a)

v rámci sociálního rozměru vzdělávání, jak je uveden v první zásadě Evropského pilíře sociálních práv, je stanoveno, že každý má právo na kvalitní a inkluzivní všeobecné a odborné vzdělávání a celoživotní učení, aby si udržoval a získával dovednosti, které mu umožní účastnit se plně na životě společnosti a úspěšně zvládat přechody na trhu práce (1);

b)

cíl OSN v oblasti udržitelného rozvoje č. 4 má zajistit rovný přístup k inkluzivnímu a kvalitnímu vzdělání a podporovat příležitosti k celoživotnímu vzdělávání pro všechny. Jak je uvedeno v diskusním dokumentu Komise nazvaném Směřování k udržitelné Evropě do roku 2030, „vše se mění pro každého. Vzdělávání, věda, technologie, výzkum a inovace jsou nezbytným předpokladem pro dosažení udržitelného hospodářství EU, které bude naplňovat cíle OSN v oblasti udržitelného rozvoje;“

c)

dne 22. května 2018 přijala Rada závěry o směřování k vizi evropského prostoru vzdělávání (2), v nichž uvedla, že evropský prostor vzdělávání by měl být podpořen nepřetržitým procesem celoživotního učení, a zdůraznila, že iniciativy v rámci Evropského prostoru vzdělávání by měly zahrnovat všechny úrovně a typy vzdělávání a odborné přípravy, včetně vzdělávání dospělých a odborného vzdělávání a přípravy;

d)

stárnutí obyvatelstva Evropy, vzrůstající dlouhověkost ve společnosti a potřeba podporovat mezigenerační spolupráci, zrychlující se změny na trhu práce, nově vznikající formy práce a pronikání digitálních technologií do všech aspektů každodenního života mají za následek zvyšující se poptávku po nových dovednostech a po vyšší úrovni dovedností, znalostí a kompetencí. O to naléhavěji je proto třeba prohlubovat dovednosti nebo zajistit změnu kvalifikace v případě všech občanů, kteří si neosvojili základní dovednosti nebo nezískali kvalifikaci zajišťující jim zaměstnatelnost a aktivní občanství;

e)

výrazné transformace, které nyní na trzích práce probíhají, ještě umocňují zásadní význam inkluzivního a kvalitního vzdělávání a odborné přípravy poskytovaných během všech fází života, přičemž prohlubování dovedností a změna kvalifikace představují pro Unii nezbytnost, jež si v oblasti celoživotního učení a rozvoje dovedností žádá strategické přístupy. Některé údaje naznačují, že již v roce 2022 bude výrazné prohloubení dovedností a změnu kvalifikace potřebovat 54 % všech zaměstnaných osob (3);

f)

referenční hodnota pro vzdělávání dospělých, stanovená ve strategickém rámci evropské spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy (ET2020), v Unii posledních deset let stagnuje: za rok 2017 bylo zjištěno, že se určité formy vzdělávací činnosti zúčastnilo 10,9 % dospělých, zatímco referenční hodnota pro rok 2020 činí 15 % (4);

g)

v doporučeních pro jednotlivé země vypracovávaných v rámci evropského semestru byly změna kvalifikace, prohlubování dovedností a celoživotní učení označeny za klíčovou výzvu, jíž se v budoucnu budou muset některé členské státy zabývat;

h)

v roce 2017 ukončilo 61 milionů dospělých ve věku od 25 do 64 let v Unii své formální vzdělávání dříve, než dokončili vyšší sekundární vzdělávání (5); současně pak podíl osob předčasně ukončujících vzdělávání a odbornou přípravu v roce 2017 dosáhl výše 10,6 % a nyní je téměř na úrovni cíle stanoveného pro rok 2020, tedy méně než 10 %, ačkoliv tyto procentuální hodnoty se u jednotlivých zemí značně liší; 43 % obyvatel Unie má nedostatečnou úroveň digitálních dovedností a 17 % nemá vůbec žádné (6); přibližně 20 % dospělé populace v zemích, jež se zúčastnily Průzkumu dovedností dospělých (PIAAC) (7) prováděného OECD, má pak problémy se základními dovednostmi, jako je gramotnost a matematická gramotnost. Potřebám těchto dospělých je proto naléhavě nezbytné věnovat pozornost;

i)

neexistuje univerzální přístup; zaměstnaní, nezaměstnaní a neaktivní lidé a řada dalších rozmanitých podskupin mají specifické potřeby; posuzováním a uznáváním dovedností a kompetencí migrantů a uprchlíků s oprávněním k pobytu, prohlubováním jejich dovedností a změnou jejich kvalifikace se urychlí jejich vstup na trh práce a jejich hladká integrace do nových komunit;

j)

investice do prohlubování dovedností a změny kvalifikace mohou mít významný ekonomický dopad včetně vyšší produktivity a vyššího hospodářského růstu, vyšší úrovně dovedností a kompetencí obyvatelstva, které bude schopné stimulovat inovace a technologický pokrok (8), růstu daňových příjmů a snížení veřejných výdajů v důsledku zlepšení zdraví obyvatel a jejich sociálního a občanského zapojení a nižší míry účasti na trestné činnosti (9);

k)

v případě jednotlivých osob může prohlubování dovedností a změna kvalifikace vést k vyšší zaměstnatelnosti, vyšším výdělkům, lepšímu zdraví a osobní pohodě, aktivnějšímu občanství a začleňování do společnosti. Pro jednotlivce a zaměstnavatele však může být obtížné si tyto účinky uvědomovat, a proto do prohlubování dovedností a změny kvalifikace investují nedostatečně; z tohoto důvodu jsou zapotřebí vhodné pobídky v zájmu zvýšení informovanosti a posílení motivace zapojit se do dalšího vzdělávání a odborné přípravy;

l)

vzhledem k těmto skutečnostem přijala Rada dne 19. prosince 2016 doporučení s názvem „Cesty prohlubování dovedností: nové příležitosti pro dospělé“ (dále jen „doporučení“) (10), jež vyzývá ke strategickému a koordinovanému přístupu, pokud jde o vytvoření společných vzdělávacích příležitostí pro 61 milionů (11) dospělých v Unii, kteří mají nízkou úroveň dovedností nebo nízkou kvalifikaci, s cílem podpořit dospělé s nízkou úrovní dovedností a nízkou kvalifikací, aby zlepšili své základní dovednosti, to jest gramotnost, matematickou gramotnost a digitální kompetence, nebo aby získali širší soubor dovedností, znalostí a kompetencí potřebný pro dosažení vyšší kvalifikace;

m)

v doporučení o cestách prohlubování dovedností se členským státům doporučuje, aby dospělým s nízkou úrovní dovedností nebo nízkou kvalifikací nabízely přístup k příležitostem k prohlubování dovedností prostřednictvím snadno dostupné cesty sestávající ze tří kroků: posouzení dovedností s cílem identifikovat stávající dovednosti a potřeby, pokud jde o jejich prohlubování; vzdělávací nabídka uzpůsobená individuálním potřebám a mentorství s cílem umožnit jim aktualizovat dovednosti a odstranit nedostatky; a příležitost k tomu, aby jejich získané dovednosti, znalosti a kompetence byly validovány a uznány, a oni tak mohli získat kvalifikaci nebo přístup k zaměstnání.

a)

v některých členských státech bylo přijetí doporučení podnětem k vnitrostátní diskusi a kritickému přezkumu stávajících programů;

b)

některé členské státy zavádějí do praxe nové politické programy na podporu prohlubování dovedností a změny kvalifikace dospělé populace v souladu s cíli doporučení;

c)

ačkoliv většina oznámených opatření je zaměřena na nezaměstnané dospělé, některé členské státy se zaměřují rovněž na podporu zaměstnaných pracovníků s nízkou úrovní dovedností, kteří představují významnou část cílové skupiny;

d)

mnohé členské státy využívají různých forem podpory, které nabízejí programy Unie.

a)

zavedly – v rámci širšího strategického přístupu k celoživotnímu rozvoji dovedností – udržitelná dlouhodobá opatření zaměřená na prohlubování dovedností dospělých a změnu jejich kvalifikace;

b)

přijaly soudržný strategický přístup k poskytování základních dovedností pro dospělé s nízkou úrovní dovedností nebo nízkou kvalifikací založený na koordinaci a partnerstvích mezi všemi příslušnými aktéry v rámci komplexních strategií nebo akčních plánů týkajících se dovedností;

c)

prosazovaly partnerství za účelem přijetí komplexního přístupu se zapojením příslušných aktérů, včetně sociálních partnerů z různých oblastí politik (sociální oblasti, oblasti zaměstnanosti, vzdělávání a odborné přípravy), s cílem integrovat poskytování základních dovedností s jinými službami zaměřenými na dospělé s nízkou úrovní dovedností nebo nízkou kvalifikací;

d)

zvyšovaly povědomí zaměstnavatelů, zejména malých a středních podniků, o významu prohlubování dovedností a změny kvalifikace a o dostupných mechanismech podpory rozvoje dovedností dospělých a vybízely je k tomu, aby propagovali a nabízeli svým zaměstnancům příležitosti k odborné přípravě;

e)

zaměřovaly odbornou přípravu zejména tak, aby pomáhala účastníkům získat alespoň minimální úroveň ve třech základních dovednostech, a to gramotnosti, matematické gramotnosti a digitálních kompetencích, jakož i dalších klíčových kompetencích, které jsou důležité pro aktivní účast na životě udržitelné společnosti a pro získání udržitelného zaměstnání;

f)

ve vhodných případech zajistily, aby poskytování takové odborné přípravy sestávalo ze tří kroků: posouzení dovedností, individuálně uzpůsobená a flexibilní nabídka vzdělávání a validace a uznání dovedností, znalostí a kompetencí;

g)

nabízely možnosti vzdělávání, které budou konkrétně přizpůsobené individuálním vzdělávacím potřebám příjemců určeným na základě posouzení jejich dovedností a které budou vycházet z informací o příležitostech na trhu práce;

h)

zajišťovaly opatření zaměřená na zvyšování povědomí a informovanosti a na poradenství a podporu, včetně pobídek k zajištění úspěšného provádění iniciativy;

i)

zvážily rozvíjení synergií mezi účinnými politikami a opatřeními ke snížení předčasných odchodů ze vzdělávání i podílu dospělých s nízkou úrovní dovedností nebo nízkou kvalifikací, například mezi opatřeními v rámci doporučení o záruce pro mladé lidi a doporučení o cestách prohlubování dovedností;

j)

vyhodnotily dopad svých činností na pokrok cílové skupiny při získávání dovedností a kvalifikací stanovených v doporučení.

a)

nadále podporovala provádění doporučení o cestách prohlubování dovedností, mimo jiné prostřednictvím vzájemného učení mezi členskými státy a příslušnými zainteresovanými stranami a prostřednictvím cílených výzev k předkládání návrhů zaměřených zejména na pomoc členským státům při řešení výzev uvedených v hodnotící zprávě, a aby prozkoumala možnost svěřit národním koordinátorům vzdělávání dospělých posílenou a inovativní úlohu;

b)

usnadňovala meziodvětvovou spolupráci a koordinaci na evropské úrovni prostřednictvím propojení s jinými iniciativami a prostřednictvím unijních programů financování, jakož i výměnu osvědčených postupů prostřednictvím organizovaných činností vzájemného učení a nástrojů, jako jsou elektronická platforma pro vzdělávání dospělých v Evropě (EPALE) nebo Europass;

c)

při formulování návrhů politik, mimo jiné i v souvislosti s rámcem pro spolupráci po roce 2020, zohledňovala rovněž dlouhodobé výzvy v oblasti vzdělávání dospělých a problematiku dospělých, jejichž dovednosti nebo kvalifikace jsou zastaralé či na nízké úrovni a kteří potřebují přístup k cestám prohlubování dovedností;

d)

spolupracovala s agenturami Unie (Evropským střediskem pro rozvoj odborného vzdělávání (Cedefop) či Evropskou nadací odborného vzdělávání (ETF)) a s mezinárodními organizacemi, jako jsou OECD, OSN a UNESCO, a využívala jejich odborných znalostí s cílem řešit výzvu týkající se prohlubování dovedností a změny kvalifikace, a to i prostřednictvím příslušného výzkumu a analýz zaměřených na vzdělávání dospělých a hodnocení dovedností (například PIAAC).