Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k tématu Strategie pro rovnost žen a mužů

[COM(2020) 152 final]

(2020/C 364/11)

Zpravodajka:	Giulia BARBUCCI
Spoluzpravodajka:	Indrė VAREIKYTĖ

Konzultace	Evropská komise, 22. 4. 2020
Právní základ	článek 304 Smlouvy o fungování Evropské unie
Rozhodnutí předsednictva	18. 2. 2020
Odpovědná sekce	Zaměstnanost, sociální věci, občanství
Přijato v sekci	17. 6. 2020
Přijato na plenárním zasedání	16. 7. 2020
Plenární zasedání č.	553
Výsledek hlasování (pro/proti/zdrželi se hlasování)	171/38/7

1.   Závěry a doporučení

1.1

EHSV si je vědom toho, že pandemie COVID-19 má vliv na rovnost žen a mužů, a důrazně upozorňuje na genderový rozměr sociálních a hospodářských nerovností. Tato otázka musí být v nové strategii pro rovnost žen a mužů plně zohledněna. Evropská komise by měla pomocí uzpůsobených a cílených politických opatření provádět strategii pro rovnost žen a mužů a zároveň řešit vliv pandemie COVID-19.

1.2

EHSV doporučuje, aby byly ve všech plánovacích a správních orgánech a infrastruktuře přijaty strategie pro začleňování genderového hlediska (tzv. genderový mainstreaming), a vyzývá Komisi, aby důrazně nabádala členské státy, aby zaujaly stejný přístup. Dále se Výbor zasazuje o přijetí průřezového přístupu k rovnosti žen a mužů, a to i při řešení vícečetné diskriminace.

1.3

EHSV apeluje na Komisi a členské státy, aby zajistily vyvážené zastoupení žen a mužů v poradních a technických orgánech zřízených za účelem projednání politických opatření na oživení hospodářství a zabránění sociální a ekonomické marginalizaci v důsledku pandemie COVID-19.

1.4

Dále EHSV vybízí členské státy, aby zajistily plné začlenění genderového hlediska do opatření na podporu na oživení po pandemii COVID-19, a zaujaly tak k řešení dlouhodobých nerovností mezi ženami a muži strategický a strukturální přístup, a aby prosazovaly a zlepšovaly účast žen na všech úrovních trhu práce.

1.5

EHSV požaduje, aby nadcházející víceletý finanční rámec na období 2021–2027 obsahoval silnější závazek v oblasti rovnosti žen a mužů. Tento přístup by měl být začleněn také do provádění evropského pilíře sociálních práv a šesti priorit Komise na období 2019–2024, jakož i do doporučení vypracovávaných v rámci evropského semestru.

1.6

EHSV podporuje strategii pro rovnost žen a mužů, kterou vypracovala Komise, a žádá ji, aby vytvořila koordinační mechanismus, jenž by zahrnoval všechny členské státy, sociální partnery a organizace občanské společnosti.

1.7

EHSV vyzývá členské státy, aby přijaly zvláštní opatření zaměřená na zlepšení poradenství v oblasti vzdělávání a volby povolání jakožto prostředku ke zvýšení povědomí rozsahu genderových problémů a aby zajistily přiměřené zdroje a nástroje, což by následně vedlo k genderově citlivějšímu přístupu a ke snížení genderové segregace v oblasti vzdělávání a zaměstnanosti.

1.8

EHSV vyzývá, aby byla na úrovni EU a členských států přijata opatření, která by umožnila odstranit propast v digitálních dovednostech žen a mužů a plně začlenit hledisko rovnosti žen a mužů do Digitální agendy a agendy v oblasti umělé inteligence, a to stanovením zvláštního programu doplněného o mechanismus sledování, který by zohledňoval rovnost žen a mužů a opíral se o ukazatele a sběr údajů rozlišených podle pohlaví.

1.9

Rozdíl v odměňování žen a mužů stále představuje jednou z hlavních forem genderové nerovnosti a diskriminace, kterou krize způsobená pandemií COVID-19 ještě více zdůraznila. EHSV vyzývá Komisi, aby urychleně předložila návrh na zavedení závazných opatření v oblasti transparentnosti odměňování žen a mužů, a je připraven hrát vedoucí úlohu při prosazování strategie začleňování genderového hlediska s cílem dosáhnout rovného odměňování.

1.10

EHSV naléhavě žádá Komisi a členské státy, aby podporovaly účinný přístup k předcházení jakékoli formě násilí páchaného na ženách a poskytovaly ženám ochranu. EHSV se zasazuje o podporu a přijetí mezinárodních a evropských iniciativ, které si kladou za cíl vymýtit násilí páchané na ženách. EHSV může spolupracovat se sociálními partnery a organizacemi občanské společnosti, a zajistit tak rychlé provádění těchto iniciativ.

1.11

EHSV hraje klíčovou úlohu při zvyšování povědomí, neboť shromažďuje a šíří osvědčené postupy mezi sociálními partnery a organizacemi občanské společnosti, pokud jde o nástroje a organizační infrastrukturu, jež mají umožnit předcházet sexuálnímu obtěžování doma i na pracovišti a poskytovat před ním ochranu.

1.12

EHSV doporučuje systematický přístup k politikám v oblasti péče, které zahrnují několik dalších oblastí politiky (transparentnost odměňování, veřejné služby, infrastruktura, zdanění, doprava, Digitální agenda a agenda v oblasti umělé inteligence a fondy EU). Členské státy by měly i nadále vyvíjet úsilí o zvýšení nabídky, cenové dostupnosti a kvality míst v předškolním vzdělávání a péči.

1.13

EHSV vyzývá Komisi, aby podporovala členské státy v jejich úsilí o zlepšení účasti žen se zdravotním postižením na trhu práce, a tudíž i v provádění Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením, jakož i všech ostatních zranitelných skupin žen (včetně romských žen a migrantek).

1.14

Zajištění rovných příležitostí pro účast na společenském dění má pro zastupitelskou demokracii na všech úrovních – evropské, vnitrostátní, regionální i místní – zásadní význam. EHSV podporuje rovnou účast a vyvážené zastoupení žen a mužů v rozhodovacím procesu a v politickém, hospodářském a sociálním životě, mimo jiné ve strukturách sociálního a občanského dialogu. K řešení problému nízkého zastoupení a účasti žen v rozhodovacích orgánech je nezbytná pozitivní činnost, která bude vycházet z právních, rozpočtových, dobrovolných, organizačních a kulturních opatření.

1.15

EHSV znovu žádá Radu, aby pokročila v projednávání směrnice o zlepšení genderové vyváženosti v řídících a dozorčích orgánech společností.

1.16

EHSV nabádá odvětví sdělovacích prostředků a reklamy, aby podporovalo vyváženější účast žen na rozhodovacích pozicích a přispělo k odstranění genderových stereotypů v mediálním obsahu tím, že zavede kodexy chování a mechanismy, jež zajistí vyvážené zastoupení žen a mužů v rozhodovacích orgánech.

1.17

EHSV žádá Evropský institut pro rovnost žen a mužů (EIGE), aby svůj index rovnosti žen a mužů zaměřil i na téma rovnosti žen a mužů ve sdělovacích prostředcích, a zdůraznil tak nerovnosti mezi nimi.

2.   Úvod

2.1

Rovnost žen a mužů je nejen základní hodnotou Evropské unie (1), ale také závazným pověřením jednat (2). Komise pojala rovnost mezi ženami a muži za hlavní zásadu a jeden z cílů svého mandátu, nicméně z dostupných údajů (3), (4), (5) vyplývá, že pokrok při dosahování rovnosti žen a mužů v EU je velmi pomalý. EHSV vypracoval toho stanovisko v reakci na strategii pro rovnost žen a mužů na období 2020–2025, kterou Komise vydala v březnu 2020 ještě předtím, než vypukla pandemie COVID-19. EHSV si je vědom toho, že pandemie COVID-19 má vliv na rovnost žen a mužů, a tuto skutečnost je zapotřebí zohlednit i v rámci strategie pro rovnost žen a mužů. Je důležité zdůraznit, že tato mimořádná situace prohlubuje genderové nerovnosti, které existovaly již před krizí. Ženy jsou stále více ohrožovány násilím, chudobou, vícečetnou diskriminací a ekonomickou závislostí, a my doporučujeme, aby Komise pomocí individuálních a cílených politických opatření neprodleně zajistila provádění strategie pro rovnost žen a mužů a zároveň se zabývala dopadem pandemie COVID-19 na ženy a dívky. Tato strategie poukazuje na následující oblasti intervence:

2.1.1

Násilí páchané na ženách představuje jednu z nejhorších forem diskriminace na základě pohlaví.

2.1.2

Komise vyzývá, aby byly prováděny systematické analýzy jako podklad pro zavedení důraznějších opatření k odstranění stereotypů a vymýcení násilí na základě pohlaví, obtěžování, šikany a psychického obtěžování, jakož i pro zavedení opatření, která umožní ochránit oběti a pohnat pachatele k odpovědnosti. Domácí násilí se během krize způsobené onemocněním COVID-19 zhoršilo, neboť ženy jsou doma více vystaveny násilí ze strany svých partnerů.

2.1.3

Zaměstnanost žen. Jak vyplývá z dostupných údajů, genderové rozdíly v ekonomice – a přetrvávající nerovnováha, pokud jde o pečovatelské povinnosti – výrazně omezují plné sociální a ekonomické postavení žen, jakož i jejich přístup ke spravedlivé odměně, příjmu a důchodu. Riziko ekonomické marginalizace určují také přetrvávající stereotypy, jakož i průřezové formy diskriminace. Nesoulad mezi nabízenými a požadovanými dovednostmi na trhu práce je důsledkem několika strukturálních faktorů, které značně souvisejí s otázkou rovnosti žen a mužů. Tyto faktory nejen omezují dopad hospodářských politik, ale připravují také naše společnosti a ekonomiky o existující zdroj dovedností a talentu žen.

2.1.4

Hlavním cílem a přetrvávajícím problémem je zajištění vyváženého zastoupení žen a mužů v rozhodovacím procesu. V zájmu řešení složitých hospodářských a sociálních výzev je nezbytné zvýšit účast žen na vedoucích pozicích. Jednu z možností, jak z krátkodobého hlediska řešit genderové rozdíly, představují legislativní opatření.

2.1.5

Pod začleňováním genderového hlediska se skrývá strategie, jejímž cílem je začlenit hledisko rovnosti žen a mužů do všech fází tvorby politiky, a dosáhnout tak rovnosti žen a mužů. Ve všech členských státech EU existuje zvláštní infrastruktura pro rovnost žen a mužů (6), která odpovídá za provádění genderového mainstreamingu a podporu začleňování genderového hlediska do politického programu. Tyto institucionální mechanismy by měly mít silnější politický mandát a vyšší kvalifikaci k tomu, aby mohly zavézt příslušné nástroje (fakticky podložené analýzy, systematický sběr údajů roztříděných podle pohlaví, sestavování rozpočtu s ohledem na rovnost žen a mužů (7), monitorování a hodnocení zohledňující rovnost pohlaví).

2.1.6

Finanční prostředky EU na období 2021–2027 představují příležitost, jak rovnost žen a mužů podpořit. EHSV vydal stanovisko (8), v němž vyzývá Parlament a Radu, aby zavedly nové, vhodné ukazatele, které by umožnily lépe sledovat, do jaké míry přispívají finanční prostředky EU k dosažení cílů v oblasti rovnosti žen a mužů. Cílem je zvýšit účast žen na trhu práce (zejména těch ze zranitelných skupin (9), jako jsou například ženy se zdravotním postižením (10) nebo ženy vystavené vícečetné diskriminaci) a zlepšit opatření na podporu rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem, služby péče o děti a dlouhodobé péče a infrastrukturu. Krize způsobená onemocněním COVID-19 zdůrazňuje potřebu financovat opatření na podporu rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem, investovat do kvalitních a dostupných služeb veřejné péče a zachovat úroveň zaměstnanosti i podporu příjmů.

2.1.7

EHSV rovněž zastává názor, že při přidělování finančních prostředků EU by se mělo více zohledňovat hledisko rovnosti žen a mužů, že tato rovnost by měla být samostatným cílem a neměla by se slučovat s cíli v oblasti boje proti diskriminaci a že by genderové hledisko mělo být na základě multidisciplinárního a průřezového přístupu lépe začleněno do všech dalších specifických cílů.

3.   Obecné připomínky ke strategii pro rovnost žen a mužů na období 2020–2025 a návrhy týkající se provádění

3.1

EHSV podporuje rozhodnutí Komise obnovit strategii začleňování hlediska rovnosti žen a mužů, jež by umožnila dosáhnout rovnosti žen a mužů, a žádá o zohlednění dopadu, který má pandemie COVID-19 konkrétně na ženy. Do řízení mechanismů finančního plánování je zapotřebí plně zakotvit dvojí přístup – pozitivní činnost a začleňování hlediska rovnosti žen a mužů. Tento přístup by měl být začleněn také do provádění evropského pilíře sociálních práv a šesti priorit Komise na období 2019–2024 (11), jakož i do doporučení vypracovávaných v rámci evropského semestru.

3.2

Stávající institucionální infrastruktura pro rovnost žen a mužů na úrovni EU (GŘ JUST, EIGE, Evropský parlament a orgány EU, stejně jako poradní orgány (12) a pracovní skupina pro rovnost (13), které se opírají o údaje, jež poskytuje nadace Eurofound a Eurostat) by měla být lépe začleněna do procesu řízení politik EU. Tato institucionální infrastruktura by neměla být omezena úzkým pojetím rovnosti žen a mužů, ale měla by být nedílnou součástí politického mechanismu k řešení hlavních aktuálních otázek (mj. Digitální agendy, agendy dovedností, Zelené dohody pro Evropu, evropských cílů v oblasti mládeže (14)).

3.3

EHSV souhlasí s názorem, že rovnost žen a mužů vyžaduje multidisciplinární a průřezový politický přístup zaměřený na sociální a ekonomické faktory, které vedou k nerovnosti žen a mužů, a podporující investice do podpůrných faktorů, které rovnost žen a mužů posilují. EHSV (15) požaduje strategický přístup k monitorování začleňování genderového hlediska do všech tematických cílů stanovených v novém regulačním finančním rámci na období 2021–2027.

3.4

Výbor upozorňuje, že zpomalení hospodářského růstu v EU v důsledku pandemie COVID-19 je již skutečností. Je důležité, aby při provádění této strategie byly plně posouzeny a zohledněny dopady makroekonomických politik na rovnost žen a mužů, a nedošlo tak k dalšímu prohlubování stávajících nerovností mezi ženami a muži (16).

4.   Konkrétní připomínky

4.1

EHSV vyzývá Evropskou komisi, aby se zaměřila na stávající koordinační mechanismus v oblasti rovnosti žen a mužů s cílem monitorovat provádění strategie a následně podávat zprávy o výsledcích, jichž bylo z hlediska rovnosti žen a mužů dosaženo. Tento koordinační mechanismus by mohl rovněž pokrývat aspekty týkající se rovnosti žen a mužů při provádění evropského pilíře sociálních práv a v doporučeních, jež jsou vydávána v rámci evropského semestru.

4.2

EHSV již vyzval Evropskou komisi, aby členským státům doporučila stanovit si vnitrostátní cíle a ukazatele, které by umožnily sledovat situaci pomocí ročního srovnávacího přehledu.

4.3   Vymýcení genderově podmíněného násilí

4.3.1

Ženy jsou stále častěji vystaveny nežádoucímu sociálnímu chování a násilí, a to jak v soukromí, tak i v pracovním prostředí (17). EHSV může hrát klíčovou úlohu při podpoře lepší informovanosti o tomto jevu, aby se předešlo jakémukoli násilí páchanému na ženách. Sociální partneři a organizace občanské společnosti mohou zvyšovat povědomí a shromažďovat a sdílet osvědčené postupy, a podporovat tak předcházení násilí páchanému na ženách a prosazování kultury zohledňující rovnost žen a mužů.

4.3.2

Evropská rámcová dohoda proti obtěžování a násilí v práci, kterou v roce 2007 podepsali sociální partneři, představuje nástroj, jenž umožňuje zabránit obtěžování a násilí na pracovišti. Tato dohoda má být uplatňována v celé Evropě a na všech pracovištích, bez ohledu na velikost podniku.

4.3.3

Je zapotřebí podporovat a přijímat mezinárodní a evropské iniciativy zaměřené na vymýcení násilí páchaného na ženách. EHSV může výrazně podpořit Úmluvu MOP o násilí a obtěžování na pracovišti. Tuto úmluvu č. 190 z roku 2019 by měly ratifikovat a prosazovat jak všechny vlády na mezinárodní i evropské úrovni, tak i Evropská unie. EHSV rovněž vítá iniciativu Komise navrhnout v roce 2021 opatření, která mají umožnit dosáhnout cílů Úmluvy Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí.

4.3.4

Jednou z překážek, kterým čelí ženy při svých internetových aktivitách a využívání sociálních sítí, je kybernetická šikana (18). EHSV vyzval Evropskou komisi, aby posílila stávající pracovní skupinu „Women in Digital“ a monitorování iniciativy „Digital4Her“ (19). Evropská komise musí tato dobrovolná opatření sladit s legislativními rámci v oblasti násilí páchaného na ženách.

4.3.5

EHSV opakovaně vyzval Komisi, aby aktualizovala doporučení o opatřeních pro efektivní boj proti nezákonnému obsahu online a kodex chování pro boj proti nezákonným nenávistným projevům online, na němž se dohodly Evropská komise a světové společnosti působící na poli IT, a do definice nezákonných nenávistných projevů přidala on-line obtěžování a mobbing žen (20).

4.3.6

EHSV navrhuje, aby byl na úrovni EU zřízen nouzový právní fond, který by poskytoval podporu organizacím občanské společnosti, jež u soudů napadají právní předpisy, které narušují práva žen (21).

4.4   Odstranění genderových rozdílů

4.4.1

Vzdělávání. V oblasti vzdělávání stále přetrvávají genderové rozdíly, které vedou k genderové segregaci na trhu práce, v otázkách zaměstnání a mzdy a také k nesouladu mezi nabízenými a požadovanými dovednostmi (22), (23). Zvláštní opatření by se měla zaměřit na systém poradenství v oblasti vzdělávání (24). Vzdělávání hraje důležitou úlohu při odstraňování stereotypů a bourání předsudků, a to už od základní školy.

4.4.2

Digitální technologie a technologie a dovednosti v oblasti umělé inteligence musí být přístupné všem, bez ohledu na pohlaví, věk nebo sociálně-ekonomické zázemí. Je důležité zvýšit počet žen a dívek v oborech v oblasti přírodních věd, technologií, inženýrství a matematiky (STEM) a informačních a komunikačních technologií (IKT), překlenout digitální propast, která je hlavní příčinou jejich nízkého zastoupení v těchto oborech, a poskytnout více ženských vzorů v digitální oblasti s cílem překonat stereotypy, zejména s ohledem na dopad současné krize způsobené pandemií COVID-19.

4.4.3

Zvýšení počtu žen a dívek na pracovních pozicích vývojářek v oblasti IKT může pomoci překonat genderové předsudky, které jsou pro tyto technologie charakteristické. Je proto nezbytné zajistit všeobecný přístup k prohlubování dovedností v oblasti STEM, IKT a umělé inteligence, jakož i ochranu práce pro ženy, kterým hrozí ztráta zaměstnání z důvodu nízké úrovně odborné způsobilosti v oblasti IKT.

4.4.4

Zvláštní pozornost a opatření by se měla zaměřit také na hledisko rovnosti žen a mužů v oblasti finančního vzdělávání.

4.4.5

Zaměstnanost. Rozdíly v zaměstnanosti žen a mužů vedly k dlouhodobým rozdílům v oblasti příjmů, přístupu k úvěrům, platu a důchodů a zvyšují také riziko chudoby, sociálního vyloučení a/nebo bezdomovectví. Bez ohledu na právní předpisy EU o rovném zacházení v zaměstnání je rozdíl v odměňování žen a mužů stále jednou z hlavních forem nerovnosti žen a mužů a diskriminace.

4.4.6

V tomto ohledu by mohlo hrát důležitou roli kolektivní vyjednávání. Všechna opatření by měla řešit rozdíly mezi ženami a muži s cílem usnadnit přístup k sociální ochraně, zlepšit kvalitu práce a zvýšit odolnost trhu práce.

4.4.7

EHSV vítá iniciativu Komise týkající se závazných opatření v oblasti transparentnosti odměňování žen a mužů, která musí být zavedena co nejdříve a jež mohou hrát vedoucí úlohu při prosazování strategie začleňování genderového hlediska v oblasti rovného odměňování. Ve 104 zemích představují ženy 70 % všech pracovníků v odvětví zdravotnictví a sociální péče (WHO) a na celém světě pak představují 58,6 % pracovníků v odvětví služeb (MOP), což v důsledku pandemie znamená riziko pro jejich zdraví. Převaha segregace žen v hůře placených odvětvích a na nejistých pracovních místech je bezprostředně vystavuje riziku ztráty zaměstnání a zdravotních problémů.

4.4.8

Pracovní místa a úkoly vykonávané v oblasti péče, úklidu, obchodu a zdravotnictví mají významný přínos pro společnost a hospodářství, jak se také jasně ukázalo během krize COVID-19. Tato pracovní místa a odvětví, kde je tradičně zaměstnáno mnoho žen, jsou často nedostatečně placena, podceňována a vyznačují se nejistými pracovními podmínkami. Je proto nezbytné zajistit těmto povoláním větší společenské uznání a odpovídající ekonomickou hodnotu, což by přispělo ke snížení platových a dalších rozdílů mezi ženami a muži a k posílení hospodářské a společenské hodnoty, která je těmto pracovním místům připisována.

4.4.9

Zvýšení investic do digitalizace veřejného sektoru umožňuje větší a lepší účast žen a mužů na trhu práce a může pomoci těm lidem, kteří mají pečovatelské povinnosti nebo potřebují pomoc při překonávání překážek souvisejících s byrokracií a přístupem k veřejným službám (25).

4.4.10

Podnikatelky stále představují pouze malou část z celkového počtu podnikatelů v EU. Usnadnění přístupu podnikatelek k investičnímu kapitálu a podpora vyváženého zastoupení žen a mužů na rozhodovacích pozicích finančních institucí, kde se přijímají rozhodnutí o investicích (26), podporuje podnikání žen i rovnost žen a mužů.

4.4.11

Poskytování péče a rovnováha mezi pracovním a soukromým životem. Ženy stále vykonávají větší podíl neplacené práce, ať už se jedná o péči o děti či seniory nebo o domácí práce (27). Opatření na sladění pracovního a soukromého života, ať už prostřednictvím právních předpisů nebo kolektivního vyjednávání, mohou lépe sladit potřeby žen i mužů, jakož i pracovníků, kteří rovněž působí jako pečovatelé. Pandemie ještě zvýšila zátěž, kterou představuje neplacené péče, a to zejména v době, kdy jsou školy, školky a pracoviště v důsledku karanténě uzavřeny.

4.4.12

EHSV vyzývá k provedení směrnice o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem, zejména pokud jde o placené dovolené, s cílem zajistit, aby ženy i muži mohli využívat svého práva na péči. EHSV kromě toho vybízí členské státy, aby vyvinuly další úsilí a dosáhly v současnosti nenaplněného cíle, kterým je zajistit formální péči pro 33 % dětí ve věku do tří let, a aby doplnily cíl týkající se mimoškolní péče o děti, a rodiče tak mohli pracovat na plný úvazek, pokud si to přejí. Komise by měla společně s členskými státy zajistit, aby tyto cíle byly v plné míře splněny.

4.4.13

EHSV vyzývá členské státy, aby využívaly finanční prostředky EU ke zvýšení nabídky, cenové dostupnosti a kvality služeb a infrastruktury pro předškolní vzdělávání a péči.

4.4.14

Dále je zapotřebí zlepšit účast žen se zdravotním postižením na trhu práce tím, že bude prováděna Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením.

4.4.15

Vzhledem ke stárnutí obyvatelstva by měl být při navrhování opatření pro sladění potřeb a dosažení rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem kladen větší důraz na péči o starší občany.

4.4.16

K politikám v oblasti péče je zapotřebí přistupovat systematicky a zohlednit přitom několik dalších oblastí politiky (infrastrukturu, zdanění, dopravu, digitální agendu, zdraví a dovednosti, umělou inteligenci a fondy EU), v nichž mohou hrát hlavní roli sociální dialog, sociální partneři a organizace občanské společnosti.

4.5   Dosažení rovnosti žen a mužů v rozhodovacím procesu

4.5.1

Zajištění rovných příležitostí pro účast na společenském dění má pro zastupitelskou demokracii na všech úrovních – evropské, vnitrostátní, regionální i místní – zásadní význam. EHSV podporuje rovnou účast a vyvážené zastoupení žen a mužů v rozhodovacím procesu a v politickém, hospodářském a sociálním životě, mimo jiné ve strukturách sociálního a občanského dialogu. K řešení problému nízkého zastoupení a účasti žen v rozhodovacích orgánech je nezbytná pozitivní činnost, která bude vycházet z právních, rozpočtových, dobrovolných, organizačních a kulturních opatření.

4.5.2

Genderové rozdíly na trhu práce vedou také k nerovnováze mezi ženami a muži v rozhodovacím procesu. V EU je na vedoucích pozicích dvakrát více můžu než žen. Téměř ve všech hospodářských odvětvích je nedostatek manažerek. Nejvyváženěji jsou ženy a muži zastoupeni na vedoucích pozicích ve veřejném sektoru (28).

4.5.3

Právní předpisy mohou pomoci, ale samy o sobě jen stěží ovlivní kulturu a organizační mechanismy. Vyváženého zastoupení žen a mužů v rozhodovacím procesu a v politickém, hospodářském a společenském životě lze rovněž dosáhnout uplatňováním přístupu založeného na začleňování genderového hlediska, jehož cílem je zajistit příznivé podmínky pro zvýšení účasti žen na rozhodovací úrovni a zvýšit povědomí o rozsahu genderových problémů.

4.5.4

EHSV vyzývá Radu, aby pokročila v projednávání směrnice o zlepšení genderové vyváženosti v řídících a dozorčích orgánech společností (29). Výbor vyzývá také podniky, aby se chopily iniciativy a výrazně zvýšily podíl žen na nejvyšších rozhodovacích pozicích.

4.5.5

Výbor doporučil (30), aby se zvážilo zavedení účinných strategií a nástrojů (např. právních, rozpočtových a dobrovolných opatření, genderových kvót), které by pomohly dosáhnout rovnoměrného zastoupení žen a mužů na volených a jmenovaných postech ve významných politických strukturách, a navrhuje, aby Komise i nadále podporovala členské státy v přijímání opatření v této oblasti. Výbor proto opět (31) vyzývá Radu, aby přezkoumala své pokyny pro jmenování členů EHSV, a zohlednila tak hospodářský, sociální a demografický vývoj v Unii.

4.6   Začleňování genderového hlediska

4.6.1

Genderový mainstreaming představuje nejlepší přístup, jak zajistit, aby veškeré subjekty na všech úrovních uplatňovaly genderové hledisko. Je však zapotřebí zlepšit jeho operační rozměr a způsob jeho provádění.

4.6.2

Pokud jde o programové období 2021–2027, EHSV požaduje větší odhodlání zajistit rovnost žen a mužů. Základní podmínky pro rovnost žen a mužů, které mají zajistit relevantnost a soudržnost programů, projektů a finančních prostředků, musí být účinně prováděny a posuzovány.

4.6.3

EHSV podporuje strategii pro rovnost žen a mužů, kterou vypracovala Komise, a vyzývá ji, aby se zaměřila na stávající mechanismy koordinace (Poradní výbor pro rovné příležitosti žen a mužů, skupina na vysoké úrovni pro uplatňování genderového hlediska a pracovní skupina pro rovnost) s cílem monitorovat řádné provádění této strategie, podávat zprávy o dosažených výsledcích a usnadnit výměnu přístupů a zkušeností na úrovni EU.

4.7   Rovnost žen a mužů v odvětví sdělovacích prostředků

4.7.1

Dopad sdělovacích prostředků na rovnost žen a mužů byl dlouho podceňován, a to i přesto, že hraje zásadní úlohu při utváření společnosti. Odvětví sdělovacích prostředků by se mělo chopit iniciativy a zajistit, aby reklama měla pozitivní, a nikoli negativní dopad na zastoupení a podporu rovnosti žen a mužů ve společnosti.

4.7.2

Pro zlepšení rovnosti žen a mužů v odvětví sdělovacích prostředků je zásadní zvýšit účast žen na nejvyšších rozhodovacích pozicích (32), (33), přijmout kodexy chování a také další opatření (34), (35), jež zakazují sexismus a stereotypy a podporují začleňování genderového hlediska do organizační transformace tohoto odvětví a obsahu, který zpřístupňuje.

4.7.3

Je důležité uznat vliv genderových stereotypů na obsah sdělovacích prostředků. EHSV požaduje, aby institut EIGE začlenil do svého příštího indexu rovnosti žen a mužů nový tematický okruh – sdělovací prostředky a reklama.

---

(1)  Článek 2 SEU.

(2)  Článek 8 SFEU: „Při všech svých činnostech usiluje Unie o odstranění nerovností a podporuje rovné zacházení pro muže a ženy“.

(3)  EIGE, 2019, Gender Equality Index 2019 in brief: Still far from the finish line (Index rovnosti žen a mužů 2019: do cíle je ještě dlouhá cesta).

(4)  Evropská komise, 2019, New visions for Gender Equality (Nové vize pro rovnost žen a mužů).

(5)  Eurofound, 2020, Gender equality at work (Rovnost žen a mužů v zaměstnání).

(6)  EIGE, 2019, Beijing +25 policy brief: Area H – Institutional mechanisms for the advancement of women: reduced efforts from Member States. (informativní zpráva Peking +25: Oblast H – Institucionální mechanismy pro zlepšení postavení žen: členské státy polevily ve svém úsilí), EIGE, 2019.

(7)  https://eige.europa.eu/gender-mainstreaming/toolkits/gender-budgeting.

(8)  Úř. věst. C 110, 22.3.2019, s. 26, odstavec 1.8.

(9)  Úř. věst. C 110, 22.3.2019, s. 26, odstavec 1.6.

(10)  EIGE, 2017, The European Pillar of Social Rights as an Opportunity for Gender Equality in the EU (Evropský pilíř sociálních práv jako příležitost pro rovnost žen a mužů v EU), s. 6.

(11)  https://ec.europa.eu/info/strategy/priorities-2019-2024_cs.

(12)  Článek 300 SFEU.

(13)  Komise zřídila pracovní skupinu pro rovnost složenou ze zástupců všech útvarů Komise a Evropské služby pro vnější činnost, aby kromě klíčových opatření uvedených ve strategii pro rovnost žen a mužů zajistila také konkrétní provádění genderového mainstreamingu na provozní a technické úrovni, viz https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/cs/qanda_20_357.

(14)  https://youthforeurope.eu/european-youth-goals-2019-2027/.

(15)  Úř. věst. C 240, 16.7.2019, s. 3.

(16)  Viz poznámka pod čarou 15.

(17)  Eurofound, 2020, Gender equality at work (Rovnost žen a mužů v zaměstnání), průzkum pracovních podmínek v Evropě z roku 2015, Úřad pro publikace Evropské unie, Lucemburk.

(18)  EIGE, 2017, Gender equality and youth: opportunities and risks of digitalisation – Main report (Rovnost žen a mužů a mládež: příležitosti a rizika plynoucí z digitalizace – hlavní zpráva).

(19)  Úř. věst. C 440, 6.12. 2018, s. 37.

(20)  Viz poznámka pod čarou 15.

(21)  Viz poznámka pod čarou 15..

(22)  Zdroj: Eurostat – Early leavers from education and training (Osoby předčasně odcházející ze vzdělávání, kód: SDG_04_10), Adult participation in learning (Účast dospělých na vzdělávání, kód: sdg_04_60), Tertiary educational attainment (Počet osob s dosaženým terciárním vzděláním, kód: sdg_04_20).

(23)  Cedefop, 2020, 2020 European Skills Index (Evropský index dovedností za rok 2020).

(24)  Cedefop, 2019, Briefing Note, Not just new jobs: digital innovation supports careers (Informační sdělení – Nejen nová pracovní místa: digitální inovace podporuje kariéru).

(25)  Úř. věst. C 440, 6.12.2018, s. 37, odstavec 1.12.

(26)  Eurofound, 2019, Working conditions and workers’ health (Podnikání žen: veřejné a soukromé financování), Úřad pro publikace Evropské unie, Lucemburk.

(27)  EIGE, 2017, The European Pillar of Social Rights as an Opportunity for Gender Equality in the EU (Evropský pilíř sociálních práv jako příležitost pro rovnost žen a mužů v EU), s. 8.

(28)  Eurofound, 2018, Women in management: Underrepresented and overstretched? (Jsou ženy na vedoucích pozicích nedostatečně zastoupeny a přetíženy?), Úřad pro publikace Evropské unie, Lucemburk.

(29)  Viz poznámka pod čarou 15.

(30)  Úř. věst C 240, 16.7.2019, s. 1.

(31)  Viz poznámka pod čarou 30.

(32)  EIGE, 2019, Index rovnosti žen a mužů.

(33)  EIGE, 2020, Databáze genderové statistiky.

(34)  https://eige.europa.eu/gender-mainstreaming/good-practices/denmark/kvinfo-expert-database.

(35)  http://www.womeninnews.org/ckfinder/userfiles/files/Gender%20Balance%20Guidebook_FINAL_RGB%20(1).pdf.