|
11.12.2020 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 429/187 |
Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k tématu Digitalizace a udržitelnost – současný stav a opatření, která je z pohledu občanské společnosti potřeba přijmout
(průzkumné stanovisko)
(2020/C 429/24)
|
Zpravodaj: |
Peter SCHMIDT (DE-II) |
|
Spoluzpravodaj: |
István KOMORÓCZKI (HU-I) |
|
Konzultace |
německé předsednictví Rady, 7. 4. 2020 |
|
Právní základ |
článek 304 Smlouvy o fungování Evropské unie |
|
Odpovědná sekce |
Zemědělství, rozvoj venkova, životní prostředí |
|
Přijato v sekci |
31. 8. 2020 |
|
Přijato na plenárním zasedání |
17. 9. 2020 |
|
Plenární zasedání č. |
554 |
|
Výsledek hlasování (pro/proti/zdrželi se hlasování) |
216/2/3 |
1. Závěry a doporučení
|
1.1 |
EHSV vyzývá k přijetí politik, které dále začlení digitální hospodářství zahrnující hodnoty naší společnosti, a tím zajistí, aby byla digitální ekonomika blahobytu co nejinkluzivnější a aby umožňovala využívat přínosů ve stejné míře pracovníkům, spotřebitelům, malým a středním podnikům, velkým společnostem a neziskovým ekonomickým subjektů, a to zejména ve venkovských oblastech. Mezi tyto politiky patří:
|
|
1.2 |
EHSV vyzývá vlády členských států a místní samosprávy, aby podporovaly platformy pro kooperativní sdílení. Rovněž žádá transparentní, spravedlivé a zelené výrobní řetězce v oblasti IKT, ambiciózní normy v oblasti energetiky a rozšíření směrnice EU o ekodesignu, a vyzývá Evropskou komisi, aby:
|
|
1.3 |
Pandemie COVID-19 vedla k náhlému a významnému poklesu v přepravě, výrobě a spotřebě. Větší využívání IKT zmírnilo dopady pracovních postupů a životních stylů s vysokou spotřebou energie. EHSV vyzývá k přijetí vhodných politických opatření, která pomohou tyto pozitivní aspekty po pandemii konsolidovat. To samozřejmě vyvolává obecnější otázky ohledně energetické účinnosti „cloudů“ a datových center, která je provozují. Například:
|
|
1.4 |
EHSV uznává klíčový význam udržitelného rozvoje inteligentních měst, včetně inovativních přístupů k integrované mobilitě, energetice a cestovnímu ruchu. |
2. Východiska a základy
|
2.1 |
O toto stanovisko požádalo německé předsednictví Rady a jeho cílem je prozkoumat dva velmi významné globální trendy, tj. digitalizaci a udržitelnost, z hlediska evropské organizované občanské společnosti. EHSV tento přístup usilující o sladění zelené a digitální transformace vítá, protože toto sladění je klíčem k budoucí prosperitě Evropy a její odolnosti. |
|
2.2 |
EU se již plně zavázala k plnění Agendy OSN pro udržitelný rozvoj 2030 (1) a zde stanovených 17 cílů udržitelného rozvoje a jedná v souladu s mezinárodními dohodami v oblasti klimatu, například Pařížskou dohodou (2). V zájmu zaručení jejich náležitého provedení musí EU rozvíjet a finalizovat zastřešující strategii pro udržitelný rozvoj. |
|
2.3 |
EHSV vítá Zelenou – a sociální – dohodu pro Evropu (3) a její Fond pro spravedlivou transformaci, protože by měly přinést rozsáhlé investice potřebné ke spravedlivému přechodu na klimaticky neutrální hospodářství. EHSV je přesvědčen, že Evropská platforma zainteresovaných stran pro oběhové hospodářství (4) je klíčem ke splnění cílů nového akčního plánu pro oběhové hospodářství (5), a těší se na pokračování této spolupráce. EHSV zdůrazňuje, že EU musí zajistit, aby digitalizace pomáhala naplnit Zelenou dohodu pro Evropu. |
|
2.4 |
EHSV vítá balíček na podporu oživení a rekonstrukci „Next Generation EU“ (6), který má podpořit ty, kteří byli krizí COVID-19 po ekonomické stránce zasaženi nejvíce. |
|
2.5 |
Pandemie COVID-19 je příležitostí k úvahám o tom, jak můžeme změnit model našeho hospodářství a jak je inovovat, aby bylo z environmentálního a sociálního hlediska udržitelnější. Krize by však neměla odpoutat pozornost EU od jejích zelených cílů a cílů udržitelnosti. |
|
2.6 |
EHSV v minulosti požadoval udržitelnější a inkluzivnější ekonomiku blahobytu (7), která bude sloužit lidem i planetě. To zahrnuje vhodné využití digitalizace k dosažení tohoto cíle. |
|
2.7 |
EHSV považuje systémový přístup EU k udržitelné spotřebě (8) za jeden ze základních stavebních kamenů strategické vize EHSV pro udržitelnou ekonomiku blahobytu, ve které nikdo není opomíjen. |
|
2.8 |
EHSV prosazuje evropskou cestu k digitální budoucnosti (9) založenou na evropských sociálních hodnotách a etických normách, aby se zajistilo, že využijeme digitálních příležitostí ve prospěch hospodářství a současně ochráníme naše soukromí a právo na sebeurčení a také budeme respektovat možnosti naší planety. |
|
2.9 |
Nedávno zveřejněná bílá kniha Komise o umělé inteligenci (10) navrhuje strategii, která má zajistit rozšíření umělé inteligence v EU, a EHSV podporuje ambici Komise, aby se EU stala mezinárodním lídrem v oblasti výzkumu a vývoje umělé inteligence, a tím se v celosvětovém měřítku zlepšila konkurenceschopnost Evropy (11). EHSV by zároveň uvítal, aby byla strategie pro umělou inteligenci lépe začleněna do současných strategií EU pro udržitelnost. |
|
2.10 |
EHSV vyzývá všechny zúčastněné strany, aby zvážily dopady digitalizace napříč jednotlivými odvětvími a cíli udržitelného rozvoje, pokud jde o základní infrastrukturu, posilování postavení a transformaci. |
3. Na cestě k sociálně, environmentálně a hospodářsky přínosné digitalizaci
|
3.1 |
Během úvah v průběhu přestávky způsobené pandemií COVID-19 jsme dospěli k tomu, že je jasné, že udržitelná digitální revoluce zahrnuje sladění s lidskými faktory, jakož i zachování nedigitálních řešení a pečlivé posouzení souvisejících rizik a kladení zvláštního důrazu na odolnost. Mimořádnou prioritou bude zabývat se digitální propastí jak mezi zeměmi na celém světě, tak v rámci jednotlivých zemí, a to se zvláštním důrazem na členské státy a se zřetelem k rozšíření. Překlenutí digitální propasti v členských státech vyžaduje veřejné a soukromé investice. Pandemie zdůraznila jak příležitosti, tak nevýhody digitální komunikace, zejména pro osoby žijící ve venkovských oblastech. |
|
3.2 |
Toto stanovisko se zaměří na cíl udržitelného rozvoje č. 8 (důstojná práce), cíl udržitelného rozvoje č. 12 (spotřeba a výroba) a cíl udržitelného rozvoje č. 13 (opatření v oblasti klimatu) (12), a proto dojde k silnému provázání faktorů environmentální a sociální udržitelnosti. Sladění těchto zájmů je klíčem k takové formě digitalizace, která bude prospěšná pro nás všechny. Mezi další konkrétní body, na které je třeba se zaměřit, patří digitální vzdělávání (cíl udržitelného rozvoje č. 4), inteligentní města (cíl udržitelného rozvoje č. 11) a elektronické zdravotnictví (cíl udržitelného rozvoje č. 3). Doporučujeme podrobnější analýzu těchto oblastí v kontextu občanské společnosti v rámci budoucí činnosti EHSV. |
|
3.3 |
Pandemie změnila řadu našich každodenních činností v rozsáhlou praktickou zkoušku zavádění digitálních technologií: vlády dočasně uzavřely školy, požádaly žáky, studenty a učitele, aby pracovali on-line, a zaměstnavatelé museli rychle změnit svůj přístup k práci na dálku. S tím, jak se pozvolna ukončuje omezení volného pohybu osob, musíme přemýšlet o tom, nakolik je digitalizace žádoucí a vhodná a jak můžeme v tomto procesu zachovat spravedlnost v rámci jedné generace i mezi různými generacemi, která bude sladěna s cíli udržitelného rozvoje.
EHSV vyzývá všechny zúčastněné strany, aby zvážily dopady tohoto neočekávaného „kroku vpřed v digitální oblasti“ v souvislosti s těmito třemi rozměry digitalizace: základní infrastruktura, posilování postavení a transformace. Pro ilustraci uvádíme příklad našeho vzdělávání a pracovního prostředí, ale doporučujeme heuristické uplatnění i na jiné oblasti v zájmu postižení těchto rozměrů a jejich příslušných výhod a rizik. |
3.3.1
Ačkoliv považujeme za samozřejmost, že internet nabízí téměř univerzální přístup ke znalostem pro řadu z nás v Evropě, musíme i nadále pracovat na zlepšení kvality, bezpečnosti, spolehlivosti, inkluzivnosti a přístupnosti on-line služeb. S tím, jak se dostáváme do éry, v níž bude stále více dominovat umělá inteligence, je zásadní, abychom analyzovali vědecké, společenské a pedagogické zkušenosti a výsledky této neočekávané situace, a to s ohledem na nedávnou zprávu organizace UNESCO o umělé inteligenci (13). Již nyní si jsme v této souvislosti vědomi významných sociálních nerovností, včetně nedostatku elektronických přístrojů, odborné přípravy a konektivity.
V souladu se zásadou předběžné opatrnosti by k možným negativním faktorům mohlo patřit více času u počítače a větší expozice přístrojům obecně, držení těla, záření, obavy ohledně dopadu sítí páté generace na naše zdraví, dezinformace, internetové podvody, kyberšikana a problémy v oblasti sledování – všechny tyto aspekty vyžadují další seriózní výzkum.
3.3.2
Na jednu stranu je pozitivní, že nám všem bylo dramaticky připomenuto, jaký má digitalizace potenciál jakožto nástroj k posílení postavení v každodenním životě. Například jsou snadno dostupné informace a díky tomu je možné samostatné a celoživotní učení a flexibilní práce. Toto všestranné a bohaté prostředí zahrnuje audio, video, text, animace, virtuální prostředí pro odbornou přípravu, živé chaty, rozšířenou realitu a virtuální realitu na širokou škálu témat uzpůsobené na míru našemu časovému rozvrhu a potřebám, ať už jsme žáci, studenti, zaměstnanci nebo si prostě chceme osvojit nové znalosti nebo dovednosti.
Internet také slouží jako katalyzátor pro hnutí občanské společnosti, a zejména se účinně zasadil o mobilizaci lidí, kteří chtěli dát najevo své politické nebo environmentální stanovisko, jako jsou Pátky pro budoucnost nebo jak působivě dokládají demonstrace v Hongkongu v uplynulých letech.
Zároveň si uvědomujeme, že využívání digitalizace založené na špičkových technologiích nemusí nutně vést k větší udržitelnosti, neboť například původní obyvatelé či skupiny starších lidí, kteří obvykle využívají nenáročné technologie, mají tendenci přicházet s udržitelnějšími, nedigitálními řešeními.
3.3.3
Ponaučení vyvozená z těchto zkušeností v „laboratoři, ve kterou se změnil celý svět“, nabízejí skvělou příležitost učinit závěry, jak tato skutečnost ovlivní budoucí vývoj, například ohledně ideální kombinace na míru upraveného učení na dálku a prezenčního vzdělávání. Světově nejlépe hodnocené instituce již nabízejí hromadné otevřené on-line kurzy (MOOC) založené na spolupráci, například Coursera, které nabízejí každému některé z výhod vysněné univerzity.
Environmentální a sociální důsledky jsou výrazné. Služební cesty se výrazně omezily, což vedlo ke snížení znečištění ovzduší a životního prostřední obecně, menšímu hluku a poklesu lidského stresu, a je pravděpodobné, že některé z těchto nových vzorů chování přetrvají i po hospodářském oživení. Mnoho lidí trávilo více času doma / s rodinou a pozornost se zaměřila na místní dodavatele, jako jsou farmářské obchody, ačkoliv je zjevné, že řada lidí byla také těžce postižena.
Z hlediska infrastruktury se jedná o dokonalou příležitost k předložení a analýze otázek týkajících se komunitních investic a nákladové efektivity.
3.4 Cíl udržitelného rozvoje č. 8: důstojná práce a ekonomika blahobytu
Digitalizace přináší velký potenciál pro ekonomiku blahobytu. Ale přínosy jsou rozděleny nerovnoměrně a existuje riziko, že stále větší podíl kapitálu a aktiv se bude hromadit u několika málo subjektů. Většina digitálních platforem a softwarových podniků se nachází v USA a v Asii (14). Evropské malé a střední podniky závisí na jejich službách a například v případě programu Fulfilment By Amazon přicházejí o svůj podíl na tržbách kvůli platbě licenčních poplatků. Chceme-li bojovat proti tendenci k oligopolizaci, musíme v Evropě vybudovat inkluzivní ekonomiku blahobytu. EHSV podporuje rozvoj fiskální politiky, jež zajistí, aby digitální podniky platily spravedlivý podíl na daních (15).
3.4.1
Digitalizace v pracovním prostředí přináší řadu příležitostí pro žádoucí racionalizaci práce (16), například prostřednictvím „cobotů“ (17), ale také obnáší některá rizika, pokud ji pevně nezačleníme do našich evropských sociálních hodnot a etických norem prostřednictvím přístupu „člověk ve velení“. Zvláštní výzvy v této souvislosti představuje:
|
— |
změna poměru počtu pracovních míst k příjmům v nových segmentech podnikání, přičemž digitální podniky vytvářejí větší obrat při menším počtu pracovních míst. Většina vědeckých studií má za to, že čisté dopady digitalizace na trh práce povedou k vyšší nezaměstnanosti (18) (19) (20) (21) (22) (23), |
|
— |
přeměna stálých pracovních míst na nejistá, přičemž je pravděpodobné, že uspokojivá a dobře placená pracovní místa bude mít méně lidí, zatímco stále větší počet osob bude nucen vykonávat práci za nestabilních podmínek zaměstnávání v takzvané „zakázkové ekonomice“, pro kterou je typická práce na částečný úvazek, smlouvy na dobu určitou nebo na nulový počet hodin (24) (25) (26) (27) (28), |
|
— |
polarizace příjmů, kdy podíl mezd na hrubém domácím produktu (HDP) klesne, zatímco podíl příjmů z investic (29) vzroste (30) (31) (32). Tato polarizace příjmů může stlačit kupní sílu (33) (34) (35), |
|
— |
tendence k externímu zajišťování práce a kontroly práce. Vnímaný nárůst autonomie při práci z domova by neměl být na úkor zájmů zaměstnanců (např. bezpečné pracoviště, stabilní pracovní podmínky, právo na odpojení, ochrana údajů na pracovišti). EHSV proto požaduje důsledný výklad nařízení GDPR přijatého EU a navrhuje přijmout samostatný právní předpis o ochraně údajů na pracovišti, |
|
— |
cílené používání umělé inteligence za účelem zlepšení fungování trhu práce, například předvídáním potřeb v oblasti dovedností nebo dopadu na pracovní dobu a podmínky, s cílem dosáhnout ekonomiky blahobytu. (To může zahrnovat úvahy o zavedení základního příjmu, snížení počtu hodin v rámci zaměstnání na plný úvazek nebo odvodů pro pracovní místa s nízkou mzdou.) |
3.4.2
Vzestup „digitálních obrů“ spolu s monopolizací a oligopolizací narušily hospodářskou soutěž. Koncentrace informací a znalostí má navíc důsledky pro politickou svrchovanost a osobní sebeurčení, protože velká část provozu na internetu (např. osobní údaje a údaje o trhu, zprávy a veřejný diskurs) je v rukou několika celosvětových IT společností (které nejsou z EU). EHSV vyzývá Komisi, aby upravila současné právní předpisy v oblasti hospodářské soutěže a monopolů s cílem regulovat trhy digitálních platforem (36). Kromě toho poukazuje na význam ochrany práv občanů v souvislosti s obecným nařízením o ochraně osobních údajů a upozorňuje, že je zapotřebí se otevřeně zabývat vykořisťujícím aspektem kapitalismu dohledu a diskutovat o něm.
Kromě toho vystupují platformy jako Amazon stále častěji jako účastníci trhu v rámci svých vlastních trhů a současně mají pod kontrolou hospodářskou infrastrukturu (tj. platformu pro nakupování, distribuční kanály a reklamu), na které nabízí své výrobky tisíce konkurenčních prodejců. Společnost Amazon používá tyto údaje od prodejců třetích stran, aby uspěla se svými vlastními výrobky, čímž staví konkurenci do nevýhodného postavení (37). Tyto praktiky zneužívání postavení by měl identifikovat a postihovat přezkum práva EU v oblasti hospodářské soutěže v duchu indického zákona o přímých zahraničních investicích (38).
Zajištění neutrality nových trhů digitálních platforem (39) je klíčové pro zajištění spravedlivých podmínek pro všechny účastníky trhu. EHSV navrhuje regulaci „přirozených monopolů“ v digitální ekonomice v zájmu zajištění jejich řízení a správy ze strany občanské společnosti nebo orgánů veřejné moci (40). To zahrnuje interoperabilitu mezi vzájemně si konkurujícími platformami s cílem zajistit hospodářskou soutěž na digitálním trhu, například prostřednictvím právních předpisů o povinných, předem definovaných rozhraních pro výměnu informací.
3.4.3
EHSV vyzývá Komisi a členské státy EU, aby podporovaly otevřený software a aplikace jako nástroje na podporu obchodních modelů a aplikací, které umožňují otevřený přístup a spravedlivé sdílení přínosů.
Kromě toho hájí EHSV přístup založený na zásadě „veřejné peníze – veřejné údaje“, podle kterého by veřejně financované projekty v oblasti výzkumu a vývoje byly povinny údaje zpřístupnit, například v souladu s licencemi Creative Commons nebo licencemi veřejného autorského práva.
EHSV dále navrhuje vypracovat strategickou politiku EU pro správu údajů, která by měla usilovat o dosažení rovnováhy mezi co největší otevřeností dat a zaručením, že veřejné hospodářské subjekty a malé a střední podniky nebudou přicházet o svou hlavní oblast činnosti kvůli velkým internetovým firmám a firmám zaměřujícím se na správu údajů. V minulosti politika pouhých „otevřených dat“ jednostranně nahrávala velkým internetovým společnostem. EHSV vyzývá ke zřízení „trustů veřejných údajů“, které by sloužily jako prostředníci mezi subjekty, které údaje vytvářejí a/nebo zamýšlejí údaje použít. Odlišné trusty údajů by mohly být založeny pro data týkající se mobility, data týkající se měst atd. Jsou zapotřebí nové právní předpisy, které by vytvořily veřejné mandáty pro vlády či organizace občanské společnosti, aby mohly provádět hosting těchto trustů údajů, včetně rozhodování o přístupu k produktům a službám a o sdílení jejich přínosů. Údaje relevantní pro veřejné služby by měla najít rovnováhu mezi podnikatelskými inovacemi, svrchovaností veřejného sektoru, právy na všeobecný přístup a blahobytem občanů. Výhledově je stěžejní dále rozvíjet technologie blockchain a zajistit transparentnost algoritmů.
3.5 Cíl udržitelného rozvoje č. 12: odpovědná spotřeba a výroba
Digitální aplikace mají velký potenciál dosáhnout pokroku v udržitelné spotřebě (41), a proto EHSV vyzývá vlády členských států a místní samosprávy, aby podporovaly platformy pro kooperativní sdílení, jakož i platformy pro elektronický obchod, které nabízejí udržitelné produkty (42). Nový inteligentní udržitelný systém označování potravin z hlediska udržitelnosti, který nedávno navrhl EHSV, by poskytl komplexní informace o produktech (43), a tak by podpořil udržitelná rozhodnutí spotřebitelů a vedl ke zdravějšímu stravování (44).
V zájmu zvýšení udržitelnosti on-line nakupování EHSV navrhuje přijetí právních předpisů EU na podporu osvědčených postupů zaměřených na snížení počtu vracených balíčků (např. omezením bezplatného vrácení) (45), na zákaz ničení vrácených balíčků, na hromadné doručování a na zvýšení míry využití doručovacích vozidel.
60 % všech datových toků tvoří streamování videa. Jak ukázalo dobrovolné omezení během pandemie COVID-19, alternativy s nízkým rozlišením jsou obecně přijímané a udržitelnější, je tedy třeba je podporovat.
3.5.1
Na výrobu hardwaru IKT by se měly uplatňovat standardy oběhového hospodářství. Mezi problémy patří těžba kovů vzácných zemin a jiných materiálů a výroba přístrojů, která často probíhá za nevyhovujících pracovních a environmentálních podmínek (např. v Číně a jiných zemích globálního Jihu).
EHSV vyzývá k větší transparentnosti v rámci výrobních řetězců IKT. Potřebujeme rozšířit směrnici EU o ekodesignu (46) tak, aby začlenila komplexní výrobní normy, včetně: i) udržitelných materiálů (recyklované a obnovitelné zdroje), ii) designu hardwaru (maximalizovat životnost – přístroje mají být modulární a opravitelné), iii) aktualizací softwaru, které potrvají až do konce fyzické životnosti produktu, iv) prodloužení záručních dob, v) opětovného využívání funkčních přístrojů a větší recyklace materiálů, vi) ambiciózních norem v oblasti spotřeby energie, včetně dynamické regulace „top-runner“, podle které se z produktu s nejvyšší energetickou účinností stává minimální norma, vii) norem v oblasti udržitelnosti pro vývoj softwaru a aplikací, vytváření pobídek pro vývojáře, aby navrhovali software tak, aby byl datový tok a využití hardwaru během použití co nejmenší. EHSV vítá karlskronský manifest pro udržitelný design a vyzývá Komisi, aby vypracovala komplexní kritéria pro udržitelné softwarové produkty (47) (48).
3.5.2
Digitalizace musí přinést větší transparentnost a odpovědnost v rámci výrobních řetězců. EHSV vítá návrh Zelené dohody pro Evropu, který zopakovala německá vláda ve své nedávné „agendě v oblasti digitální politiky pro životní prostředí“, na vytvoření „elektronického pasu produktu“ s informacemi o materiálech a normách použitých při výrobě s cílem určit nedostatky v udržitelné výrobě v souladu s evropskou strategií sociální odpovědnosti podniků (49), včetně pracovních norem.
3.5.3
EHSV vyzývá Komisi a členské státy EU, aby podporovaly rozvoj internetových platforem pro spolupráci, které působí jako neutrální prostředníci za účelem lepšího rozdělení přínosů mezi výrobce / poskytovatele služeb a za účelem začlenění občanů/spotřebitelů do správy a řízení, rozhodování a sdílení přínosů.
Například federace CoopCycle, jejíž provoz je založen na spolupráci, nabízí software pro platformy družstev zabývajících se doručováním na jízdním kole, které působí v devíti evropských městech. Platforma pro poskytování pronájmů Fairbnb zahrnuje jako zúčastněné strany města a regiony. Tím, že věnuje 50 % svých příjmů na projekty místních komunit, podporuje nové pojetí evropského cestovního ruchu, který prospívá cestovatelům i hostitelům.
EHSV vyzývá k politické podpoře na pomoc rozšíření takovýchto platforem po celé Evropě. Je třeba upravit právní předpisy o veřejných zakázkách tak, aby zajišťovaly, že takovým platformám mohou místní orgány poskytnout preferenční zacházení.
3.5.4
EHSV je znepokojen rostoucím trendem platforem elektronického obchodování, které podporují neudržitelné formy spotřeby. Sledování rozhodnutí při on-line nákupech a personalizace reklamy podporují neudržitelnou hromadnou spotřebu. EHSV se domnívá, že využívání údajů pro účely třetích stran není nařízením GDPR dostatečně ošetřeno, a vyzývá Komisi, aby tento právní předpis posílila, pokud jde o zásady dostatečnosti údajů (minimalizace údajů) a propojování údajů.
EHSV rovněž vyzývá k omezení on-line reklamy. V řadě členských států jsou reklamy zakázány ve veřejných prostorech, například ve školách. EHSV by rád podpořil prostory bez reklam na internetu, zejména ve vyhledávačích a sociálních médiích. EHSV konstatuje, že asi polovinu veškerých celosvětových příjmů z reklamy (více než 300 miliard USD ročně (50)) inkasují dvě americké společnosti: Google a Facebook.
EHSV vítá iniciativy, jako je iniciativa založená na umělé inteligenci „Green Consumption Assistant“ (asistent ekologické spotřeby), kterou v současné době vyvíjí Einstein Centre Digital Future a Ecosia.org a jež má zdokonalit vyhledávače tak, aby pomáhaly spotřebitelům nakupovat udržitelnější výrobky a služby.
3.6 Cíl udržitelného rozvoje č. 13: opatření v oblasti klimatu
3.6.1
EHSV vítá digitální řešení umožňující ochranu životního prostředí a udržitelnou transformaci v dopravě, energetice, budovách, zemědělství a v jiných odvětvích. Například jistá švýcarská studie zjistila, že IKT by mohly uspořit až 6,99 milionu tun ekvivalentu CO2 (CO2e) ročně, přičemž vlastní uhlíková stopa těchto technologií činí 2,69 milionu tun CO2e ročně (51). Jiné studie zjistily ještě větší potenciály (52). EHSV však konstatuje, že celková digitalizace hospodářství a společnosti zatím nepomohla snížit poptávku po energii ani emise CO2 (53). K tomu, aby bylo možné při ochraně klimatu a životního prostředí využít potenciál IKT jsou tedy zapotřebí podpůrné politiky, například na zmírnění zpětných a indukčních účinků.
3.6.2
„Cloud“ tvoří fyzická datová centra, jejichž výstavba je náročná na zdroje a jejichž provoz spotřebovává velké množství energie. EHSV vyzývá Komisi, aby spolupracovala s členskými státy EU na vytvoření soupisu datových center EU, který by zahrnoval energetickou účinnost, životní cyklus a konstrukční materiály. Kromě toho by EHSV uvítal právní předpis Komise o začleňování datových center do městských sídel nebo komerčních zón, aby se co nejlépe využilo odpadní teplo.
EHSV doporučuje vytvořit režim „top-runner“ s cílem zajistit, aby se energeticky nejúčinnější datová centra stala normou. EHSV by uvítal společnou dohodu mezi členskými státy, která by umožnila výstavbu nových datových center, jež by 100 % využívala obnovitelnou energii.
EHSV doporučuje používat umělou inteligenci na podporu veřejné ochrany klimatu a na energetickou transformaci:
|
— |
jak je uvedeno v bílé knize o umělé inteligenci, Komise by měla navrhnout opatření, jak mohou členské státy prosazovat udržitelná řešení v oblasti umělé inteligence, |
|
— |
autonomní vozidla naváděná umělou inteligencí by mohla omezit emise skleníkových plynů z městské dopravy prostřednictvím optimalizace provozu / algoritmů pro ekologickou jízdu nebo prostřednictvím služeb spolucestování plně elektrickým, autonomním vozovým parkem, |
|
— |
umělá inteligence může zlepšit předvídatelnost na straně nabídky a poptávky pro energii z obnovitelných zdrojů v rámci distribuční soustavy nebo zlepšit ukládání energie a řízení účinnosti a zatížení. |
3.7 Inteligentní města a jiné příklady
EHSV vítá cloudové aplikace technologií pro inteligentní města, které řídí údaje v reálném čase v zájmu umožnění přijímání lepších rozhodnutí, jako je efektivní svoz odpadu, menší dopravní zácpy, lepší kvalita ovzduší a lepší distribuce energie (systémy 100 % využívající energii z obnovitelných zdrojů, řízení soustavy a výkyvy nabídky elektřiny a poptávky po ní).
|
3.7.1 |
Jednou z klíčových oblastí je mobilita, včetně koncepce mobilita jako služba (Mobility-as-a-Service, MaaS), která podněcuje lepší využívání veřejného prostoru, údajů a infrastruktury s cílem snížit emise uhlíku propojením veřejné a soukromé dopravy. Multimodální doprava, včetně sdílení jízdních kol a automobilů, veřejné dopravy, taxi a jiných druhů dopravy, může výrazně zatraktivnit veřejnou a sdílenou dopravu a omezit závislost na automobilech. V členských státech jsou příklady průkopníků tato města:
|
|
3.7.2 |
EHSV vítá inteligentní a udržitelné politiky v Barceloně a projekty inteligentních měst EU, jako například:
|
|
3.7.3 |
Udržitelný cestovní ruch je klíčem k hospodářskému oživení po pandemii COVID-19. Měli bychom navázat na nedávná stanoviska EHSV týkající se této záležitosti (56). Zejména bychom měli podporovat neznečišťující dopravní prostředky, jako jsou jízdní kola a hromadná doprava, vyvíjet letecké motory se stále větší účinností spalování paliva a podporovat rekonstrukci ubytovacích zařízení prostřednictvím certifikace ekoznačkou. |
|
3.7.4 |
EHSV vítá udržitelné přístupy k digitalizaci zemědělství a odkazuje na aktuální stanovisko EHSV o strategii Komise „Od zemědělce ke spotřebiteli“ (57). Cílem Výboru je zajistit, aby i menší a střední zemědělské podniky měly prospěch z digitálních řešení v zájmu nezbytné agroekologické transformace, pokud si to přejí, jsou-li tato řešení finančně udržitelná a zůstanou-li pod kontrolou dotčených zemědělských podniků. Existuje celé množství inovativních využití technologií, z nichž mnohá mají jednoznačné přínosy pro společnost na její cestě k udržitelnější produkci potravin (např. drony pro monitoring plodin a zvířat, roboti pro setí, plení, sklizeň a dojení a možnost „vertikálních farem“ ve městech s mnohem menší spotřebou vody a místními dodávkami). V této souvislosti podporujeme společnou odpovědnost, systémy sdílených údajů (58) a jiné inovativní modely.
Řízení digitální revoluce v zemědělství představuje komplexní výzvy. Bereme při tom na vědomí význam iniciativ, jako je FAIRshare (59), při propagaci používání digitálních nástrojů k optimalizaci zemědělské praxe. V této souvislosti je zvlášť důležité rozvíjení dovedností a důvěry a současně překonávání zvláštní venkovské digitální propasti. |
|
3.7.5 |
Elektronické zdravotnictví je klíčové pro informované rozhodování založené na důkazech, transparentnost procesů péče, omezení chybovosti, vyšší přesnost diagnostiky a nákladovou efektivitu, zkrácení čekacích dob a omezení odpadu. Reakce na pandemii spočívající v omezení fyzického kontaktu a karanténě výrazně zvýšily povědomí široké veřejnosti o potenciálu elektronického zdravotnictví. |
V Bruselu dne 17. září 2020.
předseda Evropského hospodářského a sociálního výboru
Luca JAHIER
(1) https://www.un.org/sustainabledevelopment/development-agenda/.
(2) https://unfccc.int/process-and-meetings/the-paris-agreement/the-paris-agreement.
(3) https://eur-lex.europa.eu/resource.html?uri=cellar:b828d165-1c22-11ea-8c1f-01aa75ed71a1.0010.02/DOC_1&format=PDF.
(4) Evropská platforma zainteresovaných stran pro oběhové hospodářství, https://circulareconomy.europa.eu/platform/en.
(5) Akční plán pro oběhové hospodářství, https://ec.europa.eu/environment/circular-economy/.
(6) https://ec.europa.eu/info/sites/info/files/factsheet_1_en.pdf.
(7) Stanovisko EHSV Udržitelné hospodářství v souladu s našimi potřebami (Úř. věst. C 106, 31.3.2020, s. 1).
(8) Stanovisko EHSV, Udržitelná výroba a spotřeba (viz strana 51 v tomto čísle Úředního věstníku).
(9) Stanovisko EHSV, Formování digitální budoucnosti Evropy (Úř. věst. C 364, 28.10.2020, s. 101).
(10) Bílá kniha o umělé inteligenci – evropský přístup k excelenci a důvěře, https://ec.europa.eu/info/sites/info/files/commission-white-paper-artificial-intelligence-feb2020_cs.pdf.
(11) Konkurenceschopností se v této souvislosti nerozumí pouze kvantita, ale také kvalita s cílem nalézt rovnováhu mezi hospodářskou prosperitou, aspekty životního prostředí a sociálním začleňováním.
(12) Jedná se o nejčastěji zmiňované cíle udržitelného rozvoje podle 7. výročního přezkumu vykazování a zveřejňování informací podniků o životním prostředí, sociálních aspektech a správě a řízení Světové podnikatelské rady pro udržitelný rozvoj z roku 2019.
(13) UNESCO: Steering AI and advanced ICTs for knowledge societies: a Rights, Openness, Access, and Multi-stakeholder Perspective (Řízení umělé inteligence a pokročilých IKT pro znalostní společnosti: práva, otevřenost, přístup a hledisko mnoha zúčastněných stran).
(14) Například Google/Alphabet, Apple, Facebook, Amazon nebo Microsoft v USA a Alibaba nebo Tencent v Číně.
(15) Například daň z digitálních služeb, kterou zavedla Francie. Byla však považována za diskriminační vůči společnostem mimo EU.
(16) Racionalizace na základě robotizace, automatizace, umělé inteligence, zvýšení efektivity práce a odvětvové změny.
(17) „Cobot“ je spolupracující robot, který může pracovat společně s lidmi a přebírat opakující se, neatraktivní nebo nebezpečné úkoly a vytvářet nové úkoly, které jsou více naplňující.
(18) Muro/Maxim/Whiton, Automation and Artificial Intelligence: How machines are affecting people and places (Automatizace a umělá inteligence: jak stroje ovlivňují lidi a místa), 2019.
(19) Frey/Osborne, The future of employment: How susceptible are Jobs to Computerisation? (Budoucnost zaměstnanosti: jak náchylná jsou pracovní místa k nahrazení počítači?), 2013. Autoři neformulují žádná přesná stanoviska o tom, jak rychle by tento proces mohl proběhnout, a místo toho hovoří poměrně vágně o jednom až dvou desetiletích.
(20) Ziehran/Gregory/Arntz, The risk of automation for jobs in OECD countries: a comparative analysis (Riziko automatizace u pracovních míst v zemích OECD: srovnávací analýza), OECD Social, Employment and Migration, 2016.
(21) International Federation of Robotics: The Impact of Robots on Productivity, Employment and Jobs (Dopad robotů na produktivitu, zaměstnanost a pracovní místa), 2017.
(22) Ziehran/Gregory/Arntz: Racing With or Against the Machine? (Závod se stroji, nebo proti nim?), 2016.
(23) Světové hospodářské fórum: zpráva Future of Jobs (Budoucnost zaměstnanosti), 2018.
(24) Muntaner, Digital Platforms, Gig Economy, Precarious Employment, and the Invisible Hand of Social Class (Digitální platformy, zakázková ekonomika, nejisté zaměstnání a neviditelná ruka společenské třídy), 2018.
(25) Typologii platforem crowdworking naleznete zde: Howcroft/Bergvall-Kåreborn, A Typology of Crowdwork Platforms (Typologie platforem crowdworkingu), 2019.
(26) Uws et al., Crowd work in Europe: Preliminary results from a survey in the UK, Sweden, Germany, Austria and the Netherlands (Crowdworking v Evropě: předběžné výsledky z průzkumu provedeného ve Spojeném království, Švédsku, Německu, Rakousku a Nizozemsku), 2016.
(27) Berg, Income security in the on-demand economy: Findings and policy lessons from a survey of crowdworkers (Nejisté příjmy v ekonomice na požádání: závěry a politická ponaučení z průzkumu pracovníků v crowdworkingu), 2015.
(28) Bartmann, The Return of the Servant (Návrat sluhy), 2016.
(29) Včetně hodnot akciového podílu akcionářů a dividend z digitálních platforem, firem stojících v čele vývoje v oblasti umělé inteligence, robotizace atd.
(30) Stockhammer, Determinants of the Wage Share (Určující faktory pro podíl mezd), 2017.
(31) Hudson, The Road to Debt Deflation, Debt Peonage, and Neofeudalism (Cesta k dluhové deflaci, nucené práci ke splacení dluhu a neofeudalismu), 2017.
(32) Lange/Santarius, Smart Green World? Making Digitalisation Work for Sustainability (Inteligentní zelený svět? Jak může digitalizace sloužit udržitelnosti), 2020.
(33) Srov. Staab, The consumption dilemma of digital capitalism (Spotřební dilema digitálního kapitalismu), 2017.
(34) Summers, Larry Summers na ekonomickém fóru MMF, 2013.
(35) Teulings/Baldwin, Secular Stagnation: Facts, Causes and Cures (Sekulární stagnace: fakta, příčiny a možnosti nápravy), 2014.
(36) Např. vyhledávače a internet věcí, elektronické obchodování a platformy sociálních médií.
(37) Feiner, Amazon admits to Congress that it uses „aggregated“ data from third-party sellers to come up with its own products (Společnost Amazon přiznala Kongresu, že používá „agregované“ údaje od prodejců, kteří jsou třetími stranami, aby vymyslela své vlastní produkty), 2019.
(38) Indický zákon o přímých zahraničních investicích 5.2.15.2.4. v: „Subjekt, ve kterém má kapitálovou účast subjekt provozující tržiště pro elektronické obchodování […], nesmí prodávat své výrobky na platformě, kterou provozuje subjekt provozující takovéto tržiště.“
(39) Zejména těch, které působí v oblasti veřejných statků (zdravotnictví, mobilita, města).
(40) Např. veřejný vyhledávač, cloudový server GAIA X nebo platformy sociálních médií spravované občanskou společností.
(41) Například sdílení nákupů (a zkušeností) mezi spotřebiteli, směna použitých výrobků, digitální formy „prozumerismu“, místní digitální platformy na podporu místního podnikání a případně krátké dodavatelské řetězce.
(42) Např. „La ruche qui dit oui“, což je belgická platforma s ekologickými a sezónními výpěstky.
(43) Například informace o výrobě, dopadech na životní prostředí, složení, použití, možnosti opravy a o použitelnosti každého příslušného produktu.
(44) Stanovisko EHSV Podpora zdravého a udržitelného stravování v EU (Úř. věst. C 190, 5.6.2019, s. 9).
(45) Upozorňuje, že průměrně se vrátí každý osmý balíček zakoupený on-line. https://www.salecycle.com/blog/featured/ecommerce-returns-2018-stats-trends/.
(46) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES (Úř. věst. L 285, 31.10.2009, s. 10).
(47) C. Becker et al. (2015), Sustainability Design and Software: The Karlskrona Manifesto (Udržitelný design a software: karlskronský manifest), in IEEE/ACM 37th IEEE International Conference on Software Engineering, s. 467–476, doi: 10.1109/ICSE.2015.179.
(48) Viz též Kern et al. (2018), Sustainable software products – Towards assessment criteria for resource and energy efficiency (Udržitelné softwarové produkty – na cestě ke kritériím udržitelnosti pro účinné využívání zdrojů a energie), Future Generation Computer Systems, sv. 86, s. 199–210, doi: 10.1016/j.future.2018.02.044.
(49) Obnovená strategie EU pro sociální odpovědnost podniků na období 2011–2014, KOM(2011) 0681.
(50) Emarketer.com.
(51) Hilty a Bieser (2017): Opportunities and risks of digitalisation for climate protection in Switzerland (Příležitosti a rizika digitalizace pro ochranu klimatu ve Švýcarsku).
(52) Např. GESI/Accenture (2015): SMARTer2030. ICT Solutions for 21st Century Challenges (SMARTer2030. Řešení IKT pro výzvy 21. století).
(53) Lange & Santarius (2020): Smart Green World? Making Digitalization Work for Sustainability (Inteligentní zelený svět? Jak zajistit, aby digitalizace podporovala udržitelnost). Lange, Pohl & Santarius (2020): Digitalization and Energy Consumption. Does ICT Reduce Energy Demand? (Digitalizace a spotřeba energie. Snižují IKT spotřebu energie?).
(54) http://www.remourban.eu/.
(55) https://www.matchup-project.eu/.
(56) Stanoviska EHSV Mezinárodní obchod a cestovní ruch – globální agenda pro udržitelný rozvoj (Úř. věst. C 14, 15.1.2020, s. 40), Cestovní ruch a doprava v roce 2020 a v dalších letech (viz strana 219 v tomto čísle Úředního věstníku).
(57) Stanovisko EHSV Od zemědělce ke spotřebiteli: udržitelná potravinová strategie, 2020 (viz strana 268 v tomto čísle Úředního věstníku).
(58) Jako je JoinData, nezávislá platforma s údaji pro zemědělce (join-data.nl).
(59) https://www.h2020fairshare.eu/.