Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ke „Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů o strategii EU pro malé platby“

[COM(2020) 592 final]

(2021/C 220/10)

Zpravodaj:	Antonio GARCÍA DEL RIEGO
Spoluzpravodaj:	Kęstutis KUPŠYS

Žádost o vypracování stanoviska	Evropská komise, 11.11.2020
Právní základ	Článek 304 Smlouvy o fungování Evropské unie
Odpovědná sekce	Jednotný trh, výroba a spotřeba
Přijato v sekci	2.3.2021
Přijato na plenárním zasedání	24.3.2021
Plenární zasedání č.	559
Výsledek hlasování (pro/proti/zdrželi se hlasování)	268/2/8

1.   Závěry a doporučení

1.1.

Platby stojí v čele digitalizace finančních služeb a hladké platební metody jsou pro podnikatele a obchodníky zásadní v tom, že jim umožňují úspěšné zahájení a růst jejich podnikání. COVID-19 urychlil tendenci směřující k bezhotovostním platbám a platbám v rámci elektronického obchodování a zvýšil potřebu maloobchodníků osvojit si nástroje, které využívají více kanálů, s cílem přijímat offline a online platby a platby mobilními telefony. Osvojení si těchto nástrojů, které vyžadují investice do systémů IT a hardwaru, klade dodatečnou zátěž zejména na malé a střední maloobchodníky.

1.2.

EHSV souhlasí s názorem Komise, že platby jsou strategicky významné a že je třeba dále pracovat s cílem umožnit platební transakce v rámci jednotného trhu za využití nových domácích celoevropských platebních řešení. EHSV podporuje názor, že by Komise měla jednat jako politický katalyzátor, zatímco soukromý sektor by měl navrhovat inovativní digitální platební řešení.

1.3.

EHSV zdůrazňuje, že hotovost je nadále upřednostňovaným platebním prostředkem spotřebitelů, pokud jde o maloobchodní transakce v místech prodeje a mezi osobami. Hotovost má zásadní význam pro sociální začlenění a přístup k základním službám.

1.4.

EHSV podporuje názor, že digitální euro by mělo být doplňkem ke stávající měnové bázi, že by se nemělo snažit vytěsnit soukromý sektor, že soukromý sektor by měl hrát úlohu při šíření řešení souvisejících s digitálním eurem a že práva a povinnosti uživatelů musí být jasně definovány. Je třeba zvážit soukromí transakcí jakožto důležité právo uživatelů spolu s dalšími rysy podobnými jako v případě hotovosti.

1.5.

EHSV vyzývá Komisi, aby:

1.5.1.

vzhledem k vysokému počtu klíčových opatření stanovených ve strategii určila priority v rámci opatření a úsilí.

1.5.2.

Snížila současnou nejistotu, pokud jde o udržitelný obchodní model pro okamžité platby.

1.5.3.

Považovala veškerá legislativní opatření v oblasti platebních nástrojů za předčasná. EHSV upřednostňuje to, nechat subjekty na trhu vytvořit vhodné produkty pro zákazníky a zvážit legislativní opatření, pokud nebudou nalezena vhodná řešení.

1.5.4.

Zajistila plné prosazování nařízení SEPA členskými státy, zejména pokud jde o nedodržení souladu s článkem 9 ze strany plátců a příjemců (tzv. diskriminace na základě IBAN), protože spotřebitelé z EU by měli mít možnost používat jediný platební účet pro převody v eurech a provádět přeshraniční bankovní převody v eurech v rámci SEPA stejně snadno jako v rámci své domovské země.

1.5.5.

Zaměřila své úsilí na interoperabilitu mezi stávajícími a vznikajícími řešeními v oblasti elektronické identifikace; zdá se, že soukromý sektor by měl mít spolu s orgány lepší možnost vytvářet řešení v této oblasti, která by se měla částečně používat k provádění silného ověření klienta při platebních transakcích. Je zapotřebí všeobecně přijímaná veřejná elektronická identifikace založená na volbě spotřebitelů, jejich souhlasu a záruce, že je plně respektováno jejich soukromí.

1.5.6.

Harmonizovala přijímání hotovosti na úrovni EU, neboť to se v současnosti v jednotlivých zemích výrazně liší.

1.5.7.

Rozšířila sdílení údajů mezi různými sektory pomocí ustanovení vztahujících se na všechny poskytovatele finančních služeb v souladu se zásadami obecného nařízení o ochraně osobních údajů (1) s cílem umožnit další přínosy pro evropské spotřebitele, neboť to může podpořit inovativní a konkurenceschopný finanční sektor.

1.5.8.

Navrhla právní předpisy, které se budou snažit zajistit právo na přístup k technickým infrastrukturám považovaným za nezbytné pro podporu poskytování platebních služeb za spravedlivých, přiměřených a nediskriminačních podmínek.

1.6.

EHSV se domnívá, že na příslušné subjekty na trhu by se měly vztahovat vhodné právní předpisy, kontrola a dohled, které zajistí rovné podmínky mezi subjekty nabízejícími stejné služby a činnosti.

1.7.

EHSV chápe, že je třeba zajistit otevřený a přístupný platební ekosystém a posoudit zahrnutí platebních institucí a institucí elektronických peněz do oblasti působnosti směrnice o neodvolatelnosti zúčtování (SFD).

1.8.

EHSV vítá navrhovaná opatření, která mají zajistit závazek, že se do roku 2030 sníží celkové průměrné náklady na převody na méně než 3 %, a vybízí Komisi, aby hrála aktivní úlohu při sledování a zajišťování podpory pro příslušná opatření definovaná v plánu Rady pro finanční stabilitu pro zlepšení přeshraničních plateb.

2.   Strategie Komise

2.1.

Komise ve svém sdělení z prosince 2018 podpořila „plně integrovaný systém okamžitých plateb v EU s cílem omezit rizika a slabiny v platebních systémech malých plateb a zvýšit autonomii stávajících platebních řešení“ (2).

2.2.

Digitální inovace radikálně přetvářejí poskytování finančních služeb. S přechodem k digitalizaci a měnícími se preferencemi spotřebitelů rychle roste objem bezhotovostních transakcí (3). Pandemie COVID-19 přechod na digitální platby dále posílila a potvrdila zásadní význam bezpečných, dostupných a pohodlných (též bezkontaktních) plateb u transakcí prováděných na dálku i osobně.

2.3.

V posledních letech došlo k výraznému zlepšení, zejména díky rozvoji jednotné oblasti pro platby v eurech (SEPA) a harmonizaci právních předpisů týkajících se malých plateb. Platební trh EU však zůstává do značné míry roztříštěný a kopíruje hranice jednotlivých států, neboť většina vnitrostátních platebních řešení založených na kartách nebo okamžitých platbách nefunguje přeshraničně. Dynamika evropského prostředí plateb ukazuje, že nicméně existuje riziko nesouladu, které vyžaduje jasný „správní“ rámec, jenž podpoří strategii EU pro malé platby.

2.4.

Cílem Komise je vytvořit vysoce konkurenční trh plateb, z něhož budou mít prospěch všechny členské státy bez ohledu na to, jakou měnu používají, a kde budou všichni účastníci trhu schopni soutěžit za spravedlivých a rovných podmínek a nabízet inovativní platební řešení, která plně dodržují mezinárodní závazky EU.

2.5.

Vzhledem k tomu, že platby stojí v popředí digitálních inovací v oblasti financí, přispěje provádění této strategie k širší vizi Komise v oblasti digitálních financí a k jejím cílům, jimiž jsou odstranění roztříštěnosti trhu, podpora inovací na tržním základě v oblasti financí a řešení nových výzev a rizik spojených s digitálními financemi při současném zajištění technologické neutrality.

2.6.

Tato strategie se proto předkládá souběžně se strategií pro EU v oblasti digitálních financí (4) a dvěma legislativními návrhy týkajícími se nového rámce EU pro posílení digitální provozní odolnosti (5) a kryptoaktiv (6). Doplňuje rovněž aktualizovanou strategii pro malé platby, kterou ECB/Eurosystém předložily v listopadu 2019 (7).

3.   Obecné připomínky

3.1.

Digitální finanční služby jsou pro evropské spotřebitele a podniky stále významnější. Pandemie COVID-19 pouze zvýšila význam digitalizace ve společnostech, včetně v oblasti finančních služeb. Platby stojí v čele digitalizace finančních služeb a hladké platební metody jsou pro podnikatele a obchodníky klíčové v tom, že jim umožňují úspěšné zahájení a růst jejich podnikání. COVID-19 urychlil tendenci směřující k bezhotovostním platbám a platbám v rámci elektronického obchodování a zvýšil potřebu maloobchodníků osvojit si nástroje, které využívají více kanálů, s cílem přijímat offline a online platby a platby mobilními telefony. Toto osvojení vyžaduje investice do systémů IT a hardwaru, což představuje dodatečnou zátěž zejména pro malé a střední maloobchodníky.

3.2.

EHSV vítá, že Komise prostřednictvím možností financování a školení podporuje modernizaci a zjednodušení nástrojů pro přijímání plateb pro obchodníky v EU. Je důležité zdůraznit klíčovou úlohu, kterou hrají malé a střední podniky v evropském hospodářství. Jde o zásadně důležité odvětví, neboť malé a střední podniky představují okolo 90 % evropských podniků a více než 50 % pracovních míst. Malé a střední podniky mohou přispět k širokému hospodářskému oživení.

3.3.

EHSV sdílí názor Komise týkající se strategického významu plateb a toho, že přetrvávající absence celoevropských digitálních platebních řešení použitelných v celé Evropě představuje riziko dalšího roztříštění trhu, zatímco globální subjekty působí na celém vnitroevropském trhu přeshraničních plateb. Proto je zapotřebí další úsilí, i když evropští spotřebitelé a podniky již mají přístup k účinným, konkurenceschopným a inovativním platebním řešením a platebním nástrojům, aby se umožnily platební transakce v rámci jednotného trhu prostřednictvím nových domácích celoevropských platebních řešení. EHSV podporuje názor, že by Komise měla jednat jako politický katalyzátor, zatímco soukromý sektor by měl navrhovat inovativní digitální platební řešení.

3.4.

EHSV je pevně přesvědčen, že nejdůležitější jsou řešení okamžitých plateb. Vyzývá však Komisi, aby vzhledem k vysokému počtu klíčových opatření stanovených ve strategii určila jasné priority v rámci opatření a úsilí. Realizace některých z klíčových opatření a celkových cílů strategie pro malé platby, zejména cíle domácích celoevropských platebních řešení, bude vyžadovat značné úsilí ze strany tohoto odvětví. EHSV se domnívá, že by měly být pečlivě posouzeny veškeré dodatečné požadavky a regulační projekty.

3.5.

EHSV vyzývá Komisi, aby věnovala zvláštní pozornost míře podvodů v oblasti okamžitých plateb a v případě nezbytnosti přijala vhodná opatření.

3.6.

EHSV trvá na tom, že je naléhavě nutné zlepšit digitální dovednosti a gramotnost prostřednictvím vzdělávání a odborné přípravy. To je třeba provést částečně tím, že se naváže na rámec digitálních kompetencí a členské státy se budou motivovat k tomu, aby zlepšily celoživotní vzdělávání v oblasti dovedností, které budou nejžádanější, a to na všech úrovních vzdělávání. Cílem je zajistit, aby se jednotlivci vyznali v oblasti dat, získali větší povědomí o svých údajích, aplikacích využívajících data velkého objemu a správě dat a kontrole nad nimi a aby rozuměli digitálnímu prostředí a jeho rizikům (např. personalizaci).

3.7.

EHSV by rád zabránil tomu, aby byli spotřebitelé „odpojeni“ a byli náchylní k finančnímu vyloučení z důvodu chybějících digitálních dovedností nebo nástrojů, což je jasné riziko hrozící rostoucímu počtu starších lidí v Evropě.

4.   Konkrétní připomínky

Pilíř č. 1: Posilování digitálních a okamžitých platebních řešení s dosahem po celé EU

4.1.

EHSV důrazně podporuje úsilí vybavit evropský trh plateb různými domácími celoevropskými platebními řešeními. Ta by měla přinést přidanou hodnotu spotřebitelům a podnikům coby koncovým uživatelům, měla by umožnit evropským subjektům na trhu lépe konkurovat těm, které jsou v současnosti na trhu dominantní nebo nově vznikají a mohou se stát dominantními, jako jsou velké technologické společnosti, a posílila by mezinárodní úlohu eura. Vzhledem k současné situaci na trhu a zavedenému postavení stávajících aktérů na trhu platebních karet by vytvoření takovýchto celoevropských platebních řešení bylo významným projektem pro evropské odvětví platebních služeb.

4.2.

EHSV podporuje myšlenku analyzovat možnost používání inkasa v celé Evropě pro platby v obchodech. Mohl by být rozšířen model elektronického inkasa, který je široce využíván v Německu. To by vytvořilo konkurenci pro systémy karet, které jsou na trhu dominantní, na základě inkasa (inkaso SEPA).

4.3.

Aby se umožnil rozvoj celoevropských platebních řešení na základě okamžitých plateb, je nezbytné, aby měly subjekty na trhu jasno ohledně obchodního modelu. Bez toho nelze očekávat, že budou provedena investiční rozhodnutí. EHSV vyzývá Komisi, aby snížila současnou nejistotu, pokud jde o udržitelný obchodní model pro okamžité platby.

4.4.

Z hlediska počtu poskytovatelů platebních služeb, kteří nabízejí okamžité platby denominované v eurech a kteří se přihlásili k systému okamžitých bezhotovostních převodů SEPA (SCT Inst.), existuje již dobré pokrytí těmito poskytovateli zejména v eurozóně. Není však dosud dostatečné pro dosažení plného pokrytí okamžitými platbami. Trh se snaží zvýšit úroveň zapojení poskytovatelů platebních služeb a zajistit širší pokrytí a poskytování okamžitých převodů denominovaných v eurech. EHSV podporuje opatření, která se snaží řešit mimo jiné zapojení, interoperabilitu a další otázky vyplývající z všeobecného používání SCT Inst., včetně otázek souvisejících s ochranou spotřebitele.

4.5.

EHSV souhlasí s Komisí v tom, že by řešení pro koncové uživatele měla být interoperabilní a přístupná, měla by přinášet přidanou hodnotu a naplňovat potřeby široké škály uživatelů a měla by mít stejné rysy jako ostatní odpovídající platební nástroje. EHSV se domnívá, že je předčasné zvažovat jakákoli legislativní opatření v této oblasti a že je vhodnější nechat subjekty na trhu vedené stávající tržní hospodářskou soutěží, aby vytvořily vhodné produkty pro zákazníky, a o legislativních opatřeních uvažovat, pokud nebudou nalezena vhodná řešení.

4.6.

EHSV zcela souhlasí s Komisí ohledně toho, že je třeba zajistit plné prosazování nařízení SEPA členskými státy, zejména pokud jde o nedodržení souladu s článkem 9 ze strany plátců a příjemců (tzv. diskriminace na základě IBAN). Jak je stanoveno v článku 9, spotřebitelé z EU by měli mít možnost používat jediný platební účet pro převody v eurech a provádět přeshraniční bankovní převody v eurech v rámci SEPA stejně snadno jako v rámci své domovské země. Mnozí provozovatelé v současnosti nicméně stále odmítají žádosti zákazníků o přeshraniční inkaso s číslem IBAN, které není domácí, nebo dokonce převody SEPA na číslo IBAN, které není domácí. To je významná překážka pro jednotný trh, která omezuje schopnost zákazníků využívat přeshraničních služeb. Členské státy by měly být vyzvány, aby zaujaly přísnější postoj k prosazování tohoto nařízení, které je v platnosti od roku 2014.

4.7.

Řešení v oblasti elektronické identifikace (e-ID) jsou zásadně důležitou součástí digitálních služeb, včetně finančních služeb. Elektronická identifikace a služby (eIDAS) jsou prvním krokem směrem k umožnění přeshraničního uznávání a využívání vnitrostátně uznaných systémů e-ID. Je však jasné, že současný rámec pro eIDAS není dostatečný a nemůže dosáhnout potřebných výsledků. Je zapotřebí všeobecně přijímaná elektronická identifikace založená na volbě spotřebitelů, jejich souhlasu a záruce, že je plně respektováno jejich soukromí. EHSV vybízí Komisi, aby zaměřila své úsilí na interoperabilitu mezi stávajícími a vznikajícími řešeními, a domnívá se, že soukromý sektor by měl mít spolu s orgány, jako je tomu v severských zemích, lepší možnost vytvářet řešení v oblasti elektronické identifikace, která by se měla částečně používat k provádění silného ověření klienta při platebních transakcích.

4.8.

Všeobecné přijímání digitálních plateb je nezbytnou součástí moderního trhu plateb. EHSV podporuje opatření, která umožní posoudit míru přijímání digitálních platebních prostředků obchodníky a nalézt způsob, jak toto přijímání zvýšit a usnadnit, zejména pokud jde o malé a střední podniky a drobné obchodníky. Pro společnost obecně je zásadní zachovat přístup k hotovosti a zajistit její přijímání. Totéž nicméně platí pro digitální platební prostředky, neboť spotřebitelé by měli mít možnost volby.

4.9.

EHSV zdůrazňuje, že hotovost je nadále nejvíce upřednostňovaným platebním prostředkem spotřebitelů, pokud jde o maloobchodní platby v místech prodeje a mezi osobami, jak prokázala nedávno zveřejněná studie Evropské centrální banky „SPACE“ (8). Vlastnosti hotovosti se výrazně liší od vlastností digitálních plateb. Hotovost je jediným platebním nástrojem, který chrání soukromí. Hotovost představuje veřejné finanční prostředky, za něž odpovídá centrální banka. Pokud by všechna elektrická a elektronická zařízení selhala („digitální koronavirus“), bude jediným zbývajícím řešením z hlediska platebních prostředků v rámci hospodářství. Hotovost má rovněž zásadní význam pro sociální začlenění a přístup k některým základním službám. Komise a ECB by se měly velmi důkladně zaměřit na otázky přístupu k hotovosti a jejího přijímání, přičemž by případně měly přijmout vhodná opatření.

4.10.

Jedním z důsledků krize COVID-19 bylo to, že se mnoho maloobchodníků rozhodlo (dočasně) nepřijímat hotovost. Jak uvedla Komise, hotovost je zákonné platidlo, které zajišťují Smlouvy. Vývoj používání hotovosti by měl vycházet z poptávky. Pravidla přijímání hotovosti se v jednotlivých zemích liší. Je třeba je harmonizovat na úrovni EU.

4.11.

Vzhledem k pokračujícímu vývoji je pochopitelné, že ECB zkoumá možné vydání digitálního eura a že Komise tuto snahu podporuje. Dopad digitálního eura by mohl být nebývalý a je třeba jej velmi pečlivě posoudit. EHSV podporuje zásady, které předložila ECB, konkrétně že digitální euro by mělo být doplňkem ke stávajícím měnovým bázím, že by se nemělo snažit vytěsnit soukromý sektor, že soukromý sektor by měl hrát úlohu při šíření řešení souvisejících s digitálním eurem a že práva a povinnosti uživatelů musí být jasně definovány. Je třeba zvážit soukromí transakcí jakožto důležité právo uživatelů spolu s dalšími rysy podobnými jako v případě hotovosti. Tentýž přístup by měl platit pro veškeré iniciativy týkající se digitální měny centrální banky v členských státech EU mimo eurozónu.

Pilíř č. 2: Inovativní a konkurenceschopné trhy s malými platbami

4.12.

Provádění druhé směrnice o platebních službách (PSD2) (9) bylo pro odvětví platebních služeb významným projektem a částečně stále probíhá. PSD2 přinesla dvě velké změny: zavedení silného ověření klienta a přístup poskytovatelů z řad třetích stran k platebním účtům. V některých případech, zejména pokud jde o silné ověření klienta pro transakce v rámci elektronického obchodování, byla lhůta pro provedení stanovena na konec roku 2020. EHSV naléhavě vyzývá Komisi, aby před navržením přezkumu podrobně prostudovala dopad PSD2.

4.13.

EHSV podporuje posun směrem k vytvoření rámce „otevřených financí“ pro Evropu. Otevřené finance mají potenciál uvolnit další přínosy pro evropské spotřebitele, neboť mohou podpořit inovativní a konkurenceschopný finanční sektor. EHSV se domnívá, že obecný rámec otevřených financí nemůže být vybudován na základě stejných zásad jako PSD2, neboť tato směrnice se zabývá pouze poskytovateli platebních účtů a platebních služeb a stanoví jednostranné sdílení údajů částí trhu. Je třeba vypracovat specifický text vztahující se na všechny poskytovatele finančních služeb v souladu se zásadami obecného nařízení o ochraně osobních údajů (10) a prozkoumat možnost rozšířit sdílení údajů mezi různými odvětvími. Ve sdělení o strategii EU v oblasti digitálních financí (11) se uvádí, že Komise tento návrh předloží do poloviny roku 2022.

4.14.

Bezkontaktní platby jsou stále běžnější a jsou důležité v současné situaci pandemie COVID-19. Ve většině zemí se maximální částka pro bezkontaktní platby během prvních fází pandemie zvýšila, v mnoha případech na maximum, které umožňuje PSD2 (50 EUR na transakci a 150 EUR celkem), a to zejména v reakci na žádosti komunit obchodníků. Veškeré změny těchto zákonných maximálních částek v rámci přezkumu PSD2 by měly být pečlivě posouzeny, aby se vyvážilo snadné používání s ohledy na bezpečnost a odpovědnost.

4.15.

EHSV souhlasí s Komisí v tom, že v rámci přezkumu PSD2 by měla být rizika vyplývající ze služeb, jež v současnosti nejsou regulovány, zahrnuta do oblasti působnosti právních předpisů. Tito poskytovatelé, kteří jsou pomocnými subjekty při poskytování regulovaných platebních služeb nebo služeb elektronických peněz, zůstávají mimo regulovanou oblast, ačkoli jsou významnými subjekty na trhu. EHSV chápe, že pokud jsou velmi důležití pro dynamiku trhu a jsou zákazníky vnímáni jako poskytovatelé platebních služeb, je třeba je také jako poskytovatele platebních služeb regulovat a dohlížet na ně. Je důležité, aby se na všechny příslušné subjekty na trhu vztahovaly vhodné právní předpisy, kontrola a dohled, které zajistí rovné podmínky mezi subjekty nabízejícími stejné služby a činnosti.

Pilíř č. 3: Efektivní a interoperabilní systémy malých plateb a další podpůrné infrastruktury

4.16.

EHSV chápe, že je třeba zajistit otevřený a přístupný platební ekosystém a posoudit během přezkumu směrnice o neodvolatelnosti zúčtování (SFD) (12), zda by bylo přínosné rozšířit oblast působnosti směrnice tak, aby zahrnovala platební instituce a instituce elektronických peněz s cílem umožnit jim získat přímý přístup k platebním systémům a infrastrukturám, jako jsou systémy okamžitého zúčtování plateb TARGET2 a TARGET (TIPS). EHSV zdůrazňuje, že je třeba ochránit bezpečnost a integritu hlavních platebních systémů. To bude ještě důležitější, pokud bude oblast působnosti směrnice během přezkumu PSD2 rozšířena na subjekty na trhu, na něž se v současnosti právní předpis nevztahuje, jako jsou poskytovatelé technických služeb. Z toho opět vyplývá, že je třeba zaručit, aby měly všechny strany přístup za stejných a rovných podmínek.

4.17.

EHSV plně podporuje cíl Komise, jež si přeje navrhnout právní předpisy, které se budou snažit zajistit právo na přístup k technickým infrastrukturám považovaným za nezbytné pro podporu poskytování platebních služeb za spravedlivých, přiměřených a nediskriminačních podmínek. V současnosti je k některým významným technologiím podporujícím poskytování platebních služeb, jako je anténa pro Near Field Communication (NFC) na některých mobilních zařízeních, omezený přístup, což vede k omezení hospodářské soutěže v oblasti bezkontaktních mobilních plateb a k tomu, že jsou banky nuceny hradit poplatek třetí straně jen za tím účelem, aby spotřebitelé mohli využívat určitou technologii (jako je NFC) ke každodenním platbám. Tyto poplatky hrazené bankami mohou být v některých případech následně přeneseny na spotřebitele. Ačkoli se touto otázkou některé členské státy již zabývaly, je důležité začít se jí věnovat na evropské úrovni s cílem umožnit všem občanům EU těžit ze zvýšené hospodářské soutěže v této oblasti, zajistit rovné podmínky pro poskytovatele platebních služeb a zvýšit všeobecné přijímání mobilních bezkontaktních plateb. Právní předpisy by měly zajistit, aby měli všichni účastníci stejná práva a povinnosti a aby se na ně vztahovaly stejné požadavky ohledně udělování licencí a další regulační požadavky.

Pilíř č. 4: Efektivní mezinárodní platby, včetně převodů peněz

4.18.

EHSV souhlasí s tím, že je důležité zlepšit globální přeshraniční platby a opatření stanovená Komisí, jako je podpora přijetí celosvětových mezinárodních standardů pro platby, např. globální platební iniciativy Společnosti pro celosvětovou mezibankovní finanční telekomunikaci (SWIFT) a ISO20022, které zlepší přeshraniční platby v celé odpovídající bankovní síti.

4.19.

Nejnákladnějším typem plateb jsou nadále převody peněz. EHSV vítá navrhovaná opatření, která mají zajistit závazek, že se do roku 2030 sníží celkové průměrné náklady na převody na méně než 3 %, a vybízí Komisi, aby hrála aktivní úlohu při sledování a zajišťování podpory pro příslušná opatření definovaná v plánu Rady pro finanční stabilitu pro zlepšení přeshraničních plateb. Poplatky mohou nepoměrně poškodit finančně znevýhodněné osoby. Hospodářská soutěž a technologický pokrok již pomohly zlepšit přístup k rychlejším a méně nákladným prostředkům pro přeshraniční převody, zbývá však ještě hodně práce. Pro poskytovatele převodů peněz do zemí a ze zemí v sousedství EU se může lepší přístup k platební infrastruktuře se sídlem v EU stát základem pro snížení nákladů.

---

(1)  Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1.

(2)  COM(2018) 796 final.

(3)  Podle ECB představovaly bezhotovostní platby v roce 2018 v eurozóně 91 miliard transakcí a v EU 112 miliard v porovnání se 103 miliardami transakcí v roce 2017.

(4)  COM/2020/591 final.

(5)  COM(2020) 595 final.

(6)  COM/2020/593 final.

(7)  https://www.ecb.europa.eu/press/key/date/2019/html/ecb.sp191126~5230672c11.en.html.

(8)  Study on the payment attitudes of consumers in the euro area (SPACE) (Studie o platebních zvyklostech spotřebitelů v eurozóně (SPACE)), prosinec 2020.

(9)  Úř. věst. L 337, 23.12.2015, s. 35.

(10)  Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1.

(11)  COM(2020) 591 final.

(12)  Úř. věst. L 166, 11.6.1998, s. 45.