Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k „Doporučení pro doporučení Rady týkající se hospodářské politiky eurozóny“

(dodatkové stanovisko)

(COM(2019) 652 final)

(2021/C 10/17)

Hlavní zpravodajka:

Judith VORBACH (1)

Rozhodnutí předsednictva	28.5.2020
Právní základ	čl. 32 odst. 1 jednacího řádu a čl. 29 písm. a) prováděcích předpisů k jednacímu řádu
Odpovědná sekce	Hospodářská a měnová unie, hospodářská a sociální soudržnost
Přijato v sekci	8.9.2020
Přijato na plenárním zasedání	29.10.2020
Plenární zasedání č.	555
Výsledek hlasování (pro/proti/zdrželi se hlasování)	148/9/21

Preambule

Toto stanovisko je součástí balíčku dvou návazných stanovisek, přičemž toto stanovisko se týká doporučení týkajícího se hospodářské politiky eurozóny (COM(2019) 652 final) a druhé se týká strategie pro udržitelný růst na rok 2020 (COM(2019) 650 final). Jejich cílem je aktualizovat a rozvinout předchozí návrhy EHSV (2) na základě posledního vývoje, dopadu onemocnění COVID-19 a hospodářského oživení, jakož i na základě různých zpráv a doporučení zveřejněných v rámci stávajícího evropského semestru. Tento balíček stanovisek představuje souhrnný příspěvek občanské společnosti EU k hospodářské, sociální a environmentální politice na příští cyklus evropského semestru, který má být podle očekávání zahájen v listopadu 2020. EHSV vyzývá Evropskou komisi a Radu, aby tento příspěvek zohlednily v rámci nadcházejícího podzimního balíčku k evropskému semestru a z něho vyplývajícího interinstitucionálního rozhodovacího procesu.

1.   Závěry a doporučení

1.1

Vnější symetrický otřes způsobený COVID-19 má silný dopad na hospodářství eurozóny. Jarní hospodářská prognóza 2020 Evropské komise uvádí, že „EU upadla do nejhlubší hospodářské recese ve své historii“ (3), a její letní hospodářská prognóza 2020 (4) předpovídá „ještě hlubší recesi s širší divergencí“.

1.2

Jednou z hlavních priorit by mělo zůstat dokončení jednotného trhu a zajištění jeho rychlého oživení a plné funkčnosti. To zahrnuje prosazování 20 zásad evropského pilíře sociálních práv.

1.3

Prognózy do budoucna naznačují dramatický nárůst nezaměstnanosti, chudoby a sociálních a hospodářských nerovností a úpadek značného počtu podniků. Pandemie navíc zasáhla všechny členské státy eurozóny, hospodářské a sociální důsledky se však liší. Evropští občané i investoři se z obavy z hluboké recese chovají obezřetně a čekají na spolehlivější predikce. EHSV také varuje před dalšími systémovými riziky doprovázenými závažným hospodářským propadem, jako jsou nestabilita finančního sektoru nebo deflační tendence.

1.4

EHSV vybízí k solidaritě mezi členskými státy eurozóny a mezi občany, aby ve společnosti došlo ke snížení nerovností v příjmech a v bohatství. Očekává se, že pandemie bude mít citelné dopady na trh práce a sociální podmínky v eurozóně a zvýší nezaměstnanost, příjmovou nerovnost, chudobu a sociální vyloučení. Míra nezaměstnanosti v eurozóně má podle prognóz v roce 2020 vzrůst na 9,6 % a v roce 2021 jen mírně klesnout na 8,6 %, přičemž mezi členskými státy, regiony a dokonce skupinami občanů budou výrazné rozdíly. Rovněž se očekává prudký nárůst nezaměstnanosti mladých lidí, který by bylo možné řešit prostřednictvím účinné záruky pro mladé lidi. Nerovnosti v příjmech a v bohatství navíc přímo souvisejí s nerovností ve střední délce života a přístupem ke kvalitnímu vzdělávání a zdravotní péči. Budoucí politiky EU musí rovněž pečlivě zohlednit dopad krize na znevýhodněné skupiny a osoby se zdravotním postižením.

1.5

EHSV očekává, že pandemie povede k restrukturalizaci našeho hospodářství a že budou navrženy nové obchodní modely. V oblasti oběhového hospodářství, ekologické transformace a boje proti změně klimatu již EU zaujímá přední postavení. Rychlé a efektivní zvládnutí digitalizace by urychlilo přechod k inteligentnímu zelenému růstu. EU musí této příležitosti využít k posílení našich konkurenčních výhod a zajištění toho, aby se Evropa snažila být průkopníkem vývoje a ujala se vedoucího postavení v životně důležitých oblastech, a sice v digitálním odvětví, v oblasti umělé inteligence, technologií, dekarbonizace a udržitelného a oběhového růstu. EHSV zdůrazňuje, že čas jednat je teď, a nikoli tehdy, až pandemie COVID-19 skončí.

1.6

EHSV vítá rozhodnutí Rady o přijetí plánu EU na podporu oživení, jenž musí sehrát klíčovou úlohu v oživení evropského hospodářství a pomoci členským státům v boji proti pandemii a se zajištěním rychlého a udržitelného hospodářského oživení. Plány na podporu oživení by měly být propojené s prováděním evropského pilíře sociálních práv a cílů udržitelného rozvoje a současně stimulovat udržitelný a inkluzivní růst.

1.7

Výbor se domnívá, že nezbytné prostředky k zajištění udržitelného a inkluzivního růstu a dosažení strategických cílů EU by měl poskytnout příští víceletý finanční rámec (VFR). EHSV proto poukazuje na to, že Evropská rada stanovila rozsah VFR pod úrovní toho, co požadoval Evropský parlament a EHSV. Kromě toho byly eliminovány nebo podstatně sníženy částky stanovené v nástroji Next Generation EU, které měly kompenzovat škrty ve VFR. EHSV je zejména znepokojen škrty v investicích do inovací a výzkumu, digitalizace a Fondu pro spravedlivý přechod, jakož i opouštěním kritérií pro dodržování právního státu.

1.8

Pandemie zvýšila tlak na veřejné rozpočty a očekává se, že v celé eurozóně vzroste míra zadlužení. Zároveň byly učiněny závazky v oblasti boje proti změně klimatu a provádění digitalizace a v zajištění hospodářského a sociálního oživení budou zásadní vysoce kvalitní investice, které stimulují přidanou hodnotu a vytvářejí kvalitní pracovní místa. EHSV je toho názoru, že posílení poptávky po řešení klimatické krize, podpora dobře placených pracovních míst a boj proti chudobě nejsou nutné jen z hlediska toho, aby bylo dosaženo cílů jako takových, nýbrž i proto, aby se zajistilo hospodářské oživení.

1.9

EHSV se domnívá, že nezbytnou iniciativou byla aktivace únikové doložky, a varuje před návratem k pravidlům, která platila před pandemií, neboť by to znamenalo zavedení úsporných opatření v nejhůře postižených zemích a zhatilo případné výhody, jež vzejdou z nástroje Next Generation EU. EHSV se navíc domnívá, že dokud nedojde k výraznému snížení nezaměstnanosti, neměla by být modernizovaná fiskální pravidla znovu zavedena. Kromě toho EHSV naléhavě vyzývá k přechodu k takové správě ekonomických záležitostí, která bude zaměřená na prosperitu a založená na solidaritě, například uplatňováním zlatého pravidla.

1.10

Nezbytným a užitečným přístupem je rychlé zahrnutí pružnosti do využívání finančních prostředků EU tím, že členské státy získají možnost provádět převody mezi fondy, regiony a cíli politik. EHSV však upozorňuje, že členské státy musí výrazně zvýšit své plánovací kapacity a zároveň zajistit, aby byly všechny poskytované fondy absorbovány v plné míře a využívány efektivně, zvláště na investice, jež mohou mít okamžitý pozitivní účinek na překonání recese, a/nebo investice do přechodu k udržitelnému, inkluzivnímu, digitalizovanému a nízkouhlíkovému hospodářství.

1.11

Ústředním prvkem facility na podporu oživení a odolnosti se nedávno stal evropský semestr. EHSV nicméně konstatuje, že politické subjekty, například Evropský parlament a některé vnitrostátní parlamenty, jsou do procesu zapojeny jen málo nebo do něj nejsou zapojeny vůbec, a tudíž neexistuje dostatečný demokratický dohled. Je rovněž třeba dále posílit úlohu sociálních partnerů a organizací občanské společnosti.

1.12

EHSV očekává, že banky eurozóny budou v krizi tlumit otřesy tím, že umožní nezbytnou likviditu a úvěry jednotlivcům. Bankovní unie by měla být okamžitě dokončena, včetně zavedení evropského systému pojištění vkladů. Stejně velkou prioritu v agendě by mělo mít i dokončení unie kapitálových trhů. EHSV v této souvislosti zdůrazňuje význam účinné regulace finančních trhů pro dosažení stability finančního sektoru.

1.13

Provádění sociálních politik na úrovni EU a prostřednictvím evropského semestru je zásadní za účelem nápravy selhání trhu či podpory rozvoje trhu na vnitrostátní úrovni. EHSV zdůrazňuje, že k tomu, aby bylo možné dosáhnout hospodářské a sociální odolnosti, je nejprve nutné řešit značné rozdíly mezi jednotlivými členskými státy a uvnitř těchto států.

1.14

EHSV se domnívá, že chce-li EU čelit výzvě v podobě úbytku obyvatelstva a stárnoucí populace a osvojit si digitalizaci, musí se okamžitou prioritou stát významné a rychlé veřejné a soukromé investice do výzkumu a vývoje a dovedností. Vlády by měly být připraveny podporovat nové inovativní myšlenky a financovat experimentování v odvětvích s velkým potenciálem růstu.

1.15

Je nutné podpořit vnitrostátní systémy sociální ochrany. K vytvoření odolných struktur založených na solidaritě, které v období krize stabilizují eurozónu, by měl být zaveden evropský systém zajištění v nezaměstnanosti, s cílem posílit vnitrostátní systémy tím, že by příspěvky z něj byly podmíněny spolehlivým financováním vnitrostátních systémů.

1.16

EHSV si klade otázku, jakým způsobem by členské státy eurozóny reagovaly na jiný, asymetrický otřes následující po současné situaci, kdyby jiná krize zasáhla pouze jeden nebo dva členské státy eurozóny. EHSV se domnívá, že členské státy eurozóny potřebují ke zvýšení své odolnosti a schopnosti vstřebávat symetrické a asymetrické otřesy intenzivnější spolupráci a speciálně navržené nástroje.

1.17

Pro mnoho členských států jsou stále citlivými a politicky obtížnými tématy daňové úniky, eroze základu daně, přesouvání zisku, praní peněz a boj proti korupci. EHSV vyzývá k vytvoření rozhodného a urychleného časového plánu reforem daňových politik, jenž by zacelil mezery a byl namířen proti únikům v celé Unii, které nyní nabyly na významu. Je třeba utvářet moderní daňovou agendu EU, aby bylo možné řešit hospodářské, sociální a ekologické výzvy budoucnosti a zároveň zlepšit demokratický přístup EU. Výbor se totiž již v uplynulém roce jednoznačně vyslovil pro to, aby byly zahájeny diskuse o postupném přechodu na hlasování kvalifikovanou většinou a řádný legislativní postup v oblasti daní, přičemž uznal, že všechny členské státy i evropské orgány a instituce musí mít vždy odpovídající možnosti účastnit se rozhodovacího procesu. EHSV žádá, aby byla co nejdříve přijata opatření týkající se návrhů Komise, a to v souladu s doporučeními uvedenými v předchozích stanoviscích EHSV (5).

2.   Úvod a obecné připomínky

2.1

V únoru 2020 přijal EHSV velkou většinou hlasů své stanovisko Hospodářská politika eurozóny 2020. Ačkoli eurozóna stále zažívala období růstu, hospodářství se potýkalo se znepokojující stagnací a vnější a vnitřní nerovnováhou. Hospodářské a sociální okolnosti se od té doby v Evropě i v celém světě dramaticky změnily, neboť pandemie COVID-19 se rychle rozšířila a zasáhla všechny členské státy. Tento extrémní vnější symetrický otřes má dopad na hospodářství eurozóny a prohlubuje chudobu a příjmovou nerovnost. Podle jarní hospodářské prognózy 2020 Evropské komise v roce 2020 „upadla EU do nejhlubší hospodářské recese ve své historii“. Letní hospodářská prognóza 2020 znovu potvrzuje tuto pochmurnou vyhlídku a předpovídá „ještě hlubší recesi s širší divergencí“.

2.2

EU má největší jednotný trh na světě a druhou nejčastěji používanou měnu. Jednotná měna však může dosáhnout plného využití svého potenciálu pouze tehdy, až ji zavedou všechny členské státy a hospodářská a měnová unie (HMU) bude dokončena. Ačkoli má Komise čím dál větší zájem posílit úlohu eura ve světě, lze tohoto cíle dosáhnout, pouze pokud se v co největší míře zmírní recese a bezprostředně poté se zajistí dynamický a udržitelný růst. Nezbytné je proto také podpořit členské státy prostřednictvím soudržné a zacílené společné strategie EU. Předseda Euroskupiny ve svém projevu dne 11. června uznal, že „koordinace, zejména v rámci eurozóny, má klíčový význam, abychom zajistili, že zamezíme divergencím a nárůstu nerovností. Ochrana společné měny má stejný význam jako ochrana jednotného trhu. Ve skutečnosti jsou vzájemně provázány.“ (6)

2.3

Jednotný trh je jedním z nejpozoruhodnějších úspěchů projektu EU. Umožnil volný a bezproblémový obchod mezi členskými státy a přispívá tak k hospodářské prosperitě, blahobytu a jedné z nejvyšších životních úrovní na světě. Hlavními prioritami by mělo zůstat dokončení jednotného trhu a zajištění jeho rychlého oživení a plné funkčnosti, přičemž je potřeba vzít v úvahu jednání o brexitu a jeho možný dopad. To zahrnuje také sociální agendu spolu s opatřeními pro vzestupnou sociální konvergenci, jež mají zajistit spravedlivé a lepší pracovní podmínky a rovnoměrnější distribuci příjmů a bohatství. Je nutné náležitě prosazovat 20 zásad evropského pilíře sociálních práv, např. zásadu „stejné mzdy za stejnou práci na stejném pracovišti“, s cílem zavést opatření pro sociální konvergenci a zajistit lepší pracovní podmínky. Mělo by se měřit i to, jaký negativní vliv má pandemie na pokrok v plnění plánu cílů udržitelného rozvoje, a EU by měla usilovat o dodržení původního souboru lhůt.

2.4

Komise v jarní prognóze zdůraznila, že pandemie citelně postihla spotřebitelské výdaje, průmyslovou výrobu, investice, obchod, kapitálové toky a dodavatelské řetězce, a totéž se očekává i u trhu práce. Komise také konstatovala, že existuje riziko, že by pandemie mohla vyvolat drastičtější a trvalejší změny v postojích ke globálním hodnotovým řetězcům a mezinárodní spolupráci. Existují i další rizika nepříznivého vývoje, například závažnost pandemie, úpadek, krize finančního sektoru, problémy s likviditou a složitá jednání. Trh práce by mohl být dlouhodobě narušen. Podle letní hospodářské prognózy zaznamená hospodářství eurozóny v roce 2020 pokles o 8,75 % a hospodářství celé EU o 8,3 %.

2.5

S ohledem na nebývalý vnější symetrický otřes způsobený pandemií COVID-19 naznačují prognózy do budoucna dramatický nárůst nezaměstnanosti, chudoby a sociálních a hospodářských nerovností a úpadek značného počtu podniků. Pandemie zasáhla všechny členské státy eurozóny, hospodářské a sociální důsledky se však liší. V některých zemích EU tento dopad prohloubí již existující sociální problémy. Prognózy HDP na rok 2020 se liší od poklesu o 4,6 % v Polsku po propad o 11,2 % v Itálii, přičemž se očekává, že závažnost útlumu v roce 2021 bude mezi jednotlivými členskými státy a regiony výrazně odlišná. Na schopnost členských států řešit krizi by mohly mít dopad rozdíly mezi členskými státy v přístupu k půjčkám a nákladům na ně a chybějící evropská koordinace hospodářských, sociálních a environmentálních politik. Rovné podmínky v eurozóně by mohly být také narušeny rozdílnou schopností financovat nezbytné investice do opětovného nastartování hospodářství. Přetrvávající vysoká míra nerovnosti mezi členskými státy a mezi regiony by navíc mohla vést k migraci obyvatelstva z chudších do bohatších zemí, a tím způsobit problematický odliv mozků a další sociální problémy.

3.   Důsledky COVID-19

3.1

Dokonce i dnes, když pandemie trvá již několik měsíců, není situace stabilní, prognózy se mění z měsíce na měsíc a rizika se kumulují. Nikdo nedokáže dosud předpovědět, zda budeme muset čelit recesi složené ze dvou vln, která bude mít podobu písmene „W“ a bude po ní následovat oživení, nebo budeme muset absolvovat komplikovanější a dlouhotrvající sedlo recese, následované opožděnějším a pomalejším oživením. Evropští občané i investoři se z obavy z hluboké recese chovají obezřetně a čekají na spolehlivější predikce. EHSV zdůrazňuje, že očekávání hrají v makroekonomické poptávce velký význam. Evropská fiskální rada (EFB) již uvedla, že větší a trvalejší fiskální podpora bude rovněž nutná v roce 2021, neboť rozvolňování opatření omezujících volný pohyb osob bude pomalejší, než se původně očekávalo, a obecně si budou spotřebitelé pravděpodobně vytvářet obezřetnostní úspory. Ve chvíli, kdy domácnosti a firmy, domácí i zahraniční, omezí výdaje, jsou státní výdaje spolu s akomodací měnové politiky jediným způsobem, jak udržet poptávku (7). EHSV výslovně podporuje tento názor a varuje před dalšími systémovými riziky doprovázenými závažným hospodářským propadem, jako jsou nestabilita finančního trhu nebo deflační tendence.

3.2

Pandemie zvýšila tlak na veřejné rozpočty a očekává se, že v celé eurozóně vzroste míra zadlužení, ale mezi členskými státy opět velmi různým způsobem. Některé země měly na počátku pandemie vysokou míru zadlužení. Zároveň byly učiněny závazky na poli boje proti změně klimatu a provádění digitalizace a v hospodářském a sociálním oživení budou hrát velmi důležitou úlohu vysoce kvalitní investice, které stimulují přidanou hodnotu a vytvářejí kvalitní pracovní místa. EU by se měla snažit využívat pozitivní synergické účinky mezi veřejnými a soukromými investicemi a koordinovat provádění strukturálních programů v budoucnu.

3.3

V návaznosti na zdravotní krizi byl v celé EU zaznamenán výrazný pokles nabídky i poptávky. „Zpočátku měla pandemie podobu nabídkového šoku, ale sekundární účinky nyní způsobily masivní šok agregátní poptávky. Celkový dopad […] se bude odvíjet od toho, který z těchto dvou šoků převládne …“ (8) Nejhůře byly během pandemie zasaženy malé a střední podniky, přičemž mnohým hrozí bez konkrétních a realistických plánů na jejich záchranu úpadek. EU již podnikla kroky na centrální úrovni, je ale na členských státech, aby dostupné finanční prostředky urychleně využily a koordinovaně je přesměrovaly tam, kde jsou nejvíce zapotřebí. Evropská komise by proto měla pečlivě sledovat související čerpání dostupných finančních prostředků.

3.4

Omezení volného pohybu osob, zavedená většinou členských států, upozornila na slabé stránky dlouhých dodavatelských řetězců a negativní dopady závislosti kritických odvětví na vnějších dodavatelích. Z toho důvodu je zapotřebí přijmout na úrovni EU jasný a pečlivě navržený strategický plán, na jehož základě budou veřejné investice stimulem pro investice soukromé. Soukromý sektor může volbou místa dodávek surovin, lidských zdrojů, logistiky atp. do značné míry ovlivnit svou míru závislosti. Nová průmyslová strategie by měla pomoci tuto závislost snížit. Kromě toho by na úrovni EU a členských států měla proběhnout diskuse o domácí produkci v některých klíčových odvětvích, zejména ve zdravotnictví.

3.5

EHSV již dříve uvedl, že „je nutné (znovu) vybudovat integrované průmyslové hodnotové řetězce v rámci EU s cílem podpořit strategickou autonomii Evropy a její hospodářskou odolnost“ (9). Dne 13. června prohlásila prezidentka Evropské centrální banky (ECB), že motivace budovat odolnější dodavatelské řetězce by se mohla stát podnětem, který potřebujeme k úplnému dokončení jednotného trhu (10). Pomohlo by to také zabezpečit důstojná a účinná pracovní místa, vytvářet přidanou hodnotu v podnicích, posílit konkurenceschopnost, snižovat závislost, řešit nepříznivé demografické trendy a dosáhnout vzestupné konvergence.

3.6

Pandemie bude mít také závažné dopady na trh práce a na sociální podmínky v eurozóně. Očekává se, že krize související s onemocněním COVID-19 výrazně zvýší nezaměstnanost, příjmovou nerovnost, chudobu a sociální vyloučení. Podle jarní prognózy 2020 má míra nezaměstnanosti v eurozóně v roce 2020 vzrůst na 9,6 % a v roce 2021 jen mírně klesnout na 8,6 %, přičemž mezi členskými státy, regiony a dokonce skupinami občanů budou výrazné rozdíly. Některá odvětví, jako je cestovní ruch, gastronomie, letectví a kultura, mohou být zasažena v dlouhodobém horizontu. Přestože byla zavedena masivní opatření ke stabilizaci, bude mít mnoho lidí pravděpodobně stále nejistý příjem. Nejvíce postiženy budou pravděpodobně osoby, které byly zranitelné již před krizí. Mnoho pracovních míst, u nichž se během krize ukázalo, že jsou životně důležitá, jsou z velké části špatně placená a na trhu práce podhodnocená. V budoucích politikách EU je třeba pečlivě zohlednit dopad krize na znevýhodněné skupiny a osoby se zdravotním postižením. Mimoto se očekává prudký nárůst nezaměstnanosti mladých lidí, což podtrhuje potřebu účinné a posílené záruky pro mladé lidi a programů na podporu zaměstnanosti.

3.7

EHSV očekává, že pandemie povede k restrukturalizaci našeho hospodářství a že budou navrženy nové obchodní modely. Analýza podle jednotlivých odvětví ukazuje, že rozdíly jsou ve větší či menší míře již patrné. Je-li každá krize příležitostí, pak stávající krizi musíme využít k posílení našich konkurenčních výhod a zajištění toho, aby se Evropa snažila být průkopníkem vývoje a ujala se vedoucího postavení v životně důležitých oblastech, a sice v digitálním odvětví, v oblasti umělé inteligence, technologií, dekarbonizace, udržitelného a oběhového růstu a inkluzivního hospodářství. To vyžaduje silný důraz na investice do výzkumu a inovací, jakož i do rozvoje kompetencí a dovedností. Určitý, předvídatelný a konkurenceschopný rámec politiky je důležitou součástí příhodného prostředí pro soukromé investice. Celkově by EU měla poskytnout podnikům správné podmínky pro řízení digitální a ekologické transformace, a to způsobem, který vytváří nové podniky a nová pracovní místa, a přináší tedy současně více výhod.

3.8

Rostoucí počet obětí pandemie a sociální a hospodářské dopady, které způsobila, představují pro evropský projekt velkou výzvu. Eurozóna musí více než kdy jindy prokázat solidaritu a stát se silnější. EHSV vyzývá k přijetí rozhodných kroků ke snížení nerovnosti v příjmech a v bohatství v rámci společnosti na vnitrostátní úrovni, neboť přímo souvisejí s nerovností ve střední délce života a přístupem ke kvalitnímu vzdělávání a zdravotní péči.

3.9

K překonání pandemie by výrazně přispěla dobře koordinovaná evropská zdravotní politika, jež by členským státům umožnila spolupracovat a vzájemně se podporovat. Prioritou evropské zdravotní politiky a důkazem solidarity mezi členskými státy by měla být rovnoměrná distribuce zdravotnického materiálu, který je považován za užitečný a vhodný k boji proti šíření onemocnění COVID-19. Dokud pandemii nepřekonáme, nedojde k výraznému a udržitelnému hospodářskému oživení.

4.   Hospodářské a sociální oživení

4.1

EHSV zdůrazňuje, že je čas jednat teď, a nikoli tehdy, až pandemie COVID-19 pomine. V současné době rozsáhlé nejistoty musí politická činnost a reformní procesy i nadále pokračovat. To znamená rychlé pokračování v opožděných debatách, například přezkumu správy ekonomických záležitostí, přepracování evropského semestru, jakož i zahájení konference o budoucnosti Evropy, a zavedení důležitých politik, jako je začlenění cílů udržitelného rozvoje do regulačního rámce. Na krizi COVID-19 je možno nahlížet i jako na příležitost, bude-li EU dostatečně odvážná, aby se této příležitosti chopila.

4.2

EHSV vítá rozhodnutí Rady o přijetí plánu EU na podporu oživení. Ačkoli dané částky jsou v makroekonomickém smyslu nízké, jedná se o mimořádně důležitý krok, neboť posiluje postoj ECB učinit „vše, co bude zapotřebí“, který nyní zastává celá Evropská unie. Nástroj Next Generation EU, zavedený jako součást VFR, musí sehrát klíčovou úlohu v oživení evropského hospodářství a pomoci členským státům v boji proti pandemii a se zajištěním rychlého a udržitelného hospodářské oživení. Je však ještě zapotřebí odstranit některé nedostatky. Musí být zajištěno, aby v doporučeních pro jednotlivé země a evropském semestru, jež se prostřednictvím své úlohy ve facilitě na podporu oživení a odolnosti ve skutečnosti stanou závaznějšími, neexistovalo riziko negativní podmíněnosti. Plány na podporu oživení by měly být zaměřeny na posílení udržitelného růstu podporujícího začlenění, a to prostřednictvím většího zaměření na cíle udržitelného rozvoje a cíle evropského pilíře sociálních práv. Je rovněž potřeba zohlednit socioekonomickou situaci každého členského státu.

4.3

EHSV oceňuje okamžitou reakci EU a členských států na pandemii COVID-19. Výbor se domnívá, že nezbytné prostředky k zajištění udržitelného a inkluzivního růstu, řádného fungování a dosažení strategických cílů by měl EU poskytnout příští víceletý finanční rámec (VFR). Znamená to, že na výzkum a vývoj, digitální technologie a boj proti změně klimatu by měly být poskytovány dostatečné prostředky. VFR musí také stanovit správné priority vedoucí k posílení soudržnosti mezi členskými státy a EU jako celku. EHSV proto poukazuje na to, že na summitu Rady byl rozsah VFR stanoven na 1,05 % HND EU-27, což neodpovídá 1,3 % HND, jež požadoval Evropský parlament a EHSV a ani 1,1 % HND EU-27, jak se navrhovalo v květnu 2018. Kromě toho byly nakonec eliminovány nebo podstatně sníženy částky stanovené v nástroji Next Generation EU na kompenzaci škrtů ve VFR, které se týkaly například politik soudržnosti. EHSV je rovněž znepokojen škrty v investicích do inovací a výzkumu, digitalizace a Fondu pro spravedlivý přechod, jakož i opouštěním kritérií pro dodržování právního státu. A konečně EHSV žádá, aby byly podniknuty rychlé a rozhodné kroky k zavedení dodatečných vlastních zdrojů.

4.4

Doporučuje, aby byla zachována obezřetná vyváženost opatření na straně nabídky a opatření na straně poptávky. Pokud jde o stranu poptávky, je nutné mít plně na vědomí, že stimulace investic v rámci eurozóny k řešení klimatické krize, pro boj proti nezaměstnanosti, podporu dobře placených pracovních míst a boj proti chudobě nejsou pouze cíli samy o sobě, nýbrž mají také pozitivní vliv na agregátní poptávku, a proto by mohly stimulovat hospodářské oživení.

4.5

Evropský mechanismus stability (ESM) má k dispozici nezbytné nástroje ke zvládnutí takového otřesu, jakým je krize spojená s onemocněním COVID-19. Dne 9. dubna 2020 rozhodla Euroskupina o přijetí komplexního balíčku v hodnotě 540 miliard EUR zahrnujícího úvěrový nástroj v hodnotě 240 miliard EUR (podpora v krizi způsobené pandemií) založený na úvěrové lince ESM za zpřísněných podmínek, který budou mít k dispozici všechny země eurozóny. Dne 15. května 2020 vydala Rada guvernérů Evropského mechanismu stability souhlas s tím, aby podpora v krizi způsobené pandemií byla k dispozici členským státům eurozóny. Rada guvernérů bude rozhodovat o tom, zda poskytnout každé zemi požadovanou podporu či nikoli, na základě posouzení, jež provede Evropská komise v součinnosti s ECB a ve spolupráci s ESM (11).

4.6

EHSV se také domnívá, že nezbytnou iniciativou byla rychlá aktivace únikové doložky Paktu o stabilitě a růstu. EHSV však bere na vědomí doporučení Evropské fiskální rady, že by měla být na jaře 2021 podána objasnění k časovému harmonogramu a podmínkám pro přezkoumání nebo ukončení. EHSV v této souvislosti varuje před předčasným návratem k pravidlům, která platila před pandemií, neboť by to znamenalo zavedení úsporných opatření v nejhůře postižených zemích a zhatilo případné výhody, jež vzejdou z nástroje Next Generation EU. Navíc, dokud nedojde k výraznému snížení nezaměstnanosti, neměla by být zavedena žádná nová fiskální pravidla.

4.7

EHSV naléhavě vyzývá k přechodu k takové správě ekonomických záležitostí, která bude zaměřená na prosperitu a založená na solidaritě. EHSV souhlasí s tvrzeními Evropské fiskální rady, že je třeba se zabývat tendencí snižovat vládní investice, když se veřejné finance dostávají pod tlak, a vítá její připravenost zavést zlaté pravidlo a její doporučení, aby se překlenuly nedostatky minulého fiskálního pravidla s cílem chránit vládní investice, včetně zavedení centrální fiskální kapacity (12). EHSV žádá Komisi, aby pokračovala v probíhajícím přezkumu s cílem urychlit modernizaci rámce pro správu ekonomických záležitostí. Například navzdory velmi expanzivní měnové politice stále čelíme hrozbě deflace.

4.8

EU aktivně zkoušela uvolnit všechny dostupné finanční prostředky, aby členským státům umožnila okamžitě reagovat na pandemii. EHSV vítá rychlé zahrnutí pružnosti do využívání finančních prostředků EU tím, že členské státy získaly možnost provádět převody mezi fondy, regiony a cíli politik. EHSV se současně domnívá, že členské státy musí výrazně zvýšit své plánovací kapacity a zároveň zajistit, aby všechny poskytované fondy byly absorbovány v plné míře a využívány efektivně. Fondy musí být využívány na investice, jež mohou mít okamžitý pozitivní účinek na překonání recese, a/nebo na investice do přechodu členských států EU k udržitelnému, inkluzivnímu, digitalizovanému a nízkouhlíkovému hospodářství. EHSV žádá Evropskou komisi o poskytnutí strukturovaného přehledu všech dostupných zdrojů a fondů.

4.9

Ústředním prvkem facility na podporu oživení a odolnosti se nedávno stal evropský semestr a pro Unii je to klíčový nástroj plánování, sledování a správy. EHSV bere na vědomí oznámenou reformu procesu evropského semestru a jeho navrženou novou úlohu spočívající v koordinaci opatření k oživení, přičemž se plně respektují zásady Zelené dohody pro Evropu (13), evropského pilíře sociálních práv (14) a cílů OSN v oblasti udržitelného rozvoje (15). EHSV nicméně konstatuje, že politické subjekty, například Evropský parlament a některé vnitrostátní parlamenty, jsou do procesu zapojeny jen málo nebo do něj nejsou zapojeny vůbec, a tudíž neexistuje dostatečný demokratický dohled. Je třeba dále posílit úlohu sociálních partnerů a organizací občanské společnosti.

4.10

Výbor se domnívá, že by bylo nesmírně užitečné, kdyby rozpočet EU mohl být flexibilnější při zvládání nepříznivých otřesů, zejména takových, které nepramení z ekonomiky. Doporučuje, aby EU uplatňovala politiky, které okamžitě zlepší spolupráci členských států v období krize. Lepší protokoly a posílená spolupráce by umožnily rychlou a koordinovanou evropskou reakci na jakoukoli katastrofu.

4.11

Na straně druhé byly banky na tuto krizi připraveny lépe než na finanční krizi v roce 2008. EHSV očekává, že banky eurozóny budou v krizi tlumit otřesy tím, že umožní nezbytnou likviditu a úvěry jednotlivcům a podnikům. Bankovní unie by měla být co nejdříve dokončena, včetně zavedení evropského systému pojištění vkladů. Navíc je třeba, aby stejně velkou prioritu v agendě EU mělo i dokončení unie kapitálových trhů. EHSV nadto zdůrazňuje význam účinné regulace finančních trhů pro dosažení stability finančního sektoru.

4.12

EHSV upozorňuje, že boj proti vnitřní a vnější nerovnováze a nerovnosti znamená na jedné straně provádění sociálních politik na úrovni EU a prostřednictvím evropského semestru s cílem napravit selhání trhu či podporovat rozvoj trhu na vnitrostátní úrovni. Na straně druhé musí každé opatření hospodářské politiky EU, od regulace finančních trhů po opatření k boji proti klimatické krizi a krizi spojené s onemocněním COVID-19, brát v úvahu své distribuční účinky. Kromě toho je blahobyt domácností náchylný k rostoucí závislosti na evropských faktorech, například jednostranných rozpočtových politikách, slabém sociálním rozměru a prodlení v prohlubování HMU. EHSV zdůrazňuje, že k tomu, aby bylo možné dosáhnout hospodářské a sociální odolnosti, je nejprve nutné řešit značné rozdíly mezi jednotlivými členskými státy a uvnitř těchto států.

5.   Další směřování

5.1

EHSV se domnívá, že chce-li EU čelit výzvě v podobě úbytku obyvatelstva a stárnoucí populace a osvojit si digitalizaci, musí se prioritou stát významné a rychlé veřejné a soukromé investice do výzkumu a vývoje a dovedností. EHSV již uvedl, že „pro evropské pracovníky je třeba zajistit programy školení, rekvalifikace, rozšiřování dovedností a celoživotního učení, aby mohli požívat všech výhod plynoucích z technologických změn“ (16). Vlády by měly být připraveny podporovat nové inovativní myšlenky a financovat experimentování v odvětvích s velkým potenciálem růstu.

5.2

Aby se zabránilo obrovským těžkostem, je nutné podpořit vnitrostátní systémy sociální ochrany. K vytvoření odolných struktur založených na solidaritě, které v období krize stabilizují eurozónu a konsolidují sociální ochranu v členských státech, by měl být zaveden evropský systém zajištění v nezaměstnanosti. Stejně jako jiné systémy podpory v nezaměstnanosti by fungoval jako automatický stabilizátor a současně by v případě závažné recese podporoval vnitrostátní systémy pojištění pro případ nezaměstnanosti. Nadto by vnitrostátní systémy posílil tím, že by příspěvky z něj byly podmíněny spolehlivým a solidárním financováním vnitrostátních systémů. Evropský nástroj pro dočasnou podporu na zmírnění rizik nezaměstnanosti v mimořádné situaci (nástroj SURE) je krokem správným směrem, je však třeba učinit více.

5.3

Z odhadů provedených Evropskou komisí na konci května 2020 vyplývá, že aby bylo dosaženo ekologické a digitální transformace, musí EU investovat nejméně 595 miliard EUR ročně (17). EHSV se domnívá, že hospodářské oživení musí být plně sladěno se zásadami Zelené dohody pro Evropu a cíli udržitelného rozvoje. V oblasti oběhového hospodářství, ekologické transformace a boje proti změně klimatu již EU zaujímá přední postavení. Výbor se domnívá, že rychlé a efektivní zvládnutí digitalizace by urychlilo přechod k inteligentnímu zelenému růstu.

5.4

EHSV opakovaně varoval, že „čím déle bude pokračovat nynější období úsporných opatření bez efektivního investičního plánu, tím více je ohrožena prosperita Evropy“, a že „neexistuje jasná strategická vize budoucnosti ani schopnost odpovídajícím způsobem reagovat na další hospodářské a finanční krize“. Na začátku roku 2018 navíc zdůraznil, že „je nutné vytvořit nové finanční nástroje pro předcházení krizi a vyvažování procyklických opatření“ (18). EHSV znovu požaduje, aby byla určena opatření ke snížení tlaku na veřejné finance, což by vytvořilo větší prostor pro řešení vnějších otřesů.

5.5

EHSV si klade otázku, jakým způsobem by členské státy eurozóny reagovaly s ohledem na nejistotu, jíž eurozóna stále čelí, na jiný, asymetrický otřes následující po současné situaci a očekávaném složitém oživení. Byla by reakce EU tak okamžitá a rychlá, kdyby jiná krize zasáhla pouze jeden nebo dva členské státy eurozóny? I když je to velmi nežádoucí, EHSV se domnívá, že takový asymetrický otřes by se stal rozhodující zkouškou solidarity v Unii i celého projektu. Z toho důvodu se EHSV domnívá, že členské státy eurozóny potřebují ke zvýšení své odolnosti a schopnosti vstřebávat symetrické a asymetrické otřesy intenzivnější spolupráci a speciálně navržené nástroje. Kromě posilování hospodářské odolnosti se musí rozvíjet i odolnost trhu práce a sociální odolnost. Jedním z klíčových prvků v dosahování tohoto cíle je větší zapojení sociálních partnerů a organizací občanské společnosti do všech procesů na vnitrostátní úrovni i na úrovni EU (19).

5.6

Vzhledem k tomu, že schodky a zadlužení rostou v celé Unii, musíme přehodnotit svůj přístup k daním a všechny ostatní složky, které daň ovlivňují. Pro mnoho členských států jsou daňové úniky, agresivní daňové plánování, eroze základu daně, přesouvání zisku, praní peněz a boj proti korupci politicky obtížnými tématy. Nemůžeme si však již dovolit ten luxus předstírat, že o nich nevíme. EHSV vyzývá k provedení rozhodující reformy daňových politik, jež by zacelila mezery a byla namířena proti únikům v celé Unii. EHSV kromě toho žádá o dobře koordinovanou fiskální politiku, která by umožnila zlepšit v eurozóně měnovou pozici, udržitelnost veřejných financí a odolnost vůči otřesům. EHSV rovněž opakuje svá doporučení členským státům a evropským institucím, aby urychlily časové plány pro řešení problémů vyhýbání se daňovým povinnostem a daňových úniků, které nyní mají větší význam. Je třeba utvářet moderní daňovou agendu EU, aby bylo možné řešit hospodářské, sociální a ekologické výzvy budoucnosti a zároveň zlepšit demokratický přístup EU. Výbor se totiž již v uplynulém roce jednoznačně vyslovil pro to, aby byly zahájeny diskuse o postupném přechodu na hlasování kvalifikovanou většinou a řádný legislativní postup v oblasti daní, přičemž uznal, že všechny členské státy i evropské orgány a instituce musí mít vždy odpovídající možnosti účastnit se rozhodovacího procesu. EHSV žádá, aby byla co nejrychleji přijata opatření týkající se příslušných návrhů Komise, a to v souladu s doporučeními uvedenými v předchozích stanoviscích EHSV (20).

---

(1)  Toto stanovisko připravili během funkčního období EHSV trvajícího od roku 2015 do roku 2020 Mihai Ivașcu (zpravodaj) a Judith Vorbach (spoluzpravodajka). Na prvním plenárním zasedání (v říjnu 2020) v rámci funkčního období EHSV trvajícího od roku 2020 do roku 2025 ho prezentovala Judith Vorbach jakožto hlavní zpravodajka.

(2)  Viz Stanoviska EHSV „Strategie pro udržitelný růst na rok 2020“ (Úř. věst. C 120, 14.4.2020, s. 1) a „Hospodářská politika eurozóny (2020)“ (Úř. věst. C 120, 14.4.2020, s. 7).

(3)  Jarní hospodářská prognóza 2020: https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/cs/ip_20_799.

(4)  Letní hospodářská prognóza 2020: https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/cs/IP_20_1269.

(5)  Viz stanoviska EHSV „Zdanění – hlasování kvalifikovanou většinou“ (Úř. věst. C 353, 18.10.2019, s. 90) a „Posílení udržitelného hospodářského růstu v celé EU“ (Úř. věst. C 364, 28.10.2020, s. 29).

(6)  Připomínky Mária Centena v návaznosti na videokonferenci Euroskupiny dne 11. června 2020 https://www.consilium.europa.eu/cs/press/press-releases/2020/06/11/remarks-by-mario-centeno-following-the-eurogroup-videoconference-of-11-june-2020/.

(7)  Posouzení vhodné orientace fiskální politiky pro eurozónu v roce 2021: https://ec.europa.eu/info/sites/info/files/2020_06_25_efb_assessment_of_euro_area_fiscal_stance_en.pdf.

(8)  The European Central Bank in the COVID-19 crisis: whatever it takes, within its mandate.

(9)  Viz stanovisko EHSV „Průmyslová strategie“ (Úř. věst. C 364, 28.10.2020, s. 108).

(10)  The path out of uncertainty (Cesta z nejistoty).

(11)  https://www.esm.europa.eu/content/europe-response-corona-crisis.

(12)  Posouzení vhodné orientace fiskální politiky pro eurozónu v roce 2021: https://ec.europa.eu/info/sites/info/files/2020_06_25_efb_assessment_of_euro_area_fiscal_stance_en.pdf.

(13)  A European Green Deal.

(14)  Evropský pilíř sociálních práv (Úř. věst. C 428, 13.12.2017, s. 10).

(15)  Cíle Organizace spojených národů v oblasti udržitelného rozvoje.

(16)  Úř. věst. C 228, 5.7.2019, s. 57.

(17)  SWD/2020/98 final.

(18)  Úř. věst. C 262, 25.7.2018, s. 28.

(19)  Viz stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru „Budování odolnější a udržitelnější evropské ekonomiky“ (Úř. věst. C 353, 18.10.2019, s. 23).

(20)  Viz poznámka pod čarou 5.