Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ke „sdělení Komise Evropskému parlamentu, Evropské radě, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Nová průmyslová strategie pro Evropu“

(COM(2020) 102 final)

(2020/C 364/15)

Zpravodaj:	Mihai IVAŞCU
Spoluzpravodaj:	Dirk BERGRATH

Konzultace	Komise, 22.4.2020
Právní základ	článek 304 Smlouvy o fungování Evropské unie
Odpovědná sekce	Jednotný trh, výroba a spotřeba
Přijato v sekci	25.6.2020
Přijato na plenárním zasedání	16.7.2020
Plenární zasedání č.	553
Výsledek hlasování (pro/proti/zdrželi se hlasování)	207/4/7

1. Závěry a doporučení

1.1

Evropská unie a její členské státy musí jednotně bránit svoji suverenitu. EHSV je pevně přesvědčen, že pokud si má Evropa zachovat vůdčí postavení ve světě, musí mít silnou a konkurenceschopnou průmyslovou základnu.

1.2

EHSV uznává zásadní význam přechodu na uhlíkově neutrální hospodářství a zvrácení současného trendu prudkého úbytku biologické rozmanitosti. Bez zelené průmyslové strategie jakožto základního kamene Zelené dohody EU nikdy nedokáže dosáhnout uhlíkově neutrálního hospodářství během jedné generace.

1.3

Nová průmyslová strategie musí zajistit správnou rovnováhu mezi podporou evropských podniků, splněním našeho cíle spočívajícího v dosažení neutrality z hlediska klimatu do roku 2050 a poskytováním pobídek spotřebitelům, aby si vybírali udržitelné výrobky a služby.

1.4

EHSV uznává význam, který Komise přikládá sociálním partnerům a organizacím občanské společnosti při koncipování budoucnosti evropského průmyslu. EHSV je přesvědčen, že úspěšnému provádění této strategie napomůže konstruktivní sociální a občanský dialog na všech úrovních.

1.5

Klíčem k rozvoji budoucího evropského hospodářského modelu je oběhové hospodářství. Je zapotřebí v rámci něj prozkoumat prakticky a hospodářsky přijatelné alternativy fosilních paliv a klást důraz na decentralizovaná a kooperativní řešení v oblasti čisté energie. Oběhové hospodářství rovněž výrazně zlepší účinné využívání zdrojů v rámci hospodářských činností a sníží také naši závislost na dovozu kritických surovin.

1.6

EHSV je pevně přesvědčen, že průmyslová politika musí jít ruku v ruce s rozhodnou obchodní a zahraniční politikou, která musí rozvíjet strategie zajištění přístupu k surovinám.

1.7

EHSV považuje za zásadní, aby Evropa v oblasti určitých technologií dohnala USA, Čínu a další země. Máme-li se stát světovým lídrem, musíme rozvíjet naše konkurenční výhody a současně financovat vědu a výzkum. Zásadní je budování jednotného evropského kapitálového trhu, včetně evropského trhu s rizikovým kapitálem.

1.8

Evropský průmysl se buď digitalizuje, nebo zanikne. Investice v odvětvích IKT, jako jsou ekonomika založená na datech, internet věcí, cloud computing, umělá inteligence a vyspělá výroba, se musí dostat do všech regionů a členských států.

1.9

Vnitřní trh představuje základ naší celosvětové konkurenceschopnosti. Nařízení o prověřování přímých zahraničních investic by se mělo použít ve všech členských státech, případně by mělo být posíleno a aktualizováno. Každý, kdo chce být součástí jednotného trhu, by měl jednat v souladu s jeho pravidly, včetně zásad neutrality z hlediska klimatu.

1.10

1.11

Průmyslová politika by měla mít silný sociální rozměr. Kvalitní pracovní místa, sociální ochrana a dobře fungující veřejné služby vytvářejí vhodné prostředí pro rozvoj průmyslové činnosti. Důležitým faktorem podporujícím inkluzivní hospodářský růst je v tomto ohledu evropský pilíř sociálních práv.

1.12

EHSV vyzývá k rychlému zavedení jednotného evropského patentu. Díky němu by mohlo dojít k rozvoji a inovacím průmyslových odvětví a bylo by ochráněno jejich know-how na evropské a mezinárodní úrovni za rozumnou cenu.

1.13

V zájmu vypořádání se s mezinárodními rozdíly v ceně uhlíku považuje EHSV za nezbytná tato opatření: zavedení kompenzačních opatření mezi státy, environmentální normy, které dovozci musí splňovat, dotace na nízkouhlíkový vývoz, důsledné používání nástrojů na ochranu obchodu a kroky k řešení rozdílů mezi cenami uhlíku v dohodách o volném obchodu. Konečným cílem by mělo být stanovení celosvětové ceny uhlíku.

1.14

EHSV je přesvědčen, že je nutné dokončit HMU, aby se zajistilo, že budou k dispozici veškeré hospodářské nástroje ke zvládnutí hospodářského otřesu způsobeného zdravotnickou krizí vyvolanou pandemií COVID-19.

1.15

EHSV konstatuje, že jedinou možností, jak mohou členské státy překonat tuto krizi, je postupovat koordinovaně, nenechat nikoho stranou a obnovit schopnost podniků vytvářet přidanou hodnotu, investovat do udržitelné budoucnosti a zachovat či vytvářet kvalitní pracovní místa. Plán EU na podporu oživení, Zelená dohoda a nová průmyslová strategie představují při integrovaném zavádění odvážný a ambiciózní balíček opatření, který nám má pomoci překonat krizi způsobenou pandemií a připravit společnou budoucnost.

1.16

Asi nejvíce budou touto krizí zasaženy malé a střední podniky. EHSV podporuje záměr pomoci malým a středním podnikům, aby mohly rozvíjet svou činnost, vypracovat nové obchodní modely a přilákat kvalifikovanou pracovní sílu, například prostřednictvím zavedení akciových opcí pro zaměstnavatele.

1.17

Zprostředkovatelské struktury, jako jsou sítě malých a středních podniků, agentury pro regionální rozvoj a klastry musí v zájmu posílení hospodářských ekosystémů podporovat a posilovat strategické hodnotové řetězce a sdružovat všechny dynamické síly.

2. Obecné připomínky

2.1

EHSV vítá sdělení o nové průmyslové strategii pro Evropu, ale lituje, že pouze uvádí seznam budoucích projektů a opatření namísto toho, aby představilo jasnou krátkodobou, střednědobou a dlouhodobou konkrétní a komplexní strategii pro evropský průmysl. EHSV proto naléhavě vyzývá Komisi, aby vydala konkrétní akční plán s jasnými ročními cíli a monitorovacími postupy, který by zahrnoval úzkou spolupráci se všemi příslušnými zúčastněnými stranami.

2.2

EHSV nicméně konstatuje řadu rozdílů oproti předchozím sdělením:

—	sdělení zaujímá strategický přístup, neboť klade mnohem větší důraz na souběžnou transformaci v digitální oblasti a v oblasti uhlíkové neutrality,

—	prosazuje kooperativnější přístup k průmyslové politice, např. zdůrazňováním nutnosti vybudovat silné průmyslové ekosystémy nebo podporovat průmyslová partnerství,

—	kloní se k umožnění většího státního financování strategických průmyslových projektů tím, že uvolní běžné právní předpisy EU týkající se subvencí, nebo tím, že stanoví významné projekty společného evropského zájmu,

—	zaujímá rozhodnější postoj k vnějším vztahům, jelikož navrhuje používání regulatorních pravomocí Evropy na obranu její strategické autonomie, a

—	zaměřuje se na dekarbonizaci evropských energeticky náročných průmyslových odvětví.

2.3

V tomto turbulentním mezinárodním prostředí musí Evropská unie a její členské státy jednotně bránit svoji suverenitu. EHSV je pevně přesvědčen, že má-li si Evropa udržet svou vůdčí úlohu ve světě, musí mít konkurenceschopnou a silnou průmyslovou základu, která přispěje k úsilí EU o dosažení cílů udržitelného rozvoje, plnění Pařížské dohody a o co nejrychlejší návrat k ekologické stopě (1), která nejpozději do roku 2040 nepřesáhne jednu planetu ročně.

2.4

EHSV uznává zásadní význam přechodu na uhlíkově neutrální hospodářství a zvrácení současného trendu prudkého úbytku biologické rozmanitosti. Společná průmyslová strategie může uspět pouze tehdy, zapojí-li se do ní a budou spolupracovat všechny členské státy a zúčastněné strany a bude-li zavedeno integrované strategické plánování, jež umožní sdružovat zdroje evropských aktérů, regionálních a místních orgánů, průmyslových klastrů, podniků, sociálních partnerů, podniků sociální ekonomiky, univerzit a výzkumných skupin a organizací občanské společnosti.

2.5

Nová průmyslová strategie musí zajistit správnou rovnováhu mezi podporou evropských podniků tak, aby se rozvíjely ekologicky, splněním našeho cíle spočívajícího v dosažení neutrality z hlediska klimatu do roku 2050 a poskytováním pobídek spotřebitelům, aby si vybírali udržitelné výrobky a služby. Za tímto účelem je nutné dále rozvíjet soubor nástrojů udržitelné průmyslové politiky a brát přitom ohled na specifika malých a středních podniků.

2.6

Dále je EHSV přesvědčen, že dobře řízená transformace na digitální a klimaticky neutrální hospodářství může znovu oživit evropský průmysl a v rámci nových udržitelných hodnotových řetězců vytvořit nová kvalitní pracovní místa. Navrhovaná struktura správy a řízení by proto měla posílit odpovědnost za průmyslovou strategii na všech úrovních a zapojit všechny příslušné zúčastněné strany.

2.7

Rozvoje evropského průmyslu lze dosáhnout pouze skrze prosazení rozsáhlého programu soukromých a veřejných investic. Nová evropská průmyslová strategie, která bude reagovat na nové potřeby Evropanů, zvýší růst HDP, podpoří meziregionální soudržnost, sníží příjmovou nerovnost a zlepší kvalitu života prostřednictvím investic a inovací, může pomoci vytvořit společnou evropskou identitu, podpořit solidaritu a posílit evropské orgány, a tudíž představuje „evropskou přidanou hodnotu“.

2.8

EHSV uznává význam, který Komise přikládá organizacím občanské společnosti při koncipování budoucnosti evropského průmyslu. EHSV je přesvědčen, že vhodné prostředí pro růst evropského průmyslu může vytvořit pouze vzájemná spolupráce mezi členskými státy, evropskými orgány, sociálními partnery a zástupci občanské společnosti. Důležitou záruku úspěšného provádění této strategie představuje v této souvislosti konstruktivní sociální a občanský dialog na všech úrovních.

2.9

EHSV již dávno uznal, že „v podnikatelské komunitě jsou lídři v oblasti integrace udržitelnosti. Mnohé podniky jsou skutečně průkopníky těchto politik. Politika musí vytvářet stabilní prostředí a jistotu, aby se zajistilo, že se osvědčené postupy stanou běžnou praxí. Díky tomu budou podniky schopny vytvářet udržitelná řešení.“ Naléhavě tedy vyzývá Komisi, aby tyto skutečnosti vzala v potaz při navrhování budoucích politik (2). Nutno říci, že sociální ekonomika se aspektem udržitelnosti zabývá dlouhodobě.

2.10

V roce 2019 se průmyslová výroba konečně vrátila k předkrizovým hodnotám (z doby před rokem 2007). Průmysl stále tvoří páteř našeho hospodářství a musí nabízet řešení řady výzev, jimž naše společnost čelí. Průmysl má také významnou sociální úlohu díky svým činnostem s vysokou přidanou hodnotou, kvalitním pracovním místům a vytváření nepřímé zaměstnanosti v souvisejících službách. Proto EHSV vítá komplexní soubor návrhů uvedených ve sdělení a doufá, že budou urychleně rozpracovány a realizovány. Dramatický pokles průmyslové výroby v důsledku krize způsobené koronavirem však vyžaduje, aby mimořádná opatření, jež přijaly vlády členských států a která podpořila i Komise s cílem pomoci životaschopným podnikům překonat tuto krizi a chránit příjmy zaměstnanců, pokračovala tak dlouho, dokud bude zapotřebí.

2.11

EHSV dlouhodobě uznává význam začínajících podniků a rychle se rozvíjejících podniků pro budování konkurenceschopného a inovativního průmyslového odvětví. Proto i nadále vyzývá „ke koordinovanému politickému přístupu k začínajícím a rychle se rozvíjejícím podnikům, jenž zohlední rozmanitost podnikových modelů, a vítá zvláštní opatření pro podniky sociální ekonomiky“ (3).

2.12

EHSV vítá ohlášený návrh na zlepšení pracovních podmínek pracovníků platforem. EHSV nicméně lituje, že se sdělení přímo nezabývá mnohem větší výzvou, kterou představuje inkluzivní a spravedlivá transformace. Trvá na tom, že je zapotřebí vypracovat ambiciózní akční plán, který by podněcoval členské státy k tomu, aby dostály svým slibům, jež učinily v souvislosti s vyhlášením evropského pilíře sociálních práv.

3. Zelená Evropa

3.1

Evropa potřebuje udržitelnou průmyslovou politiku podporující spravedlivý přechod na nízkouhlíkové hospodářství. K tomu je zapotřebí silného víceletého finančního rámce, přičemž stěžejní úlohu při financování takového přechodu by měla hrát Evropská investiční banka. Investice by měly podporovat jak kvalitu životního prostředí, tak lepší kvalitu života Evropanů.

3.2

Řadu z cílů, které jsme si stanovili do roku 2030, lze rozšířit až do roku 2050 a naší transformace na bezuhlíkový kontinent. Proto je EHSV přesvědčen, že průmyslová strategie, stejně jako strategie udržitelného rozvoje, by měla „zahrnovat jak vnitřní, tak vnější činnosti EU a měla by podporovat co největší soudržnost těchto činností. […] Základními kameny provádění by měly být inovace, na udržitelnost orientovaná mezinárodní spolupráce a obchodní dohody a mobilizace podniků a občanské společnosti (4).“

3.3

Tradiční i nová průmyslová odvětví budou muset rozvíjet iniciativní přístup, předvídat změny, přizpůsobovat se jim a řídit je pomocí nových udržitelných technologií, pracovních míst a rekvalifikace, které budou v souladu se srovnávacím přehledem sociálních ukazatelů evropského semestru odpovídat budoucím výzvám. Nové politiky týkající se dovedností by měly být vypracovány se zapojením organizací občanské společnosti a sociálních partnerů, a to s cílem zrychlit přizpůsobování systémů vzdělávání a odborné přípravy tak, aby odpovídaly poptávce po nových profesích.

3.4

EU by se měla stát světovým lídrem v oblasti oběhového hospodářství a čistých technologií. Bude usilovat o dekarbonizaci energeticky náročných průmyslových odvětví. Klíčem k rozvoji budoucího evropského hospodářského modelu je oběhové hospodářství. EHSV je přesvědčen, že „výrobky či služby, které dodržují zásady oběhovosti, by se měly jasně lišit cenou“ a že „snížené sazby DPH nebo osvobození od DPH pro recyklované výrobky, jakož i činnosti týkající se opětovného používání a oprav, mohou podnikatele motivovat k aktivitě v této oblasti a spotřebitelům mohou nabídnout výrobky za konkurenceschopné ceny […]“ (5).

3.5

Přechod na uhlíkově neutrální hospodářství vyžaduje zabezpečení čistých zdrojů energie. Reformovaná právní úprava energetiky a celoevropská spolupráce v oblasti prozumentů a další propojenosti rozvodných sítí mají mimořádný význam. Kromě toho musíme prozkoumat prakticky a hospodářsky přijatelné alternativy fosilních paliv a klást důraz na decentralizovaná a kooperativní řešení v oblasti čisté energie, jako jsou družstva pro obnovitelnou energii, prozumenti a inteligentní sítě.

3.6

Spuštění energetické unie 2.0 je třeba považovat za základ programu, který bude investovat do zásadního navýšení nabídky (nízkouhlíkové) energie (včetně vodíku), propojí jednotlivé nosiče energie, vytvoří celoevropskou elektrizační soustavu řešící problém, že větrná a solární energie se vyrábí přerušovaně, a zajistí vývoj technologií pro ukládání energie.

3.7

Bez zelené průmyslové strategie jakožto základního kamene Zelené dohody EU nikdy nedokáže dosáhnout uhlíkově neutrálního hospodářství během jedné generace. Zelená dohoda bude vymezovat a určovat tvorbu průmyslové politiky nejen během funkčního období Komise, které právě začalo, ale i po mnohem delší dobu po jeho skončení.

3.8

Solární panely, větrné parky a baterie jsou zásadní pro naše nové průmyslové paradigma. Budou však potřebovat suroviny, které mají pod kontrolou naši konkurenti na mezinárodní scéně. Průmyslová politika musí jít ruku v ruce s rozhodnou obchodní a zahraniční politikou, která musí zajistit přístup k těmto surovinám.

3.9

Pro dosažení vhodné úrovně investic potřebných k financování Zelené dohody je třeba zvážit také přezkum pravidel státní podpory pro investice do nízkouhlíkových výrobků a procesů. Kromě toho nově vytvořené inovační a modernizační fondy a příjmy z dražeb v rámci ETS zajistí (nebo by mohly zajistit) další zdroje na podporu udržitelné průmyslové politiky a na zvládnutí sociálního dopadu transformace.

4. Digitální Evropa

4.1

Nové technologie mění náš životní styl, naši spotřebu i podnikání. Bavíme se o strategii pro sítě 5G, zatímco jiné ekonomické mocnosti investují do technologií 6G. Máme-li se stát světovým lídrem, musíme rozvíjet naše konkurenční výhody a současně financovat vědu a výzkum. Dosud v oblasti některých technologií zaostáváme za USA, Čínou a dalšími zeměmi. Digitální technologie je základem pro jakýkoli pokrok k průmyslu 4.0. EHSV považuje za zásadní, aby Evropa tyto nedostatky odstranila. Je při tom zapotřebí dbát na to, aby byla zajištěna rovnováha mezi obavami o bezpečnost a ekonomickými potřebami.

4.2

Klíčem jsou investice do umělé inteligence a chytrého využívání dat a zároveň zajištění ochrany soukromí evropských podniků a spotřebitelů. Toho lze dosáhnout pouze směřováním evropských finančních prostředků na inovace do nových digitálních technologií. Malé a střední podniky hrají v tomto procesu zásadní roli a je mimořádně důležité zajistit jim vhodné financování, aby mohly růst a provádět inovace. EHSV již uvedl, že „Komise by měla analyzovat a doplňovat soukromé iniciativy (aniž by je nahrazovala), jejichž cílem je výměna osvědčených postupů a zkušeností mezi inovátory“ a že „musí EU zavést politický, daňový a regulační rámec, který podpoří využití těchto nových udržitelných modelů ve velkém měřítku“ (6).

4.3

Technologie vyvinuté v Evropě jsou až příliš často obchodně využívány v jiných částech světa. EU nebyla schopna vytvořit technologické giganty. Jen velmi málo mladých předních inovativních společností se stane velkými firmami provádějícími intenzivní výzkum a vývoj. K uskutečnění posledního kroku od začínajícího podniku po plně expandovanou společnost je důležité dokončit vytváření jednotného evropského kapitálového trhu, včetně evropského trhu pro rizikový kapitál.

4.4

Evropský průmysl se buď digitalizuje, nebo zanikne a pohltí jej efektivnější a rychlejší konkurenti. K tomu bude také zapotřebí zvýšit investice, a posílit tak schopnost vytvářet hospodářský růst v nových odvětvích IKT, jako jsou ekonomika založená na datech, internet věcí, cloud computing, umělá inteligence a vyspělá výroba. Investice do digitální infrastruktury se musí dostat do všech regionů a členských států.

4.5

Pro novou fázi industrializace je mimořádně důležité vybavit evropské pracovníky digitálními dovednostmi. Vstupu do digitální éry lze dosáhnout pouze tehdy, budeme-li mít kvalifikované a dobře připravené pracovníky. EHSV již uvedl, že „pro evropské pracovníky je třeba zajistit programy školení, rekvalifikace, rozšiřování dovedností a celoživotního učení, aby mohli požívat všech výhod plynoucích z technologických změn“ (7). K tomu jsou zapotřebí aktivní nástroje trhu práce a účinné systémy sociálního zabezpečení založené na solidaritě, které pomohou udržet evropský sociální model.

4.6

Strategii Komise pro data je nutné doplnit nařízením o spravedlivé hospodářské soutěži v oblasti digitální ekonomiky, na kterou bude dohlížet úřad pro digitální hospodářskou soutěž. V tomto ohledu bude také nutné přijmout nařízení o přístupu k datovým prostorům pro strategická odvětví, které navrhuje Komise, o volném toku a ochraně dat, o používání zvláštních algoritmů a o uspořádání přístupu k průmyslovým datům za spravedlivých, přiměřených a nediskriminačních podmínek (FRAND). Kromě toho musí být pokrok v oblasti digitalizace datových souborů a inovativních technologií v souladu s obecným nařízením o ochraně osobních údajů (GDPR) a směrnicí o opakovaném použití informací veřejného sektoru.

5. Globálně konkurenceschopná EU

5.1

Budoucí konkurenceschopnost evropského průmyslu má mimořádný význam pro to, aby evropská ekonomika dosáhla pokroku ve stále multipolárnější světové ekonomice, v níž roste geopolitické napětí. Prohloubení jednotného trhu představuje cestu vpřed, protože přinese rovnější podmínky ve vztahu k firmám z třetích zemí. Funkčnímu vnitřnímu trhu musí napomáhat silná obchodní politika, která bude bojovat proti mezinárodním překážkám a nekalým konkurenčním praktikám. Nařízení o prověřování přímých zahraničních investic (8), které vstoupí v platnost v říjnu 2020, je důležitým krokem k ochraně klíčových aktiv EU, ale EHSV by rád poukázal na to, že je zásadní, aby bylo soustavně sledováno a v případě potřeby aktualizováno a upraveno.

5.2

Vnitřní trh představuje konkurenční výhodu Evropy a je ústředním bodem naší spolupráce. Je základem naší celosvětové konkurenceschopnosti. Ochrana a rozvíjení vnitřního trhu musí být jádrem nové průmyslové politiky, v jejímž rámci musí být prováděna opatření, která zlepšují jeho rozvoj a efektivitu a posilují čtyři svobody.

5.3

EHSV trvá na svém názoru, že „hlavní překážkou pro začínající a rychle se rozvíjející podniky nadále zůstávají administrativní překážky a byrokracie“. Proto naléhavě vyzývá Evropskou komisi, aby zabránila navyšování těchto administrativních překážek prostřednictvím nadměrné regulace a aby hledala způsoby, jak tuto zátěž zefektivnit a omezit (9), a to výlučně v případech, kde tím nejsou ohrožena sociální a environmentální práva.

5.4

Pokud jde o výzkum a vývoj, pak EHSV vyzývá Komisi, aby:

—	zachovala a naplnila ambiciózní cíl investovat do výzkumu a vývoje 3 % HDP EU, a dohnala tak naše hlavní konkurenty, jako jsou USA a Japonsko,

—	dále rozvíjela celoevropský trh s rizikovým kapitálem, čímž se zlepší financování inovativních, vysoce rizikových projektů s vysokým potenciálem,

—	zajistila, že k prvnímu průmyslovému využití veřejně financovaného výzkumu a vývoje dojde v rámci Evropské unie,

—	posílila systémy inovací v regionech na periferii nebo v těch, které čelí strukturální změně.

5.5

Má-li dojít k obnově pracovních míst, hospodářského růstu a sebedůvěry, je v Evropské unii zapotřebí silnějšího podnikatelského ducha. EU by měla prosazovat a financovat vzdělávací programy navržené za účelem podpory vytváření nových podniků v budoucnosti. Vzdělávání je cesta k pokroku a výchova mladších generací k podnikání by mohla znamenat více podniků a mnohem udržitelnější hospodářské a sociální prostředí.

5.6

Při hledání cest, jak podpořit inovace, musí členské státy a Komise usilovat o vytvoření prostředí úspěšných inovačních klastrů, jako je Silicon Valley. Příznivá regulace, daňové pobídky, kvalifikovaná pracovní síla a snadný přístup k financování umožní evropským inovátorům zůstat v Evropě a rozvíjet své nápady.

5.7

EU si nemůže udržet vedoucí postavení v oblasti inovací bez inteligentních politik v oblasti duševního vlastnictví. Musíme zajistit, aby byly evropské inovace a patenty chráněny před nepřátelskými záměry a průmyslovou špionáží. Proto je naprosto nezbytné zavést jednotný evropský patent.

5.8

Evropa nesmí zůstat naivní vůči nekalé hospodářské soutěži. Ochrana evropských spotřebitelů, podniků a jednotného trhu je klíčem k tomu, aby naše ekonomika prosperovala. Každý, kdo chce být součástí jednotného trhu, by měl jednat v souladu s jeho pravidly a plně je dodržovat, včetně zásad neutrality z hlediska klimatu.

5.9

EHSV naléhavě vyzývá Komisi, aby urychleně přijala bílou knihu o nástroji pro zahraniční subvence, která se bude zabývat narušováním jednotného trhu zahraničními subvencemi.

5.10

EHSV již dříve vyzval k přijetí průmyslové politiky pro Evropu zaměřené na užitnou hodnotu, která by byla územně uzpůsobena místním charakteristikám, a k podpoře vytváření klastrů a kooperací, čímž by zachování různorodosti bylo vyváženo úsporami z rozsahu v souladu se zásadami průmyslové symbiózy a oběhového hospodářství (10).

5.11

S velkou pompou ohlašovaná reforma rámce hospodářské soutěže je zcela nezbytná. EHSV nicméně vyjadřuje zklamání z toho, že přepracování pravidel EU v oblasti hospodářské soutěže bylo odloženo na rok 2021. Při koncipování reformy není prostor pro politické manévrování. Je zapotřebí zaujmout takový přístup, který bude vycházet z celosvětového vývoje, a ne pouze z vývoje na jednotném trhu, jak tomu bylo dosud.

5.12

Kromě toho je třeba posílit spolupráci a interakci mezi jednotlivými úrovněmi místní a celostátní správy a Evropskou unií. EHSV opakovaně vyzýval k větší součinnosti, přičemž „by měly být podporovány platformy pro komunikaci a spolupráci, do nichž by se měly zapojit všechny členské státy. To, co funguje v jednom členském státě, může fungovat i v jiném, a výsledky výzkumu v jednom členském státě může jiný stát využít nebo zdokonalit. […] Žádný členský stát nemůže hrát sám na světové scéně hlavní roli (11).“

5.13

V zájmu vypořádání se s mezinárodními rozdíly v ceně uhlíku, je nutné zvážit řadu opatření: zavedení kompenzačních opatření mezi státy, environmentální normy, které dovozci musí splňovat, dotace na nízkouhlíkový vývoz, používání nástrojů na ochranu obchodu a kroky k řešení rozdílů mezi cenami uhlíku v dohodách o volném obchodu. Konečným cílem by mělo být stanovení celosvětové ceny uhlíku.

5.14

Je nezbytné využít potenciál evropských kapitálových trhů. Dokončení unie kapitálových trhů a vytvoření vhodných tržních podmínek pro firmy, aby se mohly samy financovat prostřednictvím trhů, umožní našim firmám získat přístup ke vhodným nástrojům financování všech fází jejich vývoje.

5.15

EHSV vyjadřuje politování nad tím, že sdělení z velké části přehlíží regionální rozměr souběžné transformace. Vítá však návrh (který je součástí plánu EU na podporu oživení) výrazně navýšit zdroje určené na Fond pro spravedlivou transformaci, a to ze 7,5 na 40 miliard EUR. EHSV doufá, že tyto prostředky pokryjí potřeby všech regionů, které se potýkají s hlubokou transformací průmyslu.

5.16

Lepší integrace a koordinace souboru nástrojů průmyslové politiky spolu s vhodnými strukturami správy a řízení by měly zajistit, že Evropa naplní své ambice a stane se zelenou, digitální a oběhovou ekonomikou, a zároveň tak posílí svou strategickou autonomii a ekonomickou odolnost.

5.17

Zprostředkovatelské struktury, jako jsou sítě malých a středních podniků, agentury pro regionální rozvoj, klastry, průmyslová partnerství a partnerství soukromého a veřejného sektoru, musí v zájmu posílení hospodářských ekosystémů podporovat a posilovat strategické hodnotové řetězce a sdružovat všechny dynamické síly (inovativní malé a střední podniky, velké společnosti, výzkumné instituce, podniky sociální ekonomiky a veřejné orgány).

6. Koronavirus

6.1

Pandemie COVID-19 způsobila nesmírně rozsáhlou hospodářskou recesi (podle ECB dojde letos k hospodářskému poklesu o 8,7 %! (12)), která se na rozdíl od jiných krizí v minulosti projevuje otřesy jak na straně nabídky, tak i poptávky. Je třeba použít všechny nástroje k zabránění tomu, aby se z dočasných výpadků průmyslové výroby staly výpadky trvalé a/nebo aby se problém s likviditou změnil v krizi solventnosti.

6.2

EHSV proto vítá návrh plánu EU na podporu oživení (včetně nástroje na podporu oživení Next Generation EU), který předložila Komise. Tento plán:

—	podpoří novou průmyslovou strategii, neboť zdvojnásobuje prostředky určené na Program InvestEU, zavádí facilitu pro strategické investice a nový nástroj na podporu solventnosti,

—	představuje skutečně evropskou odpověď na krizi způsobenou pandemií, neboť je ambiciózní a bude mít značný makroekonomický dopad. Pomůže zabránit dalšímu ničení kapitálu (včetně toho lidského), obnovit důvěru a bude mít značný multiplikační efekt,

—	napomáhá zamezit asymetrickému oživení hospodářství a posiluje vnitřní soudržnost a solidaritu,

—	podstatně navyšuje prostředky určené na Fond pro spravedlivou transformaci,

—

umožňuje dosáhnout pokroku, pokud jde o naše sdílené společenské a hospodářské priority, kterými jsou: obnova průmyslové výroby, podpora veřejných a soukromých investic do souběžné digitální a ekologické transformace, příprava společných programů rekonstrukce průmyslu, podpora zaměstnanosti v činnostech zaměřených do budoucna.

6.3

EHSV naléhavě vyzývá příslušné orgány, aby rychle dosáhly dohody, a bylo tak možné zahájit provádění tohoto plánu co nejdříve. Kombinace Zelené dohody, plánu na podporu oživení a nové průmyslové strategie poskytuje účinný a soudržný soubor nástrojů, který nám umožní bojovat proti recesi a budovat naši společnou budoucnost.

6.4

V době, kdy je činnost řady průmyslových odvětví omezena, má EHSV za to, že:

—	je naléhavě nutné zmapovat, jak hluboký je dopad krize spojené s pandemií COVID-19 na průmyslová odvětví a hodnotové řetězce s cílem určit a řešit konkrétní potřeby každého odvětví a obnovit tak výrobu/zaměstnanost,

—

je nutné (znovu) vybudovat integrované průmyslové hodnotové řetězce v rámci EU s cílem podpořit strategickou autonomii Evropy a její hospodářskou odolnost. Dále je zapotřebí podporovat relokalizaci strategických činností a zaručit bezpečnost dodávek v odvětvích, jako je energetika, zdravotnictví a farmakologicky účinné látky.

6.5

Je zcela zjevné, že Evropská unie musí v těchto těžkých časech prokázat svou sílu a své schopnosti. EHSV konstatuje, že jedinou možností, jak mohou členské státy překonat tuto krizi, je postupovat koordinovaně a nenechat nikoho stranou. Není zde žádný prostor pro populistické nápady a vnitrostátní plánování. Solidarita, spolupráce a respekt k sobě navzájem jsou nezbytné pro rychlé oživení, které se – má-li být udržitelné – musí co nejvíce poučit z nerespektování ekosystémů, jehož jsme se dopouštěli v minulosti.

6.6

Uvolnění fiskálních pravidel podpoří produktivní investice pouze tehdy, pokud jedním z cílů bude vzestupná konvergence členských států s nižším příjmem. Je načase navrhnout konkrétní opatření, která budou důkazem toho, že evropská solidarita nejsou jen pouhá slova, ale že skutečně existuje.

6.7

Asi nejvíce budou touto krizí zasaženy malé a střední podniky, protože jsou obvykle závislé na velkých společnostech a chybí jim likvidita. Mimořádný význam má nalezení vhodného nástroje na podporu všech malých a středních podniků v Evropě a EHSV podporuje záměr podporovat tyto podniky, aby se mohly rozvíjet a přilákat kvalifikované pracovníky, například zavedením akciových opcí pro zaměstnance (13).

6.8

Je třeba určit a podpořit klíčová průmyslová odvětví a sektory, a to od lidských zdrojů po výzkum, v důsledku čehož bude evropská průmyslová politika tato strategická odvětví chránit před trhem a zajistí bezpečné dodávky klíčového vybavení, jako jsou respirátory, roušky a další věci. To musí znamenat, že budou podporovány podniky, které přemístí výrobní kapacitu do Evropy, což EU umožní znovu získat kontrolu nad výrobou a zajistit nezávislost na světovém trhu, a to vždy v souladu se spravedlivou ekologickou transformací. Rostoucí závislost EU na dovozu léčivých přípravků a farmakologicky účinných látek může představovat systémový problém, neboť může vést k nedostatku léčivých přípravků a zdravotním rizikům. To vyvolává vážné obavy z hlediska strategické autonomie EU.

V Bruselu dne 16. července 2020.

předseda Evropského hospodářského a sociálního výboru

Luca JAHIER

(1) Jak ji definuje organizace Global Footprint Network (https://www.footprintnetwork.org/).

(2) Úř. věst. C 14, 15.1.2020, s. 95.

(3) Úř. věst. C 288, 31.8.2017, s. 20.

(4) Úř. věst. C 14, 15.1.2020, s. 95.

(5) Úř. věst. C 264, 20.7.2016, s. 98.

(6) Úř. věst. C 81, 2.3.2018, s. 57.

(7) Úř. věst. C 228, 5.7.2019, s. 58.

(8) Nařízení (EU) 2019/452 (Úř. věst. L 79 I, 21.3.2019, s. 1).

(9) Úř. věst. C 288, 31.8.2017, s. 20.

(10) Úř. věst. C 97, 24.3.2020, s. 31.

(11) Úř. věst. C 228, 5.7.2019, s. 67.

(12) https://ec.europa.eu/info/business-economy-euro/economic-performance-and-forecasts/economic-forecasts/spring-2020-economic-forecast-deep-and-uneven-recession-uncertain-recovery_cs.

(13) COM(2020) 103 final.