě v roce v 2019; od Portugalska, v souvislosti s hurikánem Lorenzo na Azorských ostrovech v roce 2019 a od Španělska, v souvislosti s extrémním počasím koncem roku 2019.

V květnu 2019 Komise zveřejnila první hodnocení ( 28 ) intervencí Fondu solidarity EU ex post za období od roku 2002 do roku 2016, jež potvrdilo přidanou hodnotu EU tohoto nástroje. Hodnocení dospělo k exzávěru, že fond je cenným nástrojem v instrumentáři EU pro zásahy v katastrofických situacích. Zároveň musí být dále zvážena opatření politiky, která by zvýšila potenciál fondu k provádění intervencí.    

(1)

()    Viz příloha 1 – Přehled výkonnosti programů pro Evropský fond pro regionální rozvoj.

(2)

()    Viz příloha 1 – Přehled výkonnosti programů pro Fond soudržnosti.

(3)

()    Generální ředitelství pro regionální a městskou politiku, Výroční zpráva o činnosti za rok 2019.

(4)

()    Zdroj:  Hodnocení Evropského fondu pro regionální rozvoj a Fondu soudržnosti ex post 2007–13, SWD(2016) 318 , 19.9.2016.

(5)

()    Generální ředitelství pro regionální a městskou politiku, Výroční zpráva o činnosti za rok 2019. Zdroj: Eurostat a výpočty GŘ pro regionální a městskou politiku.

(6)

()    Viz příloha 1 – Přehled výkonnosti programů pro Evropský sociální fond.

(7)

()    Včetně spolufinancování ze strany členských států tato částka dosáhne 66 miliard EUR.

(8)

()    Platforma veřejně přístupných údajů o regionálním rozvoji ( https://cohesiondata.ec.europa.eu/themes/4# ). Údaje získané v březnu 2020.

(9)

()    Platforma veřejně přístupných údajů o regionálním rozvoji ( https://cohesiondata.ec.europa.eu/themes/6# ). Údaje získané v březnu 2020.

(10)

()    Ekvivalent oxidu uhličitého udává, kolik globálního oteplování může daný typ a množství skleníkového plynu způsobit, za použití funkčně ekvivalentního množství nebo koncentrace oxidu uhličitého jako referenční hodnoty.

(11)

()    Platforma veřejně přístupných údajů o regionálním rozvoji ( https://cohesiondata.ec.europa.eu/themes/6# ). Údaje získané v březnu 2020.

(12)

()    Viz příloha 1 – Přehled výkonnosti programů pro Fond soudržnosti.

(13)

()    Zpráva Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Strategická zpráva o provádění evropských strukturálních a investičních fondů za rok 2019, COM(2019) 627. Tato zpráva, která shrnuje výroční zprávy o provádění programů a zprávy o pokroku zahrnující provádění až do konce roku 2018, byla zveřejněna 17. prosince 2019. Při souhrnném posouzení všech fondů se výběr projektů (schválených k financování) v porovnání s rokem 2017 více než zdvojnásobil a dosáhl 464 miliard EUR (72 % celkových plánovaných investic).

(14)

()    V případě, že výsledky na konci roku 2018 dosáhly alespoň 85% hodnoty milníků, byla výkonnost považována za uspokojivou.

(15)

()    Viz příloha 1 – Přehled výkonnosti programů pro Evropský fond pro regionální rozvoj, Fond soudržnosti a Evropský sociální fond.

(16)

()     https://cohesiondata.ec.europa.eu/stories/s/A-guide-to-the-ESIF-performance-framework/szxz-5m2d .

(17)

()    Zdroj: Zprávy členských států o provádění za rok 2018 předložené Komisi v červnu 2019. Údaje za rok 2019 budou k dispozici až v polovině července 2020.

(18)

()    Další údaje jsou uvedeny v příloze 1.

(19)

()    Studie o širokopásmovém pokrytí v Evropě v roce 2018 ( https://ec.europa.eu/digital-single-market/en/news/study-broadband-coverage-europe-2018 ).

(20)

()    Viz příloha 1 – Přehled výkonnosti programů pro Evropský námořní a rybářský fond.

(21)

()    Hodnoty podle zprávy o migraci z roku 2019 odrážející úvěry C1, s výjimkou Fondu pro vnitřní bezpečnost a decentralizovaných agentur působících v bezpečnostní oblasti.

(22)

()    Na základě účetních závěrek členských států za rozpočtové roky 2015–2019.

(23)

()    Zdroj údajů: Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž. Agentura může pouze pomáhat členským státům v provádění vymahatelných rozhodnutí o návratu vydaných příslušnými vnitrostátními orgány.

(24)

()    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2019/1896 ze dne 13. listopadu 2019 o Evropské pohraniční a pobřežní stráži.

(25)

()    Pokles z 1 822 177 v roce 2015 na 141 741 v roce 2019.

(26)

()    Stávajícími příjemci jsou: Albánie , Bosna a Hercegovina ,  Severní Makedonie , Kosovo (tímto označením nejsou dotčeny postoje k otázce statusu a označení je v souladu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN 1244/1999 a se stanoviskem Mezinárodního soudního dvora k vyhlášení nezávislosti Kosova), Černá Hora , Srbsko a Turecko .

(27)

()    Prostřednictvím evropské politiky sousedství, která byla v listopadu 2015 revidována, spolupracuje EU se svými jižními a východními sousedy při podpoře stabilizace, bezpečnosti a prosperity v souladu s globální strategií zahraniční a bezpečnostní politiky EU.

(28)

()    Generální ředitelství pro regionální a městskou politiku, Hodnocení Fondu solidarity Evropské unie ex post za období 2002–2016 ( https://ec.europa.eu/regional_policy/en/information/publications/evaluations/2019/ex-post-evaluation-of-the-european-union-solidarity-fund-2002-2016 ).


V Bruselu dne 24.6.2020

COM(2020) 265 final

ZPRÁVA KOMISE

EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ A ÚČETNÍMU DVORU









o řízení a výkonnosti rozpočtu EU za rok 2019


Oddíl 22 –
Vnitřní kontrola a finanční řízení

2.1.Komise řídí rozpočet EU v složitém prostředí

Komise přikládá řádnému finančnímu řízení rozpočtu EU, jakož i Evropského rozvojového fondu a svěřenských fondů EU velký význam. Povinností Komise je co nejlépe využívat peněz daňových poplatníků na podporu dosažení cílů politik EU. Je proto nezbytné zajistit vysokou úroveň souladu se stávajícími pravidly a to, aby se finanční prostředky účinně, efektivně a hospodárně dostaly k zamýšleným příjemcům. Komise proto usiluje o dosažení nejvyšších standardů finančního řízení při současném nastavení správné rovnováhy mezi nízkou mírou chyb, rychlými platbami a přiměřenými náklady na kontroly.

2.2.Rozpočet EU: široká škála oblastí, příjemců a výdajů

V roce 2019 výdaje ( 1 ) z rozpočtu EU činily 147 miliard EUR (viz graf níže), což odpovídalo 240 000 platbám v rozmezí od několika set eur (stipendia v rámci programu Erasmus) po stovky milionů eur (velké projekty, jako je Mezinárodní termonukleární experimentální reaktor (ITER) nebo programy Galileo a Copernicus, jakož i rozpočtová podpora poskytovaná rozvojovým zemím). Tyto platby jsou prováděny na podporu tak rozmanitých činností, jako je zemědělství a rozvoj venkovských a městských oblastí, zlepšování dopravní a digitální infrastruktury, výzkum, pomoc malým a středním podnikům, ochrana životního prostředí, odborná příprava pro nezaměstnané, integrace migrantů a ochrana hranic, podpora zemí, které chtějí vstoupit do EU, a pomoc sousedním a rozvojovým zemím. Příjemci finančních prostředků EU jsou velmi rozmanití a početní.

Přírodní zdroje

Soudržnost

Výzkum, průmysl, vesmír, energetika a doprava

Vnější vztahy,

Ostatní vnitřní politiky

Jiné služby a správa

7 miliard EUR (5 %)

59 miliard EUR (40 %)

47 miliard EUR (32 %)

15 miliard EUR
(10 %)

12 miliard EUR (8 %)

7 miliard EUR (5 %)

6,2 milionu podpořených zemědělských podniků z celkového počtu 10,5 milionu

Regiony a města

Téměř 500 000 podpořených podniků od roku 2014

Více než 12 000 podpořených malých a středních podniků,

jakož i výzkumných pracovníků, laboratoří a velkých organizací

90 zemí a území mimo EU obdrželo přímou podporu, a stejně tak i četné mezinárodní nevládní organizace

Program Erasmus+: téměř 500 000 podpořených studentů v roce 2019

(více než 4,6 milionu účastníků od roku 2014)

Příslušné výdaje z rozpočtu EU vynaložené Komisí v roce 2019, podle oblastí politiky, v % a v miliardách EUR

Zdroj: Výroční zprávy o činnosti Evropské komise.

Více než dvě třetiny rozpočtu jsou řízeny v rámci sdíleného řízení. Členské státy nebo jimi pověřené subjekty rozdělují finanční prostředky a řídí výdaje v souladu s právními předpisy EU a předpisy členských států (např. v případě výdajů v oblasti soudržnosti a přírodních zdrojů). Zbytek rozpočtu je vynakládán buď přímo Komisí, nebo nepřímo ve spolupráci s pověřenými subjekty. V tabulce níže jsou popsány tři způsoby řízení.

Způsob řízení

Popis

% příslušných výdajů v roce 2019

Příklady programů/výdajů

Jiné zapojené subjekty, ve spolupráci s Komisí

Přímé řízení

Finanční prostředky vynakládá Komise

22 %

Horizont 2020;

Nástroj pro propojení Evropy;

správní výdaje

neuvedeno (financování jde přímo příjemcům)

Nepřímé řízení

Finanční prostředky jsou vynakládány ve spolupráci s vnějšími subjekty

7 %

Erasmus+;

část rozvojové a humanitární pomoci; předvstupní pomoc

Agentury,

společné podniky,

OSN, Světová banka, Evropská investiční banka, Evropská banka pro obnovu a rozvoj, třetí země

Sdílené řízení

Finanční prostředky jsou vynakládány ve spolupráci s vnitrostátními a/nebo regionálními orgány členských států, které mají první úroveň odpovědnosti

71 %

Zemědělské fondy; Evropský námořní a rybářský fond;

Evropský fond pro regionální rozvoj; Evropský sociální fond;

migrační a bezpečnostní fondy

Platební agentury pro společnou zemědělskou politiku: 76;

řídicí orgány pro fondy soudržnosti: 492, ve všech členských státech

Vzhledem k tomu, že rozpočet EU je prováděn mnoha různými způsoby, se zapojením různých subjektů, související rizika se liší podle jednotlivých programů a způsobů řízení (viz příloha 3). To se zohledňuje při vypracování kontrolních strategií (viz oddíl 2.2).

2.3.Správa a řízení, odpovědnost a transparentnost

Hierarchie odpovědnosti

Systém správy a řízení, který Evropská komise používá, je přizpůsoben její jedinečné struktuře a úloze. Mechanismy správy a řízení Komise byly postupem času posilovány a přizpůsobovány podle měnících se okolností. Nejnovější audity provedené interními a externími auditory potvrdily, že tyto mechanismy jsou spolehlivé. Komise von der Leyenové, která se ujala funkce v prosinci 2019, ve své činnosti i nadále klade hlavní důraz na odpovědnost a transparentnost, jak bylo potvrzeno v aktualizovaných pracovních postupech ( 2 ) a v pověřovacích dopisech adresovaných všem členům Komise. Nejnovější vývoj odráží aktualizované sdělení o správě a řízení v Komisi, které bylo zveřejněno současně s touto zprávou ( 3 ).

Za řízení rozpočtu EU je politicky odpovědný sbor komisařů. Hlavní stavební bloky správy a řízení rozpočtu EU, opírající se o jasné rozdělení povinností mezi politickou a řídicí úrovní, vedou k pevné hierarchii při zajišťování věrohodnosti a odpovědnosti. Jsou znázorněny na grafu níže. Na úrovni Komise je rámec odpovědnosti založen na přesně definovaných povinnostech v oblasti řízení a podávání zpráv (viz níže).

yto silné mechanismy správy a řízení pomáhají sboru komisařů plnit cíle Komise, účinně a efektivně využívat zdroje a zajistit, že rozpočet EU je spravován v souladu se zásadami řádného finančního řízení.

Odpovědnost a podávání zpráv na úrovni útvarů

Sbor komisařů přenáší každodenní operační řízení na 50 generálních ředitelů ( 4 ) nebo jim naroveň postavených vedoucích pracovníků ( 5 ) (dále jen „generální ředitelé“), kteří stojí v čele správních struktur Komise. Ti v souladu s vnitřními pravidly a normami Komise řídí a formují své útvary, aby mohla Komise plnit cíle stanovené v jejich strategických plánech a s ohledem na dostupné zdroje. Jsou odpovědní za část rozpočtu EU, která je prováděna v jejich útvarech.

Ve svých výročních zprávách o činnosti podávají transparentně zprávy o výkonnosti a dosažených výsledcích, o fungování systémů vnitřní kontroly a o finančním řízení své části rozpočtu EU – při zohlednění záruky věrohodnosti poskytnuté členskými státy v rámci sdíleného řízení. V prohlášení o věrohodnosti, které tvoří součást každé výroční zprávy o činnosti, uvádějí, zda mají přiměřenou jistotu, že:

·údaje obsažené v jejich zprávě podávají „věrný a poctivý obraz“ (tj. spolehlivý, úplný a správný) skutečného stavu v jejich útvaru,

·zdroje vyčleněné pro jejich útvar byly použity k zamýšlenému účelu a v souladu se zásadou řádného finančního řízení,

·kontrolní postupy zavedené v jejich útvarech poskytují nezbytné záruky legality a správnosti uskutečněných operací.

K nabytí této jistoty generální ředitelé používají všechny dostupné údaje (shrnuté v jejich výročních zprávách o činnosti), a sice:

·výsledky kontrol provedených jejich vlastními službami nebo jejich jménem,

·informace o řízení a kontrolách oznámené členskými státy a dalšími pověřenými subjekty na základě jejich vlastních kontrolních systémů, v případě sdíleného a nepřímého řízení,

·činnosti prováděné Útvarem interního auditu (viz příloha 6),

·audity Evropského účetního dvora, nezávislého externího auditora EU.

Zjistí-li nedostatky s významným dopadem, jsou povinni podmínit své prohlášení o věrohodnosti výhradou. Souběžně s tím zavedou akční plány ke zmírnění budoucích rizik a k posílení jejich systémů kontroly (viz oddíl 2.3.5 a příloha 4).

Odpovědnost a podávání zpráv na institucionální úrovni

Výroční zpráva o řízení a výkonnosti rozpočtu EU představuje situaci na úrovni Komise. Tato zpráva je součástí integrovaného souboru finančních zpráv a zpráv o odpovědnosti ( 6 ), který schvaluje sbor komisařů a který je založen na zárukách věrohodnosti a výhradách obsažených ve všech výročních zprávách o činnosti.

Každoroční postup udělování absolutoria umožňuje Evropskému parlamentu a Radě učinit Komisi politicky odpovědnou za plnění rozpočtu EU. Rozhodnutí Evropského parlamentu o udělení absolutoria je založeno na:

·zprávách Evropského účetního dvora, ve kterých vydává stanovisko ke spolehlivosti roční účetní závěrky a stanovisko ke správnosti příjmů a výdajů a předkládá výsledky svých auditů konkrétních výdajů nebo oblastí politiky nebo problémů v oblasti rozpočtu a řízení,

·integrovaných finančních zprávách a zprávách o odpovědnosti předložených Komisí,

·slyšeních členů Komise a generálních ředitelů a odpovědích na otázky k písemnému zodpovězení,

·doporučeních Rady.

Komise každý rok podává souhrnnou zprávu o opatřeních přijatých v návaznosti na žádosti, které jí adresují Evropský parlament a Rada během postupu udělování absolutoria.

2.4.Komise používá různé nástroje k zajištění toho, že peníze daňových poplatníků jsou řádně spravovány

K zajištění řádného plnění rozpočtu a jeho ochrany před nedostatky a nesrovnalostmi v tomto složitém prostředí má Komise k dispozici několik nástrojů.

2.5.Silný rámec vnitřní kontroly

Komise má zaveden silný rámec vnitřní kontroly na úrovni útvarů, založený na nejvyšších mezinárodních standardech ( 7 ).

Generální ředitelé provádějí tento rámec v rámci svých útvarů prostřednictvím systémů vnitřní kontroly přizpůsobených s ohledem na jejich konkrétní operační prostředí, rizika a potřeby. V tomto úkolu je podporují ústřední útvary ( 8 ), které poskytují instrukce, pokyny a poradenství a usnadňují sdílení osvědčených postupů. Generální ředitelé každoročně vyhodnocují fungování svých systémů vnitřní kontroly podle společné metodiky a své závěry shrnují ve výročních zprávách o činnosti.

Útvar interního auditu pak může provádět auditorské zakázky týkající se fungování systémů vnitřní kontroly a hodnocení těchto systémů útvary Komise (viz příloha 6).

Z hodnocení za rok 2019, což byl druhý rok plného provádění stávajícího rámce vnitřní kontroly, provedeného útvary Komise vyplývá, že jejich systémy vnitřní kontroly jsou i nadále účinné. Celková situace je představena na grafu níže.

Hodnocení potvrzuje zlepšení, jichž bylo dosaženo v kontrolních činnostech, pozitivní dopad posíleného institucionálního dohledu útvarů na identifikaci a řízení rizik a zlepšení v oblasti informační technologie.

Tyto výsledky prokazují, že Komise dosáhla vyspělé úrovně vnitřní kontroly. Ústřední útvary budou pokračovat v poskytování pokynů a usnadňovat sdílení osvědčených postupů za účelem dalšího prosazování rámce vnitřní podpory jako nástroje řízení, který pomáhá organizaci dosahovat svých cílů.



Posouzení fungování sedmnácti zásad vnitřní kontroly

Zdroj: Výroční zprávy o činnosti Evropské komise.

2.6.Víceleté kontrolní strategie zajišťují, že peníze daňových poplatníků jsou vynakládány správně

V rámci činnosti Komise generální ředitelé jako správci rozpočtu EU zavádějí víceleté kontrolní strategie koncipované tak, aby se předcházelo chybám, a pokud není možné chybám předejít, aby byly odhaleny a napraveny. Za tímto účelem musí budovat svou věrohodnost zdola nahoru a posuzovat chyby ovlivňující výdaje EU na podrobné úrovni, tj. podle programů nebo jiných příslušných segmentů výdajů. To umožňuje Komisi odhalovat nedostatky a napravovat je a rovněž určovat příčiny systémových chyb (např. složitost pravidel), přijímat cílená nápravná opatření a zajistit, aby získané zkušenosti byly zohledněny při koncipování budoucích finančních programů.

Od prevence k odhalování a nápravě

Vzhledem k tomu, že výdajové programy EU jsou ze své podstaty víceleté, zahrnují také související kontrolní systémy a cykly řízení více let. To znamená, že ačkoli lze chyby odhalit v příslušném roce, náprava probíhá v témž roce nebo v následujících letech po provedení platby – až do okamžiku uzavření programu na konci jeho životního cyklu. Kontrolní strategie jsou navíc rozlišené podle rizik, tj. jsou přizpůsobeny různým způsobům řízení, oblastem politiky a/nebo mechanismům financování a s nimi spojeným rizikům.

Víceletý kontrolní cyklus Komise (k výsledkům za rok 2019 uvedeným v kroužcích viz oddíl 2.3.1 níže).

Zdroj: Evropská komise.

Prevence chyb

První linií obrany proti chybám je prevence. Klíčové preventivní mechanismy Komise zahrnují ověřování řídicími orgány členských států (v rámci sdíleného řízení), předběžné kontroly, které vedou k odmítnutí nezpůsobilých částek před tím, než Komise schválí výdaje a provede platby, audity systémů k odhalení nedostatků v řídicích a kontrolních systémech prováděcích partnerů (preventivní z hlediska budoucích výdajů) a přerušení a pozastavení plateb, dokud nejsou nedostatky v systémech odstraněny.

Tato opatření rovněž slouží jako pobídka pro členské státy, aby platby opravily před tím, než předloží Komisi své žádosti o proplacení nákladů. To vysvětluje, proč v rámci sdíleného řízení je riziko při platbě, pokud jde o platby Komise členským státům, poměrně nízké, neboť chyby již byly opraveny členskými státy na jejich úrovni před tím, než předložily žádosti o platbu nebo výroční účetní závěrku Komisi ke schválení.

V roce 2019 dosáhla potvrzená preventivní opatření částky 449 milionů EUR. Tato opatření zahrnovala odpočty a další úpravy před platbou / schválením účetní závěrky Komisí, odpočty členských států od nových výdajů vykázaných Komisi (odpočty „u zdroje“) a ostatní předběžné úpravy.

Pokud jde o finanční prostředky poskytované v rámci politiky soudržnosti, členské státy za období 2014–2020 provedly opravy v celkové výši 670 milionů EUR. Je to výsledek posílených právních ustanovení, jež zvyšují odpovědnost řídicích orgánů a významně posilují postavení Komise při ochraně rozpočtu EU před neoprávněnými výdaji.

Vedle těchto mechanismů pomáhají předcházet chybám i pokyny poskytované prováděcím partnerům.

Odhalování a náprava chyb ovlivňujících výdaje EU

Nejsou-li preventivní mechanismy účinné, je důležité, aby chyby ovlivňující výdaje EU byly odhalovány dodatečně, prostřednictvím kontrol částek, které Komise schválila a vyplatila (následné kontroly).

Tyto chyby jsou Komisí napravovány během téhož roku nebo následujících let pomocí finančních oprav nebo nahrazením nezpůsobilých výdajů v rámci sdíleného řízení a zpětným získáním prostředků od konečných příjemců v rámci přímého a nepřímého řízení.

V roce 2019 potvrzená nápravná opatření dosáhla částky 1,5 miliardy EUR (o 25 % vyšší než v roce 2018). Týkala se hlavně chyb ovlivňujících platby provedené v předchozích letech.

Souběžně s tím jsou nedostatky v kontrolních systémech, odhalené prostřednictvím auditů systémů na základě rizik, následně řešeny a systémy opravovány s cílem předejít opětovnému výskytu stejných chyb v budoucnu. V rámci sdíleného a nepřímého řízení toto provádějí především prováděcí členské státy a prováděcí partneři.

Další informace o ochraně rozpočtu EU viz příloha 5.

Spoléhání na kontrolní systémy prováděcích partnerů

Téměř 80 % rozpočtu je plněno ve spolupráci s členskými státy a pověřenými subjekty jakožto prováděcími partnery (viz druhá tabulka v oddíle 2.1.1). Je tedy důležité kontrolovat, že tito partneři prokazují úroveň ochrany finančních zájmů EU, které je rovnocenná úrovni ochrany dosažené, pokud Komise řídí rozpočet sama. Za tímto účelem Komise provádí posouzení systémů, pravidel a postupů osob nebo subjektů, jež využívají finanční prostředky EU. To se týká zejména posouzení systémů řízení a kontroly členských států a pověřených subjektů prostřednictvím auditů systémů spolu s testováním věcné správnosti výdajů a dalšími druhy ověření, které se nazývají „posouzení pilířů“ nebo postupy „určení“ před tím, než je subjekt pověřen prováděním rozpočtu EU jménem Komise.

V rámci nepřímého řízení partneři každoročně podávají zprávu o řádném finančním řízení svěřeného rozpočtu prostřednictvím prohlášení řídicího subjektu. To je základ, na němž jsou příslušné útvary Komise schopny budovat svou jistotu v tomto prostředí řízení a kontroly.

Komise v současné době pracuje na stanovení automatizovaných pracovních postupů pro různá ověření, zahrnujících celý proces. Takový nástroj by zajistil, že všechny nezbytné fáze umožňující subjektu, aby byl způsobilý ke spolupráci s Komisí v rámci nepřímého řízení, budou probíhat centralizovaně, soudržně a koordinovaně.

V oblasti sdíleného řízení členské státy podávají každý rok zprávy o svých kontrolách využívání finančních prostředků EU na vnitrostátní úrovni a o řádném finančním řízení jejich příslušných programů prostřednictvím balíčku záruky věrohodnosti, který obsahuje prohlášení řídicího subjektu, roční shrnutí provedených ověření a výroční kontrolní zprávu s uvedením míry chyb na základě reprezentativních vzorků a výrok auditora o legalitě a správnosti výdajů. Tyto zprávy tvoří základ pro schválení účetní závěrky programů Komisí, na němž příslušné útvary Komise mohou budovat svou věrohodnost. Jsou rovněž používány pro stanovení potenciálních rizik pro rozpočet EU, jakož i pro identifikaci nedostatků a oblastí, ve kterých jsou nutné další kontroly.

Osvědčené postupy týkající se záležitostí vnitřní kontroly jsou sdíleny v rámci členských států i mezi nimi v rámci sítí pro strukturální a zemědělské fondy a rovněž v rámci veřejné sítě pro vnitřní kontrolu, řízené Komisí.



Komise dále předložila návrh ( 9 ) na ochranu rozpočtu EU v případě obecných nedostatků v členských státech v oblasti právního státu. Tento návrh, který je nedílnou součástí budoucího víceletého finančního rámce, je předmětem probíhajících jednání v Evropském parlamentu a v Radě.

Komise také spolupracuje s členskými státy s cílem usnadnit pochopení a provádění posílených pravidel týkajících se střetu zájmů, která platí od nabytí účinnosti revidovaného finančního nařízení dne 2. srpna 2018. Sleduje rovněž všechna tvrzení, na něž byla v této souvislosti upozorněna.

Nákladová efektivnost kontrol

Výše popsané společné prvky kontroly, jejichž prostřednictvím jsou uplatňována preventivní a nápravná opatření na víceletém základě na úrovni konkrétních programů nebo jiných segmentů výdajů, uplatňují všechny útvary Komise. Jak je však uvedeno v oddíle 2.1.1, jednotlivé výdajové programy se mohou navzájem velmi lišit, a proto je nutné kontrolní strategie přizpůsobit různým způsobům řízení, oblastem politiky a/nebo způsobům financování a s nimi spojeným rizikům. Takové rozlišení kontrolních strategií je nutné k zajištění toho, aby kontroly zůstaly nákladově efektivní, tj. aby byla stanovena správná rovnováha mezi nízkou mírou chyb (účinností), rychlými platbami (efektivitou) a přiměřenými náklady (hospodárností). Rizikovější oblasti povedou k vyšší míře kontroly nebo vyšší četnosti kontrol, zatímco oblasti s nízkým rizikem by měly vést k méně intenzivním, méně nákladným nebo méně zatěžujícím kontrolám. Při stanovení kontrolní strategie bude rovněž posuzován skutečný potenciál zpětného získávání neoprávněně vynaložených finančních prostředků EU (např. analýza nákladové efektivity auditů na místě). 

Komise a Účetní dvůr: různé úlohy vedou k různým kontrolním přístupům

Komise a Účetní dvůr hrají různé úlohy v kontrolním řetězci rozpočtu EU, a jejich kontrolní přístupy jsou proto značně odlišné. Povinností Komise jako správce rozpočtu EU je předcházet a, je-li to nezbytné, napravovat chyby a získávat zpět neoprávněně vynaložené finanční prostředky. To vyžaduje podrobné posuzování kontrolních systémů zdola nahoru s cílem zjistit, kde jsou slabá místa, aby bylo možné přijmout cílená nápravná opatření na úrovni programů, nebo dokonce na úrovni prováděcích partnerů. Na druhé straně úlohou Účetního dvora je poskytovat výroční výrok auditora o legalitě a správnosti výdajů EU jako celku, což mohou doprovázet konkrétní posouzení hlavních oblastí rozpočtu EU (viz srovnávací tabulka na příští straně). A proto, ačkoliv se oba orgány v některých pojmech sbližují, metodika Komise se od metodiky Účetního dvora liší.

Tyto přístupy mohou vést k rozdílům mezi mírou chyb vykazovanou Účetním dvorem a Komisí. Zejména v případech, kdy Účetní dvůr zjistí chyby v zadávání veřejných zakázek a/nebo pozdní dostupnost podkladů ke grantům ve vzorku (několika málo) transakcí, extrapoluje dopad na celý okruh nebo na celý rozpočet EU, což často umocňuje význam takových chyb. Komise, vzhledem ke svému podrobnějšímu členění výdajů podle rizikových profilů a kontrolních systémů, při zjištění takových chyb je může přesněji extrapolovat na populaci, která jimi může být nejpravděpodobněji ovlivněna. Je tak schopna podat diferencovanější pohled na míru chyb v provedených platbách a jednoznačně určit oblasti, které je nutno zlepšit.

Některé příklady těchto rozdílů jsou uvedeny v rámečku dole.

Přírodní zdroje

V roce 2018 Účetní dvůr nalezl chyby ve třech ze šesti operací zařazených do vzorku, které se týkaly Evropského námořního a rybářského fondu. Vzhledem k tomu, že tento fond je zahrnut do okruhu „Přírodní zdroje“, Účetní dvůr extrapoloval chyby na celý okruh, i když rybolov se na výdajích v rámci tohoto okruhu podílí jen 1,3 %, a navzdory tomu, že jeho systémy řízení a kontroly se liší od systémů řízení a kontroly výdajů na společnou zemědělskou politiku. Komise pro extrapolaci chyb používá vyšší úroveň podrobnosti členění.

Evropský námořní a rybářský fond je ovšem součástí strukturálních fondů a je u něho uplatňován stejný cyklus řízení a kontroly jako u výdajů v rámci politiky soudržnosti. U fondů soudržnosti Účetní dvůr posuzuje legalitu a správnost operací po každoročním schválení účetní závěrky, tj. po dokončení všech předběžných kontrol. To je v souladu s metodikou Komise pro všechny výdaje ze strukturálních fondů, zatímco u auditovaných operací v oblasti rybolovu byla zjištění Účetního dvora vyvozena před dokončením všech předběžných kontrol a mohla být ještě opravena před platbami Komise.

Soudržnost

Účetní dvůr a Komise se shodují v názoru na hlavní příčiny chyb ve výdajích v rámci politiky soudržnosti, avšak v některých případech uplatňuje Účetní dvůr rozdílný a restriktivnější výklad platných pravidel členských států nebo pravidel EU. To má dopad na vypočtenou míru chyb, která po extrapolaci zvyšuje míru chyb pro celý okruh.

Kromě výkladu platných pravidel se vyčíslení chyb provedené Účetním dvorem „při rozhodování o tom, jak postupovat v případě nesprávného uplatnění pravidel pro zadávání veřejných zakázek může lišit od vyčíslení provedeného Komisí nebo členskými státy“ ( 10 ). Účetní dvůr systematicky vyčísluje chyby v oblasti zadávání veřejných zakázek ve výši 100 %. Komise však bude posuzovat skutečný finanční dopad na základě svých právních výkladů a pokynů ( 11 ), tj. finanční opravu ve výši 100 % by Komise kvůli takovému porušení nepovažovala za přiměřenou. Podobně mohou platné pokyny Komise stanovit vyčíslení chyb při zadávání veřejných zakázek ve výši 5 %, 10 % nebo 25 % v případech, kdy by Účetní dvůr považoval chybu pouze za problém dodržování pravidel, bez dopadu na jeho výpočet míry chyb.

Vnější vztahy,

V předchozích letech byl zdrojem nesrovnalostí (včasný) přístup k podkladům pověřených subjektů, včetně mezinárodních organizací. To byl také důvod poměrně vysoké míry chyb odhadované Účetním dvorem u Evropských rozvojových fondů (5,2 % za rok 2018). Uvedená odhadovaná míra chyb však byla vypočtena před provedením všech předběžných kontrol, a zejména před poskytnutím podkladů. Účetní dvůr uznal, že „ze 39 platebních operací vykazujících vyčíslitelné chyby se v 9 (23 %) případech jednalo o konečné operace, které byly schváleny po provedení všech kontrol ex ante“ ( 12 ). U ostatních 30 operací by proto míra chyb mohla být nižší, kdyby Účetní dvůr provedl jejich audit až poté, co byly provedeny všechny předběžné kontroly.



Evropská komise
pohled ze strany řízení

Evropský účetní dvůr
pohled ze strany auditu

Úlohy

·Poskytuje roční prohlášení o věrohodnosti údajů o řízení

·Zjišťuje nedostatky a přijímá opatření na víceletém základě

·Chrání rozpočet EU

·Předkládá výrok auditora k legalitě a správnosti finančních operací v jednom konkrétním roce

Úroveň podrobnosti členění

·Míra chyb pro rozpočet EU jako celek a jednotlivé míry chyb pro každý útvar a oblast politiky v rámci okruhů 1 až 5 a pro příjmy

·Míry chyb vypočtené podle oblasti politiky, programu nebo příslušných (dílčích) segmentů

·Výdaje a příjmy za rok (nebo 2 roky v případě výzkumu) s víceletým výhledem

·Rozpočet EU jako celek a jednotlivé míry chyb pro okruhy 1a, 1b, 2 a 5 a pro příjmy

·Výdaje a příjmy za rok

Víceletost

·Dvě míry chyb (riziko při platbě a riziko při uzavření ( 13 ));
víceletost se u rizika při uzavření zohledňuje výhledově na základě odhadovaných budoucích oprav pro všechny programy

·Jedna míra chyb („nejpravděpodobnější míra chyb“)

·Víceletost se zohledňuje se zpětnou platností pouze prostřednictvím finančních oprav provedených u uzavřených programů

Prahová hodnota významnosti

·2 %

·Kromě příjmů (1 %) a programu Horizont 2020 (2 až 5 %)

·2 %

Další informace

·Příloha 3 této zprávy

·Příloha 1.1 výroční zprávy Účetního dvora

Srovnání mezi pohledy Komise a Evropského účetního dvora

2.7.Podvodům na úkor daňových poplatníků se předchází prostřednictvím víceúrovňových strategií a kontrol

Je třeba zdůraznit, že podvody představují velmi omezenou část nezákonných nebo neoprávněných výdajů, jejichž většina souvisí s chybami. Komise uplatňuje nulovou toleranci k podvodům.

Strategie Komise proti podvodům nabývá na síle

Podle článku 325 Smlouvy o fungování Evropské unie Komise a členské státy chrání rozpočet EU před podvody a jinými protiprávními jednáními. Za tímto účelem Komise a její útvary a výkonné agentury vypracovaly své vlastní strategie proti podvodům, které identifikují slabiny, kde může docházet k podvodům, a stanoví priority v boji proti nim.

Z podnětu Evropského úřadu pro boj proti podvodům Komise v dubnu 2019 přijala novou institucionální strategii proti podvodům s těmito hlavními cíli:

·posílit znalosti Komise o podvodech a její analytické kapacity pro řízení opatření boje proti podvodům,

·zajistit úzkou spolupráci mezi útvary Komise a výkonnými agenturami v boji proti podvodům,

·posílit institucionální dohled Komise nad bojem proti podvodům.

Evropský úřad pro boj proti podvodům a další útvary Komise začaly novou strategii Komise proti podvodům provádět ( 14 ).

Stěžejní místo v strategické analýze podvodů zaujímá zpráva o ochraně finančních zájmů Unie. Při příležitosti jejího 30. vydání, zveřejněného 11. října 2019, Evropský úřad pro boj proti podvodům vydal brožuru, jež obsahuje nejvýznamnější skutečnosti v boji proti podvodům a korupci za posledních 30 let ( 15 ).

Systém pro řízení nesrovnalostí, jehož prostřednictvím členské státy, kandidátské země a potenciální kandidátské země oznamují Komisi podvody a jiné nesrovnalosti při využívání finančních prostředků EU, jež odhalily, byl dále rozvinut, jak to stanovil akční plán k strategii proti podvodům. Údaje shromážděné v rámci systému umožní uživatelům provádět některé předem stanovené analýzy v reálném čase. Nástroj poskytuje uživatelům možnost snadného a intuitivního využívání údajů za účelem tvorby politik založených na důkazech, a posiluje tak jejich motivaci podávat přesné a včasné informace.

S cílem podpořit spolupráci a dohled byla vytvořena struktura, které má usnadnit praktickou výměnu názorů a osvědčených postupů mezi útvary Komise, včetně vzájemného hodnocení jejich strategií proti podvodům. Posilování institucionálního dohledu se v současnosti zaměřuje na monitorování opatření přijatých Komisí a jejími výkonnými agenturami v návaznosti na doporučení Evropského úřadu pro boj proti podvodům. Vedoucí ústředních útvarů Komise ( 16 ) budou pravidelně projednávat závěry z této průběžné činnosti.

Evropský úřad pro boj proti podvodům ( 17 ) má zásadní význam pro boj proti podvodům, a to nejen jako útvar tvorby politiky, ale, což je rozhodující, jako nezávislý vyšetřovací orgán. Správní vyšetřování podvodů, korupce a jiné trestné činnosti a nesrovnalostí prováděné Úřadem pro boj proti podvodům pomáhá pohnat podvodníky k odpovědnosti a napravovat škody způsobené rozpočtu EU. V roce 2019´Evropský úřad pro boj proti podvodům uzavřel 181 šetření a dokončil výběr 1 174 případů ( 18 ).



Boj proti podvodům v praxi

Příklad: Vyšetřování údajného nesprávného využívání finančních prostředků EU na výzkum

Základem tohoto vyšetřování bylo tvrzení mimo jiné o možné zpronevěře a zneužití několika milionů eur z finančních prostředků EU na výzkum společností, která nevyplatila podle požadavků smlouvy částku, již dlužila svým partnerům v rámci výzkumného projektu, a zároveň se, rovněž podvodným způsobem, vyhnula insolvenčnímu řízení.

V rámci této operace, a od samého počátku v úzké spolupráci s Evropským úřadem pro boj proti podvodům, německé orgány provedly prohlídky obchodních prostor a soukromých obydlí dotyčných osob v různých místech v Německu. Také francouzská policie provedla souběžně prohlídky ve Francii na základě žádosti o vzájemnou právní pomoc, kterou vznesly německé justiční orgány. Úřad pro boj proti podvodům se účastnil prohlídek, jež byly předem koordinovány s pomocí soudního orgánu EU, Agentury Evropské unie pro justiční spolupráci v trestních věcech.

V důsledku koordinovaných prohlídek německé orgány zajistily obrovské množství důkazů nezbytných pro průběh vyšetřování, které dále pokračuje.

Příklad: Společná celní operace „Hygiea“

Přibližně 200 000 padělků parfémů, zubních past a kosmetických potřeb, 120 tun padělků detergentů, šamponů a dětských plen, více než 4,2 milionu kusů jiného padělaného zboží (bateriových článků, obuvi, hraček, tenisových míčků, holicích strojků, elektronických zařízení atd.), 77 milionů cigaret a 44 tun padělků tabáku do vodních dýmek zabavily asijské celní orgány a celní orgány EU při operaci koordinované Evropským úřadem pro boj proti podvodům.

Během této operace celní orgány provedly cílené fyzické nebo rentgenové kontroly několika set vybraných dodávek přepravovaných v námořních kontejnerech. Evropský úřad pro boj proti podvodům usnadnil spolupráci zúčastněných zemí s podporou týmu 10 styčných úředníků z Bangladéše, Číny, Japonska, Litvy, Malajsie, Malty, Portugalska, Španělska, Vietnamu a z Agentury Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva, kteří působili společně v Bruselu. Pro přenos příchozích informací byla použita virtuální jednotka pro koordinaci operací – zabezpečený komunikační kanál pro takové společné celní operace. Tato výměna informací v reálném čase umožnila všem zúčastněným odborníkům odhalit podezřelé toky padělaného zboží v běžných obchodních transakcích.

Souběžně s tím, a do značné míry na základě informací shromážděných při vyšetřování vedeném Evropským úřadem pro boj proti podvodům, je prováděna prevence podvodů a postihy za ně prostřednictvím systému včasného odhalování rizik a vylučování hospodářských subjektů, který umožňuje včas odhalovat nespolehlivé hospodářské subjekty a vyloučit je z využívání finančních prostředků EU v rámci přímého a nepřímého řízení. V roce 2019 bylo posíleno zvyšování povědomí ve všech útvarech Komise a tento rok se vyznačoval podstatným zvýšením počtu případů zaznamenaných v systému včasného odhalování a případů předložených k možnému správnímu postihu (tj. vyloučení hospodářského subjektu a/nebo finanční sankce, případně jejich zveřejnění). Tato opatření jsou stanovena v souladu se zásadou přiměřenosti (srov. závažnost situace, včetně dopadu na finanční zájmy a pověst EU); podle doby, která uplynula od příslušného jednání; doby trvání a opakování; úmyslu nebo stupně zanedbání; a částky, o kterou se jedná).

2.8.Výsledky kontrol provedených Komisí potvrzují, že rozpočet EU je dobře chráněn

Komise má za to, že rozpočet je účinně chráněn, je-li riziko při uzavření nižší než 2 % příslušných výdajů, což je práh významnosti, který používá také Účetní dvůr.

Jsou-li během životního cyklu programu zjištěny nedostatky, Komise přijímá veškerá nezbytná opatření.

Nejpozději do uzavření programu – tj. když byly provedeny všechny kontroly, opravy, inkasa atd. – by riziko při uzavření mělo být – a podle odhadů je – nižší než 2 %.

2.9.Na konci životního cyklu programů je riziko nižší než 2 %

Na základě provedených auditů a kontrol, jak je popsáno výše, každý útvar Komise každoročně odhaduje riziko z hlediska legality a správnosti výdajů EU, a to ve dvou fázích víceletého kontrolního cyklu: při platbě a při uzavření.

Riziko při platbě je odhad chyb, kterým nebylo zabráněno a mohou ještě ovlivnit platby (vyplácené členským státům, prostřednickým organizacím, příjemcům atd.), a to nehledě na předběžné kontroly. Tyto chyby jsou odhalovány prostřednictvím následných kontrol a auditů provedených plateb.

Riziko při uzavření je odhad chyb, které zůstanou na konci životního cyklu programů poté, co byly provedeny všechny následné kontroly a opravy. Rovná se riziku při platbě minus konzervativní odhad budoucích oprav v rámci víceletého nápravného mechanismu – oprav, k nimž dojde v době mezi podáním zprávy a koncem životního cyklu programu.

Další podrobnosti o těchto pojmech a metodice použité ke stanovení těchto odhadů, jakož i míry podle oblasti politiky a podle útvaru Komise, viz příloha 3.



Za rok 2019 se celkové riziko při uzavření odhaduje na 0,7 % příslušných výdajů Komise (viz graf).

Vzhledem k vyššímu riziku při platbě u výdajů v rámci politiky soudržnosti během tohoto roku celkové riziko při platbě za rok 2019 činí 2,1 % (v roce 2018 to bylo 1,7 %). Jelikož však také související odhadované budoucí opravy jsou vyšší (1,4 % v porovnání s 0,9 % v roce 2018), vede to ke stabilnímu, nízkému riziku při uzavření ve výši 0,7 % (v roce 2018 to bylo 0,8 %).

Vzhledem k tomu, že dle odhadu to s ohledem na budoucí opravy bude méně než 2 %, znamená to, že víceleté kontrolní systémy Komise v roce 2019 celkově zaručovaly účinnou ochranu rozpočtu EU.

Situace týkající se rizik při platbě a při uzavření, podle oblasti politiky, za rok 2019 je popsána níže a jejich vývoj v období 2017–2019 je znázorněn v grafickém formátu. Další podrobnosti, včetně informací o útvarech, jež zahrnuje každá oblast politiky, viz příloha 3.

Přírodní zdroje

U přírodních zdrojů pokračuje klesající trend rizika při platbě, s dalším poklesem z 2,1 % v roce 2018 na 1,9 % v roce 2019, což je pod prahem, významnosti. To odpovídá riziku při platbě u zemědělských výdajů, vzhledem k tomu, že představují naprostou většinu výdajů v  rámci této oblasti politiky (98 %) – ve srovnání s výdaji na námořní a rybářské účely ( 19 ) a výdaji v oblasti životního prostředí a klimatu.

V oblasti společné zemědělské politiky je, zaprvé, riziko při platbě nejnižší u plateb přímé podpory ze záručního fondu (1,6 %), kde je již třetí rok v řadě pod prahem významnosti. U těchto výdajů, které patří do pilíře 1 společné zemědělské politiky, je již z podstaty nízké riziko vzhledem k mechanismu náhrad založenému na nárocích (viz oddíl 2.3.2). Zadruhé, stále ještě v rámci pilíře 1 společné zemědělské politiky, riziko při platbě je i nadále vyšší v případě tržních intervencí záručního fondu (2,8 %). Zatřetí, v pilíři 2 společné zemědělské politiky je riziko při platbě v oblasti rozvoje venkova rovněž vyšší (2,7 %), ale v posledních letech trvale klesá. 

U obou pilířů je trvalý pokles míry chyb důsledkem uplatňování efektivních systémů řízení a kontroly, a zejména integrovaného administrativního a kontrolního systému, včetně systému evidence půdy, a úspěšné spolupráce Komise a členských států, v níž akční plány členských států prokázaly, že jsou účinným nástrojem k nápravě nedostatků zjištěných u některých platebních agentur.

Díky koncepci systémů řízení a kontroly v této oblasti politiky se předpokládá, že téměř všechny chyby s dopadem na platby, které ke konci roku dosud nebyly odhaleny, budou předmětem následného inkasa (od členských států) nebo finančních oprav. To vysvětluje vysokou úroveň odhadovaných budoucích oprav (1,8 %). Odhadované riziko při uzavření( 20 ) tak zůstává velmi nízké a činí 0,1 %.

Koncem roku 2019 existovalo pět výhrad k segmentům výdajů nebo programům, u nichž byly zjištěny nedostatky v oblasti kontroly a/nebo míra chyb vyšší než 2 % (viz oddíl 2.3.5 a další podrobnosti v příloze 4), a sice:

·tři výhrady k oblasti zemědělství: k tržním opatřením a přímým platbám z Evropského zemědělského záručního fondu a opatřením Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova, odpovídající těm členským státům a platebním agenturám, které (dočasně) čelí nedostatkům v oblasti kontroly a/nebo vysoké míře chyb;

·jedna opakovaná nevyčíslená výhrada k registru systému EU pro obchodování s emisemi;

·jedna nová výhrada v roce 2019 k Evropskému námořnímu a rybářskému fondu, odpovídající jednomu členskému státu a operačnímu programu s významnou mírou chyb.

Soudržnost

U politiky soudržnosti probíhá provádění stávajících programů plným tempem. Riziko při uzavření se odhaduje na 1,1 %, což je v souladu s rokem 2018 (1,3%). Riziko při platbě se sice zvýšilo z 1,7% v roce 2018 na rozpětí 2,2–3,1% v roce 2019, zvýšily se však i odhadované budoucí opravy (z 1,1 % na 2%).

Odhad budoucí nápravné kapacity se odvíjí od samotného kontrolního systému: v rámci politiky soudržnosti  ( 21 ) se na všechny chyby zjištěné členskými státy, Komisí nebo Účetním dvorem při jejich auditech systematicky uplatňují finanční opravy. Příslušné jednotlivé programy jsou zcela transparentně zveřejňovány ve výročních zprávách o činnosti, které rovněž obsahují informace o následných krocích podniknutých k provedení požadovaných oprav. V rámci sdíleného řízení Komise každoročně uplatňuje další finanční opravy, pokud míra chyb (vykázaná nebo nově vypočtená) zůstane v ročních účetních závěrkách programů vyšší než 2 %. Na konci životního cyklu programů v rámci politiky soudržnosti nejsou programy uzavřeny, dokud nejsou provedeny všechny požadované finanční opravy.

V oblasti soudržnosti řada operačních programů v členských státech přikročila v letech 2018 a 2019 k prvním platbám. To znamená, že auditoři měli možnost posoudit celý proces u většího počtu programů a většího počtu plateb. To vedlo k zvýšenému množství zjištěných chyb a rovněž k vyšší míře chyb. Zejména u Evropského fondu pro regionální rozvoj, který má největší podíl na výdajích v rámci této oblasti politiky, se riziko při platbě s ohledem na všechna možná rizika zvýšilo ze 2 % v roce 2018 na úroveň v rozmezí 2,7–3,8 % v roce 2019. U Evropského sociálního fondu je riziko při platbě v rozmezí 1,7 %–2,4 %.

V roce 2019 oznámily auditní orgány členských států nesrovnalosti v rámci společné typologie, kterou schválily spolu s Komisí a kterou Komise doporučila. Hlavním zdrojem zjištění auditu jsou problémy týkající se nezpůsobilých výdajů, nesrovnalostí při zadávání veřejných zakázek a auditní stopy a nesrovnalostí zjištěných auditními orgány a Komisí v průběhu jejich auditů.

S cílem řešit nejčastější chyby Komise vyzývá auditní orgány členských států k tomu, aby vedle finančních oprav minulých výdajů a nápravných opatření týkajících se budoucího systému ve všech případech oznamovaly řídicím a certifikačním orgánům také hlavní zdroje zjištěných nesrovnalostí. Díky tomu mohou tyto programové orgány upravit své vnitřní kontroly, posílit kontrolní seznamy a dále školit své zaměstnance a příjemce. Komise rovněž organizuje akce zaměřené na budování kapacit a společné workshopy s programovými orgány, a zejména s řídicími a auditními orgány. Vydává podrobná auditní doporučení a požaduje podrobné akční plány nápravy, pokud jsou zjištěny systémové nedostatky.

Vzhledem k významu veřejných zakázek pro politiku soudržnosti Komise pokračuje v plnění svého aktualizovaného akčního plánu pro zadávání veřejných zakázek s cílem zlepšit soulad postupů zadávání veřejných zakázek v této oblasti politiky s předpisy. Zvláštní důraz je kladen na opatření, která pomáhají členským státům dále profesionalizovat zadavatele v souladu s balíčkem právních předpisů týkajících se zadávání veřejných zakázek, který Komise přijala v říjnu 2017. Komise na internetu nabízí rozsáhlé pokyny, příklady osvědčených postupů a vysvětlení. Jsou podporovány výměny mezi partnery s cílem podpořit veřejné zadavatele a programové orgány při řešení těchto otázek a snižování počtu chyb.

Dva útvary pro soudržnost vydaly v roce 2019 výhrady k operačním programům pro období 2014–2020 s mírou chyb nad úrovní významnosti. Kromě toho ještě existuje několik operačních programů z období 2007–2013 s nevyčíslenou výhradou (viz oddíl 2.3.5 a další podrobnosti v příloze 4).

Vnější vztahy,

U vnějších vztahů zůstalo riziko při platbě (1 %) a při uzavření (0,7 %) stabilní a je podstatně nižší než 2 %.

Komise v roce 2019 pokračovala v úsilí o zlepšení kontrolních strategií rozlišených podle rizik pro její výdaje v oblasti rozvoje a sousedství, což umožňuje lépe zaměřit konkrétní opatření na segmenty s vyšším rizikem. Oba odpovědné útvary také dále zvýšily transparentnost svých studií míry zbytkových chyb (viz příloha 3). Například u rozvojových výdajů je celková míra (1,13 %) nyní rozdělena na míru pro rozpočet EU (1,14%) a míru pro Evropský rozvojový fond (1,13 %), což jasně potvrzuje jejich podobné rizikové profily.

Z problémů souvisejících s nedodržováním pravidel zůstává zdrojem nesrovnalostí (včasný) přístup k podkladům pověřených subjektů, včetně mezinárodních organizací. To je také důvod, proč Účetní dvůr stanovil poměrně vysokou odhadovanou míru chyb pro Evropský rozvojový fond (5,2 % za 2018), která se stanoví před provedením všech kontrol (nápravná kapacita 0,3 %), a zejména před poskytnutím podkladů. Proto byl zaveden akční plán, jehož cílem je zajistit plynulejší tok informací mezi pověřenými subjekty, Komisí a Účetním dvorem.

Koncem roku 2019 GŘ pro politiku sousedství a jednání o rozšíření uplatnil dvě své výhrady: jednu pro „granty v rámci přímého řízení“ (míra chyb 2,65 %) a druhou pro „projekty v Libyi a v Sýrii“ (budování věrohodnosti není možné z bezpečnostních důvodů) (viz oddíl 2.3.5 a další podrobnosti v příloze 4).

Výzkum, průmysl, vesmír, energetika a doprava

Pro širokou oblast politiky výzkum, průmysl, vesmír, energetika a doprava jako celek bylo riziko při platbě (2 %) a riziko při uzavření (1,5 %) stabilní.

V této oblasti politiky zůstává riziko při platbě u výzkumných programů Horizont 2020 (3,3 %) nad úrovní 2 %. Toto vyšší riziko je přirozené u grantů založených na úhradě skutečných způsobilých nákladů (viz oddíl 2.3.2), které se používají v programu Horizont 2020, a programů konkurenceschopnosti pro malé a střední podniky podle příslušných právních základů. Složitost při stanovení přesných nákladů na projekty, které mohou být účtovány, vede k chybám v žádostech o úhradu nákladů a při souvisejících platbách.

S cílem zmírnit následky této situace vedla dobře zavedená strategie následných kontrol pro program Horizont 2020, která je společná pro všechny zúčastněné útvary podílející se na jeho provádění, v průběhu let k významným následným opravám, které se rovněž používají jako základ pro odhadované budoucí opravy.

Útvary v oblasti výzkumu se však neustále snaží riziko při platbě snížit: např. prostřednictvím dalšího zjednodušení vzorové grantové dohody, jasnějšího sdělování pravidel způsobilosti a dalšího rozšíření financování jednorázovou částkou. Návrh Komise pro příští výzkumný program (Horizont Evropa od roku 2021) navíc dále rozšiřuje použití zjednodušeného vykazování nákladů.

Pokud jde o jiné programy, rizika při platbě a při uzavření u Nástroje pro propojení Evropy (doprava, energetika a telekomunikace), který provádí Výkonná agentura pro inovace a sítě, jsou celkově nižší než 2 %. Vesmírné programy EU ( 22 ), prováděné Evropskou kosmickou agenturou a Agenturou pro evropský globální navigační družicový systém, mají také přirozeně nižší rizika při platbě a při uzavření díky druhu financování a úrovni prováděných auditů. Tato rizika však byla stanovena konzervativně na úrovni 0,5 %.

Stejně jako v předchozích letech útvary pro výzkum a výkonné agentury nepodmínily svá prohlášení o věrohodnosti týkající se programu Horizont 2020 výhradami, a to i přes stávající míru chyb ve výši  2,3 %. Důvodem je skutečnost, že pro tento program používají specifický práh významnosti ve výši 2–5 %, aby se zohlednila jeho inherentní rizika a omezení kontrol ( 23 ).

Pro rok 2019 existuje pouze jedna výhrada, která se týká předchozího sedmého rámcového programu pro výzkum a technologický rozvoj (viz oddíl 2.3.5 a další podrobnosti v příloze 4).

Ostatní vnitřní politiky

U ostatních vnitřních politik, zahrnujících hlavně vzdělávání a kulturu, migraci a vnitřní záležitosti a hospodářské a finanční záležitosti, zůstávala rizika při platbě a při uzavření stabilní, a to na úrovni 1,0 % resp. 0,8 % a jsou podstatně nižší než 2 %.

I když některé vzdělávací a kulturní programy mají vyšší rizikový profil, který také souvisí se složitostí programů úhrad, jejich kontrolní systémy tato rizika zmírňují.

GŘ pro spravedlnost a spotřebitele uplatnil výhradu k významné míře chyb v grantech poskytovaných v rámci přímého řízení. GŘ pro migraci a vnitřní záležitosti uplatnil dvě výhrady v rámci sdíleného řízení (u Azylového, migračního a integračního fondu a Fondu pro vnitřní bezpečnost a u programů solidarity a řízení migračních toků, k nimž byla vznesena výhrada v několika členských státech) a jednu výhradu ke grantům v přímém řízení z důvodu významné míry chyb (viz také oddíl 2.3.5 a další podrobnosti v příloze 4).

Jiné služby a správa

Útvary Komise pro jiné služby a správu pokrývají většinou druhy výdajů s nízkým rizikem, jako jsou správní výdaje Úřadu pro správu a vyplácení individuálních nároků. Riziko při platbě je však obezřetně stanoveno na úrovni 0,5 %. Jelikož většina kontrolních systémů zahrnuje převážně předběžné kontroly, odhadované budoucí opravy jsou často stanoveny na konzervativní úrovni 0,0 %. Riziko při uzavření je tedy téměř rovno riziku při platbě a zůstává velmi nízké na úrovni 0,5 %.

V této oblasti politiky GŘ pro podporu strukturálních reforem uplatnil výhradu k významné míře chyb v jednom segmentu grantů v přímém řízení (viz oddíl 2.3.5 a další podrobnosti v příloze 4).

2.10.Programy s relativně nižším a vyšším rizikem

Z výše uvedeného vyplývá, že existují programy nebo segmenty výdajů s poměrně nízkou mírou chyb a jiné s poměrně vysokou mírou chyb. To je úzce spojeno s povahou financování, a sice s rozdílem mezi dosti složitými systémy založenými na úhradách na jedné straně a poměrně jednoduchými platbami založenými na nárocích ( 24 ) na straně druhé.

Na tomto základě lze portfolio Komise dále rozčlenit na vrstvu s nižším rizikem a vrstvu s vyšším rizikem (viz graf níže), jak je vysvětleno dále.

·Nižší riziko. Výdaje, jejichž riziko při platbě je nižší než 2 %, činí 80 miliard EUR (54 %);
patří sem: zemědělství – přímé platby; Námořní a rybářský fond; akce Marie Curie-Skłodowská; granty Rady pro výzkum; Evropská kosmická agentura a Agentura pro globální navigační družicový systém; Nástroj pro propojení Evropy; Erasmus+; Azylový, migrační a integrační fond; rozpočtová podpora, dotace, správní výdaje atd.

·Vyšší riziko. Výdaje, jejichž riziko při platbě je vyšší než 2 %, činí 67 miliard EUR (46 %);
patří sem: zemědělství – tržní opatření a rozvoj venkova; Fond pro regionální rozvoj; Sociální fond; granty na výzkum v rámci programu Horizont 2020; složité granty jiných útvarů atd.

Kdyby bylo vzhledem k víceleté povaze kontrolních systémů toto rozdělení místo toho založeno na riziku při uzavření, byl by rozdíl ještě výraznější. Například výdaje Evropského sociálního fondu (11,2 miliardy EUR; riziko při uzavření činí 1,3 %) by pak byly zařazeny do vrstvy s nižším rizikem.

Je důležité zdůraznit, že tento odhad vyplývá z analýzy míry chyb na úrovni programů a jiných relevantních segmentů výdajů. Toto členění se liší od členění Účetního dvora, které je založeno na druhu provedených úhrad – tj. nároky, které jsou inherentně považovány za nízké riziko, a úhrady, které se inherentně považují za vysoké riziko – a to bez ohledu na skutečně zjištěnou míru chyb. Z hlediska řízení může být skutečná míra chyb díky výsledkům zavedených kontrol nižší než práh významnosti a programy, které Účetní dvůr považuje za vysoce rizikové, mohou ve skutečnosti nést dosti nízká rizika.

Problém složitosti a to, zda je něco považováno za rizikovější a/nebo s vyšší mírou chyb, byl proto posuzován také v kontextu návrhů Komise na zjednodušení, které jsou zapracovány v programech příštího víceletého finančního rámce (viz oddíl 2.4.2 níže).

2.11.Komise dále zvyšuje účinnost svých operací

V souvislosti s přísnými rozpočtovými omezeními se Komise snaží zvyšovat účinnost ve všech oblastech své činnosti a současně zachovat vysokou úroveň provádění. Řídicí rada řídí činnost Komise v oblastech, jako je řízení lidských zdrojů, finanční řízení, informační technologie a řízení, komunikace, logistika a řízení akcí. Pracovní metody a postupy jsou zjednodušovány s cílem zajistit co nejúčinnější využívání omezených zdrojů. Tato činnost bude pokračovat s cílem zajistit optimální přidělování zdrojů a vysokou úroveň provádění vzhledem k rostoucí pracovní zátěži v mnoha oblastech, v poslední době mimo jiné v souvislosti s reakcí na pandemii COVID-19.

Ve svém sdělení „Iniciativa pro součinnost a účinnost: zhodnocení a další postup“ (březen 2019) Komise stanovila vedoucí úlohu GŘ pro rozpočet v oblasti finančního řízení a v oblasti rámce vnitřní kontroly. Cílem je trvale zlepšovat řádné finanční řízení prostřednictvím další profesionalizace dané oblasti, lépe zohledňovat poslední vývoj ve způsobu, jakým je řízen rozpočet EU. V rámci stávajícího decentralizovaného systému jsou přijímána opatření ve dvou směrech: zlepšování centralizované správy a dohledu a posilování koordinace a modernizace finančního řízení v rámci Komise. Vedle podpory řádného finančního řízení byly v roce 2019 podniknuty další kroky s cílem harmonizovat, standardizovat a zjednodušit finanční řízení v Komisi. Důraz byl kladen na vytvoření interoperabilnějších a flexibilnějších programů financování pro období po roce 2020.

Zjednodušení lze dosáhnout prostřednictvím zjednodušování pravidel; harmonizovaných a v co největší míře standardizovaných institucionálních modelů právních nástrojů a moderních institucionálních nástrojů informačních technologií v oblasti financování; a zajištěním soudržnosti ve vztazích s partnery provádějícími fondy EU v rámci nepřímého řízení.

Opatření, jež byla v roce 2019 podniknuta na institucionální úrovni, zahrnují vypracování účinnějších pracovních postupů (pro granty, zadávání zakázek, finanční nástroje) prostřednictvím zjednodušených institucionálních modelů a postupů (v návaznosti na jediný prostor pro výměnu elektronických údajů). Komise rovněž zintenzivnila vedení a koordinaci ve vztahu k členským státům i k jiným útvarům Komise v oblastech, které úzce souvisejí s plněním rozpočtu EU (např. systémy vnitřní kontroly v členských státech, střety zájmů, právní stát, opatření proti podvodům). Dalšími iniciativami v oblasti informačních technologií jsou „e-soudržnost“ v rámci sdíleného řízení a geoprostorový systém, který se používá v zemědělství.

Iniciativy zaměřené na další zvyšování účinnosti v oblasti finančního řízení byly přijímány také na úrovni útvarů Komise.

·Zaprvé, řada útvarů Komise pokročila v digitalizaci svých finančních procesů. To přispívá k jednodušší, méně byrokratické, lépe integrované a flexibilnější Komisi. V důsledku toho jsou zdroje ve stále větší míře zaměřovány na stěžejní činnosti. Nástroje automatizované vizualizace dat posilují proces monitorování a usnadňují lepší řízení a lepší využití údajů a současně omezují možnosti zmeškání příležitostí pro včasnou reakci.

·Zadruhé, některé útvary Komise rovněž oznámily, že přezkoumaly své kontrolní strategie a/nebo své finanční pracovní postupy s cílem zjednodušení postupů a dalšího sladění četnosti a intenzity kontrol s rizikem operací.

Výše uvedené iniciativy zajišťují účinnou ochranu rozpočtu EU a zároveň zkracují čas potřebný k dokončení finančních procesů. Pokračoval zejména velmi příznivý sestupný trend v ukazateli doby do obdržení plateb. V roce 2019 činila průměrná čistá doba platby Komise 16 dnů (pokles z 20 a 18 dnů ve dvou předchozích letech), což je podstatně méně než právními předpisy stanovená horní hranice 30 dnů. Komise 95 % plateb provedla včas (počet plateb v prodlení se snížil z 10% a 8% ve dvou předchozích letech). Cílem však stále je dodržet právními předpisy stanovenou dobu plateb u každé platby. Podrobnosti viz příloha 8.

2.12.Náklady na kontroly jsou i nadále úměrné souvisejícím rizikům

Odhadované náklady na kontrolu jsou celkově přiměřené vzhledem k povaze programů a/nebo kontrolnímu prostředí. Zůstávají rovněž stabilní v důsledku nezměněného kontrolního prostředí a strategií zavedených pro stávající programy.

Přímé srovnání mezi programy často není možné provést vzhledem k jejich odlišným charakteristikám a nákladovým faktorům, jejichž příklady jsou uvedeny v rámečku níže.

Příklady obecných nákladových faktorů:

·Míra složitosti řízených programů.

·Objemy a částky, které je třeba zpracovávat (tzn. zpracovávání velkého množství transakcí s nízkou hodnotou) vyžaduje vyšší podíl lidské práce než zpracovávání malého počtu transakcí s vysokou hodnotou.

·Specifické rizikové profily řízených programů: například programy v oblasti vnějších vztahů, kde jsou finanční prostředky většinou vynakládány ve třetích zemích.

·Případné ztráty z rozsahu u některých menších programů, pokud jde o výši financování, jakož i u programů, které jsou postupně ukončovány, nebo fondů spravovaných menšími pověřenými subjekty nebo útvary Komise spravujících menší množství finančních prostředků, neboť vždy existuje určitý počet kontrol, který nelze snižovat, a tyto kontroly je třeba provést bez ohledu na příslušné množství finančních prostředků.

·Způsob řízení: z nepřímého a sdíleného řízení vyplývá, že náklady na kontroly sdílejí Komise a její prováděcí partneři, vnitrostátní orgány nebo pověřené subjekty, takže náklady na úrovni Komise mohou být u takových programů mnohem nižší v porovnání s ostatními programy, které jsou přímo řízeny Komisí.

V zájmu transparentnosti a úplnosti ty útvary, které využívají sdílené a/nebo nepřímé řízení, ve svých výročních zprávách o činnosti vykazovaly také náklady na kontroly v rámci členských států a pověřených subjektů odděleně od vlastních nákladů Komise týkajících se kontrol. Například v případě společné zemědělské politiky prováděcí náklady vykázané členskými státy představovaly 3,5 % výdajů za rok 2019.

Při nedávném auditu, který se týkal nákladů na provádění fondů soudržnosti ( 25 ), Účetní dvůr zjistil, že celkové náklady na provádění fondů v rámci politiky soudržnosti vykazované Komisí v jejích výročních zprávách jsou poměrně nízké v porovnání s jinými fondy EU a mezinárodně financovanými programy. Tyto náklady jako procento plateb provedených v roce 2018 představovaly u Evropského sociálního fondu 2,87 %, u Evropského fondu pro regionální rozvoj 2,45 % a u Fondu soudržnosti 2,03 %.

V roce 2019 všechny útvary Komise na základě kombinovaného posouzení jejich účinnosti, efektivnosti a hospodárnosti dospěly k závěru, že celkově jsou jejich kontroly nákladově efektivní.

2.13.Věrohodnost údajů, výroky auditora a orgán příslušný k udělení absolutoria

Hodnocení, záruky věrohodnosti a výhrady generálních ředitelů

Ve svých prohlášeních o věrohodnosti z roku 2019 ( 26 ), všech 50 generálních ředitelů (nebo jim na roveň postavených vedoucích pracovníků) uvedlo, že mají přiměřenou jistotu, že: i) údaje obsažené v jejich zprávě podávají „věrný a poctivý obraz“ (tj. spolehlivý, úplný a správný) skutečného stavu v jejich útvaru; ii) zdroje vyčleněné na jejich činnosti byly použity k zamýšlenému účelu a v souladu se zásadou řádného finančního řízení; a iii) že zavedené kontrolní postupy poskytují nezbytné záruky legality a správnosti uskutečněných operací.

V rámci celkového procesu budování věrohodnosti a ze svého pohledu vedení provádějí generální ředitelé také podrobnější analýzu pro každý program nebo segment svého portfolia. Používají všechny dostupné informace, zejména výsledky svých kontrol, k odhalování případných významných nedostatků z kvantitativního nebo kvalitativního hlediska. Na konci každého rozpočtového roku určí, zda je pravděpodobné, že finanční dopad takového nedostatku překročí práh významnosti 2 % a/nebo zda dopad na dobrou pověst je významný. Pokud ano, podmíní své prohlášení o věrohodnosti výhradou týkající se konkrétního dotčeného segmentu jejich portfolia.



Za rok 2019 vydalo 11 z 50 generálních ředitelů prohlášení o věrohodnosti podmíněných celkem 18 výhradami. Tento významný pokles ve srovnání s rokem 2018 (kdy 20 útvarů oznámilo 40 výhrad) lze vysvětlit následujícím způsobem.

·Šest výhrad bylo zrušeno, jelikož příslušné nedostatky byly vyřešeny.

·U 17 výhrad bylo uplatněno pravidlo de minimis, podle něhož výhrady za určitých podmínek již nejsou považovány za smysluplné, tj. při omezené výši dotčených výdajů (méně než 5 % plateb daného útvaru) a nízkém výsledném finančním dopadu (méně než 5 milionů EUR). Tyto výhrady se většinou týkaly dřívějších programů z období 2007–2013 v oblasti výzkumu, konkurenceschopnosti, vzdělávání a kultury a vnějších vztahů.

·Celkem 17 výhrad se opakuje z předchozího roku / předchozích let a pouze jedna je v roce 2019 nová, hlavně proto, že příčiny významné míry lze částečně zmírnit, avšak ne zcela odstranit v rámci stávajících právních rámců programů. Viz podrobnosti v oddíle 2.3.1 a pojmy v příloze 4.

Celkový finanční dopad všech výhrad (1 053 milionů EUR za rok 2019; tj. o 2 % nižší než 1 078 milionů EUR v roce 2018) je srovnatelný s úrovní předchozích dvou let. Pro každou výhradu dotyčný generální ředitel zavede zmírňující opatření, jež mají řešit příslušné nedostatky a zmírnit z nich vyplývající rizika.

V příloze 4 je uveden úplný seznam výhrad za rok 2019, jakož i další vysvětlení a podrobnosti.

Činnost Útvaru interního auditu a celkové stanovisko

Útvary Komise založily své záruky věrohodnosti také na práci Útvaru interního auditu. Útvar interního auditu audituje systémy řízení a kontroly v Komisi a ve výkonných agenturách a zajišťuje nezávislou a objektivní záruku jejich přiměřenosti a účinnosti.

Jak vyžaduje jeho charta poslání ( 27 ), vydal Útvar interního auditu roční souhrnné stanovisko k finančnímu řízení Komise, které je založeno na auditní činnosti v oblasti finančního řízení v rámci Komise, kterou provedl během předcházejících tří let (2017–2019). Toto souhrnné stanovisko zohledňuje rovněž informace z dalších zdrojů, konkrétně zprávy Evropského účetního dvora. Na základě těchto informací je interní auditor toho názoru, že Komise v roce 2019 zavedla postupy správy, řízení rizik a vnitřní kontroly, které jsou jako celek dostatečnou zárukou přiměřené věrohodnosti, pokud jde o dosažení jejích finančních cílů. Souhrnné stanovisko je však podmíněno s ohledem na výhrady, které pověřené schvalující osoby vznesly v prohlášeních o věrohodnosti ve svých výročních zprávách o činnosti.

Při vypracovávání souhrnného stanoviska zohlednil interní auditor i kombinovaný dopad i) všech částek, které byly podle odhadů rizikové při platbě, jelikož přesahují částky, na které se vztahuje výhrada, a ii) finanční opravy a inkasa vztahující se k nedostatkům a chybám, které útvary Komise odhalí a napraví v příštích letech vzhledem k víceletému nápravnému mechanismu, který je součástí systémů vnitřní kontroly Komise. Vzhledem k těmto prvkům se Útvar interního auditu domnívá, že rozpočet EU je jako celek a v čase přiměřeně chráněn.

Vypuknutí nákazy COVID-19 a reakce Komise v roce 2019 schopnost Komise chránit rozpočet EU neovlivnily. Může to však nastat v roce 2020 a v následujících letech, neboť následná nápravná opatření, která až dosud vedla k opravám, mohou být méně účinná (s dopadem na nápravnou kapacitu). To může vyplynout z uvolnění některých pravidel, jimiž se řídí výdaje, a z problémů týkajících se zpětného získání nezákonných nebo neoprávněných výdajů od konečných příjemců, kteří budou čelit finančním a hospodářským obtížím v důsledku krize vyvolané koronavirem. Bez dalších výhrad ke stanovisku interní auditor doplnil dvě „zdůraznění skutečnosti“, jež jsou popsána v příloze 6 této zprávy a která se týkají:

·plnění rozpočtu EU v souvislosti se současnou krizí spojenou s pandemií COVID-19, a zejména potřeby podrobného posouzení nově vznikajících rizik a stanovení a provádění příslušných zmírňujících opatření; a

·strategií dohledu týkajících se třetích stran, které provádějí politiky a programy.

S cílem přispět ke kultuře Komise založené na výkonnosti a k většímu zaměření na co nejlepší zhodnocení vynaložených prostředků pokračoval Útvar interního auditu v roce 2019 v rámci svého strategického plánu auditů na období 2019-2021 v provádění auditů výkonnosti. Výsledkem těchto auditů byla doporučení, všechna přijatá auditovanými subjekty, která se týkala: strategií dohledu nad prováděním programů třetími stranami; kontrolních strategií vybraných útvarů; procesů řízení lidských zdrojů a informačních technologií; a výkonnostních aspektů provádění operací a programů jednotlivými útvary. U všech doporučení vypracovaly auditované subjekty akční plány, jež byly předloženy Útvaru interního auditu, který je vyhodnotil jako uspokojivé.

A konečně, v souladu se svou přísnou politikou následných opatření Útvar interního auditu pravidelně vyhodnocoval, jak útvary Komise a výkonné agentury provádějí jeho doporučení v praxi. Tato činnost potvrdila, že 98 % doporučení vydaných v letech 2015–2019 a následná opatření k nim byla auditovanými subjekty náležitě a účinně provedena. Z tohoto výsledku vyplývá, že útvary Komise doporučení náležitě provádějí a zmírňují rizika zjištěná Útvarem interní kontroly.

Další informace o záruce věrohodnosti poskytované Útvarem interního auditu obsahuje příloha 6. Zprávu o činnosti interního auditora předkládá rovněž Komise orgánu příslušnému k udělení absolutoria v souladu s čl. 118 odst. 8 finančního nařízení jako součást integrovaného souboru finančních zpráv a zpráv o odpovědnosti.

Činnost Výboru pro pokrok v oblasti auditu

Výbor pro pokrok v oblasti auditu ( 28 ) dohlíží na záležitosti auditu v rámci Komise a podává každoročně zprávu sboru komisařů. Činí tak zaručením nezávislosti Útvaru interního auditu, sledováním kvality činnosti interního auditu a zaručením toho, že doporučení interního auditu (tj. Útvaru interního auditu) a externího auditu (tj. Evropského účetního dvora) jsou útvary Komise náležitě zohledněna a že jsou v návaznosti na ně přijímána vhodná opatření.

Během vykazovaného období Výbor pro pokrok v oblasti auditu pokračoval v plnění své důležité úlohy při posilování správy, organizační výkonnosti a odpovědnosti v celé organizaci. Uskutečnil tři kola jednání a ve své činnosti se zaměřil na čtyři hlavní cíle stanovené v pracovních programech na roky 2019 a 2020. Výbor pro pokrok v oblasti auditu byl z hlediska nezávislosti a kvality činnosti interního auditu spokojen a shledal, že plánování interního auditora adekvátně pokrývá auditní oblast a nadále zahrnuje klíčové rizikové oblasti. Výbor považoval za povzbudivé, že míra účinného provádění doporučení interního auditora zůstává vysoká (tj. 98 % u doporučení vydaných v letech 2015–2019) a že podle stavu v lednu 2020 pouze u šesti velmi důležitých auditních doporučení došlo k překročení lhůty k splnění o více než šest měsíců. Rovněž pokrok při provádění doporučení Evropského účetního dvora byl uspokojivý. Pouze jedno doporučení vydané v letech 2001–2014 zůstávalo v únoru 2020 nesplněno. A konečně, Výbor pro pokrok v oblasti auditu byl spokojen s tím, že Účetní dvůr vydal po dvanácté v řadě kladné („čisté“) stanovisko ke spolehlivosti konsolidované účetní závěrky EU.

Další informace o činnosti a závěrech výboru obsahuje příloha 7.

Stanoviska Účetního dvora k účetní závěrce za rok 2018 a legalitě a správnosti operací

V roce 2019 vydal Evropský účetní dvůr kladné (čisté) stanovisko k roční účetní závěrce EU za rok 2018, dvanáctý rok v řadě.

Validace místních systémů

Účetní je povinen stvrdit podpisem roční účetní závěrku, čímž potvrzuje, že má přiměřenou jistotu, že závěrka podává věrný a poctivý obraz o finanční situaci Komise. Validace místních systémů sestává z řady kontrol v oblasti sledování a dohledu, jejichž cílem je poskytnout záruku, že na informace vkládané různými útvary Komise do účetních systémů se lze spolehnout. Validace doplňuje vlastní posouzení zavedených systémů vnitřní kontroly, která provádí vedení útvarů.

Činnosti provedené v roce 2019 zjistily silné stránky, ale i řadu nedostatků a problémů a vedly k doporučením majícím za cíl zlepšit prostředí kontrol a kvalitu účetnictví v útvarech ( 29 ) – což by mělo zmírnit rizika pro přesnost finančních a regulačních zpráv o řízení ( 30 ). Žádné ze zjištěných nedostatků nemají pravděpodobně významný dopad na roční účetní závěrku.

Pokud jde o legalitu a správnost uskutečněných operací, Účetní dvůr vydal stanovisko v výhradou (kladné, ale s připomínkami) k plnění rozpočtu EU, avšak záporné (negativní) stanovisko k Evropskému rozvojovému fondu.

Komise přijímá opatření navazující na doporučení Účetního dvora a o přijatých opatřeních informuje ve výročních zprávách o činnosti. Komise navíc pravidelně předkládá zprávy o provádění doporučení Výboru pro pokrok v oblasti auditu, který v rámci svého aktualizovaného pověření vykonává v tomto ohledu určité monitorovací činnosti ( 31 ).

Evropský účetní dvůr monitoruje provádění svých doporučení Komisí a poskytuje zpětnou vazbu, čímž Komisi pomáhá pozvednout její návazné činnosti. Ve své výroční zprávě za rok 2018 Účetní dvůr posoudil kvalitu následných opatření Komise navazujících na 184 auditních doporučení z 25 zvláštních zpráv zveřejněných v roce 2015. Účetní dvůr uvedl, že Komise provedla přibližně tři čtvrtiny doporučení úplně nebo ve většině ohledů a poněkud méně než pětinu v některých ohledech. Zbývající doporučení nebyla Komisí přijata, a nebyla proto provedena. To v podstatě odpovídá předchozím letům.

Absolutorium za rok 2018

Evropský parlament dne 14. května 2020 jasnou většinou udělil absolutorium Komisi za rozpočtový rok 2018 poté, co posoudil zprávy Evropského účetního dvora, soubor integrovaných finančních zpráv Komise a doporučení Rady k udělení absolutoria. Výbor Evropského parlamentu pro rozpočtovou kontrolu také během postupu udělování absolutoria pozval vybrané členy Komise a generální ředitele na slyšení k výměně názorů. Usnesení Evropského parlamentu o udělení absolutoria za rok 2017 obsahuje doporučení ke zlepšení plnění rozpočtu EU, jakož i doporučení související s konkrétními oblastmi politiky a se situacemi, které se týkají například právního státu a údajného střetu zájmů. Komise jako obvykle přijímá opatření k provedení těchto doporučení a o jejich následné kontrole bude informovat ve zvláštní zprávě ( 32 ).

2.14.Další vývoj: výhled na rok 2020 a na období 2021–2027

2.15.Dopad zdravotní krize vyvolané koronavirem na řádné finanční řízení v roce 2020

Komise přijala sérii opatření s cílem reagovat na krizi způsobenou vypuknutím nákazy COVID-19, např. investiční iniciativy v reakci na koronavirus, jež mají zmírnit sociálně-ekonomický dopad. Samotná pandemie, prostřednictvím silného dopadu na příjemce v EU, vnitrostátní orgány a útvary Komise, a přijatá opatření budou mít dopad na výkonnost rozpočtu EU, avšak budou rovněž představovat potenciální výzvy pro budování věrohodnosti Komise.

Například specifické okolnosti krize si vyžádaly úpravy kontrolních postupů a větší pružnost při řízení financí (např. Evropských strukturálních a investičních fondů) s cílem umožnit rychlé nasazení finančních prostředků tam, kde jich je nejvíce zapotřebí. Tyto zvláštní úpravy byly zapracovány do modifikovaných právních předpisů, jejichž dodržování se stane měřítkem v období poznamenaném krizí.

Komise v současné době vyvíjí činnosti zaměřené na podrobné vymezení těchto rizik a výzev, na posouzení jejich dopadu a na zavedení zmírňujících opatření, jež by měla nastolit rovnováhu mezi nezbytnou flexibilitou pro zpřístupnění finančních prostředků členským státům a dalším prováděcím partnerům a příjemcům na boj proti krizi a potřebou dodržovat zásadu řádného finančního řízení.

2.16.Úsilí o zajištění řádného finančního řízení v příštím víceletém finančním rámci je zachováno

Komise trvale usiluje o zajištění toho, aby byl rozpočet EU spravován v souladu s nejvyššími standardy řádného finančního řízení. Za současných okolností je to stejně nezbytné jako kdykoli předtím. V květnu Komise přijala své přepracované návrhy na víceletý finanční rámec na období 2021–2027. Tyto návrhy znovu potvrzují závazek Komise k řádnému finančnímu řízení, přičemž zvláštní pozornost se věnuje co největšímu zjednodušení, synergiím a účinnosti, jakož i zavádění nákladově efektivních kontrolních systémů rozlišených podle rizik.

Cílem je dosáhnout cílů politiky/programu i cílů vnitřní kontroly, tj. rychlých plateb, nízké míry chyb a hospodárných nákladů na kontrolu. K příkladům, které mohou přispět k těmto třem cílům, patří větší využití paušálních grantů (které navíc snižuje potřebu podrobného vedení záznamů) a možnost financování na základě výstupů nebo výsledků (které například odstraňuje nutnost sledovat pracovní dobu pomocí pracovních výkazů nebo předkládat podrobné faktury za vzniklé náklady).

Zdravé finanční řízení rozpočtu EU bude usnadněno také poskytnutím šablon zřizovacího aktu a pověřovacích aktů pro budoucí delegování programů na výkonné agentury během příštího víceletého finančního rámce, jakož i pokynů k zakládání a provozování výkonných agentur.

2.17.Další posilování a podpora spolupráce s členskými státy

V rámci celkové iniciativy Komise zaměřené na podporu a posilování její spolupráce s členskými státy prostřednictvím sítě pro lepší vynakládání prostředků (zahrnující zástupce členských států a Komise) měla napomáhat výměně osvědčených postupů, sdílení znalostí a informací, zjišťování nedostatků a hledání řešení v rané fázi problémů týkajících se veřejných výdajů, včetně oblastí, jako je střet zájmů, právní stát a podvody a korupce. Bude probíhat interakce s členskými státy na vysoké úrovni (každoroční konference skupiny na vysoké úrovni sítě pro lepší vynakládání prostředků) a na technické úrovni, s pořádáním workshopů ke konkrétním tématům.

Problém střetu zájmů je v popředí zájmu Komise a byl často předmětem diskusí a výzev k přijetí opatření, zejména ze strany Výboru Evropského parlamentu pro rozpočtovou kontrolu. V reakci na to a v návaznosti na revizi pravidel k zamezení střetu zájmů ve finančním nařízení z roku 2018, které výslovně rozšířilo jejich oblast působnosti i na oblast sdíleného řízení, Komise připravuje pokyny týkající se zamezení střetu zájmů, jež budou zahrnovat všechny způsoby řízení (přímé/nepřímé/sdílené řízení). Jejich účelem je usnadnit pochopení pravidel týkajících se střetu zájmů a zvýšit povědomí o těchto pravidlech u různých zúčastněných stran, jež využívají fondy EU, v rámci orgánů EU a v členských státech. Jejich zveřejnění je plánováno na konec tohoto roku.

Komise rovněž zvažuje další opatření k řešení konkrétních prvků vznesených Evropským parlamentem a potenciálních problémů nebo mezer zjištěných v minulém roce. Tato opatření mohou zahrnovat návrhy na zlepšení kvality a interoperability údajů o příjemcích v EU, které byly Komisi zpřístupněny a zajišťují posílení zpětného získávání finančních prostředků EU.

Na základě záruk věrohodnosti a výhrad ve výročních zprávách o činnosti ( 33 ) přijímá sbor komisařů tuto Výroční zprávu o řízení a výkonnosti rozpočtu EU – Rozpočtový rok 2019 a přebírá celkovou politickou odpovědnost za řízení rozpočtu EU.

(1)

()    Výše příslušných výdajů Komise odpovídá platbám provedeným v roce 2019 minus předběžné financování vyplacené v roce 2018 plus předběžné financování vyplacené v předchozích letech a zúčtované v roce 2019 (definice a podrobnosti viz příloha 3).

(2)

()    Sdělení předsedkyně Komisi: Pracovní metody Evropské komise, 1.12.2019, s. 3.

(3)

()    Sdělení Komisi: Správa a řízení v Evropské komisi, 24.6.2020, C(2020) 4240.

(4)

()    Formálně jsou jmenováni pověřenými schvalujícími osobami. Ustanovení čl. 74 odst. 1 finančního nařízení stanoví: „Schvalující osoba v dotčeném orgánu Unie odpovídá za plnění příjmů a výdajů v souladu se zásadou řádného finančního řízení, včetně podávání zpráv o výkonnosti, a za zajišťování jejich legality a správnosti a rovného zacházení s příjemci finančních prostředků.“

(5)

()    Vedoucí výkonných agentur, úřadů, útvarů, pracovních skupin atd.

(6)

()    Jak vyžaduje článek 247 finančního nařízení, integrovaný soubor finančních zpráv a zpráv o odpovědnosti rovněž obsahuje: konsolidovanou roční účetní závěrku Evropské unie; zprávu o opatřeních přijatých v návaznosti na udělení absolutoria za předchozí rozpočtový rok; výroční zprávu orgánu příslušnému k udělení absolutoria o provedených interních auditech; a dlouhodobou prognózu budoucích příchozích a odchozích toků prostředků rozpočtu EU.

(7)

()    Výbor sponzorských organizací Treadwayovy komise.

(8)

()    GŘ pro rozpočet, ve spolupráci s Generálním sekretariátem, GŘ pro lidské zdroje a bezpečnost, GŘ pro komunikaci a Evropský úřad pro boj proti podvodům.

(9)

()    COM(2018) 324 final.

(10)

()    Výroční zpráva Evropského účetního dvora za rok 2018, metodická příloha 1.1, body 18–19.

(11)

()    Pokyny Komise z roku 2019 pro finanční opravy v případě nesrovnalostí při zadávání veřejných zakázek v příloze rozhodnutí Komise ze dne 14.5.2019, kterým se stanoví pokyny ke stanovení finančních oprav, jež se mají provést u výdajů financovaných Unií v případě nedodržení platných pravidel pro zadávání veřejných zakázek, C(2019) 3452.

(12)

()    Výroční zpráva Evropského účetního dvora za rok 2018, oddíl věnovaný Evropským rozvojovým fondům, bod 17.

(13)

()    U výdajů v oblasti společné zemědělské politiky se používá termín „konečná riziková částka“, jelikož opatření v rámci Evropského zemědělského záručního fondu nejsou „uzavřená“.

(14)

()    Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru, Výboru regionů a Účetnímu dvoru (COM(2019) 196).

(15)

()     https://ec.europa.eu/anti-fraud/sites/antifraud/files/pif_2018_30_years_brochure_en.pdf

(16)

()    Generální sekretariát, Právní služba, GŘ pro lidské zdroje a bezpečnost a GŘ pro rozpočet.

(17)

()    Pro další informace viz výroční zprávy Evropského úřadu pro boj proti podvodům na adrese: https://ec.europa.eu/anti-fraud/about-us/reports/olaf-report_en

(18)

()    Výběr případů je proces zkoumání příchozích informací a přípravy rozhodnutí generálního ředitele Evropského úřadu pro boj proti podvodům o tom, zda má být zahájeno šetření, či nikoli.

(19)

()    Výdaje z Evropského námořního a rybářského fondu, i když jsou zahrnuty do okruhu „Přírodní zdroje“, se řídí stejným prováděcím mechanismem jako výdaje z Fondu soudržnosti.

(20)

()    Vzhledem k tomu, že opatření Evropského zemědělského záručního fondu nemají uzávěrku, v oblasti zemědělských výdajů je riziko při uzavření nahrazeno konečnou rizikovou částkou.

(21)

()    Evropský námořní a rybářský fond sdílí systémy řízení a kontroly s politikou soudržnosti.

(22)

()    Takové programy jako Galileo a Evropská služba pro pokrytí geostacionární navigací (evropské systémy družicové navigace) a Copernicus (systém EU pro pozorování Země).

(23)

()    Legislativní finanční výkaz, který doprovází návrh Komise týkající se nařízení o programu Horizont 2020, uvádí: „Komise má tudíž za to, že s ohledem na náklady na kontroly, zjednodušující opatření navržená s cílem snížit složitost pravidel a související inherentní riziko spojené s náhradou nákladů na výzkumné projekty představuje u výdajů na výzkum v rámci programu Horizont 2020 ročně stanovené riziko chyb v rozmezí 2–5 % realistický cíl. Konečným cílem pro zbytkovou míru chyb při uzavírání programů po zohlednění finančního dopadu všech auditů, oprav a inkas je dosažení úrovně, která se co nejvíce blíží 2 %.“

(24)

()    Toto také uznává Evropský účetní dvůr (ve své výroční zprávě za rok 2018, body 1.16–32.

(25)

()    Evropský účetní dvůr, Zvláštní zpráva č. 7/2020, Provádění politiky soudržnosti: relativně nízké náklady, ale nedostatek informací neumožňuje posuzovat úspory plynoucí ze zjednodušení, 16.4.2020.

(26)

()     https://ec.europa.eu/info/publications/annual-activity-reports_en

(27)

()    Nejnovější verze: C(2020) 1760 final.

(28)

()    Výbor pro pokrok v oblasti auditu má devět členů. Nejvýše šest z nich jsou členy Komise a nejméně tři jsou externími členy s prokázanými odbornými znalostmi v oblasti auditu a souvisejících záležitostí. Polovina členů Výboru pro pokrok v oblasti auditu pocházejících z Komise se v polovině funkčního období obnovuje, Smlouvy s externími členy se uzavírají každý rok.

(29)

()    Týkaly se zejména šesti útvarů (GŘ pro zemědělství a rozvoj venkova, GŘ pro evropskou civilní ochranu a operace humanitární pomoci, GŘ pro lidské zdroje a bezpečnost, GŘ pro politiku sousedství a jednání o rozšíření, GŘ pro výzkum a inovace a Výkonné agentury pro výzkum).

(30)

()    Hlavní rizika se týkala různých problémů s prostředím kontroly účetnictví, registrace zpětných toků z finančních nástrojů, včasného zúčtování předběžného financování, včasného vydávání inkasních příkazů a problémů spojených se synchronizací účetnictví na akruální bázi s místními systémy informačních technologií.

(31)

()    Sdělení Komisi: aktualizace charty Výboru pro pokrok v oblasti auditu Evropské komise, C(2020) 1165, 27.2.2020.

(32)

()    Zpráva o následné kontrole opatření přijatých v návaznosti na absolutorium za rozpočtový rok 2018, která bude rovněž součástí integrovaného balíčku účetního výkaznictví a zpráv v rámci odpovědnosti.

(33)

()    Čl. 74 odst. 9 finančního nařízení.