Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k a) sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Dlouhodobý akční plán pro lepší provádění a prosazování pravidel jednotného trhu

[COM(2020) 94 final]

a b) sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Identifikace a řešení překážek pro jednotný trh

[COM(2020) 93 final]

(2020/C 364/16)

Zpravodaj:	Gerardo LARGHI
Spoluzpravodaj:	Gonçalo LOBO XAVIER

Konzultace	a) Evropská komise, 22. 4. 2020 b) Evropská komise, 22. 4. 2020
Právní základ	a) a b) článek 304 Smlouvy o fungování Evropské unie
Odpovědná sekce	Jednotný trh, výroba a spotřeba
Přijato v sekci	25. 6. 2020
Přijato na plenárním zasedání	16. 7. 2020
Plenární zasedání č.	553
Výsledek hlasování (pro/proti/zdrželi se hlasování)	212/2/5

1.   Závěry a doporučení

1.1.

Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) podporuje Dlouhodobý akční plán pro lepší provádění a prosazování pravidel jednotného trhu (1), který předložila Komise.

1.2.

EHSV je ochoten podpořit a schválit sdělení Komise Identifikace a řešení překážek pro jednotný trh (2).

1.3.

EHSV se domnívá, že nedostatečné nebo nesprávné uplatňování pravidel EU je již dlouho Achillovou patou práva EU, a mnoho případů podvodů a nezákonného jednání se proto neřešilo. Uplatňování právních předpisů EU je zásadní pro budování důvěry podniků a spotřebitelů a pro zajištění toho, aby podniky, zaměstnanci a spotřebitelé mohli plně využívat možností jednotného trhu.

1.4.

EHSV se domnívá, že má-li být prováděcí strategie účinná, musí: 1) být založena na silném partnerství, do kterého budou zapojeny všechny dotčené zúčastněné strany; 2) umožňovat rozsáhlejší spolupráci na evropské úrovni mezi stávajícími sítěmi pověřenými prosazováním pravidel, aby bylo zajištěno, že se budou řešit problémy, které mají dopad na více odvětví zároveň; 3) vést k vytvoření strategií a prostředků zaměřených na potírání případů rozsáhlého porušování pravidel v EU, kdy lze přijetím jediného, účinného a transparentního donucovacího opatření ochránit všechny zúčastněné strany a zajistit vymáhání práva v nadnárodním měřítku; 4) využívat možností, které přinášejí nové technologie.

1.5.

EHSV žádá Komisi, aby ve svém akčním plánu jasně definovala roli aktérů občanské společnosti, podnikatelů, pracovníků a spotřebitelů.

1.6.

EHSV podporuje myšlenku Komise přeměnit síť SOLVIT na účinný výchozí nástroj pro řešení neopodstatněných překážek na jednotném trhu, je však důležité, aby měla strukturovanější proceduru pro postoupení důležitých případů Komisi a aby fungovala ve všech odvětvích a oblastech politiky.

1.7.

EHSV vítá iniciativu zaměřenou na zlepšení ex ante posouzení omezující právní úpravy na základě směrnice o testu přiměřenosti (3). Zapojení zúčastněných stran do testování přiměřenosti by se mělo stát pravidlem, ne výjimkou.

1.8.

Jednotná digitální brána je jedním ze způsobů, jak digitálně naplnit potřeby podniků a spotřebitelů v oblasti on-line informací. Budou do ní rychle začleněna jednotná kontaktní místa, takže podniky a spotřebitelé se pro pomoc a informace budou moci obracet pouze na jedno místo.

1.9.

EHSV podporuje výzvu Komise Evropskému parlamentu a Radě, aby přijaly návrh týkající se prosazování směrnice 2006/123/ES o službách na vnitřním trhu, kterou se stanoví postup oznamování pro povolovací režimy a požadavky týkající se služeb (4).

1.10.

Výbor zdůrazňuje, že krize spojená s šířením COVID-19 vytváří vážná rizika pro jednotný trh, jakým je zejména možnost, že se po skončení pandemie prohloubí mezi různými zeměmi EU rozdíly v oblasti hospodářského rozvoje, sociálních záruk a prosperity.

1.11.

Výbor poznamenává, že i přes reálně dosažené úspěchy jednotného trhu hlásí podniky a spotřebitelé stále příliš mnoho přetrvávajících překážek.

1.12.

EHSV souhlasí s akčním plánem Komise, podle kterého bude mít pro „překonání stávajících překážek jednotného trhu zásadní význam skutečné partnerství různých aktérů na úrovni EU a členských států odpovědných za provádění a prosazování pravidel“.

1.13.

EHSV proto naléhavě žádá Komisi, aby využila novou strategii prosazování jednotného trhu k vybudování pevného rámce pro spolupráci, který bude zahrnovat všechny zúčastněné strany činné v oblasti uplatňování práva EU. Mimo jiné by mělo být umožněno, aby se do práce oznámené pracovní skupiny pro prosazování jednotného trhu (SMET), která by měla sloužit jako fórum pro diskusi o průřezových problémech spojených s prosazováním pravidel jednotného trhu, plně zapojily příslušné organizace.

1.14.

EHSV se domnívá, že prosazování pravidel jednotného trhu je ve své podstatě horizontálním problémem, jehož řešení by proto nemělo probíhat v různých, vzájemně oddělených rovinách. Je třeba lépe zorganizovat a zefektivnit pracovní postupy mezi různými sítěmi pověřenými prosazováním pravidel a usnadnit jim vzájemnou výměnu informací a osvědčených postupů.

1.15.

Nařízení o spolupráci v oblasti ochrany spotřebitele pomohlo na základě většího uznání vzájemné spolupráce vytvořit spojení mezi organizacemi občanské společnosti a donucovacími orgány. Tento rámec je sice pozitivním přínosem, stále je však neúplný a vyžaduje další zlepšení, například co se týče rychlosti reakce na výstrahy občanů.

1.16.

EHSV se domnívá, že pro účely monitorování trhů lze využívat data a umělou inteligenci. Má tudíž za to, že digitální nástroje tohoto druhu by měly být vyvíjeny na úrovni EU a sdíleny všemi zúčastněnými stranami.

1.17.

Donucovací orgány se v současnosti setkávají s přibývajícím množstvím nekalých praktik na jednotném trhu, ve své práci však mnohdy narážejí na přísná rozpočtová omezení. V této souvislosti Výbor požaduje, aby byla věnována pozornost lepšímu využívání omezených zdrojů, lepší koordinaci činnosti existujících sítí, rozvoji nových synergií mezi všemi aktéry a novým nástrojům založeným na nových technologiích, které mohou přispět k účinnému provádění právních předpisů EU.

2.   Ohledně sdělení – Dlouhodobý akční plán pro lepší provádění a prosazování pravidel jednotného trhu (COM(2020) 94 final) – INT/899

2.1.   Výzvy pro jednotný trh

2.1.1.

Jednotný trh je základní součástí evropského projektu a usnadnil život evropským spotřebitelům i podnikům. Efektivně fungující jednotný trh by měl občanům EU přinášet širší nabídku služeb a výrobků a lepší pracovní příležitosti. Měl by stimulovat obchod a hospodářskou soutěž a má zásadní význam pro realizaci ekologické, průmyslové a digitální transformace EU.

2.1.2.

Za tímto účelem by si Evropa měla určit priority založené na kritériích a na základě dobře stanovených kritérií vytyčit jasný politický směr, přičemž naprostou prioritou by měli být lidé.

2.1.3.

Za účelem posílení spolupráce při prosazování pravidel jednotného trhu oznámila Evropská komise zřízení pracovní skupiny pro prosazování jednotného trhu (SMET), jejímž úkolem je posuzovat soulad vnitrostátních právních předpisů s pravidly jednotného trhu, přičemž se bude přednostně zabývat nejnaléhavějšími překážkami, řešit nadměrnou regulaci, jednat o horizontálních otázkách prosazování pravidel a sledovat provádění navrženého akčního plánu. V tomto ohledu by SMET měla stanovit jasná kritéria, na jejichž základě se rozhodne o tom, které překážky jsou z hlediska ekonomické hodnoty nejnaléhavější.

2.1.4.

Komise má také v úmyslu využívat preventivních mechanismů s cílem: zabránit vzniku nových překážek poskytování služeb na jednotném trhu; zlepšit kapacity pro odhalování nesouladu se stanovenými pravidly; zřídit platformu pro elektronické prosazování pravidel (laboratoř elektronického prosazování) pro sdílení informací o nezákonném a nevyhovujícím průmyslovém a spotřebním zboží; zřídit pro orgány jednotné evropské informační místo pro kontroly nepotravinářských výrobků a připravovaný jednotný celní portál; zajistit, aby se systém pro výměnu informací o vnitřním trhu (IMI) stal výchozím nástrojem; vytvořit nástroj, který umožní občanům a podnikům anonymně hlásit regulační překážky, s nimiž se setkali při výkonu svých práv na vnitřním trhu; zlepšit prosazování právních předpisů EU v oblasti zemědělství a potravinářství (včetně zdraví zvířat a rostlin); posoudit možnosti začlenění stávajících struktur (jako je síť pro spolupráci v oblasti ochrany spotřebitele, síť EU pro soulad výrobků s předpisy nebo Evropské středisko pro sledování porušování práv duševního vlastnictví) a laboratoře financované v rámci programu pro jednotný trh nebo programu Digitální Evropa pro testování a uplatňování pokročilých řešení IT; posílit boj proti padělaným a nelegálním výrobkům, včetně nedovolených výrobků vytvořených nebo sestavených v EU z dovážených součástí, a rozšířit stávající mandát úřadu OLAF; posílit prosazování pravidel v zemědělsko-potravinářském řetězci; rozvíjet systémy označování a sledovatelnosti prostřednictvím podpory používání digitálních nástrojů, aby bylo možné provádět cílenější kontroly na vnějších hranicích a v rámci EU; učinit SOLVIT výchozím nástrojem pro řešení sporů týkajících se jednotného trhu; zefektivnit postup pro vyřizování případů na základě předběžného přezkoumání stížností do dvou měsíců, což umožní stanovit další kroky; a používat systém EU Pilot za jasných podmínek a harmonogramů pro případy, kdy se zdá, že lze v krátké době dosáhnout rychlého řešení.

2.2.   Obecné připomínky

2.2.1.

EHSV se domnívá, že dokončení a účinné prosazování jednotného trhu má prvořadý význam, neboť spíše než cílem samo o sobě je prostředkem k dosažení politických cílů zakotvených v zakládacích dokumentech Evropské unie.

2.2.2.

Mezi hlavní překážky, které Komise ve sdělení identifikovala, patří: regulační rozhodnutí na úrovni EU a jednotlivých států; provádění, uplatňování a prosazování právních předpisů; administrativní a praktická kapacita v členských státech; obecné podnikatelské a spotřebitelské prostředí; a hlubší příčiny nesouvisející s veřejnou politikou, jako je jazyk nebo kultura.

2.2.3.

SOLVIT jako výchozí nástroj: EHSV podporuje záměr zajistit, aby se postupy sítě SOLVIT staly výchozím nástrojem pro řešení neopodstatněných překážek na jednotném trhu. Disponuje však pouze dialogem a měkkou silou a kromě toho ji nelze použít paralelně s vedením sporů. Systém sítě SOLVIT potřebuje strukturovanější proceduru pro postoupení důležitých případů Komisi. Zároveň je důležité, aby síť SOLVIT fungovala ve všech odvětvích a oblastech politiky.

2.2.4.

Zlepšení ex ante posouzení omezující právní úpravy na základě směrnice o testu přiměřenosti (5) je velmi vítaným opatřením. Komise by však měla poskytovat strukturovanou pomoc a vydat pro členské státy pokyny k tomu, jak provádět ex ante posouzení přiměřenosti nově plánované vnitrostátní právní úpravy povolání na základě směrnice o testu přiměřenosti. Navíc by se zapojení zúčastněných stran do testování přiměřenosti mělo stát pravidlem, ne výjimkou.

2.2.5.

Získávání informací a administrativní postupy: Jednotná digitální brána je jedním ze způsobů, jak digitálně naplnit potřeby podniků a spotřebitelů v oblasti on-line informací, podle platné legislativy týkající se jednotného trhu však členské státy musí rovněž informovat podniky prostřednictvím jednotných kontaktních míst. Různé právní předpisy EU upravují centralizaci jednotných kontaktních míst. Ta budou rychle začleněna do jednotné digitální brány, takže podniky a spotřebitelé se pro pomoc a informace budou moci obracet pouze na jedno místo. Podniky by měly dostat pouze jednu, koordinovanou odpověď.

2.2.6.

EU se v současnosti otřásá v základech, a to jak pod náporem vnějších faktorů, jako je probíhající pandemie, která způsobila mnoho úmrtí, zasela paniku a uvrhla celé hospodářství EU do recese, tak vlivem faktorů vnitřních, jako je malá vlna solidarity, která působila u zrodu Unie. Přemýšlíme-li nyní znovu o celkovém modelu evropského projektu, klademe si proto otázku, co je potřeba k vytvoření jednotného trhu, nemá-li jít pouze technickou a legislativní záležitost. Je zcela na místě se ptát, zda sjednocená Evropa – jak si ji někteří představovali a jakou se mnozí snažili vybudovat a jiní naopak kousek po kousku zničit, přinejmenším po odmítnutí ústavy EU – bude i v roce 2050 a v dalších letech stále oním vzorem svobody, nositelkou kultury a zastánkyní míru podporující dobrou vůli mezi národy a chránící rovné příležitosti pro muže a ženy ve světě bez diskriminace a bariér.

2.2.7.

Tyto otázky si klademe o to víc v této nanejvýš obtížné době, kdy Evropu dusí dlouhodobá krize, která není pouze vyvolána současným stavem hospodářství, nýbrž je to krize systémová. Není jen krizí hospodářskou a finanční, ale také krizí sociálních a kulturních hodnot. Velký počet občanů se domnívá, že jediným důvěryhodným řešením je opustit čistě měnový a hospodářský přístup ve prospěch skutečně politické unie.

2.2.8.

EHSV se domnívá, že krize související s COVID-19, která zasáhla všechny evropské země, nás staví před úkol přehodnotit celý systém, a to nejen v organizačním smyslu, ale také s cílem přinést nové myšlenky a vymyslet nové obchodní modely.

2.2.9.

Systémy civilní ochrany se při řešení krize v některých zemích příliš neosvědčily. Mnohde pak tyto systémy zcela selhaly: ústřední vlády, obecní zastupitelstva ani občané neprokázali, že jsou připraveni na nouzové situace, a jejich reakce byly často pomalé, nákladné a někdy i zmatené.

2.2.10.

Ukázalo se, že v některých oblastech je Evropa závislá na třetích zemích, což je situace, která vyžaduje přehodnocení některých základů, na nichž stojí Evropská unie, která musí prokázat, že je schopna reakce a reorganizace. Zvláštní pozornost bude třeba věnovat obecním, regionálním a státním zakázkám a podpoře místních dodavatelů: zadávání veřejných zakázek se musí stát zárukou ekonomické bezpečnosti.

2.2.11.

V rámci „nového přístupu“, který se týká nejen výrobků, ale i služeb, hraje důležitou roli normalizace řízená trhem.

2.2.12.

Mělo by být provedeno přesné posouzení potřebnosti, účinnosti a dopadů opatření, která mají být přijata, aby se v rámci regulace služeb jasně odlišily služby, které jsou důležité pro jednotný trh, od služeb ostatních.

2.2.13.

EHSV souhlasí s Komisí, pokud jde o důležitost všech navržených opatření zaměřených na podporu rozvoje, provádění a prosazování práva EU na jednotném trhu. Oblasti, jako je zboží a služby, veřejné zakázky, dozor nad trhem, právo obchodních společností, smluvní a mimosmluvní závazky, boj proti praní peněz, volný pohyb kapitálu, finanční služby, hospodářská soutěž a vývoj nástrojů pro správu, ty všechny naléhavě vyžadují vytvoření jednotného trhu, který chrání práva jednotlivců, výrobců, pracovníků a spotřebitelů, aniž by tím byla narušována vyvážená hospodářská činnost.

2.2.14.

EHSV považuje za důležité, aby spravedlivý jednotný trh zohledňoval potřebu dodržování pracovních, spotřebitelských a environmentálních pravidel v souladu s nově navrženou průmyslovou strategií pro Evropu (6) a zásadami oběhového hospodářství, stanovenými v programu Komise. EHSV již tyto zásady plně podpořil a domnívá se, že Evropa by se v této oblasti měla ujmout vedení.

2.2.15.

EHSV podporuje rozhodnutí zřídit v souladu s návrhy a doporučeními, které EHSV opakovaně předložil (7), pracovní skupinu pro prosazování jednotného trhu (SMET) složenou z členských států a Komise.

2.2.16.

EHSV zdůrazňuje, že je důležité bojovat proti všem případům nadměrné regulace a nesprávného prosazování pravidel, které často narušují řádné fungování trhu. EHSV důrazně žádá, aby byl v této pracovní skupině zastoupen alespoň jako pozorovatel.

2.2.17.

Jak EHSV uvedl v několika svých předchozích stanoviscích (8), souhlasí s tím, že Komise identifikovala rizika a zpoždění vznikající při dokončování jednotného trhu, jež jsou spojena s roztříštěností trhu, nesrovnalostmi ve vymahatelných pravidlech, nejistotou ohledně důvěrnosti údajů, bezohledným a ne vždy kontrolovatelným využíváním sítí IT a se skutečností, že na internetu jsou nabízeny nelegální služby, což je většinou důsledkem nedostatečného prosazování práva prostřednictvím zdanění a sankcí ze strany příslušných částí Komise. EHSV doporučuje, aby příslušná generální ředitelství Komise tyto otázky řešila na základě průřezového přístupu.

2.2.18.

EHSV lituje, že právní předpisy EU stále nejsou účinně prosazovány. Evropští občané musí mít právo na smysluplné kolektivní jednání na evropské úrovni, které by mělo být zavedeno jednoznačně a bezodkladně. Zavedení takového práva by velmi pomohlo zaručit v krajním případě odpovědnost za nedodržování evropských pravidel, a přispět tak k jejich dobrovolnému dodržování (9).

2.2.19.

EHSV zdůrazňuje, že jsou to mnohdy samy členské státy, kdo ve snaze zajistit dodatečnou ochranu pro svůj trh a výhody pro vnitrostátní podniky porušuje dohodnutá pravidla jednotného trhu nebo vytváří a toleruje překážky ve vnitrostátním právu. Takové jednání vede často jen k velmi krátkodobým ziskům, poškozuje však malé, střední a začínající podniky, jakož i jednotlivce a spotřebitele, kteří jsou vystavováni riziku spojenému s nevyhovujícími výrobky nebo mají menší výběr.

2.2.20.

Z tohoto důvodu podporuje EHSV výzvu Komise Evropskému parlamentu a Radě, aby přijaly návrh směrnice o oznamování vnitrostátních pravidel podle směrnice o službách (10). Dohoda by však neměla oslabit stávající směrnici o službách prostřednictvím výjimek z oznamovací povinnosti, pokud jde o územní omezení (včetně městského územního plánování), nebo tím, že připraví Komisi o její současné rozhodovací pravomoci.

2.3.   Konkrétní připomínky

2.3.1.

Sféra jednotného trhu Evropské unii umožňuje vytvořit mnohostranný, otevřený a nediskriminační systém obchodování, který se řídí určitými pravidly. Podniky ze třetích zemí, které chtějí získat přístup na jednotný trh, musí dodržovat pravidla EU, a to i v oblastech, jako je zdraví, životní prostředí, bezpečnost potravin a výrobků a ochrana spotřebitelů.

2.3.2.

EHSV podporuje rozhodnutí Komise kombinovat již existující nástroje na podporu rozvoje jednotného trhu s novými nástroji (mezi něž patří například centrální informační místo, na které se mohou úředníci v členských státech obracet se svými praktickými otázkami, platformy pro výměnu s členskými státy, jako je například platforma, která se používá pro směrnice o zadávání veřejných zakázek, a lepší přístup k informacím o pravidlech a požadavcích pro uživatele prostřednictvím jednotné digitální brány).

2.3.3.

EHSV doporučuje, aby Komise doplnila pokyny k těmto zásadám: a) subsidiarita a „dvojí subsidiarita“; b) vzájemné uznávání; c) inovace a preventivní opatření; d) obecný zájem s ohledem na určité služby (např. bankovní a pojišťovací).

2.3.4.

EHSV souhlasí s rozhodnutím zaměřit se na zadávání veřejných zakázek. Správcům a příjemcům prostředků z fondů EU je třeba pomoci se zlepšováním postupů zadávání veřejných zakázek, aby byly zajištěny rovné podmínky pro všechny a aby zadávání zakázek sloužilo jako strategický nástroj k dosažení klíčových politických cílů, jako jsou zásady oběhového hospodářství.

3.   Ohledně sdělení – Identifikace a řešení překážek pro jednotný trh (COM(2020) 93 final) – INT/908

3.1.   Překážky pro jednotný trh

3.1.1.

Sdělení, ve kterém se Komise zabývá určením a odstraněním překážek bránících jednotnému trhu, se zaměřuje na 13 hlavních překážek, přičemž ukazuje, že kromě překážek regulačních a správních jde také o překážky praktické. Podniky a spotřebitelé působící v EU se často potýkají s celou řadou různých omezení současně. To se týká především malých a středních podniků, odborníků a spotřebitelů.

3.1.2.

Ve snaze navrhnout možná řešení jak na úrovni EU, tak na úrovni členských států uvádí toto sdělení pět hlavních příčin těchto překážek: regulační rozhodnutí na vnitrostátní úrovni a na úrovni EU; provádění, uplatňování a prosazování právních předpisů; administrativní kapacita a postupy v členských státech; obecné podnikatelské a spotřebitelské prostředí; a hlavní příčiny nesouvisející s veřejnou politikou, jako je jazyk a kultura.

3.1.3.

Zdá se, že členské státy někdy porušují dohodnutá pravidla jednotného trhu nebo vytvářejí a tolerují překážky ve vnitrostátním právu, aby zajistily dodatečnou ochranu pro svůj trh a výhody pro vnitrostátní podniky.

3.2.   Obecné připomínky

3.2.1.

EHSV bere na vědomí, že Komise ve sdělení uvádí hlavní zbývající překážky bránící fungování skutečně jednotného trhu. Tyto překážky jsou nejen regulační nebo administrativní, ale také praktické, což znamená, že se podniky a spotřebitelé působící v EU často potýkají s celou řadou různých omezení současně. To má negativní dopad především na malé a střední podniky a na svobodná povolání.

3.2.2.

EHSV se domnívá, že účinná prováděcí strategie musí: 1) být založena na silném partnerství, do kterého budou zapojeny všechny zúčastněné strany; 2) umožňovat rozsáhlejší spolupráci na evropské úrovni mezi stávajícími sítěmi pověřenými prosazováním pravidel, aby bylo zajištěno, že se budou řešit případy jejich porušování a komplexní problémy, které mají dopad na více odvětví zároveň; 3) vést k vytvoření strategií a prostředků, které umožní účinným způsobem řešit případy rozsáhlého porušování pravidel v EU, kdy lze přijetím jediného donucovacího opatření ochránit všechny zúčastněné strany a zajistit vymáhání práva v nadnárodním měřítku; 4) využívat možností, které přinášejí nové technologie, aby přispěla k větší účinnosti donucovacích opatření a k důslednějšímu dozoru nad trhem.

3.2.3.

EHSV se domnívá, že nedostatečné nebo nesprávné uplatňování pravidel EU je již dlouho Achillovou patou práva EU a vede k tomu, že se mnoho případů podvodů a nezákonného jednání neřeší. Důsledné vymáhání práva EU má zásadní význam pro budování důvěry spotřebitelů a pro zajištění toho, aby podniky, zaměstnanci a spotřebitelé mohli plně využívat možností jednotného trhu.

3.2.4.

Škody, které na jednotném trhu způsobuje krize související s COVID-19, umocní škody, které způsobilo vystoupení Spojeného království z EU. To by mohlo znamenat, že se po skončení pandemie prohloubí mezi různými zeměmi EU rozdíly v oblasti hospodářského rozvoje, sociálních záruk a prosperity, což bude mít důsledky pro jednotný trh a jeho rozvoj.

3.2.5.

EHSV má za to, že současná situace by mohla vést k omezení jednotného trhu na pouhou zónu volného obchodu, což nebude přirozený výsledek nadnárodního politického projektu, ale pouze nejnižší společný jmenovatel národních zájmů jednotlivých zemí.

3.2.6.

EHSV proto vyzývá evropské orgány a dotčené organizace občanské společnosti, aby jasně informovaly evropské občany o omezeních jednotného trhu, tak aby získali realistickou představu o tom, co mohou doopravdy očekávat od jeho dokončení a prosazování. Proto je důležité nezavádět žádná opatření, která mohou být nadbytečná a neopodstatněná a která ve skutečnosti jen vytvářejí překážky bránící podnikům, zejména malým a středním podnikům (11), včetně svobodných povolání v jejich činnosti, ani úplnou harmonizaci, která není obhajitelná, protože přednost musí mít jiné zásady, například práva a ochrana spotřebitele. Jednotný trh musí odrážet myšlenku síly spočívající v rozmanitosti, která by měla být spolu s myšlenkou harmonizace jedním z pilířů evropské politiky.

3.2.7.

V rámci „nového přístupu“, který se týká nejen výrobků, ale i služeb, hraje důležitou roli normalizace.

3.2.8.

Dlouhodobý plán na odstranění zbývajících překážek, který vypracovala Komise, je ambiciózní a chvályhodný počin, je ovšem nezbytné, aby byl spojen s rozsáhlými investicemi do procesů informování, vydávání výstrah, učení, školení, integrace a normalizace.

3.3.   Sociální rozměr jednotného trhu

3.3.1.

EHSV Komisi znovu vyzývá, aby zohlednila sociální rozměr EU s cílem podporovat vytváření kvalitních a efektivních pracovních míst, podporovat přeshraniční mobilitu, zlepšovat kapacity a dovednosti a zvyšovat investice do těch malých a středních podniků, které mají za to, že je pravidla stanovená EU zvláště omezují a že ze současného stavu těží nejméně. Z tohoto důvodu vítá EHSV přijetí strategie pro udržitelnou a digitální Evropu zaměřené na malé a střední podniky.

3.3.2.

EHSV se domnívá, že pravidla stanovená pro jednotný trh jsou užitečná, pouze pokud přispívají k rozvoji zdravého sociálně tržního hospodářství a umožňují předcházet chudobě, nerovnosti, diskriminaci a sociálnímu vyloučení se zvláštním ohledem na zajištění toho, aby mladí lidé nacházeli uplatnění ve společnosti.

3.3.3.

Mezi malými a středními podniky a zaměstnanci sílí pocit, že právě pro ně měla hospodářská krize, zavedení eura a nynější velmi vážná pandemie, která uvrhla evropské hospodářství do recese, nejtíživější důsledky. To znamená, že každé opatření na podporu jednotného evropského trhu musí být spojeno s přímočařejší, bezprostřednější a účinnější komunikací, s menší byrokracií a s pravidly, která budou srozumitelná pro každého.

3.3.4.

EHSV rovněž žádá, aby budoucí opatření pro zelenou ekonomiku a akční plán Komise pro jednotný trh obsahovaly pravidla pro odvětví sociální ekonomiky, která zajistí rovné podmínky pro podniky sociální ekonomiky a podpoří rozvoj tohoto odvětví.

3.3.5.

Klíčovým aspektem programu pro zajištění jednotného trhu je podpora mladých podnikatelů a inovativních produktů a služeb. EHSV vítá rozhodnutí podporovat nové obchodní modely, zejména oběhové hospodářství, pokročilé technologie, nízkouhlíková řešení účinně využívající zdroje a další iniciativy zaměřené například na podporu mezinárodního rozměru podnikání, získávání talentů a zlepšování dovedností zaměstnanců.

3.3.6.

EHSV souhlasí s podporou malých a středních podniků, které investují do digitálních projektů. Projekty by také měly být koncipovány tak, aby prospívaly podnikům, spotřebitelům a občanské společnosti jako celku.

3.4.   Konkrétní připomínky

3.4.1.

EHSV zdůrazňuje obtíže, kterým čelí na světových trzích evropské společnosti při soutěži s oligopoly nebo monopoly, které jsou v některých případech ve státním vlastnictví. Příkladem mohou být odvětví, jako je železniční doprava, letecká doprava či větrné elektrárny, kde evropské společnosti čelí ostré konkurenci (společností ze třetích zemí, zejména Číny).

3.4.2.

EHSV stojí při Komisi v jejím boji za zajištění souladu výrobků nabízených na online platformách s předpisy, tak aby nebyly uváděny na trh výrobky, které jsou nelegální a nebezpečné. Zdůrazňuje důležitost každého jednotlivého opatření zaměřeného na kontrolu souladu výrobků prodávaných na online platformách s předpisy a na snahu o zajištění bezpečnosti výrobků dodávaných v rámci globálního online dodavatelského řetězce.

3.4.3.

Zároveň by však Komisi doporučil, aby v rámci této práce vzala v úvahu rovněž otázky, jako je umělá inteligence, obchodní komunikace, marketing a reklama, právní a smluvní záruky na prodávané zboží a služby a zvláštní ustanovení pro provádění a prosazování vnitřního trhu v oblasti bankovnictví a pojišťovnictví.

---

(1)  COM(2020) 94 final.

(2)  COM(2020) 93 final.

(3)  Úř. věst. L 173, 9.7..2018, s. 25.

(4)  COM(2016) 821 final.

(5)  Úř. věst. L 173, 9.7..2018, s. 25.

(6)  COM(2020) 102 final.

(7)  Viz Úř. věst. C 43, 15.2.2012, s. 14 a další výše zmíněná stanoviska.

(8)  Viz přiložený seznam.

(9)  EHSV vypracoval na toto téma několik stanovisek, zejména: Úř. věst. C 309, 16.12.2006, s. 1, Úř. věst. C 324, 30.12.2006, s. 1, Úř. věst. C 162, 25.6.2008, s. 1, Úř. věst. C 228, 22.9.2009, s. 40 a Úř. věst. C 128, 18.5.2010, s. 97.

(10)  COM(2016) 821 final.

(11)  Úř. věst. C 376, 22.12..2011, s. 51.