Usnesení Evropského výboru regionů – Vývoj interinstitucionálních jednání o víceletém finančním rámci na období 2021–2027

(2020/C 39/01)

I. DOPORUČENÉ POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY

COM(2018) 375 final

Doporučený pozměňovací návrh 1

Článek 32

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Nad rámec článku 31 může členský stát navrhnout provedení dalších opatření technické pomoci na posílení kapacit orgánů členského státu, příjemců a příslušných partnerů, která jsou nezbytná pro účinnou správu a využívání fondů a pro posílení institucionální a administrativní kapacity místních a regionálních orgánů, včetně doplňkových investic určených na nákup zařízení . […]

Odůvodnění

S ohledem na ukončení realizace tematického cíle č. 11 se VR domnívá, že je důležité zajistit, aby byla v rámci všech programů poskytována podpora na budování kapacit místních a regionálních orgánů prostřednictvím podobných opatření, jaká byla prováděna v souvislosti s tímto tematickým cílem.

COM(2018) 383 final/2

Doporučený pozměňovací návrh 2

Čl. 2 odst. 1

Text navržený Komisí	Pozměňovací návrh VR
1. Obecným cílem programu je chránit a prosazovat práva a hodnoty zakotvené ve Smlouvách EU, mimo jiné prostřednictvím podporování organizací občanské společnosti, za účelem zachování otevřených, demokratických a inkluzivních společností.	1. Obecným cílem programu je chránit a prosazovat práva a hodnoty zakotvené ve Smlouvách EU, mimo jiné prostřednictvím podporování organizací občanské společnosti, místních a regionálních orgánů a jejich zástupců , za účelem zachování otevřených, demokratických a inkluzivnost společností s rovnoprávným postavením žen a mužů .

Odůvodnění

Místní a regionální orgány jsou příjemci finančních prostředků z tohoto programu a hrají významnou úlohu, zejména pokud jde o podporu angažovanosti občanů a ochranu práv občanů EU.

COM(2018) 383 final/2

Doporučený pozměňovací návrh 3

Čl. 18 odst. 2

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

2. Komise provádí k programu a jeho opatřením a výsledkům informační a komunikační kampaně. Finanční zdroje vyčleněné na program rovněž přispívají ke sdělování politických priorit Unie na úrovni organizace, souvisejí-li s cíli uvedenými v článku 2.

2. Komise provádí k programu a jeho opatřením a výsledkům informační a komunikační kampaně, a to zejména prostřednictvím sítě informačních středisek Europe Direct . Finanční zdroje vyčleněné na program rovněž přispívají ke sdělování politických priorit Unie na úrovni organizace, souvisejí-li s cíli uvedenými v článku 2.

3. EU bude všechny potenciální příjemce co nejlépe informovat o možnostech financování, aby bylo zajištěno zapojení různých organizací v jednotlivých členských i partnerských státech. Žadatelé budou mít přístup ke kontaktnímu místu, které jim poskytne podporu, odpoví na jejich otázky ohledně postupu pro podání žádosti a před jejím odesláním ověří, zda je dokumentace úplná.

Odůvodnění

Je důležité informovat všechny místní a regionální orgány a další potenciálně zainteresované subjekty v co nejrozsáhlejší míře o nabízených možnostech, aby nedošlo k tomu, že budou mezi příjemci pouze zvýhodnění partneři EU nebo nejlépe informované organizace.

II. POLITICKÁ DOPORUČENÍ

EVROPSKÝ VÝBOR REGIONŮ (VR),

znovu vyjadřuje politování nad navrženou výší příštího víceletého finančního rámce (VFR), která by mohla ohrozit dosažení zamýšleného konečného účinku v jednotlivých oblastech politiky EU. VR důrazně odmítá navrhované rozpočtové škrty v oblasti politiky soudržnosti a společné zemědělské politiky, jež by měly nepříznivý dopad na rozvoj regionů a měst v EU. VR proto opět důrazně požaduje, aby budoucí VFR činil alespoň 1,3 % HND EU-27, a bylo tak možné zabezpečit rozpočet odpovídající potřebám, očekáváním a obavám občanů EU;

je mimořádně znepokojen pomalým pokrokem jednání o VFR na období 2021–2027 v Radě a má pochybnosti o tom, zda bude ještě možné dodržet harmonogram, který v červnu stanovili vedoucí představitelé a podle něhož mají být jednání o VFR uzavřena do konce roku 2019. Vyzývá Evropskou komisi, aby urychleně předložila nouzový plán, který zabrání případnému přerušení programů v případě pozdního přijetí VFR;

upozorňuje na to, že silný VFR vyžaduje spolehlivé a stabilní vlastní zdroje. Vítá zjednodušení rozpočtu EU na straně příjmů, zejména pak podporuje návrh na postupné zrušení všech slev pro určité členské státy a na zjednodušení výpočtu u příjmů založených na DPH. VR připomíná, že neučiní-li se náležitý pokrok na straně příjmů, nebude možné dosáhnout dohody ve věci výdajů ve VFR;

vítá úsilí Komise o zavedení účinných mechanismů k zajištění dodržování zásad právního státu, včetně nejnovějšího plánu opatření, který se opírá o tři pilíře: (1. Budování znalostí a společná kultura právního státu, 2. Předcházení: spolupráce a podpora posílení právního státu na vnitrostátní úrovni, 3. Reakce: vymáhání na úrovni Unie, pokud vnitrostátní mechanismy nefungují). Upozorňuje v této souvislosti na to, že místní a regionální orgány – coby místně zvolené orgány – mohou hrát při prosazování právního státu a identifikaci možných hrozeb v tomto směru zásadní roli, a to zapojováním občanů do participativní demokracie, vytvářením kultury právního státu a podporou organizací, které mají pro tento účel rozhodující význam a k nimž patří mj. svobodné a nezávislé sdělovací prostředky. Je tudíž třeba posílit úlohu místních a regionálních orgánů ve struktuře tří pilířů. VR sice vítá ujištění Komise, že chce zajistit nepřerušované poskytování finančních prostředků konečným příjemcům EU v případě zahájení postupu proti členskému státu, stále však odmítá podmíněnost, která by omezovala přístup regionálních a místních orgánů k financování v rámci politiky soudržnosti z důvodu nedodržování zásad právního státu nebo demokracie na vnitrostátní úrovni. VR proto očekává, že Komise vypracuje další opatření na ochranu zájmů konečných příjemců, a opakuje svou předchozí výzvu, aby formulovala jasná kritéria, na jejichž základě lze definovat, co se rozumí všeobecnými nedostatky týkajícími se právního státu;

vítá návrhy Komise týkající se zvýšení flexibility VFR, aby bylo možné včas reagovat na nové a neočekávané problémy, nesouhlasí však s návrhem vytvořit jediný nástroj rozpětí, který Rada uvedla v jednací osnově. Upozorňuje na to, že je nezbytné nalézt rovnováhu mezi větší flexibilitou a dlouhodobou jistotou plánování programů, zejména těch ve sdíleném řízení;

připojuje se k výzvě Evropského parlamentu, aby byl VFR kompletně přezkoumán v polovině období, což by umožnilo důkladně posoudit naplňování hlavních cílů, zejména co se týče změny klimatu a zohledňování cílů udržitelného rozvoje, využívání všech nástrojů pružnosti a jejich možné úpravy a popřípadě vhodnou úpravu okruhů VFR, včetně eventuálního zavedení nových okruhů či stropů;

vítá skutečnost, že jednací osnova nyní zahrnuje text požadující, aby bylo do všech opatření financovaných z dlouhodobého rozpočtu EU začleňováno hledisko rovnosti žen a mužů. Mělo by se dále prohloubit, rozšířit a systematizovat genderové rozpočtování a co nejdříve by měla být přijata nová dlouhodobá strategie pro rovnost žen a mužů;

poukazuje na to, že některé regiony budou vzhledem ke své zeměpisné poloze a charakteru a/nebo rozsahu obchodních vztahů zasaženy důsledky vystoupení Spojeného království z EU ve větší míře než ostatní regiony. Podle VR je tudíž důležité zjistit, jaká praktická opatření by se dala přijmout s cílem pomoci dotčeným regionům, aby se vypořádaly s problémy, které v této souvislosti nastanou. Vyzývá Evropskou komisi, Evropský parlament a Radu, aby bylo v případě restrukturalizací vyvolaných neřízeným vystoupením Spojeného království z EU rovněž možné ad hoc využít prostředky z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EFG), Evropského fondu solidarity a Evropského sociálního fondu plus (ESF+), a znovu žádá, aby Evropská komise posoudila, zda by nebylo zapotřebí reagovat ve střednědobém a dlouhodobém horizontu strukturovaněji a zřídit stabilizační fond pro regiony, jichž se vystoupení Spojeného království z EU dotkne nejzávažněji, který by měl být financován z dodatečných zdrojů, a nikoli na úkor politiky soudržnosti;

opětovně vyjadřuje znepokojení nad vynětím Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) z nařízení o společných ustanoveních, neboť to může narušit integrovaný přístup strukturálních a investičních fondů ve venkovských oblastech. Z tohoto důvodu požaduje, aby byl EZFRV do nařízení o společných ustanoveních znovu zahrnut;

10.

připomíná, že ESF+ jakožto důležitý nástroj pro provádění evropského pilíře sociálních práv musí zůstat základním pilířem politiky soudržnosti. V této souvislosti vítá návrh Rady, který je uveden ve stávajícím návrhu jednací osnovy, a sice aby byl vytvořen samostatný podokruh zaměřený na hospodářskou, sociální a územní soudržnost;

11.

vyzdvihuje význam zásad partnerství a víceúrovňové správy a rozhodně se staví proti jakémukoli pokusu oslabit ustanovení článku 6 navrženého nařízení o společných ustanoveních. Vyzývá také k tomu, aby byl při přípravě a provádění dohod o partnerství plně uplatňován kodex chování, a hodlá zajistit, aby zapojení místních a regionálních orgánů probíhalo v duchu plnohodnotného partnerství;

12.

vyzdvihuje význam dohod o partnerství pro strategickou koordinaci mezi jednotlivými fondy a pro zapojení místních a regionálních orgánů a dalších partnerů v rané fázi tohoto procesu. Proto žádá, aby byly dohody o partnerství i nadále povinné, bez ohledu na výši prostředků poskytnutých z těchto fondů nebo na počet programů;

13.

připomíná, že jednoznačně odmítá negativní koncept makroekonomické podmíněnosti, podle něhož by byly regionální a místní orgány v důsledku provázanosti ESI fondů a správy ekonomických záležitostí „trestány“ za chyby vlád jednotlivých zemí. V tomto ohledu plně podporuje návrh Evropského parlamentu vyškrtnout z nařízení o společných ustanoveních článek 15;

14.

v souvislosti s článkem 21 nařízení o společných ustanoveních zdůrazňuje, že jakýkoli převod prostředků mezi jednotlivými fondy nebo z fondů do jiných unijních nástrojů v přímém či nepřímém řízení by měl obnášet maximálně 5 % finančních prostředků přidělených na daný program. Kromě toho by tento převod měl proběhnout po dohodě s příslušnými řídicími orgány, být relevantní z hlediska cílů politiky soudržnosti a zcela v souladu se zásadami subsidiarity a víceúrovňové správy a neměl by oslabit místní přístup uplatňovaný v rámci fondů;

15.

podporuje postoj Evropského parlamentu, že financování určené pro regiony, které jsou pro období let 2021–2027 zařazeny do nižší kategorie, musí být zachováno minimálně na úrovni prostředků přidělených na období let 2014–2020;

16.

nesouhlasí s návrhem Rady týkajícím se článku 22 nařízení o společných ustanoveních, podle něhož by bylo ponecháno na uvážení jednotlivých členských států, zda budou integrované územní nástroje využívat, či nikoli. Vyzývá naopak k tomu, aby byly územní nástroje v členských státech využívány v mnohem větší míře a aby byly v rámci všech fondů povinně přidělovány prostředky na plnění cílů obnovené územní agendy a cílů soudržnosti;

17.

zdůrazňuje, že je nezbytné zohlednit v dohodách o partnerství a programech konkrétní situaci a zvláštní potřeby oblastí znevýhodněných přírodními nebo demografickými podmínkami, včetně ostrovních regionů, a to v souladu s článkem 174 SFEU;

18.

potvrzuje svůj postoj ohledně ustanovení nařízení o společných ustanoveních, jež Rada zahrnula do jednací osnovy, obzvláště co se týče způsobilosti regionů, regionální záchranné sítě, míry spolufinancování, výše předběžného financování, pravidel pro zrušení přidělení prostředků na určitý závazek a rozpočtu na tradiční územní spolupráci;

19.

zdůrazňuje, že je nutné posílit administrativní a institucionální kapacitu místních a regionálních orgánů, což dokládá skutečnost, že v roce 2019 obdrželo 17 členských států doporučení pro jednotlivé země, která se týkala problémů s administrativní kapacitou na regionální a místní úrovni. Vzhledem k tomu, že hrozí snížení výše prostředků na opatření v oblasti budování kapacit, které budou místním a regionálním orgánům bezprostředně k dispozici v rámci sdíleného řízení, navrhuje přeformulovat článek 32 navrženého nařízení o společných ustanoveních nebo článek 2 navrženého nařízení o Evropském fondu pro regionální rozvoj (EFRR) a o Fondu soudržnosti tak, aby bylo ve všech operačních programech možné realizovat podobná opatření, jaká jsou financována v rámci tematického cíle č. 11 politiky soudržnosti ve stávajícím VFR;

20.

v souvislosti s programy prováděnými v rámci EFRR zdůrazňuje, že prostředky musí být v každém členském státě zaměřeny na kategorie regionů, jež byly vytvořeny na základě parametrů navržených Komisí, a ztotožňuje se s postojem Evropského parlamentu, že v řádně odůvodněných případech (například u nejvzdálenějších regionů) mohou členské státy po konzultaci s dotčenými regiony požádat o snížení podílu tematického zaměření na úrovni dané kategorie regionů. U cíle „zelenější a nízkouhlíková Evropa“ (cíl politiky č. 2) by měl být pro všechny kategorie regionů stanoven alespoň 30% podíl zaměření, aby bylo možné v plném rozsahu splnit závazky, které EU přijala v rámci Pařížské dohody;

21.

souhlasí s Evropským parlamentem, že je nutné přidělit nejméně 5 % prostředků z EFRR dostupných na vnitrostátní úrovni na integrovaný územní rozvoj v mimoměstských oblastech s přírodními, zeměpisnými nebo demografickými znevýhodněními nebo problémy podle definic navržených v novém článku 10a. U těchto strategií lze rovněž využít přístup založený na financování z více fondů, zejména co se týče integrovaných projektů v rámci „Paktu inteligentních vesnic“;

22.

znovu vyjadřuje politování nad tím, že Komise navrhuje snížit podíl prostředků vyčleněných v rozpočtu politiky soudržnosti na Evropskou územní spolupráci z 2,75 % na 2,5 %, a důrazně nesouhlasí s rozhodnutím přesunout přeshraniční spolupráci v námořní oblasti ze složky č. 1 („přeshraniční spolupráce“) do složky č. 2 („nadnárodní spolupráce“). Jednoznačně tedy vítá návrh Evropského parlamentu upravit příděly uvedené v čl. 104 odst. 7 nařízení o společných ustanoveních tak, aby došlo k navýšení prostředků určených na tradiční územní spolupráci (složky č. 1 a 4) na přibližně 3 % rozpočtu politiky soudržnosti;

23.

vyzdvihuje význam programu INTERREG, který se ukázal být pro mnohé regionální orgány nepostradatelným, a to jak pokud jde o výměnu odborných poznatků a osvědčených postupů při řešení největších výzev, tak i pokud jde o navazování mezilidských kontaktů a posilování evropské identity;

24.

podporuje vyčlenění dodatečných prostředků ve výši 970 milionů EUR na meziregionální inovační investice, které jsou zaměřeny na dosažení vynikajících výsledků, ale podporují také územní soudržnost, jelikož méně inovativním regionům pomáhají zapojit se do úsilí v oblasti evropských meziregionálních inovací. V žádném případě by neměly být snižovány prostředky programu Interreg, které jsou beztak již omezené;

25.

domnívá se, že vzhledem k nutnosti financovat kromě rybolovu i vznikající modrou ekonomiku, námořní dohled a ochranu mořského prostředí je třeba navýšit celkový rozpočet Evropského námořního a rybářského fondu (ENRF) tak, aby činil nejméně 1 % VFR na období 2021–2027;

26.

připomíná svůj názor, že ENRF by měl podporovat integrovanou námořní politiku a růst modré ekonomiky prostřednictvím regionálních platforem pro financování inovativních projektů a že vnitrostátní operační programy realizované v rámci ENRF by měly zahrnovat regionální operační program pro orgány na nižších úrovních správy, které mají pravomoci v oblasti rybolovu a námořních záležitostí;

27.

navrhuje posílit celkovou finanční podporu EU poskytovanou na rozvoj venkova, jež se ve srovnání s předcházejícím programovým obdobím výrazně snížila, a proto odmítá navrhované snížení prostředků vyčleněných na rozvoj venkova v rámci společné zemědělské politiky (SZP) o 28 % a nesouhlasí s možností převodu z druhého do prvního pilíře SZP;

28.

domnívá se, že pouze v případě výrazného navýšení rozpočtu EU by mohl být důvod přehodnotit výši prostředků přidělených na program Horizont Evropa, které by pak měly být zaměřeny na pilíř III a část „Posílení Evropského výzkumného prostoru“, a to podporou širší účasti;

29.

domnívá se, že je nezbytné rozšířit program ERASMUS+ s cílem posílit soudržnost v EU, zajistit větší podporu projektu evropské integrace a podpořit setkávání s mladými evropskými občany;

30.

považuje za nezbytné vytvořit přesný rámec pro součinnost mezi jednotlivými fondy a rámcovým programem. Zdůrazňuje zásadní význam účinného přístupu spočívajícího v kolektivním budování, zejména pokud jde o uplatňování pečeti excelence;

31.

důrazně nesouhlasí s tím, aby o možnosti převést část prostředků z rozpočtu politiky soudržnosti do programu Horizont Evropa rozhodovaly členské státy namísto příslušného řídicího orgánu. Daný řídicí orgán by se měl s Komisí dohodnout na mechanismech pro mobilizaci těchto prostředků, přičemž musí být zaručeno, že se tyto prostředky vrátí do dotčené zeměpisné oblasti;

32.

vyzdvihuje úlohu, již může sehrát náležité provedení opatření v rámci EFG při zmírňování důsledků neočekávaných podstatných restrukturalizací. Jednoznačně podporuje názor Evropského parlamentu, že plánované hodnocení finančních příspěvků z EFT by mělo zahrnovat následné hodnocení dopadu jeho uplatňování na celostátní, regionální a místní úrovni;

33.

je potěšen tím, že bylo navrženo rozšířit úlohu a oblast působnosti EFG, který tak bude využíván v případě jakéhokoli druhu neočekávané podstatné restrukturalizace. Vyzývá však Evropský parlament a Radu, aby se dohodly na nižším minimálním počtu propuštěných pracovníků a delším referenčním období, než se uvádí v návrhu Komise;

34.

vítá Euroskupinou vypracovaný „Soubor podmínek pro rozpočtový nástroj pro konvergenci a konkurenceschopnost“ (ze dne 14. června 2019) a také záměr nově zvolené předsedkyně Komise zřídit tento nástroj pro eurozónu s cílem podporovat členské státy v eurozóně v reformách a investicích za účelem růstu i pro ty země, které do eurozóny chtějí vstoupit. S ohledem na dodržování zásady subsidiarity však očekává, že Komise nejprve předloží návrh definice „strukturálních reforem“, jež by byly způsobilé pro finanční podporu EU. Tyto reformy by měly mít evropskou přidanou hodnotu, souviset s oblastmi působnosti EU, přispívat k realizaci cíle soudržnosti, který je zakotven ve Smlouvách, a usilovat o podporu dlouhodobých investic, včetně zkvalitnění veřejné správy. Místní a regionální orgány by měly mít k tomuto nástroji přímý přístup, aby bylo možné podpořit jejich projekty v oblasti investic a reforem, a měly by být jakožto partneři zapojeny do koncipování a provádění opatření v rámci tohoto nástroje;

35.

vítá záměr nově zvolené předsedkyně Komise přeorientovat evropský semestr tak, aby se stal nástrojem, který bude zahrnovat cíle OSN v oblasti udržitelného rozvoje. Komise by během prvních 100 dnů svého funkčního období měla na základě svého diskusního dokumentu navrhnout dlouhodobou strategii pro růst a zaměstnanost, která bude zahrnovat cíle udržitelného rozvoje a na jejíž podobě a realizaci by se měly podílet místní a regionální orgány jakožto partneři;

36.

znovu vyjadřuje své přesvědčení, že závazek využít 25 % rozpočtu EU k boji proti změně klimatu se jeví jako nedostatečný k dosažení cílů Pařížské dohody. V příštím finančním rámci by se mělo usilovat o to, aby se zvýšila úroveň výdajů přispívajících k dekarbonizaci energetiky, průmyslu a dopravy a k přechodu na oběhové hospodářství na více než 30 %. Zároveň by měla být zlepšena uhlíková stopa rozpočtu EU, mimo jiné ukončením státní podpory fosilních paliv;

37.

pokládá za správné, že nově zvolená předsedkyně Komise klade důraz na to, aby bylo přijetím vhodných průmyslových strategií podpořeno dosažení klimatické neutrality v EU do roku 2050 a aby se osobám a regionům, které nejsilněji zasáhne společenský, sociálně-ekonomický a environmentální dopad strukturální transformace evropských uhelných regionů, pomohlo prostředky ve výši 4,8 miliardy EUR z nového fondu pro spravedlivou transformaci. Doporučuje, aby byl tento fond úzce propojen s programy politiky soudržnosti, ale aby byl financován z dodatečných zdrojů, a nikoli z rozpočtu politiky soudržnosti. Měl by rovněž regionům ponechat dostatečný manévrovací prostor, pokud jde o pravidla politiky hospodářské soutěže;

38.

poukazuje na to, že Evropský parlament v rozpočtovém procesu na rok 2020 navrhuje dvě přípravné akce týkající se uhelných regionů procházejících transformací. V této souvislosti se domnívá, že je naléhavě nutné připravit podmínky pro vytvoření fondu pro spravedlivou transformaci, aby bylo možné zajistit po roce 2020 co nejefektivnější decentralizovanou finanční a politickou podporu;

39.

v souvislosti s příštím programem Kreativní Evropa zdůrazňuje, že je třeba nalézt odpovídající rovnováhu mezi přidělováním prostředků na velké, komplexní projekty na jedné straně a financováním opatření a činností zaměřených na místní a regionální úroveň (mj. ze strany malých a středních podniků) na straně druhé. Mimoto zdůrazňuje, že mezi priority příštího VFR musí být lépe začleněna kultura a kulturní dědictví, a to jak formou zohledňování v jiných programech a politikách, tak formou součinnosti s těmito programy a politikami;

40.

upozorňuje na to, že v probíhajícím programovém období bylo z ESI fondů vyčleněno 14 miliard EUR na budování širokopásmové infrastruktury. To ovšem nevylučuje navýšení prostředků v rámci finančních nástrojů (jako je například úvěrové financování) ve spolupráci s Evropskou investiční bankou a jinými podpůrnými bankami;

41.

považuje návrh Komise vyčlenit v období 2021–2027 na program Digitální Evropa 9,2 miliardy EUR za naprosté minimum, neboť digitální soudržnost je nedílnou součástí územní soudržnosti, jak je definována ve Smlouvě o EU. Požaduje, aby byly odstraněny rozdíly v digitálních dovednostech a digitálních infrastrukturách v EU, a poukazuje na to, že je nutné vyčlenit značné množství finančních prostředků na rozvoj umělé inteligence;

42.

v souvislosti s programem Práva a hodnoty požaduje, aby evropské orgány ve spolupráci s členskými státy podporovaly síť „evropských korespondentů“, jejichž prostřednictvím budou místní političtí představitelé informováni o aktuálním evropském dění, a budou tak moci co nejlépe plnit očekávání občanů. Přispěje se tím k tomu, aby se lidé začali více zajímat o evropské otázky;

43.

v souladu s postojem Evropského parlamentu k návrhu nařízení, kterým se zřizuje Azylový a migrační fond, opakuje svou výzvu, aby měly místní a regionální orgány a organizace, které je zastupují, přímý přístup k finančním prostředkům poskytovaným z fondu, který naváže na stávající Azylový, migrační a integrační fond, a opětovně upozorňuje na to, že je důležité důsledně uplatňovat zásadu partnerství. Zdůrazňuje, že je naléhavě nutné navýšit celkové finanční krytí tohoto fondu, aby bylo možné zajistit odpovídající prostředky na realizaci jeho cílů a vyvážený přístup k veškerým opatřením a politikám v oblasti migrace a integrace;

44.

v souladu s postojem Evropského parlamentu k návrhu nařízení, kterým se zřizuje nástroj pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci, požaduje, aby byly místní a regionální orgány zapojeny v rámci tematického pilíře (přičemž jim musí být přiznána stejně významná úloha jako občanské společnosti) a aby byly pro tento účel vyčleněny zvláštní prostředky ve výši 500 milionů EUR;

45.

pověřuje předsedu, aby toto usnesení předložil Evropské komisi, Evropskému parlamentu, finskému předsednictví Rady a předsedovi Evropské rady.

V Bruselu dne 8. října 2019.

předseda

Evropského výboru regionů

Karl-Heinz LAMBERTZ