Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k návrhu rozhodnutí Rady o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států

[COM(2020) 70 final]

(2020/C 232/03)

Hlavní zpravodajka:

Ellen NYGREN

Konzultace	Rada Evropské unie, 6. 3. 2020
Právní základ	čl. 148 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie
Odpovědná sekce	Zaměstnanost, sociální věci, občanství
Přijato na plenárním zasedání	7. 5. 2020
Plenární zasedání č.	551 – plenární zasedání na dálku
Výsledek hlasování (pro/proti/zdrželi se hlasování)	251/03/07

1. Závěry a doporučení

1.1.

EHSV vítá navrhovanou revizi hlavních směrů politik zaměstnanosti. Tyto hlavní směry mají sloužit jako vodítko pro politiky zaměstnanosti členských států EU a tato jejich úloha je důležitá rovněž v dobách krize. Politiky zaměstnanosti jsou klíčovým nástrojem hospodářského a sociálního rozvoje celé Evropské unie a jejích členských států. Prováděním evropského pilíře sociálních práv usilujeme o udržitelnou vzestupnou konvergenci a v této souvislosti je revize hlavních směrů politik zaměstnanosti vhodná. EU a její členské státy musejí více usilovat o odstranění nerovností. Vzestupná konvergence je průřezová zásada, kterou je nutné zohlednit a dodržovat ve všech politikách EU.

1.2.

Návrh revidovaných hlavních směrů politik zaměstnanosti byl zveřejněn před počátkem rychlého šíření onemocnění COVID-19, které se od té doby rozvinulo v pandemii a její dopady si evidentně žádají naléhavá opatření, mj. v oblasti politik na trhu práce. Za účelem omezení šíření onemocnění byla ve všech členských státech EU i mimo ni zavedena bezprecedentní opatření. EHSV se domnívá, že je zapotřebí jejich větší koordinace.

1.3.

EHSV je přesvědčen, že členským státům EU, jejím obyvatelům, podnikům a pracovníkům umožní co nejlépe čelit důsledkům pandemie COVID-19 a znovu vybudovat evropské hospodářství, které bude udržitelnější a odolnější, pouze komplexní plán evropské hospodářské obnovy. I když nelze s jistotou říci, jak dlouho bude trvat mimořádná situace způsobená krizí související s onemocněním COVID-19, je jasné, že její důsledky pro trhy práce budou trvat delší dobu. Hlavní směry politik zaměstnanosti pro rok 2020 by proto měly být rovněž upraveny tak, aby tuto novou situaci zohledňovaly.

1.4.

Hospodářský otřes, k němuž došlo vlivem šíření onemocnění COVID-19, již vyústil v krizi zaměstnanosti a sociální krizi, které mohou mít vážný dlouhodobý dopad na evropské trhy práce. Za této situace by se letos mělo zvážit přijetí dodatečného, mimořádného/nouzového hlavního směru politik zaměstnanosti, kterým by se řídily nezbytné úpravy politik zaměstnanosti v členských státech EU, aby bylo možné zvládnout tuto bezprecedentní situaci. Takový hlavní směr zaměstnanosti pro mimořádnou situaci spojenou s onemocněním COVID-19 by mohl zahrnovat odkazy na účinná dočasná opatření, která jsou zapotřebí ke zmírnění dopadů krize. Jedná se například o krátkodobé pracovní poměry, podporu příjmu, delší vyplácení nemocenských dávek a podporu práce na dálku (při dodržování odpovědnosti zaměstnavatele za zdraví a bezpečnost zaměstnanců).

1.5.

V rámci hlavního směru 5 se členské státy nadále vyzývají, aby povzbuzovaly „inovativní formy práce“. Nové formy práce a inovace sice nabízejí příležitosti k růstu, EHSV však již dříve poukázal na řadu výzev, které jsou s takovými typy práce spojeny. Hlavní směry politik zaměstnanosti by měly usilovat o to, aby se trendy spojené s těmito novými formami práce promítly do spravedlivých pracovních příležitostí. Je třeba uvítat požadavek, aby byly stanoveny odpovídající a spravedlivé mzdy, a to buď zlepšením mechanismů zákonných minimálních mezd, pokud existují, nebo prostřednictvím kolektivního vyjednávání. Zapojení sociálních partnerů má klíčový význam a je velmi pozitivní, že se v hlavním směru 5 členské státy vyzývají, aby podporovaly „sociální dialog a kolektivní vyjednávání za účelem stanovení mezd“. V této souvislosti by měl tento hlavní směr na závěr obsahovat návrhy opatření k posílení účinnosti kolektivních smluv prostřednictvím rozšíření jejich působnosti.

1.6.

Co se týče hlavního směru 6 (Zlepšení nabídky práce a přístupu k zaměstnání, dovednostem a kompetencím), oceňuje EHSV, že se zabývá komplexní vizí kompetencí, které jsou v souladu s udržitelným výrobním systémem. EHSV vítá, že se členské státy v hlavních směrech vyzývají, aby přizpůsobily své systémy vzdělávání a odborné přípravy a investovaly do nich, aby mohly poskytovat vysoce kvalitní a inkluzivní vzdělávání včetně odborného vzdělávání a přípravy. EHSV v tomto ohledu požaduje účinnější evropské a vnitrostátní strategie pro zajištění udržitelného financování změn kvalifikace a prohlubování dovedností u všech dospělých prostřednictvím celoživotního učení, přičemž je třeba se zaměřit zejména na poskytování účinné podpory pracovníkům i nezaměstnaným.

1.7.

Pokud jde o hlavní směr 7 (Zlepšení fungování trhů práce a zvýšení účinnosti sociálního dialogu), řádné fungování sociálního dialogu je zásadní pro každou politiku zaměstnanosti, včetně provádění hlavních směrů politik zaměstnanosti EU. Proto se musí více usilovat o usnadnění a podporu sociálního dialogu na vnitrostátní i na evropské úrovni. Kromě toho Komise učinila pokrok při zapojování občanské společnosti do procesu evropského semestru, což je vítáno, a toto zapojení by se mělo dále rozvíjet. V tomto hlavním směru chybí jeden prvek, jímž je potřeba zlepšit bezpečnost a ochranu zdraví při práci. Zdravé a bezpečné pracoviště má v souvislosti s šířením onemocnění COVID-19 zásadní význam v boji proti riziku nakažení a šíření viru a dalších nemocí. Odpovědnost za zdraví a bezpečnost pracovníků musí právě za této výjimečné situace více než kdy jindy převzít zaměstnavatelé a musí zaměstnancům a jejich zástupcům poskytovat příslušné informace, provádět posouzení rizik a přijímat preventivní opatření. Orgány veřejné správy, podniky, zaměstnanci i sociální partneři se všichni musí snažit ochránit pracovníky, jejich rodiny a společnost obecně.

1.8.

Většina malých podniků a mikropodniků má omezené finanční a manažerské zdroje, a proto je nezbytné poskytnout jim praktickou, finanční a individualizovanou podporu v oblasti programů bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP), aby mohly přizpůsobit pracoviště a rychle zavést nové postupy a metody s cílem chránit pracovníky. Inspektoři práce, Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (EU-OSHA), síť Enterprise Europe Network a příslušné orgány na celostátní úrovni mohou nabízet praktickou podporu, například nákladově efektivní a bezplatné uživatelsky přívětivé nástroje, informace, poradenství a pomoc.

1.9.

Co se týče hlavního směru 8 (Prosazování rovných příležitostí pro všechny, podpora sociálního začleňování a boj proti chudobě), je nutné potírat všechny formy diskriminačních praktik. Všem lidem musí být poskytnuta sociální ochrana a zdravotní péče. Mělo by se podporovat zapojení žen do pracovní síly a aktivní stárnutí pro všechny, a sice prostřednictvím vhodných opatření, jako je přístup ke kvalitním veřejným službám a důstojným pracovním podmínkám pro všechny. Hlavní směry politik zaměstnanosti by rovněž měly zohledňovat cíle sociální ochrany, jako je plný a efektivní rozsah sociální ochrany, její přiměřenost a transparentnost.

2. Souvislosti

2.1.

Smlouva o fungování Evropské unie (SFEU) stanoví, že členské státy považují své hospodářské politiky a podporu zaměstnanosti za záležitost společného zájmu a koordinují své činnosti v rámci Rady (1). Článek 148 SFEU stanoví, že Rada přijímá hlavní směry politik zaměstnanosti. Hlavní směry vymezují rozsah a směr koordinace politik členských států a slouží jako základ pro doporučení pro jednotlivé země v rámci procesu evropského semestru.

2.2.

Hlavní směry politik zaměstnanosti a hlavní směry hospodářských politik byly poprvé přijaty společně v roce 2010 jako „integrovaný balíček“ v souvislosti se strategií Evropa 2020. V roce 2018 byly hlavní směry politik zaměstnanosti sladěny se zásadami evropského pilíře sociálních práv. EHSV toto sladění uvítal hned na začátku (2), vyjádřil však při oné příležitosti (a i v řadě svých dalších stanovisek (3)) požadavek, aby se pro skutečné naplnění a provedení pilíře v praxi učinilo více.

2.3.

Vzhledem k tomu, že byl evropský semestr aktualizován, aby do něj byly začleněny cíle udržitelného rozvoje OSN, byla roční analýza růstu změněna na roční strategii pro udržitelný růst a nyní se navrhuje revize hlavních směrů politik zaměstnanosti.

2.4.

Návrh rozhodnutí Rady o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států přijala Komise 26. února 2020, tedy před zahájením koordinace nouzových opatření přijatých v souvislosti s šířením onemocnění COVID-19. Veřejné orgány musí v bezprostředním horizontu usilovat o to, aby byla zajištěna náležitá rovnováha mezi ochranou veřejného zdraví díky tomu, že se omezí další šíření viru, a zachováním důležité hospodářské činnosti.

2.5.

MOP upozornila na to, že dopady onemocnění COVID-19 na zaměstnanost jsou hluboké, dalekosáhlé a bezprecedentní (4), což by mohlo vést k zániku milionů pracovních míst a k nárůstu podzaměstnanosti a počtu chudých pracujících. Důsledky by tedy mohly být mnohem horší než v případě finanční krize z let 2008 a 2009. Omezení jejich rozsahu bude záviset na tom, jak rychle a rázně budou přijata a uskutečněna politická rozhodnutí.

2.6.

EHSV je přesvědčen, že členským státům EU, jejím obyvatelům, podnikům a pracovníkům umožní co nejlépe čelit důsledkům pandemie COVID-19 a znovu vybudovat evropské hospodářství, které bude udržitelnější a odolnější, pouze komplexní plán evropské hospodářské obnovy (5). Členské státy by se měly urychleně dohodnout na novém víceletém finančním rámci (VFR), a snížit tak nejistotu ohledně financování investic EU v období od roku 2021.

2.7.

Byly dramaticky zasaženy podniky a pracovníci z celé řady hospodářských odvětví. Mnoha podnikům, zejména mikropodnikům, malým a středním podnikům a sociálním podnikům, hrozí platební neschopnost a miliony pracovníků jsou vystaveny riziku, že přijdou o příjmy a o zaměstnání (6). V průměru zhruba 90 % malých a středních podniků uvádí, že se jich tato krize ekonomicky dotkla a že podle nich vzroste míra nezaměstnanosti o 3 až 5 procentních bodů (7). Je nutné přijmout cílená opatření na podporu podniků a pracovních míst v klíčových odvětvích, která byla zvlášť silně zasažena.

2.8.

V Evropě i na celém světě jsou po právu oceňováni zdravotničtí pracovníci jako hrdinové stojící v přední linii, kteří dělají maximum pro záchranu životů a v příliš mnoha případech za to platí vlastním životem. V některých zemích to byli vedle učitelů, státních zaměstnanců, stálých domácích pečovatelů a pečujících osob i oni, kdo byl v období po krizi z roku 2008 nedoceněn a pocítil tíži úsporných opatření. V budoucnu bude zásadně důležité, aby toto znovuuznání konkrétně vyústilo v lepší podmínky a nezbytné investice do veřejných služeb a zejména do systému sociálního zabezpečení.

2.9.

Krize související s onemocněním COVID-19 rovněž zřetelně ukazuje stávající strukturální problémy na evropských trzích práce. Přetrvávají nerovnosti mezi pracovníky, kteří požívají výhod stabilnějších a jistějších forem zaměstnání, a těmi, kdo vykonávají nejisté zaměstnání. Je nutné zajistit flexibilitu zaměstnavatelům i pracovníkům, aby byli schopni reagovat na rychlé změny probíhající ve světě práce. Za tímto účelem je nezbytné podpořit jistotu a spravedlivé pracovní podmínky u všech forem zaměstnání.

2.10.

Mnoho pracovníků, kteří jsou obvykle považováni za pracovníky s „nízkou“ kvalifikací a jsou úměrně tomu málo placeni, jsou ve skutečnosti klíčovými pracovníky, kteří pomáhají udržet společnost v chodu a často přitom vystavují riziku sebe i své blízké.

2.11.

Tito pracovníci, kteří se již nacházejí v nejobtížnější situaci z hlediska přístupu na trh práce a účasti na něm, jsou ve větší míře ohroženi vyloučením. Patří mezi ně ženy, mladí lidé, osoby se zdravotním postižením a další skupiny potýkající se s diskriminací na pracovišti, jako jsou migranti a Romové. Někteří pracovníci (týká se to zejména žen) mohou být nuceni vzdát se svého zaměstnání, aby mohli pečovat o děti a další rodinné příslušníky.

2.12.

Evropské podniky usilují především o to, aby si udržely své postavení na trhu a zachovaly miliony pracovních míst. Podniky a sociální partneři přicházejí s pragmatickými řešeními – uzpůsobují například své podnikatelské plány, zavádějí režimy zkrácené pracovní doby a práce z domova či jiné flexibilní alternativy a vytvářejí podmínky pro distanční odbornou přípravu v podniku.

2.13.

S ohledem na tento vývoj musí být koordinace politik zaměstnanosti v Evropské unii uzpůsobena tak, aby reagovala na tuto novou a bezprecedentní situaci. Návrh nařízení Rady o zřízení evropského nástroje pro dočasnou podporu na zmírnění rizik nezaměstnanosti v mimořádné situaci (SURE) v důsledku rozšíření onemocnění COVID-19 (8), který předložila Komise, je vítanou iniciativou k poskytnutí okamžité podpory pracovníkům a podnikům. Pokud bude rychle zaveden, pomůže ztlumit negativní dopady na zaměstnanost a navodit podmínky pro okamžité oživení. I když nelze s jistotou říci, jak dlouho bude trvat mimořádná situace způsobená krizí vzniklou v souvislosti s onemocněním COVID-19, je jasné, že její důsledky budou trvat delší dobu. Hlavní směry politik zaměstnanosti pro rok 2020 by proto měly být rovněž upraveny tak, aby tuto novou situaci zohledňovaly.

2.14.

S ohledem na různé vnitrostátní podmínky by hlavní směry politik zaměstnanosti měly být stabilní v dlouhodobějším horizontu a měly by být platné pro všechny členské státy. Vzhledem k současnému šíření onemocnění COVID-19 a k tomu, že se již objevují známky jím způsobené hospodářské a sociální krize s vážnými dlouhodobými dopady na evropské trhy práce, je však třeba zvážit, zda by letos neměl být přijat dodatečný, mimořádný/nouzový hlavní směr politik zaměstnanosti, kterým by se řídily nezbytné úpravy politik zaměstnanosti v členských státech EU, aby bylo možné zvládnout tuto bezprecedentní situaci. Měla by se dále zlepšit stávající otevřená metoda koordinace, aby podporovala členské státy při srovnávacím měření pokroku v reformách a při zlepšování výkonnosti jejich politik zaměstnanosti a vnitrostátních systémů sociální ochrany.

2.15.

Hlavní směr zaměstnanosti pro mimořádnou situaci spojenou s onemocněním COVID-19 by mohl zahrnovat odkazy na účinná dočasná opatření, která jsou zapotřebí ke zmírnění dopadů krize. Jedná se například o krátkodobé pracovní poměry, podporu příjmu, delší vyplácení nemocenských dávek, odložení platby příspěvků zaměstnavatelů na sociální zabezpečení, předběžnou daň z příjmu a daň z přidané hodnoty a podporu práce na dálku (při dodržování odpovědnosti zaměstnavatele za zdraví a bezpečnost zaměstnanců).

2.16.

S ohledem na krizi vzniklou v souvislosti s onemocněním COVID-19 považuje EHSV toto stanovisko za příležitost k předložení připomínek a doporučení zaměřených na řešení bezprecedentních narušení trhu práce ve stále větším počtu zemí, následovaných částečným pozastavením společenského a hospodářského života v rámci boje proti virové nákaze. Tato situace bude vyžadovat, aby členské státy EU uzpůsobily své politiky zaměstnanosti.

3. Obecné připomínky

3.1.

EHSV odkazuje na svá předchozí stanoviska k hlavním směrům politik zaměstnanosti a opakuje některé názory, které jsou v nich uvedené a jsou stále platné:

—	Je třeba více investovat do vytváření kvalitních pracovních míst a usilovněji řešit problematiku nejistého zaměstnání, neboť to také snižuje produktivitu (9).

—	EU a její členské státy musejí více usilovat o odstranění nerovností. Konvergence směrem na vyšší úroveň je průřezová zásada, kterou je nutné zohlednit a dodržovat ve všech politikách EU (10).

—	EHSV opakuje svůj požadavek na řádný balíček týkající se sociálních investic jako součást evropského plánu růstu a investic ve výši 2 % HDP (11).

—	Ustanovení týkající se rovnosti žen a mužů se musí objevit v každém hlavním směru politik a při řešení rozdílů v odměňování žen a mužů je nutné klást velký důraz na problém nízké mzdy (12).

—	Strategie sociálního začleňování osob se zdravotním postižením, migrantů a Romů byla potvrzena v různých stanoviscích.

—	Dobře fungující sociální dialog má zásadní význam pro dosažení vzestupné sociální konvergence a přístupu ke kvalitnímu zaměstnání, dovednostem a kompetencím a pro zlepšení koncepce nebo provádění reforem, které z těchto cílů vyplývají (13).

—

Spravedlivější společnost lze vytvořit pouze generováním růstu a tvorbou pracovních míst, jež budou udržitelnější a budou lépe podporovat začlenění, a současným zvyšováním produktivity a konkurenceschopnosti, a to s cílem zajistit pro občany důstojné pracovní podmínky, odpovídající mzdy a důchody a umožnit jim výkon jejich práv (14).

—	Výbor v jednom ze svých stanovisek k pilíři sociálních práv také upozornil na nutnost zlepšit srovnávací přehled a na potřebu ekonomického i sociálního evropského semestru (15). Vztah mezi sledováním makroekonomických otázek a politikami zaměstnanosti a sociálními politikami je velmi důležitý.

—

EHSV se stále domnívá, že navzdory pokroku pilíře a spojení hlavních směrů politik zaměstnanosti a hlavních směrů hospodářských politik přetrvává mezi těmito dvěma balíčky hlavních směrů malá konvergence. EHSV vítá aktualizaci hlavních směrů na základě začlenění cílů udržitelného rozvoje do evropského semestru.

3.2.

EHSV znovu potvrzuje, že při vypracování politik v oblasti právní úpravy trhu práce a sociálních práv musí být harmonicky propojena konkurenceschopnost, produktivita a sociální udržitelnost (včetně práv pracovníků), mezi nimiž existuje přímá vazba. Všechny politiky zaváděné evropskými, vnitrostátními a místními orgány by měly zohledňovat vhodnou rovnováhu mezi hospodářskou, sociální a environmentální udržitelností (16).

3.3.

Politiky zaměstnanosti jsou klíčovým nástrojem hospodářského a sociálního rozvoje celé EU a jejích členských států. Hlavní směry politik zaměstnanosti hrají důležitou úlohu, jelikož se díky nim propojují Komise, vlády jednotlivých států, zaměstnavatelé a odbory, aby modernizovali politiky zaměstnanosti a systémy sociální ochrany podle měnící se hospodářské a sociální situace v Evropě.

3.4.

Evropský pilíř sociálních práv může být prostředkem k podpoře vzestupné konvergence a lepších životních a pracovních podmínek v celé EU. Budoucnost trhu práce by se měla stát v debatách o pilíři klíčovou prioritou, neboť je třeba řešit hlavní problémy, které v této oblasti existují, přičemž je nutná soudržná evropská strategie zaměstnanosti se zaměřením na tato témata:

—	investice a inovace,

—	zaměstnanost a vytváření kvalitních pracovních míst,

—	spravedlivé pracovní podmínky pro všechny,

—	spravedlivý a bezproblémový přechod podporovaný aktivní politikou trhu práce,

—	rovné příležitosti pro všechny,

—	zapojení všech zúčastněných stran, zvláště pak sociálních partnerů,

—	investice do systémů vzdělávání a odborné přípravy s cílem poskytovat vysoce kvalitní a inkluzivní vzdělávání, včetně odborného vzdělávání a přípravy, celoživotního učení, prohlubování dovedností a změny kvalifikace, zejména v zájmu zohlednění požadavků na digitální a zelené dovednosti.

3.5.

Účinné provádění pilíře v členských státech bude možné pouze tehdy, pokud budou mít dostatečné finanční zdroje na investice do sociálních politik, tedy na provedení práv a zásad do konkrétních politických iniciativ. Za tímto účelem jsou zapotřebí výrazné zásahy mechanismů, jako je Evropský sociální fond, Evropský fond pro strategické investice a další (17).

3.6.

Jedním z hlavních problémů je pro většinu zemí zejména nezaměstnanost. Důsledky krize spojené s onemocněním COVID-19 vyžadují větší úsilí v oblasti aktivních politik na trhu práce než za normálních okolností. Je třeba učinit více jak na úrovni EU, tak na úrovni jednotlivých států.

3.7.

Hlavní směry politik zaměstnanosti, sladěné se zásadami evropského pilíře sociálních práv, mohou být pro členské státy důležitým nástrojem přípravy a provádění politik a opatření ke zmírnění ekonomických a sociálních dopadů krize spojené s onemocněním COVID-19 v krátkodobém horizontu a k překonání této krize bez ohrožení pracovních práv či ztráty konkurenceschopnosti. To se může koordinovat v rámci evropského semestru. Jednou z priorit by v hlavních směrech politik zaměstnanosti měla být podpora sociálního dialogu. Intenzivní sociální dialog by měl být zaručen na všech úrovních, aby bylo možné řešit důsledky této krize ekonomicky i sociálně udržitelným způsobem.

3.8.

V tomto směru je pro zaměstnavatele i zaměstnance lepším řešením zachování pracovních míst a náležitě odměňovaná krátkodobá práce než propouštění. Propagace těchto nástrojů trhu práce v celé EU a jejich finanční podpora by měly významný přínos ke stabilizaci hospodářského a společenského života za těchto mimořádných okolností.

3.9.

EHSV v této souvislosti uvítal zavedení nástroje SURE (18), který ohlásila Komise a který byl vyvinut za účelem finanční podpory režimů zkrácené pracovní doby, mechanismů náhrady příjmů a dalších opatření zaměřených na předcházení nezaměstnanosti v důsledku šíření onemocnění COVID-19.

3.10.

Pokud jde o pokyny k používání tohoto nástroje, určené členským státům, vyzývá EHSV Komisi, aby zajistila přinejmenším to, že a) všechny členské státy zavedou režimy zkrácené pracovní doby nebo podobná opatření, b) tato opatření se budou vztahovat na všechny pracovníky, všechna odvětví a všechny podniky, c) platby budou prováděny pokud možno podnikům, které se budou více snažit nepropouštět, a d) do navrhování, vývoje a zavádění režimů na vnitrostátní, odvětvové a podnikové úrovni budou plně zapojeni sociální partneři a že budou vyčleněny odpovídající finanční prostředky EU na pomoc členským státům při provádění nezbytných opatření.

3.11.

Evropští sociální partneři ve svém nedávném společném prohlášení k onemocnění COVID-19 (19) naléhají na to, že je potřeba vyvinout veškeré úsilí na pomoc pracovníkům, podnikům, ekonomickým činnostem a veřejným službám přežít krizi, aby mohli pokračovat ve svých činnostech, až krize skončí, na udržení pracovníků na jejich pracovních místech během krize, na jejich ochranu před nezaměstnaností a ztrátou příjmů a na zmírnění finančních ztrát.

3.12.

Sociální partneři naléhavě žádají vlády, aby schválily především opatření zaměřená na:

—

předcházení narušením jednotného trhu, včetně zákazů a omezení vývozu, především vývozu zdravotnického vybavení a léčivých přípravků, a ukončení uzavírání hranic pro pohyb zboží. Ochrana všech druhů nákladní dopravy je v EU prioritou. EU má také zásadní úlohu při koordinaci opatření přijímaných v členských státech a souvisejícím informování,

—	podporu výdajů a investic členských států, zvláště na posílení personálu, vybavení a prostředků pro zdravotnictví, systémy sociální ochrany a další služby obecného zájmu jednotlivých států,

—	uvolnění nevyužitých prostředků ze strukturálních a jiných fondů EU na pomoc členským státům při zajišťování finanční podpory a podpory příjmů nezaměstnaných nebo dočasně propuštěných pracovníků,

—	zajištění přístupu k úvěrům a finanční podpory pro podniky, zejména všechny typy malých a středních podniků, které jsou zasaženy omezením pohybu a mimořádnými opatřeními, a to pomocí koordinované intervence využívající prostředky rozpočtu EU, ECB, EIB a národních podpůrných bank,

—	aktivaci fondu solidarity pro případy přírodních katastrof a jiných dostupných finančních prostředků na úrovni EU, jíž se upraví stávající nedostatečný rozpočet,

—	rovněž by se mělo ocenit úsilí Evropské komise o zavedení plné flexibility u pravidel státní podpory.

3.13.

Členské státy by do přípravy a provádění vnitrostátních opatření měly zapojit sociální partnery jednotlivých států.

3.14.

Komise a členské státy musí zajistit, že se finanční podpora dostane k podnikům, zejména všem typům malých a středních podniků, a ke všem pracovníkům, včetně osob s nejistým zaměstnáním, které jsou nejzranitelnější.

3.15.

Plán Komise uplatnit při používání jejích fiskálních pravidel a pravidel státní podpory flexibilitu je zásadní pro podporu veřejných služeb, které jsou, stejně jako podniky a pracovníci zasažení krizí, na hranici svých možností.

3.16.

Prostředky EU investované do ochrany pracovníků a podniků před nejvážnějšími dopady krize by měly být doplňkem výdajů členských států.

3.17.

Evropa musí při řešení této mimořádné situace prokázat odpovědnost, solidaritu a efektivitu a ochránit zasažené občany, pracovníky a podniky.

4. Konkrétní připomínky

4.1.

Hlavní směry politik zaměstnanosti, které mají sloužit jako vodítko, plní rovněž důležitou úlohu v období krize související s onemocněním COVID-19, kdy se největší pozornost věnuje krátkodobým opatřením. Ani za naléhavé situace nelze opomíjet dlouhodobou perspektivu, abychom mohli usilovat o udržitelnou vzestupnou konvergenci.

4.2. Hlavní směr 5: Podpora poptávky po pracovní síle

4.2.1.

Z dlouhodobého hlediska tento hlavní směr nestanoví účinná opatření na podporu poptávky po pracovní síle. Všechna navrhovaná opatření se zaměřují na překážky, jimž čelí podniky při vstupu na trh, a na přesunutí daní tak, aby se snížilo daňové zatížení práce. Tento návrh je krátkodobý a nezohledňuje politické dopady snížení finanční kapacity jednotlivých států.

4.2.2.

V rámci hlavního směru 5 se členské státy nadále vyzývají, aby povzbuzovaly „inovativní formy práce“. I když nové formy práce a inovace poskytují příležitosti k růstu, EHSV již dříve upozorňoval na řadu problémů, které v souvislosti s tímto druhem práce vyvstávají. Hlavní směry politik zaměstnanosti by měly usilovat o to, aby byly trendy spojené s těmito novými formami práce přeměněny ve spravedlivé pracovní příležitosti založené na rovnováze mezi hladkými přechody na trzích práce a vhodnými ustanoveními týkajícími se bezpečnosti pracovníků (20).

4.2.3.

Je třeba uvítat požadavek, aby byly stanoveny odpovídající mzdy, a to buď posílením mechanismů určení zákonných minimálních mezd, pokud existují, nebo prostřednictvím kolektivního vyjednávání. Zapojení sociálních partnerů má klíčový význam a je velmi pozitivní, že se v hlavních směrech členské státy vyzývají, aby podporovaly „sociální dialog a kolektivní vyjednávání za účelem stanovení mezd“. EHSV v současnosti připravuje stanovisko k důstojným minimálním mzdám (21).

4.2.4.

Odklon pokynů od zdanění práce k jiným zdrojům i nové specifikace jsou vítány. Je však třeba objasnit, jaké jsou další možné zdroje. EHSV přijal stanoviska zaměřená na problémy, jako jsou agresivní daňové plánování, podvody a daňové úniky. (22)

4.2.5.

Tento hlavní směr by měl na závěr obsahovat návrhy, jak posílit účinnost kolektivních smluv prostřednictvím rozšíření jejich působnosti. Současně je nanejvýš důležitým předpokladem, aby byla plně respektována zásada subsidiarity a nezávislá úloha sociálních partnerů. (23)

4.3. Hlavní směr 6: Zlepšení nabídky práce a přístupu k zaměstnání, dovednostem a kompetencím

4.3.1.

Je pozitivní, že se tento hlavní směr zabývá komplexní vizí kompetencí, které jsou v souladu s udržitelným výrobním systémem. EHSV vítá, že se členské státy v hlavních směrech vyzývají, aby přizpůsobily své systémy vzdělávání a odborné přípravy a investovaly do nich, aby mohly poskytovat vysoce kvalitní a inkluzivní vzdělávání včetně odborného vzdělávání a přípravy.

4.3.2.

EHSV vybízí členské státy, aby co nejlépe využívaly příležitostí, které nabízejí fondy EU, jež je třeba podpořit také pomocí vnitrostátních zdrojů. EHSV požaduje účinnější evropské a vnitrostátní strategie pro zajištění udržitelného financování změn kvalifikace a prohlubování dovedností u všech dospělých, přičemž je třeba se zaměřit zejména na poskytování účinné podpory pracovníkům i nezaměstnaným prostřednictvím veřejných služeb zaměstnanosti, podniků, individuálních vzdělávacích účtů a dalších možností používaných na vnitrostátní úrovni. Vzhledem k dopadu šíření onemocnění COVID-19 by mohla být nutná okamžitá opatření, aby se nabídka práce uzpůsobila stávajícím potřebám a požadavkům. Podniky působící v oblasti služeb by například mohly dočasně propůjčit své zaměstnance do zdravotnictví.

4.3.3.

EHSV navrhuje, aby byla Evropská komise ambicióznější, co se týče stanovování ukazatelů a prahových hodnot pro účast dospělých na vzdělávání a přístup zaměstnanců ke školení, a aby se v hlavním směru 6 zvážila a požadovala opatření, jako je stanovení ukazatelů týkajících se veřejných a soukromých investic do odborného vzdělávání a právo zaměstnanců na placenou dovolenou za účelem odborné přípravy (24).

4.3.4.

Pro účely přizpůsobení trhů práce během krize způsobené šířením onemocnění COVID-19 a také pro to, aby se zajistilo, že Evropa bude po krizi silnější a konkurenceschopnější, bude mít klíčový význam změna kvalifikace a prohlubování dovedností. Členské státy by měly s přispěním Evropského sociálního fondu vytvořit nebo posílit mechanismy a systémy podpory při profesních přechodech. Účelem těchto mechanismů je umožnit znovu získat zaměstnání, předcházet propouštění, která vedou k dlouhodobé nezaměstnanosti, ale také otevírat cesty k novým pracovním místům a umožňovat nové postupy vytváření pracovních míst.

4.3.5.

Lepší pochopení měnící se povahy práce a pracovněprávních vztahů v digitální éře by mělo vést k vytvoření efektivnější politiky zaměstnanosti EU. Pandemie COVID-19 způsobila, že lidé více než dříve pracují z domova. Práce na dálku není vhodná pro všechny situace ani všechny druhy pracovních míst, ale pokud probíhá tak, jak má, může být důležitou součástí řešení, které by umožnilo pružnou pracovní dobu, jež pracovníkům pomůže nastolit lepší rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem, a být navíc v zájmu podniků. Je zásadně důležité, aby byla zavedena náležitá zdravotní a bezpečnostní opatření jak na pracovišti, tak i v rámci podmínek práce na dálku, včetně dodržování délky pracovní doby. Je také nezbytné, aby se dále zkoumala opatření k řešení nových a vznikajících rizik, včetně stresu a dalších psychosociálních rizik, a aby se na tato opatření vydávalo více investic.

4.3.6.

Plná digitální gramotnost všech učitelů a žáků, jakož i všech občanů, včetně těch, kteří žijí v marginalizovaných oblastech, vyžaduje odpovídající veřejné financování a kvalifikované technické pracovníky. Je nutné zaručit přístup k internetu, zajistit cestu k digitální gramotnosti těm, kteří jsou vystaveni rizikům, a dát těmto osobám možnost požívat svých práv a využívat sociálních služeb.

4.3.7.

EHSV již zdůraznil, že během absolvování odborné přípravy je nutné zajistit důstojný příjem. Měla by být rovněž prozkoumána možnost zavedení nástrojů, které jsou využívány v některých členských státech EU, s cílem zajistit, aby se osvědčené postupy v oblasti minimálních norem ohledně nároku na studijní volno staly v ostatních členských státech běžnou praxí.

4.3.8.

Co se týče pomoci poskytované nezaměstnaným osobám a s ohledem na stále větší počet pracovníků, kteří jsou dlouhodobě nezaměstnaní, by se hlavní směry politik zaměstnanosti měly zabývat tím, že je třeba přijmout včasná opatření k zabránění efektu zjizvení, který nastává v případě vyloučení z trhu práce. Je třeba, aby byly rozsah a výše dávek v nezaměstnanosti dostatečné. Některé vnitrostátní systémy nejsou z hlediska způsobilosti dostatečně pružné a náhrady jsou příliš nízké. EHSV v této souvislosti nedávno vyzval k tomu, aby byla přijata opatření na úrovni EU, která by umožnila stanovit minimální normy pro vnitrostátní systémy podpory v nezaměstnanosti (25).

4.3.9.

Dlouhodobá vize EU v oblasti zaměstnanosti by se měla zaměřit především na kvalitní pracovní místa a zároveň umožnit pracovní příležitosti související se všemi formami práce.

4.4. Hlavní směr 7: Zlepšení fungování trhů práce a zvýšení účinnosti sociálního dialogu

4.4.1.

Za pozitivní signál lze považovat výzvu k tomu, aby byly nastoleny transparentní a předvídatelné podmínky, které by zabránily segmentaci a nejistému zaměstnání a podpořily přechod na pracovní smlouvy na dobu neurčitou. Totéž platí pro posílení a rozšíření schopnosti sociálních partnerů kolektivně vyjednávat. Hlavní směry politik zaměstnanosti by rovněž měly usilovat o to, aby se rozšířilo kolektivní vyjednávání, a zajistit, aby měli všichni pracovníci právo se organizovat a být svobodně zastupováni odborovými organizacemi.

4.4.2.

Ustanovení v tomto hlavním směru, která se týkají se přístupu k nestrannému řešení sporů, by měla být použitelná obecně, a ne jen na neoprávněná propuštění. Mělo by však být respektováno právo stran obrátit se na soudy v případě, kdy alternativní řešení sporu nebylo úspěšné (26).

4.4.3.

Další pozitivní prvky návrhu Komise spočívají ve srovnání se současnými hlavními směry politik zaměstnanosti v tom, že se klade důraz na spravedlivé podmínky pro mobilní pracovníky a odkazuje se na boj proti diskriminaci a ukončení chudoby pracujících. Pro členské státy bude důležité, aby byli při provádění opatření, jako je například uzavření hranic, zohledněni mobilní pracovníci včetně přeshraničních pracovníků, aby se zmírnil dopad šíření onemocnění COVID-19.

4.4.4.

V tomto hlavním směru chybí jeden prvek, jímž je potřeba zlepšit bezpečnost a ochranu zdraví při práci. Zdravé a bezpečné pracoviště má v souvislosti s šířením onemocnění COVID-19 zásadní význam v boji proti riziku nakažení a šíření viru a dalších nemocí. Odpovědnost za zdraví a bezpečnost pracovníků musí převzít zaměstnavatelé a musí zaměstnancům a jejich zástupcům poskytovat příslušné informace, provádět posouzení rizik a přijímat preventivní opatření. Orgány veřejné správy, podniky, zaměstnanci i sociální partneři se všichni musí snažit ochránit pracovníky, jejich rodiny a společnost obecně. Aby se zlepšilo fungování trhů práce, měly by členské státy investovat do bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a zajistit přiměřené prostředky a ustanovení pro inspektoráty práce nebo zástupce odborů, kteří mají na starost zdraví a bezpečnost, a také podporu pro zaměstnavatele.

4.4.5.

4.4.6.

EHSV navrhuje, aby se více podporovalo budování kapacit sociálních partnerů v rámci sociálního dialogu a zabezpečily se investice do struktur za účelem podpory sociálního dialogu a prosazování postupů, které tento dialog podporují. V některých zemích je sociální dialog méně rozvinutý, a v některých zemích v této oblasti kvůli krizi dokonce dochází ke zhoršení. Vítáme úsilí Evropské komise o posílení spolupráce se sociálními partnery v souvislosti s evropským semestrem. Vzhledem ke stěžejní roli, jakou hraje sociální dialog při provádění pilíře sociálních práv, hlavních směrů politik zaměstnanosti a doporučení pro jednotlivé země, opakuje EHSV svou výzvu, aby tento dialog fungoval ve všech členských státech, a naléhavě vybízí všechny politické aktéry na vnitrostátní a evropské úrovni, aby posilovali struktury kolektivního vyjednávání na všech úrovních. Kromě toho Komise učinila pokrok při zapojování občanské společnosti do podávání zpráv o jednotlivých zemích, což je vítáno, a toto zapojení by se mělo dále rozvíjet.

4.5. Hlavní směr 8: Prosazování rovných příležitostí pro všechny, podpora sociálního začleňování a boj proti chudobě

4.5.1.

Rozsah sociální ochrany je pojímán s ohledem na demografickou výzvu a na to, že je třeba, aby pracovníci zůstávali déle v zaměstnání. Hlavní směry politik zaměstnanosti by rovněž měly zohledňovat cíle, jako je plné a efektivní pokrytí, přiměřenost a transparentnost.

4.5.2.

Rovnosti žen a mužů lze dosáhnout pouze tím, že se zvýší účast žen na všech úrovních trhu práce, a to co se týče míry zaměstnanosti i delší průměrné pracovní doby žen. Jsou zapotřebí další opatření, aby byly odstraněny překážky bránící zaměstnanosti žen, jako je nedostatek cenově dostupné a přístupné péče, a byly vyrovnány rozdíly v odměňování žen a mužů. Za tímto účelem je třeba na evropské a vnitrostátní úrovni řešit různé strukturální překážky a je nutné více investovat do kvalitních veřejných služeb a opatření k zajištění transparentnosti v odměňování. Podnikání může být pro ženy možností, jak se stát ekonomicky nezávislými, získat kvalitní pracovní místa, dosáhnout úspěšné kariéry a pozvednout se z chudoby a sociálního vyloučení. Může přispět k lépe vyváženému zastoupení žen a mužů v procesu rozhodování.

4.5.3.

Co se týče osob se zdravotním postižením, je obzvláště důležité, aby byly potírány diskriminačních praktiky, a tak jim byl usnadněn přístup na trh práce. Náležitou podporu musí v této souvislosti poskytovat služby zaměstnanosti a veřejné kampaně, které se musí zaměřit na boj proti předsudkům a prosazování zákazu diskriminace osob se zdravotním postižením. Pokud jde o přístup osob se zdravotním postižením ke službám, je třeba prosazovat nezávislý způsob života a přístupnost.

4.5.4.

Aby byl zajištěn přístup ke zdravotní péči pro všechny, je třeba věnovat pozornost tomu, že je nutné poskytovat udržitelné, efektivní, cenově dostupné a přístupné služby kvalitní zdravotní péče a odpovídající finanční prostředky na to, aby byli pracovníci v oblasti zdravotní péče přiměřeně vyškoleni.

4.5.5.

Jsou zapotřebí konkrétní návrhy pro aktivní stárnutí, aby se zabránilo prosazování nevhodných politik pro starší pracovníky. Jak se evropští sociální partneři shodli v autonomní rámcové dohodě evropských sociálních partnerů o aktivním stárnutí a mezigeneračním přístupu (27), aktivní stárnutí spočívá v tom, že se pracovníkům všech věkových kategorií dostává optimálních příležitostí pro práci v kvalitních, produktivních a zdravých podmínkách až do zákonného věku pro odchod do důchodu, a to na základě společného závazku a společné motivace zaměstnavatelů a pracovníků.

4.5.6.

EHSV v této souvislosti rovněž v řadě stanovisek zdůraznil, že je třeba podporovat mezigenerační solidaritu, kterou by doplňovala účinná politika růstu a zaměstnanosti. Potřebujeme skutečnou politiku „aktivního stárnutí“, abychom mohli vytvořit dobré pracovní podmínky a politiky týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví a pracovní doby a zvýšit účast na celoživotním učení. Dále musíme stimulovat vyšší míru zaměstnanosti starších osob, které jsou často nuceny časně opustit zaměstnání kvůli zdravotním problémům, intenzitě práce, předčasnému propuštění a nedostatku příležitostí k odbornému vzdělávání nebo k návratu na trh práce (28).

V Bruselu dne 7. května 2020.

předseda Evropského hospodářského a sociálního výboru

Luca JAHIER

(1) Čl. 146 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie.

(2) Úř. věst. C 237, 6.7.2018, s. 57.

(3) Úř. věst. C 14, 15.1.2020, s. 1.

(4) Viz COVID-19 and the world of work (Pandemie COVID-19 a svět práce), ILO Monitor, 2. vydání.

(5) Viz prohlášení EHSV Reakce EU na šíření onemocnění COVID-19 a potřeba bezpříkladné solidarity mezi členskými státy.

(6) A view on the COVID impact on and support measures for SMEs (Přehled důsledků pandemie COVID-19 pro malé a střední podniky a dostupných podpůrných opatření), SMEunited; videokonference členů Evropské rady dne 23. dubna – dopis Pierra Gattaze a Markuse J. Beyrera adresovaný předsedovi Evropské rady Charlesovi Michelovi, BusinessEurope.

(7) A view on the COVID impact on and support measures for SMEs (Přehled důsledků pandemie COVID-19 pro malé a střední podniky a dostupných podpůrných opatření), SMEunited.

(8) COM(2020) 139 final.

(9) Úř. věst. C 282, 20.8.2019, s. 32, odstavec 3.1.4.

(10) Úř. věst. C 282, 20.8.2019, s. 32, odstavec 1.7.

(11) Úř. věst. C 237, 6.7.2018, s. 57, odstavce 1.3 a 4.3.

(12) Úř. věst. C 237, 6.7.2018, s. 57, odstavec 1.13.

(13) Úř. věst. C 282, 20.8.2019, s. 32, odstavec 3.3.1.

(14) Úř. věst. C 282, 20.8.2019, s. 32, odstavec 3.4.1.

(15) Úř. věst. C 81, 2.3.2018, s. 145.

(16) Úř. věst. C 282, 20.8.2019, s. 32, odstavec 1.3.

(17) Úř. věst. C 282, 20.8.2019, s. 32, odstavec 3.5.5.

(18) Evropský nástroj pro dočasnou podporu na zmírnění rizik nezaměstnanosti v mimořádné situaci (SURE) v důsledku šíření onemocnění COVID-19.

(19) Společné prohlášení sociálních partnerů k onemocnění COVID-19.

(20) Úř. věst. C 237, 6.7.2018, s. 57, odstavec 5.1.

(21) Stanovisko Důstojné minimální mzdy v celé Evropě (SOC/632) (připravuje se).

(22) Úř. věst. C 237, 6.7.2018, s. 57, Úř. věst. C 129, 11.4.2018, s. 1.

(23) Úř. věst. C 237, 6.7.2018, s. 57, odstavec 5.5.

(24) Stanovisko EHSV Udržitelné financování celoživotního učení a rozvoje dovedností v souvislosti s nedostatkem kvalifikované pracovní síly (průzkumné stanovisko na žádost chorvatského předsednictví) (SOC/629) (viz strana 8 v tomto čísle Úředního věstníku).

(25) Úř. věst. C 97, 24.3.2020, s. 32.

(26) Úř. věst. C 237, 6.7.2018, s. 57, odstavec 5.9.

(27) European social partners' autonomous framework agreement on active ageing and an inter-generational approach.

(28) Úř. věst. C 237, 6.7.2018, s. 57, odstavec 5.9, a stanovisko Měnící se svět práce a dlouhověkost a stárnutí obyvatelstva – nezbytné předpoklady pro to, aby stárnoucí pracovníci zůstali aktivní v novém světě práce (Úř. věst. C 14, 15.1.2020, s. 60).