30.12.2020   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 452/1


STANOVISKO EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY

ze dne 1. prosince 2020

k záležitostem směnných kurzů ve vztahu k CFA franku a komorskému franku

(CON/2020/31)

(2020/C 452/01)

Úvod a právní základ

Evropská centrální banka (ECB) obdržela dne 3. listopadu 2020 žádost Rady Evropské unie o stanovisko k doporučení pro rozhodnutí Rady, kterým se mění rozhodnutí Rady ze dne 23. listopadu 1998 o záležitostech směnných kurzů ve vztahu k CFA franku a komorskému franku (98/683/ES) (1) (dále jen „doporučení“). Pravomoc ECB zaujmout stanovisko je založena na čl. 219 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie.

V souladu s článkem 17.5 první větou jednacího řádu ECB přijala toto stanovisko Rada guvernérů.

1.   Obecné připomínky

1.1.

V doporučení se navrhují menší změny rozhodnutí Rady 98/683/ES (2), které Francii a příslušným třetím zemím Západoafrické hospodářské a měnové unie (Union économique et monétaire ouest-africaine - UEMOA) a Hospodářského a měnového společenství střední Afriky (Communauté économique et monétaire de l’Afrique Centrale - CEMAC) a Komorám výslovně umožní, aby namísto změn dohod, na které se odkazuje v rozhodnutí Rady 98/683/ES, uzavřely nové dohody, které v plném rozsahu nahradí stávající dohody mezi nimi. Doporučení rovněž počítá s případným přejmenováním měn unie UEMOA, společenství CEMAC a Komor.

1.2.

ECB poznamenává, že aktuálně platné dohody o záležitostech směnných kurzů mezi Francií a unií UEMOA, společenstvím CEMAC a Komorami zajišťují směnitelnost mezi eurem a měnami unie UEMOA, společenství CEMAC a Komor při pevně stanovené paritě. Podle těchto dohod je záruka směnitelnosti založena na rozpočtovém závazku francouzského ministerstva financí, a nikoli na závazku Banque de France. Jak je uvedeno v odůvodnění rozhodnutí Rady 98/683/ES a jak již ECB dříve zdůraznila, není pravděpodobné, že by tyto dohody měly podstatný vliv na měnovou a kurzovou politiku eurozóny, nic v těchto dohodách nelze vykládat tak, že by ECB nebo kterákoli národní centrální banka Evropského systému centrálních bank měly povinnost podporovat směnitelnost těchto měn, a změny stávajících dohod nebudou mít pro ECB ani národní centrální banky za následek vznik jakýchkoli závazků (3).

2.   Konkrétní připomínky

2.1.

ECB poznamenává, že doporučené nahrazení odkazů na CFA frank obecným pojmem „měna“ příslušných měnových oblastí odráží možné přejmenování CFA franku a komorského franku v nových dohodách, které mají být uzavřeny mezi Francií a příslušnými třetími zeměmi.

2.2.

Podle rozhodnutí Rady 98/683/ES je Francie oprávněna sjednávat a uzavírat změny svých stávajících dohod s unií UEMOA, společenstvím CEMAC a Komorami. V doporučení se navrhuje, aby Francie byla rovněž oprávněna tyto stávající dohody nahradit, přičemž takové nahrazení podléhá schválení Radou. ECB vychází z toho, že menší změny rozhodnutí Rady 98/683/ES navrhované v doporučení jinak nemění právní režim zavedený uvedeným rozhodnutím Rady. V tomto ohledu doporučení nenavrhuje žádnou změnu ustanovení rozhodnutí Rady 98/683/ES, která se týkají poradní úlohy ECB, pokud jde o budoucí změny povahy a oblasti působnosti těchto dohod, nebo práva ECB být informována o provádění těchto dohod nebo o změnách, které nemění povahu a oblast působnosti těchto dohod.

Toto stanovisko bude zveřejněno na internetových stránkách EUR-Lex.

Ve Frankfurtu nad Mohanem dne 1. prosince 2020.

Prezidentka ECB

Christine LAGARDE


(1)  COM(2020) 658 final.

(2)  Rozhodnutí Rady ze dne 23. listopadu 1998 o záležitostech směnných kurzů ve vztahu k CFA franku a komorskému franku (98/683/ES) (Úř. věst. L 320, 28.11.1998, s. 58) (české znění není k dispozici).

(3)  Viz 7. bod odůvodnění rozhodnutí Rady 98/683/ES; viz též odstavec 3 stanoviska ECB CON/1998/37. Všechna stanoviska ECB jsou zveřejněna na internetových stránkách EUR-Lex.