|
7.11.2019 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 378/11 |
Zveřejnění oznámení o schválení standardní změny specifikace výrobku týkající se názvu v odvětví vína, jak je uvedeno v článku 17 odst. 2 a 3 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/33
(2019/C 378/09)
Toto oznámení se zveřejňuje v souladu s článkem 17 odst. 5 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/33 (1).
OZNÁMENÍ O SCHVÁLENÍ STANDARDNÍ ZMĚNY
„Venezia“
Referenční číslo: PDO-IT-A0517-AM02
Datum sdělení: 17. 7. 2019
POPIS A DŮVODY SCHVÁLENÉ ZMĚNY
1. Nové typologie vína i s označením odrůdy révy vinné
Popis a důvody
Popis:
|
a) |
V rámci kategorií vín již uvedených v jednotném dokumentu se specifikují následující nové typologie:
|
|
b) |
Vkládá se nový odstavec 2, v němž se stanoví produkce vín se specifikací dvou odrůd s bobulemi stejné barvy. |
Důvody:
|
a) |
Výrobní oblast CHOP „Venezia“ je velmi vhodná pro pěstování révy vinné. Roste zde celá řada odrůd, z nichž mnohé jsou pěstovány tradičně. Vína z těchto odrůd se vyrábí i ve verzích Riserva (rezerva), Passito (vyrobené z částečně sušených hroznů), šumivé, perlivé a růžové, přičemž se zohledňují vlastnosti těch moštových odrůd, které jsou pro jejich výrobu nejvhodnější. Nové typologie s označením odrůdy révy vinné jsou výsledkem z dlouhodobého experimentování zaměřeného na zhodnocení odrůd, které se v této oblasti již pěstují a dají se využít v kombinacích moštových odrůd používaných k výrobě jiných vín (bílých, červených a růžových) v rámci tohoto CHOP a CHZO v téže vinařské oblasti. Účelem této změny je tedy umožnit výrobcům uplatnit jejich hrozny/vína, která se již v oblasti CHOP pěstují a jejichž hodnota se během mnoha desetiletí pěstování prokázala prostřednictvím profesionality výrobců, kulturní spojitosti s těmito víny a kvality vyrobeného vína. V rámci kategorií vín již vedených ve specifikaci se tedy produkce vín v oblasti CHOP „Venezia“ obohacuje o nové typologie, což umožní kromě jiného rozšířit nabídku výrobků a lépe tak vyhovět požadavkům trhu. V oblasti se pěstují zejména tyto odrůdy révy vinné: Carmenère, Malbech, Refosco dal Peduncolo Rosso, Manzoni Bianco, Sauvignon, Verduzzo Trevigiano, Verduzzo Friulano a Tai. V této oblasti se rozsáhle pěstuje také odrůda Pinot Bianco, která je v evidenci vedena jako vhodná pro produkci jakostních vín s vyváženým obsahem cukru a kyselosti, včetně obsahu kyseliny jablečné. Odrůda Pinot Nero se vyznačuje dobrou úrovní cukrů doprovázenou přiměřenými úrovněmi kyselosti, díky nimž je vhodná ke zpracování i na šumivé víno, jakož i dobrou vinnou strukturou. U odrůdy Traminer je potvrzen vysoký obsah cukru podpořený dobrou kyselostí i obsahem kyseliny jablečné. Organoleptickým rozborem bylo zjištěno intenzivní aroma po tropickém ovoci a růžích, perzistence a struktura. Všechna vína s CHOP jsou v jednotlivých verzích, v nich se zpracovávají (tichá, šumivá, perlivá a dezertní), vyrovnaná a elegantní. |
|
b) |
Odrůdy révy vinné již určené pro jednoodrůdové typologie uvedené v odstavci 1 se budou nyní moci používat i ve směsích při výrobě dvouodrůdových typologií. Výrobcům, kteří tradičně a umně směšují odrůdy révy vinné již pěstované na jejich vinicích, to umožní co nejlépe tyto možnosti využívat a současně zhodnocovat produkci uváděním použitých odrůd na etiketě, čímž poskytnou spotřebitelům jednoznačnou informaci. Tato standardní změna se týká článků 1, 2, 4, 5, 6, 9 specifikace výrobku a bodů 1.4, 1.5, 1.7, 1.8 a 1.10 jednotného dokumentu. |
2. Moštové odrůdy: zařazení nových typologií do seznamu odrůd, včetně uvedení názvů odrůd
Popis a důvody
Popis: Byly zařazeny nové typologie a příslušné kombinace moštových odrůd
|
— |
Carmenère, Cabernet (z odrůd Cabernet Sauvignon a/nebo Cabernet Franc a/nebo Carmenère), Malbech, Refosco dal Peduncolo Rosso, Pinot Nero, Pinot (z odrůd Pinot Nero, Pinot Bianco, Pinot Grigio), Manzoni Bianco, Sauvignon, Verduzzo (z odrůd Verduzzo Trevigiano a/nebo Verduzzo Friulano), Pinot Bianco, Tai z odrůdy Tocai Friulano a Traminer. |
|
— |
V uvedených typologiích se použije 15 % odrůd révy vinné stejné barvy vhodné pro pěstování v provinciích Treviso a Benátky včetně aromatických odrůd, kromě odrůd muškátových. Důvody: |
|
— |
Článek se aktualizuje za účelem zahrnutí nových odrůd do seznamu moštových odrůd. |
|
— |
Důvodem zahrnutí aromatických odrůd s výjimkou odrůd muškátových do pravidla, kterým se umožňuje, aby se vína vyráběla s dalšími odrůdami s maximálním podílem 15 %, je skutečnost, že muškátové odrůdy mají příliš výrazný vliv na chuť. Upřednostňuje se použití méně výrazných aromatických odrůd, jako je Glera, která se na územní výroby vína s chráněným označením běžně vyskytuje a má schopnost svěžími a aromatickými tóny vylepšit bílá vína, která se zde vyrábějí a konzumují se obyčejně mladá. Tato standardní změna se týká článku 2 specifikace. |
3. Moštové odrůdy: doplnění podrobných údajů o odrůdě v případě nových typologií
Popis a důvody
Popis: Zařazení odrůdy Pinot jako typologie vína s názvem odrůdy včetně verzí perlivé a šumivé získané z odrůd Pinot Grigio, Pinot Bianco, Pinot Nero (vinifikované jako bílé), a to buď samostatně, nebo společně.
Důvody: Cílem je zhodnotit vína, která se vyrábí z hroznů těchto odrůd v oblasti s CHOP „Venezia“ v rozličných kategoriích, která jsou již uvedena ve specifikaci výrobku a v jednotném dokumentu („víno“, „jakostní šumivé víno“ a „perlivé víno“). Výroba nových typologií je výsledkem dlouhodobého experimentování s cílem zhodnotit odrůdy révy vinné, které se zde již pěstují a jsou vhodné k pěstování na území chráněného označení původu.
Tato standardní změna se týká čl. 2 odst. 2 specifikace.
Popis: Přidání těchto kombinací moštových odrůd pro typologie „Venezia“ Pinot růžové nebo rosé (včetně šumivého a perlivého): Pinot Grigio, Pinot Bianco v podílu alespoň 50 %, Pinot Nero od 5 % do nanejvýš 50 %.
Důvody: Cílem je zhodnotit produkci těchto typologií a moštových odrůd na základě pečlivého experimentování, analýzy vyrobených vín a kontroly kvality.
Tato standardní změna se týká čl. 2 odst. 3 specifikace.
Popis: Víno „Venezia“ Cabernet musí být získáváno z hroznů vypěstovaných na vinicích, které mají v rámci vinařského podniku následující složení moštových odrůd: Cabernet Sauvignon, Cabernet Franc a Carmenère, a to samostatně nebo společně.
Důvody: V oblasti produkce se stále nachází staré vinice, které jsou celé osázeny sousedícími řadami odrůd Cabernet Sauvignon, Cabernet Franc a Carmenère. Kromě toho je v oblasti a na trhu zavedená tradice výroby vín pomocí zručné asembláže hroznů Cabernet, přičemž se zohledňuje průběh ročních období a kvalita vypěstovaných hroznů v daném roce.
Tato standardní změna se týká čl. 2 odst. 4 specifikace.
Popis: Snížení minimálního procentního podílu odrůd Raboso Piave a/nebo Veronese ve směsi „Venezia“ růžové nebo rosé ze 70 % na 50 %, a to i v šumivé a perlivé verzi, a použití 15 % všech moštových odrůd obdobné barvy vhodných k pěstování v provinciích Treviso a Venezia s výjimkou odrůd muškátových.
Důvody: Raboso je extrémně drsná moštová odrůda bohatá na kyseliny a třísloviny. Proto se považuje za vhodné zredukovat podíl odrůdy Raboso a do složení vín přidat i další odrůdy v množství nanejvýš 15 %, s vyloučením odrůd muškátových, neboť ty by mohly dodat vínům příliš výraznou chuť a narušit jejich vyváženost a harmonii.
Tato standardní změna se týká čl. 2 odst. 5 specifikace.
Popis: Ve složení červeného vína „Venezia“ se vypouští slovo „nearomatická“, čímž se umožní použití aromatických odrůd s výjimkou odrůd muškátových.
Důvody: Malí výrobci, zejména ze starší generace, nadále tradičně pěstují na svých vinicích různé odrůdy hroznů, z nichž některé jsou aromatické. Nyní bude možné tyto odrůdy používat pro dodání výraznějších vlastností vínům a přitom díky zkušenostem a schopnostem výrobců zachovat jejich vlastnosti, jako jsou vyváženost a kvalita.
Tato standardní změna se týká čl. 2 odst. 6 specifikace.
Popis: Zařazení bílého vína a vína Passito„Venezia“ (kat. „Víno“). Tato vína se musí vyrábět z hroznů vypěstovaných na vinicích, které mají v rámci vinařského podniku následující složení moštových odrůd: alespoň 50 % odrůdy Tocai Friulano a/nebo Verduzzo a/nebo Verduzzo Trevigiano a/nebo Glera. Při výrobě tohoto vína mohou tvořit maximálně 50 % hrozny pocházející z jiných moštových odrůd s bobulemi obdobné barvy nebo odrůdy Pinot Nero (vinifikované jako bílé víno) vhodné pro pěstování v provinciích Treviso a Benátky s výjimkou odrůd muškátových.
Důvody: Cílem je umožnit použití odrůdy Pinot Nero vinifikované jako bílé víno, která by doplňovala složení bílých vín (včetně verzí Passito, šumivé a perlivé), jakož i použití všech odrůd bílých hroznů včetně aromatických odrůd avšak s výjimkou odrůd muškátových, které by příliš výrazně ovlivnily chuť těchto typologií, a proto se upřednostňuje použití méně aromatických odrůd.
Tato standardní změna se týká čl. 2 odst. 1 specifikace.
4. Oblast vinifikace
Popis a důvody
Popis: Do stávající oblasti vinifikace (správní území Benátského regionu a správní území provincií Udine a Pordenone) byly zařazeny i činnosti vysoušení a zrání.
Důvody: Oblast vinifikace zůstala beze změn. V souladu se zavedením výroby nových typologií vín ve verzi Passito a Riserva se ve stávající specifikaci upřesňuje, že podle platných právních předpisů je nutno v rámci území tak, jak je vymezeno, vykonávat i činnosti spočívající ve vysoušení a zrání.
Tato standardní změna se týká článku 5 specifikace a neobnáší změny jednotného dokumentu.
5. Pěstební předpisy
Popis a důvody
Odst. 1 bod 3 – Popis: Pro odrůdy Raboso Piave a Raboso Veronese se stanoví hustota výsadby nejméně 1 500 rostlin na hektar, přičemž pro ostatní odrůdy v rámci tohoto CHOP je stanovených 2 500 rostlin na hektar.
Důvody: Odrůdy Raboso Piave a Raboso Veronese jsou nesmírně vitální a potřebují prostor, aby jejich bujný porost mohl volně růst a omezilo se nadměrné zahuštění vegetace. Proto se výsadbou v ne příliš hustých sponech umožňuje dosahovat optimální rovnováhy mezi rostlinami a výnosem a lepších výsledků co do kvality, neboť se této moštové odrůdě nezabraňuje dosáhnout plné produktivity a kyselosti.
Tato standardní změna se týká čl. 4 odst. 1 bodu 3 specifikace a neobnáší změny jednotného dokumentu.
Popis: Ruší se lhůta přechodného období v délce nanejvýš 10 let, během něhož se mohou při výrobě vín s chráněným označením používat hrozny z vinic osázených a pěstovaných systémem Bellussi, před schválením specifikace, kterou se uznává CHOP „Venezia“ (ministerskou vyhláškou ze dne 22. prosince 2010 zveřejněnou v úředním věstníku č. 4 ze dne 7. 1. 2011 (standardní řada č. 6).
Důvody: Účelem je zachovat metodu pěstování Bellussi, která je považovaná za skutečný symbol místního vinařství, protože je tradiční a typická pro danou oblast, přičemž má i osobitou krajinářskou a historickou hodnotu. Cílem je zabránit tomu, aby tyto systémy pěstování na konci přechodného období zanikly, a umožnit jejich používání až do přirozené výměny časem, mimo jiné i proto, že tyto staré vinice prokázaly během let stabilní produktivitu a kvalitu.
Tato standardní změna se týká čl. 4 odst. 3 bodu 2 specifikace a neobnáší změny jednotného dokumentu.
6. Maximální výnosy a minimální přirozený obsah alkoholu (v % objemových)
Popis a důvody
Popis: Doplňují se výnosy na hektar a obsah alkoholu u nových typologií uvedených v článku 1 specifikace (Carmenère, Malbech, Refosco dal Peduncolo Rosso, Pinot Nero včetně šumivého, v případě bílých hroznů Chardonnay i pro výrobu perlivých a šumivých vín, Manzoni Bianco, Sauvignon, Verduzzo Trevigiano a Friulano, Pinot Bianco, Tocai Friulano, Traminer včetně šumivého, Pinot Grigio šumivé a perlivé, bílé a Raboso Piave/Veronese).
Důvody: Doplňují se příslušné výnosy z hroznů na hektar. Tyto výnosy jsou v souladu s úrovněmi stávajících typologií: 15 t/ha hroznů u bílých vín, 16 t/ha u hroznů u červených vín a 17 t/ha hroznů určených pro výrobu šumivého a perlivého vína. Tyto výnosy na hektar a přirozený obsah alkoholu v hroznech jsou výsledkem dlouhodobého experimentování a vycházejí z úrovní produkce dosahované na vinicích nacházejících se na úrodných půdách s vynikající dostupností vody, jakož i z kvalitativních parametrů hroznů a vyrobených vín.
Tato standardní změna se týká článku 4 specifikace a bodu 1.5.2 jednotného dokumentu.
7. Minimální přirozený obsah alkoholu (v % objemových) v hroznech určených k výrobě typologií s označením Riserva
Popis a důvody
Popis: Hrozny určené k výrobě vín s označením Riserva (Rosso, Merlot, Cabernet Sauvignon, Cabernet, Malbech a Refosco dal Peduncolo Rosso), musí mít minimální přirozený obsah alkoholu v % objemových o 1 % vyšší než obsah stanovený pro příslušnou základní verzi.
Důvody: Díky minimálnímu přirozenému obsahu alkoholu v % objemových vyššímu o 1 obj. % oproti příslušné základní verzi jsou hrozny vhodnější pro výrobu vín určených ke zrání, a současně se zaručí jejich kvalita.
Tato standardní změna se týká článku 4 specifikace a neobnáší změny jednotného dokumentu.
8. Pravidla týkající se výroby vín
Popis a důvody
Popis: Propuštění pro spotřebu nejdříve 24 měsíců po 1. listopadu roku výroby u vín s označením Riserva.
Důvody: Dřívější dozrávání hroznů a stále účinnější techniky vinifikace a přípravy umožňují vyrábět vína během kratší doby. I přesto chceme zajistit, aby vína s označením Riserva prošla přiměřeným zráním alespoň po dobu dvou let, jak stanoví platné právní předpisy. Při přípravě těchto vín není podle tradice požadováno dlouhodobé zrání v sudu, a proto považujeme za vhodnou dobu zrání o délce alespoň dvou let počínaje 1. listopadem roku výroby.
Popis: Propuštění ke spotřebě nejdříve 12 měsíců po 1. listopadu ročníku výroby vín určených pro typologii Passito.
Důvody: Při výrobě typologie Vino Bianco Passito a Verduzzo Passito bylo během experimentování konstatováno, že jeden rok zrání umožňuje dosáhnout optimální úrovně jakosti při zachování svěžesti těchto spotřebiteli ceněných vín. Kromě toho bylo shledáno, že je vhodné stanovit 1. listopad roku výroby jako datum zahájení roku zrání.
Tato standardní změna se týká článku 5 specifikace a neobnáší změny jednotného dokumentu.
9. Enologické postupy
Popis a důvody
Popis: Použití moštů a vín i z různých ročníků pro přidání do vín stejného označení v maximálním podílu 15 %. Je povoleno přidávat mošty a/nebo vína i z různých ročníků náležejících pod chráněné označení „Venezia“ v maximálním podílu 15 % za podmínky, že na vinicích, z nichž hrozny použité při výrobě vína pocházejí, se pěstuje pouze jedna odrůda, nebo za podmínky, že hrozny doplňkových odrůd uvedených v čl. 2 odst. 1 spolu s odrůdami povolenými v rámci tohoto postupu nepřesahují tento procentuální podíl.
Důvody: Možnost používat tento postup v souladu s platnými právními předpisy týkajícími se vín s CHOP a CHZO za účelem zlepšení určitých jakostních parametrů, jako je kyselost, struktura, barva a aromatické složky vín.
Standardní změna čl. 5 odst. 5 specifikace a bodů 1.5 (Enologické postupy) a 1.5.1 (Zvláštní enologické postupy) jednotného dokumentu.
Popis: Maximální výnos hroznů na výrobu vína v případě typologií Passito a vín Passito určených pro výrobu druhů s označením Riserva nesmí překročit 50 %.
Důvody: U hroznů určených k výrobě vín ve verzi Passito a vín Passito, která se použijí pro výrobu vín s označením Riserva (v poměru nanejvýš 30 %) nesmí výnos překročit 50 %, neboť tento procentní podíl zajišťuje u vyrobených vín více struktury a komplexnosti díky koncentraci složek hroznů, pokud jde o cukry, extrakty a kyselost.
Standardní změna článku 5 specifikace a bodů 1.5 (Enologické postupy) a 1.5.1 (Zvláštní enologické postupy) jednotného dokumentu.
Popis: Šumivá a perlivá vína uvedená v článku 1 smí být vyráběna výhradně metodou druhotného kvašení v tlakových nádobách (autoklávech).
Důvody: V příslušné oblasti je zakotvena tradice výroby vín s použitím druhotného kvašení v autoklávech metodou Martinotti, protože takový způsob zpracování umožňuje lépe zachovat vjemy typické pro používané odrůdy. Tímto upřesněním se spotřebiteli poskytuje jednoznačná a jasná informace o metodě výroby vín s CHOP „Venezia“.
Standardní změna čl. 5 odst. 7 specifikace.
Popis: Použití seschlých hroznů v maximálním poměru 30 % při výrobě vín typologie Riserva.
Důvody: Tento postup umožňuje vína výrazně zlepšit. Jeho používání je mezi místními výrobci, kteří chtějí vyrábět vysoce jakostní vína, velmi rozšířené. Mezní hodnota 30 % je považována za patřičnou pro zajištění vyšší úrovně jakosti bez narušení povahy vín s označením Riserva nadměrným obsahem cukru, přičemž současně lze zachovat harmonický a plný charakter vína.
Standardní změna čl. 5 odst. 8 specifikace.
Popis: Hrozny je nutno vysoušet ve vhodném prostředí. Je povolen systém klimatizace prostředí za předpokladu, že budou zachovány teploty, jaké se používají při tradičních vysoušecích procesech.
Důvody: Tímto odstavcem se specifikuje, že hrozny lze vysoušet ve vhodných prostorách, kde je možné výrobek i prostředí udržovat pod kontrolou s pomocí technických zařízení, která zabezpečí správné podmínky pro postupné a stejnoměrné sušení, přičemž se zároveň omezí i používání chemických výrobků pro konzervaci hroznů.
Standardní změna čl. 5 odst. 9 specifikace.
Popis: Seschlé hrozny se nesmí vinifikovat dříve než 15. listopadu. Na základě oprávněné žádosti od konsorcia může Benátský region povolit dřívější zahájení výše uvedených činností. Po seschnutí musí mít hrozny minimální přirozený obsah alkoholu 15 % objemových.
Důvody: Výše uvedená lhůta pro drcení seschlých hroznů je odůvodněna měřením vlastností hroznů, které prošly procesem sušení, v průběhu času. V důsledku klimatických změn začíná vinobraní v posledních letech ve stále větším předstihu. Vzhledem k tomu, že hrozny často dostatečně seschnou dříve, lze začít s drcením v předstihu před datem stanoveným na polovinu listopadu, aniž je tím dotčena požadovaná jakost, zejména pak minimální přirozený obsah alkoholu 15 % objemových.
Standardní změna čl. 5 odst. 10 specifikace.
10. Změna charakteristických vlastností při spotřebě
Popis a důvody
Popis: Zvýšení minimálního bezcukerného extraktu z 20 g/l na 23 g/l u typologií, které jsou již uvedené ve specifikaci pro výrobky „Venezia“ Rosso, Merlot, Cabernet Sauvignon a Cabernet Franc.
Důvody: Na základě údajů o výrobě těchto vín bylo během let zjištěno, že přesahují stanovený limit. Proto jsme chtěli, aby limity odrážely úroveň kvality, které tyto výrobky dosahují.
Popis: Pro tyto odrůdy se vkládají nové typologie a charakteristické vlastnosti při spotřebě: verze Riserva pro Rosso, Merlot a Cabernet Sauvignon; Refosco dal Peduncolo Rosso včetně verze Riserva; Cabernet a Malbech včetně verze Riserva; Carmenère; Pinot Nero včetně šumivého; Pinot včetně šumivého a perlivého; Pinot růžové nebo rosè včetně šumivého a perlivého; Chardonnay šumivé a perlivé včetně verzí z dvou odrůd s odrůdami Glera, Verduzzo, Tai, Pint Bianco a Pinot Nero (vinifikovaná jaké bílé víno); Manzoni Bianco; Sauvignon; Verduzzo včetně verze Passito; Pinot Bianco; Traminer včetně šumivého; Tai; Pinot Grigio ve verzi růžové, šumivé a perlivé, růžové šumivé a růžové perlivé a bílé ve verzi Passito.
Důvody: Popisují se nové typologie spolu s charakteristickými vlastnostmi a parametry zjištěnými fyzikálně-chemickou organoleptickou analýzou.
Změna celkového obsahu alkoholu z 11 % objemových na 10,5 % objemových u stávajících typologií: bílé šumivé, růžové nebo rosé šumivé a bílé perlivé.
Důvody: Hrozny používané k výrobě těchto vín se sklízejí dříve pro zpracování na méně alkoholická, svěžejší vína s vyšší kyselostí. Považuje se tedy za vhodné mírně snížit obsah alkoholu bez vlivu na kvalitu těchto vín.
Popis: Snížení minimálního bezcukerného extraktu u typologie bílého perlivého vína „Venezia“, které je již zahrnuto ve specifikaci, z 16 g/l na 14 g/l.
Důvody: Hrozny používané k výrobě těchto vín se sklízejí dříve a získávají se z nich vína s méně výraznou strukturou vyhledávaná spotřebiteli, kteří dávají přednost lehčím vínům.
Popis: U typologie růžové nebo rosé se chuť popisuje jako „suchá až polosuchá“ namísto „suchá“.
Důvody: Rozsah obsahu cukru se zvětšuje, protože snížením procentního podílu odrůdy Raboso ze 70 % na 50 % může tato typologie dosahovat vyššího obsahu cukru při zachování svěžesti dané kyselostí výše uvedené hlavní odrůdy révy vinné.
Popis: U typologie růžové nebo rosé šumivé bylo u popisu chuti namísto „brut až demisec“ vloženo „brut nature až demisec“.
Důvody: Rozšíření škály typologie šumivých vín s ohledem na požadavky trhu umožňuje výrobcům obohatit nabídku a uspokojit preference spotřebitelů.
Popis: Do popisu vín se vkládá následující odstavec 2:
2. Pokud jde o vlastnosti vín z dvou odrůd při spotřebě, odkazuje se na parametry popsané pro jednoodrůdové typologie, a to zejména s ohledem na odrůdu obsaženou ve větším množství.
Důvody: Při asembláži dvouodrůdových typologií v podstatě platí, že charakter vína je dán odrůdou, jejíž množství převažuje.
Popis: Z posledního bodu se stává odstavec 3 a vkládá se slovo „vůně“, takže věta nyní zní takto: „Při případném uchovávání ve dřevěných nádobách může být v chuti a vůni vína cítit náznak dřeva.“
Důvody: Jedná se formální změnu týkající se číslování odstavců a standardní změnu, kterou se upřesňuje, že víno může vonět i po dřevě.
Standardní změna článku 6 specifikace (Vlastnosti při spotřebě) a bodu 1.4 jednotného dokumentu (Popis vín).
11. Označování a obchodní úprava – volitelné údaje na etiketě
Popis a důvody
Popis: U červeného vína s CHOP „Venezia“ se text „na etiketě se nesmí uvádět barva“ nahrazuje textem „na etiketě se nemusí uvádět barva“.
Důvody: Upřesnění nezbytné k tomu, aby se zabránilo matení spotřebitele a usnadnila se identifikace typologie výrobku (bílého nebo červeného) už na základě jeho obchodní úpravy.
Standardní změna čl. 7 odst. 4 specifikace.
Popis: U bílého vína s CHOP „Venezia“ včetně vína šumivého a perlivého se text „na etiketě se nesmí uvádět barva“ nahrazuje textem: „na etiketě se nemusí uvádět barva“.
Důvody: Má se za to, že výrobci by měli mít možnost uvést či neuvést barvu vína v závislosti na jednotlivých požadavcích nebo okolnostech na trhu.
Standardní změna čl. 7 odst. 5 specifikace.
Popis: Volitelné označení na etiketě: „U vína Pinot Grigio, a to i ve verzi šumivé a perlivé, lze na etiketě upozornit na růžovou barvu či barvu označenou synonymy růžové (Blush, měděná, atd.)“.
Důvody: Růžová vína získávají na trzích, a to i zahraničních, stále větší pozornost, a výrobci proto chtějí mít při uvádění typologií růžového vína „Venezia“ Pinot Grigio na trh možnost zdůraznit na etiketě charakteristiku, kterou je růžová barva nebo barva vyjádřená synonymy růžové.
Standardní změna čl. 7 odst. 6 specifikace.
12. Označování a obchodní úprava – Uvádění názvů použitých odrůd na etiketě
Popis a důvody
Popis: Vkládá se nový odstavec 9 s ustanoveními ohledně uvádění názvů dvou či více odrůd révy vinné na etiketě.
Důvody: V důsledku zahrnutí vín ze dvou odrůd do specifikace výrobku se vkládá nový odstavec 9, který odkazuje na čl. 50 odst. 1 písm. a) bod ii) nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/33 a čl. 45 odst. 1 zákona č. 238/2016.
Standardní změna článku 7 specifikace.
13. Souvislost se zeměpisným prostředím
Popis a důvody
Popis: Vložení odkazů na dva výrobky z kategorie 1 „Víno“ již zahrnuté v jednotném dokumentu (bílé víno Passito a bílé víno Passito s označením odrůdy Verduzzo) do písmene b).
Důvody: S ohledem na zavedenou tradici vysoušení ve skladu na ovoce nebo přímo na keři chceme tímto zhodnotit výrobu vín Passito jejich zahrnutím do specifikace. Konkrétně jsou k sušení obzvláště vhodné odrůdy Verduzzo Trevigiano a Friulano spolu s dalšími odrůdami hroznů tradičně pěstovanými v oblasti, jako je Tocai a Glera, které umožňují těmto typologiím přidat aromatický, svěží či kyselý tón.
Popis: Vložení odkazu na výrobu šumivých a perlivých vín již zahrnutých v jednotném dokumentu (v příslušných kategoriích „Jakostní šumivé víno“ a „Perlivé víno“) výlučně zpracovatelskou metodou Martinotti (druhotné kvašení v autoklávech).
Důvody: Chtěli jsme upřesnit, že se jedná o tradiční zpracovatelskou metodu v oblasti s CHOP „Venezia“ a o techniku, u které výrobci nabyli velké zručnosti, hlubokých znalostí a proslulosti i na světové úrovni.
Standardní změna článku 9 specifikace a bodu 1.8 jednotného dokumentu.
14. Odkazy na kontrolní subjekt
Popis a důvody
Popis: Aktualizace odkazů na platné právní předpisy.
Důvody: Aktualizují se odkazy na platné právní předpisy.
Standardní změna článku 10 specifikace, formální změna specifikace.
15. Tradiční výrazy
Popis a důvody
Popis: Do kategorie 1 „Víno“, která je již stanovena ve specifikaci, byly přidány typologie s výrazem Passito u vín „Venezia“ bílé a „Venezia“ Verduzzo a výraz Riserva u červených vín a vín s označením odrůdy Merlot, Cabernet Sauvignon, Carmenère, Malbech, Carbernet a Refosco dal Peduncolo Rosso.
Důvody: Těmito výrazy se specifikace a jednotný dokument aktualizují s cílem zohlednit používání nových typologií uvedených v článku 1 specifikace.
Zařazení výrazů Passito a Riserva
Standardní změna specifikace a bodu 1.3.2 písm. b) (Tradiční výrazy) jednotného dokumentu.
16. Hlavní moštové odrůdy
Popis a důvody
Byl aktualizován seznam moštových odrůd používaných při výrobě červených, bílých a růžových vín a vín s označením jedné nebo dvou odrůd révy vinné.
Standardní změna bodu 1.7 jednotného dokumentu.
17. Druhotné moštové odrůdy
Popis a důvody
Aktualizace druhotných odrůd mezi odrůdami vhodnými k pěstování v provinciích Benátky a Treviso.
Standardní změna bodu 1.5 (Druhotné moštové odrůdy) v rámci bodu 1 (Další informace) jednotného dokumentu.
JEDNOTNÝ DOKUMENT
1. Název produktu
Venezia
2. Typ zeměpisného označení
CHOP – Chráněné označení původu
3. Druhy výrobků z révy vinné
|
1. |
Víno |
|
5. |
Jakostní šumivé víno |
|
8. |
Perlivé víno |
4. Popis vína (vín)
Kategorie 1 „Víno“: – červené: „Venezia“ Rosso a „Venezia“ s označením odrůdy
Červená vína s CHOP „Venezia“ včetně vín s označením odrůd Merlot, Cabernet Sauvignon, Carmenère, Malbech, Cabernet, Refosco dal Peduncolo Rosso a Pinot Nero mají barvu od rubínově červené po intenzivní červenou, s případnými granátovými či nafialovělými odlesky, pokud prošly zráním, jako u verzí označených jako Riserva. Mají intenzivní, jemnou a dlouhotrvající vůni a harmonickou, suchou a sametovou chuť, někdy bylinkovou nebo ovocnou v závislosti na použitých převažujících odrůdách. Minimální celkový obsah alkoholu je 11 % objemových, u vín s označením Riserva 12,5 % objemových. Minimální bezcukerný extrakt je 23 g/l, u vín s označením Riserva 25 g/l.
Veškeré analytické parametry, které nejsou uvedeny v následující tabulce, odpovídají mezním hodnotám stanoveným vnitrostátními právními předpisy a právními předpisy EU.
|
Obecné analytické vlastnosti |
|
|
Maximální celkový obsah alkoholu (v % objemových) |
|
|
Minimální skutečný obsah alkoholu (v% objemových) |
11 |
|
Minimální celková kyselost |
4,5 g/l, vyjádřeno v gramech kyseliny vinné na litr |
|
Maximální obsah těkavých kyselin (v miliekvivalentech na litr) |
|
|
Maximální celkový obsah oxidu siřičitého (v miligramech na litr) |
|
Kategorie 1 „Víno“: – bílá a růžová vína: „Venezia“ Bianco, „Venezia“ s označením odrůdy, „Venezia“ růžové
Bílá vína s CHOP „Venezia“ včetně vín s označením odrůd Chardonnay, Pinot a Pinot Grigio (i v růžové verzi), Manzoni Bianco, Verduzzo, Sauvignon, Pinot Bianco, Tai a Traminer mají slámově žlutou až zlatavou barvu s občasnými zelenkavými odlesky. Růžová vína mají růžovou barvu různé intenzity, někdy až měděnou. Mají výraznou, charakteristickou vůni a harmonickou, suchou a sametovou chuť, někdy ovocnou v závislosti na použitých převažujících odrůdách jako Pinot a Pinot Grigio. Minimální celkový obsah alkoholu v % objemových se pohybuje od 10,5 % v případě vína „Venezia“ růžové do 11 % v případě ostatních typologií. Minimální bezcukerný extrakt je minimálně 14 g/l a minimálně 16 g/l u vína „Venezia“ růžové.
Veškeré analytické parametry, které nejsou uvedeny v následující tabulce, odpovídají mezním hodnotám stanoveným vnitrostátními právními předpisy a právními předpisy EU.
|
Obecné analytické vlastnosti |
|
|
Maximální celkový obsah alkoholu (v % objemových) |
|
|
Minimální skutečný obsah alkoholu (v % objemových) |
10,5 |
|
Minimální celková kyselost |
4,5 |
|
Maximální obsah těkavých kyselin (v miliekvivalentech na litr) |
|
|
Maximální celkový obsah oxidu siřičitého (v miligramech na litr) |
|
Kategorie 1 „Víno“: „Venezia“Passito včetně druhů s označením odrůdy
Vína s CHOP „Venezia“ se vyrábí i ve verzi Passito Bianco s označením odrůdy Verduzzo. Tato vína mají zlatavou barvu různé intenzity, někdy i jantarovou. Mají intenzitní a charakteristickou vůni a sladkou, harmonickou a sametovou chuť. Minimální celkový obsah alkoholu v % objemových je 15 % s extrakty nejméně 26 g/l.
Veškeré analytické parametry, které nejsou uvedeny v následující tabulce, odpovídají mezním hodnotám stanoveným vnitrostátními právními předpisy a právními předpisy EU.
|
Obecné analytické vlastnosti |
|
|
Maximální celkový obsah alkoholu (v % objemových) |
|
|
Minimální skutečný obsah alkoholu (v % objemových) |
12 |
|
Minimální celková kyselost |
4,5 |
|
Maximální obsah těkavých kyselin (v miliekvivalentech na litr) |
25 |
|
Maximální celkový obsah oxidu siřičitého (v miligramech na litr) |
|
Kategorie 5: „Jakostní šumivé víno“: „Venezia“ šumivé bílé, růžové a druhy s označením odrůdy.
Bílá a růžová šumivá vína s CHOP „Venezia“ včetně vín s označením odrůd Pinot, Pinot Grigio, Pinot Nero, Chardonnay a Traminer mají jemnou delikátní pěnu a více či méně intenzivní slámově žlutou barvu se zlatavými, měděnými či narůžovělými odlesky, pokud byla vinifikována jako bílá z modrých moštových. Mají jemnou a ovocnou vůni a svěží, harmonickou chuť v rozmezí od brut nature po demisec, přičemž u odrůdy Traminer bývá sladká a aromatická.
Minimální celkový obsah alkoholu v % objemových je 10,5 % s extrakty nejméně 14 g/l.
Veškeré analytické parametry, které nejsou uvedeny v následující tabulce, odpovídají mezním hodnotám stanoveným vnitrostátními právními předpisy a právními předpisy EU.
|
Obecné analytické vlastnosti |
|
|
Maximální celkový obsah alkoholu (v % objemových) |
|
|
Minimální skutečný obsah alkoholu (v % objemových) |
10,5 |
|
Minimální celková kyselost |
5 |
|
Maximální obsah těkavých kyselin (v miliekvivalentech na litr) |
|
|
Maximální celkový obsah oxidu siřičitého (v miligramech na litr) |
|
Kategorie 8 „Perlivé víno“: „Venezia“ perlivé bílé, růžové a druhy s označením odrůdy
Bílá a růžová perlivá vína s CHOP „Venezia“ včetně druhů s označením odrůd Pinot, Pinot Grigio a Chardonnay mají více či méně intenzivní slámově žlutou barvu, někdy měděnou nebo růžovou různé intenzity. Vyznačují se jemnou a ovocnou vůní a suchou až polosuchou chutí.
Minimální celkový obsah alkoholu v % objemových je 10,5 % s extrakty nejméně 14 g/l.
Veškeré analytické parametry, které nejsou uvedeny v následující tabulce, odpovídají mezním hodnotám stanoveným vnitrostátními právními předpisy a právními předpisy EU.
|
Obecné analytické vlastnosti |
|
|
Maximální celkový obsah alkoholu (v % objemových) |
|
|
Minimální skutečný obsah alkoholu (v % objemových) |
10,5 |
|
Minimální celková kyselost |
4,5 |
|
Maximální obsah těkavých kyselin (v miliekvivalentech na litr) |
|
|
Maximální celkový obsah oxidu siřičitého (v miligramech na litr) |
|
5. Enologické postupy
a. Základní enologické postupy
Vinifikace šumivých a perlivých vín
Pěstitelský postup
Šumivá a perlivá vína se smí vyrábět výhradně metodou druhotného kvašení v autoklávech.
Použití seschlých hroznů při výrobě vín typologie Riserva.
Zvláštní enologický postup
Při výrobě vín s označením Riserva se smí použít seschlé hrozny v maximálním poměru 30 %.
b. Maximální výnosy
Chardonnay včetně šumivého a perlivého, Manzoni Bianco, Sauvignon, Verduzzo Trevigiano, Verduzzo Friulano, Tocai Friulano:
105 hektolitrů na hektar
Bílé šumivé a perlivé, růžové nebo rosé včetně šumivého a perlivého, Raboso Piave a Raboso Veronese:
119 hektolitrů na hektar
„Venezia“ červené, Merlot, Cabernet Sauvignon, Cabernet Franc, Carmenère, Malbech, Refosco dal Peduncolo Rosso, Pinot Nero včetně šumivého:
112 hektolitrů na hektar
„Venezia bílé“, Pinot Bianco, Traminer včetně šumivého, Pinot Grigio včetně šumivého a perlivého:
105 hektolitrů na hektar
6. Vymezená zeměpisná oblast
Oblast produkce hroznů vhodných pro výrobu vín s chráněným označením původu „Venezia“ zahrnuje celé správní území provincií Benátky a Treviso.
7. Hlavní odrůda/odrůdy vinné révy
Carmenère N. – Cabernet
Manzoni bianco B.
Malbech N.
Sauvignon B.
Traminer aromatico Rs
Raboso piave N. – Friularo
Pinot bianco B. – Pinot
Pinot nero N. – Pinot
Refosco dal peduncolo rosso N. – Refosco
Raboso veronese N. – Raboso
Cabernet franc N. – Cabernet
Cabernet sauvignon N. – Cabernet
Chardonnay B.
Pinot grigio – Pinot
Tocai friulano B. – Tai
Merlot N.
Verduzzo friulano B. – Verduzzo
Glera lunga B. – Glera
Verduzzo trevigiano B. – Verduzzo
8. Popis souvislostí
CHOP „Venezia“ – souvislosti s prostředím
V benátské a treviské oblasti existovalo vinohradnictví odjakživa, ale k zásadnímu urychlení jeho vývoje došlo až v době Benátské republiky, kdy se zrodila oblast „stato de terra“. Po velkém úpadku v 18. a částečně i 19. století se vinohradnictví znovu vzmohlo díky usilovné kvalifikované činnosti vykonávané zejména enologickou školou v Coneglianu, která přispěla k vytvoření hlavního vinařského centra na severovýchodě Itálie. V oblasti s CHOP „Venezia“ je podnebí definováno jako „mírné vlhké“, což je způsobeno zeměpisnou šířkou, blízkostí moře a hor, lagunovými oblastmi, nížinným terénem a s tím souvisejícím vystavení větrům.
Oblast produkce CHOP „Venezia“ se rozkládá v provinciích Treviso a Benátky na rozsáhlém územní aluviálního původu. Půdy vznikly ukládáním naplavenin pocházejících převážně z tání alpských a předalpských ledovců a posléze působením velkých řek Brenta, Piave, Tagliamento a v menší míře i řeky Livenza. Nížinu lze snadno rozdělit na dvě části, a to horní a dolní, které odděluje linie daná pásmem vodních vývěrů. Na horní planině jsou pro půdy příznačné štěrkové kužely říčně-ledovcového a říčního původu, jejichž podloží tvoří výhradně štěrky. Směrem k jihu, po překonání pásma vodních vývěrů, štěrkové podloží pozvolna ustupuje usazeninám se zvyšujícím se podílem písku a jemnější texturou danou písčitohlinitými naplaveninami a jíly.
Na území, kde se vyrábí vína s CHOP „Venezia“, mohou jednotlivá vína získat osobité vlastnosti právě v závislosti na půdách a použitých odrůdách révy. Na lehčích hrubozrnných půdách se pěstují převážně bílé odrůdy, které z nich získávají výraznější vůni a svěžest. Tato vína se vyznačují výraznými svěžími, květinovými a ovocnými tóny a jsou vynikající i pro zpracování na šumivá vína. Jílovité půdy jsou určené pro červené odrůdy určené pro výrobu červených a růžových vín s plnějším tělem a výraznější strukturou. Vysoký obsah minerálních látek v jílovitých půdách umožňuje získávat vína plné chuti díky dobrému obsahu tříslovin a vynikající rovnováze kyselin.
Vyrobená vína mají slámově žlutou až zlatavou barvu danou více či méně dlouhou macerací, intenzivní a dlouhotrvající vůni díky teplotním výkyvům v období před vinobraním, jakož i a harmonickou, suchou a podmanivou chuť díky štěrkovým půdám v severní části a jílovitým naplaveninám v části jižní. Výsledkem je, že bílá vína pocházející z kyprých půd se vyznačují svěžími a ovocnými tóny a jsou mimořádně vhodná pro výrobu šumivého vína. Červené odrůdy pěstované v jílovitějších půdách mají dobrou strukturu a stálost a jsou vhodná ke zrání.
Kategorie 1 „Víno“
Díky těžkým jílovitým půdám, na nichž se pěstují červené odrůdy používané pro výrobu vín této kategorie, mají červená a růžová vína s CHOP „Venezia“ plnější tělo a výraznější strukturu, jakož i intenzivní a dlouhotrvající barvu. Ve vůních se mohou projevit výraznější tóny po marmeládě a lesních plodech nebo kořeněné tóny po tabáku či bylinách. Celkově je chuť vždy plná s přiměřeným obsahem tříslovin a vynikající vyvážeností kyselosti. Bílá vína získávaná z hroznů pěstovaných v kypřejších kamenitých půdách jsou aromatická a svěží, při zkoumání čichem lze zachytit primární vjemy po ovoci a květinách, za nimiž pronikají tóny po jablku, hrušce a meruňce, jež jsou v kontrastu k tónům akátu, lučních květů a heřmánku. Struktura vína se může lišit, avšak vyniká excelentní jablečný tón, který způsobují vysoké rozdíly mezi denními a nočními teplotami. Tyto vlastnosti se v případě vín Passito zvýrazňují. V této oblasti je zavedenou tradicí umístit hrozny určené ke zpracování na vína Passito do skladů na ovoce. Tyto hrozny se předtím často nechávají seschnout na keři. Pro sušení se hodí zejména odrůdy Verduzzo Trevigiano a Friulano, k nimž se pro zvýraznění aromatické nebo kyselé frakce v různém poměru přidávají i další odrůdy.
Kategorie 5 „Jakostní šumivá vína“ a kategorie 8 „Perlivá vína“
Z bílých odrůd se vyrábějí vína se svěžími květinovými a ovocnými tóny získanými díky kypřejším kamenitým půdám, které bílým odrůdám dodávají vůni a svěžest, k čemuž přispívají i teplotní výkyvy mezi dnem a nocí, jimiž se mírné a vlhké podnebí vyznačuje. Tyto odrůdy se tedy hodí zejména pro výrobu šumivých a perlivých vín, což jsou zde praktiky natolik osvědčené, že se tato oblast stala jednou z nejvýznamnějších na světě. Je to jasný znak mimořádné vhodnosti tohoto prostředí.
Bílá a růžová vína s CHOP „Venezia“ včetně druhů s označením odrůd Pinot, Pinot Grigio, Pinot Nero, Chardonnay a Traminer mají slámově žlutou barvu různé intenzity, v níž lze někdy pozorovat zlatavé nebo měděné, případně narůžovělé odlesky, jsou-li vína vyrobena z modrých odrůd. Vyznačují se jemnou a ovocnou vůní a svěží chutí, která sahá od brut nature po demi-sec, někdy sladkou a aromatickou v případě odrůdy Traminer.
Bílá a růžová perlivá vína s CHOP „Venezia“ včetně druhů s označením odrůd Pinot Grigio a Chardonnay mají slámově žlutou barvu různé intenzity, případně i více či méně intenzivní měděnou či růžovou barvu. Vyznačují se jemnou a ovocnou vůní a chutí, která sahá od suché po polosuchou.
Tradičně se používá metoda výroby v autoklávech.
9. Další základní podmínky (balení, označování a další požadavky)
Žádné
Odkaz na specifikaci produktu
https://www.politicheagricole.it/flex/cm/pages/ServeBLOB.php/L/IT/IDPagina/14217