Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k tématu Úloha strukturální politiky a politiky soudržnosti EU při prosazování transformace hospodářství inovativním a inteligentním způsobem

[průzkumné stanovisko]

(2020/C 429/21)

Zpravodaj:

Gonçalo LOBO XAVIER

Konzultace	18. února 2020 – dopis od pana Petera ALTMAIERA, německého spolkového ministra hospodářství a energetiky
Právní základ	článek 304 SFEU
Odpovědná sekce	Hospodářská a měnová unie, hospodářská a sociální soudržnost
Přijato v sekci	20.7.2020
Datum přijetí na plenárním zasedání	18.9.2020
Plenární zasedání č.	554
Výsledek hlasování (pro/proti/zdrželi se hlasování)	217/0/3

1.   Závěry a doporučení

1.1

EHSV vyzývá Evropskou komisi, aby se zabývala politikou soudržnosti jako základním nástrojem pro řešení obrovských problémů způsobených pandemií koronaviru. Je naléhavě zapotřebí rychlá reakce a finanční prostředky na pomoc členským státům a na jejich podporu musí být uvolňovány v souladu s příslušnými kritérii, ale také s odvahou. Evropa potřebuje více než kdy jindy diferencovaný přístup k řešení jedné jediné výzvy.

1.2

Dopady koronavirové krize vyžadují jasná a rozhodná opatření, která podpoří rekonstrukci evropského hospodářství. Důsledky pro činnost v oblasti veřejného zdraví a pro hospodářská, společenská a politická opatření jsou obtížně měřitelné a dopady se budou v jednotlivých členských státech lišit. EHSV souhlasí s tím, že priority německého předsednictví se musí zaměřit na tyto nové okolnosti, a vyzývá k přijetí opatření na ochranu zaměstnanosti a sociálních práv v celé Unii.

1.3

EHSV se domnívá, že evropský plán na podporu oživení, ať už bude jakýkoli, musí vždy zohledňovat důsledky této krize, zejména závislost Evropy na jiných hospodářských oblastech, pokud jde o konkrétní produkty a služby. Je zřejmé, že Evropa se musí vážně zabývat svou obchodní politikou, podporovat inovace a využívat ve svůj prospěch své strategie pro inteligentní specializaci založené na regionech a odvětvovém průmyslovém přístupu. Politika soudržnosti měla v minulosti zásadní význam pro vytvoření dobrých podmínek pro průmysl, výzkum a vývoj a infrastrukturu, které umožňují vyvíjet nová řešení. EHSV se domnívá, že současné potřeby vyžadují ještě silnější politiku podpory průmyslových odvětví, která umožní jejich návrat do Evropy. Reindustrializace je nutností a čas pro její uskutečnění nastal právě teď.

1.4

Digitalizace služeb musí být podle EHSV i nadále prioritou všech členských států. Současná krize ukázala potřebu jednodušších a komplexnějších služeb, jež umožní poskytovat podporu všem Evropanům, zejména pak těm, kteří vyžadují zvláštní podporu. EHSV jasně vidí, že v oblasti digitalizace existují v různých členských státech různé úhly pohledu a různé výzvy. Stávající infrastruktura je nedostatečná a prioritou musí být větší investice do těchto oblastí. Členské státy by měly být vybízeny k tomu, aby investovaly do lepší infrastruktury a vytvářely tak vhodné podmínky pro nové společnosti a nové služby. Má-li to být možné, je třeba, aby finanční nástroje byly kreativní a jednoduché.

1.5

EHSV souhlasí s tím, že je stále potřeba investovat do plně širokopásmových systémů, které venkovským oblastem umožní rozvíjet moderní zemědělské a turistické aktivity. Nástroje politiky soudržnosti tuto potřebu zanedbávají, anebo jsou členské státy od využívání příležitostí, jež v rámci finančních programů existují, přinejmenším odváděny. V zájmu umožnění rozvoje „nových forem zemědělství“, nových turistických aktivit a nových „průmyslových odvětví“ by vlády členských států měly být vybízeny k investicím do širokopásmové infrastruktury.

1.6

EHSV je pevně přesvědčen, že pro „nový standard“, který vzniká v důsledku dopadů pandemie koronaviru na společnost a hospodářství, má zásadní význam elektronické podnikání. Pro společnosti i pro spotřebitele bude nutné vytvářet různé možnosti. Tento nový přístup může být přínosný i pro malé a střední podniky, a proto musí být vyčleněny prostředky strukturálních fondů, které společnostem umožní objevovat nové trhy a nové příležitosti. EHSV naléhavě žádá Evropskou komisi, aby byla při řešení těchto výzev flexibilní, což může společnostem poskytnout příležitosti k tomu, aby se svými partnerstvími a se svými inteligentními investicemi vstoupily do virtuálního prostředí a účastnily se hospodářské soutěže nejen na vnitřním trhu, ale i v celosvětovém měřítku. Zcela nezbytným předpokladem toho, aby společnosti a spotřebitelé mohli lépe spolupracovat, jsou udržitelnější sítě dodavatelských řetězců.

1.7

EHSV se domnívá, že je naléhavě zapotřebí chránit malé a střední podniky a jejich udržitelnost. Již zavedené existující evropské nástroje, jako je Evropský sociální fond, musí být proto nasazeny velmi kreativním, ale jednoduchým způsobem. Krize má nepochybné dopady na míru zaměstnanosti a bez náležité strategie odborné přípravy a opětovného začleňování lidí na trhu práce bude pro Evropu cesta z krize obtížná. V rámci procesu rozhodování o používání finančních nástrojů je z tohoto důvodu nutno řešit problém spočívající v tom, že malé a střední podniky, které chtějí těchto programů využívat, jsou stále nuceny překonávat velké množství „byrokracie“. EHSV vyzývá k přijetí opatření, která by tuto zátěž zmírnila, a umožnila tak malým a středním podnikům, aby se v tomto směru dostaly dále.

1.7.1

Je naprosto nezbytné, aby pro malé a střední podniky, jimž bychom v tomto obtížném období měli pomoci, byly zajištěny dlouhodobě příznivé úvěrové podmínky. Měli bychom také využít Fondu soudržnosti a vytvořit v jeho rámci účinný finanční nástroj umožňující rychlou reakci.

1.7.2

EHSV by chtěl rovněž upozornit na potřebu vytvoření vhodných podmínek, které posílí rozvoj veřejných investic do mechanismů celoživotního vzdělávání a mechanismů, jež lidem umožní přizpůsobit své dovednosti současným potřebám trhu a připravit se na předávání nových dovedností budoucím generacím.

1.8

EHSV souhlasí rovněž s tím, že je třeba podpořit program „Zelené dohody“, a naléhavě žádá Evropskou komisi, aby členským státům podala potřebná vysvětlení, například ohledně toho, jakým způsobem lze 40 miliard EUR z „Fondu pro spravedlivou transformaci“ použít pro účely „dekarbonizace“ hospodářství. Jedná se o příklad dobré myšlenky a koncepce, která by měla být propagována mezi členskými státy, ale stále není příliš jasné, jak má být uváděna do praxe.

1.9

EHSV vítá „program REACT“, v rámci něhož bude investováno 55 miliard EUR na podporu politiky soudržnosti, ale vyzývá Evropskou komisi, aby rychle informovala členské státy a poskytla vysvětlení podmínek a kritérií rozdělování těchto prostředků s ohledem na skutečnost, že tyto prostředky musí být přiděleny do konce roku 2022. Financování programu REACT-EU bude mezi členské státy rozděleno v souladu s jejich relativní prosperitou a rozsahem dopadů současné krize na jejich ekonomiky a společnosti, včetně nezaměstnanosti mladých lidí. K dosažení výsledků jsou však nezbytné přesnější informace. Pro tuto chvíli je třeba zajistit provádění, spíše než stanovit příslušný objem financování. Evropa potřebuje flexibilní, rychlý a jednoduchý program, což s sebou nese potřebu usnadnění procesů, které by zjednodušily přístup ke zdrojům financování, a je-li tím hlavním, oč jde, zaměstnanost a přidaná hodnota, tak bez ohledu na velikost společnosti, původ nebo odvětví.

1.10

EHSV navrhuje, aby v rámci přípravy koncepce regionálních politik byla zajištěna konzultace a rozsáhlé zapojení organizací občanské společnosti, protože pak bude možné využít skutečných a relevantních znalostí, které mají zúčastněné strany, a podpořit tak provádění strategie. Nastal čas, kdy je třeba do přípravy koncepce a provádění politiky zapojit sociální partnery, protože právě tak bude zajištěn partnerský přístup, který může přinést skutečné změny.

2.   Obecné připomínky

2.1

Německé předsednictví Evropské unie se bude konat za velmi specifických okolností a pro evropský projekt to bude velká výzva. Je možné, že mnoho cílů tohoto předsednictví bude kvůli pandemické situaci revidováno, protože tato situace bude mít dopad na rozvoj lidí, podniků a průmyslových odvětví a po pandemii bude pro Evropu zkouškou její odolnosti.

2.2

I když se však priority mohou stále změnit, některé klíčové myšlenky zůstanou navzdory situaci patrně v platnosti. Digitalizace, rozpočtová rizika a inteligentní a růstová ekonomika jsou výzvy, které se dostaly do popředí pozornosti již dříve.

2.3

Digitalizace se o ni bude dělit s politikou v oblasti dat, umělou inteligencí a jednotným digitálním trhem. Zaručena musí zůstat otevřenost vnitřního trhu, což je snaha, která je v souvislosti s debatou o evropském plánu na podporu oživení pochopitelná. V zájmu posílení konkurenceschopnosti Evropy bude i nadále podporován rozvoj digitálního vnitřního trhu. EU se zavázala k interoperabilitě, normalizaci a technologiím založeným na otevřených zdrojích.

2.4

V současné situaci hrozí také prohloubení hospodářských a sociálních rozdílů, včetně regionálních a územních nerovností uvnitř členských států i mezi nimi. Posun poptávky a schopnost podnikového sektoru se zotavit se projeví v regionech a na územích uvnitř členských států nestejnoměrně z důvodu jejich různé odvětvové specializace. Očekává se nicméně, že utrpí služby vyžadující přímý kontakt se zákazníky, což se projeví zejména snížením obratu a zaměstnanosti v malých a středních podnicích.

2.5   Reindustrializace venkovských oblastí

2.5.1

Členské státy s větším fiskálním prostorem si mohou dovolit poskytovat podnikům a domácnostem štědřejší a dlouhodobější podporu. Budou mít také lepší předpoklady k tomu, aby zvládly absorbovat vyšší schodek veřejných financí a míru zadlužení za situace, kdy bude nutné zajistit kvalitní zdravotní péči a dlouhodobé sociální zabezpečení pro postižené osoby. Obecněji budou mezi členskými státy rozdíly, pokud jde o jejich schopnost financovat investice nezbytné k opětovnému oživení jejich hospodářství a k financování ekologické a digitální transformace. Tyto rozdíly by mohly vést k narušení rovných podmínek na jednotném trhu a ke zvětšení rozdílů v životní úrovni.

2.6

Jean-Claude Juncker řekl proslulou větu: „V této Unii není dostatek Evropy. A v této Unii není dostatek unie.“ Současná krize opět jasně ukázala, že když nastanou obtíže, začne se každý člověk starat sám o sebe. Dočasné zákazy vývozu chráněného zboží některých členských států a uzavření hranic, které nyní zažíváme, jsou až příliš národní reakcí na globální krizi. To nemůže nebýt důvodem k obavám. Politika soudržnosti by tyto účinky mohla napravit.

3.   Politika soudržnosti jako evropská síla schopná oživení jednotného trhu

3.1

Jednotný trh patří k samému jádru evropského projektu. Efektivně fungující jednotný trh by měl občanům EU přinášet širší nabídku služeb a výrobků a lepší pracovní příležitosti. Měl by stimulovat obchod a hospodářskou soutěž, což má zásadní význam pro realizaci ekologické a digitální transformace EU. Pro dokončení jednotného trhu je nezbytná vhodná a vyvážená politika soudržnosti.

3.2

I přes množství rozdílů, které mezi členskými státy existují, zůstává politika soudržnosti klíčovým mechanismem pro zajištění vyváženého rozvoje, vytváření příležitostí a zvyšování standardů. Je důležité si uvědomit, že politika soudržnosti je založena na evropské solidaritě a má své účinky ve všech členských státech: jak v těch, které jsou příjemci financování, tak v těch, které jsou „čistými přispěvateli“.

3.3

Je také důležité, aby byla přijata konkrétní opatření v reakci na výzvu, jež má v různých členských státech různé účinky. Evropa potřebuje více než kdy jindy diferencovaný přístup k řešení jedné jediné výzvy. Členské státy tak budou potřebovat různou úroveň podpory, a to je hlavní výhoda účinné politiky soudržnosti: inteligentní a účinná opatření umožňující řešení různých dopadů, mezi něž patří i dopady koronavirové krize.

3.4

EHSV prohlašuje, že je nutná správně koordinovaná evropská průmyslová politika, která by zohledňovala jak aktuální problémy související s pandemií COVID-19, tak situaci v období po pandemii a aspekty digitalizace a udržitelnosti.

3.4.1

Je třeba určit a podpořit klíčová průmyslová odvětví a sektory, a to od lidských zdrojů po výzkum, v důsledku čehož bude evropská průmyslová politika tato strategická odvětví chránit před trhem a zajistí bezpečné dodávky klíčového zboží, jako jsou respirátory, roušky a další produkty potřebné při pandemii.

3.4.2

Evropa musí financovat činnosti, které splňují dvě kritéria: přesun strategické výroby zpět do Evropy, aby se stala nezávislou, zejména co se týče ochrany zdraví a řešení zdravotních problémů, a aby poskytovala kvalitní pracovní místa; a zaměření na udržitelné investice, které budou sociálně odpovědné a šetrné k životnímu prostředí. Malé a střední podniky by stejně jako velké společnosti a sociální podniky mohly hrát klíčovou úlohu při restrukturalizaci evropského systému výroby.

3.5

Malé a střední podniky a organizace občanské společnosti by měly být v centru pozornosti zaměřené na odolnost a obnovu. Programy soudržnosti by měly být restrukturalizovány mnohem jednodušším a účinnějším způsobem, aby z toho mohli mít reálný prospěch střední a malí příjemci.

3.6

Dvě klíčová odvětví, která pandemie tvrdě zasáhla, jsou cestovní ruch a kultura. Evropské fondy by se měly zaměřit na vytvoření nástrojů, které umožní podpořit podniky působící v oblasti cestovního ruchu a kultury za využití inovací, digitální transformace a meziodvětvové spolupráce.

4.   Politika soudržnosti a situace po koronavirové pandemii

4.1

Neobvyklé okolnosti, které vytvořila koronavirová krize, jsou pro politiku soudržnosti obrovskou zkouškou. Plány obnovy členských států musí více než kdy jindy odrážet hodnoty územní soudržnosti, jako je digitalizace, boj proti změně klimatu a sociální začleňování. Na této politice je podstatně závislý systematický a ambiciózní plán obnovy, a to jak pro Evropu, tak pro všechny členské státy EU bez ohledu na velikost dané země nebo jiné její vlastnosti.

4.2

Jedním z nejdůležitějších aspektů strategie obnovy je finanční rámec politiky soudržnosti. Více než doposud se v důsledku pandemie ukázaly, a dokonce prohloubily nerovnosti mezi občany a mezi členskými státy. Možnost virové nákazy je pro všechny stejná, ale konkrétní způsoby, jak se s ní občané, společnosti a členské státy vypořádávají, se liší. Špatná finanční situace, k níž tato krize vede, bude mít na některé země a části společnosti dramatické dopady, což je nutno v rámci evropské reakce zohlednit.

4.3

Výsledky budou záviset především na spolupráci. Není čas kritizovat předchozí opatření. V této chvíli musíme věnovat svou pozornost spíše přítomnosti a zaměřit se na budoucnost. Musíme přitom sledovat hlavní dohodnuté cíle, které mohou i za těchto kritických okolností zůstat stejné.

4.4

Škody, které koronavirová krize způsobuje na evropském projektu i ve světě, ještě prohloubí škody, které způsobilo vystoupení Spojeného království z EU. To by mohlo znamenat, že po skončení pandemie se mezi různými zeměmi EU prohloubí rozdíly v oblasti hospodářského rozvoje, sociálních záruk a prosperity.

4.5

Krize nemá žádné jedno řešení. V minulosti však byla odpovědí na otázku, jak řešit rozdíly a vytvářet solidaritu mezi všemi členskými státy, vhodná a vyvážená politika soudržnosti.

4.6

Hospodářská obnova Evropy by měla být založena na zásadě solidarity, nicméně potřeba napravovat minulé chyby stále trvá. Členským státům, které mají nadměrný veřejný dluh, je třeba pomoci s tím, aby co nejrychleji dosáhly udržitelného zotavení, ale tato podpora musí kombinovat silné politiky a vyvážená opatření založená na doporučeních evropského semestru pro jednotlivé země. Nyní je čas k odvážnému jednání, nikoli k přemýšlení o politických dividendách na národní úrovni.

4.7

Zelená dohoda zůstává relevantní a EHSV se domnívá, že její hlavní cíle jsou zásadní pro dosažení vedoucího postavení Evropy v řadě aspektů této celosvětové výzvy.

4.8

EHSV v této souvislosti jednoznačně vítá a plně podporuje návrhy Evropské komise: plán Next Generation EU, včetně programu REACT-EU, i celkový rozpočet EU na období 2021–2027. Vzhledem k tomu, že program REACT-EU pokračuje a rozšiřuje možnosti reakce na krize a nápravná opatření nové politiky soudržnosti, EHSV důrazně doporučuje odstranit veškeré případné administrativní překážky a zátěž, a to na úrovni jak vnitrostátní, tak i evropské veřejné správy, aby se úsilí mohlo zaměřit na řešení problémů spojených s epidemií.

4.9

EHSV je proto pevně přesvědčen, že program REACT-EU dokáže v nejdůležitějších prvních letech oživení zmobilizovat investice a zajistit podporu v podobě předfinancování díky tomu, že do reálné ekonomiky přinese dodatečné zdroje. Mezi klíčové oblasti, které potřebují podpořit dodatečným financováním v rámci programu REACT-EU, patří zachování stávajících a vytváření nových pracovních míst – zejména pro mladé lidi – a investiční podpora malých a středních podniků.

4.10

Investiční priority po skončení koronavirové pandemie musí zohlednit neúměrně velké dopady pandemie na určité skupiny obyvatelstva, zejména na starší lidi, osoby se zdravotním postižením, migranty a uprchlíky a na romskou komunitu. Těmto komunitám bude třeba pomoci, aby znovu získaly stabilitu, a bude třeba zajistit, aby při zotavování z důsledků nadcházející krize nezůstaly pozadu, jak tomu bylo v době po skončení poslední finanční krize v Evropě. Obojí bude mít zásadní význam.

5.   Evropský semestr a doporučení pro jednotlivé země

5.1

Evropský semestr musí stále čelit mnoha výzvám, jejichž zvládání je v současné krizové situaci ještě důležitějším úkolem. Mezi výzvy, které je třeba řešit, patří chybějící pocit vlastnické odpovědnosti za navrhované reformy a pomalejší provádění doporučení pro jednotlivé země.

5.2

Je proto zcela zásadní, aby se do evropského semestru zapojila organizovaná občanská společnost, protože spoluvlastnictví reforem s podílem různých zúčastněných stran zlepšuje jejich provádění a pomáhá dosáhnout pozitivních výsledků.

5.3

Proces evropského semestru bude mít v této souvislosti stále důležitější úlohu při sledování a hodnocení intervencí zaváděných v rámci nástroje „Next Generation EU“, a EHSV se proto domnívá, že by měla být uznána významná úloha hospodářských a sociálních partnerů a organizací občanské společnosti v tomto procesu.

5.4

Partneři z řad občanské společnosti, místní aktéři a sdružení spolu s Evropským parlamentem musí být zapojeni do veškerého rozhodování o výdajích týkajících se fondů obnovy, jakož i do následného ověřování toho, že byly peníze v zájmu evropské veřejnosti dobře vynaloženy. Jejich povinné zapojení má klíčový význam pro zajištění toho, aby finanční prostředky byly vynaloženy na projekty, které obnoví evropské hospodářství a napomohou jeho zotavení.

6.   Účinné nástroje politiky soudržnosti

6.1

Politika soudržnosti je moderní, účinná a flexibilní investiční politika EU. Na jedné straně umožňuje reagovat na dlouhodobé výzvy prostřednictvím svého víceletého programování. Na druhé straně může být mimořádně flexibilní v situacích vyžadujících krizové řízení, jakou je i současná situace, způsobená onemocněním COVID-19. Rychlé změny, k nimž v systému provádění této politiky došlo, umožní nasměrovat do členských států podporu ve výši 8 miliard EUR (pro začátek).

6.1.1

Politika soudržnosti má na ekonomiky členských států významný dopad. Očekává se, že HDP v EU-13 bude na konci prováděcího období přibližně o 3 % vyšší, a to díky intervenci politiky soudržnosti 2014–2020. Značné jsou rovněž dopady na méně rozvinuté regiony EU. Očekává se například, že do konce programového období bude HDP některých méně rozvinutých regionů Maďarska o více než 8 % vyšší, než by bylo bez politiky soudržnosti.

6.1.2

Již na začátku hospodářské a finanční krize hrály fondy EU stabilizační roli a zajišťovaly vyšší úroveň veřejných investic v mnoha oblastech politiky velkými infrastrukturními projekty počínaje a financováním malých a středních podniků a školením pracovníků a nezaměstnaných konče.

6.1.3

V letech 2021–2027 bude politika soudržnosti nadále podporovat všechny regiony ve všech členských státech a bude financovat širokou škálu investic, které pomohou regionům EU účinně řešit dvojí transformaci v oblasti technologických změn a cíle v oblasti klimatu, a to i prostřednictvím zcela nových iniciativ, jako je Fond pro spravedlivou transformaci.

6.2

Návrh budoucí politiky soudržnosti je založen na třech klíčových zásadách:

6.2.1

Politika pro všechny regiony – Tři čtvrtiny investic v rámci politiky soudržnosti se zaměřují na nejméně rozvinuté regiony, ale její prostředky jsou i nadále poskytovány regionům procházejícím transformací průmyslu i nejvzdálenějším regionům EU. Kromě toho byla posílena přeshraniční spolupráce a vzrostla úloha měst, metropolitních oblastí a místních iniciativ, přičemž novou prioritou se stalo „přibližování Evropy občanům“. Navzdory celkovému snížení rozpočtu EU by se zdroje měly i nadále zaměřovat na nejchudší členské státy a regiony. V návrhu Komise je toto zaměření ještě výraznější než v současném období a nejchudší členské státy stále dostávají mnohem více než rozvinutější členské státy. Podpora směřuje tam, kde je to nejvíce zapotřebí – 62 % prostředků na cíl v oblasti zaměstnanosti a růstu bylo vyčleněno pro méně rozvinuté regiony (v letech 2014–2020 činil tento podíl 52 %). I přes rozpočtová omezení bylo možné zajistit reálně vyšší alokace pro méně rozvinuté (+ 8 %) a přechodové regiony (+ 17 %), měřeno oproti cenám v roce 2018. To je podstata politiky soudržnosti: uvádění zásady solidarity do praxe.

6.2.2

Modernější politika – Tři čtvrtiny investic jsou vyčleněny na přípravu regionů na dvojí transformaci, tj. na přechod k digitálnímu, modernímu hospodářství a na přechod ke klimaticky neutrálnímu oběhovému hospodářství, což jsou hlavní výzvy, jimž bude naše společnost v nadcházejícím desetiletí čelit. Toto nezbytné zacílení zahrnuje i několik opatření zaměřených na zlepšování kvality a dopadu investic, jako je například stanovení „umožňujících podmínek“, které jsou přizpůsobeny dané investici, což zajišťuje, že jsou splněny předpoklady úspěchu.

6.2.3

Jednodušší a dynamičtější politika – Bylo navrženo 80 administrativních zjednodušení, která zefektivňují pravidla týkající se všech oblastí od sestavování programů až po auditní postupy a proces úhrady a která v rámci jediného souboru pravidel zajišťují jasná a jednoduchá pravidla pro sedm fondů EU prováděných v rámci sdíleného řízení. Tento jednotný soubor pravidel usnadní život jak správcům programů, tak jejich příjemcům a napomůže vzájemné součinnosti mezi sedmi uvedenými fondy, a to i ve vztahu k dalším nástrojům v rámci sady rozpočtových nástrojů EU, jako je společná zemědělská politika, inovační program Horizont Evropa, nástroj EU pro mobilitu ve vzdělávání (Erasmus+) a program pro životní prostředí a oblast klimatu (LIFE).

6.3

To spolu s dalším postupem v oblasti budování správních kapacit umožní všem rychlejší a lepší zahájení nových programů.

6.4

Nová politika soudržnosti bude, stručně řečeno, cílenější a přinese větší evropskou přidanou hodnotu, takže nepůjde jen o velikost, ale také o výsledky.

6.5

Současně bude zapotřebí, aby místní orgány vyvíjely větší úsilí, pokud jde o posílení vlastní odpovědnosti za provádění projektů financovaných Evropskou unií. To znamená, že míra vnitrostátního spolufinancování se vrátí na své předkrizové hodnoty. Klesající míru spolufinancování lze považovat za potenciální zdroj napětí ve veřejných rozpočtech, ale měla by být vnímána také jako příležitost pro lepší projekty a posílení vlastní odpovědnosti a schopnosti skládat účty. Totéž platí pro již zmíněné větší tematické zaměření na klíčové politické cíle, které odpovídají evropským prioritám a výzvám, jako je inteligentní a zelená Evropa.

6.6

Jednou z důležitých podmínek pro uplatňování výše uvedeného je to, aby Evropa vyřešila problém neúčinné komunikace týkající se politiky soudržnosti, která je s projekty financovanými v rámci této politiky až příliš často spojena. EHSV si je vědom toho, že jsou k dispozici různé platné pokyny Komise v oblasti komunikace, zároveň však jasně vidí, že tyto pokyny ani zdaleka nepostačují. Často se stává, že existuje jen malé povědomí o tom, že určité projekty byly realizovány a/nebo že jsou ve skutečnosti financovány ze strany EU, anebo se o tom neví vůbec. To vede k tomu, že politika soudržnosti není oceňována nebo je oceňována jen málo.

6.7

EHSV vyzývá Komisi, aby pokračovala ve svém úsilí o přezkum současných závazků v oblasti propagace a výrazně je aktualizovala, a to s přihlédnutí k moderním kanálům digitální komunikace, které jsou nedílnou součástí digitální agendy. Projekty, které představují osvědčené postupy, by měly být ve větší míře využívány jako příklady, které povedou i ostatní k častějšímu a efektivnějšímu využívání fondů.

6.8

EHSV vyzývá Komisi, aby ve spolupráci se všemi zainteresovanými partnery, včetně organizací občanské společnosti, místních subjektů a veřejnosti, vypracovala strategický komunikační plán. Nyní je více než kdy jindy zapotřebí, aby členské státy a příjemci zajistili účinnější komunikaci o osvědčených postupech a jejich snadnější přístupnost.