Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ke sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Zvýšení cílů Evropy v oblasti klimatu do roku 2030 – Investice do klimaticky neutrální budoucnosti ve prospěch našich občanů

[COM(2020) 562 final]

(2021/C 123/09)

Zpravodaj:	Arnold PUECH D'ALISSAC (FR-I)
Spoluzpravodaj:	Jan DIRX (NL-III)

Žádost o vypracování stanoviska	Evropská komise, 11. 11. 2020
Právní základ	článek 304 Smlouvy o fungování Evropské unie
Odpovědná sekce	Zemědělství, rozvoj venkova, životní prostředí
Přijato v sekci	11. 1. 2021
Přijato na plenárním zasedání	27. 1. 2021
Plenární zasedání č.	557
Výsledek hlasování (pro/proti/zdrželi se hlasování)	216/6/3

1. Závěry a doporučení

1.1

EHSV jednoznačně vítá sdělení Komise Zvýšení cílů Evropy v oblasti klimatu do roku 2030 – Investice do klimaticky neutrální budoucnosti ve prospěch našich občanů. Rozhodnutí Komise zvýšit cíl snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 na 55 % je z velké části v souladu s dřívějším stanoviskem Výboru Evropský právní rámec pro klima.

1.2

Směřovat již od průběžných cílů k nulovým čistým emisím je možné pouze pod podmínkou, že bude zaručena integrita systému, včetně přesného výpočtu emisí a absorpce uhlíku.

1.3

EHSV se domnívá, že je velmi důležité, aby občané a sociální partneři věděli, jak lze cílů v oblasti emisí dosáhnout a co to bude znamenat pro jejich práci a život. Má to zásadní význam pro to, aby se všechna opatření, jež mají být přijata, setkala s podporou. Proto by měla být přijata opatření, která zajistí stejnoměrné rozložení rizik i příležitostí, a tím i jistotu a stabilitu.

1.4

Výbor souhlasí s Komisí, že výdaje na oživení po krizi COVID-19 musí být kombinovány s ambiciózními opatřeními v oblasti klimatu, aby se předešlo plýtvání penězi a uvízlým aktivům, které by později vedly k potřebě dodatečných zdrojů. Je třeba zajistit, aby tyto investice byly skutečně použity v duchu udržitelné politiky v oblasti klimatu, která staví občany do středu pozornosti.

1.5

1.6

EHSV doporučuje, aby se Komise přednostně zaměřila na aktualizaci evropských právních předpisů týkajících se přechodu na obnovitelná paliva.

1.7

1.8

EHSV požaduje vytvoření zvláštního programu EU pro biohospodářství, který usnadní investice a vytvoří dodavatelské řetězce opírající se o místní komunity a zemědělské podniky.

1.9

EHSV zdůrazňuje závěr obsažený v posouzení dopadů, že dosažení 55 % snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 by EU nejen pevně nasměrovalo k dosažení klimatické neutrality, ale vedlo by také k tomu, že by se podniky a průmysl v EU staly celosvětovými průkopníky. EU při tom musí zajistit, aby její obchodní politika a obchodní dohody byly v souladu s jejími ambicemi v oblasti klimatu. Doporučujeme rovněž, aby Komise věnovala zvláštní pozornost možným důsledkům pro občany třetích zemí s nízkými příjmy.

1.10

EHSV rozhodně podporuje prohlášení Komise, že občané jsou „klíčovými partnery v boji proti změně klimatu“, neboť jsme přesvědčeni, že aktivní účast „všech složek společnosti“ je nezbytnou podmínkou úspěchu politiky v oblasti klimatu v EU. Proto rovněž znovu připomínáme náš návrh na zřízení evropské platformy zainteresovaných stran pro evropský klimatický pakt.

1.11

EHSV rovněž vyzývá členské státy, aby usilovaly o zavedení společných kritérií a společných ukazatelů na evropské úrovni, které budou prvním krokem k lepšímu měření energetické chudoby v souladu s doporučením Komise ze dne 14. října 2020 týkajícím se energetické chudoby (C(2020) 9600 final).

1.12

EHSV vyjadřuje uznání Komisi, která oprávněně požaduje, aby potřeba transformace našeho hospodářství byla doprovázena investicemi do rekvalifikací a další odborné přípravy a trvalého vzdělávání mnoha profesních skupin. Dále je třeba přijmout opatření k zajištění toho, aby nové pracovní příležitosti vedly k růstu pracovních míst s důstojnými mzdami a dobrými pracovními podmínkami.

2. Obecné připomínky

2.1

2.2

Na rozdíl od toho, co Komise nyní poprvé navrhuje ohledně cíle snížení emisí do roku 2030, stanovisko EHSV neobsahovalo čistý cíl jejich snížení o 55 %, zatímco návrh Komise ano. To znamená, že cíl navrhovaný Komisí je nižší než cíl, který jsme doporučili.

2.3

EHSV se domnívá, že jelikož Komise v rámci evropského právního rámce pro klima uplatňuje čistý cíl snížení emisí do roku 2050, je třeba v konečném důsledku plně zohlednit propady uhlíku. V zájmu dosažení tohoto cíle je logické směřovat již od průběžných cílů k nulovým čistým emisím. Nicméně toto je možné pouze pod podmínkou, že bude zaručena integrita systému, včetně přesného výpočtu emisí a absorpce uhlíku.

2.4

Výbor podporuje závěr Komise, že zvýšit cíl EU, který se týká snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030, na 55 %, je nezbytné. Snížení emisí skleníkových plynů může zlepšit životní podmínky a zdraví, vytvořit pracovní místa a snížit účty za energii za předpokladu, že bude možné uskutečnit a také budou uskutečněny nezbytné soukromé i veřejné investice odpovídajícím udržitelným způsobem. EU zvýšením ambic v oblasti klimatu zároveň prokazuje svoji globální odpovědnost. Myslíme si však, že je důležité a nutné v krátkodobém horizontu vyjasnit, jak lze nového cíle v tomto relativně krátkém období do roku 2030 dosáhnout.

2.5

Jsme si vědomi také toho, že není v žádném případě úplně jasné, jaký bude mít plnění stávajícího a nového cíle pro rok 2030 sociální a hospodářský dopad na jednotlivé evropské občany a podniky. EHSV se domnívá, že je velmi důležité, aby občané a sociální partneři věděli, jak lze těchto cílů dosáhnout a co to bude znamenat pro jejich práci a život. To je zásadní pro to, aby se všechna opatření, která mají být přijata, setkala s podporou, jelikož budou mít odlišný dopad na evropské občany v různých členských státech a regionech. Proto by měla být přijata opatření, která zajistí stejnoměrné rozložení rizik i příležitostí souvisejících s tímto procesem, a tím i jistotu a stabilitu.

2.6

Doporučujeme Komisi, aby věnovala zvláštní pozornost možným důsledkům pro občany třetích zemí s nízkými příjmy. EU by měla usilovat o zmírnění případných negativních důsledků. EU by měla podporovat směřování těchto zemí ke klimatické neutralitě, přičemž je třeba mít na paměti, že v souladu s Pařížskou dohodou jsou rozvojové země oprávněny v rozumné míře zvýšit emise skleníkových plynů.

2.7

Výbor souhlasí s Komisí, že pandemie, které v současné době čelíme, není argumentem k tomu, aby bylo řešení problému změny klimatu odloženo. Právě naopak, jak také uvádí Komise, „nebývalá ekonomická reakce Evropy na krizi COVID-19 nabízí jedinečnou příležitost ke zrychlení přechodu ke klimaticky neutrální ekonomice“. Aby bylo v této situaci možné rozvíjet politiku co nejúčinněji, měla by Komise dle Výboru důkladně prozkoumat fungování mechanismu rezervy tržní stability a přístupu založeného na sdílení úsilí, pokud jde o současný pokles emisí skleníkových plynů, s cílem do určité míry omezit nevyužité právní možnosti v oblasti emisí.

2.8

Budeme-li nyní energicky usilovat o dosažení zvýšeného cíle snížení emisí do roku 2030, usnadní to budoucím generacím skutečné dosažení stanoveného cíle klimatické neutrality do roku 2050. Protože čím méně opatření přijme EU v příštích deseti letech, tím strmější a náročnější bude cesta snižování emisí po roce 2030. Výbor proto se zájmem očekává návrhy na dosažení cíle 55 % do roku 2030, které Komise předloží nejpozději do června 2021. Doporučujeme uplatnit přístup kombinující rozmanité nástroje, který bude kromě legislativy zahrnovat i finanční nástroje, jako je nařízení o referenčních hodnotách a nařízení o taxonomii. Je důležité pečlivě posoudit dopad těchto nových přístupů.

2.9

Výbor souhlasí s Komisí, že „musíme kombinovat výdaje na oživení s ambiciózními opatřeními v oblasti klimatu, abychom se vyhnuli plýtvání penězi a uvízlým aktivům, což by později vedlo k dalším potřebám zdrojů.“ Je třeba zajistit, aby tyto investice byly skutečně použity v duchu udržitelné politiky v oblasti klimatu, která staví občany do středu pozornosti. Výbor se tímto již podrobně zabýval ve svém usnesení, v němž formuloval návrhy týkající se rekonstrukce a oživení po krizi způsobené pandemií COVID-19 (2).

2.10

Jako jednu z výhod transformace energetiky uvádí Komise snížení závislosti na dovozu fosilních paliv (s. 6). Výbor si však přeje, aby byl tento aspekt mezinárodního obchodu posouzen v plném rozsahu. Mezinárodní obchodní dohody a hodnotové řetězce musí splňovat požadavky ekologického a udržitelného rozvoje a musí společnostem ukládat závaznou povinnost náležité péče, tedy jak Evropská rada uvedla na svém nedávném prosincovém zasedání, „EU zajistí, aby její obchodní politika a obchodní dohody byly v souladu s jejími ambicemi v oblasti klimatu“. Domníváme se, že je velmi žádoucí tuto otázku důkladně prozkoumat.

2.11

Při posuzování dopadů je důležité si uvědomit, že krize způsobená onemocněním COVID-19 má bezprecedentní hospodářské, sociální a environmentální důsledky, které následně zase ovlivňují to, jaký dopad mají opatření přijímaná za účelem zmírňování změny klimatu.

2.12

EHSV zdůrazňuje, že je nanejvýš důležité, aby bylo zvýšení cíle snižování emisí skleníkových plynů stanoveno ve spojení s náležitě financovaným Fondem pro spravedlivou transformaci na evropské úrovni a opatřeními na podporu občanů, pracovníků a podniků s cílem přizpůsobit se nadcházejícím změnám. EHSV vyjadřuje své pochybnosti, zda bude 7,5 miliardy EUR z VFR a 10 miliard z fondu na podporu oživení Next Generation EU stačit.

3. Právní předpisy

3.1

Komise plánuje předložit nezbytné podrobné legislativní návrhy do června 2021. EHSV žádá spolunormotvůrce, aby tuto lhůtu nepřekročili a legislativní postup dokončili do prosince 2021, protože jinak bude časový rámec pro dosažení cíle do roku 2030 příliš krátký. V úvahu přicházejí relativně jednoduché změny předpisů, jako je zvýšení lineárního redukčního koeficientu v rámci EU ETS a snížení procentního podílu emisních povolenek na členský stát v rámci nařízení o „sdílení úsilí“.

3.2

S ohledem na zásady spravedlivé transformace EHSV doporučuje, aby se Komise přednostně zaměřila na aktualizaci evropských právních předpisů týkajících se přechodu na obnovitelná paliva. K urychlení rozvoje udržitelných zdrojů energie by měly být použity výdaje na přímé anebo nepřímé dotování fosilních paliv, například prostřednictvím osvobození od daní anebo jejich snížením. Neboli jak uvádí článek 2 Pařížské dohody prostřednictvím „sladění finančních toků s nízkoemisním rozvojem odolným vůči změně klimatu.“ Trváme však na tom, že tato opatření nesmí jít na úkor produkce potravin, jak rovněž uvádí Pařížská dohoda (čl. 2 odst. 1 písm. b)).

3.3

Výbor podporuje záměr Komise zahrnout do EU ETS všechny emise ze spalování fosilních paliv, pokud tím nebude ohrožena spolehlivost systému (monitorování, vykazování a ověřování). Je však nutné zvážit, o kolik je třeba snížit počet emisních povolenek (snížení stropu), protože teprve poté bude EU ETS účinný.

3.4

EHSV vítá výchozí předpoklad, kterým je nepůsobit škodu (s. 5). Tento přístup prosazuje Komise také ve svém návrhu osmého všeobecného akčního programu Unie pro životní prostředí (COM(2020) 652 final), v němž stanoví za cíl, „aby veškeré iniciativy EU dostály ekologickému mottu ‚neškodit‘“. Smyslem tohoto motta je „posílení integrovaného přístupu k rozvoji a provádění politiky, zejména začleněním udržitelnosti do všech relevantních iniciativ a projektů na vnitrostátní úrovni a na úrovni EU“. Podporujeme význam začleňování a integrace pro zvýšení cílů v oblasti klimatu do roku 2030, ale klademe si otázku, jakými opatřeními toho chce Komise dosáhnout. Zajímalo by nás také, proč je tento přístup označován jako „zásada“ (zatímco v jiných dokumentech Komise je označován jako motto) a jak se tato případná „zásada“ vztahuje k článku 11 SFEU a k zásadám stanoveným v článku 191 SFEU.

3.5

Jelikož EU zvyšuje své cíle v oblasti klimatu, podporuje Výbor Komisi v jejím záměru zavést jako jeden z nástrojů – v případě, že naši partneři nepřikročí ke srovnatelnému zvýšení cílů – mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích s cílem zabránit úniku uhlíku, a to spolu s vytvořením trhu pro nízkouhlíkové produkty, dostupnými cenově konkurenceschopnými zdroji uhlíkově neutrální energie a programy financování. Je důležité věnovat pozornost účinnosti a robustnosti tohoto mechanismu a dopadům jeho uplatňování na rozvojové země. Pokud by tato opatření vedla ke zbrzdění hospodářského rozvoje určitých zemí, je žádoucí zavést kompenzační opatření, jako je přenos technologií.

3.6

Výbor doporučuje Komisi, aby poskytla aktuální informace o míře dodržování platných právních předpisů EU v oblasti klimatu a energetiky a o krocích, které podnikla v této oblasti v rámci řízení o nesplnění povinnosti. Rovněž Komisi doporučujeme, aby na svých webových stránkách poskytovala jasné informace o tom, jak členské státy plní směrnice o obnovitelných zdrojích energie a energetické účinnosti. Mohla by Komise, za pomoci Evropské agentury pro životní prostředí (EEA), každoročně vypracovávat komplexní aktuální zprávu o účinnosti (všech) současných právních předpisů v oblasti klimatu a energetiky, včetně uvedení problémů s jejich nedodržováním?

3.7

V posouzení dopadů je třeba prozkoumat možnosti zvětšení objemu propadů skleníkových plynů v zemědělské půdě, lesích a biomateriálech. Měl by být formulován postoj Evropského parlamentu k systémům uhlíkových kreditů tak, aby bylo možné zvýšit pohlcování uhlíku. Příležitost vytvořit nové obchodní modely prostřednictvím tržních opatření týkajících se uhlíkových farem a soukromě financovaných systémů uhlíkových kreditů umožňuje udržitelným způsobem zvyšovat produktivitu v souladu s cíli v oblasti klimatu, biologické rozmanitosti a úrodnosti půdy a snižovat riziko dezertifikace. Rovněž se domníváme, že vlastnictví propadu a uhlíkového kreditu by mělo připadnout těm, kdo uskutečnili nezbytné investice, což mohou být jak soukromé, tak veřejné subjekty.

4. Zemědělství

4.1

Mělo by se podpořit přizpůsobování se změně klimatu, přičemž EU by měla vypracovat a provádět adaptační strategie. V adaptačních opatřeních musí být zohledněna zranitelnost lesnických, zemědělských a potravinových systémů vůči nepříznivým dopadům změny klimatu.

4.2

Zelená dohoda pro Evropu, strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“ i právní rámec pro klima se zaměřují na cíl klimatické neutrality do roku 2050, jak bylo schváleno Evropským parlamentem, Komisí a Radou. K jeho naplnění je však nezbytné, aby byly k dispozici dostatečné zdroje ve VFR, rozpočtu SZP a fondu na podporu oživení Next Generation EU. V opačném případě nelze od zemědělců očekávat, že učiní vše, co je nezbytné k dosažení stanovených cílů. Nebude-li možné dát k dispozici finanční prostředky, musí hodnotu nízkouhlíkových produktů vytvořit trhy s uhlíkem. Zemědělci se na řešení tohoto problému podílejí a v případě potřeby budou žádat o vyšší finanční příspěvky.

4.3

Současná krize COVID-19 ukazuje, že potravinové zabezpečení nelze v EU považovat za samozřejmost a v rámci cílů v oblasti klimatu do roku 2030 je třeba věnovat zvláštní pozornost produkci potravin. V našem výše zmíněném usnesení k období po krizi způsobené pandemií COVID-19 jsme uvedli, že je nutné zvýšit odolnost a udržitelnost našeho potravinového systému tím, že se opět přejde k diverzifikovanějším modelům zemědělské produkce, podpoří se lokální centra pro distribuci potravin a kratší dodavatelské řetězce a drobným zemědělcům, rybářům, jejichž činnost má malý dopad, a producentům v oblasti akvakultury se poskytne lepší přístup na trh. Udržitelné zemědělsko-potravinářské řetězce jsou současně nezbytné pro zlepšení globálního zabezpečení potravin pro rostoucí světovou populaci.

4.4

EHSV navrhuje, aby nové klimatické cíle v zemědělství v rámci fondu na podporu oživení Next Generation EU byly povinně zohledněny v aktu v přenesené pravomoci vydaném na základě nařízení o taxonomii, aby se tím zajistila škálovatelná transformace. V aktuálně navržené podobě poskytuje akt v přenesené pravomoci přechodné nástroje pouze pro specializovanou produkci. Udržitelné odvětví potravinářství v budoucnu zajistí pouze celostní přechod na zemědělství šetrné ke klimatu. V rámci potravinového řetězce se musí navýšit udržitelné investice a podpořit transformace. Pro dosažení klimatických cílů je zásadně důležité zavést opatření, která jsou jednoduchá, nákladově efektivní a dostupná, jako jsou zařízení na výrobu bioplynu, vodní hospodářství a systémy uhlíkových kreditů (živé ploty, ukládání CO2 do půdy).

4.5

EHSV podporuje rámec EU pro systémy uhlíkových kreditů, které lze využít k řízenému dosažení cílů v oblasti klimatu, jak je stanoveno ve zprávě Evropského parlamentu o právním rámci pro klima. Uhlík musí mít svou cenu také v rámci biohospodářství. Dále by měl být podporován výzkum a inovace, aby bylo možné najít co nejvíce technických a udržitelných řešení ke snížení emisí skleníkových plynů a podpořit pohlcování uhlíku v zemědělství.

4.6

Způsob, jakým je v současnosti evidován methan, neodráží aktuální vědecké poznatky. Je nezbytné používat při posuzování dopadu potravin na klima nejnovější vědecké metody. Při dosahování nulových čistých emisí v roce 2050 se musí zohlednit klimatický účinek methanu jako skleníkového plynu s krátkým životním cyklem, jehož čisté emise se nemusí snižovat na nulu, aby bylo možné dosáhnout klimatické neutrality nebo nezpůsobit další oteplování.

4.7

Prioritou v odvětví zemědělství musí být odpovídající financování výzkumu a inovací v oblasti přizpůsobování se změně klimatu a jejího zmírňování. Je nutné podporovat a podněcovat investice do inovativních postupů a nákladově efektivních udržitelných výrobních technologií a metod, aby se snížily emise skleníkových plynů a zároveň se zachoval prostor pro zlepšení, pokud jde o potenciál živočišné výroby v EU, která by zajistila vyvážené stravování populace. V budoucnu bude ještě více zapotřebí vodního hospodářství a zavlažování orné půdy. Měly by být podporovány nové investice do účinnějších systémů, které předcházejí znečišťování vody.

4.8

Má-li být dosaženo klimatických cílů, je třeba počítat s novými technologiemi a inovacemi. Potravinový řetězec EU je již klimaticky konkurenceschopný v celosvětovém měřítku. Přizpůsobením tohoto odvětví změně klimatu a podporou jeho odolnosti vůči jejím negativním dopadům se zajistí, že uhlíková stopa produkce potravin v EU bude i nadále klesat. V tomto ohledu má pro zajištění odolnosti potravinového systému EU klíčový význam např. využívání nových šlechtitelských postupů, přechod od produkce živočišných k rostlinným bílkovinám a inteligentní a digitální zemědělské technologie a inovace.

4.9

EHSV požaduje vytvoření zvláštního programu EU pro biohospodářství, který usnadní investice a vytvoří dodavatelské řetězce opírající se o místní komunity a zemědělské podniky. Podpora součinnosti mezi obnovitelnou energií z výroby bioplynu a hospodaření se statkovými hnojivy má zásadní význam pro decentralizovanou výrobu energie z obnovitelných zdrojů, která zároveň podporuje možnosti obživy na venkově.

5. Průmysl, suroviny, energetika a doprava

5.1

EHSV vítá závěr obsažený v posouzení dopadů, že dosažení 55 % snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 by EU nejen pevně nasměrovalo k dosažení klimatické neutrality, ale vedlo by také k tomu, že by se podniky a průmysl v EU staly celosvětovými průkopníky. Patří sem udržitelná výroba oceli pomocí vodíku místo uhlí, přičemž vodík se vyrábí za využití udržitelné elektrické energie. První zkušební továrna tohoto druhu byla nedávno otevřena ve Švédsku.

5.2

Jak již bylo uvedeno v předchozích stanoviscích, například v nedávném stanovisku Mezi transevropskou supersítí a místními energetickými ostrovy, EHSV poukázal na to, jak je důležité připustit, že transformace energetiky není pouze technologickou záležitostí, ale do značné míry rovněž sociální a politickou výzvou. Do této transformace musí být zapojeny nejen podniky, ale i zaměstnanci, odbory a spotřebitelé, jak to přislíbili političtí činitelé a jak důrazně požaduje EHSV. Místo toho, abychom se dočkali jasných odpovědí, však Komise a členské státy ponechávají i v tomto případě řadu otázek otevřených. Nyní probíhající iniciativy v oblasti energetické politiky dokonce spíše brání široké účasti občanů, než aby ji podpořily. Nezbytnou podmínkou transformace evropské energetiky je totiž především bezpečnost investic, a to jak pro veřejné, tak i pro soukromé subjekty. A té lze dosáhnout jen na základě jasných zásadních rozhodnutí.

5.3

EHSV podporuje záměr Komise oznámený v jejím sdělení Strategie EU pro integraci energetického systému, tj. že integrace elektroenergetického systému a systému vytápění a dopravy je nezbytným předpokladem pro dosažení stanovených cílů – klimatické neutrality, bezpečnosti dodávek energie, jejíž součástí je také snížení dovozu energie, a přijatelných cen pro evropské spotřebitele a evropské hospodářství. Rozumí se samo sebou, že v příštích letech bude nutné zpřístupnit dostatečné množství veřejných a soukromých finančních zdrojů, aby bylo možné provádět nezbytné investice.

5.4

Pokud jde o hospodářské a sociální důsledky, opakuje EHSV svůj postoj, že decentralizované energetické systémy mohou být zdrojem důležitých impulsů pro regionální rozvoj a vytváření nových a kvalitních pracovních míst pro kvalifikovanou práci v regionech.

5.5

Plně souhlasíme s Komisí, že odvětví stavebnictví, které se v současné době podílí 40 % na konečné spotřebě energie a v němž vzniká 36 % emisí skleníkových plynů v EU, má velký nákladově efektivní potenciál ke snižování emisí. Touto otázkou se budeme podrobněji zabývat v našem stanovisku Renovační vlna pro Evropu – ekologické budovy, nová pracovní místa, lepší životní úroveň.

5.6

EHSV vítá postoj Komise (s. 16), že se na odvětví letecké a námořní dopravy vztahují opatření na úrovni celého hospodářství, kterými je nezbytné se v souladu s Pařížskou dohodou zabývat. Tyto druhy globální dopravy patří spolu s některými průmyslovými emisemi k těm, jež jsou momentálně nejvíce vzdálené využívání nových nákladově efektivních nefosilních paliv, ačkoli probíhají slibné testy. Letectví a námořní doprava se rovněž obtížně regulují pomocí vnitrostátních či dokonce evropských právních předpisů a značná část jejich emisí je vytvářena mimo území EU. Jelikož mezinárodní emise z námořní dopravy a letectví v EU vzrostly od roku 1990 o více než 50 %, podporujeme zaměření Komise na nalezení konstruktivních způsobů, jak letectví a námořní dopravu zahrnout do politiky EU v oblasti klimatu. Letecká doprava v rámci členských států EU a mezi nimi je již zahrnuta do systému EU pro obchodování s emisemi a Komise v současnosti posuzuje, zda by do tohoto systému mohla být stejným způsobem zahrnuta i námořní doprava. Pokud jde o emise mimo území EU, podporujeme záměr Komise vystupovat proaktivně v činnosti organizací OSN, jako jsou IMO a ICAO, s cílem najít účinné a závazné celosvětové systémy snižování emisí.

5.7

Výbor podporuje Komisí nedávno zveřejněnou strategii pro udržitelnou a inteligentní mobilitu, protože odvětví dopravy při snižování emisí stále zaostává. V odvětví silniční dopravy se od roku 1990 navzdory vozidlům s větší účinností a zavedení paliv a motorů s nízkými emisemi zvýšily emise o více než čtvrtinu, především kvůli rostoucí poptávce po dopravě. Strategie obsahuje širokou škálu opatření a iniciativ, jichž je zapotřebí k urychlení přechodu od závislosti na fosilních palivech k udržitelné mobilitě. K provedení inteligentní transformace je nezbytné zapojit občany, jelikož automobily byly a stále jsou hlavním symbolem svobody.

5.8

U bioenergie a biomateriálu je nutné vzít plně v úvahu snížení emisí skleníkových plynů v zemědělství a lesnictví, ke kterým došlo díky biogenním zdrojům, aby bylo možné uznat úplný propad uhlíku. Nahrazení fosilních paliv a materiálů může vést ke snížení emisí o více než 100 % v závislosti na účincích náhrady fosilního CO2 a jiných plynů než CO2.

6. Účast veřejnosti, občané a spotřebitelé

6.1

EHSV rozhodně podporuje prohlášení Komise, že občané jsou „klíčovými partnery v boji proti změně klimatu a mohou jej podpořit politickou angažovaností a spotřebitelskými rozhodnutími“, neboť jsme přesvědčeni, že aktivní účast „všech složek společnosti“ je nezbytnou podmínkou úspěchu politiky v oblasti klimatu v EU, přičemž právě subjekty občanské společnosti (podniky, pracovníci, spotřebitelé a občané a jejich sdružení) uskutečňují klimatické cíle v praxi.

6.2

EHSV proto vítá, že Evropská komise zahájila dne 29. října veřejné konzultace s cílem vyslechnout názory na přezkum politik nezbytných ke zvýšení cíle snížení emisí do roku 2030.

6.3

Z tohoto důvodu také připomínáme náš návrh, aby byla zřízena platforma zainteresovaných stran pro evropský klimatický pakt, jak se uvádí v našem stanovisku ke klimatickému paktu, jejímž cílem by bylo organizovat a usnadňovat aktivní účast všech složek společnosti (3).

6.4

EHSV se domnívá, že zvláštní pozornost by měla být věnována občanům s nižšími příjmy. Ti mají vůči transformacím energetiky často nedůvěru, jelikož se obávají, že se tím zvýší jejich životní náklady. Proto je zásadní, co k tomu dodává Komise: „Aby se zabránilo negativním dopadům na zranitelné spotřebitele, je důležité, aby se sociální politiky a politiky v oblasti energetické účinnosti zaměřily na renovaci jejich domů a aby regulovaly dopad na jejich účty za vytápění a elektřinu.“ Touto otázkou se budeme podrobněji zabývat v našem stanovisku Renovační vlna pro Evropu – ekologické budovy, nová pracovní místa, lepší životní úroveň (4).

6.5

EHSV rovněž vyzývá k zavedení společných kritérií pro jejich vymezení a společných ukazatelů na evropské úrovni, které budou prvním krokem k lepšímu měření energetické chudoby v souladu s doporučením Komise ze dne 14. října 2020 týkajícím se energetické chudoby (C(2020) 9600 final (5)). Členské státy musí vyvinout více statistických nástrojů, které umožní účinné určení ohrožených domácností, s cílem přizpůsobit tuto definici podmínkám v jednotlivých členských státech.

6.6

Výbor souhlasí s Komisí, že obnovitelné zdroje energie povedou k vysokému stupni decentralizace, což poskytne příležitost spotřebitelům k tomu, aby se zapojili, prozumentům k tomu, aby sami vyráběli, využívali a sdíleli energii, a místním a zejména venkovským komunitám k podpoře místních investic do obnovitelných zdrojů energie. Podnítí to rovněž vznik nových pracovních míst na místní úrovni. Chtěli bychom však upozornit na to, že je třeba věnovat pozornost oprávněným obavám občanů, například o poškození krajiny nebo snížení kvality jejich života. Tyto obavy může zmírnit aktivní účast a přímý prospěch z finančního či energetického užitku zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů, která mají být vybudována. Dále je třeba přijmout opatření k zajištění toho, aby nové pracovní příležitosti vedly k růstu pracovních míst s důstojnými mzdami a dobrými pracovními podmínkami.

6.7

Komise oprávněně požaduje, aby potřeba transformace našeho hospodářství byla doprovázena investicemi do rekvalifikací a další odborné přípravy a trvalého vzdělávání mnoha profesních skupin. EHSV by rád zdůraznil, že je žádoucí, aby se mladí lidé znovu odvážili zvolit si povolání zemědělce, protože stárnutí v zemědělství představuje dlouhodobou hrozbu pro udržitelné zásobování potravinami. Je nezbytné vytvořit k tomu na evropské a vnitrostátní úrovni dobré předpoklady a vyčlenit finanční zdroje.

V Bruselu dne 27. ledna 2021.

předsedkyně Evropského hospodářského a sociálního výboru

Christa SCHWENG

(1) Úř. věst. C 364, 28.10.2020, s. 143.

(2) Úř. věst. C 311, 18.9.2020, s. 1.

(3) Úř. věst. C 364, 28.10.2020, s. 67.

(4) COM(2020) 662 final.

(5) https://ec.europa.eu/transparency/regdoc/rep/3/2020/CS/C-2020-9600-F1-CS-MAIN-PART-1.PDF